Goto down
LittlePrincess
Posts : 285
Join date : 11. 01. 20
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Thylane A. S. Melchoire

za Thu Jan 16, 2020 11:00 pm
*Zarazí se téměř okamžitě nad slovem rande. Už jen to, že nad tím on přemýšlí bylo překvapující pro ni. Dále se tím ujistí, jen co princ začne výjmenovávat možnosti. *Je jich tolik, rozhodně všechno zní lákavě. Myslím, že potápění nebo labyrint s piknikem bude dobrá volná na začátek.* Poradí mu a povzbudivě na něj mrkne, ona by rozhodně nezahodila žádnou z těchto možností. Všechny se jí zdály skvělé. Diví se, že ho napadlo tolik věcí, z toho co by jí mohlo skutečně bavit. Rozumí si s ním, víc než čeká, jí samotnou překvapí jak jednoduše se s ním dokáže bavit a přitom být skoro pořád uvolněná. Usmívat se na něj, jako by to bylo normální. Skoro by bylo, kdyby se  nacházeli v normální situaci.* Spousta lidí a spousta tváří, už se nedivím, že máš problém si je jen tak napoprvé zapamatovat.*Přizná se lehce, má očividně podobný problém. Lehce se pousměje než zase promluví.* Občas je lepší mít vlastní klid, svoje místo. Kam nikdo nesmí.* Přitaká klidně a zvedne k němu své oči, než se zase zadívá na noční oblohu plnou hvězd, které šly vyjímečně vidět. *Je to tu krásné, takhle v noci.*Šeptne tiše jako poznámku, spíše jen pro sebe, ale tím jak sedí blízko, je nejspíš slyšitelná i pro něj. Nevadí jí to, každopádně, má hodně co si sepsat a vymyslet.*
-LF-
Posts : 1548
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer Sebastian Schreave

za Thu Jan 16, 2020 11:40 pm
*Přemýšlí, kam ji pozvat, až to na ni vyjde. Chce pozvat všechny dívky a nikdy se nemůže rozhodnout, koho pozve a tak vždycky vezme přihlášky účastnic a tři random vytáhne, přičemž ty, které na první schůzku vzal už vyřadí předem, aby je nevytáhl znovu Neví, co má vybrat a kam vzít ji a proto se rozhodne nechat to na ní.*Dobře, něco pak vyberu a zařídím a pošlu ti pozvánku.*Mrkne na ni. Hned se mu ten výběr o něco zúžil za což je rád. Někdy má problém, aby vymyslel, co by jak jej tak i dívku mohlo bavit, ale u ní zase těch možností bylo hodně. Pak se na ni zase jen lehce pousměje a dále se k tomu nevyjadřuje.*Přesně tak. A bohužel tady v paláci je to jenom tak tvoje vlastní komnata-. *Vždycky mu to tu přišlo strašně.. Nesoukromé. Kamkoliv mohl kdokoliv přijít. Aspoň tak to připadalo jemu. A i když je palác velký, je v něm jen málo míst kde člověk bude mít skutečné soukromí. Zvláštní ironie. Pak chvilku mlčí a dívá se do země a na svoje boty, střídavě. Dobře se mu s ní povídá. Jde to až překvapivě lehce. Po jejích slovech se podívá zase na ni. Vidí, že pozoruje noční oblohu,, ale on se dívá na ni. A i když to nemůže vidět, přikývne.*Je to tu moc nádherné. *Souhlasí.*Díváš se ráda na hvězdy? Mámě tu i hvězdárnu.. Tam je to taky moc hezký a hvězdy se tam pozorují ještě lépe.
LittlePrincess
Posts : 285
Join date : 11. 01. 20
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Thylane A. S. Melchoire

za Fri Jan 17, 2020 6:21 am
Pozvánku? To zní hrozně, vážně a přehnaně. *Poznamená na jeho slova pobaveně, ani si nedokáže představit jak něco takové může fungovat. Nejspíše to fungovalo, ještě za starých časů dobách minulých. Ale je ráda, že mu aspoň trochu pomohla ulehčit výběr, musel to mít hrozně složité a  vybírat si. Každá dívka je přece rozdílná a né všechny důvěřující lidem na tolik, aby člověk zvolil správné místo schůzky. Aspoň jí to tolik nepřekvapí, pokud se v jejím pokoji jednou pozvánka od prince objeví.*Myslím, že má komnata mi vystačí do doby, než budu muset domů. *Skousne si nejistě spodní ret, ale přikývne. Princ jistě takové schovky jen pro sebe musí mít, aby se mohl před všemi schovat. To celkové mlčení jich obou je zvláštní, ale ne zvláštně nepříjemné. Nevadí jí to, ta chvilka ticha, která nastane, než se jí sama rozhodne prolomit svými slovy. Kdyby věděla, že na ní kouká nejspíš by zase nastalo to rozpačité chování, ale to v tomhle případě nehrozí. Jen nepatrně kývne hlavou při pozorování noční oblohy.*Krásné jako oči jednoho jasného prince. *Mluví tiše, a nejspíš by byla ráda, kdyby tohle přeslechl, nebo kdyby to neřekla. Lichotky většinou nedává nikomu, neumí to, ani k tomu nemá většinou důvod. Ale tohle, přišlo jí že se hodí to říct. Právě teď, tenhle okamžik.*Hvězdy mi připomínají domov, je hezké jak jsou všude stejné a zároveň jiné. *Pronese tiše a její koutky úst se zvednou do úsměvu, jednoho z těch kratších, ale i tak se to dá nazvat úsměvem. Svůj obličej zase otočí k němu, aby mu mohla věnovat další úsměv.* Měla bych už jít, dokud si pamatuji cestu do svého pokoje. *Opatrně, docela pomalu vstane z lavičky, a lehce se mu pokývne hlavou na rozloučenou.* Uvidíme se na plese, dobrou noc Sawyere....krásné sny.*Popřeje mu ještě na rozloučenou, než se vydá zpátky do paláce, ještě se ohlédne a věnuje mu krátké mávnutí. Než vlastně zmizí stejnou cestou, kterou se sem ráčila zabloudit. *
-LF-
Posts : 1548
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer Sebastian Schreave

za Fri Jan 17, 2020 1:09 pm
*Uchechtne se.*Možná, ale jak jinak bych tomu měl říkat? *Zeptá se jí. Neví, jak to jinak nazvat. Je to kartička, na kterým je vlastnoručně napsané pozvání, takže ano, pro něj je to prostě pozvánka.*/Stejně jak jsou pozvánky na svatbu a nebo na pohřeb./*Nijak se nepozastavuje nad tím, že ho tyhle dvě věci ke srovnání napadly a že je to možná trochu divné. Je rád, že mu pomohla s výběrem, kam ji vzít. Má na výběr už jen ze dvou věcí, což je pro něj úleva. A skutečně se těší, až ji někam vezme, protože hovor s ní nevázne a nemusí dávat témata k hovoru jenom on, jak je to u mnoha ostatních dívek.*Domů? Nevěříš si snad?*Nadzvedne pobaveně obočí.*Zrovna tebe bych si tu ještě nějakou dobu rád nechal./Možná napořád, uvidíme, jak se to vyvine./*Proběhne mu hlavou. Chvilku jsou zticha a pro něj to ani není nijak nepříjemné. Spíše takové to příjemné ticho, kdy si jen užívají blízkosti toho druhého. Souhlasí s tím, že jsou dneska hvězdy nádherné, ale skoro se na ně ani nepodívá, jeho oči jsou totiž pořád na Thylane, ani na chvilku s pohledem neuhne. Po jejích slovech se pousměje.*Ani ta nejjasnější hvězd na obloze nezáří tak jasně jako tvé oči, které se vždycky rozzáří, když se pro něco nadchneš, což je skutečně roztomilé, hvězdičko.*Upřímně neví, jak zrovna on může něco takového říct. On nebývá tím romantickým typem. Jasně, holce pochválí to jak vypadá nebo tak, ale nikdy nic takového snad nikomu neřekl. S úsměvem přikývne, i když vlastně ani neví na co, protože je spíše zaměstnaný pozorováním jí a ne posloucháním. Na obě dvě věci se dneska nezmůže. Z transu ho probere, až když se s ním začne loučit. Přikývne.*Dobrou noc hvězdičko.*Rozloučí se s ní s pobaveným úšklebkem. Téhle přezdívky se už nezbaví.*
-LF-
Posts : 1548
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Wed Mar 25, 2020 10:44 am
*Dneska má dopoledne volné, naštěstí. Prochází se v zahradách a drží raději dále od ostatních. Nemá na ostatní dneska náladu. Nebo ne na lidi ze své rodiny minimálně. Na sobě má i když má volno modrý oblek. Sako rozepnuté a jeho vlasy klasicky trčí do všech stran.*/Včera jsem málem přišel o korunu. Má ji týden a už jsem tolikrát selhal.. Jak mohu být kdy dobrý král? Arowen měla pravdu. Měl jsem ji dát Jasperovi.. Ten by byl lepší, jak já./*Ani nepostřehne, že vešel do Labyrintu. Ani mu to nevadí, zná to tady, takže se odtud dostane bez problémů, i když celou cestu nedával pozor. Ale teď se posadí na jednu z laviček a dá si obličej do dlaní.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 388
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Keira Tori Windermere

za Wed Mar 25, 2020 11:11 am
*Probudila se brzy rano se zvlastnim pocitem. Konecne se stalo to, naco tolik let cekala. Konecne se zbavila toho, co ji tizilo a nicilo prakticky od smrti jeji mamy. Kolikrat si rikala, proc ji se nepodarilo take zemrit, kyz dovrsila patnacti lt, kdy to peklo zacalo. Na to uz ted , ale nikdy myslet nechce, protoze tohle uz je jeji minulosti. Ma na sove svetleruzove saty,po kolena a pres ramena ma prehozeny svetrik stejne barvy. na noou ma lodicky s mensim pospatkem. Vlasy ma zapletene do copu a ma v nem i par trpiticich se stribrnych perlicek. Liceni ma jemne a na spickach svych ras ma malinke pruhledne perlicky, ktre na sovbe maji trpytky. Na tvari ma neutralni vyraz, ale jeji rty se jemne semtam zvednou do usmevu. Neni nadsena z toho, co se vcera stalo nakonec na Teibunale a bylo ji lito, ze tohle musel Sawyer resit a ne jen on, ale i jeho rodina na tom musi byt spatne. psychicky. Ma jasny il a tim je bludste. Posledni misto, kde jeste nebyla a jelikoz dny v palaci se opravdu krati vyda se doutrob labyrintu v zahradach. * /Vsechno je tady tak stejne a zelene. Nemohli to treba nejak barevne odlisit? Aby si clovek rekl je tady jsem uz byl tak musim na opcnou stranu?/ *Kouka se kolem a musi uznat, ze zahradnici si s tomhle mistem dokazali pohrat. Pohlada nohu pred nohu a diva se kolem, kdyz kraci jednou z ulicek.* Pripadam si, jako Harry Potter, kdyz mel ten ukol v labyrintu. Boze diky za to ze tohle me do sebe nevcucne. *Zamumla si pro sebe a dlani prejede po jedne ze zdi casti labyrintu ve ktere se nachazi a ucheshtne se.* Byla bych fakt divnou krovinovou sochou. *Zamumla si se smichem.*
-LF-
Posts : 1548
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Wed Mar 25, 2020 11:33 am
*Sedí na lavičce někde uprostřed labyrintu a přemýšlí. O tom, co se stalo včera a jestli vážně někdy bude dobrý král. Má chuť se vším praštit. Vyčítá si i to, že pustil Arowen, protože slíbil, že bude pykat, pokud jeho máma nepřežije, ale včera jej zachránila. A ne jej, ale i celou jeho rodinu. Doufá, že ten mír vydrží déle, než jen tři roky. Je jí vděčný za to, co udělala včera a sám na ně nebude útočit, pokud nebudou oni. Uslyší kroky a nějáká slova. Zvedne hlavu. Uvidí Keiru, která hladí křoví a musí se nad tím výjevem pobaveně usmát. Neví, jestli si ho všimla a ta slova byla mířená na něj, ale i tak se rozhodně na ně zareagovat.*To bys byla. Navíc ty už jsi Samara přece. Nemohla by jsi být ještě křovinová socha.*Řekne a jde poznat, jak jej to pobavilo.*Provozuješ tuto zálibu často? Často nám hladíš křoví?*Trochu ji provokuje, ale jen z legrace. Pak si vzpomene na včerejšek.*Jsi v pohodě?*Zeptá se pro ujištění. Ví, že musela odsoudit otce a i když si to zasloužil, nemusela by se cítit nejlépe. Bere ji jako kamarádku a chce jí pomoci, pokud se trápí.*
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 388
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Keira Tori Windermere

za Wed Mar 25, 2020 12:06 pm
*Labyrint je asi jedine misto, kde jese bevyla. Rozhodla se tohle napravit, protoze, kdy zase bude mit moznost navstivit labyrint, no ne? Prochazi se mistem a uz chape, proc se zde lidi hned zraci, protoze je to vse stejne. Ona by to odlisila barvami, teda aspon ty slepe ulicky, aby clovek vedel ze tam uz byl a bylo by to jednoduzsi na orientaci.* /Na jednu stranu, zelena uklidnuje, ale kdyz tady budu bloudit nekolik hodin, tak asi bude zelena pro me stresujici barvou do konce zivota./ *Zastvi se a prsty hadi zelenou zed z listu a mumla si neco pro sbe, teda aspon si mysli, ze jen pro sebe, protoze nepostrehla, ze by nekdo mohl byt pobliz, a tak, jakmile zaslechne hlas patrici samotnemu Sawyerovi, vypiskne leknutim, otoci se a zady se natiskne s vykulenym a pcima na onu zed a jednu ruku si da na heudnik, protoze ma pocit, ze ji srdce vyskoci ven.*Fuj!.. Teda... Tohle!... *Vykokta ze sebe.* Kde ses tady vzal takhle? Nemohl jsi si treba lukast prstama? nebo tak?*Zeptase ho a odlepi se od krovi* A nahodou, muzu byt originalnejsi Samara Samara z labyrintu. Aspon bych nemusela porad litat mokra a nemusela riskovat zapal plic. *Rekne se zazubenim a potom koukne na zelenou stenu za ni.* No jasne, ze ho hladim kazdy den. Jsi si nemvsil, ze na listech neni skori tadna necistota? *Podiva se na nej pobavene.* Na tohle si , ale nezvykejte, protoze moje sluszby konci v den, kdy me vyloucis. *Pronese a potom se zatvari vazneji o jeho otazce a udela par kroku nemu.* Mela bych se citit aspon trochu strasne za to, ze jsem ho poslala na dozivoti, ale on pro me prestal byt otem po mych desatych naroeninach. *Rekne a skousne si spodni ret a nasledne jen zakrouti hlavou.* Konecne mam pocit, ze se muzu svobodne nadechnout a uz i pomau za tu dobu, co jsem tady zacinam zvykat i na tmu a uz se ji tolik nebojim a diky tomu rozsudku vcera uz se ji nebudu snad bat nikdy. *Rekne a starostlive se koukne na nej a sedne si nakonec vedle nej na lavicku.* Jak jsi na tom ty a tva rodina? *Zepta se ho.* Neboj.. Vsechno zle prejde a tobe nastane strastne obdobi hned potom, co si vezmes Thylane. *Rekne mu s usmevem. Vi, ze prave tahle divka si jeho srdce ziskala, protoze si toho vsimla na akcich, ze prave s ni Saw travival nejvice casu ze vsech divek a na plesech vzdy travil cas s ni.* Nemysli si, jen opravdu sleoy clovek by si nevsiml, ze uz jsi si davno vybral. Numis byt zrovna nenapadny. *Popichne ho.* Hlavni je, ze jsi si jisty tim, ze ona zde bude pro tebe, jak v tech spatnych casech, tak v tech zlych a mas jistotu podpory z jeji strany. *Usmiva se.*
-LF-
Posts : 1548
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Wed Mar 25, 2020 12:56 pm
*Sleduje Keiru, která se rozhodla jim tady očividně hladit křoví a musí se nad tím výjevem pobaveně usmívat. Když vidí, jak uskočil, jeho pobavený úsměv se změní v omluvný.*Promiň, já tě nechtěl vylekat.*Omluví se hned.*Já tady sedí už nějakou dobu.*Uchechtne se.*Ty jsi sem teď přišla.*Pokrčí rameny zase s menším úsměvem.*To je zase pravda, asi jen tak někdo nemá ve svých zahradách Samaru jako sochu.*Přikývne. Zeptá se, jestli je tohle její každodenní zábava, hladit jim tady křoví. Zasměje se.*Tak to ti skutečně děkuji za tvé služby čištění listů.*Poděkuje jí.*Pořád platí ta nabídka, abys tu zůstala. Klidně můžeš být náš čistič listů.*Zasměje se nad tou představou. Myslí to jen z legrace.*Vážně bud rád, pokud to zůstaneš. Můžeme být aspoň přátelé.*On ji bere jako kamarádku. Vzpomene si a jejího otce a zeptá se, jestli je v pořádku.*Jo, to chápu.*Přikývne.*To, co ti dělal je neomluvitelné a být ve tvé kůži, taky bych ho tak nebral.*V tomhle s ní souhlasí. Pousměje se.*To jsem skutečně rád. Nechci, aby ses trápila. Zasloužíš si být po těch letech, konečně šťastná. A neboj, on už ti nikdy neublíží, to ti slibuju./Asi jedinej slib, který mohu dodržet a dodržím./*Když si sedne vedle něj, je rád. Už jí chtěl sám navrhnout, aby se posadila. Když ale zmíní jeho rodinu na rtech mu úsměv zamrzne. Nahlas si povzdechne a pohled sklopí k zemi.*Máma.. na tom není dobře.*Svěří se jí. I když to o její mámě mohla vidět i včera na Tribunálu.*S tátou jsme se pohádali.. Mám pocit, že se můj vztah s rodiči rozpadá čím dál více./Zrovna jí bych to ale asi říkat neměl./*Ví, jakou měla nebo spíše neměla rodinu. Ale zase na druhou stranu jej možná díky tomu bude chápat více, než ostatní.*/Nebo bych si mohl promluvit s Jasperem./*Vzpomene si na svého bratra. Pak se pousměje.*Jo, s Thylane nejsem zrovna nenápadný. Ani nevím, proč se to snažím vůbec tajit, když v tom očividně jsem fakt špatný.*Potřese hlavou. Podívá se na ni. Vidí, že se usmívá, takže usoudí, že jí to nejspíše nevadí.*Děkuju. Jsem rád, že ji mám. Věřím, že i ty si najdeš někoho, kdo tě bude milovat a to brzy. Ještě mi pak přijde rozbít nos a prohodí, že nechápe, jak jsem mohl chtít někoho jiného. A nebo spíše poděkovat, protože jinak by tě nemohl mít on.
† PsYcHoPaTiC †
Posts : 388
Join date : 23. 11. 19
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Keira Tori Windermere

za Wed Mar 25, 2020 9:56 pm
*Jakmile za sebou uslysi hlas krale, vypiskne a otoci se a natisne se na zed labyrintu a nejradeji by se ted stala jeho soucasti a zarotla do one zdi.* Tak pardon, ze jsem si e nevsimla, ale byla jsem zaujata tim, jak bych tenhle labyrint zaridila po svem. *Rekne s jemnym uchechtnutim a potom mu rekne, ze by byla radsi za samaru labyrintovou, nez tu klasickou ze studny a nasledne se zazubi.* Vidis? Byli byste originalni kralovstvi. *Rekne pysnym a pobavenym hlasem a potom mu pobavene rekne, ze lisky v tomhle labyrintu isti denne a poto udela pukrle.* Nemate vubec za, co Velicenstvo. *Zasmeje se a potom posloucha jeho slova. Jeho nabidky si neuveritelne ceni.* Moc rada bych zustala zit zde, protoze palac mi neskutecne prirostl k srdci a bylo by mi opravdu cti sloutit ti. Jen nejakou tu pracovni funkci mi budes muset ptideli. *Rekne mu a potom si sedne vedle nej na lavicku a rekne mu, ze si vazi toho, ze slib, ktery ji dal dodzel a diky nemu se nemusi uz nikdy bat a citi se svobodneji a potom mu rekne, ze Vse bude dobre azpozada Thylane o ruku a ekne mu, ze zrovna v tom, aby se tajil s tim koho miluje neumi byt nenapadny.* nahodou jste celkem ťutínci, jak jste roztomile zakoukani. Nekdy je to celkem komicke vas sldovat. *Popichne jej zase apotom se koukne nekam pred ebe.* Pokud se mi nekdy opravdu povede se zamilovat. *Pokrci ramenem.* Ten, kdo se mnou bude chtit stravit zbytek ivota bude muset mit zlatou trpelivost. Nebude to semnou mit nejlehci. *Vydechne.* Hlavne, co se intimnosti tyce. *Zamumla tise.* Porad mi vadi sebemensi dotek. I obijmani je rpoblem. *Sveri se mu a potom zatrese hlavu.*To s tvou rodinou mne mrzi opravdu, ale verim, ze tvuj tata si to necha prilezet v hlave a promluvite si o tom. Vzdyt Vse rodina je silna a nic ji nedokaze znicit. Nesmite dovolit, aby vas nekdo znicil. *Rekne mu.* Ja jsem od desei let prakticky nemela rodinu a dala bych cokoliv za to, abch mela tak skvelou rodinu, jakou mate vy. *Potom da ruku na jeho rameno.* To s tvou mamou je mi nesmirne lito, ale neprestavejverit. Zazraky se deji a ja verim, ze uz brty uslysite tu tolik ocekavanou vetu, ze maji lek pro tvoji mamu a ona zde s Vami bude jeste sposty let. *Usmeje se na nej povzbudive.* Vy mate stale nadeji. *Pousmeje se.* Jeste hodnekrat tobe i tve rodines Thylne bude oporou. *Zamrka a koukne se nekam pred sebe.* Bud vdecny za kazdou mintu s tvoji mamou. Nedavej ji najevo,, ze pochybujes o tom,ze ji zachrani. Rikej ji, ze ji mas rad a hodne ji obijmej. To same i tvuj otec. I kdyz se td hadate, ma te urcite semirne rad. *Pousmeje se.* Mas milujici rodinu, kterou ja ti mohu jen a jen zavidet, Sawe. *Promne si dlani pazi a kouka se stale pred sebe.* Ty mas velkou milujici rodinu. Mamu, tatu, sestry, bratra, tety a to vsechno, co ja nemela a mit nebudu, protoze z nasi .. rodiny jsem zbyla uz jen ja. *Poiva se na nej a jemne se pousmeje.* Vlasttne... mela jsem rodinu do deseti, potom uz to rodina nebyla ani zdleka.
-LF-
Posts : 1548
Join date : 23. 11. 19
Age : 16
Location : Někde na téhle planetě
Zobrazit informace o autorovi

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Sawyer S. Schreave

za Thu Mar 26, 2020 12:27 am
*Uchechtne se.*Ještě se rozmyslím, co s tebou. Jestli odpuštění nebo hladomorna.*Řekne naoko vážně, ale na tváři má pořád ten stejný pobavený úsměv. Pak souhlasí s tím, že ona jako socha Samary by byla jistě zajímavá a jen tak by ji nikdo neměl. Asi by byli jediní. *Neříkej mi tak aspoň ty, prosím tě.. Stačí, že přátelům, kteří mi normálně tykali, než mi nasadili korunu musím teď připomínat, jak se jmenuju aby mi říkali tak a ne tím titulem.*Uchechtne se. Řekne že tu může přece zůstat i po Selekci, klidně i jako hladič listů.*Já budu taky jedině rád, když tu zůstaneš. Jen mi řekni, co by tě bavilo. Klidně z tebe mohu udělat i diplomatku. Ty často cestují, podívala by ses do světa na zajímavá místa. Etiketu ovládáš.Nebo i klidně něco jiného, co by tě bavilo více.*Řekne s úsměvem.*Jedna pozice chůvy je už zabraná, ale na všechny děti v paláci stejně bude potřeba více, takže kdyby ti nevadilo pracovat jako chůva pro malé satanáše v podobě dětí Schreave.. Teda.. moje děti budou samozřejmě zlatíčka, celí po tatínkovi.. Ale ty bratrovi a později i mých sester.*Uchechtne se. Jestli jeho děti budou zlatíčka, peklo asi zamrzne. Pousměje se na ni, když si sedne vedle něj a pak se zeptá na jejího otce. Je rád, že se cítí lépe a ujistí ji, že se už nebude muset bát. Uchechtne se.*Nazvala jsi krále ťutínkem? No.. lepší jak Veličenstvo.*Zasměje se. Pak jí řekne, že věří, že i ona najde lásku. Někoho, kdo ji bude nadevše milovat a jemu jednou dá do nosu a vyndá, že to byl velký blbec, že si nevybral ji a zároveň poděkuje, že to neudělal.*Pozná, že ty za to stojíš Keiro. Což ano.*Opatrně ji pohladí po rameni. Tak aby viděla, jeho ruku a nelekla se. Asi by ji i objal, ale nechce ji nějak více vyděsit. Pak si povzdechne a řekne jí, jak je na tom jeho rodina. Nelíbí se mu, že s nimi nemá nijak růžové vztahy, teda aspoň ne s otcem. Pousměje se na její slova.* Pořád v to doufám, ale zároveň vím, že s každým dnem je ta naděje menší a menší a ona se skoro ztrácí před očima.*Vydechne.*Děkuju ti.*Vydechne. Pak se trochu zamračí.*Keiro.. Já věřím, že rodinu budeš zase mít. Že si najdeš někoho kdo tě bude upřímně milovat a já budu jen a jen podporovat to, že byste zůstali tady. A mohli bysme všichni pro sebe navzájem jako rodina. Věřím, že jednou tu kromě mých dětí budou pobíhat i tvoje.*Usměje se.*Neboj, už nebudeš sama. Já tu pro tebe jsem, jako tvůj kamarád a věřím že se za chvilku získáš i další členy mé rodiny a budeš za chvilku jako naše.
avatar
Admin
Posts : 136
Join date : 21. 11. 19
Zobrazit informace o autorovihttps://chanceselection-rpg.forumotion.eu

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Re: Labyrint v zahradách paláce

za Sat Apr 04, 2020 11:33 am
Pátý ročník
Sponsored content

Labyrint v zahradách paláce - Stránka 2 Empty Re: Labyrint v zahradách paláce

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru