Jídelna paláce

*Posadí se na své místo a začnou ji cukat hned koutky, když uvidí overal Wyatta, který byl vlastně její nápad.* Na té titulce ti vude slušet. Bude to ta nejlepší titulka v historii časopisů. *Pokýve pobaveně hlavou a pak hlavou zavrtí.* Ne, nic se neděje. Maximálně to co vždy. Moje rodina se mi snaží dokázat, že se beze mě mají líp. *Pokrčí rameny a zašklebí se nad tím, ale lak to odmávne rukou, aby to nechal být.* To by bylo fajn, aspinz se v té skříni bude dát chvíli žít. *Zasměje se a hned poté se otočí na Camille a potlačí polknutí a místo toho se pousměje.* Borůvka? Schválně, kolik lidí ti tak řeklo? *Ke konci otázky se pobaveně otáčí na Wyatta. Pak se zase otočí na Camille, protože si na něco vzpomněla.* Už pomalu pracuju na té soše Lokiho. *Usměje se na ni a tak nějak doufá, že ji tu sochu neomlátí o hlavu až bude. Následně se pustí do dalšího jídla a zase se koukne na Wyatta.* Ale měl si aspoň výhodu, když jsi byl fialový ne? Nebyly ti vidět kruhy pod očima. *Lehce se ušklíbne, pokrčí rameny a pokračuje v jídlu. Polívka ji docela chutná, ale jak stihla zjistit, chutná ji tady vše.*

Jo, to je pravda. *Pokýve hlavou a natáhne se po skleničce džusu, ze které upije a zase jí postaví na stůl.* Ne, to si představit neumím. *Zavrtí hlavou s jemným úsměvem na tváři a pak mu řekne, že se nechce dohadovat a na důkaz toho ho rovnou políbí.* Mám výjimečně nehádavou náladu. *Pokrčí rameny se zazubením a pak už vyhlíží jeho mladší sestru. Těší se, až se s ní seznámí.* Potěšení je na mojí straně. *Usměje se na ní a pak se zasměje a trochu zrůžoví v tváři.* Suchar rozhodně není. *Koukne zamilovaně na Noaha a stiskne mu ruku. Pak se překvapeně podívá na svého staršího bratra, který přišel a sedl si vedle ní.* Illo. Ahoj. *Pozdraví ho s úsměvem, i když je trochu nervózní.* Jasně, že jsi mi chyběl. Kam jsi zmizel? Už jsem se lekla, že jsi jel zpátky za rodičema domů. *Potřese pobaveně hlavou a pak zatěká pohledem mezi ním a Noahem.* Em.. Noahu, tohle je můj starší bratr Illarion. Illo, tohle je Noah. Můj přítel. *Asi na polovinu vteřiny zaváhá, než Noaha nazve svým přítelem a jakmile to udělá, podívá se na něj a doufá, že mu to nebude vadit. Nijak si neřekli, že spolu chodí, ale před chvílí se líbali na veřejnosti a pořád se drží za ruku, takže jí přijde, že to nijak zle nenazvala. Pousměje se na služebnou, která před ní postaví předkrm a pustí se do něj.* Dobrou chuť. *Popřeje na obě strany. Jenom doufá, že její bratr nebude nijak hrubý. Než se naděje, stojí před ní i polívka.*

Přeháníš, Topsy. *Znovu její tváře naberou červený odstín, avšak Čulíka se jako sluníčko. Osobně si myslela, že tu byly krásné opravdu všechny dívky, každá měla něco do sebe, zvlášť Topsy. Byla takové milé a laskavé třestiprdlo.* Dnes tu záříte vy. *Usměje se na Destiny, i Tops. Poté ochutná polévku a přivře oči.* Jak je vůbec možné, že je vše zde tak dobré? *Zamumlá a dá si i další lžíci do pusy.* Právě, nemám ráda, když někdo rozhoduje za někoho jiného. *Jemně se otřese.* To ano, komorné tu jsou dost vžité do své práce, také se divím. *Zasměje se a po otázce Topsy, mířenou na Adeline, se na dívku zvědavě podívá.*

*Na veceri se i sice nechtelo, protoze tahle vecere nemohla byt v horsi den, kterym je dnesek, ale nakonec se rozhodla, ze tam pujde, aby si neposmysleli lide a hlavne rodina Wyatta a zahanicni hoste, ze si nejak nevazi a necti jejich pohodtinnosti. Vi, ze bude mit, co delat, aby se tam nerozbrecela, jako jiz dneska po ste. Snazila se, aby mebylo poznat, jak ma natekle a napuchle vicka z place, ale vi, ze jeji oci ji sejne prozradi. Jakmile vejde do jidelny s nic neriikajicim vyrazem, porozhledne se a nakonec se pokloni kralovske rdine a omluvi se jim, ze jde pozde a nasledne jen kratce koukne na Wyatta, kdyz na ni promluvi.* Dekuji, Vysosti, tekne jen tise a nakonec si sedne na sve misto a jen koka do stolu a jakmile ji donese sluzebna jeji prci a ona dostane ubrousek do ruky, odkryje ho pod stolem a vsimne si vzkazu, koukne smerem k Wyattovi a snazi se zahnat slzy mrkanim a nakonec jen kyvne hlavou, by vedel, ze souslasi a nakonec se da do jidla.* /Ja si tady spokojene jim a noc, co noc se modlim, abymela Nat dost penez na to, ab meli jidlo i ona se Ziggym a Craigem./

*Prikyvuje na jej slová a venuje jej celú svoju pozornosť.* Nehádavú náladu? *Čuduje sa, pretože to je pre ňu absolútne netypické a nevie si jednoducho predstaviť, že by sa nechcela hádať. Čoskoro jej predstaví Lotte a usmieva sa pri tom od ucha k uchu. So sestrou si vymieňajú pohľady a s nimi aj nevyslovené slová. Zrazu sa pri nich objaví ďalšia osoba, ktorú mu Alexis predstaví ako jej brata. Nervózne sa usmeje.* Rád ťa spoznávam Illarion. *Poteší ho, keď ho Alexis nazve ako svojho priateľa a láskavo sa na ňu usmeje. Jej brat mu však robí starosti a už teraz tuší, že si u neho neurobil dobrý prvý dojem. Keď sa pred ním objaví tanier s jedlom, pustí Alexis ruku a chopí sa príbora. Nervózne preglgne.* Dobrú chuť. *Popraje im a pusti sa do jedenia.*

*doporučí mu, aby se Wyatta pokusil nezabít, protože je to přeci jen malé dítě a má život před sebou. Navíc je to jeho mladší bráška.* Tak mu kup plyšového klokana a ohledně těch příšer...to ho třeba jednou přejde. Nebo později bude strážcem. *uchechtne se. Pak mu tedy neochotně řekne, co se děje a poč se chtěla nedávno zabít. Pamatuje si naprosto přesně, co jí Rhiannon řekl. Nebo spíše napsala. Věděla, že ji nemá ráda a nikdy moc nechápala proč. Teď už to ví a tohle nečekala. Nikdy by neřekla, že ji její vlastní sestra nesnáší za to, že se narodila. Cítí, jak ji v očích zase začínají pálit slzy, a tak se raději napije džusu, aby si toho nikdo nevšiml. Po jeho dalších slovech se na něj ale zase otočí.* Bylo by to tak lepší. Rhiannon to tak chce. Jendou v životě udělám to, co někdo chce a je to špatně a někdo jinej mi v tom zabrání. Kdybych tu nebyla, všem by bylo líp. Stejně jsem všem někde, takže co na tom záleží? *zamračí se. To co říká je pravda. Rhia dává svůj postoj jasně najevo a a stejně tak máma a Stefan. Vztah s Camille taky není uplně růžový a Wyatt má už tak odst starostí. Cole se i ní taky nezajímá.* Pokud ti to nebude vadit..*pokrčí rameny. Sice je trochu neslušné odcházet v polovině večeře, ale zrovna jí na nějaké slušnosti nezáleží. A už vůbec ne teď.*

Korunní princ je můj. Ty si můžeš vzít třeba ty malý princezničky nebo polomrtvýho krále. *Zazubí se na něj a pak se zasměje a potřese hlavou.* Nepřeháněj. Daleko jistější si přijdu v kalhotech. *Zabrblá trochu otráveně a koukne dolů na své šaty a odhalené nohy. Pak už jsou v jídelně. Po jeho povzdechnutí se na něj pousměje a stiskne mu ruku.* Neboj. Brzo budeme zase doma. *Nemá v plánu tu zůstávat déle, než je nutné.* Při každém těhotenství jsem měla takovýhle chutě. *Zasměje se.* Ale byla bych ráda, kdyby to byl kluk. *Přizná s menším úsměvem a pak už se pomalu pustí do salátu. Po jeho otázce se na něj nechápavě podívá a pohledem přejede celý stůl. Hned si všimne, co vyvolalo Roryho reakci a když uvidí Illariona, na pár vteřin ztuhne a pevně stiskne vidličku, až jí zbělají klouby na ruce.* Řekni, že ti není dobře a jdi do komnaty. Přijdu za tebou hned, jak tahle šaškárna skončí. *Pošeptá mu a povzbudivě se na něj pousměje.*

*Trochu jí zčervenají tváře. Nesouhlasí s Juliet, nezáří tu. Vypadá obyčejně, je obyčejná. Raději se soustředí na jídlo, které je podle ní naprosto výtečné. I předkrm a i polévka podle ní chutnaly naprosto dokonale.*/Jestli budu pořád takhle jíst, za chvilku mě tu budou mmuset kutálet.. Zítra musím jít do tělocvičny./*Chodím tam pravidelně, aspoň třikrát týdně. V pondělí, středu a pátek, když není akce, jinak to nahrazuje jiným dnem. Ale ví, že tam zajde i v neděli, aby si tu postavu udržela. Pak se jen pousměje. Diví se, že Wyatt nevěděl o tom, co jim řekli. Měl si to přece řídit on, ne? Ale ptát se ho asi nebude. Není to pro ni zrovna příjemné. Takže se rozhodne to nechat být.*Měl si to rozhodovat sám a o tomhle vědět..*Přikývne. To, že si vzal overal na večeři ji pobavilo. Ví, že Wyatt má docela dobrý smysl pro humor. Zapomněl na tu naši sázku? /*Vzpomene si, že na rande se bavili i o večeři a on nevěří, že tu vydrží ona do konce. Pak si bude muset na sebe vzít kostým dle jejího vážení. A zrovna milá v tomhle nebude. Už má ten kostým i vybraný. */Už jen dva chody./

*V palaci je jen vylozene pres noc a nekdy ani to ne. Radeji si zaplati hotel, protoze od doby, co jsou zde rebelove a jemu jeho matka po telefonu potvrdila, ze ten typek, ktereho potkal na codbe i s jeho uzo rodinkou je fakt jeho skutecny fotr, odmita mluvit jak s matkou, tak s nevlastnim otcem. Vyhyba se i sve nevlastni sestre.* /Jak ta bude koukat az zjisti, ze je ona pravoplatnou dedickou Ruskyho trunu./ *Honi se mu hlavou, kdyz jde na vecei, kterou porada rodina Schreave. Vejde a jakmile spatri svou sestru s nejakym manikem hned jde za nimi a nasledne pozdravi Alexis a sedne si vedle ni po druhe strane a typka jen ignoruje a sleduje je nezadoupim pohledem.* Musel jsem na chvili vypadnout z palace, takze jem byl ve meste v jednom z hotelu. Promin Lex a nerikej mi Illo.. *Usklibne sena svou nevlastni sestru a potom, o mu ona predstavi svyho pritele jej jeste vic sprazi nenaistnym pohledem. Nelimi se mu jeho zjev a nehodla se s nim kamaradickovat.* Hm a ja ti s klidem rikam ze me netesi. *Usklbne se a pokrci jen rameny a v jidle se jen vrta.* /Diky tomuhledkretovi me presla chut na vsedno./ *Po ocku si prohledne osazenstvo v jidelne a jeho pohled se sekne na jeho podobiznea nekolik et a na chvili tuhne a jen jej sleduje.* /No jasne fotrik s masechou../*Usklibne se na ne a potom uz ma pred sebou bolevku a akmile slsi prani dobre chuti od Noaha jen se usklibne.* Nejak me prechazi chut. Budu asi zvracet.

*Smutně se pousměje, když se Camille hned stáhne a po její tiché odpovědi jí radši nechá a otočí se k Polaris.* Díky. *Zasměje se, i když ví, že takovou titulku by doprovázela ta největší kritika budoucího panovníka všech dob.* /Budoucí král malým dítětem. Do jakých rukou bude svěřen osud naší země?/ *Proběhne mu ironicky hlavou jeden z možných titulků a zadrží povzdechnutí.* To je mi líto. *Zatváří se soucitně a pak už se snaží zapojit do rozhovoru i Camille. Opět musí zadržet povzdechnutí, když vidí, jak se nimrá v jídle.* Víš, že ten drobek potřebuje jídlo a tvoje tělo taky, že jo? *Nakloní se k ní, aby jí tohle mohl potichu pošeptat.* Docela dost. *Uchechtne se po otázce Polaris a když slyší o nějaké soše Lokiho, mírně nadzvedne obočí a zatěká mezi nimi pohledem. Radši to nechá být.* Ještě pořád to trochu maskujou. *Poznamená a vidličkou ukáže na fialové fleky okolo jeho očí, které tam má pořád. Jen tak asi nezmizí. Pak zaregistruje příchod Novy, které napíše krátký vzkaz a sleduje její reakci. Po jejím přikývnutí také mírně kývne hlavou a povzbudivě se na ní pousměje. Pak už se pustí i do polívky, kterou mu přinesou a po chvíli jí vymění za hlavní chod.* Už jsi objevila meče, nebo chceš, abych ti je někdy ukázal? *Koukne na Polaris a pousměje se.* A rovnou ti v šermu nakopal zadek. *Dodá hned a zamžiká obočím.*

*Rychle stáhne ruku k sobě. Nechce se s Wyattem moc bavit. Pka se akorát pohádají a ona bude ještě více smutná. Poslední dny si myslela, že jejich rodina bude v pořádku, že se mezi sebou dokážou bavit normálně, jenže pak se stalo, co se stalo a ona si vyčítá, že si je zase pustila k sobě. Už to nehodlá udělat. Pak jen pokrčí rameny nad tím, jak se má. Podle jí je na to i zbytečné odpovídat. Nechce se do rozhovoru Wyatta a Polaris zapojovat. Štve ji, že sem vůbec šla. TaK nemůže jen tak odejít. Tedy může, ale nebylo by to slušné.*Jo vím. A jsem v pohodě. *Nemusí se o ni starat. Jí vždycky, když má hlad. Naštěstí jí pomalu opouštějí ty šílené chutě. První trimestr má přece jen za sebou a to nejrizikovější období taky. Pak řekne, že kdyby byla v rodinném chatu, Wyatt by měl přezdívku borůvka. Jenže z něj už dávno odešla a nechce se vrátit zpět. Podívá se zase na Polaris.*Pracuješ? Někdy bych to chtěla vidět. Neva, že to bude v úplných začátcích.*Pousměje se na ni.*A díky.*Poděkuje jí a pak se dá do hlavního chodu. Na těstoviny se těšila si nejvíce. *

Jsem ráda, že tě vidim a nechci ten čas strávit dohadováním se. Ale jestli se budeš dál takhle divit, nejspíš změním názor. *Zasměje se a poté se seznámí s jeho sestrou, která jí přijde opravdu milá a ráda jí konečně potkala. Úsměv jí ale trochu zamrzne na rtech, když se vedle ní objeví Illarion.* Nemusíš se omlouvat. Proč jsi odsud musel vypadnout? Co se stalo? *Zamračí se nechápavě.* Víš moc dobře, že se tý přezdívky nezbavíš, bráško. *Zasměje se. Jako malá neuměla vyslovit pořádně jeho jméno, takže mu říkala Illo a odmítá s tím přestat. Představí je vzájemně a na Noaha se usměje, když vidí, že mu nevadí, jak ho nazvala.* Illarione. *Zavrčí potichu a důrazně se na něj podívá. Tentokrát mu řekne celým jménem, aby pochopil, že to myslí opravdu vážně.* /Nemůže se sakra jednou přemoct, když najdu někoho, kdo je pro mě důležitej?!/ *Zaúpí v duchu a pak se pustí do jídla. Když ale slyší během polívky Illarionovu reakci, prakticky praští lžící zpátky na stůl a nasupeně se na něj podívá.* A dost. Co se sakra stalo? Noah ti neudělal vůbec nic a je na tebe milej. Nemůžeš se přemoct? Kvůli mě? *Podívá se na něj napůl nevěřícným pohledem a zavrtí hlavou. Nějak přešla chuť i jí přitom, jak se její bratr chová.* Promiň. *Šeptne směrem k Noahovi. Takhle si dnešní večer rozhodně nepředstavovala.*

*So smiechom zdvihne ruky v geste obrany.* Aj ja ťa rád vidím. *Oponuje jej.* A tiež sa nechcem stále len doberať, aj keď sa pri tom tváriš rozkošne. *Dodal, pretože si nemohol pomôcť a jednoducho to musel povedať. Keď sa pri Alexis objaví jej strší brat, zamrzne mu úsmev na perách a bezstarostný výraz nahradí vážnosť a odstup. Nechcel nič pokaziť, no dokázal sa vcítiť do jeho kože, pretože niečo podobné práve zažíval on sám so svojou sestrou. Snažil sa pôsobiť formálne, ale keď mu odpovedal len rezervovane prikývol a otočil sa od neho. Dnes nemienil vyvolávať žiadne konflikty, tak sa radšej venoval jedlu. Po jeho ďalšej poznámke ho tiež prejde chuť do jedla a odloží príbor. Ticho sa prizerá začínajúcej sa hádke a tvári sa, že radšej ani neexistuje.* Neospravdelňuj sa. *Šepne jej naspäť, aby si nad tým nelámala hlavu. Radšj sa Illiaronovým smerom ani len nepozrie, pretože vedel, že ten by bol schopn´ý upražiť ho na mieste pohľadom.*

Jo, třeba. A ten plyšák není blbej nápad, díky. *Usměje se na ní a pak si vyslechne, co se stalo. Vidí slzy v jejích očích, takže se odhodlá k ní natáhnout ruku a jemně jí pohladit po předloktí. Chce jí aspoň trochu povzbudit.* Mě nejsi někde a bez tebe by mi líp nebylo. *Namítne potichu se sklopeným pohledem.* Ale chápu, že to pro tebe tolik neznamená. *Dodá hned ještě tišeji.* Aless, poslouchej mě. Tvůj život nebude nikdy nikdy životem, pokud se budeš pořád snažit zavděčit ostatním. Je plno lidí, co nedostalo šanci se narodit. Tys jí dostala. A já vím, že jsi silná dost na to, abys všechno zvládla. *Řekne jí přesvědčeně a přitom se na ní pousměje.* Nabídl jsem ti to. Nedělal bych to, kdyby mi to vadilo. *Pokrčí ramenem a pak se zvedne ze židle a odsune tu její, aby jí pomohl vstát jako gentleman. Ignoruje ty pohledy a vydá se s ní pryč ze sálu.* Chceš být sama, nebo s tebou mám zůstat? *Zeptá se jí za dveřmi jídelny.*

Není zač. *odpoví pobaveně. Pak se napije džusu, aby zakryla slzy, které se ji nahrnuly do očí, a když ucítí Edwardův dotek, lehce se pousměje.* Znamená to pro mě hodně, Edwarde. Ty pro mě znamenáš hodně. Jsi můj kamarád a byl jsi tady pro mě, když nikdo jiný ne. Záleží mi na tobě. *řekne upřímně tichým hlasem. Na Edwardovi jí hodně záleží.* Nejsem dost silná. Nikdy jsem nebyla. Kdyby ano, tak bych nebrala drogy. *stojí si za svým a sklopí pohled.* Dobře, tak odsud vypadněme.*pousměje se na něj a vstane. Když ji odsune židli, vděčně se na něj pousměje. Nevšímá si, kolik lidí na ně hledí a vydá se s ním pryč z jídelny.* Mohl bys se mnou zůstat? Nemám co dělat a když nebudu sama, tak nebudu mít takovou chuť si něco vzít. *pokrčí ramenem a pousměje se. Už nechce být sama a s Edwardem je jí dobře, takže by byla ráda, kdyby s ní aspoň na chvilku zůstal.*

*je ráda že sedí poblíž někoho koho zná. Než ale stihne Tops pozdravit položí před ní salát a ona ochutná když spolkne sousto odpoví Tops na její pozdrav*ahoj moc ráda tě opět vidím* usměje se na ni. Když jí představí obě dívky usměje se na ně*ahoj moc ráda vás obě poznávám. * Ze salátu sní vše kromě malin. Nemá je ráda. Poté její talíř odnesou a na řadu přijde polevka. Ochrana a než stačí polknout druhé sousto Tops se jí zeptá jak na tom je s princem. Zaskočí jí to a zakucká se.*ahmmm jak na to jsem s princem? Noo emm budu upřímná. Na první schůzce mě políbil ale to asi každou ne? Na druhé já jeho s tím že jsem mu jeho polibek vracela zbytek schůzky si nepamatuju. Komorné mi akorát pověděli že mě přinesl do komnaty. Když jsem od něj chtěla vysvětlení napsal mi že se mi udělalo zle. Cítila jsem se provinile že jsem naší schůzku okazila. Doktor mě ale zjistil že to byla alergie. Zatím nevím na co. Takže kdo ví jak na tom jsme. * Řekne jim po pravdě a chuť na polévku ji opustí. Přemůže se ale a sní další tři sousta*

Rozhodně nepřeháním. *Zasměje se, když se jí Juliet stále pokouší vnutit, že není zas tak hezká, jak si o ní Tops myslí, a pak se zase podívá na Destiny. Když nic ale neříká, zase se otočí na Juliet a Adeline, a když jim dívka začne povídat o schůzkách s princem, jen překvapeně zamrká.* Tak to už jsem asi opravdu jedna z posledních, co neměla druhou schůzku s princem, asi to fakt bere podle toho, s kým se baví. Já mu vždycky vlezu do zornýho pole na veřejnosti, očividně. *Úsměv se jí trochu stáhne, mrzelo ji, že všechny její kamarádky měly už druhou schůzku a očividně to vypadalo, že si budou mt s princem taky blízko. Samozřejmě že byla ráda, že Wyatt nikomu nenadržuje nebo tak, ale trochu ji to mrzelo. No co, co se dá dělat, stejně si nikdy nedávala moc velké naděje, že by tu vydržela dýl než většina dívek. Počítala, že půjde domů jako jedna z prvních. Nicméně se hned ale zase usměje a podívá se na Adeline.* A jsi teda v pořádku? Měla by sis nechat zjistit, na co to bylo, aby to nebylo náhodou ještě někdy během tvého pobytu tady. *Upozorní ji-*

Polomrtvej král zní skvěle. A jednu princezničku bych si k tomu přihodil. *Uchechtne se pobaveně a následně se ni usměje.* Sluší ti oboje. Vypadáš vážně nádherně. *Usměje se na ni zamilovaně a pak už nasadí víceméně kamennou tvúář, když si jdou sednout ke stolu.* To doufám. Nechápu jak oni tomu můžou říkat domov. *Zamumlá a schválně se očkem rozhlédne po lidech, aby se vůbec koukl, kdo tady je.* To nevadí, jeden kluk navíc by se hodil. *Zasměje se a pak se pustí do jídla, ale když pohled znovu zvedne a uvidí a jeho ruského snyna, menší úsměv mu z tváře znnizí, zase radši nasadí masku bez emocí a schválně si do obličeje nechá spadnout vlasy.* Nepůjdu bez tebe, tebe tady jen tak nenechám. Takže to tady protrpíme spolu a nebo půjdeme oba dva spolu. *Zamumlá, ale vážně ji tady nechce nechávat samotnou, protože nikomu tady v paláci nevěří.*

*pozdraví se s Topsy a seznámí se s dalšími účastnicemi. Baví ji poslouchat jejich dohadování o šatech. Sní salát a maliny nechá nedotčené. Nemá je ráda. Po té se pustí do polévky. Topsyna otázka jí překvapí. Následně se jim ale svěří s tím co se mezi i a princem dosud odehrálo. Při tom ji přejde chuť na polévku a uvítá když přinesou hlavní chod. Zamrzí jí že si Tops bere velmi osobně to že si ji princ nechává naposled* nic si z toho nedělej. Jak se říká to nejlepší na konec*povzbudivě se usměje. Když se Tops zeptá zda je v pořádku chvíli zaváhá* ano myslím že jsem. A na výsledky krevních testů stále čekám vypadá to že mají problém identifikovat ten správný alergen. Má prý být ale v klidu. Kdyby se cokoli stalo prý se o mě postarají* prehrabuje se v těstovinách a čas od času si do úst vloží sousto aby se neřeklo*

*Stále ji cukají koutky při pohledu na Wyatta a poté na něj pobaveně mrkne.* Nemáš zač. *Uchechtne se a pak má ci dělat, aby ji úsměv z tváře nezmizel, když zmíní svou rodinu. Znovu to odmávne a pousměje se.* Nemusí. *Pokrčí rameny a pohled otočí na Camille, se kterou už taky měla tu čest mluvit. Když uvidí, jak Wyatt mezi něma těka pohledem, koukne se na něj a pobaveně pokrčí rameny a zase se otočí na princeznu.* Dobře, ale zatím jsem vážně na začátku, tak až to bude třeba v polovině. *Pousměje se na ni a zase pohled přesune na Wyatta.* Třeba tě ty felky aspoň odradí od toho, aby ses zase někdy pral. *Uchechtne se s povytaženým obočím. Polívka ji překvapí, stejně jako jídlo poté.* Můžeš mi je někdy ukázat. *Přikývne a poté ji zase obočí vyletí do výšky.* Nemáš nějak moc vysoký sebevědomí? Nebo jen nemůžeš snést pomyšlení, že by tě porazila holka? *Ušklíbne a úšklbek pak vymění za zazubní se.*Protože stát se může cokoliv, třeba i to, že zadek nakopu já tobě. *Teď zamžíká obočím na oplátku ona a dá se zase do jídla.*

Třeba by se Sawyerovi líbilo vyzkoušet si tu svou pitomou mučírnu. *Uchechtne se, ale zároveň ta slova trochu zavrčí. Snaží se kulhat co nejméně, ale s podpatky to není jednoduché.* Děkuju. *Chytne ho s úsměvem za ruku a stiskne mu jí.* Pochybuju, že to tak sami nazývají. Jenom předstírají, jak jsou tu šťastní. *Zamumlá nazpátek a pak se baví o tom mrňouskovi, který teď okupuje její tělo. Má pocit, že to bude kluk, ale není si úplně jistá. To bude až po ultrazvuku, pokud se rozhodnou nechat si to prozradit. Pak se zvědavě rozhlédne po stolu, aby viděla důvod Roryho reakce. Uvidí Illariona a sama na pár vteřin ztuhne. Probudí jí až jeho úšklebek, po kterém se koukne na svého manžela.* Klidně jdi. Zvládnu to. Nic mi tu nehrozí a umím se o sebe postarat. *Pousměje se na něj.* Musím tu zůstat do konce. Na důkaz příměří. Ale ty nemusíš. *Všimla si, že i jedna z princezniček to zabalila, takže by proti Roryho odchodu nemohl nikdo nic namítnout.*

To by se líbilo všem královským. *Ušklíbne se a starsltivě ji stiskne ruku a pousměje se na ni.* Neděkuj miláčku. *Usměje se na ni o něco více a po jejích dalších slovech se uchechtne.* To je pravda. Nemůžou být tady šťastní, kdž nikdy nebyli svobodní, protože jsou pořád vázáni k téhle přezlacené kleci. *Pokrčí rameny a zavrtí nad tím hlavou ajeho nálada se o něco zlepší, kdž se začnou bavit o jejich ještě nenarozném dítěti. I tahle dobrá nálada se ale vytratí, když uvídí Illariona. Po slovech Arowen se narovná a pousměje se na ni.* Ne, zůstanu tady s tebou. Sice to zvládneš, ale já budu mít lepší pocit, kdž tady budu s tebou, než abych byl sám v komnatě. *Poté se uchechtne a zase očkem zaletí k jeho synovi.* Dokud s ním nebudu muset mluvit, tak to přežiju. *Pokrčí rameny a dá se zase do jídla, to jen přehazuje ze strany talíře na druhou stranu vidličkou, protože ho jakákoliv chuť přešla.*

*Když se Camille stáhne, dojde mu, že Ayleen a Rhia měly pravdu a on je doopravdy hrozným bratrem a celkově člověkem. Radši se zaměří na konverzaci s Polaris. Snaží se zapojit do rozhovoru i Camille, ale ne moc úspěšně.* Kdybych měl možnost vrátit se v čase na ten ples.... Udělal bych to znova a nenechal se od něj odtáhnout, dokud bych ho nevypnul. *Přizná s pokrčením rameny,* /Čurák jeden. Obyčejný: "Díky, brácho." by taky stačilo./ *Proběhne mu hlavou a dojde mu, že Rhia se dneska ani neobtěžovala přijít. Za normálních okolností by za ní šel, ale potom, co řekla Aless s ní nemá v plánu mluvit, dokud se neomluví. Doteď má před očima, jak došel do Alessiny komnaty a Camille se jí tam snažila udržet při životě.* Ne, ani jedno. Jenom vím, že mě neporazíš. *Zazubí se na ní a nechá služebnou, aby před něj postavila hlavní chod.* Moc šancí si nedávej. *Mrkne na ní pobaveně a pak se věnuje zase chvíli jídlu a uslyší rozhovor několika účastnic ohledně toho, jak to s ním která má. Zvedne i nim pobavený pohled.* Můj rozbor budete chtít taky, dámy? *Zeptá se jich pobaveně a přejede je pohledem. Během chvilky už služebné servírují dezert, který během chvíle také postupně začne mizet z talířů všech. Když vidí, že už všichni dojedli, přejede je pohledem.* Děkuji vám, že jste dnes přišli a doufám, že vám chutnalo. Pokud chcete, můžete zde klidně zůstat. Třeba si i zatančit. *Pokyne rukou k volnému prostoru vedle stolu.* Přeji vám příjemný zbytek večera. *Popřeje všem a po jeho slovech začne jídelnou hrát tišší hudba, kdyby se přeci jen někomu chtělo tančit.* Dobrou noc. *Popřeje Polaris a Camille po svých stranách a zvedne se od stolu. Přitom se podívá na Novu a naváže s ní oční kontakt. Doufá, že jejich domluva pořád platí a ona mu vysvětlí, co se stalo. Bez nějakých dalších okolků se odebere z jídelny pryč a vydá se k sobě do komnaty.*

*Jakmile vejde do jidelny, kde se ma vecere konat, vsimne si sve sestry a nejakyho blba vedle ni a tak usoudi, ze to je ten typek, jak mu rikala onehda v zahradach. Jde k nim a sedne si vedle sve sestry a potom jen pokrci rameny.* Jo, neco se stalo, ale tebe se to netyka. *Rekne jen nakonec a jakmile Aleyis zacne predtavovat jeho a neznameho typka, rekne mu uprimne, ze jej netesi, ze jej poznava, protoze, proc by el lhat? * Uz nejsem malej, abys mi takhle rikala Alexis a nevim, proc bych se mel tvarit slunickove z toho, ze me s nim seznamujes, kyz mi neni proste simpatickej? *Nadzvedne jedno oboci a nasledne se venuje jen tomu, aby se stoural v jidle, dokud si nevsimne, ze meui hodty sedi i jeho biologicky otec s jeho milovanou zenou.* /Moji macechou.. skvely./ *Chvili na ne jen zarazene kouka a zacne vnimat az tehdy, kdyz slisi hlas toho Noaha a rekne ze se asi spis pozvraci a to ne jen z toho, ze sedi s nim a s jeho sesrou, ale hlavne diky tomu, ze zde je i jeho tec, ktereho tady necekal. Trhne hlavou, kdyz slysi slova sve sestry a sam nakonec s hlasitym cinknutim oslozi lzici.* Neni mi na bliti jen z nej sakra! Z vice lidi tady v tyhle mistnosti a prestan se chovat jako zatracena histerka okay? Me si nevsimej. *Usklibne se a potom jen vsztane a naposledy se koukne jak na Alexis tak na Noaha.* Misto olizovani se s timhle individuem se priprav na to, ze za nekolik tydnu preberes korunu draha Alexis, protoze ty jsi jediny potomek Rusky kralovsky rodiny, kterej na ni ma narok. Uzijte si zbytek vecera. Me to pro dnesek stacilo. *Usklibne se a naposledy mrskne pohledem smerem k rodince sveho fotrika a bez jakehokoliv zdrzovani opusti jidelnu.*

*Jakmile vedla o jidelny, pohldem zbezne preletela lidi v mistnosti a nakonec se poklonila i kralovske rodine a omluvila se jim za svuj pozdni prichod a jen dofa, ze si jejich oci nkdo nevsimne a hned si sedne na sve misto, kde ohled upina jen do stolu a jakmil ji dluzebna donese jeji talir s jidlem a do uky e ji dptane ubrousek se vzkazem od Wyatta, zvedne k nemu pohled a nakonec jen kyvne hlavou na znameni souhlasu a dale se uz potom venuje jen jislu. Uchutna ze vseho, co ji bylo na stul postaveno, ale nesnedla nic tak, aby byl prazdny talir. Nemuze do sebe nic dostat a ani nema hlad. jakmile vsak Wyatt oznami konec a potom s nim navaze jen kratky ocni kontakt a pohled nasledne sklopi, sedi jeste chvili na miste a nasledne jen vstane a se sklopenou hlavou a skousnutym rtem rychlym krokem jidelnu opusti. Chvili vaha zda za Qyattem opravdu jit, nebo mu jen napsat vzkaz, ze ji neni dobre a zastavi se za nim az rano, ale nakonec se rozejde k casti palace, kde maji pokoje clenovee kralovske rodny.* /Asi si zaslouzi vysvetleni./