Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Goto down
annie.16
Posts : 1105
Join date : 29. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Taylor Moore

za Fri Jun 12, 2020 6:10 pm
*po dlouhé době se rozhodla opustit bezpečí své komnaty a zamířila do hudebního salonu. Hudba je její vášeň, takže věděla naprosto jistě, kde stráví večer. Poslední dobou se dost od ostatních distancuje. Ať už kvůli tomu viru, tak kvůli Jacobovi a tomu, co k němu cítí. Slyšela, že za ním často chodívá nějaká zahraniční princezna. Víc si o tom nezjišťovala, jenom to, co zaslechla od služebných. Jenom ji to opět přidalo na znechucení sama nad sebou. V hudebním salónu zamíří rovnou k jejímu milovanému pianu a začne zpívat a hrát jednu se svou oblíbených písní - Jar of hearts. Sama si ji trochu upravila, takže se jí líbí ještě víc. Čas, který tráví o samotě, teď využívá k skládání a upracování písniček. Ani si nevšimne, že tady není sama. Až když ji začne Jacob doprovázet na kytaru si uvědomí, že je tady. První se celkem lekne, takže trhne hlavou jeho směrem a trochu se zadrhne v hraní a zpěvu. Zjistí, že je to on, takže se pousměje a srdce se jí rozbuší o něco víc. Rychle se zase otočí k pianu, protože pak by se ztratila v textu a melodií. Když píseň skončí, vydechne a chvilku počká, než se otočí na svého nevlastního bratra.* To znělo hezky. *Pousměje se.* Dalo by se z toho něco udělat. *Usoudí a pokrčí rameny.* Kde vězíš celý dny? To tě pravdu tolik otravuje za princezna ze Španělska? *Uchechtne se. Říct ji ta slova ji bolí, ale ví, že takhle to prostě být musí. A ona se s tím musí smířit.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Jacob Rhys Moore

za Mon Jun 22, 2020 10:17 am
*Dlouho se nepohyboval palacem, protoze se spis venoval ve sve komnate radeji hudbe, ktera jeje naplnuje a tak nejak se ted distancuje od vsech. Ne , ze by to takhle nedelal nejak casto, protoe dela, ale ted je to nejspis i z duvodu, ze si mysli, ze kdyz vytahne paty ze sevho pokoje, najde jej hned Princezna ze Spanelska o ktere jen vi, ze je princezna a jmenuje se Freya a posledni dobou si jej vsim nejak vic nez kdykoliv jindy a on nechape proc, protoze se sni nejak extra nezna a nevi o ni opravdu nic, krome jejiho titulu a jmena. Nechce nad tim ted uvazovat a tak jde jednou z chodeb palace, kterou zna dost dobre, protoze se tam nachazi hudebni salon, kam casto zavita, kdyz neni ve svem pokoji a je to jedno z jeho nejoblibenejsich mist tady. Kdyz jde, ale blize, tak zaslechne z istnosti vychazet tony piana a zensky hlas, ktery zpiva ext edne pisne a chysta se kouknout, kdo je v mistnosti, ale na chvilku se zarazi, protoze to muze byt klidne i ta princezna, ale nakonec se nadechne a otere dvere a nakoukne dovnitr a nakonec tak zjisti, ze se jedna o Taylor, jeho nevlastni sestra a jemne se pousmeje. Vidi, ze je plne zabrana do hudby a tak ani nevnima, ze neni v mistnosti nadale sama a tak toho on tedy hodla vyuzi a dostane se az ke stojanum s kytarama a nasledne ji zacne doprovazet v hrani na kytare a jen se na ni siroce zazubi, kdyz jej vezme na vedomi a evidentne ji tim dokonale vyvedl z miry, ale neprestava hrat a jakmile si ona zase dostane pet, jen se usmiva a sousterdise na hrani a jamile skladbu dokonci, odlozi kytaru bokem a nakloni hlavu na stranu po jejich slovech.* To bylo fajn a jo! Souhlasim s tebou, ze by se to dalo nejak vyuzit, kdybychom na tom nejak vice zapracovali. *Zazubi se na ni a potom si poslechne jeji dsi otazku a jen sklopi na chvili pohled, nez se zase koukne na ni.* Nejak jsem nemel naladu na lidi a zvlast ted, kdyz je vsude ten virus a riskovat tak, ze bych se nakazil a nakazil bych tak tebe, nebo nasi mamku. *Zakrouti hlavou, protoze to by opravdu nechtel.* A navic nam sejne zrusili vystupovni v nekterych klubech, coz je celkem na nic a tak jsem spis v komnate. Tebe jsem taky dlouho nevidel vennku. *Rekne ji a po jeji dalsi otazce si jen promne oblicej dlanemi.* Ja nevim, co to ma znamenat. Nikdy predtim se ke me ta princezna takhle nechovala a je to proste strasne zvlastni. Ja o ni jen vim, ze je princetna Spanelska a to je vse, ale ona se ke me chova opravdu zvlastne.... Nevim, jak se ohledne toho mam citit. *Pokrci rameny.* Nikdy jsem nezazil, ze by se ke me nekdo z vyssi vrstvy choval takhle ... mile, ale jsem z toho zmateny. *Rekne ji a potom jen zakrouti hlavou.* Nechci se o tom bavit. *Potom si vsak na neco vzpomene.* Vlastne jsem rad, ze jsi tady a nemusim za tebou tak vecer chodit do tveho pokoje. *Sahne do kapsy svych kalhot a vytahne z nich mensiho plysaka rybky, kera uz ma neco za sebou.* Pamatujes si na tohle? Mamka rikala, ze mi tohle kdysi dal muj skutecnej otec, kdyz jsem se narodil. Tohle je jedina vc, kterou od nej mam. *Vydechne a kouka se na toho plysaka.*
annie.16
Posts : 1105
Join date : 29. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Taylor Moore

za Mon Jun 22, 2020 11:24 am
*posadí se k pianu a začne hrát a zpívat skladbu Jar of hearts. Je to jedna z jejích nejoblíbenějších písní. Úplně přestane vnímat realitu a existuje pro ní jen její vášeň - hudba. Už od malička hudbu, skládání písní, zpěv a všechno, co k tomu patří, miluje. Nedokáže si představit, že by s tím měla někdy přestat. Už ji chybí i vystupování s Jacobem. Několik jejich vystoupení bylo zrušeno kvůli viru, což ji štve. Opravdu ji to chybí. Je ráda, že už se našel viník viru i lék. Slyšela o tom. co se stalo včera v dětském domově. Je jí těch dětí líto. Včera na akci sice nabyla, ale přemýšlela, že by do dětského domova mohla zajít dnes. Vůbec si nevšimne, že není v salonku sama. Až když ji Jacob začne doprovázet na kytaru, uvědomí si jeho přítomnost. Celkem ji jeho přítomnost vyvede z míry, a tak se nachvilku zadrhne v hraní. Cítí, že se jí rozbušilo srdce a už se tolik nedokáže soustředit na hraní a zpěv. Když skladba skončí, chvilku počká a snaží se uklidnit. než se na něj otočí. Usoudí, že by se s tím dalo pracovat. Usměje se nad jeho nadšením.* Potom na to kouknu.*řekne a následně se ho zeptá, kde vězí celé dny.* Aha. Taky jsem moc neměla náladu na lidi./A na to tě denně vídat a vidět, jak za tebou dolézá nějaká princezna./ *přizná. Uchechtne se, když si promne obličej dlaněmi.* Já vim, co to má znamenat. Líbíš se jí.*usoudí a zazubí se na něj. Je pro ni jednodušší se schovávat za masku a dělat, že se nic neděje, i když ji to uvnitř trhá na kusy. Povytáhne obočí, když zmíní, že je rád, že na ni tady narazil a čeká, co řekne. Poté trochu posmutní.* Nezkoušel sis s ní tom promluvit? Nebo nějak zjistit, kdo je tvůj pravý otec a najít ho? *Zeptá se. Ví, že to Jacoba trápí a nediví se mu. Nechápe, proč o tom s nimi matka nechce mluvit.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Tue Jul 07, 2020 3:04 pm
*I když je v paláci už dost dlouho, došlo jí, že toho tady nijak moc zatím neprozkoumala. Proto se dneska vydala na procházku. Chvíli jen tak bloumala zahradami a ostatními venkovními prostory a poté zamířila dovnitř, protože přeci jen už minula doba oběda a ona dostala hlad a chuť na zmrzlinu. Nejlépe s okurkami, šlehačkou a nějakou rybou. Sama nechápe své těhotenské chutě, ale jednoduše jí podobné kombinace napadají. Na chodbě ale narazí na dveře označené jako hudební salon. V tu chvíli zapomene na jídlo a spíš dostane chuť si po dlouhé době zahrát na kytaru. Vejde dovnitř a nadšeným pohledem sjede všechny ty nástroje. Poté zamíří ke stojanům s kytarami a jednu si vybere. Posadí se s ní na stoličku a kytaru si položí na klín. Bohužel už ale má dost velké břicho, takže sotva rukou dosáhne na struny.* Ale no taaak. *Postěžuje si otráveně a nespokojeně se zamračí. Snaží se nějak sebe a kytaru poskládat tak, aby na ní byla schopná hrát a když se jí to nedaří otráveně zamručí. Znovu si musí potáhnout tričko níž, dnes už asi posté, protože už jí je díky bříšku těsné. Pořád se jí nechce začít nosit to obrovský těhotenský oblečení, ale nejspíš brzo bude muset začít, protože jak řekl doktor, konečně začala správně přibírat na váze a na jejím oblečení to jde poznat.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Tue Jul 07, 2020 3:34 pm
*I když je sice tady a tak by se mu mohla práce a různé papírování vyhnout, otec mu posílá část práce i sem, takže ji ještě musel dodělat, i když se na to pořádně nesoustředí vzhledem k tomu, že by byl už radši nejradši u Navyi. Když to konečně dodělá, ještě zamíří do města, aby to mohl poslat zpátky, přičemž narazí na obchod s věcmi pro děti, kde se zamiluje do pár oblečků pro novorozence, které tam nenchá ani o chvilku déle a koupí je.* /Zachvíli budu žvatlat na oblečky. Ale už se těším, až to to malý bude moct nosit. Teda jestli to Nav nevyhodí./ *Nkrčí obočí a znovu se podívá na tašku co má v ruce. Doufá, že stejně jako se to líbí mu, se to bude líbit i Nav. Když dojde do paláce, hned zamíří do komnaty, kde ale Navyi neuvidí, takže se začne ptát komornných, jestli ji neviděly, které ho nasměrují do hudebního salonku. Když tam dojde, usměje se od ucha k uchu a hned k ní zamíří. Ze zadu ji obejme, přičemž ji věnuje pusu do vlasů. Pak si sedne naporti ní a s úsměvem ji podá tašku.* Nemohl jsem to tam nechat, šel jsem kolem toho obchodu a padl si s ním do oka. *Hlavou kývne k té tašce, aby se do ní koukla a čeká na její reakci.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Tue Jul 07, 2020 3:53 pm
*Nespokojeně zamručí, když se jí nepovede posadit tak, aby mohla hrát na kytaru, takže jí jenom probodává pohledem, dokud neuslyší otevírání dveří. Koukne se, kdo přišel a je připravená se kdyžtak klidit, aby měl dotyčný klid. Uvidí ale Clavia, takže odchod odloží a usměje se na něj. Přivře oči, když jí políbí do vlasů.* Ahoj. Zvládl jsi práci? *Zeptá se ho hned, protože ví, že dneska musel dělat nějaký papíry. To je také důvod, proč jí nebavilo válení v posteli a vydala se na obhlídku paláce. Zvědavě se podívá na tašku a vybalí z ní bodíčka.* To je nádherný. *Sleduje nadšeně všechny tři oblečky a u třetího s nápisem "Watch your language asshole I'm baby" se musí zasmát.* Už se nemůžu dočkat, až mu to oblečeme. *Zvedne k němu pohled a usměje se na něj. Pak odloží kytaru a nahne se k němu, aby ho políbila.* Nechceš toho špunta donosit? Já kvůli břichu nemůžu hrát na kytaru. *Postěžuje si a nespokojeně se podívá na kytaru a pak na své břicho, které už zase kouká, protože se jí vyhrnulo opět tričko. Protočí nad tím mírně oči a triko zase stáhne. Během toho se ale zarazí a šokovaně se na své bříško podívá.* On mě kopnul. *Oznámí Claviovi a rychle popadne jeho ruku, kterou položí na své břicho. Pár vteřin se nic neděje a potom opět ucítí menší šťouchnutí. Nadšeně se podívá na Clavia, jestli to taky cítil nebo ne. Tohle je poprvé, co o sobě ten špunt dal vědět.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Tue Jul 07, 2020 4:23 pm
*Hned zammíří do hudebního sálonku, kde by měla být jeho láska a když ji tam vážně uvídí, usměje se na ni. Hned za ní zamíří k ní a s úsměvem se nadechne její vůně, než si sedn před ní.* Jo, docela jo. Teď doufám, že mí táta nepošle další a taky mi dá chvilku klid. *Uchechtne se a poté ji už nadšeně strčí tašku s oblečky a nedočkavě sleduje její reakci a doufá, že se jí to bude líbit. Když vidí její reakci, vydechne. Pohled zabodne do toho oblečku, který se mu osobně líbí nejvíc a zazubí se na ní.* Bude mu to slušet. VYbral bych i něco barevného, ale zase by bylo blbý koupit růžové bodíčko kdyby to byl kluk. *Uchechtne se a poškrábe se u toho na zátylku.* Tak ti na kytaru budu hrát já a pak až ten špunt bude venku, budeš moct hrát pořád. *Pokrčí s úsměvem rameny. Když uvidí její výraz, hned se lekne, že se něco děje. Starosltivě stáhne obočí, ale když uslyší co se vlastně stalo, překvapeně zamrká.* Cože? Už? Já myslel, že kopají až v těch posledních měsících. *Pohledem přejede na její bříško a když mu tam položí ruku a chvíli se nic neděje, už by pomalu zase ruku stahoval pryč. Nakonec ale něco ucítí, přičemž nadšeně vydechne a hned Nav opatrně obejme.* Ten bude akční, když sebou tolik hází. *Zasměje se a stále má na tváří veliký a šťastný úsměv.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Tue Jul 07, 2020 4:39 pm
Kdyžtak mu vysvětlim, že bych ráda měla někdy svýho snoubence jenom pro sebe a zachráním tě od toho. *Mrkne na něj pobaveně a pak rozbalí oblečky, které koupil a musí se zasmát, když si přečte nápis na tom třetím.* Na dalším ultrazvuku si můžeme nechat prozradit pohlaví a pak můžeš vybírat i barevný verze. *Pokrčí rameny. Jí by nevadilo nechat si pohlaví říct. Je sama dost zvědavá na to, jestli budou mít kluka nebo holčičku.* Taky že jakmile se narodí, budu mu hrát ukolíbavky. *Uchechtne se, ale i tak je na ní vidět, že s tím není úplně spokojená a nejradši by si zahrála hned. Stáhne si opět tričko níž, protože se jí vyhrnulo a koukalo jí vystouplé břicho a u toho ucítí, jak jí zevnitř něco šťouchlo. Hned jí dojde, že je to ten prcek a rychle popadne i ruku Clavia, aby to cítil taky. Když se pár vteřin nic neděje, trochu posmutní, ale nakonec se špunt uvnitř ní znovu ozve.* První kopance je možný cítit cca od šestnáctýho do dvacátýho týdne. Já jsem v sedmnáctém. *Vysvětlí mu a musí se pousmát jeho překvapení.* Hádám, že to bude mít po tobě. Já jsem byla zlaté dítě a spíš do mě máma musela šťouchat, aby se ujistila, že žiju. *Uchechtne se a oplatí Claviovi objetí.* Jsem hrozně ráda, že můžu nosit tvoje dítě. *Řekne mu se zamilovaným úsměvem na tváři.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Tue Jul 07, 2020 5:18 pm
Tak jo, to by šlo. Což mi připomíná, že naposled když jsem s nimi volal tě oba dva pozdravovali a už se prej na tebe těší, až tě poznají. *Usměje se na ní a pak se jeho úsměv o něco zěvtší.* Ty bys chtěla si nechat pohlaví prozradit? *Zeptá se jí s úsměvem a pohledem sjede k jejímu bříšku. Chtěl by vědět, jestli je to holčička nebo kluk, ale nechá to na ní, přeci jen to dítě v sobě nosí ona, ne on.* Ty si poslechnu rád i já. *Zazubí se na ni a následně se rozhlédne kolem sebe. Není tady nějaký ukulele? To je podobný jako kytara, ne? *Dál se už nerozhlíží, protože pohled zase stočí zpátky na Nav. Pohledem přeskakuje z ní na její bříško a zase zpět.* Je mi tě ale docela líto. Vždyť budeš celá potlučená. *Postěžuje si za ní, ale stále má v očích nadšené a šťastné jiskřičky.* Určitě to nemá po mně. Má to po mých předcích. Já byl taky hodný dítě. Který sice dělalo nepořádek hned jak se narodila, ale pořád jsem byl andílek. *Zasměje se a pokrčí u toho rameny.* Já jsem taky rád. Už se těším, až ho nebo ji uvidím. *Usměje se na ni také zamiloavně a s po břiše ji pohladí.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Tue Jul 07, 2020 8:02 pm
*Trochu nervózně se usměje, když slyší, že se jeho rodiče těší, až jí poznají. Ona z toho má spíše děsný strach.* Taky je ode mě příště pozdravuj. *Bojí se, jak jí jeho rodiče přijmou. Přeci jen je to obyčejná holka, která byla tady v Illey u rebelů a která nosí jejich vnouče, aniž by je znala a aniž by byla manželka jejich syna.* Jo, jsem hrozně zvědavá. Ráda bych věděla, co je ten špunt zač. Ale jestli se chceš nechat překvapit, tak si to nemusíme nechat říct. *Pokrčí rameny, protože jeho názor je pro něj nejdůležitější a on je otcem dítěte, takže má právo o tom rozhodnout.* Jakmile nebudu jako velryba, budu ti hrát ukolíbavky, neboj. *Pousměje se na něj a pohladí se po svém vystouplém bříšku. Nechápe, jak jí mohlo narůst tak rychle a že bude ještě o dost větší.* Je v tom pár rozdílů. Brácha hraje na ukulele a párkrát jsem si to zkoušela. *Rozhlédne se okolo sebe a jednoho ukulele si všimne. Teď si ale stejně chce povídat se svým snoubencem a chuť na hraní jí přešla. Beztak se pak věnuje spíše miminku, které jí poprvé kopne.* A právě proto budeme mít tohohle špunta a dalšího kdyžtak až za dýl. *Uchechtne se. Daleko více, než kopání, se ale bojí porodu. Viděla dost videí a slyšela dost historek, aby jí to vystrašilo a měla z toho strach.* Musím někdy skočit za nějakou z tvých sester, aby mi vyprávěly tvoje historky z dětství. A nebo si počkám, až se seznámím s tvými rodiči. *Zazubí se na něj se šibalskými jiskřičkami v očích.* Já taky. Pokud se mi ho teda podaří dostat ven. *Uchechtne se trochu nervózně.* Miluju tě. *Usměje se na něj a natáhne se k němu, aby ho mohla políbit.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Tue Jul 07, 2020 9:17 pm
Neboj, už teď tě mají rádi a ještě tě ani neznají. *Ujistí ji s úsměvema a přikývne. Ví, že jí jeho rodiče už teď mají rádi a budou ji mít rádi jšetě více až ji potkají. Neveěří, že by to bylo jinak.* Já bych to taky chtěl vědět, je zvláštní čekat až se to malý vyklube a nevědět, jestli se vyklube malá Nav nebo malej já. *Zazubí se na ni a poté se neubrání protočení očí.* Lásko, nevypadáš jako velryba. Jsi pořád stejně krásná. *Ujistí ji a vážně nechápe proč si o sobě tohle těhotné ženy myslí.* Vypadá to jako zcvrklá kytara. Takový dítě kytary a něčeho. Hybrid. *Pak se ale zamračí a nakloní hlavu na bok.* Všichni jsme vlastně hybridi, ne? *Přihmouří oči a radši nad tím zavrtí hlavou, aby zastavil své vlastní myšlenky, ve kterých se začíná ztrácet.* Takže bys chtěla dalšího špunta? *Usměje se na ni zamilovaně. On by samozřejmě dalšího chtěl, i kdyby jich bylo víc, nezlobil by se. Jen by k tomu poté chtěl i víc chův a babiček.* Ne, to raději ne. Chrys by s tebou beztak nemluvila a Freya je... Freya. Od té by si možná radši utekla ty. *Pronese tiše a pokrčí rameny.* A rodiče už vůbec ne. To vážně nechceš. Ti by vytáhli vytáhli historky od toho, jak jsem třeba lezl na opěradla pohovek a křesel a řval, že jsem vyšplhal na hory. Už od malička jsem měl rád adrenalinové věci. *Zasměje se a pak se na ni usměje.* Radši ti historky řeknu já. *Slíbí ji, protože je to lepší, než kdyby to říkala jeho rodina.* Neboj, dotsaneš ho zesebe. Určitě půjde sám a nebudee ti to ztěžovat. *Pokrčí rameny a do polibku se usměje.* Já tebe taky. *Pohladí ji u toho po tváři a poté zase po bříšku.* A tebe taky špunte.
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Tue Jul 07, 2020 9:52 pm
Právě. Mají mě rádi, protože mě neznají. *Opáčí tvrdohlavě a pak mu řekne, že je hrozně zvědavá, jestli budou mít kluka nebo holčičku.* Třeba to bude holčička a bude celá po tatínkovi. To zjistíme stejně až když se vyklube. *Zasměje se.* Příští týden můžu na další ultrazvuk. Běžně se chodí mezi osmnáctým a dvacátým druhým týdnem, takže tam si to můžeme nechat říct. *Pokrčí s úsměvem rameny.* Připadám si jako velryba. *Uchechtne se.* Kytara? Tak to slyším poprvý. *Zasměje se a potřese nad ním pobaveně hlavou, když slyší, jak se do toho zamotal. Připadá jí hrozně roztomilý, když se takhle zamotá do něčeho.* No.. Kdybys chtěl i ty, tak jo. Nechci aby byl sám. Já jsem za svýho bráchu hodně ráda. *Usměje se a uvědomí si, že by mu taky mohla někdy zavolat, protože s ním už dost dlouho nemluvila. Naposledy ho viděla, když se balila a rychle odjížděla na letiště, odkud letěla sem a to už je přibližně půl roku.* Taky pravda. Takže zbývají tvoji rodiče. *Zazubí se na něj.* /Však neboj, se Zaydenem vás dáme s Chrys zase do pohody, paličáku./ *Proběhne jí hlavou a vzpomene si u toho, jak jí psal Zayden, který jí navrhl ty dva někam zamknout, dokud se neusmíří.* To jako vážně? *Zeptá se ho překvapeně s pobaveným úsměvem na rtech.* Dobře, to beru. A doma mi musíš ukázat i alba. *Zazubí se na něj, protože věří, že musel být jako malý naprosto rozkošný a chce to vidět. Teď je taky rozkošný, ale ztratil tu rozkošnost malých dětí.* Jestli je paličák po tatínkovi, moc bych na to nespolíhala. *Uchechtne se. Sám Clavio taky moc neusnadnil jejich vztah a nedá se říct, že by byl úplně bezproblémový. Ale ona věří, že všechno špatné už mají za sebou a teď je čeká jenom ta krásná část. Zamilovaně se na něj usměje, když jí pohladí po břiše a pak koukne na kytaru.* Když už teda nemůžu hrát... Zahraješ mi něco ty? *Zamrká na něj prosebně řasama.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Tue Jul 07, 2020 10:30 pm
To není pravda. Zamilují si tě ještě víc hned, jak tě uvidí. Tak jako jsem se do tebe zamiloval já, když jsem tě uviděl. *Zazubí se na ni zamilovaně a poté vytřeští oči.* To radši ne. Chudák holka. Kdžy už aby to byla holčička, tak aby byla po tobě. Stejně tak kluk, ten taky může být po tobě. *Namítne, jelikož ví, jakej je a bojí se, že kdyby to malé bylo po něm, odejdjou jim nervy ještě dřív, než se naučí pořádne chodit.* Tak jo, už se nemůžu dočkat. *Řekne upřímně a vážně je zvědavý, co za pohlaví to bude.* Nejsi velryba, ani tak nevypadáš, tak si tak nepřipadej. *Chytne ji za ruku a pohladí ji palcem po hřbetu.* Jo, kytara. *Přikývne s úsměvem na rtech a poté se sám zamotá do svých myyšlenek, takže to radši nechá být.* Chci. Klidně i tři. Kdyby se jeden pohádal s tím druhým, tak pořád mají toho třetího. *Pokrčí rameny, i když ví, že to takhle u nich moc nevyšlo, jelikož douho nevidě ani Freyu a neví, jestli se s ním vůbec baví nebo jestli ještě vůbec ho bere jako bráchu.* Žádní rodiče. Pošlu je někam na druhou stranu Španělska, ať si tam hezky zůstanou i s historkami. *Zamumlá a poté přikývne.* Jo, vážně. Chceš slyšet ještě teď nějakou historku, aby si měla klid na duši? *Zasměje se pobaveně, ale zavrtí hlavou, když uslyší slovo "alba."* Alba né, vypadal jsem houba. Vlasy jsem měl jako houba. Střížený podle hrnce beztak. *Ohrne spodní ret azavrtí nad tím opět hlavou, jak se jí snaží přesvědčit, aby na alba zapomněla.* Jak po tatínkovi? Já nejsem paličák. Nebuď paličák po mamince. *Ukáže prstem na bříško, jako by mluvil k tomu drobkovi. N8sledně přikývne a chopí se kytary.* Jen mi řekni, co chceš abych zahrál. *Zeptá se jí, protože ho nic nenapadá.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Tue Jul 07, 2020 11:00 pm
I tak z toho mam trochu strach. *Přizná. Nejen z jeho rodičů, ale celkově také z obyvatelů Španělska, kteří by mohli nést špatně to, že si jejich korunní princ vezme úplně obyčejnou holku.* Kdyby byl po tobě, byl by kouzelný. Vždyť jsi naprosto okouzlující a dokonalý, zlato. *Stiskne mu ruku a pak se usměje, když se domluví na tom, že si nechají prozradit pohlaví.* Dobře. *Ustoupí nakonec, i když se to neobejde bez protočení očima.* /Stejně si připadam hrozně obrovská./ *Namítne sama pro sebe v duchu.* Uvidíme, jak to půjde s tímhle jedním a pak se domluvíme, kolik případných sourozenců bysme mu pořídili. *Pousměje se.* To je nefér. Chci ty historky slyšet a nechci je vyhánět z jejich domova. *Zasměje se a oči se jí rozzáří nadšením, když slyší, že by jí nějakou historky mohl říct rovnou.* Jasně, že jo. Povídej. *Opře si lokty o kolena a prsty si podepře hlavu. Kouká na něj zvědavýma očima, jako malé dítě, které je zvědavé na novou pohádku na dobrou noc.* Určitě jsi byl rozkošný. *Namítne.* Já nejsem paličatá ani trochu. *Opáčí naoko dotčeně, jako kdyby nechápala, jak to vůbec může říct. Pak se ho zeptá, jestli jí něco zahraje na kytaru.* Pamatuješ si první písničku, na kterou jsme spolu tančili v tom baru, kde jsme se poznali? *Zeptá se ho. Od té doby je to jedna z jejích nejoblíbenějších písniček a je zvědavá, jestli si Clavio pamatuje, která to byla.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Wed Jul 08, 2020 12:06 am
Nemusíš mít. Zvládneme to. Spolu. *Povzbudivě se na ni usměje a nakloní se k ní pro kratší polibek.* Nejsem. A chci aby byl po tobě. Víš jak by to bylo fajn, kdybychom měli v rdoině konečně nějakého zrzka? Jsme tam pořád to stejní. Samý hnědý vlasy. A kdyby po paláci běhala tvoje zmenšenina, nestěžoval bych si. *Pokrčí rameny, přičemž se ni zazubí.* No hurá. *Uchectne se a pobaveně se usměje nad jejím protočením očí.* Ale víš že to bude těžký uhlídat že jo? Co když budeme třeba mít čtyři děti, bude to dost a najednou se nám narodí trojčata? A jediný co mě napadá je kastrace a to teda ne. *Zamumlá, i když mu pobaveně škubou koutky.* Já je vyženu, kdo ví, co by ti o mně nakecali? *Vydechne, ale nakonec jí slíbí, že ji nějakou historku řekne sám. Chvíli je ticho a má pohled zabodnutý do země, jak si snaží vzpomenout na nějakou normální.* No, už od mala mám rád koně. A jednou když mi bylo asi sedm let, byl jsem posedlý jednorožcemi a těmi okřýdlenými potvory a kdo ví čím ještě. A můžou za to sestry, bylo to tím, že jsem neměl bratra. *Upozorní ji a netvýří se nějak, že by byl na tu historku hrdý.* No a měl jsem koně. Ale byl jsem naštvaný, že se nezměnil v jednorožce. Dával jsem mu dokonce i jablka, které jsem se snažil pastelkami přebarvit na barevno. No a jednou jsem to prostě nevydržel a udělal mu papírová křídla a jako roh jsem ukradl nějaké komorné čelenku, na kterou jsem izolepou přilepil mrkev a takhle jsem jezdil po zahradách. *Zamumlá a koukne se na ní tím pohledem, že by se radši zahrabal do země.* Jsi, jsi jeden velký paličák a už jen to, že si to nepřiznáš, to přiznává za tebe. *Zazubí se na ni a po její otázce se poškrábe na zátylku a usilovně se snaží vzpomenout na písničku, která by to mohla být.* Nebyla to třeba tahle? *Není si vůbec jistý, ale začne hrát písničku, kterou ji uslyšel hrát v komnatě, když se vracel z ošetřovny kvůli bodnutí z útoku.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Wed Jul 08, 2020 12:30 am
*Oplatí mu úsměv a pak i polibek.* Tak to může být třeba zrzek s brýlema a tvýma očima a úsměvem. *Pokrčí rameny, protože by ráda, kdyby bylo jejich dítě hlavně po něm. Když pak slyší o trojčatech, vykulí oči a na pár vteřin ztuhne.* Žádný trojčata. Maximálně čtyři děti, Clo. Pak se naučíš používat věc zvanou kondom. *Řekne mu a snaží se dát důraz na každé slovo. Hlavně na slovo "kondom". Neumí si představit mít sedm dětí, jak tady její snoubenec, který se očividně zbláznil, navrhuje.* /To, že jsem šla na maškarní za Sněhurku neznamená, že potřebuju sedm trpaslíků./ *Proběhne jí hlavou.* Něco pravdivýho, vtipnýho a doprovozenýho fotkama? *Nadzvedne obočí, když slyší jeho poznámku o tom, kdo ví, co by jí jeho rodiče nakecali. Pak už poslouchá historku, kterou jí začne vyprávět a nadzvedne obočí, když slyší o jednorožcích. Nijak ho ale nepřerušuje a počká si na konec. Vidí, jak je mu trapně a hodně se snaží nerozesmát se, ale po chvilce nepomáhá ani kousnutí do rtu a ona vyprskne smíchy.* Vyfotil tě u toho někdo? *Zeptá se se smíchem v hlase a radši si dá ruku před pusu, aby tím zamaskovala aspoň trochu smích, i když se její obličej už zbarvil do jasně rudé.* Ty to taky odmítáš přiznat, takže jsme nejspíš oba dva tvrdohlaví. *Pokrčí rameny a zamrká jako neviňátko. Pak už se ho zeptá, jestli zahraje písničku, na kterou spolu poprvé tancovali a když slyší ty správné tóny, široce a zamilovaně se usměje. Nahlas by to nepřiznala, ale spíše tipovala, že nebude vůbec vědět, jaká to byla.* Byla to přesně tahle. *Odpoví mu se zamilovaným úsměvem.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Wed Jul 08, 2020 12:15 pm
Fajn. Ale stejně chci, aby byl po tobě. Hlavně chováním. *Pokrčí rameny a pousměje se na ní. Jediné co chce je, aby to dítě bylo co nejvíc po ní. Nechce, aby mělo jeho vlastnosti, aby měl nádání k tomu všechno pokazit jako má on.* Tu věc umím používat. Za co mě máš? Jen na ni zapomínám. Občas. Ten malej je tím důkazem. *Zazubí se na ni a nevinně na ní zamrká. Následně zavrtí hlavou a prohrábne si vlasy.* Ne, oni by neřekli nic pravdivýho. Nebo by řekli něco, co si nepamatuji a to je pro mě nepravdivý. Co si nepamatuji, to se nestalo. *Poví s menším úsměvem na rtech, který mu ale zmizí, když začne vyprávět histroku z jeho dětství, kterou by nejradši vymazal ze svého života.* /Nebyl jsem normální dítě. To bude kvůli těm genům./ *Když vyprskne smíchy, hodí po ní na oko ublížený pohled a potichu si odfrkne.* Doufám, že ne. Jestli jo, tak to najdu a spálím. A no ták, nesměj se. Víš jak je to trapná vzpomínka? *Postěžuje si, přičemž ohrne spodní ret.* Jo, tam asi něco bude. *Uchechtne se a zavrtí nad tím hlavou. Poté začne hrát písničku, která ho jako první napadne, že by to mohla být ona, ale vůbec si jistý není. Pak se na ni usměje od ucha k uchu.* Vůbec jsem si nebyl jistý. *Přizná upřímně a poškrábe se u toho na zátylku.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Wed Jul 08, 2020 2:04 pm
*Protočí nad ním očima.* Paličáku. *Zamumlá spíš sama pro sebe. Radši se s ním už ale nedohaduje, protože ona přeci jen paličák není a uvědomuje si, že ať už by se o tom dohadovali jakkoli dlouho, stejně by to neovlivnilo, po kom bude jejich dítě víc.* Jakmile se narodí, zase na ní myslet budeš. *Upozorní ho a pohladí se po břiše.* Ale jsem za něj ráda. *Usměje se při pohledu na bříško a znovu si potáhne tričko dolů.* Co si nepamatuješ je určitě to nejlepší a nejvtipnější. *Opáčí s pobaveným úsměvem. Asi musí být i Claiovi jasné, že jí nedokáže hlídat dvacet čtyři hodin denně, takže si někdy všechny ty historky od jeho rodičů vyslechne. Pak poslouchá to, co jí on vypráví a snaží se u toho zadržovat smích. To jí ale moc nejde, takže se to aspoň snaží zakrýt rukou, kterou si překryje rty.* Promiň. *Dostane ze sebe mezi smíchem.* To nejde. *Potřese hlavou, protože se nedokáže přestat smát vzhledem k tomu, že má v hlavě pořád představu malého Clavia na koni s rohem a křídlama. Pak poslouchá, jak začne hrát na kytaru a usměje se, když tu písničku trefí.* Jo, to na tobě bylo poznat. Spíš jsem sázela na to, že to netipneš. *Přizná s pobaveným úsměvem.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Wed Jul 08, 2020 2:35 pm
*Po jejím solovení se na ní zašklebí,protože ví, že by nemělo smysl říkat, že paličák není, protože přeci jen trochu je.* Neboj, budu se snažit. Budu je nosit všude u sebe a radši je nechám dát do každé místnosti, protože nikdy nevíš. *Uchechtne se a poté ji věnuje zamilovaný úsměv.* Já taky. Už se na něj neuvěřitelně těším. Budoucí korunní princ nebo princezna Španělska. *S úsměvem ji položí ruku na bříško, po kterém ji pohladí.* Není, co si nepamatuju, to se nestalo, takže to nemůže být nejvtipnější. *Zopaukje ji znovu a snaží se u toho tvářit vážně, ale pořád mu cukají koutky rtů.* Určitě jde. Předtsav si mě, jak mě ten kůň chtěl zabít za to, že jsem mu dal na hlavu mrkev a půjde to hned. *Pokrčí rameny, přičemž se mu na tváři vyloudí další úsměv. Když začne hrát, vůbec si není jistý, jestli je to ta správná písnička a vážně nerad by začal hrát úplně nějakou jinou, která se té písničce, na kterou spolu poprvé tancovali ani nepodobá.* Tak to teda děkuji za důvěru, lásko. *Uchechtne se a n aoko uraženě si odfrkne.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Wed Jul 08, 2020 4:00 pm
*Zašklebí se na něj nazpátek a u toho se uchechtne. Po jeho dalších slovech se jí v očích objeví šibalské jiskřičky.* Hlavně, aby sis pak vzpomněl a vytáhnul je. *Uchechtne se.* Bude kouzelný. A my mu z paláce uděláme skvělý domov. *Pousměje se a dá svojí ruku přes tu jeho na svém bříšku.* Mysli si to dál. *Pokrčí rameny, protože ona věří, že to, co si on nepamatuje, bude určitě nejvtipnější a hodlá si najít chvilku, kdy si najde jeho rodiče, udělá si popcorn a všechny ty historky si vyslechne. Pak se snaží potlačit smích, ale vůbec jí to nejde. Jeho slova způsobí, že akorát vyprskne smíchy ještě více a už nemá energii to skrývat.* Jestli budeš našemu dítěti lepit na hlavu mrkev, pošlu tě do blázince. *Oznámí mu zatímco se snaží přestat tolik smát a pak se zaposlouchá do tónů té písničky.* Nemáš za co. *Uchechtne se a stoličku si přesune vedle něj, aby si mohla opřít hlavu o jeho rameno a poslouchat tu písničku. Po chvíli začne zpívat do rytmu i slova.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Wed Jul 08, 2020 5:29 pm
No tak, lásko. Neměj mě za neandrtálce, co neumí piužívat kondomy. Sice mám geny Schreave a Schreave na to občas zapomínají, ale taky mám Martinelli geny a ti na to myslí. Proč si myslíš, že mám jen dvě sestry? Že jich nemám třeba deset? *Zašklebí se na ni a u toho na ni jako andílek zamrká.* A to dává smysl ne? *Pokrčí s úsměvem rameny a poté se na ni zamilovaně usměje.* Jo, bude to tam mít jako v ráji. *S úsměvem si sní ruku na bříšku proplete a následně na ni vyplázne jazyk.* Taky že budu. *Plánuje ji držet od jeho rodičů dál a taky spálit všechny fotky z jeho dětství, aby neměla možnost si je prohlédnout Poté jí poví histroku z dětsví a na oko uraženě se na ni dívá, když se rozesměje, ale sám to nevydrží, jelikož je to pro nakažlivý a také se zasměje.* Ty bys nechtěla mít za dítě jednorožce? *Podívá se na ni jako na blázna a nechápavě zavrtí hlavou. Následně začne hrát písničku a když si o něj opře hlavu, tu svou si opře lehce o její a zamilovaně se usměje, když ji uslyší zpívat. Hlavu otočí tak, aby ji mohl věnovat polibek do vasů a zase pokračuj v hraní dál.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Wed Jul 08, 2020 7:44 pm
Nemám tě za neandrtálce. Jenom...za chlapa, kterýmu vzrušení zatemní mozek tak, že není schopný myslet na nic jinýho než na to, jak rychle dokáže zasunout. Což je vlastně něco jako znak mužskýho. Jste hrozný nadržený hovada. *Postěžuje si naoko pohoršeně, ale zacukají jí u toho koutky rtů. Nemůže se dočkat, až bude ten špunt na světě.* My se budeme mít jako v ráji, až bude něco, co je stvořený z nás dvou, běhat po tomhle světě. *Usměje se na něj zamilovaně a stiskne mu ruku.* Paličáku. *Vyplázne na něj jazyk nazpátek, protože si to přeci nenechá jen tak líbit a pak poslouchá jeho historku z dětství a má co dělat, aby se u toho neudusila smíchy.* Ne, já chci za dítě člověka. *Odpoví mu dost důrazným tónem, aby pochopil, že ani přemlouvání mu tady k ničemu nepomůže. Když pak hraje tu písničku, opře si hlavu o jeho rameno a usměje se, když cítí jeho rty ve svých vlasech. Písničku dozpívá až do konce a pak se natáhne ke Claviovým rtům a políbí ho.* Miluju tě.
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Wed Jul 08, 2020 8:05 pm
*Na oko nevěřícně ji poslouchá a jakmile to dořekne, položí si ruku na hruď a zavrtí hlavou.* Au, to bolelo.Já nejsem nadržený hovado. Já jsem nenadržená výjimka. Jak si tohle o mně můžeš myslet? *Nasadí výraz ublíženého štěněte, přičemž pořád vrtí nechápavě hlavou.* Jo. a taky teda pokud bude hodný, nebude všude utíkat, každou noc nebrečet a bude nás poslouchat. *Uchechtne se, ale ví, že toho malého miluje už teď a je mu jedno, jestli bude zlobit nebo ne, vždycky ho bude milovat. U historky z dětsví se cítí docela trapně, protože to ještě nikdy nikomu neříkal a jestli jo, tak si to nepamatuje.* Takže mu nemůžu koupit třeba roh na čelence? Ani jednorožčí oblečky? *Zamrká na ni psíma očima, protož nechápe, jak může nechtít za dítě jednorožce. To je přeci sen každého, ne? Pak když hraje tu písničku, zamilovanš se u toho usmívá. Do polibku se usměje ještě víc, přičemž odloží kytaru někam pryč, aby se k ní mohl přisunout blíž.* J8 tebe ještě víc. *Vydehne zamilovaně a zase jejich rty spojí.*
AndyHoff
Posts : 2870
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Navya A. Sánchez

za Wed Jul 08, 2020 8:54 pm
*Po jeho otázce nadzvedne obočí a šibalsky se usměje.* /Tak jo.../ *Zvedne se ze stoličky a přejde za něj. Omotá mu ruce okolo krku a skloní se zezadu k jeho uchu.* Tak si to vyzkoušíme, jo? *Navrhne potichu a lehce ho kousne do ušního lalůčku. Pak ho začne líbat lehce na krku pod uchem a občas foukne na místo, které akorát políbila. Během toho začne rukama jezdit po jeho hrudi. Pak přejde zase tak, aby k sobě byli obličeji a posadí se na jeho klín. Opět se skloní k jeho krku a rukama vejde pod jeho triko, kde ho hladí konečky prstů tak, aby to cítil jen lehce. Polibky se dostane až k jeho obličeji, kde ho nejprve políbí na bradu a pak na koutek rtu.* Takže? *Vydechne potichu a opře si svoje čelo o to jeho. Rukou mezitím sjede k okraji jeho kalhot a konečky prstů zajede pod jeho boxerky.* Jsi výjimka? *Zeptá se ho s menším úsměvem.* Kdyby nebylo takové, nebylo by to naše dítě. *Uchechtne se.* Pokud to bude holčička, tak čelenku nebo obleček občas můžeš. *Ustoupí nakonec a potřese nad ním pobaveně hlavou.* /Jak mám vychovat dítě, když je můj snoubenec zaseklej v šesti letech?/ *Proběhne jí hlavou. Pak odzpívá písničku, kterou on hraje a poté ho políbí.* Nedohaduj se s těhotnou ženskou. *Poučí ho s pobaveným úsměvem a pak mu oplatí další polibek.*
Taylorovidní zrzka
Posts : 1127
Join date : 22. 12. 19
Age : 15
Location : Někde v ČR
Zobrazit informace o autorovi

Hudební salón - Stránka 9 Empty Clavio L. N. Martinelli

za Wed Jul 08, 2020 9:13 pm
*Když uvidí její úsměv, polkne a sleduje ji, jak k němu vstává. Už jak se skloní k jeho uchu, tak tuší, že je to předem prohraná bitva a jeho tvrzení, že je výjimka bude v háji.* Tohle není fér. *Zamumlá, ale hned poté spokojeně vydechne. Hlavu nakloní tak, aby k jeho krku měla lepší přístup a když se posadí na jeho klín, potich zaskuhrá a na svůj klín se po očku koukne. Svými rty vyhledá ty její, jelikož tomu nedokáže odolat. Jakmile ucítí její hlazení, do polibku vydechne.* Nav, lásko. Takhle mě netýrej. Víš, že mě týráš? To není fér. *Postežuje si potichu, přičemž když mu rukou zajede pod boxerky, hlavu lehce zakloní do zadu.* Fajn, dostalas mě. Asi nejsem výjimka. Kdo by ale byl výjimka, když ho takhle týráš? To by i výjimky přestaly být výjimkami. *Ruce ji položí na boky a snaží se ignorovat to, co teď dělala aby se trochu uklidnil, ale jaksi mu to stále nejde.* Takže z holčičky jednorožce udělat můžu? *Zazubí se na ní nadšeně.* Vy těhotný ženský jste k nevydržení. A tyranky. *Připomene jí to, co dělala před chvíli, přičemž se u toho teď šibalsky usměje on.* Chceš snad ukázat, jako moc velký týrání to bylo? *Zazubí se na ni a tázavě nakloní hlavu na bok.*
Sponsored content

Hudební salón - Stránka 9 Empty Re: Hudební salón

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru