Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Goto down
LittlePrincess
Posts : 423
Join date : 11. 01. 20
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Thylane A. S. Melchoire

za Thu Jan 16, 2020 11:00 pm
*Zarazí se téměř okamžitě nad slovem rande. Už jen to, že nad tím on přemýšlí bylo překvapující pro ni. Dále se tím ujistí, jen co princ začne výjmenovávat možnosti. *Je jich tolik, rozhodně všechno zní lákavě. Myslím, že potápění nebo labyrint s piknikem bude dobrá volná na začátek.* Poradí mu a povzbudivě na něj mrkne, ona by rozhodně nezahodila žádnou z těchto možností. Všechny se jí zdály skvělé. Diví se, že ho napadlo tolik věcí, z toho co by jí mohlo skutečně bavit. Rozumí si s ním, víc než čeká, jí samotnou překvapí jak jednoduše se s ním dokáže bavit a přitom být skoro pořád uvolněná. Usmívat se na něj, jako by to bylo normální. Skoro by bylo, kdyby se  nacházeli v normální situaci.* Spousta lidí a spousta tváří, už se nedivím, že máš problém si je jen tak napoprvé zapamatovat.*Přizná se lehce, má očividně podobný problém. Lehce se pousměje než zase promluví.* Občas je lepší mít vlastní klid, svoje místo. Kam nikdo nesmí.* Přitaká klidně a zvedne k němu své oči, než se zase zadívá na noční oblohu plnou hvězd, které šly vyjímečně vidět. *Je to tu krásné, takhle v noci.*Šeptne tiše jako poznámku, spíše jen pro sebe, ale tím jak sedí blízko, je nejspíš slyšitelná i pro něj. Nevadí jí to, každopádně, má hodně co si sepsat a vymyslet.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer Sebastian Schreave

za Thu Jan 16, 2020 11:40 pm
*Přemýšlí, kam ji pozvat, až to na ni vyjde. Chce pozvat všechny dívky a nikdy se nemůže rozhodnout, koho pozve a tak vždycky vezme přihlášky účastnic a tři random vytáhne, přičemž ty, které na první schůzku vzal už vyřadí předem, aby je nevytáhl znovu Neví, co má vybrat a kam vzít ji a proto se rozhodne nechat to na ní.*Dobře, něco pak vyberu a zařídím a pošlu ti pozvánku.*Mrkne na ni. Hned se mu ten výběr o něco zúžil za což je rád. Někdy má problém, aby vymyslel, co by jak jej tak i dívku mohlo bavit, ale u ní zase těch možností bylo hodně. Pak se na ni zase jen lehce pousměje a dále se k tomu nevyjadřuje.*Přesně tak. A bohužel tady v paláci je to jenom tak tvoje vlastní komnata-. *Vždycky mu to tu přišlo strašně.. Nesoukromé. Kamkoliv mohl kdokoliv přijít. Aspoň tak to připadalo jemu. A i když je palác velký, je v něm jen málo míst kde člověk bude mít skutečné soukromí. Zvláštní ironie. Pak chvilku mlčí a dívá se do země a na svoje boty, střídavě. Dobře se mu s ní povídá. Jde to až překvapivě lehce. Po jejích slovech se podívá zase na ni. Vidí, že pozoruje noční oblohu,, ale on se dívá na ni. A i když to nemůže vidět, přikývne.*Je to tu moc nádherné. *Souhlasí.*Díváš se ráda na hvězdy? Mámě tu i hvězdárnu.. Tam je to taky moc hezký a hvězdy se tam pozorují ještě lépe.
LittlePrincess
Posts : 423
Join date : 11. 01. 20
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Thylane A. S. Melchoire

za Fri Jan 17, 2020 6:21 am
Pozvánku? To zní hrozně, vážně a přehnaně. *Poznamená na jeho slova pobaveně, ani si nedokáže představit jak něco takové může fungovat. Nejspíše to fungovalo, ještě za starých časů dobách minulých. Ale je ráda, že mu aspoň trochu pomohla ulehčit výběr, musel to mít hrozně složité a  vybírat si. Každá dívka je přece rozdílná a né všechny důvěřující lidem na tolik, aby člověk zvolil správné místo schůzky. Aspoň jí to tolik nepřekvapí, pokud se v jejím pokoji jednou pozvánka od prince objeví.*Myslím, že má komnata mi vystačí do doby, než budu muset domů. *Skousne si nejistě spodní ret, ale přikývne. Princ jistě takové schovky jen pro sebe musí mít, aby se mohl před všemi schovat. To celkové mlčení jich obou je zvláštní, ale ne zvláštně nepříjemné. Nevadí jí to, ta chvilka ticha, která nastane, než se jí sama rozhodne prolomit svými slovy. Kdyby věděla, že na ní kouká nejspíš by zase nastalo to rozpačité chování, ale to v tomhle případě nehrozí. Jen nepatrně kývne hlavou při pozorování noční oblohy.*Krásné jako oči jednoho jasného prince. *Mluví tiše, a nejspíš by byla ráda, kdyby tohle přeslechl, nebo kdyby to neřekla. Lichotky většinou nedává nikomu, neumí to, ani k tomu nemá většinou důvod. Ale tohle, přišlo jí že se hodí to říct. Právě teď, tenhle okamžik.*Hvězdy mi připomínají domov, je hezké jak jsou všude stejné a zároveň jiné. *Pronese tiše a její koutky úst se zvednou do úsměvu, jednoho z těch kratších, ale i tak se to dá nazvat úsměvem. Svůj obličej zase otočí k němu, aby mu mohla věnovat další úsměv.* Měla bych už jít, dokud si pamatuji cestu do svého pokoje. *Opatrně, docela pomalu vstane z lavičky, a lehce se mu pokývne hlavou na rozloučenou.* Uvidíme se na plese, dobrou noc Sawyere....krásné sny.*Popřeje mu ještě na rozloučenou, než se vydá zpátky do paláce, ještě se ohlédne a věnuje mu krátké mávnutí. Než vlastně zmizí stejnou cestou, kterou se sem ráčila zabloudit. *
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer Sebastian Schreave

za Fri Jan 17, 2020 1:09 pm
*Uchechtne se.*Možná, ale jak jinak bych tomu měl říkat? *Zeptá se jí. Neví, jak to jinak nazvat. Je to kartička, na kterým je vlastnoručně napsané pozvání, takže ano, pro něj je to prostě pozvánka.*/Stejně jak jsou pozvánky na svatbu a nebo na pohřeb./*Nijak se nepozastavuje nad tím, že ho tyhle dvě věci ke srovnání napadly a že je to možná trochu divné. Je rád, že mu pomohla s výběrem, kam ji vzít. Má na výběr už jen ze dvou věcí, což je pro něj úleva. A skutečně se těší, až ji někam vezme, protože hovor s ní nevázne a nemusí dávat témata k hovoru jenom on, jak je to u mnoha ostatních dívek.*Domů? Nevěříš si snad?*Nadzvedne pobaveně obočí.*Zrovna tebe bych si tu ještě nějakou dobu rád nechal./Možná napořád, uvidíme, jak se to vyvine./*Proběhne mu hlavou. Chvilku jsou zticha a pro něj to ani není nijak nepříjemné. Spíše takové to příjemné ticho, kdy si jen užívají blízkosti toho druhého. Souhlasí s tím, že jsou dneska hvězdy nádherné, ale skoro se na ně ani nepodívá, jeho oči jsou totiž pořád na Thylane, ani na chvilku s pohledem neuhne. Po jejích slovech se pousměje.*Ani ta nejjasnější hvězd na obloze nezáří tak jasně jako tvé oči, které se vždycky rozzáří, když se pro něco nadchneš, což je skutečně roztomilé, hvězdičko.*Upřímně neví, jak zrovna on může něco takového říct. On nebývá tím romantickým typem. Jasně, holce pochválí to jak vypadá nebo tak, ale nikdy nic takového snad nikomu neřekl. S úsměvem přikývne, i když vlastně ani neví na co, protože je spíše zaměstnaný pozorováním jí a ne posloucháním. Na obě dvě věci se dneska nezmůže. Z transu ho probere, až když se s ním začne loučit. Přikývne.*Dobrou noc hvězdičko.*Rozloučí se s ní s pobaveným úšklebkem. Téhle přezdívky se už nezbaví.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Wed Mar 25, 2020 10:44 am
*Dneska má dopoledne volné, naštěstí. Prochází se v zahradách a drží raději dále od ostatních. Nemá na ostatní dneska náladu. Nebo ne na lidi ze své rodiny minimálně. Na sobě má i když má volno modrý oblek. Sako rozepnuté a jeho vlasy klasicky trčí do všech stran.*/Včera jsem málem přišel o korunu. Má ji týden a už jsem tolikrát selhal.. Jak mohu být kdy dobrý král? Arowen měla pravdu. Měl jsem ji dát Jasperovi.. Ten by byl lepší, jak já./*Ani nepostřehne, že vešel do Labyrintu. Ani mu to nevadí, zná to tady, takže se odtud dostane bez problémů, i když celou cestu nedával pozor. Ale teď se posadí na jednu z laviček a dá si obličej do dlaní.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Keira Tori Windermere

za Wed Mar 25, 2020 11:11 am
*Probudila se brzy rano se zvlastnim pocitem. Konecne se stalo to, naco tolik let cekala. Konecne se zbavila toho, co ji tizilo a nicilo prakticky od smrti jeji mamy. Kolikrat si rikala, proc ji se nepodarilo take zemrit, kyz dovrsila patnacti lt, kdy to peklo zacalo. Na to uz ted , ale nikdy myslet nechce, protoze tohle uz je jeji minulosti. Ma na sove svetleruzove saty,po kolena a pres ramena ma prehozeny svetrik stejne barvy. na noou ma lodicky s mensim pospatkem. Vlasy ma zapletene do copu a ma v nem i par trpiticich se stribrnych perlicek. Liceni ma jemne a na spickach svych ras ma malinke pruhledne perlicky, ktre na sovbe maji trpytky. Na tvari ma neutralni vyraz, ale jeji rty se jemne semtam zvednou do usmevu. Neni nadsena z toho, co se vcera stalo nakonec na Teibunale a bylo ji lito, ze tohle musel Sawyer resit a ne jen on, ale i jeho rodina na tom musi byt spatne. psychicky. Ma jasny il a tim je bludste. Posledni misto, kde jeste nebyla a jelikoz dny v palaci se opravdu krati vyda se doutrob labyrintu v zahradach. * /Vsechno je tady tak stejne a zelene. Nemohli to treba nejak barevne odlisit? Aby si clovek rekl je tady jsem uz byl tak musim na opcnou stranu?/ *Kouka se kolem a musi uznat, ze zahradnici si s tomhle mistem dokazali pohrat. Pohlada nohu pred nohu a diva se kolem, kdyz kraci jednou z ulicek.* Pripadam si, jako Harry Potter, kdyz mel ten ukol v labyrintu. Boze diky za to ze tohle me do sebe nevcucne. *Zamumla si pro sebe a dlani prejede po jedne ze zdi casti labyrintu ve ktere se nachazi a ucheshtne se.* Byla bych fakt divnou krovinovou sochou. *Zamumla si se smichem.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Wed Mar 25, 2020 11:33 am
*Sedí na lavičce někde uprostřed labyrintu a přemýšlí. O tom, co se stalo včera a jestli vážně někdy bude dobrý král. Má chuť se vším praštit. Vyčítá si i to, že pustil Arowen, protože slíbil, že bude pykat, pokud jeho máma nepřežije, ale včera jej zachránila. A ne jej, ale i celou jeho rodinu. Doufá, že ten mír vydrží déle, než jen tři roky. Je jí vděčný za to, co udělala včera a sám na ně nebude útočit, pokud nebudou oni. Uslyší kroky a nějáká slova. Zvedne hlavu. Uvidí Keiru, která hladí křoví a musí se nad tím výjevem pobaveně usmát. Neví, jestli si ho všimla a ta slova byla mířená na něj, ale i tak se rozhodně na ně zareagovat.*To bys byla. Navíc ty už jsi Samara přece. Nemohla by jsi být ještě křovinová socha.*Řekne a jde poznat, jak jej to pobavilo.*Provozuješ tuto zálibu často? Často nám hladíš křoví?*Trochu ji provokuje, ale jen z legrace. Pak si vzpomene na včerejšek.*Jsi v pohodě?*Zeptá se pro ujištění. Ví, že musela odsoudit otce a i když si to zasloužil, nemusela by se cítit nejlépe. Bere ji jako kamarádku a chce jí pomoci, pokud se trápí.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Keira Tori Windermere

za Wed Mar 25, 2020 12:06 pm
*Labyrint je asi jedine misto, kde jese bevyla. Rozhodla se tohle napravit, protoze, kdy zase bude mit moznost navstivit labyrint, no ne? Prochazi se mistem a uz chape, proc se zde lidi hned zraci, protoze je to vse stejne. Ona by to odlisila barvami, teda aspon ty slepe ulicky, aby clovek vedel ze tam uz byl a bylo by to jednoduzsi na orientaci.* /Na jednu stranu, zelena uklidnuje, ale kdyz tady budu bloudit nekolik hodin, tak asi bude zelena pro me stresujici barvou do konce zivota./ *Zastvi se a prsty hadi zelenou zed z listu a mumla si neco pro sbe, teda aspon si mysli, ze jen pro sebe, protoze nepostrehla, ze by nekdo mohl byt pobliz, a tak, jakmile zaslechne hlas patrici samotnemu Sawyerovi, vypiskne leknutim, otoci se a zady se natiskne s vykulenym a pcima na onu zed a jednu ruku si da na heudnik, protoze ma pocit, ze ji srdce vyskoci ven.*Fuj!.. Teda... Tohle!... *Vykokta ze sebe.* Kde ses tady vzal takhle? Nemohl jsi si treba lukast prstama? nebo tak?*Zeptase ho a odlepi se od krovi* A nahodou, muzu byt originalnejsi Samara Samara z labyrintu. Aspon bych nemusela porad litat mokra a nemusela riskovat zapal plic. *Rekne se zazubenim a potom koukne na zelenou stenu za ni.* No jasne, ze ho hladim kazdy den. Jsi si nemvsil, ze na listech neni skori tadna necistota? *Podiva se na nej pobavene.* Na tohle si , ale nezvykejte, protoze moje sluszby konci v den, kdy me vyloucis. *Pronese a potom se zatvari vazneji o jeho otazce a udela par kroku nemu.* Mela bych se citit aspon trochu strasne za to, ze jsem ho poslala na dozivoti, ale on pro me prestal byt otem po mych desatych naroeninach. *Rekne a skousne si spodni ret a nasledne jen zakrouti hlavou.* Konecne mam pocit, ze se muzu svobodne nadechnout a uz i pomau za tu dobu, co jsem tady zacinam zvykat i na tmu a uz se ji tolik nebojim a diky tomu rozsudku vcera uz se ji nebudu snad bat nikdy. *Rekne a starostlive se koukne na nej a sedne si nakonec vedle nej na lavicku.* Jak jsi na tom ty a tva rodina? *Zepta se ho.* Neboj.. Vsechno zle prejde a tobe nastane strastne obdobi hned potom, co si vezmes Thylane. *Rekne mu s usmevem. Vi, ze prave tahle divka si jeho srdce ziskala, protoze si toho vsimla na akcich, ze prave s ni Saw travival nejvice casu ze vsech divek a na plesech vzdy travil cas s ni.* Nemysli si, jen opravdu sleoy clovek by si nevsiml, ze uz jsi si davno vybral. Numis byt zrovna nenapadny. *Popichne ho.* Hlavni je, ze jsi si jisty tim, ze ona zde bude pro tebe, jak v tech spatnych casech, tak v tech zlych a mas jistotu podpory z jeji strany. *Usmiva se.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Wed Mar 25, 2020 12:56 pm
*Sleduje Keiru, která se rozhodla jim tady očividně hladit křoví a musí se nad tím výjevem pobaveně usmívat. Když vidí, jak uskočil, jeho pobavený úsměv se změní v omluvný.*Promiň, já tě nechtěl vylekat.*Omluví se hned.*Já tady sedí už nějakou dobu.*Uchechtne se.*Ty jsi sem teď přišla.*Pokrčí rameny zase s menším úsměvem.*To je zase pravda, asi jen tak někdo nemá ve svých zahradách Samaru jako sochu.*Přikývne. Zeptá se, jestli je tohle její každodenní zábava, hladit jim tady křoví. Zasměje se.*Tak to ti skutečně děkuji za tvé služby čištění listů.*Poděkuje jí.*Pořád platí ta nabídka, abys tu zůstala. Klidně můžeš být náš čistič listů.*Zasměje se nad tou představou. Myslí to jen z legrace.*Vážně bud rád, pokud to zůstaneš. Můžeme být aspoň přátelé.*On ji bere jako kamarádku. Vzpomene si a jejího otce a zeptá se, jestli je v pořádku.*Jo, to chápu.*Přikývne.*To, co ti dělal je neomluvitelné a být ve tvé kůži, taky bych ho tak nebral.*V tomhle s ní souhlasí. Pousměje se.*To jsem skutečně rád. Nechci, aby ses trápila. Zasloužíš si být po těch letech, konečně šťastná. A neboj, on už ti nikdy neublíží, to ti slibuju./Asi jedinej slib, který mohu dodržet a dodržím./*Když si sedne vedle něj, je rád. Už jí chtěl sám navrhnout, aby se posadila. Když ale zmíní jeho rodinu na rtech mu úsměv zamrzne. Nahlas si povzdechne a pohled sklopí k zemi.*Máma.. na tom není dobře.*Svěří se jí. I když to o její mámě mohla vidět i včera na Tribunálu.*S tátou jsme se pohádali.. Mám pocit, že se můj vztah s rodiči rozpadá čím dál více./Zrovna jí bych to ale asi říkat neměl./*Ví, jakou měla nebo spíše neměla rodinu. Ale zase na druhou stranu jej možná díky tomu bude chápat více, než ostatní.*/Nebo bych si mohl promluvit s Jasperem./*Vzpomene si na svého bratra. Pak se pousměje.*Jo, s Thylane nejsem zrovna nenápadný. Ani nevím, proč se to snažím vůbec tajit, když v tom očividně jsem fakt špatný.*Potřese hlavou. Podívá se na ni. Vidí, že se usmívá, takže usoudí, že jí to nejspíše nevadí.*Děkuju. Jsem rád, že ji mám. Věřím, že i ty si najdeš někoho, kdo tě bude milovat a to brzy. Ještě mi pak přijde rozbít nos a prohodí, že nechápe, jak jsem mohl chtít někoho jiného. A nebo spíše poděkovat, protože jinak by tě nemohl mít on.
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Keira Tori Windermere

za Wed Mar 25, 2020 9:56 pm
*Jakmile za sebou uslysi hlas krale, vypiskne a otoci se a natisne se na zed labyrintu a nejradeji by se ted stala jeho soucasti a zarotla do one zdi.* Tak pardon, ze jsem si e nevsimla, ale byla jsem zaujata tim, jak bych tenhle labyrint zaridila po svem. *Rekne s jemnym uchechtnutim a potom mu rekne, ze by byla radsi za samaru labyrintovou, nez tu klasickou ze studny a nasledne se zazubi.* Vidis? Byli byste originalni kralovstvi. *Rekne pysnym a pobavenym hlasem a potom mu pobavene rekne, ze lisky v tomhle labyrintu isti denne a poto udela pukrle.* Nemate vubec za, co Velicenstvo. *Zasmeje se a potom posloucha jeho slova. Jeho nabidky si neuveritelne ceni.* Moc rada bych zustala zit zde, protoze palac mi neskutecne prirostl k srdci a bylo by mi opravdu cti sloutit ti. Jen nejakou tu pracovni funkci mi budes muset ptideli. *Rekne mu a potom si sedne vedle nej na lavicku a rekne mu, ze si vazi toho, ze slib, ktery ji dal dodzel a diky nemu se nemusi uz nikdy bat a citi se svobodneji a potom mu rekne, ze Vse bude dobre azpozada Thylane o ruku a ekne mu, ze zrovna v tom, aby se tajil s tim koho miluje neumi byt nenapadny.* nahodou jste celkem ťutínci, jak jste roztomile zakoukani. Nekdy je to celkem komicke vas sldovat. *Popichne jej zase apotom se koukne nekam pred ebe.* Pokud se mi nekdy opravdu povede se zamilovat. *Pokrci ramenem.* Ten, kdo se mnou bude chtit stravit zbytek ivota bude muset mit zlatou trpelivost. Nebude to semnou mit nejlehci. *Vydechne.* Hlavne, co se intimnosti tyce. *Zamumla tise.* Porad mi vadi sebemensi dotek. I obijmani je rpoblem. *Sveri se mu a potom zatrese hlavu.*To s tvou rodinou mne mrzi opravdu, ale verim, ze tvuj tata si to necha prilezet v hlave a promluvite si o tom. Vzdyt Vse rodina je silna a nic ji nedokaze znicit. Nesmite dovolit, aby vas nekdo znicil. *Rekne mu.* Ja jsem od desei let prakticky nemela rodinu a dala bych cokoliv za to, abch mela tak skvelou rodinu, jakou mate vy. *Potom da ruku na jeho rameno.* To s tvou mamou je mi nesmirne lito, ale neprestavejverit. Zazraky se deji a ja verim, ze uz brty uslysite tu tolik ocekavanou vetu, ze maji lek pro tvoji mamu a ona zde s Vami bude jeste sposty let. *Usmeje se na nej povzbudive.* Vy mate stale nadeji. *Pousmeje se.* Jeste hodnekrat tobe i tve rodines Thylne bude oporou. *Zamrka a koukne se nekam pred sebe.* Bud vdecny za kazdou mintu s tvoji mamou. Nedavej ji najevo,, ze pochybujes o tom,ze ji zachrani. Rikej ji, ze ji mas rad a hodne ji obijmej. To same i tvuj otec. I kdyz se td hadate, ma te urcite semirne rad. *Pousmeje se.* Mas milujici rodinu, kterou ja ti mohu jen a jen zavidet, Sawe. *Promne si dlani pazi a kouka se stale pred sebe.* Ty mas velkou milujici rodinu. Mamu, tatu, sestry, bratra, tety a to vsechno, co ja nemela a mit nebudu, protoze z nasi .. rodiny jsem zbyla uz jen ja. *Poiva se na nej a jemne se pousmeje.* Vlasttne... mela jsem rodinu do deseti, potom uz to rodina nebyla ani zdleka.
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Thu Mar 26, 2020 12:27 am
*Uchechtne se.*Ještě se rozmyslím, co s tebou. Jestli odpuštění nebo hladomorna.*Řekne naoko vážně, ale na tváři má pořád ten stejný pobavený úsměv. Pak souhlasí s tím, že ona jako socha Samary by byla jistě zajímavá a jen tak by ji nikdo neměl. Asi by byli jediní. *Neříkej mi tak aspoň ty, prosím tě.. Stačí, že přátelům, kteří mi normálně tykali, než mi nasadili korunu musím teď připomínat, jak se jmenuju aby mi říkali tak a ne tím titulem.*Uchechtne se. Řekne že tu může přece zůstat i po Selekci, klidně i jako hladič listů.*Já budu taky jedině rád, když tu zůstaneš. Jen mi řekni, co by tě bavilo. Klidně z tebe mohu udělat i diplomatku. Ty často cestují, podívala by ses do světa na zajímavá místa. Etiketu ovládáš.Nebo i klidně něco jiného, co by tě bavilo více.*Řekne s úsměvem.*Jedna pozice chůvy je už zabraná, ale na všechny děti v paláci stejně bude potřeba více, takže kdyby ti nevadilo pracovat jako chůva pro malé satanáše v podobě dětí Schreave.. Teda.. moje děti budou samozřejmě zlatíčka, celí po tatínkovi.. Ale ty bratrovi a později i mých sester.*Uchechtne se. Jestli jeho děti budou zlatíčka, peklo asi zamrzne. Pousměje se na ni, když si sedne vedle něj a pak se zeptá na jejího otce. Je rád, že se cítí lépe a ujistí ji, že se už nebude muset bát. Uchechtne se.*Nazvala jsi krále ťutínkem? No.. lepší jak Veličenstvo.*Zasměje se. Pak jí řekne, že věří, že i ona najde lásku. Někoho, kdo ji bude nadevše milovat a jemu jednou dá do nosu a vyndá, že to byl velký blbec, že si nevybral ji a zároveň poděkuje, že to neudělal.*Pozná, že ty za to stojíš Keiro. Což ano.*Opatrně ji pohladí po rameni. Tak aby viděla, jeho ruku a nelekla se. Asi by ji i objal, ale nechce ji nějak více vyděsit. Pak si povzdechne a řekne jí, jak je na tom jeho rodina. Nelíbí se mu, že s nimi nemá nijak růžové vztahy, teda aspoň ne s otcem. Pousměje se na její slova.* Pořád v to doufám, ale zároveň vím, že s každým dnem je ta naděje menší a menší a ona se skoro ztrácí před očima.*Vydechne.*Děkuju ti.*Vydechne. Pak se trochu zamračí.*Keiro.. Já věřím, že rodinu budeš zase mít. Že si najdeš někoho kdo tě bude upřímně milovat a já budu jen a jen podporovat to, že byste zůstali tady. A mohli bysme všichni pro sebe navzájem jako rodina. Věřím, že jednou tu kromě mých dětí budou pobíhat i tvoje.*Usměje se.*Neboj, už nebudeš sama. Já tu pro tebe jsem, jako tvůj kamarád a věřím že se za chvilku získáš i další členy mé rodiny a budeš za chvilku jako naše.
avatar
Admin
Posts : 260
Join date : 21. 11. 19
Zobrazit informace o autorovihttps://chanceselection-rpg.forumotion.eu

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Re: Labyrint v zahradách paláce

za Sat Apr 04, 2020 11:33 am
Pátý ročník
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Petros Leo Lindwood

za Tue Apr 14, 2020 5:36 pm
*Nedávno se potkal s Aspen, svou snoubenkou. Pořád mu přijde divné ji ta nazývat, když miluje její sestru. Esme ještě neměl možnost vidět a to se jí nijak nevyhýbal. Spíše má pocit, že to ona se schovává, což by asi i chápal. Po celou dobu, co byl on v Řecku a ona tady s ní udržoval kontakt a pravidelně, dvakrát týdně jí nechal posílat květiny, nejrůznějšího druhu a mnohdy i jiné dárečky a i teď v tom pokračuje. Zrovna dneska jí poslal květiny a náhrdelník s přívěškem srdce, který je utvořen z kamenu, modrého safíru.Rád jí dělá nejrůznějšími dárečky radost. Před chvilkou dodělal poslední papíry, které mu jeho otec poslal a teď se prochází zahradami paláce, jen v džínách a tričku. Po chvilce dojde do labyrintu a ani si to neuvědomuje. Pořád se jen dívá do země, smutným pohledem, mezitím co prochází uličkami labyrintu.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Esme Maeve Schreave

za Tue Apr 14, 2020 6:17 pm
*Dnes ji prisel dalsi zdarku od Petrose. Za jinch okolnosti by byla stestim bez sebe, ale ted ji tyhle jeho romanticka gesta nici, protoze takhle to nema byt. Ona ma posilat datky jeji sestre se kterou je zasnoubeny.. Podivaa se ze zvedavosti, co krabicka skryva a nahnalo ji to slzy do oci a naseldne krabicku odlozila nna stolek a vice si ji nevsimala. Stejne jako posledni dy, tak ani dnesek neni vyjimkou a ona ma na sobe cerne blouhe saty, ktere jsou skoro az na zem, bez raminek. Sve dlouhe tmave vlasy ma ropustene a par pramenu ma pres ramena. Na nohou ma cerne lodicky na nizkem podpatku. Jeji ocni stiny jsou kourove a cerne, jako uhel a stejne tak i tuzka, ktera lemuje jeji vicka apodtruhji tak jeji bledou tvar. V naruci nese malou bilou civavu, ktera je nyni jeji nejvernejsim spojencem. Po dlouhe dovbe se rozhodla opustit svou komnatu a rozhodla se, ze si zajde provetrat hlavu do labyrintu a doufa, ze ji cerstvy vzduch pomuze lepe zapomeout. Na nej. Na Petrose, ktery je rpo ni od doby, co jej zasnoubili s jeji sestrou zakazany.* /Prestan busiit srde... musiszs zapomenout... Zlomene sedce.. Prstanes krvacet./ Honi se ji hlavou, kdyz vejde do labyrintu, zna jeho cesty nazpamet, ale momentalne by byla rada, kdyby je neznala a mouhla se zde ztratit. Vydechne a vyda se jednim smerem.* /Je ted s ni?... smeje se s ni tak, jako se smal tolikrat se mnou? .. Posila ji darky?... Boze.../ *Kouka se jen pod sve nohy a jakmile po nejake chcili bloumani po labyrintu satri pred ni par noou, stihne se zarazit jeste nez se s danym clovekem srazi. Par pramenu vlasu ji tak spadne do obliceje.* Omlouvam se... *Pipne, ale nezvedne svuj pohled. Hlavu na stale sklopenou.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Petros Leo Lindwood

za Tue Apr 14, 2020 6:48 pm
*Ani nedává pozor na cestu. Je ztracený v myšlenkách a sleduje svoje nohy, které jdou někam v před.*/Jak se asi má Esme? Můj anděl.. Má princezna./*Proběhne mu hlavou. Tak rád by ji viděl. Viděl její úsměv, slyšel její nádherný hlas, který mu na tváři vždycky vykouzlí úsměv. Ochutnal zase jednou její sladké rty. V hlavně se mu začne tvořit obrázek jeho jediné lásky. Pravděpodobně byla jen otázka času, než do někoho vrazí, což se stane. Rychle dívku zachytí, aby nespadla. Ten hlas, který se mu omluví pozná ihned. Zvedne pohled a musí se pousmát, když ji vidí.*Esme..*Hlesne. Zvedne ruku a dotkne se její tváře, jako by se potřeboval ujistit, že je to skutečně ona a ne jen nějáký nádherný přelud.*Ahoj. *Pozdraví ji.*Je mi líto, co se stalo.*Hlesne. Sice za to nemůže, ale omluví se jí.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Esme Maeve Schreave

za Tue Apr 14, 2020 8:00 pm
*Po delsi dobe je venku a v naruci nese svou malou spolecnici, kterou memntalne ma a je jediny tvor se kterym tak travi cas. Neni schopna se ted usmivat a vyhyba se sve rodine jak jen o jde a nemluvi s nimi kdyz nemusi. S Petrosem se jeste nesetkala i kdyz je ji jasne, ze uz v illei byt musi. Nejradeji by se za nim rozebehla a pevne jej objala a rekla mu, ze je jejim vsim, ale tohle nemuze. Uz ne. Ona na tohle nem zadne pravo, narozdil od Aspen.* /Proc zrovna Apen?.. Budu se muset divat na to, jak na plesech a kacich jsou spolu.... Nebudu na akce chodit.. preventivne...Snad tak me srdce zaceli ranu rychleji../ *Vejde do labyrintu, kam mela namireno a ltuje, ze zna jeho spletite chodbicky zpameti a vi, jak se dostat ven. Nejradeji by zde zustala uveznena se svou bolesti a vzpominkami na Petrose. S nejkrasnejsimi vzpominakai, ktere momentalne bodaji do jeji duse, jako miliony trnitych ruzi.* /Petrosi.../ *Na sklopeny pohled k zemi, takze se nediva, kam slape, ale jakmile malem do nekoho narazi zapotaci se, ale pohled nezvedne a pohladi Winter. Omluvi se neznamemu, do ktereho malem narazila, ale jakmile uslysi hlas ten hlas, ktery tak duverne zna, zvedne k nemu pohled a vyvali sve hnede oci zvyraznene makeupem a dech se ji zasekne v krku a jeji srdecni tep blazni.* /Petros... je to.../ Petrosi?.... *Pipne a jeji oci se hned zacnou zalevat slzami, kdyz citi jeho dotek na sve tvari. Mlci a nechava sve slzy stekat po tvari a nakonec e sohne a postavi Winter na zem. Jakmile se narovna, sama zvedne svou ruku, kterou celou roztrresenou polozzi na jeho tvar.* Jsi tady...*Vydechne a potom, co sylsi jeho omluvu jen zakrouti hlavou.* Ne... ted... ne...prosim.. *Vydechne a stale nechva sylzy tect. Pomalu se k nemu priblizi a ruku kterou mela na jeho tvari presune na jeho hrudnik a mezi prsty sevre larku jeho kosile a celem se opre o jeho hrudnik vedle sve ruky.* Nemuzes za to. *Pipne.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Petros Leo Lindwood

za Tue Apr 14, 2020 8:25 pm
*Prochází labyrintem a ani nedává pozor na cestu. Myšlenkami je u své princezny. Princezny, která má ty nejnádhernější oči na světě. Oči, které vždycky přirovnával k čokoládkám. */Ona vždycky byla sladká./*Proběhne mu hlavou. Když do někoho vrazí, asi to měl očekávat. Chce se omluvit, ale trochu na to pozapomene, když slyší až moc krásný a hlavně známý hlas, právě Esme. Pousměje se na ni, když jej pozná.*Jsem to já princezno.*Položí jí lehce ruku na tvář, ze které později i setře slzy, které se tam objeví. Když mu položí svou ruku na jeho tvář, lehce se do její dlaně opře a políbí jí do ní.*Jsem.*Vydechne. Pak se jí omluví za to jeho zasnoubení. Přikývne a sám k ní přistoupí blíže. Ruku z její tváře přemístí na její bok, na ten druhý dá svou druhou ruku a obejme ji, zároveň co si ji k sobě přitáhne blíže a obejme ji pevněji.*Nemůžu, nechtěl jsem to.*Přikývne. Pak mlčí.*Miluju tě Esme, to víš. A pro tebe se klidně vzdám všeho. Když se vzdám koruny.. Bude to asi dost těžký, ale Thaddea to zvládne.*Zmíní svou nejstarší sestřenku, která je po něm jako druhá na řadě pro řecký trůn.*Vzdám se titulu, a tak budeme moci být spolu.
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Esme Maeve Schreave

za Tue Apr 14, 2020 8:59 pm
*Labyrint je prrvni misto, ktere ji prislo na mysl a tak se do nej proste vydala a jdoufa, ze tam aspon cast jeji bolesti zustane navzdy ztavrena v kerich zdten labyrintu a ji se aspon malinko ulevi. Nese Winter v naruci a jde ulickami, dokud so nekoho nenarazi a ten nekdo ji nezachyti, aby nespadla. Nastesti nespadla ani WINTER, KTEROU STISKLA K DOBE PEVNEJI. oMLUVI SE NEZNAMEMU, ALE JAKMILE USLYSI JI AZ MOC ZNAMY A POVEDOMY HLAS, MA POCIT, ZE JI SRDCE VYPOCHODUJE Z HRUDI, JAK MOC A RYCHLE BUSI.* /jE TADY.../ *Kdyby tohle byla jina situace a on nebyl snoubencem jeji sestry hne d by u adsene skocila do naruce a usmivala se , jako mesicek na hnoji samym stestim, ale tohle je uplne jinak situace a ji se spusti z oci slzy, nez se vzpamatuje a postavi Civavu na em a sama jde blize sve jedine lasce a polozi roztresene ruku na jeho tvar, aby se ujisila, ze neblazni a pred ni vazne stoji jeji princ. Kdyz ji potvi jeho polibek do jeji dlane, ze je to skutecne on, slzy ji z tvare stekaji rychleji. Je ji jedno, ze bude mit cerne stiny, tuzku a rasenku vdude po obliceji. Hlavni je pro ni to, Ze narazila na prince, ktery ukradl jeji srdce a ziskal si jeji lasku. Nasledne uz je v jeho objeti a tse jej ujisti, ze on za to, ze jeji a jeho rodice jej zasnoubili s jeji sestrou. Nosem vsechne jeho vuni, kterou tolik miluje a chce si ji nvzy pamatovat.* I ja tebe Miluji. *Zasepta do jeho hudi a nasledne po jeho posldnich slovech zvedne oblicej, aby videla do toho jeho. Sice jej vidi rozmazane, jak se jeji oci plni novymi a novymi slzami, ale hned krouti hlavou a nasledne mu rukou jemne zacpe pusu a krouti hlavou.* Ne. Vzdat se koruny atrunu ti nedovolim, ani kdybys tadyna hlave tancil stverilku. *Rkne a sleduje jej.* Ja... ja vim, ze to bude tezke.. a bude to bole, ale ja... ti nemuzu dovolit, aby ses vzdal trunu, protoze budes skvely kral Petrosi. Pokud me opravdu milujes, tak tohle vypust z hlavy, dobre? * Promluvi k mu prosebne a nasledne da ruku z jeho rtu a vice se zachumla do jeho objeti.* Zvladneme to... i jinak... mozna.. *Pipne.* Tolik jsi mi chybel... *Zamumla.* Dekuji za arky, ale myslim, ze ty bys mel posilat o pokoj vedle. *Zvedne k nemu pohled.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Petros Leo Lindwood

za Tue Apr 14, 2020 9:30 pm
*Opře se lehce do dlaně Esme, kterou mu položí na tváři a pak ji tam i políbí. Sám nechává svou dlaň na její tváři, de ji jemně dlaní a poté se i snaží setřít všechny slzy, které jí tečou z očí. Bolí ho takhle ji vidět. Chce, aby měla na tváři jenom úsměv a vědomí, že za její nynější stav může i on, kvůli jeho zasnoubení, jej ničí. Přeje si všechno změnit. Přeje si, aby jeho snoubenka byla právě Esme, ne její sestra. Po chvilce ji vtáhne do pevného objetí, jako by se bál, že když ji pustí, uteče mu.*Zvládneme to, nějak.*Řekne přesvědčeně a usměje se, když od ní slyší, že jej taky miluje. Pak řekne, že se pro ni vzdá koruny. Ví, že to nebude lehké, ale pro ni to udělá. Když mu zacpe rukou pusu, zmlkne a poslouchá ji, přičemž se jí dívá přímo do jejích očí, které jsou jako čokoládky.*Ale já chci být s tebou Esme. Nemůžu být bez tebe, to bych nepřežil. Chci si vzít tebe a pokud je to jediná možnost, udělám to.*Namítne. Pak ji zase obejme, ochranářky a začne ji i hladit po zádech. Opře si bradu o její hlavu a do vlasů ji i políbí.*zvládneme to. Zajdu klidně i za tvými rodiči a vysvětlím jim o. Snad by to pochopili ne? Aspen je milá dívka, to nemohu popřít, ale mé srdce patří tobě. A oni určitě chtějí, abys byla šťastná.Ty i Aspen. A takhle by nebyl šťastný nikdo./Ani Aspen, kdyby se do mě zamilovala.. Mé srdce patří jen jediné princezna a to té, která je teď v mém náručí./Ty mě taky. Neskutečně moc.*Vydechne a na její další slova potřese hlavou.*Dárky posílám a budu posílat dívce, kterou miluji a to jsi ty, ne tvoje sestra.
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Esme Maeve Schreave

za Wed Apr 15, 2020 12:13 am
*Hladi jemne jeho tvar roztresenyma rukama, protoze je stale celkem v soku, ze jej tase po takove dobe vidi. Snazi se nemyslet na to, ze Aspen nenni jeho snoubenkou, ale nejde to a jeji oci se tak plni slzami, ktere se snazi zastavit, ale evuidentne marne. Citi, jak ji Petros stira z tvari slzy a usklibnese jemne.* Budes mit cerne prsty. *Rekne mu a jakmile si ji vtahne do objeti uvolni se v jeho naruci. Uvedomuje si ze tohle je spatne a kdyby j neko videl byl by z toho maler, ale nemuze si jenoduse v jeho blizkosti pomoct.* /Jen on vidi jaka jsem i kdyz ma na sobe tohle. Vi, ze je to kvuli toho, ze jej ztracim... Ale neztratim jej uplne.. jen... bude muj svagr. Svagr, ktereho budu nejspis vzdy milovat./ *Kdyz slysi jeho slova, chce jim skutecne verit.* Zvladneme...*Rekne a jakmile zmini, ze se kvuli ni vzda trunu, zacpe mu usu eukuou a nesouhlasne vrti hlavou a nasledne mu i rekne, ze s tomhle napadem neseouhlasi, protoze Eecko by tak pristo p skveleho krale.* ne ze byh tve sestrence neverila, Petrosi, ale lide vzhlizi k tobe a tak to take zustane. Ty budes kralem... *Potom jen vydechne.* ja nechci aby se nase zeme dostaly do vakky. Pochybuji, ze tvi rodice by se smirili s druhorozenou dcerou . Kdyby jim to nevadilo, tak by ti treba dali na vyber mezi nami dvemi ne? *Rekne smune a nakonec jej obejme a rekne, ze jej miluje a milovat jej bude navzdy at se stane, cokoliv.* /I kdyz to bude bolet... Na nej nikdy nezapomenu.. jak se ika na prvni lasku se nezapomina./ *Pomysli si a vice se v jeho naruci prituli a vychutnava si tuhle chvilku.* Jsi blazen, vis to? *Rekne a sama si utre oci hrbetem sve ruky a nasledne se na nej zse podiva a postavi se na spicky a konecne jej po tak dlouhe dobe zase polibi na ty. Na rty, ktere ji prijdou sladsi, nez ta nejlahodnejsi bonboniera na svete Potom se kratce odtahne.* Chtela jsem s tebou zazit spousty blaznivych veci, Petrosi. *Vydechne.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Petros Leo Lindwood

za Wed Apr 15, 2020 9:19 am
*Usměje se na ni a s utíráním jejích slz nepřestává.*To je mi jedno.*Odpoví jí. To, že bude mít černé prsty je pro něj naprosto nepodstatné. Pak si ji přitáhne blíže k sobě a obejme ji, pevně, aby mu neodešla. Doufá, že to nějak vyřeší, že to spolu zvládnou. Rád by se pro ni i vzdal koruny, chce být s ní a nic mu v tom nezabrání. Když mu zacpe rukou pusu, zmlkne a visí na ní pohledem.*Nevěděli, že tě miluju. *Vydechne.*Znám svého otce. A i tvého. Mohu s nimi promluvit a třeba na to přistoupí. Kdybych si s nimi jen promluvil a svěřil se jim s tím.. Nemuselo by jim to vadit.*Doufá, že jeho otci to vadit nebude. A má pravdu, za to, že si s nimi promluví nic nedá. Nějak to řešit musí. Pak ji zase obejme a když se k němu sama přitulí, usměje se na ni a začne ji hladit po zádech. Klidně by tu takhle s ní stál navěky. Uchechtne se.*Ale jsme tvůj blázen.*Zazubí se na ni. Pak se k ní skloní a políbí jí na její sladké rty a jen nerad se po chvilce odtáhne.*Zažijeme je.*Řekne přesvědčeně.*Budu o tebe bojovat, jen si nemysli, že to nechám jen tak.*Pohladí ji po tváři.*Ještě mě napadlo něco a to bychom mohli zkusit, když nenajdeme jiné řešení.*Odmlčí se.*Napadlo mě, že bychom se mohli vzít tajně, někde v kostele ve městě. Kdyby s tím rodiče jen tak nesouhlasili. Kdybychom už byli manželé, nemohli by nám nic říct. I kdyby můj otec s tím nesouhlasil, nemohl by nic udělat, protože by to Illea mohla brát jako urážku. A stejně tak i tvoji rodiče by se s tím museli smířit.*Řekne jí další věc, co jej napadla.*Akorát by jsi přišla o svatební hostina a tak.. Ale tu si můžeme udělat i dodatečně. Všechno, co bys chtěla.*Skloní se a políbí ji lehce na čelo.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 726
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Esme Maeve Schreave

za Thu Apr 16, 2020 9:38 pm
Jak myslis. *Rekne mu jen ohledne toho, ze bude mit cerne prsty od jejich stinu a rasenky diky tomu, ze breci. Je ji jedno, ze bude mit vsude po obliceji cerne stopy po slzach. Hlavni je pro ni to, ze je v jeho blizkosti, dokud to jeste jde a je mozne. I kdyz vi, ze by si od nej nela radeji drzet odstup, nedokaze to a tak se od nej nechava obijmat a ona mu objeti vraci zpet, kdyz, ale Petros zacne mulivit o tom, ze se kvuli ni vzda koruny, zacpe mu psu rukou a rekne mu, ze s imjle nesouhlasi. Potom vydechne a pusti jeho rty a poslechne si jeho slova.* Ja vim, ze tonevedeli, ale ja nechci byt tim duvodem, diky kteemu se vzdas trunu Petrosi. Byla by to ta nejvetsi chyba, kterou bys udelal a pozdeji bys litoval. Ver mi. *Nikdy s tomhle napadem nebuse souhlasit. Nechce, aby se vzdal koruny a zahodil tak vse jen behem chvilky. * Zatim s nikym nbmluv dobre? Treba se do Aspen zamilujes a... my budeme jedna rodina.. a budeme se navstevovat... a.. /Nebude to uz nikdy takove jake to bylo../ *Odtahne se od nej a jednu rukou si promne pazi a sleduje jej a posloucha jeho slova.* Zazijeme? *Zepa se jej a zamrka a potom se na nej jen diva a nasledne otevre jen pusu.* Vzit se? Tajne? Ja nevim.... Treba pokud uz si nebudeme dale vedett rady, dobre? *Rekne a potom jen chytne jeho oblicej do dlani a zaviva se do jeho nadhernych oci.* Slib mi, ze pokud zacnes neco citit k Aspen, ak mi to hned reknes a to i za enu, ze by se moje srdce uz definitivne rozletelo v prach. *Rekne mu prosebnym tonem hlasu a diva se mu orimo do oci.* Slib mi to.
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Petros Leo Lindwood

za Thu Apr 16, 2020 10:26 pm
*Nevadí mu, že by snad měl mít černé prsty od její řasenky. Je mu to jedno. Jediné, na čem mu momentálně záleží je, aby setřel z jejích tváří všechny slzy a pokud možno by zařídil, aby se tam nikdy už neobjevily. Chce, aby se usmívala a ne plakala. Chce na jejích tvářit vidět její nádherný úsměv, ne slzy, které po nich stékají. Obejme ji a jen tak svou princeznu neplánuje pustit. Nasaje vůni jejích vlasů, a spokojeně přivře na chvilku oči. Než se odtáhne a řekne, že se pro ni klidně vzdá koruny, jen aby mohl být s ní. Nesouhlasně potřese hlavou.*Nikdy bych toho nelitoval. Byl bych s tebou. Neměl bych tedy důvod k tomu litovat toho.*Namítne. Pak řekne, že s s jejich rodiči může aspoň promluvit, protože podle něj by se to dalo nějak vyřešit a za pokus nic nedá.*Nemůžu se zamilovat do někoho jiného, když už někoho miluju. A ta princezna, která vládne mému srdci stojí přímo tady přede mnou.*Skloní se a políbí jí na čelo. Přikývne.*Zažijeme.*Je o tom přesvědčený. Udělá cokoliv, aby mohl být s Esme. Klidně se i vzdá koruny, aniž by jí o tom prvně řekl. Navrhne další řešení toho, jak zařídit, aby byli spolu, vít se tajně někde v Angeles.*Přesně tak.*Usměje se na ni lehce.*Dobře..*Souhlasí a odmlčí se. Pak se jí podívá do očí a položí své ruce na ty její, které mu drž obličej.*Kdyby, což se nestane, bych se do tvé sestry zamiloval, řekl bych ti to. Ale já miluji jedině tebe.*Ujistí ji.*Kdybych ne, nechtěl bych si tě vzít. *Sundá jemně její ruce ze svých tváří a jednou svou rukou si sáhne do kapsy džín, odkud vytáhne bílou krabičku, kterou rozevře. Je v ní prsten, který koupil pro ni. plánoval ji požádat o ruku a s tím prstenem v kapse chodí už asi tři měsíce, od doby, co se dozvěděl, že pojede do Illey, kvůli Selekci zdejšího kounního prince. Vytáhne prstýnek a podívá se na ni. Vezme její levou ruku do své dlaně a lehce ji palcem pohladí po jejím hřbetu.*Chtěl jsem tě požádat o ruku. *Vydechne.*Teď bych to udělal taky, kdybychom nebyli v situace v jaké jsme. Ale nežádám. Musíme to prvně všechno vyřešit a i kdyby by se nám to nepodařilo, chci, abys tento prstýnek měla ty.*Podívá se jí do očí.*Abys věděla, že to tobě patří a bude navždy i patřit moje srdce.*S prstýnkem v ruce čeká, zda mu povolí, aby jí jej navlékl na prsteníček.*
AndyHoff
Posts : 2936
Join date : 23. 11. 19
Age : 17
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Wyatt A. K. W. Schreave

za Sat Apr 25, 2020 9:08 pm
*Hned jakmile přiletěl do Angeles, hodil si tašku do komnaty a pak zkontroloval svojí motorku. Naštěstí na ní nenašel ani jeden škrábanec. Z komnaty si ještě předtím vzal svůj zázračný bílý prášek, kterého si trochu šňupnul a láhev whiskey. S tou se začal procházet po palácových zahradách. Nechce být vevnitř, protože tam je až moc velká pravděpodobnost, že narazí na někoho z rodiny. Neví, jestli k nim už doputovaly zprávy o jeho návratu. Ale moc dobře ví, že nadšené přivítání ho nečeká. Radši se schoval v labyrintu a přibližně uprostřed tohoto živého bludiště se posadil na lavičku a trochu si cucnul z flašky. Dneska se vyjímečně neplánuje opít.* /Stejnak jim tu beze mě bylo líp../ *Povzdychne si a opře si lokty o kolena. Pak si obličej schová do dlaní. Nejradši by odsud zase zmizel, protože vídávat rodinu mu jenom připomíná, jak nevítaný tady je.*
-LF-
Posts : 2927
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Destiny Senna Teagan

za Sat Apr 25, 2020 9:21 pm
*Ihned jak se dostavila do paláce si jí na starost vzaly komorné. Došla s nimi do komnaty, která se jí zdá obrovská a nádherná, ale chce se ještě na chvilku jít ven provětrat. Ani se nepřevléká, nechá si na sobě to, co má na sobě. Na co by se převlékala? Chce se jen projít zahradami, což taky udělá, ale následně se ocitne až u Labyrintu. Neví, jestli se někdy dostane ven, jakmile tam vkročí, ale to jí v tom nezabrání. Prochází uličkami, které tvoří zelené stěny. Zvědavě se rozhlíží kolem sebe a snaží si zapamatovat cestu, třeba podle sošek, které zde jsou, aby se neztratila úplně. Když zabočí a rozhlédne se po další cestě, všimne si postavy s hlavou v dlaních, která sedí na lavičce. Protože je tma ani nepoznává kdo to vlastně je. Momentálně nerozezná, jestli se jedná o krále a nebo jen nějákého strážného.*Ehm.. Jste v pořádku?*Zeptá se jej a přejde opatrně blíže.*
Sponsored content

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Re: Labyrint v zahradách paláce

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru