Posilovna paláce

Dobře. *Pokýve se smíchem hlavou, ale nemá v plánu do něj ani šťouchat. Člověk občas potřebuje aktivitu, do které se totálně zažere a nevnímá ostatní a když to bude v budoucnu zrovna jeho případ, nemá v plánu mu to přerušovat. Poslechne si, jak se dostal k práci strážce, i když si samozřejmě uvědomuje, že to ani zdaleka není celý příběh a řekne mu, že kdyby mu tady něco chybělo, ať jí řekne. Ze své pozice by mu mohla spousty věcí zařídit a jakkoliv pomoct, takže toho chce využít. Je ráda, že se rozhodl jí věřit a říct jí aspoň něco. Během tohoto jejich setkání pochopila, že nebude patřit mezi zrovna dvakrát sdílné lidi, takže je vděčná aspoň za toto.* A to, že to takhle zvládáš dokazuje, že jsi silný člověk. *Usměje se na něj povzbudivě.* Není vůbec za co. Ta nabídka pořád trvá, kdybys cokoliv potřeboval, neboj se mi ozvat. *Ujistí ho a pak si vezmou kordy, zrovna její oblíbené. Postaví se do základní pozice a vyzve ho, aby provedl první výpad a tím začal. Už podle jeho postavení a pohledu odhadne, kam bude jeho výpad směřovat, takže má dostatek času se vyhnout, ránu zablokovat a sama provést výpad mířený na jeho stehno.*

*Zvedne potěšeně koutek, když s ním nakonec souhlasí. Cvičení je po dlouhé době aktivita, u které dokáže opravdu vypnout natolik, až málokdy vnímá to, co se děje kolem něj. Poté ale Mei řekne něco málo o sobě, ale i tak toho řekl hodně na to, jak je poslední dobou nekomunikativní. Každopádně je rád, že se jej na nic jiného neptá, asi sama chápe, že toho řekl opravdu málo, ale je jí vděčný za to, jak to nechala být. Však ono to možná přijde a řekne ji více. Ale tomu nechává volný průběh, protože jak řekl i jí, nic si od budoucnosti nenalhává.* Snažím se být. *Opravdu se snaží být silný, i když občas se zdá, že je to nadlidský úkol. Každopádně je jí vděčný za její podporu.* Je za co děkovat, vážně. Je to od tebe hezké, jak se mi snažíš pomoct a jak mi pomoc i nabízíš. *Vděčně se na ni podívá, než uchopí dva kordy a jeden ji podá. Poté však už stojí před ní a když ho vyzve, udělá první krok, který jak se zdá, čekala. Rychle nohu zvedne a když mu zamíří na stehno, tou nohou udělá krok dozadu a svým kordem ji znemožní, aby se zkusila natáhnout a jít po jeho druhé noze. Trochu ji kord odstrčí a pokusí se dotknout její ruky.*

Podle toho, co jsem od tebe slyšela, tak ti to snažení se jde skvěle. *Usměje se na něj povzbudivě, protože jí opravdu přijde jako neskutečně silný člověk. Vidí na něm, že si určitě prošel něčím těžkým, což jí vlastně sám naznačil svými slovy a dokazuje to i fakt, že radši začal dělat strážce, o čemž nikdy neuvažoval, než aby se vrátil domů. Nechce ale vyzvídat, co se konkrétně stalo, protože vidí, že jí asi řekl více, než sám předpokládal.* Pomáhat druhým je způsob, jak jako lidstvo dokážeme fungovat dál, aniž bychom se pozabíjeli. *Pokrčí rameny. Kdyby si lidé navzájem nepomáhali, podle ní by už se dávno vyhubili a s tím, jak jsou lidé čím dál tím horší má pocit, že to za několik let nastane, ale je to čistě jenom její názor. Vezme si kord, se kterým se postaví do základní pozice a vyhne se jeho prvnímu výpadu, který odhadla z jeho postavení. Sama provede výpad mířený na jeho nohu a pousměje se, když se mu podaří vyhnout a její kord zablokovat.* /A pak že umí jenom základy... Jasně../ *Proběhne jí pobaveně hlavou. Vidí, jak se snaží chytit její ruku, takže toho využije, vyjde mu svou druhou rukou, která nedrží kord naproti a rychle chytí ona jeho. Pak se k němu rychle otočí zády, aby měli oba ruku s kordem na stejné straně těla a tím svým znemožní jeho ruce jakýkoliv pohyb. Kdyby rukou hýbnul ve snaze provést výpad, pořezal by si jí o její kord.* Nesnaž se chytat toho druhého za ruku. Jednak k tomu dostaneš málokdy příležitost díky délce kordu a jednak tomu druhýmu dost nahraješ. *Řekne mu trochu zadýchaným hlasem, protože šermování je náročné bez ohledu na to, jak dlouho se provádí a pak ho pustí a otočí se k němu obličejem.* Chceš ještě šermovat nebo máš dost? *Dá mu na výběr.* Nechci tě nějak otravovat a zdržovat.

Díky. *Poděkuje ji vděčně ještě jednou, tak dlouho neslyšel od někoho to, že je silný a jeho to vážně potěšilo, protože potřeboval být silný a snažil se jím být, i když to dalo nějakou práci. Pamatuje si, jak se probudil na zdejší ošetřovně poté, co upadl v zahradách do bezvědomí. Jak byl naprosto zmatený a když mu došlo, kde je a co vše se stalo, dokázal se jen schoulit do klubíčka a zoufale propadnout pláči. Tehdy mu velitel stráží řekl, že je silný a že vše zvládne, přestože nevěděl, co se stalo. To bylo naposledy, kdy to slyšel.* Takových lidí by bylo potřeba více. *Zvedne koutek, když řekne o tom pomáhání lidem. Byla opravdu milá a rozumná, což se mu líbilo. Poté už ale stojí naproti sobě, kdy on provede první výpad, který mu nevyjde. Pak se do něj pustí i Mei, ale naštěstí se mu její chvat podaří zablokovat. Jeho černé vlasy mu přitom spadnou lehce do obličeje, tudíž mu oči pod nimi září jen z půlky. Poté se ale pokusí o další chvat, čímž ji chce chytit, ale to je velká chyba.* Jsi dobrá. *Vydechnde zadýchaně, když mu poradí o té chybě, co právě udělal. Opatrně se odtáhne a podívá se na ní.* Neotravuješ mě a já se jen tak nevzdám. *Zvedne koutek a stoupne si znovu před ní, načež se k ní rozejde a pokusí se dotknout jejího ramene.*

*Povzbudivě se na něj usměje, když jí znovu poděkuje. Těší jí dělat druhým radost a jestli mu jí udělala tím, že mu pouze řekla, že je silný, což podle ní doopravdy je a to o něm neví všechno, je za to skutečně ráda. Ráda by mu pomohla i nějak jinak, než ho jen povzbudila slovy, ale neví, jak to udělat, takže doufá, že když bude něco potřebovat, tak jí buďto řekne a nebo se ještě někdy potkají a ona to vyrozumí z jejich konverzace stejně jako dnes to, že patří mezi opravdu silné jedince, kteří si prošli něčím těžkým. Takové lidi ona opravdu obdivuje, protože ona sama měla život jako v bavlnce, dá se říci. Nikdy jí v dětství nic nechybělo. Měla starší sestru, se kterou měla skvělý vztah, milující rodiče, vše co potřebovala a chtěla a jediný její menší problém byl její sen, který plno lidí neschvalovalo. Ale vše se vyřešilo tak, že si ho bude moci splnit, z čehož je opravdu šťastná.* Jsem si jistá, že po světě chodí spousta lidí daleko lepších, než jsem já, kteří dokážou pomáhat daleko více. *Pokrčí skromně rameny a pak už spolu začnou šermovat. Když se pokusí chytit její ruku, chytne ona jeho a tu druhou zablokuje kordem.* Ty taky. *Rozhodně není špatný šermíř a je si jistá, že když bude trénovat, za chvíli bude lepší jak ona.* Myslíš, že mě porazíš? *Zamžiká obočím a pousměje se. Pak se opět připraví do základní pozice a jakmile vyrazí proti jejímu rameni, kord mu zablokuje a odstrčí, takže má volný prostor a sama může provést výpad mířený na rameno ruky, kterou drží kord.*

*Je vidět, že má Mei radost z toho, když tu radost dělá ostatním lidem, což je hezká vlastnost. Také to tak měl, dokud ji měl komu dělat. Vlastně teď nemá absolutně nikoho. Mamka mu zemřela, jeho sestra byla zavražděna - což si stále vyčítá a ani neví, jak je na tom jeho otec, od kterého utekl, protože poté, co by se dozvěděl o té nehodě, by se mu nezvládl podívat ani do očí. Nezvládl by vidět, jak by ho to zlomilo a proto se rozhodl, že se bude utápět ve vlastním smutku, kdy si jednou myslel, že to nevydrží a vše prostě skončí. Ale teď má alespoň trochu dobrý pocit z toho, že mohl Mei potkat a trochu i poznat. Dlouho se s nikým takhle nebavil a upřímně mu i zlepšila den, svou přítomností a tím, jak milá je. Přišlo mi to ze začátku divné. To, jak mu pomáhá a jak se ho snaží nějak poznat a pomoct mu, ale poté se přestal tolik divit a řekl si, že si zkrátka bude užívat to, jak se s někým může bavit, což se neděje jen tak.* Já jsem ale rád za to, že jsem mohl potkat tebe. *Pokrčí jemně rameny a musí zvednout koutek nad tím, jak skromná je. Poté spolu chvíli šermujou, ale samozřejmě, že prohraje, očekával to.* No, pokusím se o to. *Zvedne jemně obočí, v očích se mu mihne stín úsměvu a výzvy, načež opět udělá první krok, který mu nevyjde. Když spozoruje, kam mu míří, rychle udělá pár kroků vzad, aby mohl její kord svým kordem odstrčit a tak i udělá, když je v dostatečné vzdálenosti. Poté se však skrčí a mavne kordem tak, že se pokusí dotknout jejích nohou, ovšem kord má naštěstí tupý, takže ji nemůže ublížit. Zvolil si takový schválně, protože nesnesl představu, že by ublížil někomu dalšímu.*

*Mile se na něj usměje, když jí řekne, že je rád, že potkal jí.* A já jsem ráda potkala tebe. *Řekne mu upřímně, protože se jí s ním skvěle povídalo a byl opravdu příjemná společnost. A poté si spolu můžou zašermovat, což je její nejoblíbenější sport, takže tím Kieran ještě více stoupne v jejích očích. Stejně tak, když uvidí, jak je dobrý, i když se jí podaří všechny jeho výpady odrážet, je si jistá, že po pár trénincích bude i klidně lepší, jak ona.* Tak do toho. *Pobídne ho s úsměvem a i v jejích očích se zablýskne menší výzva. Je ráda, že mu pomohla se odreagovat a doufá, že tohle je pro něj lepším odreagováním, jak bušení do boxovacího pytle s myšlenkami upřenými na to všechno zlé, co se mu stalo. Odrazí jeho výpad mířený na jeho rameno a sama provede dosti podobný. Pousměje se, když vidí, že zareagoval dobře, protože už by nestihl její kord odrazit, takže kroky zpět byly dobrou volbou, na kterou spousta začátečníků zapomíná. Když se pak pokusí zaútočit na její nohy, snožmo vyskočí a načasuje si to tak, že pak doskočí přímo na jeho kord a tím ho uzemní.* Mířit na nohy je skvělý manévr, ale miř výš v okolí stehen, máš větší šanci úspěchu. *Dá mu další radu a uvolní jeho kord.* Jsi fakt dobrej. *Pochválí ho s úsměvem a dojde si pro flašku s pitím, protože se během šermování docela dost zpotila.* Doufám, že tě to se mnou aspoň trochu bavilo a že se ještě potkáme, ale už budu muset jít. Mám něco v plánu se sestrou. *Pousměje se na něj omluvně.* Ráda jsem tě poznala. Měj se hezky. *Rozloučí se s ním a vydá se k východu z tělocvičny.*

*V očích se mu mihne stín úsměvu, když mu řekne, že je ráda za to, jak ho potkala. Je to pro něj návrat do období, kdy si opravdu někdo užíval jeho společnosti a byl s ním rád, což pro něj vždy hodně znamenalo. Poté se s Mei dá do šermování, do jeho oblíbeného sportu, v kterém se stále zdokonaluje. Není v něm žádný profesionál, ale trénuje ho vážně často, aby byl v tom sportu co nejlepší. Zklamal už jako syn a bratr, nechce zklamat i jako strážce, protože poté už by z něj nebylo nic. Připadal by si ještě více k ničemu, než se cítí teď. Když ji vyzve znovu k tomu, aby si zašermovali po jeho prohře, hned udělá první krok. Zkusí trefit její rameno, což se mu nepovede a když vidí, kam míří její kord, rychle udělá několik kroků vzad, protože je mi jasné, že už by to zablokovat jinak nedokázal. Zase je ráda na něm a proto se pokusí dotknout jejich nohou, ovšem jakmile vyskočí, jeho kord akorát tak prosekne vzduch.* /Je až moc dobrá./ *Pomyslí si a nad její řadou vděčně přikývne.* Dobře, díky. A mám ještě co dělat, abych byla alespoň trochu dobrý, jako ty. *Narovná se a stejně jako ona a svůj kord svěsí podél nohy, načež chápavě přikývne.* Bavilo. *Přikývne rychle.* Také za chvíli půjdu. *Zvedne koutek úst.* Nápodobně, měj se hezky, Mei. *Dívá se, jak odchází a když opustí místnost, zajde ještě ke činkám.*

V paláci se nachází také posilovna s tělocvičnou, která slouží jak pro strážce, tak pro královskou rodinu. Je moderně zařízená a nechybí zde snad ani jedno nářadí.

*Zamířil do své komnaty, ale pak se obrátil a díky radě komorné se vydal směrem k posilovně. Potřebuje se rozptýlit. Díky té komorné by mohl třeba taky, vypadala, že by si dala říct, ale teď fakt nemá zájem. Hned co dojde do posilovny si vezme boxovací rukavice a přejde k boxovacímu pytli, do kterého začne bušit. Sice to dopadlo dobře a nakonec se s Liviou nějak shodli, že nejlepší bude, když budou mít manželství jen na papíře.. Štve ho. Když tam přišel prvně nechval se ani tak zle, začala si ona. A jemu se nelíbí, že je stejná jako on. Doslova ho to irituje. Je horší jak on. Nechce být s takovou harpyjí. Ignoruje to, že na sobě má džíny a mikinu, což není nejlepší na cvičení. Taky si mikinu po chvilce sundá, takže je nahoře bez a jen v džínách.*

*Od rána nebyl v komnatě. Vypařil se asi v pět ráno a celej den se zaměstnával, ať už u papírů svých a těch jeho manželky, nebo u vaření. Momentálně míří ještě do posilovny. Je mu jedno, že má kruhy pod očima a cítí se docela unaveně. Nemůže vynechat ani jeden den ve cvičení. I tak si ale závislost, kterou si na tom vybudoval, neuvědomuje. Jenom má pocit, že kdyby jeden den necvičil, nastal by konec světa. Aspoň toho jeho. Když vejde do posilovny, uvidí tam svého bráchu, který rozhodně nevypadá, že by byl v pohodě.* Hej, hej. Klid. Ten pytel za chvíli spadne. *Dojde blíž k němu a zkoumavě si ho prohlídne.* Co se stalo?

*Je docela naštvaný a proto zamíří do posilovny, kde si může lehčeji vybít zlost. Zamíří rovnou k boxovacímu pytli. Neví jak dlouho tu je. Svaly ho už i trochu bolí od těch úderů, ale nepřestává, tedy až do doby, než za sebou uslyší hlas. Zastaví se a zachytí pytel, aby ho ještě nesrazil k zemi. Prvně chvilku čeká, než se vydýchá a utře si pot z čela.* Moje snoubenka se stala. *Vysvětlí mu.* Timothy.. Udělám všechno. Přestanu chodit do barů a budu klidě ukázkovej princ, ale prosím tě, zbav mě tý harpyje. Ta holka je ještě horší jak já a to je už co říct. A to jsem na ni byl ze začátku milej. Až když mě začala urážet nenechal jsem si to líbit no.. Ale prostě to nešlo. *Prohrábne si vlasy.* Ty ani nevíš jaký máš štěstí s Ash. Co bych dal za to, kdyby se mnou nemluvila. Sice chce mít manželství jen na papíře, což by mi nevadilo, ale nevěřím, ž si nebude odpouštět poznámky a denně v komnatě něco mlít. To se radši vzdám titulu, než si ji vzít. *Vychrlí to ze sebe najendou a až pak se na svého staršího bratra podívá a zamračí se.* Ty vypadáš hrozně. Měl by sis jít lehnout..

*Zastaví svého bratra v rozbourání posilovny a rovnou se ho zeptá, co se stalo. Po jeho odpovědi, trochu nahlas polkne. Vyčítá si, že musel svého bratra zasnoubit, ale neviděl jiné řešení.* Asi nemá smysl se ptát, jak jste si sedli. *Odtuší nahlas a poškrábe se na zátylku. Překvapí ho jeho další slova a dojde mu, jak vážný tohle nejspíš je.* Easte, já...je mi to líto, ani nevíš jak. Ale..nechceš to ještě zkusit? Třeba měla blbej den a příště to bude v pohodě. Vždyť víš, že se pořád táhne ta válka se Španělskem a my potřebujeme spojence. Jinak nás to zničí. *Stáhne obočí při přemýšlení nad tím, jak to všechno vyřešit a u toho si prohrábne vlasy. Při zmínce o Ash sklopí pohled.* Já bych byl zase radši, kdyby na mě řvala, než když takhle mlčí. *Přizná.* Já...pokusim se to nějak vymyslet, dobře? Ale zkus jí dát ještě šanci. Třeba tě to překvapí. /Aspoň jeden z nás by měl být šťastnej./ Nejdu si lehnout, ještě jsem necvičil. *Kývne hlavou k posilovacím strojům.* Jenom jsem poslední dny vstával okolo pátý ráno. Snažim se dát Ash víc prostoru. To ale neřeš, budu v pohodě. *Potřese nad tím hlavou. Nechce mu přidělávat starosti.*

*Začne mlátit do boxovacího pytle a když sem přijde jeho bratr, konečně přestane a dá na chvilku odpočinout svým kloubům.* To fakt nemá. *Povzdychne si. Pak začne mluvit. Vše ze sebe vychrlí najednou. Po jeho slovech si promne obličej.*Já vím.. Ale není volná jiná princezna? Zasnub mě s jinou. *Zkusí to takhle. Pak nad svým bratrem potřese hlavou.* Víš většina chlapů, co je zasnoubená nebo ženatá z lásky, by ti záviděla. Můžeš si dělat, co chceš. Ona to obejde bez keců. *Pokrčí rameny.*Co mám jinýho dělat? *Zeptá se ho a sundá si rukavice. Boxování má dneska dost.* Je půlnoc. *Podívá se na hodiny a zase zpět na něj.* Nepřeháněj to Timothy. Ještě se ti něco stane. To bys chtěl? Skončit na ošetřovně a všechnu práci nechat na mě a nebo svý manželce? *Ví, co na něj platí a tohle je ono. Ví jak bere svou práci a nerad přidělává práci ostatním.* Dáváš jí dost prostoru.. Stalo se mezi váma něco? Znáš mě, nenechám tě, dokud mi to neřekneš. *Je to jeho bratra a pokud má někoho rád, je to on.*

*Poslechne si všechno, co mu jeho bratr řekne a po jeho otázce si povzdychne. Nerad ho vidí takhle nešťastného a nechce, aby skončil jako on sám.* Pokusím se to vyřešit, dobře? *Nechce mu slibovat, že to na sto procent vyřeší, ale rád by.* Nejen bez keců. Ona by mi nejradši sama nějakou milenku dohodila. *Protočí očima.* Šťastný manželství je to, kde oba dva dělají všechno tak, aby ke kecům a hádkám docházelo co nejmíň. Takže ty chlapi kolikrát potřebujou změnit i svůj přístup. *Pokrčí nad tím rameny.* Hlavně moc nechlastej. Tim to taky nevyřešíš. *Pokusí se na něj trochu povzbudivě pousmát.* Jo, já vim. *Moc dobře si je vědom toho, kolik je hodin.* Nic se mi nestane, nehroť to tolik. Na ošetřovně neskončim ani náhodou. Jsem v pohodě. Jde jenom..o..udržování kondice. *Snaží se z toho nějak vykecat.* Nic se nestalo. Prostě jsem zjistil, že byla zasnoubená s jinym. Z lásky. A než to stihli vůbec někomu říct, tak jí zasnoubili se mnou a ona ho musela opustit. Takže jsem jí prostě zničil štěstí. A když jsem jí posledně řekl, že má hezkej úsměv, protože mě slyšela přes chůvičku jak jsem to řekl i Tayse jen tak, tak se to prostě.. Ochladla ještě víc. *Vysype ze sebe nakonec, aby to měl za sebou. Svého bratra zná a nechce se s ním dohadovat celou noc. Stejně by to skončilo tak, že by mu to řekl.*

*Potřese hlavou.* Nech to zatím být.. Uvidíme, jo? *Nechce mu přidělávat starosti. To ho raději přesvědčí, jak moc mu to s Liviou vyhovuje a fakt se s ní ožení. Zasměje se.* Říkám no.. pro mnohý je to vysněná manželka. Hezká, nenudí je svýma kecama, máš díky ní krásnou dceru a milenky ti odpustí.. *Pobaveně potřese hlavou. Oni dva by se měli prohodit. Kdyby Livia byla jako manželka jeho bratra, neměl by s tím problém.* Znáš mě až moc dobře. *Okomentuje to jak Timothy odpoví na jeho otázku, co by měl jako dělat, než tomu dát další šanci. Ale aspoň bez kapky alkoholu, když bude mluvit se svou snoubenkou se už asi neobejde.* Jo, tak by ses se mnou neměl do háje dohadovat a prostě jít do komnaty. *To jak Timothy vypadá mu dělá starost.* Spíše jsi na cvičení závislej, tohle není dobrý. Na kondičku stačí jít do posilky třikrát týdně nebýt tu každej den několik hodin i o půlnoci. *Znovu zdůrazní to, kolik je hodin. Zeptá se, co se mezi ním a Ash stalo a bedlivě poslouchá.* No.. už je aspoň objasněný, proč se chová tak jak se chová a ty jsi pitomec, že ji navrch toho všeho ještě chválíš. *Potřese nad svým bratrem hlavou.* Mluvil jsem s ní tak dvakrát v životě. Ale z toho co jsi mi o ní řekl ji chápu asi více, jak ty. Zapřemýšlej.. Byla zamilovaná, ale musela si vzít tebe a kvůli tomu se uzavřela do sebe a nerada mluví svých pocitech, jako ty. Ty jsi z ní tahal, co se stalo, ona se ti otevřela. Jenže pak jsi řekl, že má hezkej úsměv a na se zase uzavřela, protože jsi jí složil tenhle kompliment, což jí dost možná připomenulo jejího bývalýho, co já vím, třeba na její úsměv složil báseň. To je první možnost a ta druhá je, že to na ni bylo prostě moc rychle najednou. Nejspíše se uzavřela, protože nikoho nechce. A ty jsi na ní moc rychlej. *Pokrčí rameny. Takhle to vidí on.*

Za porozhlídnutí nedam nic. Aspoň budu mít v záloze nějaký řešení, když to nedopadne. *Pokrčí rameny, protože se chystá kouknout po nějaké jiné snoubence.* Tak to mam asi nějaký porouchaný sny o štěstí. *Poznamená.* Jsi můj brácha. *Připomene mu pobaveně. Jasně, že ho zná dobře. A ví, že pije dost za ně za oba. On se vzdal alkoholu tak nějak skoro úplně a jednoduše nepije. Neví vlastně proč, nejspíš je to součást toho citu pro povinnost, kterej se u něj až abnormálně vyvinul.* Jsem v pohodě. Cvičit zvládnu. Lidský tělo je silnější, než si myslíme. *Snaží se to nějak zakecat a pokračuje v tom i dál.* Nejsem na tom závislej. Prostě to mam rád. Tak si prostě udržuju fyzičku intenzivněji. /Přece na tom nejsem závislej ani trochu./ *Pak už ze sebe vysype, co se stalo s Ash a nadzvedne obočí, když ho poslouchá.* Kdo jsi a co jsi udělal s Eastem? *Zeptá se ho trochu zaraženě.* Každopádně nepotřebuju experta, co mi zanalizuje to, co se stalo. To vim sám, byl jsem u toho. O tom úsměvu se neměla ani dozvědět. Může za to ta blbá chůvička. Ale to je teď už stejně jedno. Už se to stalo. Prostě jí nechávam prostor. Prý tu mají i pár volných komnat ještě. Asi budu i spát jinde.. *Pokrčí jedním ramenem a u toho si prohrábne vlady.* Nezaboxujem si? *Navrhne mu, protože prostě musí cvičit když už tu je.*

Timothy máš toho dost.. Dobře, porozhlídni se po něčem, ale vezmu si od tebe nějakou práci. Ty budeš mít čas navíc a já nebudu mít špatný svědomí. *Řekne tónem, který jasně naznačuje, že s ním nemá smysl vyjednávat.* No jak nejlepší asi je, když ti dva, co se vzali se milují, ale když je to manželství bez lásky hodně chlapů by ti závidělo to.. Řekněme, že jsi mezi námi ta výjimka. Te jeden z mála hodných chlapů Blbý je, že máš ženu, která to nedokáže pořádně ocenit. *Pokrčí rameny.* Jsme si nevšiml. *Uchechtne se, po jeho konstatování, že je jeho bratr.*Máš kruhy pod očima, dost viditelný. Tvoje tělo potřebuje spánek, ne cvičení. Mám snad zavolat rodičům? Ti by mohli zařídit, aby ti sem nechodila práce. To chceš? /Dospělej chlap vyhrožuje dospělýmu ženatýmu chlapovi s dítětem, že na ně zavolá rodiče../ Jsi závislej a tohle není dobrý. Schválně, jak by ses cítil kdybys třeba den necvičil? *Tímhle ho dostal do pasti. Protože nemůžeš říct, že by byl v pohodě. Protože pak by se s ním tolik nedohadoval, zda má dneska cvičit nebo ne. Poslouchá to, co se stalo a nakonec to sám rozebre.* Co já vím. Už mi z toho všeho očividně hráblo.*Pokrčí rameny.* Očividně potřebuješ experta. Vždyť jí to děláš pořád. Lichotky, dárečky, chceš jí co nejvíce pomáhat. Neříkej, že jí to denně nevnucuješ.. Potřebuješ zvolnit. Jenom třeba sem tam něco nabídnout. Klidni se, ber to prostě zvolna. *Pak nad ním protočí očima.* Nebýt můj bratr, jednu ti vrazím. Chceš, aby byla šťastná a abys byl ty šťastný, tomu tvůj odchod nepomůže. Musíte si k sobě najít cestu. A stejně, doma byste zase byli spolu. To není dlouhodobý řešení. A co Taysa? Necháš ji jen tak? *Položí mu několik otázek.* Nechceš si jen sednout? Hele, je po půlnoci. Už je další den. Dneska jsi cvičení nevynechal. Mát ještě.. *Podívá se na hodiny.* Dvacet-tři hodin a deset minut čas nato, aby sis zacvičil, proč nebýt v klidu? Když na tom nejsi závislej..

Ne, to ani náhodou. Zas tolik toho nemam a ty máš svojí práci. Zvládam svoje povinnosti, nepotřebuju pomoct. *Začne se hned bránit, protože jeho tón úspěšně ignoruje.* Nojo. Ale to je jedno. Nemá smysl to řešit. Je to jak to je. *Pokrčí ramenem a poškrábe se na zátylku. Tím, že to tady budou hodinu rozebírat, nic nezmění a on prostě nerad ukazuje svoje emoce a city, takže o tom ani moc mluvit nechce. Stejně jako s ním nechce rozebírat své cvičící návyky.* Fakt? Budeš mi hrozit rodičema? Nejsem malej kluk. A navíc jsem král. Lidi poslouchají mě a ne tebe nebo rodiče. *Jeho rodiče by se mohli snažit, ale kdyby sám vydal rozkaz, ať mu sem všechnu práci vozí, prostě by to tak bylo. Když pak slyší jeho otázku o tom, jak by se cítil, kdyby nějaký den necvičil, stiskne zuby, aby na něj rovnou nezačal řvát.* Na tom nezáleží, prostě to nech být. *Zavrčí nakonec.* Denně jí nabízim pomoc. Ale jinak jí nechávam prostor a sem tam se jí to snažim nějak zpříjemnit. *Namítne a pak mu řekne o tom, že si už zjišťoval, jestli tady mají nějaké komnaty volné.* Na hlídání Taysy bysme se nějak domluvili. Ale Ash o mojí přítomnost nestojí. Sám jsi řekl, že se jí nemam vnucovat. Tak jí prostě na pár dnů nechám komnatu jenom pro sebe, aby se stihla přenést přes to, že jsem jí pochválil úsměv a pak uvidim. *Pokrčí rameny. Už jenom to, že se někdo potřebuje přenášet přes pochválení úsměvu by mu jako divákovi přišlo nejspíš vtipný, ale tady a teď mu do smíchu moc není.* Ne, nechci si jenom sednout. Aspoň budu mít odcvičeno na dnešek. A vidíš? Jeden den jsem vynechal a nic se neděje. *Rozhodí trochu rukama a snaží se potlačit to ohromný naštvání, který mu kvůli tomu koluje tělem. Co Eastonovi neřekl je to, že většinou je tu okolo půlnoci každý den. Takže technicky vzato, včera cvičil nějakou tři čtvrtě hodinu.* /Neni to hodně, ale aspoň něco. Zbytek si přidam ke cvičení dneska./ *Začne hned plánovat, aby to dohnal.*

*Potřese hlavou.* Mám toho o rozhodně méně jak ty. Tak nebuď tvrdohlavej a nechej si pomoct, když už ještě navíc k tomu všemu budeš přemýšlet jak zrušit moje zasnoubení. Prosím. *Je skoro zázrak, že řekne prosím Timothy by neměl být tak tvrdohlavý a aspoň více práce mu dát. Nechce se cítit provinile. Potřese nad ním hlavou a dále to neřeší. * Myslíš si, že slovo bývalého krále nic znamenat nebude? Jsi král, ale on je bývalý a lidi ho mají rádi. Naši rodiče spojili Francii a Anglii, lidi je mají v ústě, jak to všechno zvládli.*Pokrčí rameny.* Jo, vzhledem k tomu, jak se dneska se mnou o tom dohaduješ.. Prostě něco to o tom svědčí, že? Timothy, neblbni. Tohle pro tebe není dobrý. *Stojí si pořád za svým a hluboce se zamračí.* Tak jí tu pomoct nenabízej. Stejně ji ještě nepřijala, ne? Prostě.. Když jí třena nebudeš nutit denně pomoc, otevře se ti jinak, protože jí to tak nepřijde, nevím. Když jí nebudeš nosit pořád dárky, začne více mluvit, protože jí tolik nepřijde, že si ji chceš získat.* Pokrčí rameny.*/Se asi fakt vzdám titulu a otevřu si poradnu./ Timothy, neblbni. Už jen kvůli Tayse.. Nemyslíš si, že nepozná, že jsi s ní najednou méně, že ne? Jo, nemáš se jí vnucovat, jako že jí nemáš chválit, nemáš jí nutit pomoct, ne že se máš sbalit a odejít. A v Angcii stejně budete zase spolu, jak jsem řekl, tohle není dlouhodobé řešení. *Má pocit, že se z tohohle za chvilku zblázní.*Jo, ale místo toho, abys odpočíval tak tu se mnou kecáš.

*Už se nadechuje k protestům, ale když slyší jeho "prosím", zarazí ho to a on nakonec poraženecky vydechne.* Fajn. Pár papírů si můžeš vzít. *Souhlasí nakonec, i když nadšený z toho rozhodně není.* Já chápu, že ho lidi maj rádi a tak, ale mají respekt i ze mě a mě teď patří jejich oddanost. Kdybysme šli nějak proti sobě, budou poslouchat mě. *Tak to prostě je a on nepochybuje o tom, že by lidi poslechli jeho, ať už mají jakkoliv rádi jeho tátu.* Já neblbnu. Jsem v pohodě. Cvičení je zdravý. Prostě to nech být. *Nechce se o tom s ním bavit, protože má přeci jen docela dobré argumenty a on si odmítá přiznat pravdu.* Nojo. Fajn. Tak si prostě budu hrát na ignoranta a dělat že neexistuje? Vždyť budu vypadat jak naprostý hovado. *Namítne. Způsoby a tak má vžité hodně hluboko a je pro něj automatický nabídnout Ash pomoc nebo jí občas přinést kytku. Ani si to pořádně neuvědomuje, pro něj je to přirozené.* Jasně, v Angcii budeme zase spolu, ale do tý doby, by Ash mohla vychladnout a mohlo by to být o něco lepší. Potřebuje být chvíli beze mě, akorát jí vytáčim. S Taysou strávim denně nějakej čas, neodjedu přece na půl roku na druhou stranu světa. *Namítne a pak zatne zuby, když s nim nechce boxovat a pochybuje, že kdyby teď začal cvičit, jen tak by ho nechal. Taky pochybuje o tom, že Easton odejde a nechá ho tu.* Ty tu se mnou taky kecáš a mlátil jsi tu o půlnoci do pytle. Tak proč je zase problém jenom na mojí straně? *Většinou se snaží všechny emoce držet pod pokličkou a nedávat je najevo. Není u něj běžné, že by se takhle rozčiloval, ale to, co se teď děje s Ash a ještě k tomu i únava jednoduše dělají své.*

Díky..*Je rád, že se s ním Timothy konečně nedohaduje a je to pro něj dost velké vítěztsví.* Když myslíš.. Zvlášť rádci budou nadšení, kdyby viděli jak na tom jsi, že? Nikdo nestojí o krále, který vypadá takhle. Musíš být v pohodě, aby se nic nestalo. *Zamračí se na něj.* Jo, dobře. Takže od teď budu taky spát minimálně, bduu mít pod očima černý kruhy a uvidíme, jestli to necháš být ty, hmm? *Pokud pořád bude protestovat a neodpočine si, je odhodlaný to fakt udělat.* To zase neříkám.. Prostě.. běž na ni pomaleji. *Pokrčí rameny.*Nenos jí kytky, nevnucuj jí dárky ani komplimenty. Bav se s ní normálně. A ani moc nevyzvídej, jen postupně.. Prvně ti na něco odpoví, něco ti o sobě řekne, to stačí, nech to být, další den se zeptej na jednu otázku navíc.. Prostě když to budeš dělat takhle postupně, bude to lepší. *Neví jak to přesně mezi nimi je, ale hádá, že takhle to nezkoušel.* Spíše si zvykne na to být bz tebe a když zase bude muset být s tebou, tak toho na ni bude moc. *Řekne mu svůj názor.* Protože já nevypadám jako oživlá mrtvola. Vezme ho za rameno a postaví přes zrcadlo, které tu visí na stěně. * Vidíš se? Pokud chceš, aby k tobě Ash cítila to, co ty k ní, taky musíš trochu vypadat bratříčku. Takhle za chvilku budeš děsit i malou Taysu, si bude říkat, co za zombíka ji chová.

Rádci se o tomhle nemusí dozvědět. A taky se o ničem nedozví, jasný? *Nadzvedne obočí a v jeho pohledu je vidět, že tím myslí, aby on držel hubu a nikomu nic neříkal.* Ale to je něco jinýho. Já jsem starší. Mam se o tebe starat. Ne naopak. Takže budeš sedět na zadku, nestresovat se a normálně spát. A nepřidělávat mi starosti, když ti o to tak jde, že? *Nakloní hlavu mírně na stranu a zkoumavě se zamračením si ho prohlédne, jako kdyby to, jak vypadá dneska chtěl v budoucnu porovnávat, aby mohl včas zakročit.* Nojo, nojo. Dobře. Fajn. Zkusim to. Teď už mi vrať zase mýho bráchu, protože tenhle ufoun poradce mě děsí. *Ušklíbne se mírně. Jeho bratr nikdy na vztahy nebyl, takže neví, kde se to v něm bere. Když ho vezme za ramena, trochu zmateně nadzvedne obočí, ale pak mu dojde, o co mu jde, když se uvidí v zrcadle. Nic to s ním ale neudělá, protože do něj koukal ráno a to vypadal líp jenom o malinko.* Já k ní nic necítim. Je to jenom moje manželka a já se s ní snažim vycházet. *Brání se jeho slovům a má co dělat, aby si uraženě nezaložil ruce na hrudi a nedupnul si jako malé dítě.* Taysu děsit nebudu. Nevypadam tak strašně. Přestaň to hrotit. *Protočí očima.* Chceš teda cvičit se mnou nebo ne? *Zeptá se na otázku, která je pro něj teď podstatná.*

Jsme bratři, rodina a rodina si pomáhá navzájem. Když vidím jak se ničíš jen tak sedět v koutě a mlčet nebudu. Přidělávat starosti ti nechci a ty mě je snad ano? Myslíš, že se mi líbí tě takhle vidět? Buď se to zlepší nebo udělám cokoliv, fakt cokoliv, abys byl nucený to zlepšit. *Je stejně tvrdohlavý jak on a jen tak to určitě nenechá. Baví se s ním o tom jak to má s Ash a po jeho slovech se uchechtne.* ET volá domů, domů.. *Zvedne prsty jako ten ufoun, když ho tak nazve. Vezme ho za ramena a postaví před zrcadlo, aby na sebe viděl.* Fakt? Takže se ti ani trochu nelíbí? A kdybys ji viděl v náručí jinýho chlapa, nic by to s tebou neudělalo? *Podle něj ji má Timothy rád. Jinak si nedovede vysvětlit to, jak jí pořád nosí dárky. Nikdy sám zamilovanej nebyl, ale není tupej a ví, že když je chlap do ženský zamilovaný, dělá přesně to, co jeho bratr.* Já to hrotím? Kdybys takhle viděl mě. Nebo Ash, jak by se ti to líbilo? *Nadzvedne obočí. Zatne zuby, aby na něj něco nezakřičel a povzdychne si.* Fajn.. hodinu. Maximálně. Pak si půjdeš lehnout do svý postele, vedle svojí manželky. A nenuť mě tě tam odtáhnout. Nechceš vzbudit svou dceru zbytečným povykem, ne?

Ale já. Jsem. V pořádku. *Rozkouskuje mu to, aby tomu dodal potřebný důraz. Nechce, aby si o něj dělal starosti a nechce, aby se choval tak, jako on. Částečně si uvědomuje, že je to špatně, ale prostě odmítá přestat. Nevydržel by to, kdyby to mělo být jinak.* A tohle je citový vydírání. *Poinformuje ho ještě, protože to se mu ani za mák nelíbí.* Jasně, jasně. Hlavně ať si pro tebe přijedou brzo. *Uchechtne se, když vidí, jak paroduje ETho. Když ale pak slyší o Ash v náručí jiného chlapa, úsměv mu ze rtů zmizí a on stiskne zuby.* Má právo na to být šťastná a jestli by byla šťastná s jinym a mohla s ním být, nic bych nenamítal. *Pokrčí nakonec rameny, i když ho ta představa docela dost bolí. To ale odmítá přiznat. Zas tak moc sdílný během dnešní noci být odmítá.* To je něco jinýho, ale! *Namítne a rozmáchne u toho naštvaně rukama. Sám ví, že není, ale nemá jiný argument, který by mohl použít. Jeho bratr ho prostě skvěle zahnal do kouta a on teď nemá co na to říct.* Jdi se vyspat. Dýl jak hodinu tu nebudu. Slibuju. *Pokrčí rameny a u toho hlavou kývne ke dveřím z posilovny. Sám se pak rozejde k běhacímu pásu, který rozběhne a nastaví ho na nejvyšší možný sklon a prakticky sprint. Jestli tu má být jenom hodinu odmítá se šetřit a stejně sem bude muset ještě odpoledne, aby docvičil ten včerejšek.*