Velký Taneční sál

*na dnešní ples se skutečně těší. Jediné z čeho má trochu hrůzu je to, že tam budou asi oba princové. Doufá, že si jí nebudou všímnat, protože nestojí o trapas stylu "Já jsem Justice, ne Jace". Na sobě má tmavě modré šaty, které jsou posety třpytkami a v pase mají pásek. K tomu zvolila stříbrné lodičky, které se hodí k pásku a taky stříbrné doplňky. Oční stíny má tmavě modré a rtěnka není moc výrazná. Když dojde na ples, zamíří do jednoho rohu*

*Sedne si na trůny, kde je ze své rodiny zatím jediná. Nepřekvapuje ji to, většinou se na akci dostaví jako první. To už by bylo co říct, kdyby ne. Pohledem zkoumá místnost a všimne si, že jeden z jejích bratrů, Jace, ona je nemá na rozdíl od ostatních problém rozeznat, se sem konečně taky uráčil dostavit. *Ahoj. *Pozdraví ho a usměje se.* Já dobře. Co ty? *Zeptá se jej na oplátku. Pak se uchechtne.*Kdo ví.. Třeba na to zapomněl, že se už ví, že jste dva a může přijít. *Nedivila by se tomu. Nemyslí si, že její bratři oplývají nějak extra velkou inteligencí.*

*po delší době zamířil na akci, která se koná v paláci, hlavně kvůli tomu, co se událo v posledních dnech. Dokud dvojčata neuvidí na vlastní oči, neuv+ři tomu. Na sobě má tmavě modré sako a červenou kravatu. Tím tématem "galaxy" se moc nezaobíral. Doufá, že by tam někde mohl narazit na Nooru, kterou už nějakou dobu neviděl. Když dojde do sálu, zamíří ke stolu s občerstvením a vezme si jeden čokoládový košíček.*

*když dojde na ples a uvidí, že Misty to schodiště zvládla, pousměje se a zamíří ke trůnům, kde už je Eady. Pozdraví jí a posadí se na svůj trůn.* Taky se mám dobře. *odpoví jí a pak se rozhlédne po svém milovaném bráškovi, kterého nevidí.* Vzhledem k jeho minimální míře rozumu bych se ani nedivil. *uchechtne se.* Ale vážně, pokud nedojde do půl hodiny, tak pro něj zajdu a dotáhnu ho sem klidně i nedobrovolně. Nebo ho nalákáme na Chels.

*Ujistí jej, že se má dobře a zeptá se ho na stejnou otázku. Po jeho odpovědi přikývne. Vzhledem k téhle odpovědi a faktu, že nevypadá Jace naštvaně odhaduje, že mu Angel o svém těhotenství ještě neřekla. Pak by se podle ní její bratr choval jinak. Taky Justice nevidí a vzhledem k tomu, jakou inteligenci mají nebo spíše nemají její bratři by se nedivila, kdyby si neuvědomil, že se už nemusí skrývat.*Ty na tom s tím rozumem nejsi lépe.*Uchechtne se.*Jo, tohle je akce, na který konečně můžeme být všichni, musíme ho sem dostat i za pomocí násilí.. I když prvně bych mu radši napsala, ne hned šla do komnaty. Co ty víš, třeba už ve společnosti Chels je. *Nevidí tu totiž ani ji.*

*Delší dobu na žádné akci nebyla a bylo to kvůli tomu, že byla nějakou chvíli pryč. Zavolali jí totiž, že se stav její tety zhoršil a ona nemohla nic nedělat a zároveň nechtěla obtěžovat Kadena, i přesto, že jí nabídl pomoc. Odjela a pár dnů se o svou tetu sama starala, byla u ní pořád, v nemocnici i spala. Naštěstí se stal zázrak a po pár dnech se její teta vzbudila, díky čemuž jí spadl obrovský kámen ze srdce, jelikož o ní měla příšerný strach. Pár dnů ještě u ní zůstala a když se opravdu začala lepšit, jela zpátky do Illey. Za tu dobu ji Kaden strašně chyběl a ona si to moc dobře uvědomovala, proto se vydala i na dnešní akci, s nadějí, že tam bude. Potřebovala ho vidět i když právě nevěděla, jak se k sobě budou chovat poté, co si navzájem vyznali lásku. Na akci si oblékla černé šaty, které měly horní část trochu uplejší a na sukni byly z boku vykrojené, těsně k jejímu pasu a byly ozdobené stříbrnými ornamenty. Vlasy si nechala normálně rozpuštěné a vydala se do sálu, ve kterém se hned rozhlédla kolem sebe s úmyslem, jestli ho neuvidí.*

*ž nějakou tu dobu nebyl na akci, ale dnes se tam rozhodl zajít. Doufá, že tam někde narazí na Nooru, kterou už taky nějakou dobu neviděl a dělá si o ní starosti. Když dojde do sálu, zamíří ke stolu s občerstvením, kde zůstane. Rozhlíží se kolem sebe, jestli náhodou nenarazí na Nooru nebo Daesyn. Po chvilce skutečně Nooru zahlédne a na tváři se mu objeví úsměv. Zamíří za ní a cítí, jak mu čím dál tím víc buší srdce.* Ahoj. *pozdraví jí a sjede pohled.* Moc ti to sluší. *pousměje se na ní.* Jak se máš? Kde jsi byla posledních pár dní? Nemohl jsem tě najít a měl jsem o tebe strach.. jsi v pořádku? *zeptá se starostlivě a ještě jednou ji sjede pohledem, jakoby se před ním snad měla rozpadnout jako panenka z porcelánu.*

*Část dnešního dne strávila ve společnosti Eadlyn, kterou potom po nějaké době poslala pryč, aby si taky užila den, než bude čas jít na ples. Je jí lépe, ale stejně je v obličeji trochu pobledlá. Kruhy pod očima a celkově únavu zakryl částečně make-up, takže teď už v šatech míří do tanečního sálu. Místo podpatků ale zvolila jenom balerýny, protože si moc není jistá, jestli se motání hlavy náhodou nevrátí, ale to naštěstí pod šaty není vidět. Dojde do sálu a hned se po něm rozhlédne. Oddychne si, že je Cassius naživu a Justice ho nějak v záchvatu vzteku v noci nezabil. Věnuje mu úsměv a pak už dojde k trůnům, kde je Jace a Eadlyn a posadí se k nim.* Ahojte. *Pozdraví je a radši se pohledem vyhýbá Jacovi a začne si nervózně mnout ruce.*

*Hned, jakmile vešla do sálu, se začala rozhlížet, zdali ho neuvidí. Vlastně sem dnes šla vážně jen kvůli němu, s nadějí, že ho uvidí. Nečekala, že ji bude i po pár dnech tolik chybět. Když ho konečně zahlédla, už si to mířil k ní a jí se na tváři rozlil úsměv.* Ahoj. *Pozdrav mu oplatí a také si ho s úsměvem prohlédne.* Děkuji, tobě taky.. *Zaculí se a její tváře naberu lehce rudý odstín. I když už se znají nějaký ten pátek, reaguje na něj stále stejně a stále se musí červenat.* Už se mám dobře, jak se máš ty? *Optá se jej na oplátku, protože vlastně vůbec nevěděla, jak se celou tu dobu měl.* Omlouvám se, byla jsem chvíli mimo palác.. *Lehce chytne jeho ruku do té své a pohladí ho po ní.* Promiň, že jsem se ti ani neozvala.. Ale chyběl jsi mi. *Zvedne pohled od jeho ruky a podívá se mu do očí, s lehkým úsměvem.* Nezlobíš se? Měla jsem ti alespoň napsat. *Vydechne trochu vyčítavě.*

*Sice na rehabilitace chodí a snaží se chodit, netroufne si strávit na nohou celou akci. Takže do tanečního sálu vjede na invalidním vozíku, který mu nyní dělá společnost každý den od poslední akce, které se zúčastnil právě v tomhle sále. Podobné myšlenky a vzpomínky ale zaplaší a soustředí se na cestu k trůnům, kdy se musí prodírat mezi pár lidmi, mezi kterými je ten nejmenší.* /Tohle už mě přestává bavit, do háje..../ *Zamračí se trochu a když se dostane k trůnům, přejede své děti pohledem.* Ahojte. *Pozdraví je s menším úsměvem a pak se rukama zapře do opěrek a postaví se na ztuhlé a roztřesené nohy. Mezi ním a trůny jsou tři schody, které na vozíku nevyjede, takže pěkně zatne zuby a i přes bolest pomalu schody vyjde, aby se mohl posadit na svůj trůn. Chce své povinnosti plnit, jako kdyby žádné omezení neměl a tohle mu nikdo nevymluví.*

*odpoví jí, že se má také dobře a poté se začne shánět po Justicovi, protože tu nechce trčet sám.* Jsem. *zamumlá a protočí očima. Tohle bude zase debata na dlouho, je to předem jasné.* To je pravda, beztak je s ní. *řekne a už pro něj raději odmítá chodit. Pak vytáhne mobil a napíše pár zpráv do rodinného chatu, kde zjist, že Justice není tak blbý, aby zapomněl.* Ahoj. *pozdraví Angie, která akorát došla.* Je ti už lépe? *zeptá se starostlivě, protože je to prostě její starší brácha a chce vědět, jak jí je, i když ví, proč jí je špatně. Pak se všimne táty a lehce se zamračí, když ho vidí, jak se snaží vyjít schody. Postaví se a přejde k němu, aby ho mohl podepřít a pomůže mu dostat se až k jeho trůnu.* Jsi v pohodě? *zeptá se ho a následně se opět posadí na svůj trůn.*

*Na ples jde trochu se spoždění, ale to mu nevadí., sice už tady můžou být oba dva, ale to neznamená, že tady musí být na čas. Když odepisoval v rodinném chatu, ještě ležel v komnatě v teplákách, ale teď už si váže se soustředěným pohledem kravatu, ale jako vždy ho to nakonec naštve, takže kravatu si nechá kolem krku volnou jako řetízek. Jakmile vyjde z komnaty, ještě si rukou češe vlasy, které má naježené do všech možných stran, ale nakonec si je nějak prstama sčeše na dvě strany. Jakmile dojde do sálu, rozhlédne se po účastnicích a hne dpotom vystřelí k trůnům. Přejede všechny pohledem a na chvíli se pohledem zastaví u Angie a posadí se na své místo.* Jsem vám tady chyběl, co? *Míří to hlavně na svého bratra, který mu i s jeho sestrou psal, kde je.*

*jakmile spatří Nooru, vyrazí za ní a na tváři se mu automaticky objeví úsměv. Pozdraví jí a řekne, že jí to sluší. Usměje se, když si všimne, jak se začervenala.* Díky. *pousměje se a uvědomí si, jak mu hrozně těch posledních pár dní chyběla.* Taky se mám dobře. *odpoví jí a pak se začne vyptávat, kde byla.* Mimo palác, kde? *dál se ptá a když ho chytne za ruku, na chvilku se na jejich spojené ruce podívá, načež vrátí pohled k ní.* Taky jsi mi chyběla. *vydechne a koukne jí do očí.* Nezlobím se. *ujistí ji. Ani by se na ní zlobit nedokázal.* Jen.. příště mi dej vědět, ano? Prosím. *byl by raději, kdyby mu dala vědět, kde je, ale to nemění nic na tom. že se na ni nezlobí.*

*dneska nemá moc dobrou náladu a viní z toho samozřejmě těhotenství, protože má ty těhotenské nálady. Ani nevěděla, jestli na akci chce, ale nakonec si tam rozhodla jít. Na sebe si vzala tmavé šaty, které jsou kvůli tomu, že je elita docela už honosnější. Vlasy má jen jednoduše spletené a líčení má tmavší. Když dojde k trůnům, omluvně se podívá na svého manžela, čímž se chce omluvit za svoji dnešní hysterii a posadí se vedle něj.* Ahoj. *Pozdraví svou rodinu, ale hned se otočí na Angie.* Je ti líp? *Zeptá se jí a pak se až otočí na svého manžela.* Chvíli jsem měla i chuť ti napsat, že dneska spíš na chodbě, ale ta chuť naštěstí už přešla. *Pousměje se na něj, ale stále je to spíše omluvný výraz.*

*Když záhlédne Kadena, který si to míří k ní a ještě se usmívá, skoro ji to vyrazí dech. Už konečně věděla a přiznala si, proč se stále v jeho přítomnosti cítí, jako kdyby ztrácela pevnou půdu pod nohama, ale i tak ji to vždy překvapilo.* Není za co. *Zavrtí lehce hlavou, načež jemně sklopí pohled, když se jí zeptá, kde byla. Má trošku strach, že se na ní bude zlobit.* Byla jsem za tetou. O půlnoci mi zavolali, že se její stav horší a já nemohla nic nedělat, hned jsem vyrazila za ní, poté co jsem si koupila letenku. Byla na tom vážně špatně, musela jsem se o ní postarat, dlužím ji to. Ale teď už je pár dnů vzhůru a je jí mnohem lépe.. Je to zázrak. *To už se usmála, jelikož už nemusela myslet na to, že jí její teta opustí a nechá ji tady. Jakmile ji poví, že mu také chyběla, lehce mu stiskne ruku a stále se mu dívá do očí.* Děkuju. *Vydechne vděčně, když ji ujistí, že se nezlobí.* Už neodejdu, slibuji. Alespoň dokud tady budeš. *Usmála se trochu posmutněle, protože si uvědomovala, že ho brzy ztratí. Rozloučí se a tohle celé bude muset skončit, jelikož on odletí do Austrálie. Sice ji to zlomí, ale alespoň si ho musí užívat, dokud tady je.*

*Vytáhne mobil a stejně jak Jace napíše pár zpráv do jejich rodinného chatu, kde se shání po Justicovi. Když se k nim přidá Angel, usměje se na ni.*Ahoj. Jak se máš? *Očkem se podívá na Jace, kterému nakecala, že má jisté ženské problémy a pak zase na Angel. Měla by mu podle ní o svém těhotenství říct. Čím dříve, tím lépe. Stejně se to dozví. Doufala, že táta bude ještě chvilku odpočívat, ale taky se tu ukáže. Nadzvedne obočí, když vidí, jak se začne zvedat a rychle si stoupne, aby mu taky mohla pomoct a podepřít ho z druhé strany.*Dobrý tati? *Ujišťuje se, když ho posadí na trůn a poté se posadí znovu na ten svůj.*Je to první akce, kde můžeme být skutečně všichni spolu. *Pokrčí rameny na otázku Justice, který přijde nakonec taky.*Ahoj mami. *Usměje se na ni. Poznala, že se u ní už objevily těhotenské nálady, podle toho, co psala v rodinném chatu, ale teď už naštěstí vypadá klidněji.*/Ještě do toho Angel.. ideálně by Jace s Justicem mohli zbouchnout nějaké účastnice a zachraň se kdo můžeš./

*pousměje se na ní. Je rád, že je konečně zpátky v paláci, protože mu vážně chyběla. Ani si to tolik neuvědomoval do té doby, než ji uviděl. Pak se jí začne vyptávat na to, kde vlastně byla. Trochu ho mrzí, že aspoň nenapsal, ale nedává to na sobě znát. Po jejích dalších slovech si už ale jen těžko udržuje tuhle masku. Štve ho, že mu to neřekla.* Jsem rád, že jev pořádku, vážně.. ale měla jsi mi to říct, Noor. Myslel jsem.. že jsme se domluvili, že kdžytak pojedeme spolu. Nemusela jsi na to být sama, mohl jsem ti nějak pomoct.*povzdychne si a sklopí pohled. Pak řekne, že mu také chyběla a oplatí jí stisk ruky.* Není za co. *usměje se, ale když pak vidí, jak trochu posmutněla, přistoupí blíže k ní a pohladí jí po tváři.* No tak, nebuď smutná. Neodjíždím přeci hned teď.. až za nějakou dobu. *řekne a ze všech sil sám skrývá smutek ve svém hlase. Vzpomene si přitom na to, co mu říkala Daesyn a vzplane v něm plamínek naděje, ale nechce to řešit tady v sále plném lidí, a tak jí místo toho pevně obejme.*

*Dojde do tanečního sálu, kde věnuje úsměv Cassiusovi a poté se vydá za svými sourozenci u trůnů. Nedokáže se nevyhýbat pohledu Jace, takže se radši podívá na Eadlyn.* Je mi o něco líp. *Odpoví jim oběma a pak se podívá na tátu a starostlivě se zamračí, když vidí, jak mu dělá problém vyjít tři schůdky. Má pocit, že se všechno sype a nějak se nedokáže zbavit dojmu, že to všechno je její vina. Když pak zaregistruje příchod Justice a pohled věnovaný přímo jí, trochu sjede na trůnu níž, jako kdyby do něj chtěla vrůst a zůstat neviditelná. Úsměv jí na tváři vyčaruje až příchod mámy, která dneska předvedla těhotenské šílenství naprosto perfektně.* Jo, je mi líp. *Přikývne a po jejích slovech se uchechtne. Zároveň se ale trochu zděšeně podívá na Eady.* Tohle mě čeká taky? *Zeptá se trochu vyděšeně polohlasem své sestry a vůbec jí nedojde, že Jace, který jako jediný ještě neví, o jejím těhotenství, je nadoslech.*

*Do tanečního sálu vjede na vozíčku a dostane se až k trůnům, kde se postaví. Chce to zvládnout sám, ale Jace a Eady mu přijdou na pomoc.* Děkuju, ale zvládl bych to. Nejsem chromej. *Postěžuje si trochu tvrdohlavě, protože chce dokázat všem a hlavně sobě, že je v pořádku a pomoc nepotřebuje. S úlevou se posadí, protože přeci jen ho během toho výstupu nohy bolely docela dost, i když nahlas by to nepřiznal. Když pak dojde i jeho žena, zamilovaně se na ní usměje a po jejích slovech se zasměje.* Já si zase už chtěl jít pro polštář a deku a pak obejít děti, kdo by mě u sebe nechal. *Přizná pobaveně.* Už tě znám, takže vím, na co se připravit. Po těhle čtyřech dárečcích už mě asi nic nepřekvapí. *Kývne pobaveně hlavou k jejich dětem a stiskne Pol ruku.*

*také vytáhne mobil aby napsal do rodinného chatu, kde se dozví, že Justice konečně dojde. Upřímně se mu i trochu uleví, protože na to nechtěl být sám. Když pak přijde Angie, zeptá se jí, jestli už je jí lépe, i když ví, proč jí ráno bylo špatně. Pousměje se, když řekne, že už je jí líp. Následně přijde i táta, kterému hned pomůže vyjít schody a přidá se k němu i Eady.* Zvládl bys to, ale takhle to máš jednodušší. *namítne a odolá protočením očima. Je mu jasné, že chce hlavně sám sobě dokázat, že to zvládne, ale on odmítá sledovat, jak se trápí.* Myslel jsem, že mě v tom necháš samotnýho a dál budeš v posteli ojíždět Chels. Ty zkoumavý pohledy, jak se všichni snaží zjistit, kdo je kdo, jsou fakt otravný. *protočí očima a ušklíbne se, protože ho to vážně štve.* Co tě čeká? *zeptá se trochu zmateně Angel, protože tohle mu přijde trochu divné. Všechno mu přijde trochu divné, protože se k ní všichni chovají, jak kdyby byla z porcelánu.*

*Doufá, že na akci bude Chels, jelikož by ji vážně rád zase viděl. I když je to první akce, na které můžou bát s Jacem oba dva, moc se mu tam nechce. Nebo spíše se mu nechce k těm trůnům, jelikož se bojí mámy i Angie a taky mu přijde, že je tam vůli těhotenství Angie pořád takový dusno. Nakonec ale na ty trůny vyleze a sedne si na ten svůj.* Pokud se tady dneska nepovraždíme, Eady. Nakonec tady všichni nebudeme. *Uchechtne se a tím naráží právě na Angie. Pak se otočí na Jace.* Nikoho jsem neojížděl. Spal jsem. Jako normálně spal. Jako normální člověk. Ne s někým, ale sám. *propálí ho pohledem, ale nakonec musí přikývnout.* Ale je dobrý, když nikdo neví, jestli já jsem já nebo ty jsi já nebo já jsem ty. *Pokrčí rameny a pak se opře, ale pohled očkem se dívá na své sourozence, ale mlčí. Je zvědavý, jestli bude Jace víc natvrdlejší než on a dojde mu to později nebo naopak mu to dojde dřív.*

*je naštvaná sama na sebe a přijde si zároveň jako nejhorší matka a mnaželka a u toho si není jistá, hlavně u té matky, jestli za to může těhotenství nebo to k tomu jen dopomohlo a hlavně za to můžou události posledních dní. Nakonec ale do sálu dojde a posadí se na trůn vedle svého manžela.* Víš, že bych to nikdy nedokázala tě nikam vykopnout na celou noc. Stejně bych si pro tebe přišla. *Pokrčí rameny a po jeho slovech se pousměje.* Jo, ale stejně mě vždycky štve, když po tobě vyjedu úplně kvůli zbytečnosti. Pak se tím užírám, ale stejně se bojím cokoliv říct, abych na tebe nevyjela znovu. Slib mi, že šestý dítě užchtít nebudeme. *Uchechtne a pak se trochu rozzáří.* Maximálně víc koček. *Usměje se na něj, ale starostlivě se otočí ke svým dětem.* Ona to klukům ještě neřekla? *Zeptá se svého manžela potichu. Ještě se nějak nedostala z toho, že bude mít stejně staré vnouče jako dítě.*

*S Angel byla většinu dne a je ráda, že se už cítí o něco lépe, takže se na ni pousměje. Společně s Jacem pomůže tátovi se posadit.*Přesně tak. Víme, že bys to zvládl, ale nechceme, aby ses zbytečně trápil, když ti rádi pomůžeme. *Pousměje se na tátu a posadí se na své místo. Je ráda, že rehabilitace skutečně zabírají a on se už odkáže postavit na nohy.*Tak aspoň chvilku tu budeme sami, než se navzájem povraždíme no.*Opraví se předchozí tvrzení, aby se to Justicovi, který má potřebu jí opravit, líbilo více. Uchechtne se po té, jak vysvětluje, že spal a trochu se do toho zamotá.*Jen aby../Stačí, když bude mít teď dítě mamka a Angie, na další by to chtělo počkat chvilku. Když přijde mamka, potěší ji, když vidí, že už není tolik naštvaná a chová se zase normálně, v rámci možností. Po otázce Ang se na ni podívá a už chce odpovědět, ale zarazí jí otázka Jace.*Ehm.. no jo Ang, až ti skončí menses a ty budeš jednou, jako třeba za rok nebo více, klidně i pět let nebo tak těhotná tak asi ano.. *Snaží se z toho nějak vybruslit.*

*Když slyší, jak se máma omlouvá za své chování a když předtím viděla, jak šíleně odpovídala tátovi, trochu se zděsí, že tohle bude čekat i jí a zeptá se na to i Eady. Úplně opomene přítomnost Jace, který o ničem ještě nemá ani ponětí, takže když uslyší jeho otázku, škubne sebou a najednou sedí, jako kdyby spolkla pravítko. Trochu jako žák přistižený ve škole při opisování v písemce. Ani nedokáže ocenit pokus Eady to všechno zachránit, protože to chce Jacovi říct. Když přežila Justice a je okolo nich tolik lidí, doufá, že tohle by přežít mohla.* Tyhle nálady, Jaci, a tak. *Odpoví mu potichu a váhavě a krátce se na něj podívá. Pak sklopí pohled a nahlas polkne. Najednou má zase pocit, že se okolo ní točí celý svět a zase o něco zbledne i přes makeup.* Já..... Já jsem totiž těhotná. *Vypadne z ní nakonec.* /Bože.. Kolikrát ještě?/ *Zaúpí v duchu.*

*Protočí lehce očima nad Eady a Jacem, kteří si nedají říct a stejně mu pomůžou. Je jim za to vděčný, ale zároveň si připadá jako nějaký mrzák, který je dobrý už jenom na připravení se do hrobu.* Příště to zvládnu sám. *Řekne pro klid své duše rozhodně a na oba se pousměje.* Ale děkuju. *Je na ně na oba pyšný. Nikdy nechápal, jak se rodiče můžou tak moc dmout pýchou u sledování svých dětí, ale teď, když vidí, jak skvělí lidé vyrostli z těch jeho, pyšnější by být nemohl. Pak už se pobaveně usmívá, když přijde Polaris.* Já vím. Ale to by děti asi moc nadšený nebyly, takže tušim, že ani jeden by mě u sebe případně nenechal. Takže jestli to někdy přeci jen nastane, asi se uklidním do kuchyně nebo kruhovitýho salonu. *Poinformuje jí, aby rovnou věděla, kam má jít, kdyby to náhodou přeci jen nastalo.* Lásko, nic si vyčítat nemusíš. Všechno je v pořádku a o nic přece nešlo. *Potřese hlavou a pak jí stiskne ruku a přikývne.* Šestý dítě už ne. Jenom tohohle miláčka, co teď čekáš a pak už vnoučata. *Přitom střelí pohledem k Angel, která jim z jejich dětí daruje nečekaně vnouče jako první. Pak přejede všechny pohledem a když Ang oznámí Jacovi, že je těhotná, jenom doufá, že tu nebude muset klidnit nějakou scénu.* No.. Teď už řekla. *Poznamená.*