Jídelna paláce

*nadsene dojde s Mionelem do jidelny a poprosi Sawyera, jestli tady muze Mionel taky zustat a jakmile to jeji starsi braska dovoli, nadsene se zazubi a obejme ho.* Dekuji! * Chytne zase Mionela za ruku a dovede jej k mistum, kde maji sedet a podekuje mu, kdyz ji pomuze se posadit a ona s usmevem kouka kolem a jakmile vidi, ze vesli i jeji rodice s usmevem jim zamava. Pod stolem houpe nohama a ceka, az se pred ni objevi jidlo. Kdyz se tak stane, kouka se na talir. Koukne se jak na Charity, tak na Mionela.* Ja tole ale nechci. *Nafoukne se a odstci talirek do prstred stolu.*

*Jde spolu s Keenanem na večeři a cestou ho poprosí, aby případné hádky nepodporoval, ale zastavil je. Po jeho odpovědi si povzdychne.* /Pokusím se není slibuji, ale lepší jak nic../ *Proběhne jí hlavou a když jí v jídelně odsune židli, s úsměvem mu poděkuje a usměje se na něj i když jí políbí do vlasů. Pak se pohledem zeptá, jestli to dnes zahájí Keenan nebo Sawyer a následně poslouchá Keenanovo zahájení. Poděkuje služebnictvu, které před ní postaví na stůl předkrm a pak se podívá na Edelynne a když vidí její nafouklé tváře, má sto chutí svěsit hlavu do dlaní.* /To to začíná brzo./ *Její barvu vlasů se rozhodne ignorovat, i když se bavili o tom, že jí ve vlasech bude mít mimo akce, protože nechce přilévat do ohně.* Vždyť je to dobrý, drahoušku. Ani jsi to nezkusila. *Pousměje se na ní, ale v jejích očích je vidět varovný pohled, aby tady nezačala dělat žádnou scénu.*

*Pozorovala stůl před sebou a snažila se vzpomenout, který příbor slouží k čemu. Je jich spousta a jí polovina z nich vypadávala. Při vstupu krále s královnou, by se měla poklonit, jenže seděla u stolu a proto jednoduše jenom pokývla hlavou. Jistojistě jí zaujal pohled na Kasey s princem, na jehož jméno si teď nevzpomene. Ale vypadá to, že je mezi nimi všechno v pořádku. Cítí se za ně oba šťastná a ani neví proč.  Když před ní služebné postaví  talíř s její porcí jídle. Nejistě si to prohlédne a zarazí se. Vezme si malou vidličku a rozhodne se pokrm ochutnat. Přitom když blízko sebe uslyší hlas dvou lidí. Zarazí se, jeden z nich poznává, jelikož patří nikomu jinému než Sawyerovi, a ten další...lehce pootočí hlavu, aby viděla na dotyčnou s fialovými vlasy. Povzdychne si, když pohled vrátí své porci, kterou pohledem začne hypnotizovat a spíše než jíst, se v ní jen nimrat.*

*Je rád, že sedí vedle Kasey, protože kdyby ne, viděl by to jenom na předkrm a šel by pryč. Když se mu Kasey svěří s její teorií, že se tady všichni pozabiji, tváří se ne moc nadšeně, ale zároveň zvědavě.* Takže hned jak zvětříš nebezpečí ve vzduchu a budeme mit podezření, že bude hádka, zavel a půjdeme pryč. *Ušklíbne se, ale i tak mu v očích pohrávají pobavené jiskřičky. Chybí mu cítit jeho rty, takže se zepta, jestli by si nějaký ten polibek ukradnout nemohl. Když ho nakonec políbí Kasey, usměje se.* Stejně nám nikdo nevěnuje pozornost, takže i kdybychom se tady líbali místo toho, abychom jedli, nikdo by sk nevšiml. *Pokrčí rameny. Když pak donesou předkrm, čeká na Kasey než začne jíst.* Dobrou chuť. *Usměje se a da se do jídla.* /Bylo by zajímavý nějakou jejich hádku vidět. Přece jen je to přemnoženější rodina než ta naše. Musí to být zajímavý tu hádku vidět na živo. To bych si zažádal o popcorn./

*Ani nevi jak a ocotne se pred svym nejlepsim kamosem v jidelne, kde ma jeho rodina, ucastnice a zahanicni hoste veceri. Neni ani slavnostne obleceny a ma na sobe obycejne veci ve kterych byl ve meste. Pozdravi Sawyra a nez stihne nejak zareagovat uz se blizi k mistum, kde ma dnes sedet a veceret se vsemi temi lidmi v mitnosti. Pomuze Edelynne, aby se osadila a nakonec si tedy sedne i on, dkud se vedle nej neposadi Meliah a on ztuhne a nervozne ji ozdravi. Nesktecne ji to slusi a jemu dojde, ze on dnes rozhodne slusne nevypada.* /Kruci.. Vsichni jsou tady tak elegantni a ja tady sedim jako kreten v tomhle a jeste k tomu edle divky, ktera mne dokonale znervozni jen pzdravem./ *Po zahajeni vecere kralem sklopi phled a jakmile mu slzebne daji tairek s predkrmem, podekuje jim a nez se zakousne uslysi Liin hlas a tak se na ni podiva.* Ja... jen.. Necitim se tady zrovna nejlepe. *Prizna* Jinak.. dobrou chut, Mer. *Zasepta k ni a pohledem najde pres stul sveho kamarada, ktery se bavi s jednou z ucastnic.* /Boze.. pomoc.../

*Když před něj polož předkrm, s chutí se do něj pustí a po chvilce se rozhodne i navázat rozhovor, konkrétně s Keirou, protože ta sedí vedle něj. Doufá, že jí chutná a pousměje se, když souhlasí.*To jsem rád.*Řekne jí a nasadí další úsměv. Zeptá se, jak se měla. Doufá, že už ví, že její otec je ve vězení, zařídil to už dávno a poslal sluhu, aby jí od něj o tomhle předal vzkaz. Doufá, že se i díky touhle fatu cítí lépe. Přikývne a po její otázce se podívá na svého tátu a pak na bratra.*Společná večeře..*Řekne šeptem.*Jen čekám, kdy na sebe má rodina zaútočí.. Pro jistotu jsem zkontroloval, jestli nože nejsou moc ostré..*Pokusí se o poněkud chabý vtip. Když pak uslyší hlas Edelynne okamžitě si promne oči.*A už je to tu..*Řekne docela nahlas.*Edelynne je to dobré, aspoň to zkus.*Snaží se ji přemluvit.*/Jo, koláčky by si dala hned, ale normální jídlo../

*Přikývne s úsměvem.*Hned ti dám vědět, když bude potřeba odejít. A nebo až prostě uvidíš jak sprintuju z Jídelny pryč, můžeš běžet za mnou.*Řekne mu. Když se zeptá, jestli si nemůže ukradnout aspoň jeden polibek, sama ho políbí a pousměje se na něj.*Nikdo se na nás moc nedívá, to je pravda, ale myslím, že kdyby jsme se líbali po celou dobu, už by si toho lidi všimla.*Dá mu za pravdu a další jeho slova naopak popře. Když donesou jídlo, popřeje mu dobrou chuť. Sotva si stihne dát první sousto když uslyší hlas Edelynne, která to odmítá jíst. Nakloní se více k Bastienovi.*A takhle to začíná..*Zašeptá.*/Jestli budeme mít děti jen prosím, ať nejsou moc jak Edelynne../*Pravděpodobně by takhle přežili jen jedno, více ne. Nemyslí si, že mají tak silné nervy jako Brikssi a Keenan.*

*moc nechápe, jak se Mionel dostal na večeři ale rozhodně ji tady nevadí. Usadí se vedle něj a když slyší jeho nervózní tón, zeptá se co se děje. Všimne si, že není formálně oblečený a tak pochopí, že neměl v plánu sem chodit. Po jeho slovech si odkasle* Já to nemyslela vážně.. třeba to tady neskončí tak hrozně, jak si myslím.*pokusí se to alespoň trochu odlehčit. Pak ji přinesou předkrm.* Tobě taky dobrou chuť.*řekne a chvíli se šťourá v jídle. Když pak slyší Edelynne povzdychne si s zvedne k ní hlavu*/A je to tady../ Edy přece se nebudeš chovat jako malá. Nemůžeš vědět jak to chutná, když jsi to ještě ani nezkusila.*řekne po té, co promluví máma a Sawyer. Čekala že i na tohle dojde.*

*SMionelem dojde na jejich mista a usmeje se jak na Charity, tak na Mionela a potom se divana zbytek lidi v mistnosti a pod stolem houpe nohama a usmiva se. teda do doby, nez je pred ni talirek s chlebikem a necim, co ji nevoni. Nafoukne se a odstci talirek a zalozi si ruce na hrudi a potom se podiva na mamku.* Ale mami! To nevoni, jako kolacky. *Rekne zhroucenym hlaskem a potom koukne na Sawyera.* Tak snez to moje , kdyz ti to tak chutna. *Potom se zadiva na ten talir uprrostred tolu a klekne si na zidli na kolena, aby na ne dosahla a nakonec si zse sedne a nduverive se kouka na chlebik. /Nemam te rada chlebe, ale pokud mi nebiudes chtnat, tak skoncis na zemi"/ *Neduverive do nej dloubne pretem a na prstu ji zustane syr s medem, ktery si da k puse a druhou rukou si zacpe nos a olizne prst. Chvili jen sedi a potom si vezme chlebik do ruky a kousne si.* Neni to tak blbe. zamumla s plnou pusou.*

Tak fajn, ale radši mi to řekni předem. Ještě bych mohl být vyjukaný z jejich hádky a namusel bych si tě všimnout. *Zazubí se na ni a poté se ještě více usmívá, když cítí její rty.* Ale nevšimli, určitě ne. Nemají důvod nás sledovat. *Pokrčí rameny a opět Kasey políbí o něco dýl. Ale zase odtáhne, aby to nebylo přece jen divný. Pohled přesměruje taky na malou princezničku a musí de pobaveně ušklíbnout.* Doufám, že ten gen co má asi ona nemají všichni Schreave. *Zašeptá ji pobaveně. Potom složí po chvilce příbor na znamení, že dojedl a více se otočí na Kasey.* Takže za chvíli přijde ta hádka? *Zeptá se ji s povytaženým obočím.* /Až budeme mít děti, nebudou s náma sedět u stolu. Klidně jim zařídím dětskou jídelnu, jen aby neprudily./

*jakmile si sedne na "sve" misto vedle Edelynne, kouka se do solu, protoze si neprijde ani trochu v pohode diky tomu, jak jsou vsichni tak elegantni a on zde sedi, jako by snad neznal slovo etiketa. Neni mu to vubec pohodlne zde tak sedet a jeho nervozita se jeste zhorsi, kdyz mu dojde, ze vedle nej po jeho leici bude celou dobu sedet divka, jez si ziskala jeho naklonnost a ona o tom ani nevi.* /uklidni se srdce../ *Pozdravi ji opravdu se snazil neznit nervone, ale jeho proklaty ton hlasu jej zradil. Rekne ji oravdu, ze se zde neciti nejlepe, protoze neni vhodne obleceny a navic vedle nej sedi prave ona, coz uz ji neekne.* Nemel jsem tady byt, ale Edelynne se proste nedala odbyt a nez jsem se nadal, ak jsm stali u Sawyera a tak jsem tady. *Rekne ji a snazi se pousmat.* T-tobe to dnes mimochodem opravdu slusi. *Zarazi se.* Teda ne, ze jen dnes b ti to sluselo... teda tobe to slusi vzdy a ve vsem.. *Radeji se odmlci a nastesti se vsichni zacnou soustredit na malou Edy.* Diky Boze..* Pusti se pomalu do jidla.* /Ztrapnit se takhle pred Mer...Co si ted bude myslet? Ze jsem jen ubrebtany idiot, co se vse jen mota. Uzasny.../

*Přikývne.*No dobře.*Souhlasí a pak jej políbí. Nemyslí si, že kdyby se tady přede všemi líbali po celou dobu, co bude trvat večeře, nikdo by si toho nemyslel klidně se s ním o tomhle bude dohadovat. Potřese nesouhlasně hlavou, ale než stačí něco namítnout, on ji sám políbí a ten polibek je delší než ten, co věnovala ona jemu. Pousměje se a raděj ipřece jen zdá to dohadování. Pak se podívá na Edelynne, která hned nesouhlasí s požíváním něčeho takového a ona si nad tím povzdychne. Po poznámce Bastiena se uchechtne.*Bojím se, že tento gen mají všichni, drahý.*Nechce mu dávat falešné naděje. Když všichni dojí předkrm, číšníci odnesou talíře a přinsou polévku, dýňovou.*/Co vymyslí Edelynne teď?/*Pokukuje po nejmladší princezně.*

*Posadi se tise na sve misto vedle Sawyera a diva se pred sebe a snazi se byt nenapadna. Poslechne si stejne jako ostatni zahajeni krale a nasledne je pred ni postaven talir s predkrmem a podekuje sluhovi a naasledne si da na klin ubrousek, protoze si nechce pokecat saty a vyslickou na prekdkrmy si uzdibne kousek chleba a sousto si da do pusy.* /Hodiny stolovani nebyly zase tak marne../ Kdyz na ni Sawyer ptomluvi, lekne se a hned spolkne sousto, aby mu mohla odpovedet, ze ji to opravdu chutna a potom si skousne spodni ret.* Ja vim, ze se to sem asi nehodi, ale nevim, kdy budeme mit zase moznost se viet. *Zasepta a nadechne se.* Dekuji ti za to, ze jsi dodrzel suj slib a postaral se o to, aby on skoncil ve vezeni. Ted uz vim, ze pokud se vratim dou, nebo zustanu zde, tak se budu ciit konecne po trech letech volna. *Zasepta a pousmeje se a potom mu rekne , jak se mela a nasledne se jej ona zpta, jak na tom je on, protoze vidi, jak je napjaty a poslechne si jeho slova a kyvne.* Neboj se, treba se nic nestane a vse pujde hladce. Nepodcnuj svou rodinu. *Sotva to dorekne, tak se ozve mala princezna a ona se tise uchechtne a doda smerem k Sawyerovi.* Klid je to preci jen dite a ty si rady vymysli, co nechteji a cteji jist. *Potom se venuje predkrmu a sni vse, co na taliri mela a kdyz ji doneou polevku, zase podekuje a ocutna polevku, tentokrak lzici urcenou na polevky.* /Pani, je to opravdu moc dobre./

*pozná, že s Mionelem není něco v pořádku a řekne, že to vlastně nemyslela až tak vážně. Sice mu lže, ale co už. Po jeho slovech se uchechtne a začervená* Děkuju.*řekne. Pak se ozve Edelynne s tím, že tohle jíst nechce a stejně tak jako Sawyer a mama ji k tomu něco řekne. Když pak nakonec uzná, že jí to chutná, usklibne se* Jako vždy..*zamumla si pro sebe a chvíli v tichosti sedí a hledí do stolu. Pak se přinese polévka. Dýňová je jedna z mála, kterou má ráda, takže se na ni těší. Ještě předtím, než začne jíst se nakloní blíže k Mionelovi* Mimochodem, úsměv ti sluší víc.*prohodí šeptem a pak ještě rychle koukne po Edy. Doufá, že teď už nebude mít žádnou připomínku. Nechápe, z čeho je Mionel tak mimo. S její rodinou se stýká už od mala a Sawyer je jeho nejlepší kamarád. A na tom, jestli má na sobě sako nebo mikinu, přeci až tak nesejde.*

*Už zase se ztratila. Prochází uličkami v paláci, docela dezorientovaně koukajíc okolo sebe, a co víc, i docela pajdavě, protože má na nohou boty. A co hůř, boty s podpatkem. Nicméně dneska si vede celkem obstojně, protože zase není tak moc vysoký, ale i tak vypadá spíš jako čáp či jiný dlouhonohý pták, než jako dívka. No, dodává tomu tento dojem i vzpřímený hrudník a břicho, které je v určitém místě, kde by měl být nejužší bod - pas - ten je ovšem mnohem širší. Na sobě má dnes světle zelené šaty, spíše hráškové, a rozhlíží se okolo ebe. Hm, tady byla už před nějakou dobou, to se zase ztratila? Super!*

*Celej den trávila jako skoro vždy když mohla v kuchyni, kde se rozhodla dělat spoustu dobrot. Musí poté některé zanést své sestřenici, přece těhotné ženy toho sní dvakrát tak tolik, takže potřebuje živiny. Měla na sobě světle modré šaty s řasenou sukní, přes které měla uvázanou bílou zástěru. Ve svých hnědých vlasech má mouku, která jí dnes zdobí i obličej a kdokoliv kdo jí nezná, by jí snad mohl považovat maximálně za dceru nějaké kuchaře. Tlačila před sebou vozík na kterém bylo hromada jídla, všechny chody, slané i sladké byly přikryté poklopem, aby se jim náhodou něco nestalo si převozu do jídelny kam mířila. Při své cestě však narazí na dívku v zelených šatech.*Slečno?*Opatrně jí osloví a zadívá se na ní.*Vypadáte zmateně, ztratila jste se?*Zeptá se jí klidným milým hlasem. Nezná jí, takže je to buď host, někdo nový nebo účastnice Selekce jejího bratrance Wyatta.*

*Když za sebou zaslechne hlas, jen polekaně ucukne a skoro povyskočí, když uvidí dívenku mladší než je ona, jak před sebou tlačí vozíček s věcmi, jen zamrká. Konečně tu vidí někoho s jídlem! Třeba se něco dozví o jídle. Když si ale znovu přejede dívenku pohledem, jen zamrká, když uvidí tak malou dívku za vozíkem. No, i ona už v podobném věku pracovala. A teď nad ní přemýšlí, jako by byla o moc mladší než ona, ale přitom to je ani ne pět let. Rychle zamrká, když jí nejspíše zprvu nedochází prvotní význam dívčiných slov, a jenom pokrčí rameny.* No, jenom jsem se tu trochu ztratila. Ani nevím, kam jsem plánovala jít, ale říkala jsem si, že se půjdu podívat ven. Jenomže mě to zase zavedlo sem. Je to tu strašný labyrint. *Povzdechne si a znovu pohledem sleduje její vozík, načež nań ukáže svou packou a zatváří se víc nadšeně než malé dítě.* Co v tom je? *Zeptá se a sleduje poklopy, jako by to bylo něco ohromně zajímavého. No, ona už taky pěkně dlouho nevařila, takže jí to docela chybí.*

*Osloví dívku na kterou narazí při cestě, protože se jí rozhodně zdá mimo. Co se týče jejího chování, které vidí. Nechápavě nad jejími slovy nakloní hlavu na stranu. Však přesně na to se jí ptala ne? Jestli se ztratila, tak proč jí říká zase, že se ztratila. Možná má v sobě nějaké omamné látky, tady by se tomu nedivila. Kdyby našla v paláci někde něco schovaného.*Ale pokud jsi chtěla ven, tak to není obtížné. Stačí jít do přízemí, najít jakýkoliv salon. Většinou je z něj i přístup ven. To je nejjednodušší varianta. Nebo u východů ven často můžete najít strážce. Třeba můj bráška je jedním z nich!*Rozpovídá se nadšeně o tom, co se jí snaží vysvětlit jak se vlastně dostat ven a pokyvuje nad tím hlavou. Všimne si jakou pozornost věnuje vozíku a zazubí se.*Zdravé mini burgery, hotdogy, palačinky s ovocem i čokoládou, jahodové koláčky, tousty, salát kuřecím masem nebo krevetami, losos se zeleninovou oblohou, waffle, cupcaky...*Mohla by pokračovat dál, ale sama si není jistá  co všechno už pod poklopy je, bylo toho hromada.* Spousta druhů jídla. Klidně se podívej.*Pobídne jí rukou, na tváři má přitom pobavený úsměv. Tohle může být ještě zajímavé.*

*Když jí povídá, jak je přeci jednoduché dostat se hned ven, jen zavrtí hlavou a uchechtne se.* Ani náhodou, když mě něco dostalo dolů, najednou se přede mnou objevily další schody, které vedly zase někam nahoru. No, už tady bloudím hodně dlouho, abych našla teda něco, co vede jinam než nahoru. Asi si budu muset obstarat mapu, protože jinak se zatoulám až tak daleko, že mě budou hledat bůhví kde. Ještě když mám na nohou tohle. *Postěžuje si pobaveně, ukazujíc na své botky na nízkém podpatku, u nichž je vidět, že je v nich nejistá a její krok je nestabilní. Sice nikde není pravidlo, že by je musela nosit, ale nikdy se nesetkala v paláci s nikým ze selekce, kdo by byl na nízké obuvi. Musela to tak přežít. Když jí ale dívka začne vyjmenovávat, co všechno má pod podnosem, jen zamrká.* Páni! Tak tolik jídla jsem po nástupu do selekce neviděla. *Usměje se. Jídlo je jejím nejlepším kamarádem, takže když jí dívenka povolí se podívat, zazubí se jako malá dívka. No, co dodat, jídlo je její parketa.* Páni, vypadá to výborně!

*Zvědavě nakloní hlavu na jednu stranu a následně na to na druhou.*Jsem si jistá, že mapu paláce nemáme. Leda můžeš požádat kohokoliv o její nakreslení.*Pokrčí nad tím jednoduše ramínky, protože mapa tu fakt není. Ale po tomhle si je ještě víc jistá, že je dívka právě ze Selekce. Doufá, že je tu aspoň nějaká s dobrým orientačním smyslem. Protože u téhle to vypadá, že ho hodně postrádá a pokud tu má žít celý život, kdoví jak by to dopadlo. Prohrábne si jednou rukou vlasy a znovu si dívku prohlédne.*Hádám, že jsi ze Selekce? Jinak si tvé chování vysvětlit nedokážu.*Pokývne nad tím vážně hlavou, jakoby se skutečně zamýšlela co je dívka zač, možná z nějaké nižší kasty? Nebo je skutečně nevychovaná a zbrklá. Vyjmenuje jí pár jídel z těch co jsou pod poklopy a dovolí jí se i podívat pod ně. Dívka jí tak i potvrdí její domněnku toho, že je účastnice. Už teď jí bylo jejího bratrance líto a to s ním nějaké nejlepší vztahy nemá.*Ještě aby nevypadalo, když jsem většinu toho dělala já.*Uculí se nad tím a kouká na ní, jak je nad tím jídlem nadšená.*Většinou pokud král s královnou neurčí několika chodové menu,  je k jídlu více možností.*Vysvětlí jí jednoduše a pokývne nad tím, doufá že jí aspoň trochu pochopí.*

*Usměje se, stále trochu nejistě a nervózně, přemýšlejíc, jestli si z ní dívenka dělá legraci. No, asi tomu tak bude, ale její orientační smysl nebyl nikdy moc dobrý, o tom se přesvědčila už tehdy, když žila v malém městečku a měla jen chodit z domova do školy.* Dělá mi problém se někde nově zorientovat. *Vysvětlí to prostě, když pohlédne do dívčina obličejíku, jako by odpovídala na nějakou její nikdy nevyřčenou otázku, a pak jen přikývne.* Jsem. *Ale až po chvilce, jako by jí smysl její otázky došel až později, nakloní nechápavě hlavinku na stranu.* Jaké mé chování? Co jsem udělala špatně? *Zeptá se docela nejistě, očividně v obavách, jestli neporušila nějaký zvláštní kodex etikety, který ještě neprobírali, a zamrká. Ale když zmíní jídlo, jen zvědavě zamrká a vydechne překvapením.* Opravdu? Páni, myslela jsem si, že jsem jedna z mála, kdo se odmala zabýval vařením. *Odtuší snad spíše sama pro sebe a pak opět přikývne.* Jasně. Chápu. *Souhlasí nakonec a dál se dívá těkavým pohledem na odhalený tác a na dívku, snad nevěřícně, že to mohl udělat někdo jako ona.*

*Mluví s naprostým klidem ve svém hlase, je si vlastně jistá tím co říká. Nemá důvod téhle cizince lhát, ani nikomu jinému. Pokývne po jejich slovech hlavou.*Každý má nějaké problémy, ale pokud chceš být královnou a vzít si mého bratrance. Měla bys na tom zapracovat.*Skousne si nevinně spodní rtík. Ví, že oproti té dívce je jen malá holka. Alespoň má slušné vychování a ovládá etiketu.*Zbrklost, zmatenost..mohla bych pokračovat, ale..*Koukne na malé hodinky na své ruce, je čas jít. Proto jí vysvětlí jak je to s jídlem.*Od mala se věnuji baletu a často jsem utíkala do kuchyně, vlastně nemám skoro žádný volný čas nazbyt.*Odvětí jí s milým úsměvem, než se jí rozhodne ukázat co všechno za dobroty udělala.*Klidně si něco málo vezmi, ale nikomu o tom pak neříkej.*Poradí jí, protože by nerada, kdyby někdo věděl, že dává těm nebohým dívkám něco z toho co udělala. *Budu muset jít, mohla bys pak prosím ten vozík s jídlem dopravit do jídelny?*Ukáže na velké dveře na protější stěně a usměje se na ní. potom už si otře ruce do zástěry a rozejde se rychlejším krokem, opačným směrem. Je jasné, že malá hnědovláska nestíhá.*

*Dneska se koná společná večeře. Zvolila červené šaty. Docela výrazné, obvykle nosí něco více umírněnějšího.Na šatech jsou místy květiny, krajkové. Lodičky má na vysokém podpatku a ve stejné barvě jako šaty, aby to všechno k sobě ladilo. Vlasy jsou v účesu, který by sama přirovnala jako více volnější cop. Vypadá to dost podobně, ale tohle je hezčí, pro ni elegantnější. Líčení má jen jemné, do hněda až červena. Nehty má nalakované taktéž na červeno. Původně si je ani lakovat nechtěla, protože k šatům by se to hodilo i bez laku, ale nakonec jí komorné přesvědčily. Komorné jí přinesly set stříbrných šperků. Náušnice a přívěšek na řetízku jsou stejné a hodí se i k šatům. Do jídelny vejde jako jedna z prvních. Projde okolo stolu až na místo, kde se má posadit Selekce. Zaujme jedno z míst a čeká tiše na ostatní.*

*Bola to prvá akcia, ktorej sa zúčastnila od toho útoku. Istý čas strávila na ošetrovni a keď ju pustili naspäť na izbu, kvôli strachu sa nedokázala prinútiť ísť na akciu. Po rane, ktorú dostala do chrbta jej zostala škaredá krivolaká jazva a vždy, keď ju videla v zrkadle, na rukách jej vyskočili zimomriavky. Pomaly, ale isto sa však začala vracať do zabehnutých koľají a dokonca stretla ďalšiu účastníčku, Lily, ktorá jej prisľúbila, že ju naučí niekoľko základov hry na klavíri. Na oplátku sa jej ponúkla, že ju môže naučiť niekoľko základných typov tanca. Verila, že si v nej našla skrytú priateľku a dúfala, že sa im naskytne možnosť spoznať sa lepšie. Dnes sa však konala spoločná večera a svojou účasťou tam, chcela prekonať svoj strach a posunúť sa ďalej. Obliekla si jednoduché modré šaty s topánkami rovnakej farby. Komorné jej zaplietli vlasy a spravili s ňou hotové zázraky. Už len chýbal jej zvyčajný úsmev na tvári, ktorý bol v posledných dňoch taký zriedkavý.* /Je to len večera, nič sa mi tam nemôže stať./ *Nahovárala si a nesmelo opustila bezpečie svojej komnaty. Ešte pred odchodom ju slúžky obdarovali povzbudivým úsmevom, ktorý im nervózne opätovala. Pomaly sa dostala do jedálne. Zhlboka sa nadýchla a so zavretými očami vošla dnu. Prešla okolo celého stolu a sadla si napravo od princa, kde mali sedieť všetky účastníčky.*