Balkóny paláce

*Valera bol na duchu ale smutný muž, nemal rodinu, niekoho, kto by ho čakal, keď sa vráti domov, žil si bez záväzkov, teda jeden má, je to republika, ktorá neexistuje, jeho sen... Fatamorgána. Jeho bratia a sestry mali rodiny, on nie, bol divný strýko, čo sedí vo väzení. Trpká myšlienka. Raz jeho srdce okúsilo priazeň lásky, ale on kretén, na to nereagoval. A teraz? Teraz je sám, v cudzej zemi, škaredý, ušatý, nosatý... Proste kto by dokázal milovať takú ohavnosť ako je on? Ako dokáže niečo viesť? *Prepáč trochu som sa zasnil, zabolelo to.* Povie a potrasie hlavou. *Zvláštne, stáva sa to, povedal by som, že je to svojim spôsobom, taká daň. Majú kastový systém, ale musia sa vyporiadať s nepokojmi. Ja chcem republiku, tiež som taký rebel.* Pripomenie.*

*Nadzvedne obočí.*To je v pohodě.. Ty jsi v pořádku?*Zeptá se ho. Pak se zmíní o tom, jaká je divná minulost Illey.*/Jo, svrhování krále, popravy a podobné věci.. To se snad v Řecku nikdy neuchytí./*Zadoufá v duchu.*To asi jo.*Uzná s pousmátím. Vidí, že je už celkem pozdě a rozhodne se odejít.*Rád jsem tě tu dneska poznal. Tak zase někdy.*Rozloučí se s ním spíše jako s nějákým přítelem ně z kolegou politikem a vydá se do své komnaty. Za bratrem zajde třeba zítra.. Dneska už je na to moc unavený.*

*Áno viac menej som v poriadku, ďakujem za opýtanie.* Pozrie sa na neho. Cíti sa tak zvláštne a nepríjemne a podivne zároveň. Možno bude mať spojenca a priateľa, ktovie? *Ja teba tiež, ´dakujem za príjemný rozhovor.* Povie a rozhodne sa tiež vydať do svojich komnát.*

*V noci vůbec nespal a je to na něm opravdu dost vidět. Bolest jeho rukou neustávala a začala se vracet i bolest uvnitř jeho hrudi. Má pocit, že už to nevydrží. Musel na čerstvý vzduch, protože v komnatě už mu nic na demolování nezbylo a do posilovny se mu nechtělo, protože by musel cvičit v dlouhých rukávech, kdyby tam někdo přišel a to by bylo pěkně na nic. Uklidnění na čerstvém vzduchu tak bylo to jediné, co mu zbývalo. Na sobě má bílou košili s dlouhým rukávem, který zakrývá všechny rány, které má na obou rukách z vnitřní strany od zápěstí po lokty a černé kalhoty. Se sakem se neobtěžoval. Všechna ta bolest a nenávist k sobě samému v něm tak moc vře, že by mu v něm bylo horko. Dojde na balkóny, kde hned poodejde za roh a trochu stranou, aby ho nebylo vidět hned od dveří a opře se rukama o zábradlí. Se zatnutými zuby sleduje zahrady pod ním, i když je prakticky nevnímá. Před očima má jenom obraz Charity, jak mu začala včera vykat, poklonila se mu a jak působila zlomeně. Nikdy jí nechtěl takhle ublížit. Nesnáší se na to.*

*Dnesni den stravila tak, ze byla ve se komnate. Nechtela se s nikym potkat. Dnes, jako i predesle dny, kdy je v palaci ji volal jeji otec a dozadoval se zprav, jak ji to jde s princem Sawyerem, ale vubec jej neazajimalo, jak se ma ona. Kdyz mu rekla, ze zatim je to v poradku, rekl ji, ze je sikovna a at se snazi, co nejvice, protoze potom bude nase jmeno zname po celem svete, kdyby se stala kralovnou a potom zavesil. Kdyby jen vedel, ze se hodla udrzet v palaci, co nejdele jen proto, aby byla , co nedale od nej. Jde jednou z chodeb a na sobe ma cerne kalhoty a velkou dlouhou cernou mikin a na hlave ma sirokou kapuci. Vlasy ma rozpustene a spadaji ji pres ramena, takze jsou videt i kdyz ma kapuci. Hlavu ma slonenou, ayb nebylo videt jeji rude tvare a oci od slz.* /Stejne se k nemu budu muset vratit... az me Sawyer posle domu hned poom, co vse zjisti... Jsem nechutna sama sobe, takze vim, ze budu nechutna i jemu./ *Zaboci do dalsi chodby a zvedne oci, aby se koukal, kde nejspis je a vsimne si dveri, ktere vedou na balkon a ona se tim smerem vyd. Vejde na balkon a zavre za sebou zase dvere. Kouka se jen pred sebe a diky kapuci nevnima co je kolem, jen to, co je pred ni. Jde k zabradli, na ktere polozi sve dlane a kouka se pred sebe.* /Tak malo chybi od ulevy. Od osvobozeni./ *Na nix neceka a zacne prelezat zabradli,.*

*Stojí na balkonech a myslí na to, jak dohnal Charity k bodu zlomu jenom tím, jaký byl debil a že se do ní následně zamiloval. Po chvilce si vyhrne jeden rukáv a koukne na rány na své ruce. Díky tomu, jak má vystouplné žíly by pro něj nebylo tak těžké se podříznout.* /Tak proč tu teda pořád jsem? Vždyť si jí nezasloužím. Nejlepší pro ní bude, když nadobro odejdu. Úplně. Proč pořád doufám, že mi odpustí a já budu mít svůj šťastný konec? Vždyť jsem jí tak ublížil. Jsem zrůda!/ *Začne řvát sám na sebe v duchu a pak se koukne dolů do zahrad a přemýšlí, jak vysoko se asi nachází.* /Když bych spadnul na hlavu, je to jistá smrt./ *Je to asi ten nejjednodušší způsob. Možná by to i udělal, kdyby kousek od sebe nezaslechl kroky. Rychle trhne hlavou k tomu místu, odkud ty kroky slyšel a úplně vypustí z hlavy, že má pořád vyhrnutý rukáv košile a tím pádem i odhalené rány. Uvidí dámskou postavu v mikině, jak přelézá zábradlí.* /V té mikině vypadá jak Charity zezadu./ *Proběhne mu zlomeně hlavou a pak přejde blíž k ní.* Opravdu na to máš odvahu? *Zeptá se jí potichu, aby jí nevystrašil.* /Mohli bysme to skončit spolu. Aspoň nebudou muset v jednom týdnu odklízet dvě mrtvoly na dvou místech. Budou to mít najednou./ *Ano, změnil se natolik, že chce personálu paláce usnadnit i úklid po jeho smrti.* Proč to chceš udělat ty? Jestli se můžu zeptat. Stejně bych asi skočil za tebou, tak můžeš mít jistotu, že bych to nikomu nevyslepičil. *Pokrčí mírně rameny.*

*Po celodennim pobytu ve sve komnate, kde vybrecela snad uz vsechno, co mohla se vydala v cernem obleceni na nocni prochazku palacem. Jelikoz je tma je v tech cernych vesech nenaadna a splyva s tmou a nepota na sebe pozornost. Premyslela o tom, jak mily k ni vcera Sawyer byl a j jelo jen hlavou to, ze mu vlastne lhala. Lhala mu v tom, ze se ji trasla ruka z toho ze byla v mistnosti s nim a pritom je realita uplne jina.* /Do palace jsem e dosala diky zfalsovanym dokumentum ohledne toho, ze jsem stale..'Neposkvrnena', ale pritom... je mi ze sebe zle./ *Dalsi slzy se ji spusti a ona si je hned pohotove utre rukavem mikiny. Jakmile uvidi dvere na balkon, vyda se tam a jakmile je na balkone citi, jak ji chladny vzduch bicujedo tvari a pusobi tak, ze ji zasychaji stopy od slz rychleji. Nevnima, ze by tam nekdo byl s ni, protoze jakmile se dotkne zabradli a podiva se dolu, uvazuje jake by to bylo skocit a byt konecne volna. Nezsi to stihne rozmyslet, zacne zabradli prelezat a jakmile jje jedna noha pres zabradli, nekdo na ni promluvi a ona jen trhne hlavou po hlase a tak ji spadne kapuce z hlavy. Po chvili pozna, ze je to bratr Sawyera. Jasper. Koukne se zse dolu.*Jedine to me vysvobodi. Jedine tak bude ma duse klidna, Vysosti. *Zamumla a potom jen zavrti hlavou.* Tohle musi odejit spolu se mnou. *Rekne hnded,* /Neciste.. tak necite tajemstvi./ *Potom zase koukne na Jaspera.* Jdete pryc. Zadni svedci byt semi.

*Když uslyší, že je někdo na balkónech s ním, nechá depkaření a prohlížení svých ran na rukou a vydá se zjistit, kdo to je. Samozřejmě se v něm rozehřeje malý plamínek naděje, že by to mohla být Charity. Jenže je to jedna z účastnic Selekce. Která se právě chystá skočit z balkónů.* /To je brácha otrávil docela brzo.. Jestli jim dává tak super rady jako mě, ani se nedivim./ *Proběhne mu hlavou a pak se jí zeptá, jestli na ten skok má vážně odvahu.* Ani nevíš, jak moc tě chápu. A vzhledem k tomu, že jsme sem oba přišli s tím, že se chceme zabít, klidně mi tykej. Vykání není v týhle situaci potřeba. *Pokusí se nadzvednout trochu koutky rtů a pak se jí zeptá, jestli mu řekne důvod, proč tu je a chce skončit se životem.* Jsi si jistá? *Zeptá se jí a když mu řekne, aby šel pryč, zavrtí hlavou a naopak přijde blíž a přeleze zábradlí, na které se pak posadí.* Byl jsem tu první, takže... *Nedokončí větu a potichu se uchechtne.* Zkoušela jsi to řešit i jinak? Nevim, v jaký jsi situaci, ale třeba by ti mohlo pomoct něco jinýho. Já nevim. Někomu pomáhá alkohol nebo drogy, já zkusil.. *Ukáže jí ruku s ránama.* Nechceš to radši zkusit vyřešit nejdřív takhle než se odhodláš skočit? *Zeptá se jí a v duchu přemýšlí, jestli je hodně divný, že přemlouvá holku, kterou nezná, aby neukončovala svůj život, když to chce sám udělat.*

*Nema se rada za to, ze princi usela vcera lhat, ae nemohla na nej vybalit, ze vlastne uz davno neni nevinnou protoze o jeji nevinnost ji pripravil jeji vlastno otec a posplatil ekare, aby napsal do papiru, ze jeste stale nevinnou jsem.* /Zruda... odporna zruda../*Kroky ji dovedou az na balkony, kde se dostane k zabradli a jdine, co ji beha hlavou je, jake to asi je zemrit.* /Byla bych tak stastnejsi. Moje duse by byla volna. Videla bych pred poslednim vydechem mamu? Bylo by to, jak je o v tech fimech? Prisla by za mnou, natahla ke me ruku a ja s ni opustila pozemsky zivot? Vnimal by to vubec muj otec?... Ne.. tem by me jeste ozivil jen aby me serval, ze jsem to podelala u pronce a znicila jejich tak jeho sanci dostat se ke kralovske odine bliz./ *Nez si to stihne rozmslet, zacne prelezat zabradli, ale zustane obkrocmo, protoze ji v dalsim pohybu zabrani hlas Sawyerobawa bratra Jasper.*Jo, klidne si na tech poslednich par minut muzeme potykat a vsadim se s trbou o cokoliv, ze nevis jak se cutim. *Pokrci rameny a potom sleduje, ja si si sed na zabradli a poslchne si jeho slova a protoci ocima.* Vis o tom, ze zdrzujes? *Rekne, jakoby nic a potom mu jen rekne, ze mu to nerekne a potom si poslecne jeho slova.* Vzdy mne doma nasla sluzebna. Prasky s alkoholem nezabraly dost rychle a tak mi vypumpovali zludek a jsem stale tady.* Rekne a potom si poslechne jeho slova a koukne se na jeho ruku a poto zase na jeo oblicej a zesleze zpet a vyhrne si tricko a ukaze mu jizvicky na brise.* Myslis tohle? A ver mi, ze tohle neni jedine misto, kde ty jizvy jeste jsou. *Rekne a zase pusti mikinu dolu.* Proc chces vlastne skocit ty? *Zepta se jej nakonec a vyhoupne se vedle nej jen v dosatecne vzdalenosti.*

*Řekne jí, ať mu klidně tyká, protože stejně nemá cenu si nějak vykat, když chtějí oba skočit a zabít se.* Možná nevím, jak přesně se cítíš ty, protože nevím, co prožíváš, ale vím moc dobře, jaké to je být sakra na dně. *Pokrčí rameny a pak se uchechtne, i když v tom není ani špetka pobavení, ale nijak to nekomentuje. Chce zdržovat a chce jí od toho odradit. I když momentálně nemá Sawyera nijak moc v lásce, nechce aby se musel trápit tím, že nějaká z účastnic skočila z balkónu po pár dnech v Selekci. Zeptá se jí, jestli to zkoušela vyřešit jinak a pak jí ukáže, jak to včera vyřešil on.* Aha. *Řekne jen, když slyší o tom, že zkoušela prášky a alkohol.* Je snadný dostat se k takovým práškům? *Zeptá se jí, protože mu to přijde jako docela dobrý způsob. Koukne se na její jizvičky a pak zase do její tváře.* To je mi líto. *Řekne potichu a pak se koukne do zahrad.* Je to složitý. Jedna holka do mě byla zamilovaná a já toho využil a předstíral s ní vztah, aby mě nezasnoubili. Lhal jsem všem. Jí, rodině, veřejnosti. Jenže pak jsem se do ní zamiloval. A zasnoubili jí. A já jí přiznal, jak to ze začátku doopravdy bylo a ona mě teď nenávidí. Začala mi říkat Výsosti a vykat mi, když na mě narazí. Čemuž se snaží vyhýbat. Odstěhovala se i z paláce. A mě došlo, že jsem totální hajzl, který si jí nezaslouží. Který si nezaslouží lásku. Svojí rodinu. Život. *Koukne na zemi pod nimi, jakoby znovu přeměřoval, jak daleko ta země je a jestli bude skok dostačující.* Jsi na řadě. *Koukne se na ní.* Nikomu to neřeknu, přísahám. Stejně budu za chvíli po smrti, takže ani nebudu mít jak. Ale tobě by se možná mohlo ulevit. *Pousměje se na ní trochu a je pořád připravený jí chytit, kdyby se na to vykašlala a před ním rovnou skočila.*

*Koukne se na Jaspera a potom jen pokrci rameny.* Citim se hnusna, necista, nezaslouzim si byt tady. Citim strach vzdy, kdyz padne tm, jako ted a to i kdyz jsem tady a vim, ze jsem v bezpeci. *Drzoi se a kouka se dolu pod ebe.* Budim se s nocnima murama a musim spat s rozsvicenym svetlem.*Rkne, jak se citii a nakoneczase pleleze zpet, kdyz ji ukaze, jak svuj problem resi on a ona si vyhrne tricko a ukaze mu sve jizvicky po ziletkach a rekne mu, ze zkousela i alkohol s prasky, ale Nilda, jejich sluzebna ji vzdy nasla v cas. Nad jeho otazkou jen zakrouti hlavou.* Musis vedet, ktere ledy jsou ty spravne. *Rekne nakonec a potom se jej zepta, co sem rivedlo jeho.* /Nevedela jsem ze i nekdo, kdo ma titul pronce muze mit mizerny zivot./ Sedi v dostatecne vzdalenosti od nej a posloucha jeho pribeh. V hlave ji hned naskoci obrazej jeho s nejakou divkou v Illea Newa. Kdyz domluvi kouka se na nej svyma modryma ocima a vydechne.* To mne mrzi. Jeto ta divka z casopisu, ze ano? *Zajima se a.* Mrzi mne, ze ji zasnoubili s jinym muem, ale neprestavej doufat ve vas stastny konec. Treba se to zasnoubeni da jeste nejak zrusit a ty , kdyz ji dokazes, jak moc sve chyby litujes, treba budete mit svuj stastny konec i vy a ne ne jen Sawyer. Verim, ze i Sawyer si vybere dobre. *Rekne a jakmile ji Jasper rekne, ze je na rade ona chvili na nej kouka a potom jednou rukou si nasadi zase kapuci, protoze tak neuvidi, jak se na ni Jasper znechucene diva.* /Nikdy jsem to nikomu nerekla, treba se mi ulevi, kdyz to nekdo bude vedet./ *Zhluboka a preryvane se nadechne a vydechne a zoztrese se ji spodni ret.* Zacalo to ped nekolika lety. Pesneji pred tremi, kdyz mi bylo patnact let. *Citi knedlik v krku, ktery nejde polknout. Diva se pred sebe.* Byla noc a ja jsem spokojene spala, dokud mne neprobidl horky dech na mem zatylku, kterypachul po alkoholu a ruce, ktere zacaly osahavat mje telo. Hned jsem zacala kricet, ale on.. *Polkne.* On byl silnejsi a nez jsem se nadala... zmocnil se toho, co pro mne bylo nejcennejsi.... *Ryhcle mrka a zatrese se zhnusenim.* Od te noci se to opakovalo nescetnekrat. Zamykat se nema smysl, protoze i kdyz si necham vymenit zamek, on si proste nejak udela nahradni klic.. *Jeji hlas je tichy a plny nenavisti a chladu. Prisouopne se vice k okraji.* Nenavidim, jak mi rika.. moje mala holcicko... je to nase tajemstvi... jednou ceknes a postaram se o to, abys skoncila na dne a s karierou modelky se muzes rozloucit.* Klepe se ji brada a jeji tvar je zse mokra od slz.* Vse je jen komedie... vse jak se na venek tvari, jako miljici otec... je mi z nej zle... z kazdeho jeho pohledu, ktery mi venuje, z kazdeho jeho doteku, pohlazeni z toho, jak ika, ze mu pripominam mamu. * Vzlykne nahlas.* Kdyz jsme na verjnosti a sedime u jednoho stolu, pod stolem me... osahava... nenavidim, kdyz se mne dotyka. Chce se mi zvracet. *Rekne zhnusene.* Nenavidim sebe, nenabidim jeho, protoze me ma ve sve moci. Je preci muj otec jedina osoba, kterou mam a on vi,ze nemuzu nikam utect, protoze nemam kam. *Zavzlyka a chvili jen mlci a nechava sltzy stekat volne po tvarich.* Nenavidim se za to, ze jedine misto,m kde se pred nim citim reltivne v bezpeci i dyz me budi nocni mury, plne jeho doteku, horkeho dechu pachnouciho po alkoholu a bezmoci. *Teorve ted se otoci, aby videla na Jaspera.* To, ze se tady udrtim, co nejdele bylo pro mne jedinou zachranou. *Potom jen zakrouti hlavou.* Nesnasim se za to, ze lzu tvemu bratrovi, protoze si to nezaslousi, ale nemohu mu to rict hned ted. Potrebovala jsem tady nejakou chvili zustat. Potrebovala jsem se citit v bezpeci. *Sklopi pohled.* Zhnusim se mu a hned jak se to dozvi vahodi me, protoze nekdo jako ja zde v jeho Selekci nema, co delat. *Vydechne a vzlykne a potom se koukne na Jaspera.* Zneuziva me jediny slovek, ktery mi na svete zbyl a ja si diky nemu pripadam nechutna. Proto to musim ukoncit takhle a dat sve dusi konecne volnost. *Pousmeje se jemne.* Ja uz nemam sebemenci sanci na stastny konec, Jaspere. Ty ano.

*Poslouchá jí a pak soucitně přikývne.* To je mi líto. *Řekne upřímně a pak si sedne na zábradlí vedle ní a po jejích slovech o prášcích a alkoholu se jí zeptá, jestli je snadný se k takovým práškům dostat.* A které jsou ty správné? *Zareaguje hned další otázkou a snaží se tvářit, že se ptá jen tak a ne, že přímo touží po tom, vědět, jaké prášky jsou ty správné, aby to všechno mohl ukončit. Odvypráví jí, co ho dostalo až sem, na balkóny, kde byl připravený skočit dolů a skoncovat se svým životem.* Jo, je. *Přikývne, když se ho zeptá, jestli mluví o té dívce z časopisu. Tu stránku si vytrhl a schoval. Když je jeho představivost unavená, podívat se na tu fotku mu pomůže.* Ona si ho chce vzít. Kvůli mě zanevřela na lásku. Zanevřela na to, že by ona sama mohla mít někdy šťastný konec. Na konci tohohle měsíce se berou. *Zatne zuby a pěsti, když si jí představí vedle toho čtyřicetiletého chlapa. Pak vyzve k vyprávění jí. Kouká se na ní a trochu se nechápavě zamračí, když vidí, jak si nasadila kapuci. Když slyší o někom, kdo jí začal osahávat, má na toho člověka neuvěřitelnou zlost. Zvlášť, když z toho pak vyplyne, že tím dotyčným byl její vlastní otec. Nesnáší takové lidi a podle něj není pro jejich činy žádné omluvy.* /Stejně jako pro to, co jsi udělal ty Charity./ *Připomene mu jeho mysl a pak se zase zaměří na to, co říká dívka vedle něho. Je mu jí neuvěřitelně líto a má chuť se hned vydat k ní domů a jejímu tátovi to dost ošklivě spočítat. V jeho očích není žádné znechucení. Jenom lítost nad tím, co se jí dělo a nenávist k jejímu otci.* Já ... to si ani nedovedu představit. Je mi to hrozně líto. *Řekne jí upřímně.* Sawyer je z nás dvou ten hodnější, chápavější a rozumnější. Nemusíš se bát jeho reakce. On to pochopí. *Řekne jí přesvědčivě.* Ale chápu, že se ti nechce mu to hned běžet přiznat. V Selekci máš svoje místo jako ostatní z těch dívek. *Řekne jí vážně a pak se na chvíli koukne před sebe a uvažuje, jak by jí mohl pomoci. Když něco vymyslí, koukne se zase na ní.* Zajistím ti, aby ses dostala v Selekci co nejdál. Zůstaneš v paláci, dokud to půjde. *Řekne jí rozhodně.* A když mi teď slíbíš, že neskočíš a ani se už nikdy nepokusíš zabít, já ti slíbím, že svého otce už nikdy neuvidíš. Zařídím ti bydlení kdekoli budeš chtít. Klidně tady. Kdyby sis vybrala nějakou jinou provincii pošlu s tebou tajné vojáky, kteří tě budou hlídat a můžu ti zajistit i tajnou identitu. Nedostane se k tobě. Už nikdy ti neublíží a už nikdy se tě ani nedotkne. Všechno tohle ti zařídím, když mi slíbíš, že se od týhle chvíle už nepokusíš skončit se svým životem. *Myslí to vážně. Je schopný to všechno zajistit.* A neboj se, Sawyerovi nic neřeknu. Nebude to vědět nikdo. Umím držet tajemství a vím, že je jen na tobě, kdy mu to řekneš. *Pousměje se na ní trochu a pak zase zvážní.* A stačí jedno přikývnutí a můžu dostat tvého otce do konce života do vězení. *Řekne jí další věc, kterou je schopný a ochotný pro ní zařídit.*

*Poslechne si jeho slova ohledne leku a alkoholu a potom se jen pousmeje.* Na tohle zapomen dobre? Ja nebudu ta, co te budemmit tomhle stylem na svedomi, protoze ty si nic uz delat nebudes. *Rekne mu a potom si sedne zse na zabradli vedle nej a poslechne si jeho pribeh a kokne na nej soucitnym pohledem.* Mrzi mne to opravdu. *Rekne a potom nakloni hlavu lehce na stranu.* Bude nestatsna, pokud si ho vazne vezme. *Rekne a potom se zszubi.* Tak v den jejich svatby nabehni do kostela a zakric:NAMITKA! a rekni ji, ze toho vse opravdu litujes a pokud te ma jeste aspon trosku rada treba si jej nevezme. *Pokrci ramenem.*A pokud sijej i presto vezme, vim, ze to pro tebe nebude jednoduche, ale hlavne se nezabijej, protoze tim akorat znicis svou rodinu a chces snad, aby si i ta holcina davala do konce zivota za vinu tvou smrt? To je to nejhorsi, co bys mohl udelat. Bude to chtit cas. *Rekne.* Treba odjed nekam na njakou dobu a, co ty vis? treba tam nekde najdes dalsi divku, kterou si ziskas a nakonec budes rad, ze jsi neudelal tu hroznou chynu. Na kazdeho cekas stastny konec. * Potom sklopi pohled.* /Vyjimkou me osoby samozrejme./ Potom je na rade s vypravenim pribehu sveho zkazeneho zivota ona a nakonec mu rekne pravdu. Kdyz domluvi kouka se na jaspera se slzami v ocich a stekajici slzy si stira rukavem mikiny a posloucha jeho slova.* Nelituj me. *Rekene jen tise.* Ja si nezaslouzim, aby mne nekdo litoval. Uz tak si pripadam hrozne. *Rekne a posloucha jeho dalsi slova a neprerusuje ho. Potom se jemne usmeje.*Opravdu jsem ti vdecna. Popravde jsi prvi, komu jem se s tim mohla sverit a dekuji, ze mu nic nereknes. *Da si pramen vlasu za ucho a potahne.* Ja jsem ta kdo mu to casem rekne a budu celit tomu faktu, ze mne ze Selekce vyradi, protoze ja mu nebudu moci dat to, ze on by byl v mem zivote tim vyjmecnym, protoze .... tu mou cast uz si vzal chlap, co si rika muj otec. Monstum. *Zatrese se a posloucha dalsi jeho slova.* Stejne, jako Sawyer i ty na mne pusobis mile. Mozna je to jen tohle chvilkou a potom uz se ani nemusime potkat a bavit se spolu, ale ukazal jsi mi, ze i ten Neukazneny Cassanova , jak o tobe pisou ma sve city, ktere jsou momentalne ranene a dobre je skryvas, ale jsou tam. *Potom se zamysli.* Myslis, ze by slo, abych zila v alaci? Co bych tady asi tak delala? Komornou? Moc krasna pohadka nato, aby se tohle stalo. *Pousmeje se a potom si poslechne jeho podminku a skousne si spodni ret a koukne se nekam za nej.* Kdyz ti slibim, ze uz se o sebevrazdu nepokusim, ak potom mi slib i ty, ze se tady treba nekdy sejdeme, ale oba budeme stat nohama pevne na podlaze balkonu a treba se budeme jen bavit o tom, jake je venku pocasi. *Rekne a natahne k nemu ruku a vyckava, jestli prijme.* Co se otce tyce...Chci, aby byl potrestany a pokud na to skutecne dojde, chci byt u toho. Nic vic nezadam. Jen chci videt, jak tri za to vsechhno, co mi delal. *Rekne a pritom se ji trese brada.* /Chci ho videt v pekle./

Zjistim si to jinak. *Pokrčí rameny, když mu nechce říct, jaké léky jsou na sebevraždu nejlepší a pak jí řekne svůj příběh.* Moje matka jí nabídla zrušení toho zasnoubení. Odmítla. Ona už nevěří, že by mohla být někdy šťastná. *Vydechne a pak se potichu uchechtne.* Právě. Třeba si ho nevezme. *Dá důraz na slovo 'třeba'. Nesnáší to slovo. Dělí všechno a naprosté nic. Pak se na ní koukne a zavrtí hlavou.* Bez ní nemá můj život smysl. Jsem bez ní nic. To ona mi ukázala, že dokážu milovat a jak krásná dokáže láska být. Už nikdy to nebudu schopný cítit s někým jiným. *Tímhle si je jistý. V jeho kamenném srdci se nějakým zázrakem udělala skulinka pouze pro jednu osobu a tou se stala Charity. Nikdo jiný už se tam nedostane.* I na tebe. *Řekne, když od ní slyší, že na každého čeká šťastný konec.* Možná můj šťastný konec byla ta doba, kdy jsem byl s ní, zamilovaný, ona do mě a byli jsme spolu. A teď už je to jenom vyklusávací kolečko po závodu životem a pak přijde konec. *Namítne a pak poslouchá její příběh a je mu jí hrozně líto. Nedokáže si to představit. Cítí neuvěřitelnou nenávist k jejímu otci.* To nemusíš. Ty k tomu nemáš důvod. On ano. Ty vůbec. Jsi jenom obětí naprostého monstra, jehož činy se nedají nijak omluvit. Zasloužíš si lítost a pochopení. Ale já to nezažil, takže ti můžu nabídnout aspoň tu lítost. *Pousměje se na ní a pak jí slíbí, že Sawyer se od něj nic nedozví. Je to její věc, kdy a jak mu to řekne.* To je samozřejmost. Za to děkovat nemusíš. Já děkuju za to, že jsem mohl být ten, komu jsi nechala nahlédnout do tvého životního příběhu. *Pousměje se na ní mile a pak zavrtí hlavou.* Kvůli tomu tě nevyrazí. Kdyby ses vyspala s někým sama od sebe v době Selekce, to bys měla problém, ale takhle... Neboj se toho. Sawyer je rozumný. *Ujistí jí a pak se pousměje.* Jsou tam a objevila je ona. Ona mě změnila a já se chci změnit k co nejlepšímu pro ní. *Sklopí trochu pohled a pak jí nabídne, že když mu slíbí, že od teď se už nikdy nepokusí vzít si život, může jí zařídit místo v paláci nebo kdekoliv jinde si řekne, aby nemusela žít dál se svým otcem a on neměl už nikdy šanci jí jakkoli ublížit.* Moc krásná pohádka? No tak... Můžeš si vybrat cokoli bys chtěla v paláci dělat. Klidně si tě vezmu jako osobní komornou. Je to na tobě. Vyber si. Buď tohle nebo život kdekoliv v Illey a možnost živit se tím, o čem jsi vždy snila. *Dá jí na výběr a myslí to doopravdy vážně. Nedopustí, aby se musela vrátit zpátky ke svému otci, kdyby si jí Sawyer nevybral za manželku. Pak jí sleduje a moc se mu tahle podmínka nelíbí. Koukne na její ruku a pak do jejího obličeje.* Ten pokec budeme muset ale uskutečnit předtím, než proběhne svatba. Jestli si ho doopravdy vezme, já ztratím důvod k životu. *Natáhne ruku zase on a čeká, jestli na tohle ona přistoupí. Pak jí nabídne, že může zařídit, aby za to její otec trpěl a pak přikývne.* Dobře. *Souhlasí.* Uděláme to takhle... Ty máš neomezený čas říct Sawyerovi pravdu. Nemůžu sem nechat tvého otce přivést, nechat ho odsoudit, aniž by on věděl, o co jde a jak jsem řekl, je na tobě mu to říct. Jakmile mu to řekneš, zařídím soud. Nejspíš bude tvého otce soudit můj otec. Možná Sawyer. Nebo je taky možnost nechat ho předvést k Tribunálu posledním dívkám v Selekci, které tu zůstanou. Každopádně, jakmile to řekneš Sawyerovi, zařídím, aby ho zavřeli a rozsudek proběhne podle toho, co řekne můj otec a Sawyer. Souhlasíš? *Zeptá se jí a doufá, že to vysvětlil srozumitelně.*

No to teda nezjistis. *Zakrouti hlavou.* Chces, abych te mela na svedomi? Chces, aby se tvoje mam, tata , Sawyer a ve sestry do konce zivota trapily? Chces, aby Byla mala Edelynne smutna? Chces videt zlomenou tvou mamu? Jaspere. Zivot dovede byt fajn, ale i boli a jak ty tak ja jsm momentalne zlomeni. *Vydechne.* Myslim, ze budu asi kempovat pred tvou komnatou. Z deky a nejakych tycekk si udelam stan. *Uchechtne se a potom se bavi o nem a o Charity.* No a prave proto bys nemeel sedet tady a snazit se, aby ze svatby seslo. Nasypej si na halvu tolik popela, kolik bude potreba a dokaz ji, ze i kdyz zacatek byl jiny, nyni je pouze ona tou,se kterou chces kracet zivotem. *Rekne a otom pokrci ramenem.* Ve filmech to aspon funguje. Doda nakonec a po jeho dalsich slovech se usmeje.* Bud lepsim i pro ni, ale hlavne i sam pro sebe. *Potom se na nej vyznamne koukne.* A kso vi, Jednou budu hostem na Vasi svatbe a potom, co vam pujdu gratulovat ti rekne jen cryti slova. Ja ti to riala. *Pousmeje se a nasledne mu rkne svuj prbeh a poom uz si jen utira oci a posloucha jeho slova.* Dekuju opravdu. Dekuju za to, ze jsi me poslechl. *Podekuje mu a poslpucha ho dal.* Nemohla bych mu to nerict, protoze o by si nezslouzil. Nezaslouzi si byt mnou obelhavany a hlavne si nezaslouzi byt obelhan diky moci meho otce ohledne toho, ue uplatil lekare, aby napsal, ze jsem stale... no vzdyt vis. *Vydechne.* /Reknu mu to jen nevim kdy./ *Potom ji Jasper navrhne, e se muze po selkci bud prestehovat, kam jen chce, nebo by mohla zustat v palaci a nakloni hlavu na stranu.* Pokud bychom si spolu cas od casu udelali male setkani tady a probrali, co je u kazdeho z nas noveho, potom bych tu komornou vzala s velku cti. *Kyvne hlavou. modeling ma rada, ale vi, ze s tema jizvama to nema budoucnost.* /Nejvetsi jizvou vask je ta, kterou mam na dusi. Ta se nejspis nikdy plne nezaceli./ *Potom mu navrhne, ze pokud ji on slibi, ze se pokusi bojovat a nebude se utapet ve sve bolesti i kdyz sama moc dobre vi, jak tezke to je, uz se nepokudi sahnout si na zivot a poslechne si jeho slova, kyz ji poda ruku instinktivne ztuhne.*F- Fajn takze domluveno. verim, ze ty a ta divka nakonec budete spolu a ty budes spokojeny a stastny, jinak inak.... nevim, co, ale neco vymyslim. *Uchechtne se a potom mu rekne, ze pokud nekdy dojde na to, aby odsoudili jejiho otce, chce u toho byt a posloucha jej bedlive.* Nejvic se mi libi ten rozsudek v Tribunalu, ale uvidim, jak by to tvuj otec, nebo Sam Sawyer vyresili.. *Kyvne hlavou a potom se oroci tak, aby mela nohy zase na balkone a jakmile seskoci ze zabradli, Prijde k nemu k zabrasli a kdyz je k ni zady, proste ho rychle a kratce obejme.* Jeste jednou dekuji. *Zamumla a potom se hned ostahne a natahne k nemu ruku.* Tak hezky dolu. Mame dohodu.

Tomu nedokážeš zabránit. *Pokrčí ramenem a pak se na ní koukne a představí si svou rodinu.* Mojí rodině by se akorát ulevilo. Stejně jsem hajzl, na kterýho už rodiče zanevřeli, brácha a ségra ho nenávidí a Edelynne můžou říct, že jsem odjel. *Má to až moc dobře promyšlené. Přemýšlí o tom poslední dobou hodně.* To by se asi plno lidem nelíbilo. *Uchechtne se, když slyší, že bude kempovat před jeho komnatou. Po jejích dalších slovech sklopí pohled.* A když to nezabere? *Zeptá se jí a je zvědavý, jakou odpověď má na toto.* Škoda, že život není film. *Pousměje se smutně a pak se na ní koukne.* Jak se mám snažit být lepší sám pro sebe, když nemám důvod k životu? *Zeptá se jí na další otázku a pak se uchechtne.* Neboj, jestli se tohle někdy stane, půjdeš mi za svědka. Abys mi pak opravdu mohla dosvědčit, že se to děje. /Ale stejně se to nikdy nestane./ *On už to tak nějak vzdal. Nevěří, že by to mohlo dopadnout dobře. Poslechne si její příběh a je mu jí hrozně líto. Zároveň jejího tátu momentálně nesnáší ze všech lidí na planetě nejvíc. Hned po něm samotném.* Není za co. *Pousměje se na ní trochu a pak přikývne, aby jí ujistil, že ví, co má na mysli.* Jo, vím. *Ujistí jí i nahlas a pak se na ní dívá a vlastně ani nevěřil, že by na práci komorné kývla.* Pokud se nestaneš mojí švagrovou a budoucí královnou téhle země, bude mi ctí mít tě za komornou. A na pokec s tebou si vždycky najdu čas. *Usměje se na ní a pak spolu udělají dohodu, že ona se už ode dneška nepokusí vzít si život a on si ho nepokusí vzít dokud neproběhne svatba Charity. Všimne si jak ztuhla, a tak radši její ruku co nejrychleji pustí.* V pořádku? Nechtěl jsem, aby ... ses cítila nepohodlně nebo tak něco. *Omluví se jí hned a pak se potichu uchechtne.* Až to dovymyslíš, dej mi vědět. *Pokýve pobaveně hlavou a pak se spolu domluví, jak to udělají ohledně odsouzení jejího otce.* Dobře, navrhnu to. *Slíbí jí s úsměvem a pak jí sleduje, jak seskočí ze zábradlí a on sám se podívá na oblohu. Překvapí ho, když okolo sebe ucítí její ruce. Chtěl jí obejmout už předtím, ale nechtěl jí tím nějak ublížit. Ví, že musí být opravdu hodně citlivá na cizí dotyky.* Nemáš vůbec za co. *Pousměje se a otočí hlavu na stranu, aby jí aspoň částečně viděl a ona mohla vidět jeho úsměv. Pak se koukne na její ruku a zpátky na její obličej. Chytne se její ruky a přeleze zábradlí zpátky.* Taky ti za všechno děkuju. *Řekne jí, když stojí nohama pevně na zemi.*

Ale dokazu. *Rekne a usmeje se a potom mu rekne, ze by to byla ta nejvetsi chyba, kdyby si neco udelal a, ze by s tim nic nevyresil ba naopak by vse jeste zhorsil, protoze by jeho rodina a jeho blizci byli zdeceni. Poslechne si jeho slova.* Takhle nemluv, Jaspere. Mas skvelou rodinu. Mas oba rodice, kteym na tobe zalezi a to i prezsto, ze ty si myslis, ze te nenavidi. Jsi jejich dite a tak je jasne, ze te maji radi i kyz mate treba jen kriticke obdobi. Vzdy se ze tebe postavi. *Vydechne.* Tohle ja od smeti mamy nezazila. *Zamumla.* /Mi od dedeti let nerekl, ze me ma rad, nebo ze je na me pysny./ *Po jeho slovech se jemne usklibne.* Vysvetlila bych jim, ze je to ciste z bepecnostnich duvodu, protoze princ jasper trsku blbne, ak aby se zasahlo v cas, kdyby byla potreba. *Zazubu se na nej a potom mu da navrh jak zabranit te svatbe a potom se smune pousmeje.* Ja vim, tohle neni film... byl to blby prikla. Zapomen na to. *Rekne nakonec a potom si poslechne jeho otazky a chili se jen kouka nekam za nej.* Ja vim, ze to bude asu znit blbe, ale najsi si neco, abys ten duvod k ivotu mel. Treba se zamer na nejaky sport, nebo na to, abys zmenil sve chovani a ne se jen utapel v alkoholu. *Potom vydechne.* Ja vim, ze zrovna ja ti nemam, co rait, kdyz se sama chystam skocit, ale skus byt lepsim. Vim, ze umis byt i priemny a to, jak se chovas je jen nejaka maska. *Rekne a koukne na nej.* Treba ted jsi moc fajn a vubec v tobe nevidim toho prince o kterem se pise skoro v kazdem cisle Illen Nwews, kdyz udela nejaky prusvih. *Rekne s usmevem, ale potom se zasmeje.* Nikdy nerikej nikdy. Zivot je plny zvratu a vse nemusi dopadnout tak, jak si myslime, ze musi. Verim, ze nakonec budete ty i ta slecna spolu a stastni. *Rekne s usmevem a potom se zasmeje.* Tak za svedka ti na svatbu pujdu velice rada, protoze ti bududu moci rict,cryti slova a jako svedkyni mi das za pravdu. *Rekne a potom jen zakrouti hlavou.* Nejsem dobrou volbou pro tveho bratra, takze se spokojim s tou svedkyni. *Potom mu rekne svuj pribeh a musi uznat, ze se ji malililinkato ulevilo, ale neni to nejak svetoborne. On byl uprimny k ni ona k nemu.* /Budu uprimna i k Sawyehrovi, jen nevim, kdy ta chvile nastane. Chci se zde udrzet./ *Nakonec Jasperovi podekuje a potom spolu oba uzavrou dohodu, ze od dnesniho dne si nesahnou na zivot a jakmile ji stiskne ruku, ztune, jako poazde, kdyz citi cizi dotek, ale nevyvola to v ni takovou paniku, jako, kdyby ji treba nekdo obejmul necekane, nebo tak. To by potom dopadli zcela jinak. Kdyz pusti jeji ruku zakrouti nad slovy Jaspera hlavou.* Ne, ne je to dobre, nic jsi neudelal. *Usmeje se na nej a nakonec jen kyvne hlavou nad jeho slovy ohledne jejiho otce.* Budu cekat na to, az mi reknes, jak se to vyresilo. *Rekne klidne a okonce prijala i jeho nabidku komorne.* Tak to se tesim na nase pokecy, uz ted. *Rekne a nakonec seskoci ze zabradli a jakmile je na nohou, podiva se na Jaspera a neda ji to a proste k nemu pristoupi a jako podokovani jej obejme a podekuje mu. Potom se odtahne a natahne k nemu ruku a upozorni jej, ze spolu maji dohdu a , ze by mel prelest zpet na balkon a potom jej sleduje a jakmile ji rekne, ze mi nema za , co dekovat a, ze on edkuje ji usmeje se.* Taky nemas za, co, kdybys potreboval si popovodat, hledej na verich jmenovku se jmenem Keira. *Rekne a potom si da ruce d kapes a naposledy se na nej podiva.* Dobrou noc, Jspere. *Popreje mu tichym hlasem a nakonec se otoci a opusti balkony s jemnym usmevem na rtech.* /treba diky tomu, ze jsem se mu sverila se mi povede klidneji usnout./

*Povzdychne si a dál už to radši nerozvíjí, protože by se tady takhle dohadovali celou noc. Stejně si myslí svoje a nikdo mu to nevymluví. Je přece z rodiny Schreave. Možná je černou ovcí rodiny, ale tvrdohlavosti rozhodně podědil po rodičích hodně.* Táta ne. Ten mi jen tak řekl, že mě zasnoubil a pak zase, že to nemyslel vážně a chtěl vidět jenom mojí reakci. Nevěří mi a na rovinu mi řekl, že jestli ještě nějaký holce, konkrétně Charity, ublížím, už mi nebude mít co říct. Ten už to se mnou vzdal. A máma je až moc hodná, aby to přiznala nahlas. *Řekne jí, jak je to doopravdy s jeho rodiči a pak se zasměje.* A oni by si poklepali za čelo a řekli, že od toho jsou stráže, ať jdeš zpátky k sobě do komnaty. *Pokrčí rameny a pak zavrtí hlavou.* To je v pohodě. *Pousměje se na ní a pak sklopí pohled.* Občas je prostě lehčí se chovat jako hajzl a neukazovat emoce. Nic neprožívat. Nic pak nebolí. *Když se choval jako hajzl, nikdy nezažil deprese. Nevěděl, co to je. A teď....* Já nedělam jenom průšvihy. *Zasměje se, i když moc dobře ví, že o ničem jiném se v Illea News posledních pár měsíců nemluvilo.* Tak tomu věř i za mě, prosím. *Pousměje se na ní a pak přikývne.* Jo, to je pravda. Svědek je pro tebe nejlepší role na mojí svatbě. *Uchechtne se a pak zavrtí hlavou.* To nemůžeš vědět. *Namítne. On si taky myslel, že vztahy pro něj nejsou a teď má zlomený srdce, protože Charity odmítla jeho žádost o ruku. Nakonec si podají ruce a on se jí zeptá, jestli je v pořádku, když vidí, jak ztuhla.* Dobře. Ale kdyby něco, řekni. *Pousměje se na ní a pak se domluví ohledně jejího otce a pak už jí sleduje, jak seskočí zpátky na balkón a když se podívá na hvězdy, ucítí okolo sebe její ruce. Pak se i on sám dostane zpátky na balkon a poděkuje jí za to, co pro něj udělala.* Dobře. A ty zase Jasper. *Usměje se na ní a pak přikývne.* Dobrou noc, Keiro. *Rozloučí se s ní a pak sleduje, jak opouští balkony a doufá, že konečně taky někomu aspoň trochu pomohl. Když je mu po chvíli zima, sám se vydá do své komnaty.*

*Prochází se palácem s knihou v ruce, což je u ní naprosto klasické. Zrovna jde z knihovny, kde si půjčila novou knihu, román Věřit znovu. Ještě to nečetla a podle popisku ji to docela zaujalo. Když prochází okolo balkónů všimne si, že dneska jdou na obloze skutečně nádherně vidět hvězdy. Usměje se a vstoupí na balkony, kde si sedne na zábradlí a opře se zády o zeď za sebou. Schválně si sedla ke zdi. Nohy má směrem na balkony, aby nemohla spadnout. Dělá to takhle často, že zde sedává a jen pozoruje hvězdy. Na sobě má bílé džíny a červené tričko. Vlasy přitom rozpuštěné. Dívá se a hvězdy a přitom jí myšlenky zbloudí různými směry. Po chvilce ale skončí klasicky u Archieho. To, jak s ním mluvila naposled jí zase docela ublížilo. Doufala, že by se jeho city k ní mohly změnit, což se ale nestalo. Neví, co dělat. Miluje ho a ví, že to nedokáže tajit. Ale nechce o něj zase přijít aspoň jako o kamaráda.*/Ze všech lidí.. proč jsem se musela zamilovat zrovna do něho? Proč mě rodiče zasnoubili zrovna s ním?/

*Dneska strávil odpoledne u Boswella a vzal i Kathiku a její sourozence, aby se na něj podívali. Pořád má v hlavě její úsměv, chuť jejích rtů a jiskřičky v očích. Nechce se mu jít spát, nejradši by byl s ní, ale chce, aby si užila rodinu co nejvíce bude moct. Vydá se na procházku palácem, kterou zakončí na balkónech, ze kterých je nádherný výhled jak na oblohu, tak na zahrady. Pousměje se, když ucítí čerstvý vzduch a hned si vzpomene na festival, který s Kat strávil. Chce jít k zastrčenější části balkónů, odkud je nejkrásnější výhled a tam narazí na svojí sestru, který se docela lekne.* Ahoj, hraješ si na zámecký strašidlo? *Uchechtne se a opře se o zábradlí vedle ní.*

*Pozoruje hvězdy a přemýšlí o Archiem. Svém nejlepším kamarádovi a zároveň klukovi, kterého miluje z celého svého srdce. Moc by si přála, aby on cítil k ní to samé, co on k ní. Ani si neuvědomí, že jí po tváři steče jedna slza. Nevnímá okolí, dokud na ni někdo nepromluví. Ale ani sebou netrhne. Pouze se podívá tím směrem a ještě předtím si rychle utře tváře, aby nic nešlo vidět. V té tmě ale snad stejně nepůjde.*A-ahoj.. No ne.*Snaží se znít vesele.*Zámecký strašidlo jsi tu leda tak ty. Podívej se na sebe. Vlasy rozcuchaný. Tebe se každý lekne. Nikoho si s takovou nenajdeš.*Řekne a pousměje se jemně.*Nebo ti ta dívka uteče.. Jak se jmenuje?*Zeptá se jej zvědavě.*Kolují drby. Prý jsi s někým byl před pár dny u bazénu a docela jste se bavili. A pak tě někdo viděl s tou samou dívkou, jak jedete spolu s autem, hádám na festival, když to bylo včera. Můj bratříček se zamiloval? Kdy budu teta? Představíš mi ji? Možná by to šlo v neděli. Asi půjdu na ten večírek. Jo, to by šlo. Musíš ji tam pozvat a představit mi ji.*Hezky to naplánuje a na jeho názor se ani neptá.*

*Trochu se zamračí, když slyší hlas své sestry a pak k ní dojde dřív a snaží se přes tu tmu zahlédnout víc.* Je všechno v pohodě? *Zeptá se jí starostlivě a pak se zasměje, když slyší, že s těmi vlasy si nikoho nenajde a rukama si vlasy prohrábne ve snaze je nějak zkrotit. Když slyší příval otázek opře si o zábradlí celá předloktí a složí na ně se zahučením hlavu.* Jak hodně těch drbů koluje? *Zeptá se pro ujištění, ale neví, jestli vůbec chce znát tu odpověď. Pak se zase narovná a podívá se na ní.* Jmenuje se Kathika, je to strážkyně a je naprosto úžasná. Nikdy jsem nepoznal nikoho, jako jí. *Usmívá se, když o ní mluví a pak se zamračí.* Ještě se tě lekne a uteče. *Zasměje se.* Nevím, jestli bude na večírku. Do neděle tady bude její rodina, tak asi bude chtít strávit co nejvíc času s nima. *Pokrčí letmo rameny.*

*Rychle si z tváře setře slzy a snaží se mít silný hlas. Po otázce Wellse polkne a pak pokrčí rameny.*Všechno je v pohodě, tak jako vždycky.*Umí dosti dobře předstírat. Jak jinak by před Archiem skryla své city po celé dva roky? Takže doufá, že to zabralo i na jejího bratra. Pak řekne, že s těmi vlasy si nikoho nenajde a pozoruje jej, jak se snaží si je upravit, což je podle ní předem prohraná bitva. Nemá to v jeho případě smysl. Pak se jej začne vyptávat na tu dívku, se kterou tráví teď dost čas.*No.. pár. Není to nijak tragický. Jen, že vás někdo viděl u bazénu a pak jak jste spolu jeli na Festival. A říká se, že je to tvoje přítelkyně. Ale prý není vznešeného původu. Na to si měl stěžovat jeden rádce, pitomec. Vždyť na tom nezáleží.*Protočí očima. Jejich máma taky nebyla princezna a všichni ji mají rádi.*Kathika.. Zajímavý jméno.*Usměje se, když vidí, jak se tváří on.*Ty jsi rozkošný, víš to? Že jsi zamilovaný.. Konečně sis taky někoho našel.*Zazubí se na něj.*Rodiče v našem věku měli už přes rok nás dva.*Poznamená.*Skoro dva roky./Nebo prostě nějak tak../Mě a leknout se? tss.. Já jsme zlatíčko, učiněný anděl. A když se nelekla tebe, už nikoho. *Jen tak se nehodlá dát.*Její rodina? Od kdy sem jezdí rodiny strážců? to je nějáká novinka? Ale je to hezký. Zaslouží se s nimi se vidět. Nemají to lehké. Chrání nás a přitom jsou tak daleko od svých nejbližších.*Odmlčí se.*A tak povídej přece.. Řekni mi, kde jste se setkali, jak, jaké bylo to rande na Festivale?

Kdyby se něco dělo, víš, že tě vyslechnu, že jo? *Podívá se na ní starostlivě a pak si od ní vyslechne příval otázek a hned se zajímá, kolik drbů koluje. Zatne zuby, když slyší, že si nějakej debil si stěžoval na to, že Kat není urozená.* Jo, to si s nima klidně vyřídim. *Pak už jí řekne, jak se jmenuje a musí se usmívat, když o ní mluví.* Jak dlouho z toho budeš nadšená jako dítě z lízátka? *Zeptá se jí pobaveně.* Nepotřebuju spěchat. Navíc ... opravdu v tomhle nechci být po rodičích a mít dítě na cestě ještě před zásnubama. *Uchechtne se a poškrábe se u toho na zátylku.* Díky, ségra. Umíš povzbudit. *Ušklíbne se a pak zavrtí hlavou.* Chci to navrhnout. Aby sem rodiny strážců jezdili jednou za čtvrt roku. Nebo oni za nimi. Každopádně její rodina ... sem přijela jako překvápko pro ní a pozval jsem je sem já sám. *Přizná a po jejích dalších otázkách se pousměje.* To je výslech? *Ujistí se pobaveně.* Poznal jsem jí v tělocvičně. Dali jsme se do řeči a začali spolu boxovat. Byla docela roztomilá, když začala vyšilovat potom, co se jí povedlo zasadit ránu. Po pár dnech jsem jí potkal u bazénu, kde jsme si dali závody a ona se zmínila o své rodině. Viděl jsem, jak jí chybí, tak jsem je našel a ve čtvrtek si jí nechal zavolat do salonu, kde na ní čekali a pozval jsem jí na festival. No... A tam jsem jí poprvé políbil a tak nějak.. je oficiálně moje přítelkyně. *Shrne jí to a po celou dobu toho, co mluví, se usmívá.*