Vnitřní jízdárna

*Dneska odpoledne zase přijela do paláce. Ano na útěku byla vážně dlouho. Ubytovala se v jednom hotelu, nijak luxusní nebyl, naopak velmi levný, aby ušetřila peníze, ale byl čistý, což pro ni bylo hlavní. Bohužel někomu tam došlo o koho se jedná, i když se snažila zamaskovat tím, že si přebarvila vlasy a nalíčila se tak, aby vypadala jinak než obvykle. Brzy pro ni přišli stráže a s nimi musela odjet až sem do zlaté klece za svým milovaným snoubencem.. Ano, tohle byl sarkasmus. Zamíří do stájí za koňmi a všimne si, že ten černý, její oblíbený tu chybí. Zmateně se zamračí. Uslyší zvuky z jízdárny, podívá se tam a uvidí svého soubence právě na koni, kterého hledala.*/Do háje. Jasně že jsem ho musela potkat../*Rychle se otočí a chce odejít, ale nechtěně do vrazí do nějákého kyble, co byl tady na zemi. To samozřejmě udělá hluk a on to musel slyšet.*/Třeba mě nechá odejít.. Nebude se se mnou bavit a ani mě nepozná../*Má na sobě černé dříny a zelenou mikinu, jejíž kapucu má zaraženou hluboko do obličeje.*

*Nikdy svátky nemusel a radši se věnoval svým věcem. Dnes ale kupodivu nemá v ruce žádny alkohol, proto má mozna tak mizernou náladu. Když si ji ničím nespravil. Dlouho přemýšlel, kam by se mohl jít kouknout a nakonec ho napadly stáje, kam ho nasměrovali komorný. Když došel do stájí, nálada se mu zlepšila, tak jak se mu zlepší vždy hned jak je u koní. Po dlouhém vybírání si našel hezky černého koně, který mu padl do oka a šel s ním rovnou na jízdárnu. Teď už v ní připravuje koně a s uvolněným pohledem ho hladí. Po chvilce na něj vyskočí a dá se hned k první překážce. Jen tak se dokáže zabavit jinak, než něčím zlým. Po tom, co se stalo v domku se ještě jednou pořádně zlil, smíchal do toho i lehčí drogy, ale aspoň na dnešek si dal od toho pauzu. Stejně tomu nedává dlouho. Když se potom i s koňem otočí, spatří nějakou dívku v dálce, nenápadně - strašně nenápadně samozřejmě - přijde blíž a jakmile aspoň trošku pozná obličej dívky, jejíž fotografii si celý večer prohlížel, rychle se otočí a odklusá dál.* /Nemůžu mít od ní pokoj?! Omluvil jsem se ji už minule! To mě snad sledovala?/ *Dál stojí nehybně uprostřed jízdárny a koně shrben hladí. A občas hodí očko na Kasey.* /Mám jít za ní? Přijde ona? Přijde. Když ne, tím líp./

*Když uvidí svého oblíbeného koně v jízdárně, jak na něm jezdí Bastien, má chuť zdrhnout co nejdále.*/Útěk číslo jedna nevyšel.. Zkusím to ještě někdy během Selekce. Musím to víc propracovat a myslet to../*Tohle bylo moc zbrklé a asi si tím víc uškodila, protože teď je více kontrolována. Rychle se otočí, ale to by nebyla ona, aby na sebe nijak neupozornila svou nešikovností. Zavře oči, jako by si snad myslela, že ji díky tomu Bastien neuvidí. Uslyší, jak přijede blíže, je slyšet dusot kopyt. Takže otevře oči a dívá se přímo před sebe.*/Ví, že jsem utekla? Nezajímá se o mě, takže to možná ani nezjistil. A nebo mu to bylo jedno../Ehm.. Co tvá ruka?*Rozhodne se promluvit po chvilce ticha.*Promiň za vyrušení.. nesledovala jsem tě nějak dlouho.*Ujistí ho.*Asi bych měla jít.*Prohodí a vydá se k východu.*

*Už si myslel, že palác je tak velký, že se tady lidi jen tak nepotkají, ale náhoda ho má prostě moc ráda a tak i tady Kase potká. Tentokrát nesleduje on ji, ale teoreticky ona jeho. Tedy i on se otáčí, aby ji sledoval, ale to už je jedno. Když přejde k ní blíž na jednu stranu se bojí trapného ticha a na druhou stranu mu je to úplně jedno. Když však Kasey promluví, probere ho z nějakého transu a on ji začne vnímat.* Jo, dobrý... Bez tebe by to asi dobrý nebylo. *Zamumlá a pak krátce zavrtí hlavou.* Nevyrušila si. *Pokrčí rameny co nejvíc lhostejně mu to jde, ale když se vydá m odchodu, pobídne koně a zastoupí jí cestu.* Slyšel jsem něco o tom útěku. To bylo kvůli mě? *Nasadí kehce kamenný výraz, aby nebylo poznat, že ho to zajímá a seskočí na zem.* Jsi bez koně... Klidně si zajezdi. *Trochu nechápavě se kolem rozhlédne a nervózně přešlápne.*

*Neví, jestli prostě neodejít, ale na konec se rozhodne přece jen něco říct. Takže se ho zeptá na tu ruku. Po jeho slovech potřese hlavou.*Jenom jsem ti to vydezinfikovala a obvázala.. nic extra. Zvládl bys to sám. A na ošetřovně ti to ošetřil lépe.. zašel jsi tam pak?*Ani neví, proč se o to zajímá. Omluví se za vyrušení a rychle se dá na odchod. Bohužel jí Bastien s koněm zastoupí cestu.*/Do háje.. Co udělá? Dneska ale nevypadá opile.. Bude v pohodě?/*Neví, co od něj očekávat a upřímně se trochu i bojí. Dobře, bojí se dost.*Bylo to kvůli našemu zasnoubení...*Řekne potichu.*Nechci si tě vzít. *Řekne upřímně.*Ty jsi korunní princ Španělska, já nejsem důležitá, takže můžu zmizet.. Protože právě to je jediná cesta, jak naše zasnoubení zrušit.. Nejspíš.*Řekne. *Neboj, příště mě nechytí..*Udělá pro to všechno co bude v jejích silách. Myslí si, že se o to zajímá jen proto , že ji chytili a ona se tu zase bude plést. Dívá se do země, ale zvedne zrak ve chvíli, kdy seskočí z koně. Přestože je mezi nimi docela velká vzdálenost, poodstoupí ještě stranou.*Ne, to je dobrý.. Nechtěla jsem jezdit. Jen se podívat na koně a na Dwighta.*Kývne ke koni, na kterém jezdil před chvílí on. Přistoupí blíže ke koni z druhé strany, než je Bastien. Jde trochu váhavě. Nakonec začne koně hladit.*

*Pozorně si Kasey prohlédne, jakoby se na ni mohlo něco změnit nebo jestli na ní není něco jiného než na té fotce. Tu fotku sledoval celou noc, protože byl opilý a protože mu bylo líto, jak se choval. A taky protože se mu její tvářička zalíbila.* To je to... Nezašel. Proto si mi tu ruku zachránila. *Pokrčí rameny a jakmile je dívka na odchodu, zastoupí ji s koňem cestu. ani neví proč. Možná proto, že si přeci jen s někým chce povídat. Nebo chce jen odčinit co udělal. Poté prikyvne, že chápe a pohled zabodne na hřívu koně. Upřímně neví co na to říct, taky není z toho nadšený a každý to řeší jinak.* Chápu to. Určitě máš někoho jinýho... /Lepšího./ Taky z toho nejsem nadšený, ale myslím, že útěkem se nic nevyřeší. Stejně by nas k te svatbě dokopali klidně násilím. *Pevně sevře ruku v pěst a zavře oči, nechce zase vybouchnout.* A nechci aby si utíkala. *Zašeptá a z koně seskočí. Když vidí, jak odstoupi malinko se ušklíbne a povzdechne si.* Je to hodnej kůň. *Pokýve hlavou. Pak se narovná a promne si prsty, jen tak ze zvyku,* Hele... Je mi líto, co se stalo. A věř mi, že se tal nechovám jen k tobě. A taky mi věř, že tohle s moc lidmi neřeším. Ale psychiatr mi řekl, že mám problémy s výbuchy vzteku a s výkyvy nálad. A miluju alkohol, to nezapřu. A teď si ty dvě věci smíchej dohromady. *Na konci na ni až skoro zavrčí, vážně to s nikým moc neřeší, ale chce aby věděla, jak to s ním je.* /A ostatním může být jedno jak se chovám... Nebudu se měnit, i kdybych chtěl./

*Potřese hlavou.*A nebolí tě to? Abys v tom neměl nějáký zánět.. Já ti to ošetřila jen na rychlo..*Řekne.*/Měl tam zajít.. Ale jak chce. Neměla bych se o něj vůbec starat. A pro jistotu s ním ani mluvit.. Co když mi ublíží?/*Právě kvůli těmto myšlenkám chce odejít, což jí ale nevyjde kvůli tomu, že jí Bastien zastoupí cestu.Zeptá se na její útěk, což ji překvapí. Po tom co se stalo v domku by odhadovala, že jediná věc, kterou jí k tomuhle řekne, že je neschooná, protože ji chytili. Nebo něco podobného.*J-já n-nemám nikoho.*Dostane ze sebe.*Ani jsem nikdy nikoho neměla.*Dodá tichým hlasem.*Vyřeší.. Kdybych nebyla tak neschopná, nenašli by mě. Pak bychom se nemohli vzít.*Řekne.*/Jenže já neschopná jsem no./*Po jeho dalších slovech se zatváří nechápavě.*To upřímně nevím proč. Našli by ti jako snoubenku určitě někoho jinýho. Hezčí holku než jsem já. A nebo by ti nenašli nikoho, nebylo by to náhodou lepší?*Zeptá se.*/A nebo to nechce jen proto, že minule říkal, že dostane všechno co chce. A chce mě. Aby mě pak mohl odhodit../*Proběhne jí hlavou asi dost nesmyslná myšlenka. Když seskočí z koně, odstoupí od něj. Přejde blíže k Dwightovi a přikývne.*To je. Asi ten nejhodnější, co je tady ve stájích..*Pousměje se. Podívá se na něj krátce a přikývne. Každým svým slovem ji více a více přesvědčuje k dalšímu útěku někdy v průběhu Selekce, kdy se všichni budou soustředit na Sawyera.*Jo, to je v pohodě.*Odpoví trochu vyhýbavě.*

*Stejně ho překvapune jak se o něj stará i přes minulý setkání. Ale taky překvapuje sám sebe. Na jinou dívku by byl nevrlý jako vždy a ani by se nehlídal. Ale u Kasey je to pro něj jiné. Možná kvůli tomu, že spolu mají být proti vlastní vůli a to v něm něco mění.* Nebolí. I kdyby, jsem na bolest zvyklý. *Poté ji zastoupí cestu a Kasey si prohlédne.* /Nevypadá jako dívka, které by utíkala každej den./ *Ušklíbne se a zavrtí hlavou. Poté se na ni překvapeně koukne, když řekne, že nikdy nikojo neměla.* /To se divím, je hezká, nejspíš milá... Ale zas by to vysvětlovalo, proč by se bála i blízkosti./ *Pokrčí sám nad sebou rameny a zavrtí hlavou.* Nejsi neschopná, jen sis moc přála utéct, až ti to nevyšlo. A co pak bych si chtěl nechat utéct tak hezkou snoubenku? *Ušklíbne se v náznaku nějakého úsměvu.* Víš, ono je to aspoň něco jiného než zažívám každý den. Vědět, že celý život budu žít s jendou dívkou, je něco nad čím pořád přemýšlím. Alebzas nevím, nestli bych to zvládl dodržet. *Zase pokrčí rameny a prsty si pročísne vlasy.* Vážně se nechceš projet? *Hodí rukou ke koni a mezitím si z kapsy vytáhne cigaretu a zapalovač, samozřejmě, že si to zapálí.*

*I proti svému nejlepšímu úsudku se o něj stará.*/Je to jen pro tentokrát. Příště ho prostě budu ignorovat. Vyhýbat se mu a on za chvilku zapomene, že vůbec existuju a najde si jinou oběť.. Snad nepřijde v pátek na večírek./*Jenom přikývne a více se o jeho stav nezajímá. Sama sobě si to zakáže. Řekne mu, že nikdy nikoho neměla. I to mu může napovědět, proč je tak nejistá a teď i trochu vyděšená z jeho blízkosti. Pak se bavím o jejím útěku, který se bohužel nepovedl tak, jak by chtěla. Potřese hlavou.*Nejsem hezká.*Namítne.*A jo..měl bys chtít. Pak by jsi byl volný. Kdyby tě teda nezasnoubili znovu. A ikdyby, určitě by tě zasnoubili smoc hezkou dívkou.*Usoudí, že mu nejspíš jde jen o to, jak ta holka se kterou je zasnoubený vypadá.*/Mě nikdo už nezasnoubí. Až uteču, budu rozhodovat o svém životě jen sama, nikdo jiný. Hladí koně po nozdrách a sem tam se podívá na Bastiena.*/Neví, jestli by zvládl žít jenom s jednou dívkou? Jo bezva.. Ještě by podváděl. Ale od něj by se to dalo čekat./*Pomyslí si.*Ne, to je dobrý. Klidně běž zase jezdit ty.*Pohladí ještě Dwighta a trochu poodstoupí, aby si na něj mohl vylézt zase Bastien.*

*Sleduje ji se zájmem v očích a zkoumá každou část jejího obličeje, jakoby si ji pořádnej chtěl vyrýt do paměti. Následně havrtí hlavou a tiše si povzdechne. Překvapí ho i to, že nikdy nikoho neměla, proto usoudí, že na ni nejspíš bude muset pomalu.* /I kdybych se ji třeba stokrát za naše minulé setkání omluvil, stejně jí to bude jedno. I kdybych ji třeba chtěl já. A chtěl jenom ji./ Vždyť jdi hezká. *Založí si ruce na hrudi a nakloní hlavu na bok.* Ty se asi nerada chválíš, co? *Pronese jen tak a znovu si ji prohlédne. Vážně se mu docela líbí. Líbí se mu i to, jak se o něj stará. Ale i on sám není ze zasnoubení nadšený, takže to zas i chápe. Ale nelíbí se mu, že chce nejspíš utíkat od něj. Následně si zapálí a postupně vydechuje kouř. Potom sk pobaveně povzdechne a cigaretu hodi na zem a típne ji.* Já teď nechci. A neboj, snažím se se mít pod kontrolou, neublížím ti. *Poví, co nejmíň suše mu jde a Natáhne k ní ruku.* Klidně si zajezdi. Jezdíš často?

*Ošije se. Cítí jeho pohled a není jí to vůbec příjemné.*/Proč tak zírá? Jsem snad někde špinavá nebo co?/*Kromě tohohle sama nevidí jiný důvod, proč by na ni měl takhle zírat.*/Dost možná si představuje, jak mi prohání kulku hlavou, aby se mě zbavil../*Potřese hlavou.*/Ale nejsem./*Namítne v duchu./*Na jeho otázku pokrčí rameny a podívá se do země. Má pravdu, ale nahlas to nechce přiznat. Pak se soustředí na hlazení Dwighta a snaží se co nejméně vnímat přítomnost Bastiena a nedávat na sobě znát, jak je z něj nervózní a popravdě i trochu vystrašená, protože si není jistá, co udělá. A jeho dnešní slova o tom, co mu řekl psychiatr jí zrovna nepomohli, aby mu více věřila. Stěží říct, jestli by mu ještě někdy věřit dokázala. Nechce se jí jezdit, proto sem dneska nepřišla. Chtěla se jen podívat na koně. Proto nabídnu projížďky odmítne a raději řekne jemu, ať si zase zajezdí. Dostala by se tak od něj dále a pak prostě odešla.*/Nemůže se nechat prostě odbýt?/*Povzdechne si v duchu.*Já taky nechci. Nepřišla jsem sem dneska jezdit, jen se podívat na koně.*Řekne mu.Podívá se na jeho ruku, ale nepřijme ji. Místo toho dělá, jakože si jí nevšimla a obrátí svůj zrak zase na koně.*Když na to mám náladu.. Tak jednou týdně, občas dvakrát.*Pokrčí rameny.*

*Trochu se zapomene u toho dívání se na ní, ale pro něj to problém není. Docela by chtěl, aby nebyla k němu tak odtažitá a už vůbec neví, co má dělat. Jak ji přesvědčit, že může změnit názor. Sám už neví, jestli ji chce jen do postele, kvůli tomu chce, aby změnila názor. Tak to vlastně původně plánoval. Vyspat se s ní, odhodit, ignorovat, ale jak ji poznal, chtěl by se s ní normálně bavit, být s ní za dobře.* /Je to s ní docela těžký. Proč nemůže být jako většina holek? Jo, možná proto že s většinou nejsem zasnoubenej... Ale i tak./ *Nakrčí premýšlive horní ret a opět si povzdechne. Sleduje ji u hlazení koně a dokonce se i toho trochu pousměje. Pak závrtí hlavou a nabídne on jí, jestli se nechce projet. Nabídne ji i ruku a když si všimne, že si ji nevšímá, naprázdno sevře pěst jakkby chytal vzduch a stiskne pevně zuby k sobě.* /Co jsem zas udělal špatně?! S ní to nebude lehký, fakt ne.../ Byla jsi někdy v cizí zemi? *Prohodí jen tak, aby zabil to trapné ticho.*

*Většinu času se dívá buď do země a nebo na koně, kamkoliv jen je na Bastiena. Dneska se chová celkem mile a normálně, ale ona to připisuje jen tomu, že se s ní chce nejspíš jen vyspat. Jinak fakt neví, proč by to dělal.*/Minule říkal, že jej ještě nikdo neodmítl a že dostane co chce.. Určitě je to jen nějáká jeho taktika.. Ale mě nedostane./*Je rozhodnutá nikdy nepovolit. Hladí koně a nabídku projížďky odmítne jak poprvé tak i podruhé. Není to kvůli němu, ale prostě sem nepřišla jezdit.*/Chtěla jsem jít jen do stájí.. Vůbec ne do jízdárny. Ale zvědavost mě sem zavedla no.. Byla to chyba./*Dělá, že jeho nabízenou ruku nevidí. Postřehne ale jak sevře pěst.*/Naštvala jsem ho? Udělá mi něco?/*Napadne ji. Chce se s ním hnedka rozloučit a odejít, ale on se jí ještě zeptá na další otázku.*Ne, nebyla.*Odpoví jednoduše.*Už.. musím jít. Nashledanou.*Vybreptne.*/Nashledanou? Stačilo ahoj../*Otočí se a vydá se co nejpomaleji ke dveřím od jízdárny. Jakmile z jízdárny vyjde ven, doslova se rozeběhne k paláci a hlavně do bezpečí své komnaty, kam se žádný Bastien nedostane.*

*Malinko se i u toho pohledu na ni usmívá a při tom si sem tam prohrábne vlasy.* /Je roztomilá, ne že ne. Sle nejakaz stydlivá. Stejnez kdybychom nebyli zasnoubení, ne to vše jednodušší. To by ani kvůli mě neutíkala. A co kdybych se, aspoň na pár dnů, zdejchl já? Ať má pokoj ona ode mě a nemusí utíkat od lidí, které má ráda. Třeba mi aspoň poděkovala./ *Tiše se uchechtne a pak sleduje, jak odmítne jízdu na koni a i jeho ruku. Sevře pěst a zavře oči, aby si trošku vydechl a zase na ni nebyl hnusný. Nemá od toho daleko. Nakonec aby zabil trapné ticho se jí zeptá jestli cestuje. Jakmile mu odpoví a ještě tak jak odpoví, povytáhne obě dvě obočí. A ještě víc, když se zvláštně rozloučí. Radši ji ani neodpoví a jenom ji vyprovází ven pohledem.* Že já se snažím. *Zavrčí a nasedne na koně, ještě aby se chvíli odreagoval, než odejde pryč za jeho vysvěným alkoholem, kterým by aspoň an chvíli dnešní setkání mohl spláchnout.*

*Jde s Jasperem do jízdárny. Ještě si na koně nesedla, ale možná se to brzo změní. Na sobě má obyčejné černé džíny, více pružné. Vzala si je schválně, kdyby se rozhodla dneska na toho koně přece jen sednout. Pak má modré tričko. Vlasy má rozpuštěné a vzadu jen sepnuté sponkou, aby jí moc nepadaly do obličeje. S úsměvem se na něj podívá.*Budeš tento týden závodit, že?*Tipuje, že ano. Ví, že je celkem soutěživý a tohle by si snad nenechal ujít.*Budu ti fandit. Možná by se někde dal sehnat i ten stejnokroj, jak nosí roztleskávačky. Nacvičím sestavu, kterou tam budu předvádět.*Řekne z legrace. Zrovna ona by tohle vážně neudělala. Na to pořád ještě nemá odvahu. Už tak dost daleko pokročila sama s Jasperem a to je taky úspěch.*

*Na sobě má jezdecké kalhoty a obyčejné bílé tričko, ve kterém míří ruku v ruce s Charity do jízdárny.* /V těch džínách má tak sexy zadek./ *Na to myslí prakticky celou cestu, takže skoro ani nezaznamená, že se ho Charity na něco ptala. Když mu to pak dojde, rychle zamrká a koukne se na ní.* Jo, to víš, že jo. Konečně všem ukážu, kdo je tu nejlepší jezdec. *Usměje se na ní a pak se sebevědomě zazubí. Když pak slyší o roztleskávání, toužebně se pousměje a sjede jí pohledem.* Víš co? Nacvič si jí do komnaty. Pohled na tebe v nějakym sexy upnutym kostýmku je jenom můj. *Usměje se na ní a pak se k ní skloní a políbí jí. Pak už dojdou do jízdárny, kde stojí osedlaný jeho kůň a pak ten, který se Charity líbil, když jí naposledy viděl ve stájích. Podívá se na koně a pak na ní.* Cítíš se na to dneska? *Zeptá se jí a pohladí jí palcem po hřbetu ruky.* Slibuju, že se ti nic nestane.

*Zeptá se Jaspera, jestli plánuje tento týden na akci sám závodit, i když jeho odpověď přede asi zná. Když dlouho neodpovídá, podívá se na něj s jemně nadzvednutým obočím.*Jsi v pohodě?*Zeptá se ho.*/Vypadá jako by snad viděl ducha./*Pak se zase pousměje.*Občas jsi až nezdravě sebevědomí.*Poznamená. Pka zmíní, že by se někde určitě dal sehnat obleček, jaký mají roztleskávačky a že by mohla nacvičit nějakou sestavu, kterou by ho povzbuzovala. Jenom si z toho dělá legraci.*To je pravda, jenom tvůj.*Potvrdí mu to a pak mu oplatí polibek., do kterého se ještě více pousměje. Když dojdou do jízdárny uvidí dva koně, Jasperova a toho, který se jí tak líbil ve stájích.*Mohla bych to zkusit.*Uzná a pak přejde ke koni, kterého pohladí po nozdrách. Kůň pak spokojeně zařechtá.*Dneska pro tebe bohužel nemám žádné jablko, krasavče. Ale příště ti to vynahradím, slibuju.*Promluví ke koni.*

*Když se ho zeptá, jestli je v pohodě, koukne na ní a pak přikývne.* Jo, promiň. Až moc mě uchvátilo, jak skvěle vypadá tvůj zadek v těch džínech. *Přizná pravdu s úsměvem a pak jí potvrdí, že se závodů účastnit chce.* Vždycky jsem vyhrál proti Sawyerovi, když jsme spolu závodili. A pochybuju, že ze zahraničních hostů a účastnic tu bude někdo, kdo jezdí líp. *Zasměje se a pak jí řekne, že sestavu roztleskávačky si může natrénovat do jejich komnaty, protože ten pohled patří jenom jemu.* Stejně jako jsem já jenom tvůj. *Řekne potichu, než jí políbí a do polibku se stejně jako ona pousměje. Dojde s ní do jízdárny, kde jsou již osedlaní dva koně. Jeho a ten, který se jí ve stájích tak líbil a pak se jí zeptá, jestli se dneska cítí na to, zkusit to na koni. Zamilovaně se usměje, když vidí, jak jde ke koni, kterého pohladí po nozdrách. Nedokáže si pomoct a pohledem pak sjede zase k jejímu zadku.* /Bože.. Je dokonalá./ *Proběhne mu hlavou a pak se vydá k ní a obejme jí zezadu.* On to přežije. Mě taky nenosíš žádný jablíčka a žiju. *Poznamená pobaveně a políbí jí na tvář.* Připravená? Do sedla ti klidně pomůžu. *Nabídne se hned.*

*Zeptá se, jestli je v pohodě, když jí dlouho neodpovídá. Zdá se být celkem mimo. Po jeho odpovědi potřese pobaveně hlavou a dále to nekomentuje. Kdyby to udělala, nejspíše by nepotlačila začervenání. Poznamená, že je možná až nezdravě sebevědomí, když si tak věří v tom závodě.*/Já mám sebevědomí málo a on až příliš, celkem dobře se doplňujeme./*Pomyslí si.*No dobře, ale kdyby jsi přece jen prohrál, můžeme se pak zdejchnout a já tě budu v komnatě utěšovat.*Pousměje se na něj. Pak zmíní sestavu jako roztleskávačka a souhlasí s tím, že pohled na ni v něčem upnutém je jen jeho. Po jeho slovech se pousměje do jejich polibku. Miluje ho a nechápe, jak je možné, že někoho miluje tak moc. Nemyslela by si, že je to možné. S každým dnem k němu snad cítí víc a víc. Ve stájích čekají dva osedlaní koně. Pozná toho, který se jí tolik líbil a hned jde k němu se omluvit za to, že mu dneska nic nepřinesla a slíbí mu, že to příště napraví. Podívá se na Jaspera a uvidí, kam směřuje jeho pohled.*Já před tebou nemůžu nosit džíny, jinak nevěnuješ pozornost ničemu jinému.*Uchechtne se. Když ji obejme, spokojeně se usměje.*A tobě to vadí?*Zeptá se, když si postěžuje, že jemu taky žádný jablka nenosí.*Dobře drahý, hned zítra to napravím a až budeš u sebe v pracovně, přinesu ti je nakrájený.*Slíbí mu. Skutečně má v plánu to udělat. Musí už jen kvůli tomu menšímu vtipu.*Jo, připravená.*Řekne odhodlaně na toho koně nasednout a v duchu se začne modlit, aby vážně nespadla.*Pomoc bude jedině vítaná.

*Spokojeně se usměje, když slyší o tom, jak ho bude utěšovat v komnatě, pokud přece jen prohraje.* Tak to možná prohraju schválně. *Mrkne na ní a pak řekne, že pohled na ní v upnutém oblečku je jenom jeho a políbí jí. Pak už spolu vejdou ruku v ruce do stájí, kde jsou dva osedlaní koně. Jeden je jeho a druhý je ten, který se jí líbil ve stájích. Zároveň je to ale poslušný a skvěle vycvičený kůň, na kterého se jí nebojí nechat se posadit. Žádného víc nebezpečného koně by nedovolil, aby si neublížila. Nechce nic riskovat. Už tak má na ošetřovně v kómatu rodiče. Nechce, aby tam chodil navštěvovat i Charity. Když jde Charity ke koni, zamilovaně se usměje a pak sjede pohledem k jejímu zadku. Po jejích slovech se pobaveně zasměje a zase pohledem vyjede k jejímu obličeji.* Nenene, já bych právě navrhoval, abys ty džíny nosila daleko častěji než doteď. *Zazubí se na ní.* Navíc jsem chlap, lásko. Divíš, se mi? *Uchechtne se a pak jí obejme zezadu a postěžuje si, že on žádná jablíčka nedostává, takže je nefér, aby se za to omlouvala koni.* Jo, vadí. Pomalu se mi láme srdce, když má kůň víc pozornosti jak já. *Postěžuje si naoko smutným a zoufalým hlasem. Pak se na ní spokojeně usměje.* Hlavně ať v těch kouscích nejsou ty jadírka, ty nemam rád. *Nadiktuje jí ještě pobaveně a pak se k ní skloní a políbí jí na krk.* Miluju tě. *Vydechne, než se jí zeptá, jestli je připravená a nabídne jí pomoc v dostání se do sedla.* Bude to v pořádku, neboj. Nic se ti nestane. *Uklidní jí a pak přikývne.* Dobře. *Přejde s ní ke koni z boku a vezme do ruky jeden třmen.* Do tohohle dej levou nohu. Pak se odraž, vykopni pravou a pokus se jí dostat přes koně. S tím ti pomůžu. *Přeci jen to není nejnižší kůň na světě.* Dobře? *Sleduje jí a je připravený jí kdykoli pomoct.*

*Řekne, že pokud prohraje, bude ho utěšovat v komnatě a po jeho slovech se na něj usměje. Pak vejdou spolu do stájí, kde jsou už dva připravení koně. Přejde k tomu, který se jí líbil i ve stájích a kterého také chodí pravidelně navštěvovat a dávat mu jablka a někdy i mrkve. Omluví se mu, že mu dneska nic nepřinesla a slíbí mu, že příště mu to vynahradí. Podívá se na Jaspera a pozná, kam směřuje jeho pohled. Pobaveně nad tím zavrtí hlavou a poznamená, že nebude moci v jeho přítomnosti nosit džíny, jinak se nedokáže soustředit na nic jiného, než na její pozadí.*Víš, že už ani ne?*Odpoví mu otázkou a nechá to být. Předtím by se kvůli tomu možná červenala, ale teď už to zvládne bez toho a před Jasperem se už ani tolik nestydí, jako předtím. Stejně jak on tak i ona se celkem změnila. Když ji zezadu obejme, sama se trochu opře o jeho hruď. Slíbí mu, že mu zítra nakrájená jablíčka donese do jeho pracovny.*Neboj drahý, zítra ti je tam přinesu, nakrájená a bez jadýrek.*Přislíbí mu pobaveně a trochu se i zasměje.*Kůň rozhodně nemá víc pozornosti jak ty.*Řekne s úsměvem. Když ji políbí na krk, spokojeně vydechne.*Já tebe víc.*Oponuje mu a pak řekne, že připravená je. Dokonce se i těší, až si zajezdí a ví, že Jasper jí pomůže, kdyby potřebovala, takže se bojí jen trochu.*Věřím ti.*Souhlasí s jeho pomocí do sedla, protože si vůbec není jistá, jestli to zvládne sama. Přejde spolu s ním k boku koně.*/Je vysoký.. Asi nemůžu jet na poníkovi, že?/*Pozorně ho poslouchá, protože sebou vážně nechce fláknout a pak udělá, co řekne.Odrazí se a vykopne pravou nohu. S jeho pomocí se skutečně dostane do sedla a za což je ráda, hnedka z něj zase nespadne.*Díky.*Pousměje se na něj. Do rukou chytne otěže./Je to dost vysoko.. Pád by určitě bolel./

*Zeptá se jí, jestli se mu diví, že se jí dívá na zadek, když je chlap a ona vypadá tak dokonale a pak se pobaveně usměje.* Tak vidíš. *Poznamená pobaveně a pak jí obejme zezadu a pousměje se, když cítí, jak se opřela o jeho hruď. Pak si postěžuje, že on žádná jablíčka nedostává a a že až mu je přinese nakrájená, nechce tam žádný jadýrka a pak se šťastně usměje.* Mám tu nejlepší holku na světě. /A doufám, že nezůstane jenom mojí holkou. A doufám, že se to změní co nejdříve./ *Proběhne mu hlavou myšlenka, která ho napadá čím dál tím častěji, ale nechce na Charity tlačit a posouvat se v jejich vztahu nějak hodně rychle. Pořád si pamatuje, jak probíhal Nový rok.* To jsem rád. *Uchechtne se, když ho Charity ujistí, že kůň rozhodně víc pozornosti nemá.* Já tebe víc a nedohaduj se se mnou, jasný? *Uchechtne se a pak se jí zeptá, jestli je připravená.* Dobře. *Nechce její důvěru zklamat. Už zklamal až moc lidí. Celou svojí rodinu. Už několikrát i Charity. A plno dalších lidí. Nechce zklamat znovu, takže si Charity rozhodně chce pohlídat a postarat se, aby si nijak neublížila. Vysvětlí jí, jak na koně nasednout a pak jí pomůže do sedla tím, že jí rukou nadzvedne, aby se tam dostala. Díky tomu se jeho ruka ocitne na jejím pozadí, což mu vůbec, ale vůbec nevadí.* /Nechce si to ještě párkrát nacvičit?/ *Nahlas to radši neřekne, protože přesně ví, jakým pohledem by se na něj podívala.* Není za co. *Usměje se na něj a pak sleduje, jak si bere otěže.* Ruce drž rovně. Jako bys držela skleničky s pitím. Otěže měj omotané okolo pěstí. *Ukáže jí, jak se otěže drží a pak přikývne.* Tím, kde máš nohu dáváš koni pokyn, jak rychle má jet. *Chytne jemně její nohu a posune jí o malinko dozadu a trochu přitlačí koni do trupu.* Chůze. *Posune její nohu zase o trochu dozadu.* Klus. *Posune ještě víc dozadu.* A cval. *Pak její nohu pustí.* Zatím zkusíme jenom chůzi v kruhu, dobře? Seď rovně a zvykni si na pohyby koně. *Vezme koně za uzdu a odvede ho doprostřed jízdárny. Během toho pořád kontroluje Charity, jestli nepadá nebo nedostala strach. Pak si koně připne na lano a postaví se kousek od něj, aby kůň chodil v kruhu o poloměru délky lana.* Zkus ho pobídnout do chůze. *Vybídne jí.*

*Trochu se opře o jeho hruď a pak mu slíbí, že zítra mě přinese talíř plný nakrájených jablek a bez jadýrek, což má skutečně v plánu. Po jeho slovech se zamilovaně usměje. Když ji takhle nazve, vždycky se cítí být strašně šťastná, tak jako nikdy předtím.*A já zase toho nejlepšího přítele, jakého jsem si mohla přát.*Řekne upřímně, co si myslí. Nedovede si představit, že by pro ni existoval někdo lepší, jak je Jasper. Protože on je pro ni prostě dokonalý, tak ho vidí. Řekne, že kůň určitě nemá více pozornosti jako on. Přece jen na něm jí záleží více, tak proč by se více věnovala koni, jak jemu? Je to hloupost. Pka namítne, že ona ho miluje víc a to je další věc, kterou jí nikdo nevymluví. Když se s ní dohaduje, protočí očima.*Nemusíme se dohadovat, ale já si to stejně budu myslet, tomu nezabráníš.*Zazubí se. Řekne, že je připravená nasednou na koně a taky, že mu věří. Věří, že nedopustí, aby se jí něco při ježdění stalo. Nebýt jeho, asi by se nasednout na koně nikdy neodvážila. Pozorně poslouchá, když jí vysvětluje jak nasednout. Je vážně ráda, že jí takhle pomáhá a má s ní trpělivost. S pomocí Jaspera se dostane do sedla. Ucítila krátce i jeho ruku na svém pozadí a nijak to nekomentuje. Dost možná to nemusel dělat a pomocí jí i s rukou na zádech, ale nevadí jí, že to udělal takhle. Poděkuje mu za pomoc a chytne se otěží. Na chvilku se jí zmocní pochybnosti o tomhle všem a chce se zeptat, jestli nemůže jet na poníkovi, to by bylo pro ni určitě lepší a bylo by tu menší riziko, že spadne. Omotá si otěže okolo pěstí, jak jí ukáže a drží ruce rovně.*Chůze, klus, cval.*Přikyvuje a pohyb sama zopakuje, aby si to snáze zapamatovala.*Jo.*To, aby seděla rovně jí říkat nemusí, má to tak celou dobu, pořád trochu křečovitě. *Ale když jej Jasper odvede doprostřed jízdárny a ona poprvé pocítí, jaké to je jet na koni, trochu se uvolní, protože se to nezdá být tak těžké. Když jí Jasper vybídne, aby koně pobídla k chůzi, udělá to. On se skutečně rozejde a ona se usměje. Líbí se jí to a jde to na ní vidět, že si to užívá. Po chvilce, když se jí více jistá ho pobídne, aby šel trochu rychleji.*Je to úžasný.*Řekne radostně a podívá se na Jaspera.*

*Usměje se, když slyší, že je pro ní ten nejlepší přítel, jakého si mohla přát.* /I když jsem jí tolik ublížil./ *Nikdy si to nepřestane vyčítat a pořád má chuť to dál kompenzovat žiletkou. Teď tyhle myšlenky ale zaplaší a soustředí se pouze na přítomnost Charity.* Ty jsi takovej paličák. *Potřese hlavou a pak se uchechtne. Pomůže jí dostat se do sedla a následně jí ukáže, jak se na koni "řadí" rychlosti. Ukáže jí, jak držet otěže a pak odvede koně doprostřed jízdárny a Charity tak má příležitost si zvyknout na pohyby koně. Vidí, jak se trochu uvolnila, což je jedině dobře, protože se jí tak bude jezdit daleko lépe a kůň z ní neucítí tolik nervozity. Připne si koně na lano, aby chodil v kruhu, v jakém chce. Vybídne jí, aby pobídla koně do chůze a usměje se, když tak udělá a vidí její úsměv. Pořád sleduje jak jí, tak koně, aby mohl případně zakročit, ale není to potřeba.* Jo, je. *Přikývne.* Měj v třemech nohy opřený jenom o palce nohou a paty stlačuj co nejníž. *Dá jí další radu, jak jezdit.* Až budeš připravená na rychlejší rychlost, stiskni pevně kolena, aby ses udržela v sedle. To proto jsou po stranách sedla ty výčnělky s výcpávkama. *Sleduje jí, aby neztratila rovnováhu.* Pak jenom trochu podsaď pánev a můžeš ho pobídnout, aby šel rychleji.