Ošetřovna paláce

Klidně ti to budu opakovat kdykoliv budu mít příležitost. *Ušklíbne se a jemně převrátí očima, když slyší, že mu to možná i chybělo. On jí teda rozhodně nechyběl. Nebo...možná trošku. Úplně nepatrně. Maličko. Takže nemá vůbec cenu o tom mluvit.* /Chyběl mi určitě jenom proto, že neni nikdo jinej, koho můžu tak často urážet./ *Shrne to v duchu a víc už na to nemyslí.* Nojo. Já mám plno kvalit. *Uchechtne se sebevědomě, i když v zrovna teď to spíše hraje, než aby byla opravdu takhle sebevědomá jako předtím, než jí rebelové unesli. Pak rychle zamumlá, že je v pohodě a je ráda, že už se k tomu nijak dál nevyjadřuje. Nechce mluvit o tom, co se jí dělo, protože mu nedůvěřuje natolik, aby před ním začala brečet a to by se přesně stalo, kdyby o tom mluvila.* Keenan tě možná nesnáší, ale daleko více nesnáší rebely, takže by nechtěl, aby se to stalo jinak. To mu ale nezabrání v tom, aby z toho těžil a dal ti to sežrat. *Vysvětlí mu a pak nadzvedne obočí.* Neumíš lhát. *Zopakuje mu znovu.* Nechám to být, jenom ... zkus se zamyslet nad tím, kolik ten rebel dobrovolně zabil lidí jenom protože chtěl. A kolik jich ještě mohl zabít a tys je takhle zachránil. *Pokrčí jedním ramenem.* V tom souhlasím. Bože.. To je divný. *Zamračí se, protože je to snad poprvé, co s ním souhlasí a ještě k tomu takhle otevřeně.* /Někdy bych mohla s jeho sestrou hodit pokec... Třeba bych jí vydeptala, aby odsud chtěla pryč a Dorian by to zasnoubení zrušil rychleji./ *Zauvažuje v duchu a pak mu řekne o tom, jaké tetování má v plánu si dát udělat dále.* Jo, já vím. Jinak bych si je neplánovala nechat udělat. *Ušklíbne se a protočí jemně očima. Ani když připomíná obživlou mrtvolu a leží na ošetřovně, neplánuje mu to usnadnit a být na něj nějak extra milá. Odmítá si přiznat, že si ho trochu oblíbila. Pak přerývavě vydechne, když se dotkne svými dlaněmi těch jejích a chvíli jenom sleduje, jak má velké ruce, že ty její se v jeho dlaních naprosto ztratily a ukryly.* /Jako kdyby k sobě patřily../ *Proběhne jí hlavou, ale hned tu myšlenku potlačí a zvedne k němu pohled. Jakmile se mu podívá do očí, znova se přerývavě nadechne. Pohledem začne skákat od jeho očí k jeho rtům a zase zpátky, když se k ní nakloní. Aniž by to sama svému tělu dovolila, také se k němu o trochu nakloní a sleduje jeho reakci. Nechce být ta první, kdo udělá ten krok a překoná tu mezeru mezi nimi. Už jednou ho sama poprvé políbila a neplánuje to opakovat podruhé.

S tím přeci už počítám. *Řekne, jako kdyby to přeci nebylo jasné. Ví totiž, že to od ní uslyší ještě hodněkrát. Možná v jejích očích natvrdlý byl, ovšem on byl spíše jen trvdohlavý a nic si nedokázal vymluvit, přičemž i často musel mít pravdu jen on sám. To byla celkem špatná vlastnost, ovšem nic se s tím udělat nemohlo.* To už jsem si všiml. *Uchechtne se společně s ní, když mu řekne, že má spoustu kvalit. Byla to nečekaně pravda. Následně přeskočí téma o jejím únosu, protože si dokáže představit, jak nepříjemné pro ni musí být o tom jen mluvit,natož na to znovu a znovu vzpomínat.* A nejsem náhodou tak na stejné úrovni, jako rebelové? Pro Keenana? *Zvedne jemně pobaveně obočí, protože to bylo celkem možné. Nenáviděl ho dost.* Ale někdy umím lhát. *Zopakuje ji také tvrdohlavě znovu. Jen dnes to nebyl ten případ.* Jo, to asi jo.. Ale stále to byl člověk. *Prohrábne si vlasy a zase na chvíli uhne pohledem. Následně mu řekne, že s ním souhlasí. Neodolá a zahraje šokovaný výraz.* Tohle jsem si měl natočit. Neřekneš to ještě jednou, prosím? *Zacuká mu v koutku, protože tohle byla určitě výjimečná situace. Tohle se nestává jen tak.* Jak jinak. Kolik vlastně plánuješ mít ještě tak tetování? Budeš mít i nějaké na obličeji? *Zeptá se poté, protože ví, že už i teď jich měla hodně. Náhodou mu to nevadilo, jen ho to zajímalo. Byla na něj teď milejší, ovšem i když stále na něj mluvila tím sarkastickýn tónem, byl za to rád. Protože věděl, že tohle je Brikssi. Následně si položí své dlaně na ty její tak, že si je v sobě vlastně schová. Všiml si toho třesu jejích rukou a tak trochu doufá, že ji tohle pomůže.* /Vážně se jí už tolik netřesou./ *Pomyslí si,načež ucítí její pohled. Také se na ní podívá a očima se začne vpíjet do těch její, přičemž se k ní ještě trochu nakloní. Když vidí, jak udělala to samé, krátce se podívá na její rty a neodolá. Přeruší tu malou hranici mezi nimi a zlehka se jí otre svými rty o ty její. To mu ale nestačí, atak ji políbí.*

To je dobře. *Uchechtne se, když jí ujistí, že s tím počítá. Když potvrdí, že si všiml, že má plno kvalit, jen se nad tím pobaveně usměje a lehce potřese hlavou. Spíš je zvyklá na to, že by jí to někdo vymlouval a dobíral si jí. Například Keenan. Na takovéto potvrzení a lichotku moc zvyklá není, takže na to nemá žádnou jedovatou, rychlou odpověď.* To rozhodně nejsi. Keenan má své chyby, jako každý jiný, ale jeho nenávist k tobě se nedá ani rovnat s nenávistí k rebelům. Obzvlášť potom, co se mi teď stalo. Nedivila bych se, kdyby plánoval do toho ghetta sám dobrovolně jít, jenom aby se pomstil. Tebe si bude dobírat a nebude na tebe milej, ale dokud mi nijak neublížíš, nebude mít důvod ti nějak hodně ublížit. *Vysvětlí mu s pokrčením rameny. Moc dobře své dvojče chápe, protože to má stejně. Rebely nesnáší daleko víc, jak kohokoliv jiného a kdyby něco udělali Keenanovi, neváhala by a šla by rebely sama vlastnoručně pozabíjet.* Nevšimla jsem si. *Zašklebí se, protože opravdu nikdy nezaregistrovala, že by lhal uvěřitelně.* Člověk, který úmyslně zabil plno nevinných lidí a měl z toho radost. Byla to prakticky zrůda, Doriane. Prakticky každý měsíc rebelové útočí na palác. Na mojí rodinu. Na tvojí vzdálenou rodinu. *Jí je její rodina tak nějak ukradená, kromě Keenana, ale i tak by jim nejspíš smrt nepřála. A teď jí došlo, že Schreave jsou vzdáleně příbuzní i s Dorianovou rodinou, takže doufá, že by mu to mohlo pomoci od výčitek svědomí.* Ne, neřeknu. Dobře si to zapamatuj, protože už to nikdy v životě neuslyšíš. *Převrátí očima a pak mu řekne, jaká plánuje v nejbližší době další tetování.* Ne, na obličeji se mi to nelíbí. Nechci mít ani potetovanej celej krk, jako některý lidi. To pak působí jako rolák a ty nesnášim. A jinak... dokud budu mít na zbytku těla místo. A uvažuju, že zbytek tetování bych si mohla udělat i sama. V Anglii jsem si udělala jeden kratší kurz. Stačí sehnat pistoli, inkoust a tak a můžu se tetovat i sama. *Pokrčí rameny. Pro ní je to způsob, jak vyjádřit sama sebe.* Ty si necháš udělat ještě nějaký, nebo ti tohle stačí? *Zeptá se ho ze zvědavosti a pak už sleduje jeho ruce, které chytnou ty její. Postupně se přestane třást a jen sleduje jeho oči střídavě s jeho rty. Nechce udělat ten poslední krok a být ta, kdo začne polibek. Jednou to už udělala a doteď si to vyčítá, takže pro její svědomí bude daleko lepší, když to tentokrát bude moci svést na něj. Když se otře svými rty o ty její, přivře oči a rty mírně pootevře, takže když jí pak políbí, začne v polibku ochotně spolupracovat a jemně ho během toho i kousne do rtu.*

*Neznal Brikssi nějak dlouho, ale už bylo několik věcí, s kterými počítal, protože si na ně u ní už zvykl. Pro nějaké lidi bylo jejich chování typické a měli i specifické gesta a tyto gesta u Brikssi už tak nějak zaznamenal.* Dobře, věřím ti. *Pokýve hlavou. Na jednu stranu chápal, proč ho Keenan nenávidí, ovšem na druhou stranu nikoliv. Přeci Brikssi ještě neublížil a kdyby to udělat chtěl, nejspíše by to udělal již při první příležitosti, která by se mu naskytla.* /A řekl bych, že pár příležitostí už bylo./ *Poté chápavě přikývne.* Také bych se šel za tebe nejspíše pomstít, kdybych teď neměl strach se k nějaké ostré věci byť jen přiblížit. *Nešlo tolik o to, že by měl po té události strach z ostrých věcí, spíše naopak. Měl strach sám ze sebe a co dalšího by byl schopný udělat. Když měl noční můry kvůli jednomu člověku, jak by nesl, kdyby těch lidí zabil hned několik?* Musíš si počkat, teprve ti to dokážu, jak dobrý lhář umím být. *Mrkne na ni.* /Eh, bůhví, jestli se mi to podaří./ Víš, já bych si z toho nic nedělal, jenže pokaždé, když zavřu oči, vidím toho rebela jak mu z očí mizí život, kvůli mně a prostě.. Potom mám takový hnusný pocit, jako kdybych na rukou měl stále jeho krev. Drhnul jsem se snad dvě hodiny jen kvůli tomu, že jsem si stále myslel, jak na mne ještě něco z jeho krve zbylo. *Zamumlá nahlas svoje myšlenky, přičemž mu z každého oka steče jedna slza, ani si to neuvědomí.* Sakra, tohle nemělo být úplně nahlas. *Vydechne a prohrábne si vlasy.* Promiň. *Utře si rychle slzy a začne dělat jakoby nic.* Dobře, budu si to muset poté někam zapsat, abych na to nezapomněl. *Pokýve hlavou, i když si samozřejmě zase dělá legraci. Byla to výjimečná situace, že s ním souhlasila, ale nepotřeboval si to zase zapisovat.* Tobě tetování sluší. Jako, asi bych si možná nějaké udělal, ale zase si na sobě nedokážu představit, že bych jich měl tolik, moc mi to k sobě nesedí. Ale ještě se uvidí, jak se rozmyslím. *Poví, načež po chvilce tichá ji schová dlaně v těch svých. Je příjemný se jí takhle dotýkat a snaží se nemyslet na to, že je to vlastně jeho sestřenice. Když si všimne, že se k němu naklonila stejně, jako on k ní.. Zprvu se jí otre o rty těmi svými, ovšem poté se neudrží a políbí ji. Když mu skousne ret, vydechne a oplatí ji to. Jednu ruku ji položí na tvář, ovšem tu druhou má stále na jejích rukou. Má dost velké dlaně, tudíž skoro zakrývá i ty dvě.*

*Snaží se mu vysvětlit, jak to Keenan vnímá, protože je přesvědčená o tom, že rozhodně nesnáší víc rebely, jak jeho. Spíše prostě našel něco, čím ho může štvát a provokovat. A to je něco jako výhra ve sportce s tím, jak je Dorian prakticky dokonalý a snaží se nikoho nezklamat.* Nešel by ses pomstít ani náhodou nikdy, rozumíš? Už se k tomu místu ani nepřiblížíš. Jasný? *Nadzvedne obočí. Nechce, aby se mu stalo něco dalšího jenom kvůli ní.* Při tom čekání umřu na stáří. Třikrát. *Uchechtne se a protočí očima. Pak ale stáhne obočí, když slyší jeho další slova a vidí slzy na jeho tvářích.* /Sakra, sakra, sakra. Co mam jako teď dělat? Co normální člověk udělá, když před nim brečí jeho snoubenec? Do prdeleeee./ *Zaúpí v duchu a nahlas polkne.* Já..... ne..... neomlouvej se. Je... je mi to líto. *Vykoktá trochu nesvá z toho, čeho teď byla svědkem. Neumí pracovat s lidskými emocemi, protože sama je moc neprojevuje. Vlastně skoro vůbec.* Můj milý deníčku..... *Napodobí jeho hlas pobaveně a pak se s ním začne bavit o tetováních.* Taky jsem si to o sobě dřív myslela. Ale pak jsem si jich nechala plno udělat a no... taky to jde. *Pokrčí rameny a sjede pohledem své potetované ruce, které nakonec skončí ukryté v jeho dlaních. Když jí pak políbí, začne mu polibek opětovat. Opře se přitom jemně do jeho ruky, kterou jí dá na tvář a jednou rukou ho chytne za tu jeho, kterou jí zakrýval dlaně. Jenže pak se jí to v hlavě přepne a ona si uvědomí, že dělá naprostou kravinu. Přeruší polibek a odtáhne se od něj se zmateným pohledem v očích.* Co to děláme? *Hlesne a lehce potřese hlavou. Přitom vymotá ruce z jeho sevření.* Tohle .. tohle nic neznamená. Nic k tobě necítím. *Její hlas začne nabírat na normální hlasitosti, ale její zmatení nad tím, co se právě teď stalo, neutichá.*

*Jelikož Brikssi vždy zní strašně přesvědčivě, nakonec ji dá za pravdu v tom, že nejspíše opravdu je sice dost nenáviděný, ale na rebely v této situaci celkově nemá snad nikdo. Následně ji řekne, že by ji šel také pomstít, jenže má vážně velký strach sám ze sebe, což je celkem špatné.* Slíbím ti to jen když mi slíbíš ty to, že do toho testovacího salónu nepůjdeš sama. Něco za něco. *Zacuká mu koutek, teď je zvědav na její reakci. Doufá, že ji nijak nepobouřil.* Ale prosimtě, věř mi trochu. *Slabě se zasměje.* /Určitě tak nemožný lhář nejsem. Možná./ *Za chvíli se zase baví o tom, jak někoho zabil. Dokonce úplným omylem pronesl nahlas i své myšlenky, kvůli kterým mu po tvářích stekly dvě slzy. Poslední, před kým chtěl brečet, byla Brikssi.* Občas prostě nedokážu udržet jazyk za zuby.. Nemusí tě to mrzet. *Vydechne, načež se začnou zase bavit o něčem jiném.* Náhodou, deníček jsem si nikdy nepsal. A ani mě to nenapadlo, protože by mi to stejně vydrželo maximálně dva dny. *Ušklíbne se pobaveně.* K tobě to sedí. Já nevím, jestli je to úplně něco na mé tělo. Líbí se mi to, hodně, ale zkrátka nevím, jestli na mně. Ale myslím si, že na devatenáct osm procent tohle není mé poslední tetování. *Poví upřímně, načež nastane chvíle ticha, kdy si jsou k sobě opět o něco blíže. Netrvá to dlouho a políbí ji. Jednu ruku zvedne k její tváři, na kterou jí položí a jemně ji po ní pohladí. Následně ji s výdechem oplatí skousnutí a odtáhne se až tehdy, kdy se odtáhne ona.* Sakra, do háje. Já nevím. *Frustrovaně si prohrábne vlasy, načež se na ni podívá.* Já.. Promiň. Musím jít. *Zvedne se ze židle a rychlým krokem opustí ošetřovnu.*

*Když slyší o tom vzájemném slibu, podívá se na něj s nadzvednutým obočím a zatne zuby. Nesnáší tyhle dohody, kdy musí někomu něco slibovat.* Fajn. /Kdyžtak s sebou vezmu Notu a bude to v pohodě./ *Proběhne jí hlavou s pocitem zadostiučinění a když jí řekne, aby mu věřila, uchechtne se.* Ne, to ani náhodou. Nevěřim nikomu. Natož tobě. *Ušklíbne se a když pak vidí, jak začne brečet, prakticky uvnitř zpanikaří. Není zvyklá na tolik emocí. Ať už uvnitř sebe nebo u někoho jinýho.* Já vím. *Přikývne. Ví, že jí to nemusí mrzet, ale neni bezcitná mrcha.* Už jenom ten deník chybí k obrazu toho dokonalýho princátka, který se snažíš hrát. *Uchechtne se.* Fajn, jsem zvědavá, co to bude. *Neví, jaký další motiv Dorian plánuje a když se dotkne jejích rukou, přestane jí to zajímat, protože všechny její myšlenky se najednou vypnou. Díky tomu mu začne oplácet polibek a líbí se jí to. Je to jiný než ten polibek v bazénu. Daleko jemnější, procítěnější. Až tohle uvědomění jí donutí se odtáhnout a zeptat se ho, co to vlastně dělají. Když jí Dorian řekne, že musí jít, jen přikývne a sleduje jeho vzdalující se záda. Její ruce se začnou opět třást a má pocit, jako by se s nini vytratilo všechno teplo, když už jí Dorian nedrží. Znovu si lehne na bok do klubíčka a zhluboka se nadechne.* Božee.. Já se nesnášim. *Zamumlá potichu.*

*Nějakou tu chvíli byla mimo, protože droga ji naprosto oslabila. Doplatila na to pěkně, ale stále pro ni bylo lepší, že tímto právě trpěla ona a ne někdo jiný. Věděla, že Isaac by na to reagoval určitě jinak a asi i lépe, když by to neměl poprvé a celkově je zdatnější. Ovšem ani tohle ji nezastavilo a to svinstvo si zkrátka do sebe píchla. Následně se to seběhlo strašně rychle, v rychlosti světla. Začalo ji být z minuty na minutu strašně blbě a netrvalo to dlouho, než Isaacovi omdlela v náručí. Nyní leží na ošetřovně a po snad třech hodinách pomalu otevře oči. Stále ji nebylo úplně do zpěvu, asi se nepostaví na nohy ani teď, ale alespoň se jí už tolik nemotá hlava a nebuší ji srdce tak, jako kdyby ji mělo z vyskočit z hrudi. Nyní má stále trochu bledší odstín pleti a na zápěstí má zavedenou kanylu, přes kterou se jí dostává do těla látka, která dostává z těla drogy.* Já jsem tak hloupá. *Šeptne tiše, načež se rozhlédne po místnosti. Vůbec se jí nelíbí, jak je zde sama. To ticho je hrozné.* Co si o mně teď tak pomyslí Isaac? Však teď může mít hrozné problémy se svou nohou.. *Zaskuhrá a oči se jí začnou plnit slzami. Má strašné výčitky svědomí, i když toho úplně nelituje. Lepší ona, než někdo jiný. Tak je to u ní téměř vždy.*

*Včera se jí naštěstí nic nestalo, ale ví, že Kadenovi ano, byl postřelený do ramene a ona váhá, jestli za ním jít a nebo ne. Taky ví o Nooře a u ní by se ráda taky stavila, ale není si jistá, jestli má a nebo ne. Na ošetřovně pomalu prochází mez lůžky a dívá se na muže a ženy, kteří zde leží. Hledá někoho povědomého, ale zatím nic. Je docela ráda, že tu není ještě někdo, na kom jí záleží a o kom nevěděla, že byl zraněný. I když je to docela blbost.. Není zas tolik lidí na kterých jí záleží. Na sobě má černé šortky a černou mikinu. Vlasy v obyčejné culíku. Jde na ošetřovnu ne na přehlídku krásy, proto se ani nijak nestrojila.*

*Štve jí dění posledních pár dnů, jelikož ji přijde, že se jí začal celý život sypat a padat jako když někdo foukne a začne se rozpadat domeček z karet. Tak se cítí i ona. Jako domeček z karet, kterému se pomalu jeho život rozpadá na kousíčky. Teď leží na lůžku na ošetřovně, i když chtěla odejít, protože chtěla jít za Asherem, ale doktři jí to nedoovlili. Bojí se, co si bude myslet, i když se mu snažila volat a poslala mu vzkaz po komorné. Je převlečená do veolného, velkého trička, které má místo nemocníční košile, kterou si odmítla vzít na sebe. Už nespí, protože i když by chtěla, její myšlenky jí to nedovolují. Proto jen tak leží a kouká do prázdna před sebe. Když všk uvidí, jak tady někdo prochází a poznáv tom tu dívku z akce, promluví, ale vydere se z ní jen zachrčení jak dlouho nemluvila a spíše jen tlumily vzlyky bezmoci do polštáře. Proto si odašle a zkusí to znovu.* Daesyn! *Zavolá, ale tak středně, aby neprobudila ještě ty, kterří spí, ale zároveň aby to Daesyn slyšela.*

*Prochází se po ošetřovně a přemýšlí, jestli má jít za svým bratrem a nebo Noorou. Zamířila sem kvůli tomu, ale najednou si tím není tak úplně jistá. S Kadenem od té hádky nemluvila a když si na to vzpomene, nemá chuť si s ním ani promluvit a Nooru zase tolik nezná a nechce ji případně otravovat. Ale jak zdá, ani nad tím nemusí moc hloubat, protože na ní někdo zavolá. Rozhlédne se kolem sebe a všimne si Skyden, což je přítelkyně Ashera, jejího bývalého přítele a teď zároveň snoubence. Včera se jí snažila pomoci dostat se na Ošetřovnu a je docela ráda, že je v pořádku. Leckdo by si myslel, že ji bude nenávidět, ale to není pravda. Žádnou nenávist k ní necítí. Ashera už nemiluje, zasnoubená je s ním jen kvůli tomu, že to dohodli rodiče. Už ví, jaký je to hajzl a nechce s ním mít nic společnýho. Vydá se k ní a pousměje se na ni.*Ahoj Skyden. Jak se cítíš?*Zeptá se a osadí se na židli, která je vedle lůžka.*Nevadí, že ne?

*Cítí se příšerně, ale víc než fyzicky tak psychicky. Fyzickou bolest ani tak nějak necítí, díky těm práškům, co ji doktoři dali. ani je neposlouchala, když jí říkali, jaké měla štěstí, že kulka ezasahála žádný rogán nebo nezpůsobila vnnitřní krvácení. I tak ji nutí aby tady zůstala, což se jí nelíbí. Nudí se tady a ona není zvyklá se nudit. Proto je ráda, když uvídí dívku, se kterou se včera seznámila. Nikdy by ji nenapado, že s bejvalkou Ashera se jí bude tak dobře povídat.* Ahoj. *Zamumlá a poté pokrčí rameny.* Fyzicky? V pohodě, dali mi prášky. Psychicky? Ai ty nejsilnější prášky by mi nepomohly. *Ušklíbne se a pak nad tím zavrtí hlavou.* Jak je tobě? *Zeptá se jí, když si vzpomene na to, co ji udělal Asher.* Ne, nevadí. *Zavrtí hlavou a pomocí rukou se trochu vyškrábe tak, aby byla v polo sedu.* /Přijde za mnou vůbec Asher? Nebo by byl radši, kdybych na tom útoku chcípla?/ *Pořád kontroluje displej mobilu, jestli jí nepřišla nějaká odpověď na příspěvek co tam dala.*

*Prvně sem šla kvůli svému bratrovi, ale cestu která vede k jeho lůžku, kam ji navedla jedna sestřička, co nejvíce protahuje. Jedna její strana ho chce vidět, ta druhá ani ne kvůli tomu, jak se pohádali. To ale přestane řešit, když na ní zavolá Skyden, přejde k ní a zeptá se, jak se má *To je mi líto. *Řekne upřímně. Zná tu bolest. */Asher nic jinyho jak bolest způsobovat nedokáže. /No.. Po tom co včera udělal Asher ani nevím. Na jednu stranu se cítím hrozně je to takovej debil.. /Jak jsem ho mohla kdy milovat? Někdo jako on jmsi lásku nezaslouží. /A na druhou se cítím dobře kvůli tomu, co jsem udělala zase já. *Připomene ji, jak mu to oplatila kopancem do rozkroku. *Nechci ti do toho kecat . Ale zdáš se jako fajn holka.. Měla by sis najit někoho lepšího, jak je Asher. To nebude tak těžký. I když o já můžu říkat. Když si vzpomenu jakej blázen jse do něj byla.. Ale časem jsem si uvědomila, že on ztratil holku, která jo milovala ale já jrm idiota, co si se mnou hrál. A tak to půjde pořád dokola. Buď se změní nebo bude navždy sám. A většina lidí ho bude nenávidět.

*Když zavolá na Deasyn, neveěří moc tomu, že by k ní šla, ale když přijde, potěší jí to, aspoň se tady neunudí k smrti. Sice by se jí líblo mužské rozptýlení, ale na to teď enchce myslet.* Nemusí, můžu si za to sama. *Pokrčí rameny a povzdechne si u toho.* To cos udělala si zasloužil. stejně si najde nějakou holku, která mu to bebí pofouká. *Zašklebí se a ucehchtne se.* Jenže já vím... Říkám si, že bych měla od něj odejít, jenže mě k němu něco táhne. Možná to, že jsem stejná jako on. Oba dva máme rádi sex... O tom žádná. Ale já to nechala zajít tak daleko, že jsem se do něj zamilovala. Ani nevím proč. Ale taky se bojím, co by dělal, kdyby mu řekla, že od něj odejdu. Možná se ho prostě bojím. *Pokrčí s povzdechem rameny a a prohrábne si vlasy.* Bojím se, že by mě nějak potopil a udělal ze mě tu nicku jak říkal. Ale už mě pořád nebaví, jak ze mě dělá poslušného psíka. Naposled mi vyhorožoval, že jestli do baru nepřijdu včas,půjde za nějakou holkou. Snažila jsem se mu říct, že chci něco víc. Ať už v posteli nebo ve vztahu, nikam to nevede. *Promne si oči a povzdechne si.* Proto jsem se vyspala s tím chlapem, chtěla jsem mu dokázat, že nejsem jeho majetek. *Zašklebí se azavrtí nad tím hlavou.* Promiň, že tady mluvíme o tvým bejvalým. *Uchechtne se a radši se zas ena posteli sveze do lehu.*

*Uchechtne se.*Je to ubožák. Ale jo, pravděpodobně nějakou komornou zase dostane.*Pokrčí nad tím rameny. Asher je jí už ukradenej, takže se jí o tom mluví docela lehce.*Mít jako něco společnýho jenom sex nestačí. Jo, zamilovat se do něj je docela snadný, dokáže být i okouzlující, když chce.. Fakt doufám, že jednou pozná, jak se choval a jak tím ubližoval ostatním. Zasloužil by si dostat za vyučenou../Kdyby mu tak nějaká holka udělala to stejný, co on nám. Donutila se ho do ní zamilovat a pak ho odkopnout../*Jenže nevěří, že by se stalo zrovna to. Asher není schopný lásky.*Hele, co by ti mohl udělat? Fyzicky by ti snad neublížil, kort kdyby ses s ním rozešla někde na veřejnosti a pokud chceš píchnout, klidně tam budu s tebou. Ráda bych viděla jeho výraz.*Uchechtne se.*Z tebe nicku? On sám je nicka. Říká o tobě, že jsi děvka a podobně a co je on? Děvkař, co má každou noc jinou holku. A v Belgii ví, co je zač./Je z Belgie, ne?/*Teď si sama není jistá.*On a vztah? Tomu nevěřím, nebuď naivní. Potlačí uchechtnutí.*Říkám, jestli se on někdy zamiluje, tak.. nevím.. obarvím si hlavu na růžovo, oholím obočí a v růžovoučkých šatičkách budu na náměstí zpívat Já jsem Barbína".*plácne první blbost, která ji napadne.*Nejsi jeho majetek. On ti taky není věrný, tak co?

*Zašklebí se nad jejími slovy a doplní to povzdechem.* To je to zamilovat se do něj je snadný. *Zamumlá potichu. Nikdy by neřekla, 6e se zvládne zamilovat do nějakého hajzla, ale je to asi větší šance než se zamilovat do někoho normálního.* Ublížil by. On by toho byl schopný. Vždyť sama víš, co ti udělal včera. A myslím si, že u toho by to neskončilo. *Pokrčí rameny a po jejích dalších slovech přikývne.* Nejsem naivní, dávno vím, že mu jde jen o to, si užít v posteli. *Zamumlá* Nejsem jeho majetek, ale on se tak chová. Navíc kvůli mě má monokl i ten, se kterým jsme se vyspala a i Asher. Ne že by mi to u Ashera nějak vadilo. *Zašklebí se a zase se jí do obličeje vrátí trochu barvy. Na její slova o Barbíně se zasměje.* Radši bych takhle viděla Ashera. Nebo aby to bylo naopak, abych se já chovala tak, jak se chová on ke mně. *Hlavu zaboří zase do polštáře a pohledem zkontroluje mobil, jestli jí náhodou nepřišla nějaká zpráva.*

*Přikývne. Teď už nechápe, co na Asherovi viděla. *Jo, to vím, ale říkám, zkus to na veřejnosti.. A jak si to jinak představuješ? Budeš s ním pořád? Pořád budeš trpět? Snášet jho urážky a bolest, kterou ti působí? *Nadzvedne obočí.*Musíš se tomu strachu postavit čelem. Jinak tohle nepřestane. Já se kvůli tomu, abych se ho zbavila raději vzdám titulu a budu žít normálně, což mi nijak nevadí.. Ale taky se bojím jak to zvládnu, chápeš co tím chci říct? Musíš se tomu postavit čelem. Udělat to, co je pro tebe nejlepší..*Vůbec neví, jestli to dává smysl, ale to je jedno.*Asher si zaslouží něco horšího jak monokl. Jak jsem včera řekla, že mu urvu ten jeho špendlík i s borůvkama, pokud se mě dotkne, to stejný platí o i tobě, pokud ti někdy něco udělá, stačí říct, já se ho už nebojím.*Jediné co teď chce je Asherovi ublížit, co nejvíce jak to jen jde. *Zasloužil by si, aby mu někdo dal pořádný kapky. Ideálně aby se do nějaký holky zamiloval a ona sis ním taky jen hrála, jak on s náma a pak ho pustila k vodě. Jenže Asher není schopen lásky, jedinej na kom mu záleží je on sám.

budu dělat to co do teď. Poslušného psíka a budu trpět to, že spí s jinýma. *Pokrčí rameny a deku si víc přitáhne k bradě, jako by se snad chtěla schovat.* třeba j epro mě nejlepší s ním zůstat. Třeba si nic jinýho nezasloužím. *Zašklebí se na ni a pokrčí rameny. Na její slova se usměje.* Díky. *Přikývne a pokusí se zvednout aspoň do sedu.* /Musím za ním jít, jinak to nedopadne dobře. On za mnou nepřijde./ Třeba sezmění. Jednou. Možná. *Pokrčí rameny a i když ji postřelili včera, stále ji to místo bolí a bolí ji se jakkoliv hýbat. Proto pevně zatne zuby a na posteli se posadí tak, aby měla nohy přes okraj postele. Pak se postaví, ale u toho se přidržuje stolku a postele. Pak se narovná a oličj zkroutí bolestí. Proto se natáhne pro prášek na bolest co má na stolku a hodí ho do sebe.* Musím jít za ním. *Zamumlá a vydá se ke dveřím, přičemž se soustředí na cestu a snaží se ignorovat bolest a ty slova, která ji včera říkali doktoři, že se ji stehy můžou kdykoliv rozjet a doufá, že to nebude tenhle případ. Pohled otočí do zadu a doufá, že za ní Daesyn nepůjde. Poírá se o vše co jde a když dojde až ke dveřím, musí se tam na chvíli opřít.*

*Potřese nad tím hlavou. Nechápe, jak to může chtít s ním i nadále trpět.*Tohle je pro tebe to nejlepší? Bouchla ses při útoku do hlavy? *Nadzvedne obočí.*Doufej si naivně dále, podle mě ale už takový zůstane. Na nikom mu nezáleží a ani nebude. /Je to jen sobeckej idiot./Co to děláš?*Zeptá se, když vidí, jak si stoupá.*Skyden nikam nemůže jít, musíš si lehnout a odpočívat.. *Chvilku se na ní dívá, ale pak k ní přijde a chytne ji lehce za paži.*Musíš si lehnout do tý postele. Dokud ti to doktoři nedovolí, jít pryč nemůže. akt Skyden, za to, aby se ti ještě něco stalo Asher nestojí do háje. Proč za ním chceš jít? Kdyby tě chtěl vidět, přijde sám, ale ne, nebo ho tu snad někde vidíš? /Tak naivní jsem byla i já, krása../*Přijde jí ale i docela smutné, že Skyden Ashera miluje natolik, že k němu chce jít zraněná a on fakt nic. /*Tu holku i nezaslouží..*nedovolím ti odtud odejít, tak pojď. *Pomalu ji vede zase k jejímu lůžku.*

Možná. *Uchechtne se a pokrčí rameny. Po jejích slovech chvíli mlčí a pak s povzdechem přikývne.* Jo, asi máš pravdu. *Zamumlá, pak se ale rozhodne vstát. Chce jít za Asherem a vysvětlit mu, že by se k ní měl začít chovat normálně, že to s ním chce dál táhnout, ale za podínky, že se k ní nebude chovat jak k majetku. Jenže jí dělá problém dojít i ke dveřím. Otočí se na Daesyn a musí pevně zavřít oči, jelikož se jí začne motat hlava.* chci mu vysvětlit, že se má začít chovat normálně, že nejsem majetek. *Zamumlá a po jeích slovech se na ni koukne beznadějným a zoufalým pohledem. Nakonec přikývne a nechá si pomoct zpátky k lůžku.* Díky. *Zamumlá a když je až u lůžka, plácne sebou na postel a zase se zachumlá do deky. Štve jí, že na tom není docela dobře, že se jí udělá špatně i po chvilkové chůzi.* Nevadilo by ti, kdybych šla spát? Nějak jsem se teď vysílila. *Poškrábe se na zátylku a pokusí se otočít na bok a pohled zabodne do stolku.*

*Podle ní za to Asher nestojí. Ke Skyden se fakt nechová dobře a to si zrovna ona nezaslouží. Je milá. */Proč musí být na milý holky? Ať si prostě najde mrchu, ta mi bude u prdele, ale Skyden si to fakt nezaslouží./*Když dívka vstane, přejde rychle k ní. Nemůže nikam jít, ne v tomhle stavu v jakém je.*Jo, s tím souhlasím, ale teď to udělat nemůžeš, nemáš dost sil. Až budeš v pohodě, klidně mu to můžeš říct. Věř mi, že ti nebude nikdo fandit více, jak já.*Pomůže jí zpátky na lůžku.*Nemáš zač.. Nemám zavolat doktora raději?: Aby se na tebe podíval./Ještě i touhle akci nějak ublížila. /*Přikývne.*Nebude, hlavně odpočívej.. Když budeš někdy něco potřebovat, klidně jen napiš. Tak.. zatím.*Rozloučí se s ní, otočí se a pomalu se vydá z ošetřovny do své komnaty. Na bratra a Nooru úplně zapomene.*

*Chtěla jít za Asherem, ale doktoři ji to nedovolili. Dozvěděli se o tom, jak chtěla odejít jen pár hodin poté co byla ošetřená a rozhodli se jí tady držet déle. Což se jí nelíbí, nechce tady ležet. Na sobě má stále volné, velké tričko, zatímco vlasy má spletené do dvou copů. Teď jen tak leží na zádech a civí do stropu se sluchátkami v uších, protože stejně nemá co dělat. Štve jí, že je tady jak uvězněná a je jí jedno, že ji stále hrozí že se jí roztrhnou stehy a způsobí to vážnější zranění. Po chvilce civění do stropu se překulí na bok a deku si dá skoro až k bradě, přičemž zavře oči a pokusí se usnout.*

*Slíbil Sky, že se za ní zastaví a že příště vezme klidně i kytku. Ví, že si jí musí aspoň trochu usmířit. Nebo spíš uklidnit, aby to s ní bylo aspoň trochu zvládnutější. Neví, co jí tolik vadí na tom, co udělal Daesyn. Patřilo jí to a on byl ještě k tomu jemný. To, co udělala ona bylo hodně přes čáru. Moc dobře ale ví, že Skyden ruply nervy a aspoň jedna její část ho chtěla odkopnout. Sice by pro něj nebylo těžké najít si nějakou jinou holku, která by mu dělala poslušného psíka s radostí, ale na ní už si docela zvyknul. To je vůbec důvod, proč je s ní oficiálně jako se svou přítelkyní tady v Illey. Není zas tak špatná, když nemá svoje emocionální výlevy. Přesto teď ale nese kytku na ošetřovnu, jak si přála. Aspoň to bude kdyžtak použít jako argument v další slovní přestřelce. Na sobě má obyčejný černý triko a modrý džíny. Když přejde k její posteli, povytáhne obočí.* A právě proto jsem včera psal. *Poznamená, když vidí, že má zavřený oči. Položí kytku na stolek a stejně tak i jedno z jeho triček, který jí sem přinesl a posadí se na židli vedle její postele.* Doufam, že po tomhle mi už nebudeš vyčítat, jak hroznej jsem přítel..

*Strašně se tady na ošetřovně nudí, jelikož má tady plno času, klid a možnost přemýšlet. A tu možnost nechce. Sama je totiž nad svými pocitami zmatená, takže se jí tím nechce zabývat. Nakonec se rozhodne zkusit spánek a to, jestli se ji kvůli těm myšlenkám vůbec podaří spát. I když by si to nepřiznala, docela unavená je. Jakmile zavře oči, trochu se jí přeci jen zmocní spánek, ale je to takový poloviční a lehký akže stále vnímá co se kolem ní děje. Proto když uslyší kroky, nakrčí obočí i se zavřenýma očima. Jakmile uslyší hlas svého přítele, je docela překvapená, že přišel sám od sebe.* Přítel jako přítel nebo přítel v posteli? *Zeptá se ho rozespale, přičemž si zívne a otevře oči, které si následně promne. Na posteli se posadí a opře pohled nejdříve na Ashera a poté na stolek. Je překvapená snad ještě víc než tím, že tady vážně je.* Díky. *Zamumlá překvapeně a pohled přesune zase na něj.* /Co mi říkala Daesyn? Že nikdy nebude schopnej milovat nikoho jinýho než sám sebe... Takže je tohle vážně jen... Nahraný?/

*Dojde na ošetřovnu a s sebou má kytku, kterou narychlo sehnal přes jednu komornou a jedno své černé triko, protože si včera všiml, že kašle na nemocniční košile a je jenom ve většim triku. Musí protočit očima, když vidí, že spí, nebo že má aspoň zavřené oči. Naštěstí je ale otevře, takže jeho návštěva nevyjde nadarmo. Setká se s jejím pohledem a po její otázce si založí ruce na hrudi.* Pokud vim, na sex a podobný věci sis nikdy nestěžovala. Furt jsi chtěla romantiku a podobný sračky. Tak jsem za tebou sám přišel a donesl ti kytku. Je to snad málo a nejsi furt spokojená? *Povytáhne trochu otráveně obočí, protože by to mohla přeci jen aspoň ocenit.* Neni za co. *Přikývne a pak jí sjede pohledem a vydechne.* Už víš, jak dlouho si tě tu nechaj? *Začne nějakou konverzaci, protože sem nepřišel jenom proto, aby se "utápěl v jejích očích".*