Střecha paláce s výhledem na město

*když ji řekne Jasper pravdu o zdravotním stavu jejich rodičů, mlčí. Nemá co k tomu dodat. Raději jde v pohovkam kouskem od nich a na jednu si sedne. když si Jasper sedne vedle ní, zeptá se ho na Charity. Po jeho odpovědi se pousměje. Pak se ho ale zeptá na to, na co se ho chce zeptat už nějaký ten pátek. Po jeho odpovědi hledá správná slova* Neodsoudila bych tě. Jo, byla bych naštvaná a tak ale..*větu nedokončí a podíve se na něj. Její hlas začíná nabírat na síle* Kdybys mi to tenkrát řekl, nebyla bych tak naštvaná jako když mi to řekl Charity. Protože když mi to řekla, z větší části mi vadilo že si mi to neřekl ty. Měl si příležitost, ale co se stalo, stalo se. *Zmlkne a ztiší hlas*Důležité je, že jste teď spolu. I když já myslela že jsme ten večer byli spolu za dobře.*uhne pohledem.* To co udělali ostatní...je mi to líto.*řekne. Ona by ho neodsoudila. Sice udělal pár řádných chyb, ale to neznamená, že to před ni musel tajit. Je to její bratr a miluje její kamarádku. Charity je pro ni jedna z těch nejbližších přátel.*

*Řekne jí pravdu o tom, proč jí nepřiznal pravdu tehdy na večírku a pohled přitom upírá na zem. Nechce se jí podívat do oči a vidět to zklamání a odsouzení, které si myslí, že tam je. Její slova ale poslouchá pozorně a nic mu neunikne.* Já ti to chtěl říct, jenom... nechtěl jsem v jednom týdnu přijít o všechny. Chtěl jsem ti to říct později. Netušil jsem, že ti to řekne Charity. *Řekne jí a pak k ní vzhlédne.* Omlouvám se ti. Nechtěl jsem tě zklamat. Ale taky jsem o tebe nechtěl přijít. Měl jsem ti to říct, promiň. *Pak zase sklopí pohled, když mluví o ostatních.* Měli na to právo. Nezazlívám jim to. Můžu si za to sám. *Pokrčí rameny.*

*po tom co jí řekne Jasper proc ji to neřekl už dřív mu řekne svůj názor. Neví, jestli to pochopí. Ani ona sama se v tom někdy nevyzná. Pak poslouchá jeho slova a při tom hypnotizuje pohledem zem.* To je dobrý. Už to nechme tak. Můžeme to hodit za hlavu?*Řekne když zvedne pohled k němu. Už ji nebaví furt s Jasperem a Sawyerem a ostatníma válčit.* Jo, můžeš si za to sám ale to neznamená, že ostatní museli zareagovat takhle. Každý děláme chyby. *Řekne. Chápe, že ostatní asi byli a jsou na Japsera naštvání. Mají důvod. Ona naštvaná byla a pořád trochu je, ale rozhodně ne tak moc, aby si musel Jasper myslet, že jí strati*,

*Řekne jí, proč jí to nepřiznal už tehdy a pak se jí za to omluví. Ví, že je to další z mnoha jeho chyb, kterou nikdy nebude moct napravit a má chuť to vykompenzovat žiletkou. Z tý přestavy si opět nervózně zamne rukávy trika a stáhne si je ještě o trochu níž. Úplně zapomněl, že tu není sám a uvědomí si to až po Liině otázce, jestli to můžou hodit za hlavu.* Jo. *Přikývne krátce.* Díky. *Zamumlá a pak řekne, že ostatní měli právo na své reakce a že si za to může sám.* Jenže málokdo dělá takový chyby jako já. *Opáčí a má chuť se co nejdříve zamknout v koupelně a všechny ty chyby si vyřešit po svym.*

*zepta se, jestli už tohle můžou prostě hodit za hlavu a nechat to být. Když Jasper prijme vděčne se na něj usměje.* A přestat se pořád o všem hádat?*řekne nejistě* Teda aspoň se o to pokusit.*uchechtne se. Pak si jen povzdychne a obrátí oči v sloup* Nejsi jediný. Myslím že to bude v genech.*řekne a povzdychne si. Ona sama udělala několik obrovských chyb. Všimne si, jak si Jasper stále stahuje rukávy dolů a zamraci se. Podívá se na něj a nechápavě se zamraci* Všechno v pohodě?*zeptá se a pohled ji opět padne na jeho ruce ale hned si to uvědomí a podívá se zpět na něj*

*Pousměje se a přikývne.* Jo, to by bylo fajn. *Ví, že mezi sourozenci asi nemůže nastat plný mír a souznění, ale aspoň pokusit se tolik nehádat můžou.* Jo, jsme Schreave, mír bude těžkej. *Uchechtne se a pak zavrtí hlavou.* Nikdo z našich předků neudělal to, co já. *Namítne.* /Jsem prostě zavrženíhodný./ *Povzdychne si v duchu a jak přemýšlí o tom, že opět vezme žiletku do ruky a vykompentuje s ní své chyby, které napáchal. Je k tomu prakticky už rozhodlý, že jakmile se vrátí do komnaty, udělá to. Před Charity to nějak schová. Vzhlédne k Lie, když se ho zeptá, jestli je všechno v pohodě, protože úplně opomněl její přítomnost na střeše a když vidí její pohled k jeho rukám, rychle pustí rukávy a vydechne.* V pohodě. *Zamumlá a pak si všimne jejího pohledu plného pochopení.* Co? *Zeptá se a znovu sklopí pohled.*

To by bylo fajn.*souhlasí s ním a pak se uchechtne. Ví, že nehadat se bude oříšek, ale třeba se to povede. Pak řekne, že všechno ničit, mají v genech* To nemůžeš vědět.*oponuje mu. Ok jsi všimne že si pořád stahuje Jasper rukávy dolů a tak se zamraci a podívá se na něj. Zeptá se ho jestli je všechno v pohodě, i když odpověď je jasná. Pak mlčí a dívá se mu zpříma do očí. Když sklopí pohled jedním rychlým pohybem mu vyhrne jeden rukáv a když vidí jizvy, nepřekvapí ji to. I ona se dřív řezala ale přestala s tím. Odvrátí pohled a ruku stáhne zpátky k tělu. Pak se podívá zpět na něj* Jaspere, tohle není řešení.*řekne potichu. Díky pomoci jiným to pochopila i ona. Pár jizev má na zápěstí taky, ale jsou mensi než ty Jasperovi*,

Jo, to jo. *Přikývne a pak jí řekne, že nikdo z předků neudělal takovou chybu jako on.* Ale můžu. Kdyby to bylo v naší rodině běžný, táta by mě nezavrhl. *Namítne a pak se ztratí ve svých myšlenkách týkajících se žiletky a toho, že jeho jediné přání je momentálně vykompenzovat s její pomocí své chyby. Podvědomě si u toho stahuje rukávy trika pořád níž a když ho pak ze zamyšlení probere hlas Lii. Řekne jí, že je všecbno v pořádku a po jejím vědoucím pohledu, si pustí rukávy a pokusí se to zahrát, jakože neví, na co přišla, a tak se jí na to zeptá a sklopí zase pohled. Nestihne nijak zareagovat, když mu Lia vyhrne rukáv a tak jen rychle zvedne pohled a sleduje, co se objeví v jejích očích. Bojí se, že tam bude odsouzení, nepochopení a to že to s ním vzdává. Po jejích slovech se trochu naježí a zase si shrne rukáv, aby tak všechny rány zakryl. Některé, ty hlubší pořád nejsou plně uzdravené, a tak ne všude má jenom jizvy.* Neberu to jako řešení. Ale jako kompenzaci mých chyb. *Odpoví jí nakonec.*

‌ Jak můžeš vědět že někdo z našich předků taky nezavrhl svého syna?*zeptá se ho.* A tátu to přejde. Jen mu dej čas.*řekne a pokrčí rameny. Všimne si, že Jasper so stahuje rukávy níž a níž. Když ji řekne že je v pořádku, jeden rukáv mu vyhrne a uvidí přesně to co čekala. I ona se dřív řezala. Jizev má jen pár a malinkých. Navíc se dají krásně zamaskovat takze to většina lidí neví. Chápe ho. Chápe všechno čím si prošel a přichází a právě proto ho neodsuzuje jako ostatní.* V tom pripade si najdi jiny způsob. *naléhá na něj. Nechce aby to pak skončilo špatně* Charity to ví?* zeptá se i když je jasné že ne. Vyhrne jeden svůj rukáv a ukáže mu jizvu, která je nejvíce vidět. Je to úplně poslední kterou si udělala. Sice je ma zamaskované ale to neznamená že nejsou vidět. Když o nich člověk ví, vidí je. Uhne pohledem a rukáv si stáhne zpátky dolů* Pokaždé když jsem se porezala, bylo to jakoby část té bolesti  uvnitř vytekla přes tu ránu ven.*řekne potichu*

Já nevim. *Uzná nakonec a pak přikývne.* /Pokud se probudí ještě někdy./ *Proběhne mu hlavou a radši to neřekne nahlas. Nechce jí to připomínat. Možná jí to došlo, ale kdyby to řekli nahlas, bylo by to daleko skutečnější než takhle. Pak už mu vyhrne rukáv a odhalí tak část jeho zjizvené ruky. Z některých, mělčích, ran, je už růžová viditelná jizva, ale ty hlubší pořád nejsou úplně zahojené. Řekne jí, proč to dělá a pak se na ní podívá s otázkou v očích.* Jakej? *Zeptá se jí trochu zoufalým hlasem, protože on žádnej jinej způsob jak se potrestat nevymyslel.* Jo, ví. Zjistila to po tom útoku na ošetřovně. *Přikývne nakonec a pak sleduje, jak si vyhrnuje rukáv ona a uvidí tu jizvu, kterou mu ukazuje. Po jejích slovech na ní trochu překvapeně kouká a pak si nemůže pomoct a obejme jí.* Konečně někdo, kdo ví, jaký to je. *Vydechne a jemně jí stiskne, než jí pustí.* A nejen bolest. I ta vina za ty chyby. Jakoby tim byli smazaný a už nevyseli ve vzduchu a neničily mě. *Řekne jí.*

*když si konečně prosadí svou, je to pro ní dobry pocit. Pak odhalí jeho jizvy. Celkem ji zarazí že některé ještě ani nejdou zahojené a taky že jich je hodně. Když pak vidí jeho zoufalství v očích, je jí ho líto* Já nevím.*připusti* Ale tohle není správný.*řekne nakonec. Pak se ho zeptá, jestli to vi Charity. Předpokládá že řekne ne, takže když je odpověď jina, překvapí ji to. Pak mu ukáže svou jizvu. Kolem ní je ještě několik menších, ale ty nejdou téměř vidět. To že je Jasper překvapený, ji nepřekvapuje. Téměř nikdo to neví. Když ji pak obejme, strne překvapením. Uvědomí si to a tak ho obejme taky. Pak poslouchá jeho slova a odtáhne se. Přesně ví o čem Jasper mluví, i když ona má pocit, že i kdyby se porezala sebevíc, tu vinu stále bude cítit. Chvíli mlčí a pokrčí rameny* Po chvíli jsem si uvědomila, že takhle to nezmizí. Jenom ti ty jizvy pořád budou připomínat to špatný.*uhne pohledem* Naučila jsem se, že je jednodušší tohle všechno..*má na mysli bolest a vinu a tisíc dalších věcí*.. přesunout do pozadí. Zapomenout na to a nedovolit si vzpomenout.*vrátí se pohledem zpět k němu* Ignorovat to. Potlačovat ten pocit.*sklopí hlavu. To je to co dělá už tak dlouho. Naučila se to perfektně. Některé dny jsou jednoduché. Ani se nemusí snažit, ten pocit potlačovat. Pak jsou tu ale dny, kdy dělá co může, aby to zůstalo v pozadí. Ne vždy se jí to ale povede*

Ale když není nic jiného... Je to lepší jak smrt. *Řekne potichu a když pak slyší její další slova, obejme jí. Kdyby mu někdo před půl rokem řekl, že bude zamilovaný, bude mít pořezané ruce, bude se normálně bavit se Sawyerem, bude rád za to, že má všechny své sourozence, a momentálně nejvíc Liu, kterou bude i objímat, doporučil by mu nejbližší psychiatrický ústav. Ale všechno tohle se stalo. On se změnil. Díky Charity. A nikdy by nechtěl vrátit čas, aby mohl být jako dřív. Spíš by si ho přal vrátit, aby mohl napravit všechny své chyby a nikomu neublížit. Když se odtáhne, poslouchá jí a pak pomalu přikývne.* Co když nejde zapomenout? Co když ať se snažíš sebevíc, nejde to? Ať se snažim jakkoli, vždycky se to vrátí. Třeba v nočních můrách.

*na jeho slova o smrti už nemá co říct. Má pravdu. I když i tohle, může po čase přejít v smrt. Když ji pak Jasper obejme je překvapená. On ji asi vážně nikdy nepřestane překvapovat. Pak mu řekne, co ona dělá už pár měsíců v kuse. A pak poslouchá jeho slova. Pokrčí rameny a začne si hrát s prsty. Připomene ji to, jak hrála nedávno znovu na klavír a jak je vděčná Mionelovi, že jí pomohl. Od té doby se sice zase hudebnímu salonku vyhýbá, ale byl to pro ní krok vpřed. Malý, ale byl. Na chvíli se strati be svých myšlenkách ale pak si uvědomí že je tady Jasper a na něco se jí ptal* Zmizí to. Kdyz budeš chtít.*uhne pohledem* Musíš začít znova. Nechat toho, co ti připomíná to co nechceš a najít si něco jiného. Něco co už ti to nebude připomínat.

*Ty slova o smrti řekne sice potichu, ale to jim neubírá žádný význam. Vždyť už jednou stál na balkónech připravený skočit. Myšlenka na smrt ho napadá minimálně jednou denně, většinou víckrát. Nedokáže to dostat z hlavy. Naživu ho drží jenom to, že má teď Charity. Obejme jí a cítí jak ztuhla. Jemně jí stiskne a pak jí pustí. Všimne si, jak se zamyslela a nechá jí. Nechce jí vyrušovat. Pak přikývne.* Dobře. *Vydechne nakonec.* Děkuju. Za všechno. *Pousměje se na ní.* Můžu udělat něco já pro tebe? Oplatit ti to nějak?

*drive o smrtí často přemýšlela. Teď už ale ne. Uvedomila si, že by tím jenom ublížila ostatním a to nechce. A taky nechtěla udělat takovou radost Cassiusovi. Pak ho taky obejme a následně mu řekne, jak ona potlačuje všechno tohle. Pak se zamysli a přestane vnímat realitu. Nakonec si to ale uvědomí a odpoví mu na to, co chtěl. Když se jí pak zeptá jestli ji to může nějak oplatit, chce říct ne ale uvědomí si že je tu jedna věc* Neubližuj si.*řekne s naléhavosti v hlase. Pak si vstoupne a pousměje se na něj* A nemáš zač.*strčí ruce do zadních kapes svých džín*

*Nechá jí zamyšlenou se svými myšlenkami, které nepřerušuje a pak se jí zeptá, jestli je něco, co pro ní může on udělat na oplátku. Když slyší její odpověď, povzdychne si. Zrovna tohle slyšet opravdu nechtěl.* Lioo.. *Protáhne to prosebně, jako by tím chtěl docílit toho, aby to vzala zpátky. Nechce jí znovu zklamat a když jí tohle slíbí, zklamání hrozí. Stoupne si stejně jako ona a pousměje se.* Už tě nechám. Kdyby něco, víš, že mi můžeš všechno říct a taky víš, kde mě najdeš. Měj se. *Rozloučí se s ní a pak se vydá ze střechy a jde do své komnaty zpátky za Charity.*

*když se jí zeptá co chce na oplátku, řekne aby si neubližoval. Když slyší jeho tón, nakloní hlavu mírně na stranu* Já to chápu, ale aspoň to zkus. Prosím.*řekne a vstane. Po jeho slovech se uchechtne. Jasně že vi, kde a s kým ho najde. Je za ty dva ráda. Podle ní se k sobě skvěle hodí.* Ty taky.*rekne a sleduje ho jak odchází. Pak se vydá k baru vytáhne flašku Whisky a rovnou si jednu sklenku nalije. Sedne si k baru a začne si prohlížet svoje pořezané zápěstí. Je tak ráda že jí tenkrát jiní pomohli a ona s tim přestala. Nedokáže si představit že by těch jizev měla víc. Dopije svou sklenku a nalije si druhou*,

*Nevie prečo zas kráča na strechu. Naposledy tam stretla toho nadržaného blázna, ktorý trpí syndrónom nekonečného ega. Občas sa pristihla pri tom, že uvažovala nad tým, či je väčšie jeho ego alebo sexuálny apetít. Keď sa však pristihla pri tomto druhu myšlienok, tak ich veľmi rýchlo utla a radšej sa sústredila na podstatné veci. K tým dôležitým myšlienkam patrilo napríklad to, ako sa zabaví. Keďže tu okrem toho nymfomana nikoho nestretla, tak sa tá zábava hľadala veľmi ťažko. Možno preto vybehne nahor po schodoch. Na streche ju čaká aspoň výhľad na Angeles, bar s dostatočnými zásobami alkoholu. Keď po nich vybehne, zistí však, že aj niekto iný mal dnes rovnaké plány. Nemieni kvôli nejakému dievčaťu ísť z tohto miesta preč. Urobí pravý opak.* Ťažký večer? *Pýta sa namiesto pozdravu tónom, ktorým naznačuje, že ju problémy toho dievčaťa vôbec nezaujímajú, ale len sa ohlásila, aby jej nespôsobila infarkt. Nakráča si to smerom k nej a vytiahne si svoju obľúbenú tequilu. Začne sa prehrabovať v bare, hľadajúc pomaranč a škoricu. V takej kombinácii je totižto zlatá tequila najlepšia.*

*Ranu ma zalepenou, prootoze neni zase takovy kreten, aby nevedel, ze to tak par dni potom, co mel rande na strese se strepem ma byt. Na sobe ma bile triko, cernou mikinu s kapuci a mikinu ma rozepnutou a na hlave ma kapuci. V usich ma sice sluchatka, ale hudbu neposloucha. Telefonuje. Nohy jej dovedou ke scodum na misto, kde to minulej patek chtel vse skoncim potom, co videl Fallon. Dostalo ho to a hlavne ten fakr, ze je zasnoubena. V ten monet chtel proste jen zkapat. Vyjde scody a otevre dvere.* Ne ty kretene.....Waitrose at drzi hubu keten, nebo mu ty palicky narvu do prddle.....Jsi nechztny vis to? Kez by ti to mexicky jidlo spalilo prdel. *Potom si vsak vsimne, ze na miste neni sam, ale jsou tam jemu jiz zname dve osoby. Otravna Novicka a holka, co nema tampony. Jen prevrati ocima a dal se vennuje hovoru.* Pockejte az prijedete kreteni. *Uchechtne se a sam zamiri k minibaru, kde zse stoji novicka na kterou se usklibne a sam si vytahne vodku.* Musim koncit vocasove a Alfie, pridus je prosimte svym plynem. Nesnasim vas. *Rekne a potom hovor ukonci a sunda si jedno sluchatko, orevre si flasku a usklibne se.* No nazdar. Novicko, Tamponko. *Pozdravi je a napije se. Sere na to, ze bere leky na bolest.*

*rouzlouci se s Jasperem a zamíří rovnou do baru. Nalije si Whisky a prohlíží si své jizvy. Proto přemýšlí takže si nevšimne že je na střeše ještě nekdo, dokud dívka nepromluví. Rychle si stáhne rukávy dolů a podiva se jejím směrem. Sjede jí pohledem, ještě ji tady neviděla. Nad jejíma slovama se usklibne.* Těžký život.*opaci neutrálním tónem. Sleduje ji jak si vezme tequilu a začne něco hledat. Obočí má mírně nahoře a celou dobu ji pozoruje*/To se tady všichni vážně chovají jako doma?/*pomyslí si.* Hledáš něco?*řekne aby nebylo ticho. Pak už ale uslyší hlas, který už jednou slyšela. Ani se nemusí otáčet a už podle toho co říká a jakým tónem to říká, pozná kdo to je. Je to ten kretén co po ní chtěl tampony jelikož se předávkoval. Sleduje ho jak si bere svou vodku.*/Hezká kombinace... Whisky, vodka a tequila./*povzdechne si a když slyší, jak jí Alex řekl z jejích očí se stanou jen úzké čárky.* Vis, existuje něco jako soukromí.*řekne provokativně sladkým tónem a nakloní hlavu na stranu* Bez si laskavě srat život někam jinam.*zavrci*

*Vydala sa na strechu s nádejou, že tam strávi nudný večer, ale zároveň dúfala, že tam bude sama. Lenže toto želanie sa jej nesplní, pretože tam stretne nejaké dievča, ktoré si utápa svoje problémy vo fľaške whisky. Ona nesúdi a zároveň sa nepýta. Podľa jej názoru si každý žije svoj život a jej do toho nič nie je. Navyše, problémy iných ľudí jej pripadajú totálne nudné. Preto sa len kúsok pousmeje nad odpoveďou druhého dievčaťa.* Tak to nie si jediná. *Odvetí a nejako dúfa, že od nej neznáma nečaká, že sa tu spolu opijú,  prezradia si svoje tajomstvá a stanú sa z nich najlepšie kamarátky. Preto ju radšej ignoruje a v bare hľadá škoricu s pomarančom.* Len veci k tej tequile. *Odvetí jej. Na jej tóne je počuť, že ju veľmi nevníma. Čo ju však dokonale preberie je hlas, ktorý by mohla počuť buď v lacnom porne alebo v nočných morách.* Kriste, to som zas stretla teba, Hviezdička? Ešte na teba nikto nepodal žalobu za obťažovanie? Či áno a ty si užívaš posledné chvíľky slobody pred tým, než ťa zavrú? *Spýta sa ho bez toho, aby k nemu čo i len zdvihla pohľad. Spod pultu sa vytrčí až jej hlava so šťastným úsmevom až keď v ruk drží pomaranč a škoricu. Položí ich na pult a natiahne sa aj za nožom. Počúva slová, čo povie neznáma Hviezdičke.* Teba už tiež stihol obchytkávať a sľúbiť ti, že pod ním budeš vzdychať jeho meno? *Spýta sa jej bez zábran a začne krájať pomaranč. Odmieta sa na Alexa pozrieť. Len pohľad na jeho tvár by jej skazil náladu a ona by si svoju Zlatú tequilu už tak nevychutnala.* Neposielaj ho preč. Čo ak by stretol nejaké opustené dievča a niečo by naň skúšal? My sme tu aspoň dve. *Ovdetí neznámemu dievčaťu.*

*Miri na strechu, kde by se dalo by se rict mohl i zabydlet. Naposledy tam byl v patrk, kdy se pokudil o neuspesnou sebevrazdu. Ma v usich sluchatka, ale neposloucha hudbu, ale vola se svyma spoluhracema z kapely a jakmile vejde na stechu a spatri dve zname tvare, jen prevrati ocima a dal se venuje jeho kolegum a ignoruje jejich slova do doby, nez ukoncii hovor s flaskou vodky b ruce. Jako prvni vnima Tamponku a usklibne se.* Myslis, ze te poslechnu a odeju odsud? Pletes se. Jsem svobodnej clovek, Tamponko, takze mi muzes leda tak vlest na zada. *Rekne a potom se koukne na Novicku a protoci ocima a napije se nez odpovi i ji.* /To jsem nemohl narazit na nekoho normalniho?/ No jasne Novicko. Chtel bych vas tady ted obe, ale na to vy nemate kuraz. Nudarky jsou proste divnej druh lidi. Mate ruce? mate. Prsty vam taky prinesou slusny uvolneni. Muzete na me u toho klidne myslet, kdyz vam to pomuze. *Pokrci rameny a zase se napije.* Treba by s tou holkou byla vetsi prdel , nez s vasim feministickm krouzkem. *Usklibne se a jde k zabradli o ktere se opre.* /Copak aso dela Fallon? Meli ji dneska pustit. heh ta bude cumet az zjisti, ze mame spolecnou komnatu./

*když slyší že na ni někdo mluví, rychle si stáhne rukávy svetru a odpoví ji. Pak ji sleduje jak něco hledá. Když slyší její tón raději nic nekomentuje a začne si hrát s skleničku Whisky. Když pak slyší další hlas ani se nemusí otáčet a ví kdo to je. Všimne si počínání druhé dívky a raději odvrátí pohled. V ten moment na ni ale dívka promluví a ona už se ani nenamaha otočit hlavu jejím směrem* Zkus hádat, můžeš dvakrát.*řekne a obrátí oči v sloup. Pak řekne Alexovi, aby šel jinam než na střechu a po odpovědi neznámé dívky narovná zpět hlavu*/Lepší společnost jsem si přát nemohla.../*pomyslí si a vrhne po Alexovi zlostný pohled* A tohle je můj dům a jsi v mé zemi.*řekne a usklibne se* Takže nevím kdo komu tady poleze na zada.*řekne a napije se že své sklenky. Pak poslouchá jeho slova mířené k dívce které říká Novicka.* To bych se dřív poblila než udělala.*řekne s úšklebkem. Když odejde Alex k zábradlí, dopije svou sklenku. Pak mlčí a sleduje co dělá Novicka*

*Spokojne si krája pomaranč na malé kúsky. Nevie sa dočkať, dokým bude môcť začať shotovať tequilu pohárik za pohárikom. Možno potom aj zabudne na týchto dvoch, čo sa hádajú, ako staré tetky na trhu. Nad Alexovou poznámkou sa musí ironicky pousmiať.* Hviezdička, ty si asi neuvedomuješ, že čoskoro už slobodný nebudeš. Budeš môcť ísť vo väzení akurát tak slobodne na záchod. *Poznamená, ale pohľad nezdvíha od noža a pomaranča. Počúva odpoveď neznámej.* /Takže illejská princezná. Takže jedna z tých, ktorým má moja rodina a Holanďania zničiť život. Zaujímavé./ *Pripadá si, ako v nejakej telenovele a popravde, začína sa jej to páčiť. Konečne sa niečo začína diať. Keď sa dostanú k tomu, kto komu vyliezie na chrbát, už sa smeje.* Myslím si, princeznička, že v jeho predstavách polezieš na chrbát ty jemu a v tých tvojich mu do chrbta vrážaš nôž. *Poznamená, ale radšej sa nezamýšľa nad tým, ako sa dostali k prezývke Tampónka.* /Že by ten magor rád do svojich aktivít zapájal aj hygienické potreby pre ženy? Čo by tak spravil s vložkou?/ *Zamýšľa sa nad tým a mierne sebou trhne, keďže sa rozhovor zvrtne k nej.* Trojka? Môžeš o tom snívať, Hviezdička. Ale poradím ti. Choď sa prejsť do nejakej zapadnutej uličky, kde nájdeš bezdomovcov. Ak im zaplatíš, tak možno vyriešia tvoj problém s nymfomániou. A mám pre teba ešte jednu radu. S neznámymi dievčatami, ktorým nezaplatíš, si nezačínaj. Nejaká by mohla ovládať kung-fu a zlomiť ti tvoju najdrahšiu anténku medzi nohami. To by si neprežil, čo? *Spýta sa ho. Konečne má svoj pomaranč nakrajány. Potom si vezme solničku so škoricou. Tú si nasype na ruku, oblíže ju, hneď za tým si zapije tequilu a potom zakusne do pomaranča.* /Toto mi tak chýbalo./ *Pozrie sa potom na illejskú princeznú a usmeje sa na ňu.* To pred ním nehovor. Jeho možno vzršujú aj také predstavy.

*jakmile je nastrese a vsimne si, ze jsou tam i dve zensky, kere jednou pozkal prevrati nad nima ocima a jakmile ukonci hovornapije se z lahve sve Vodky ignorujic, ze ma sobe prasky proti bolesti kvuli ty zasrany ruce.* /Kdybych zdechnul, nemuselo me to uz trapit./ *Napije se a potom si poslechne slova Tamponky a usklibne se na ni.* a? Kdysi davno jsme byli pribuzni, takze je mi to tak nejak putna? *Rekne klidne a potom se zamraci.* Jo? chtela bys, abych i vlezl na zada, prcku? Praskla by ti pates a zarazil bych te do zeme. *Pokrci rameny.* /Pochybuju, ze by unesla 213 centaku a 102 kilo, ale kdyz si veri.../ *Kdyz novicka pronese jestli i na Tamponku neco zkousel protoci nad tim ocima.* Jo ted toho lituju, ze jsem si neco zkusil na takovy asexualky. Jo Chlapi to s vama budou mit dost na hovno. *Pokrci s usmevem rameny a potom se koukne na Novicku.* Pardon. na jednu asocialku a na jednu novicku v celibatnim stavu. *Upravi to a napije se a potom se usklibne nad slovy Novicky.* Stejne jsi byla vlhka a jen si hrajes na tvrdacku, Novicko. *Potom jde k zabradli o ktere se opre.* Mas pravdu, radeji bych zaplatil nejaky ty slapce, ktera bude za mou spolecnost vdecna, I kdyz ja nemusim platit za kvaitni suk. Kdyz se pekna kundicka nabidne sama s nejakym tim primile v krvi jde to samo a staci jen sedet u baru. Vyhaoda toho, ze te lidi znaj Novicko. *Usklibne se pobavene a zase se napije a tentokrat potadne a po jejich dalsich slovech se jen pobavene uchechtne a koukne se na Tamponku.* Vzrusuje te, kdyz na nekoho pri sukani blijes? Nechutny, ale celem zvrhly. Nerek bych to do tebe. * Potom se zase koukne Na Novicku na kterou se jen usklibne a potom, citi, jak e s nim vsechno mota.* Do hajzlu... Zkurveny leky.. *Zamumla pro sebe a sjede zady po zabradli, dokud nesedi na zemi. Zhluboka dycha, aby se s nim vsechno prestalo motat a nakonec si olozi celo na kolena.*