Jeden z mnoha útesů na pláži

*Rekl ji nakone , co jej sere a, co jej dohnalo az sem , ze se rozhodl skocit a na vsechn tak kaslat a po jejich slovech litosti jen prevrati ocima.* Je mi srdecne jedno Cleo, nebo Cloe, nebo jak, ze je ti to lito. *Usklibne se a potom se na ni jenom koukne a zbedne jedno oboci.* Nevim, ale proste nejsem primej naslednik Ruskyho trunu, takze proste se stane korunii princeznou moje nevlastni sestra s tim idiotem, kteryho si nabrnkla. Je proste vadnej. *Usklibne se, kdyz si vzpomene na toho chalapka, co sedel u vecere vedle jeho nevlastni sestry a napne spodni celist. Zabije ho jestli jednou uslysi, ze se kvli nemu jeho nevlastni sestra trapi. * Jo, mozna jsem stejnej, ale proste muj otec je nekdo jinej a neni to... Alexei. Tamtoho neznam, ale je uplnej ja jen starsi.... To se proste doprdele neda zaprit... *Procusne si prsty dlouhe vlasy.* Neznam ho a ani to nejak nechci...Necci znat ani jeho rodinu.. Nechci s nima mi nic spolecnyho. *Zavci a nasledne se ji zeota , kdo je vlastne ona a poslechne si to.* Tak to potom jo. Nikdy jsem te nevidel a ani o tobe nesysel a to ani, kdyz jsem byl s nas... s mamou a Alexeiem na nasvsteve v Recku. *Rekne a nadzvedne jedno oboci. Byl tam nekolikrat a nikdy ji nikde nevidel. Potom se jen uchechtne nad jeji namitkou, ze neni liga spravedlivych a posloucha ji dal a potom jen mlcky koukne zse pre debe a jen mlci a na jeji slova ji nerekne nic.* /Mozna tak mamce bych chybel... kurva, proc se vschno takhle posralo?/

Cleo. A mě je jedno, jestli tobě to je jedno, nebo ne. Tím jsem dala najevo, že mě není jedno, co se ti stalo. To jak se k tomu postavíš ty... *Pokrčí rameny a nechá větu nedokončenou.* Idiotem? Myslíš, že si s ní hraje nebo tak? *Zajímá se se staženým obočím.* Kdyby se ona trůnu vzdala, je tvůj. *Pokrčí rameny.* Možná by stálo za to si s ní v klidu promluvit. Ale já nejsem někdo, kdo by ti měl říkat, co máš a nemáš dělat. *Uzná hned rychle a zčervenají jí u toho trochu nervózně tváře.* Alexei tě zase ale vychoval. Tak trochu pro tebe jako táta bude, ne? *Zeptá se ho.* Promiň, že se tak ptám, jenom se tě snažím pochopit. *Dodá hned.* Vždyť nemusíš. Víš, kdo je tvůj biologický otec a dál si můžeš žít po svém. Po Selekci můžeš zase odjet zpátky do Ruska a nikdy se s ním už nevidět. Ne? *Sleduje ho trochu starostlivě.* Jo no... Většinou jsem zalezlá u sebe v komnatě a čtu si nebo hraju na housle. *Pousměje se trochu rozpačitě.* Tohle byl takovej menší pokus o vylezení z ulity. *Rozhodí trochu rukama, aby ukázala, že myslí tenhle výlet na útes.* Každej život má smysl. A to i ten tvůj. Teď jenom prožíváš těžký období a musíš si urovnat kdo jsi a kdo chceš být. A jestli necháš tuhle .. novinku, aby nějak víc ovlivnila tebe jako člověka. Jednou se přes to dostaneš a přijde období, kdy ti bude zase dobře. *Pousměje se na něj.*

Tak je nam to pak jedno obema. *Pokrci nad tim rameny a potom jen naloni lehce hlavu tak, aby na ni videl aspon koutkem oka.* Nevim. Me se k ni proste nehodi, ale jestli se vezmou, tak at, ale at necekaj , ze jim budu hlidat jejich ujeceny parchanty. Decka nemam rad a sam ani neplanuju vlastni, ale vim, ze jakozto zatim korunni princ, bych mel splodit naslednika, pak fajn, ale odemne at neceka nejaky vylejvani citu. *Pokrci rameny a na tomhle vidi poprve nejaky pozitivum. Pokud se vlady ujme Alexis, pak nemude muset plodit adny deti a bude mit klid a vice casu na svou milovanou hudbu. potom jen zabrti hlavou.* Jo lituju tu ktera se mnou nakonec skejsne, pokud opravdu kralem budu. *Pokrci rameny a potom nadzvedne jedno oboci.* Nevim... Ona by byla lepsi kralovnou a navic je primej potomek, byla by blba, dyby odnitla vest svuj lid. *Rekne, jak tohle vnima a nejak to nechce dale resit. Dopadne o jak to osud naplanuje. Potom si poslechne, kde se schovavala ona protoze si fakt nevybavuje, ze by na ni nekde nekdy narazil.* /Asi proto, ze jsi ted mimo palac a celkove ses v palaci nikdy moc nezdrzoval./ Tak vitej venku holka. *Uchechtne se pobavene a poslechne si jeji dalsi slova a pokrci rameny.* Jo to je fakt. Alexei je pro me rozhodne vice otcem a navzdy jim bude i kdyz neni muj biologickej ujal se me i kdyz nemusel a udelal e me korunniho prince sve zeme i kdyz nejsem primo jeho potomkem. Tamta rodina o me nejak exta nestoji, takze se jim nejak cpat do rodiny neminim. *Usklibne se.* Jenom bych byl asi strastnejsi, kdyby na trun nastopila pravoplatna dedicka Ruskyho trunu, kterou je moje nevlastni sestra. *Pokrci ramenem.* Nechi byt na trunu na ktery nemam narok a to i kdyz moje matka je kralovno jasne, ale byl jsem splozenej v nemanzelskym vrzu, takze to se nepocita. *Usklibne se a potom hlavu otoci na Reckou pribcenu. Sorry , ze jsem tak neprijemnej vlnko, ale clovek si nakonec na moji slozitou povahu zvykne. *Uchechtne e.* No, a jak se ti libi venku? *Zepta se ji.* To rudnes vzdy bezduvodne?

Nějaký děti jsou náhodou roztomilí. *Poznamená se smíchem.* Třeba se do ní zamiluješ, ona do tebe, budete spolu šťastní a nemusí ti jí pak být líto. *Pokrčí s povzbudivým úsměvem rameny.* Je to i tvůj lid. Vyrostl jsi tam, celý život ses připravoval na to, vládnout jim. Ona je možná pokrevně vládkyně, ale ty jsi na to připravený. Určitě byste to oba dva zvládli skvěle. Je potřeba si jenom trochu věřit a komunikovat spolu. Protože třeba ona teď přemítá podobně jako ty. Že daleko lepší vládce bys byl ty. *Pokrčí jedním ramenem. Když jí přivítá venku, jenom se zasměje a potřese pobaveně hlavou.* Máte spolu blízký vztah? *Zajímá se a po jeho dalších slovech se pousměje.* Záleží ti na tom, jak se Rusko bude mít? *Zeptá se ho s menším úsměvem, když slyší, jak chce, aby na trůnu v Rusku byla právoplatná dědička.* Vlnko? *Zopakuje trochu překvapeně jeho oslovení a pak potřese hlavou.* A v pohodě, neomlouvej se. Každej to máme někdy těžký a nikdo není příjemný pořád. Mohlo by to s tebou být daleko horší. *Uklidní ho s milým úsměvem na tváři a po jeho otázce se uchechtne a přejede pohled výhled před nimi.* Je to tu kouzelný. *Vydechne obdivně. Tohle místo jí přijde naprosto dokonalé. Když slyší jeho otázku ohledně rudnutí, jako na povel zčervená ještě víc.* Nemá to zrovna ovládací tlačítko, neovlivním to. *Vysvětlí.*

*po jejich slovech ohledne deti se usklibne.* No jak ktery a hlavne pokud nejsou moje.. Nektery ujdou. *Pokrci rameny a vydechne.* Nejdem moc rodinnej tip. Jsem spis na volnejsi rezim. *Koukne na ni.* Kdybych nemusel, tak bych deti nejsis nemel a kdyz tak jedno, ale nesmeli by bejt rozmazleny a vyduat si vse, co by chtelo.*Zase jen nad tim pokrci rameny a posloucha jeji dalsi slova a zamrka nez nneco rekne.* Jo, ja vim, ale takhle by to melo byt spravne. Co kdyz se to lid ozvi, ze jsem usedl na trun a oresto nejdem pokrevnim dedicem? Budou me nenavidet. *Vyslvi svou obavu, ale hned se zase zatvari neutralne.* Nevim, ale nechci jen zklamat lidi a Alexeie.. Nechci, aby se zs me musel jsednou stytet, pokud by tohle maly ajemstvi prasklo, coz praskne, ale nevim kdy, ale vzdy tole praskne. *Uskline se a potom se koukne na Cleo a privita ji venku.* Neni to tady tak zly na cerstvym vzduchu. *Uchechtne se zase a potom si poslechne jeji otazky a nakloni hlavu lehce na stranu.* Jo taky jsem mohl skoncit na maderu, jako potava pro racky, nebo supy, nebo zraloky. *Uchechtne se.* Jestli mam rad Alexis? Kdyz neni nejak moc otravna, tak je v pohode. *Zasmeje se, ale nakonec jen zakrouti hlavou a jeho vyraz zvazni.* Ne mam ji opravdu rad. Je to mladsi sestra a vzdy ji bude, takze se mi nesmi divit, ze toho jejiho chapka proste... mam v merku a okud ji ublizi tak ho normalne zabiju a je mi srdecne jedno jestli je princ, kize, kral... *Pokrci rameny a mysli tahle slova smtelne vazne.* A jasne, ze mi zalezi na tom, jak se bude Rusko mit az pomine ten shit jako je virus. *Rekne hned a potom ji da prezdivku a nadzvedne oboci.* Vis tomu se ika prezdivka a prezdivka je osloveni, nebo zdrobnelina jmena, kterou nekdo oslovuje osobu, a to slovo mu tu osobu proste necim pripomina a u tebe jsou to tve vlnite vlasy. Vlnka. *Vyvetli ji a u toho mu cukaji koutky rtu a ma, co delat, aby nevyprsknul smichy a potom si podlechne dali jeji odpoved a pousmeje se a sam se koukne pred sebe na vyhled-* Jo tohle je asi nejhezci misto v tyhle dire. *Kyvne hlavou a potom se zse koukne na Cleo a vsimne si, jak jeji ruda se stala jeste vice rudou a donuti jej to se nad tim jemne usmat.* Je dobre, ze to nema tlacitko, protoze takhle vypadas, jako zapadajici slunce nad morem. *Pokrci rameny.* /Kurva , co? Co jsem to ze sebe ted vyplodil za kravinu./ *Odkasle si a procisne si sve dlouhe vlsy a rdeji se diva zse na vodu.*

*Pobaveně potřese hlavou nad jeho názorem vzhledem k dětem a pak přikývne.* Rozmazlený jsou podle toho, jak je vychováš, takže to je plně v tvé moci. *Pokrčí jedním ramenem a pak ho poslouchá a stáhne u toho mírně obočí.* Nebudou tě nenávidět. Musíš je přesvědčit, že jsi dobrá volba pro vaší zemi. Že ti na Rusku záleží. *Je si jistá, že je o tom přesvědčí. Co ho tak poslouchá, tak je vidět, že má srdce na pravém místě, i když se to snaží nedat najevo.* A co nečekat, až praskne a prostě to narovinu přiznat? S ničím se netajit. Podle mě lid ocení vaší otevřenost a bude to lepší, než kdybyste se to snažili držet pod pokličkou. Ale já moc lid v Rusku neznám, takže to bys měl vědět spíš ty. *Nechce mu do toho nijak kecat, protože ona je ta poslední, kdo by to měl dělat.* O tom neuvažuj. Je dobře, že jsi tady a naživu. *Pousměje se na něj a pak poslouchá, co říká o své sestře.* Jo, to je pochopitelný. *Pokýve hlavou, protože chápe jeho postoj staršího bratra.* Jo, snad to pomine brzo. *Ušklíbne se mírně. Má strach, aby se nenakazil někdo z její rodiny. Když jí pak začne vysvětlovat význam slova přezdívka, protočí u toho očima.* Vím, co je přezdívka, jenom... mi tak nikdo ještě neřekl. *Vysvětlí s pokrčením rameny a mírně jí u toho zrůžoví tváře. Pak jí ale začnou rudnout daleko víc, když to Illarion zmíní. Překvapí jí, co řekne, ale rozhodně pozitivně. Líbí se jí to.* A i přesto, že se snažíš všechny city schovat, nějaký máš. *Pousměje se na něj mírně a taky uhne pohledem radši k vodě.*

*Poslechne si jeji slova ohledne vychovy deti a nakonec jen nad tim pohyve hlavou.* No to je fakt. Vychova je pak na kazdem rodici. *Rekne jednoduse a nasledne ji rekne to, co jej tak nejak tizi a ani nechape proc se tady vyzpovidava prakticky cizi holce. To ze ona je vlastnikem titulu podobne jako on jeste neznamena, ze jsou snad nej kamosi. Potom si poslechne jeji slova nad kteryma jen nadzvedne jedno oboci a nasledne se koukne nekam za ni.* Myslim, ze asi na tom neco bude, ale jeste se to nejak necystam vytrubovat to do sveta a zvlast ne svemu lidu.. Zatim ne. Momentalne jsem ve stavu, kdy bych se neradeji zakopal nekde pod zem a tak mesic se nikde neukazoval. *Pokrci rameny a nasledne se su bavi o tom, co se ted ve svete deje a hlavne o viru.* Vim , ze bych ted nemel nikam jezdit a zvlast ne ze samyhi epicentra nakaz, kterym Illea ted je, ale stejne bych byl nejradeji nekolik kilometru odsud jjen, abych nemusel sledovat sestru s tim Noahem a abych nemusel narazit na svyho fotra. *Pokrci zase ramenem a potom se kouka na ni a posloucha jeji slova.* Jo, asi je to tady fajn, ale ja jsem spis ten typ cloveka, co je spis nekde zalzlej, brnka na svou kytaru, nebo se projede nekam na motorce, kterou mam doma a dal bych nevim, co za to si nejakou masinku osedlat i tady a nechat vitr cuchat mooje vlasy. *Uchechtne se a potom ji rekne prezdivkou, kterou ji dal a nasledne ji pobavene vysvtli pojem slova prezduvka a po jejich slovech se pobavene usmeje.* Chytra holka. *Mrrkne na ni a potom sleduje jak zrudla a prijde mu tak i celkem rozomila a koukne se pred sebe a je celkem sam sokovanej, ze tohle dokazal rict a navic holce. Jindy ma spos nechutny slizky narazky, nebo je proste protivbej.* Nikdo neni uplne bezcitnej. *Pokrci rameny.* I ten nejvetsi kreten, kterej je neprijemny az to boli ma city jen jsou hluboce ukryty v nem samotnym a navenek je dava jen malokdy. *Potom se na ni zase koukne a zvedne jeden koutek do usmevu.* Tohle mi jen tak vyklouzlo. /I kdyz je to pravda. Vypada ted jako ten nerudejsi rubin, ktery kdy na zemi byl a mozna ho jeste predcila./ Taky jsem mohl rict, ze vypadas, jako bys snedla kilo nejpalivejsich chilli papricek *V jeho halse je vsak znat, ze to nemysli vazne a jen ji popichuje.*

*Na jeho slova o výchově jen přikývne a dál je nekomentuje, protože to není potřeba a pak si poslechne, co ho trápí. Nejradši by ho povzbudivě objala, ale tuší, že by mu to asi nebylo příjemný, takže to neudělá.* Jo, to chápu. Nejdřív se s tím musíš smířit sám. Ale byla by škoda, kdyby ses zakopal pod zem. *Usměje se na něj a po jeho dalších slovech pokýve hlavou.* Město a palác jsou dost velký. Určitě si zvládneš najít místa, kam se můžeš zašít a být sám. Teda... Doufám, že tim místem neměl být tenhle útes a já tě nějak moc neotravuju. *Znejistí a s rúžovými tvářemi se poškrábe na zátylku.* Na kytaru? Hraješ dlouho? *Zajímá se zvědavě.* Víš o tom, že v paláci jsou garáže, kde je plno aut a motorek a nějaký z nich si můžeš klidně půjčit? Jednou jsem tam zabloudila. *Pousměje se na něj. Ona sama nejezdí, takže se na to místo pak už znova nevracela, ale je si jistá, že jemu by se tam mohlo líbit. Když jí pak řekne, že s těmi červenými tvářemi vypadá jako zapadající slunce, zrudne ještě víc a poznamená, že i když si hraje na bezcitný kámen, přeci jen city má.* Jo, to je pravda. Ale je škoda, že takový lidi jsou. Dávat najevo svý city není nic špatnýho. Je to daleko lepší a krásnější, než si hrát na bezcitní kus kamene. *Pokrčí rameny s milým úsměvem a když slyší jeho poznámku o chilli papričkách, vyplázne na něj jazyk a zasměje se.*

*Koukne se na Cleo a poslechne si jeji slova a nasledne jen pokrci rameny.* Jo nejspis se s tim jen musim nejak smrit. Nikdo by si toho ani nevsim, kdybych se nekde zakopal takze klidek. *Usklibne se na ni a potom jen nadzvedne jedno oboci.* No, spis preferuju to mesto, nez palac. *Rekne jak to je a po jejich slovech ohledne utesu se jen uchechtne, ale zase se koukne pred sebe.* Vlastne mel byt jednim z tech mist, ale taky melo byt poslednim mistem, kde bych se vyskytl, Ale diky tobe se to nestalo. /Nikdo nerika, ze jindy se to nemusi povest./ *Potom ji rekne, ze by mu ani nevadilo, kdyby se jeho sestra satala kralovnou Ruska a on by tak mohl delat to, co jej naplnuje a to je hudba a rekne ji ze ma rad i motorky a po jejich slovech se na ni zase podiva.* Kdo vi, kdy se zase budu v palaci objevovat, princezno. *Pokrci jen rameny a nakonec a kdyz se bavi o citech jen nad tim prevrati ocima. Nechce na ni byt neprijemny, ze city laska a srdicka je to posledni o cem se s ni ted chce bavit. Nakonec jen vstane a oprasi si kalhoty a koukne na Cleo dolu.* Vis , nekdo holt svy city najeo dat neumi tak snadno, jako vy zensky. *Pokrci rameny a potom se k ni otoci zady.* Rad jsem te poznal Cleo a kdo vi, treba jestena sebe nekdy narazime, nez odcestuju do Ruska. /Pokud vubec na to dojde, ale to nemusi vedet./ Mej se hezky. *Rekne ji a nasledne se rozdejde dolu z utesu.*

Žádnej klídek. Já bych si toho všimla. *Pousměje se na něj lehce a pak přikývne. Ona má radši svou bezpečnou zónu, kterou pro ní palác znamená, ale chápe, že někteří lidé to tak nemají a radši jsou venku.* Doufám, že se tak nestane ani nikde jinde. Byla by to škoda. *Pokrčí jedním ramenem a usměje se na něj. Pak mu řekne o garáži plné motorek, kterou v paláci objevila. Když jí osloví "princezno", zrůžoví jí tváře.* Aspoň víš, že až tam zamíříš a budeš potřebovat rychle zmizet, můžeš nasednout na motorku a odjet. *Poznamená a mírně se na něj zazubí. Pak už začne mluvit o citech, protože ona je zastáncem toho, že by je člověk neměl schválně potlačovat. Vzhlédne k němu, když se z ničeho nic postaví.* To je taky pravda. *Uzná a znejistí, že řekla něco špatně.* /Neměla jsem tolik mluvit./ Třeba jo. Taky jsem tě ráda poznala. *Pousměje se na něj.* Ty taky. *Rozloučí se s ním a sama ještě nějakou chvíli zůstane sedět na útesu a kochá se výhledem. Když jí ale dojde, že za dvě hodiny bude už tma, zvedne se a vydá se zpátky do paláce. I když ví, že rebelové jsou v paláci, bojí se chodit sama po ulicích Angeles po tmě. Rebelové totiž nejsou jediní, kdo dokáže člověku ublížit.*

*Potom, co se na plese na Přivítání zahraničních hostů vše vyjasnilo, to cose stalo mezi ní a Isaacem, moc nevycházela ven. Zase musela začít brát prášky, protože kvůli tomu co se na plese stalo ji volali rodiče a teď ji nechávají hlídat komornymi, aby je brala. Předtím byla šťastná, teď má zase mizernou náladu. Na sobě má černé šortky a černé tričko. Vlasy rozpuštěné tak, že ji padají do obličeje. Aspoň nejsou tolik vidět kruhy pod jejíma očíma, které se ani nepokoušela zamaskovat, nemá důvod proč. Ani neví, proč vyšla teď ven z komnaty a zamířila do města  Dostala se až k útesům, kde si sedne na okraj a nechá nohy volně ve vzduchu  Dívá se na vodu pod ní, která naráží do kamenů. */Proc to prostě neskončit? Komu bych chyběla? Rodičům možná, ale mají ještě Sebastiana a Elijahe.. A Sebastian a Elijah to zvládnou taky beze mě. Mají snoubenky, které je roztýlý. /*Ona nemá nikoho. Je sama a ví, že není naděje, aby jednou byla šťastná. *

*Po ďalšom nudnom dni sa rozhodol ísť na prechádzku do mesta. Dlho uvažoval nad barom a tým, že sa poriadne opije no nakoniec sa tak nestalo. Vydal sa smerom k jednému z ostrovov. Kráčal po okolí a uvidel osobu. Ťažko rozoznať ci to je dievča alebo chlapec. Práve preto sa rozhodol, že príde bližšie. Sadol si vedľa nej a chvíľu len sedel potom sa však rozhodol niečo povedať.* Mám odísť? Alebo mozem zostať? *Pozrel na ňu. Vedel, že nie je úplne v poriadku ale na to sa spýta neskôr teda ak ho nepošle preč.*

*Sedí na útesu a dívá se pod něj. Na mysli jí vytane myšlenka, že by to tu mohla hned skončit. Proč tu vlastně pořád je? Por rodiče a bratry je akorát přítěž, totální blázen se svou poruchou, na kterou i několik dní nebrala léky tak, že se dostala do stavu mánie a kdyby si prášky nevzala ještě asi týden, už by jí nejspíše nikdo nepomohl. Ale ona si je vzala hned druhý nebo třetí den po plesu, protože jí volali rodiče, někdo jim totiž řekl o tom, co se stalo, akorát to trochu zveličil a řekl, že se účastnila bitky, přitom ona na ni ve skutečnosti se jenom dívala. */Byla jsem tak blízko k tomu to skončit.. /*Teď je to ale těžký. Když nebrala prášky, neuvědomovala si o, byla prostě šťastná a všechno ostatní šlo stranou, ale poposednout si ještě trochu dopředu a díky tomu spadnout dolů z útesu, to jí přijde mnohem těžší. Když se k ní někdo posadí, nevnímá, postřehne přítomnost někoho jiného, až když na ni promluví. Ale nepodívá se na něj.*Mně je to jedno.*Řekne popravdě a dále se mlčky dívá na moře pod sebou.*

*Dnes sa rozhodol prejsť sa. Myšlienkami bol v klube ale aj tak zavítal na nejaký útes. Uvidel tam osobu a rozhodol sa ísť za ňou. Len chvíľu tam sedel a zistil ze nie je v poriadku. Spýtal sa ci ma odísť no jej odpoveď ho prekvapí.* Prepáč za moju zvedavosť ale vidím, že nie si v poriadku. Môžem ti nejak pomôcť? *Pozrie sa na ňu a dúfa že aj ona mu venuje pohľad.* /Liang sa nám hra na anjelika.. To je ale zaujímavá kombinácia./ *Naskytne sa mu myšlienka v hlave no potom ju zahodí a znova sa venuje tejto neznámej. Nevie čo je zač a bojí sa aby neskončila. Ak by to spravila bol by svedok a možno by ho rátali aj ako niekoho kto tu "nehodu" zapríčinil.. A to by fakt nechcel.*

*Sedí sama na okraji útesu a přemýšlí o menším poposednutím dopředu, což by celé její trápení  její život ukončilo. Proč by tu koneckonců měla být? Ona nemá jediný důvod. Ví  že rodiče a nejspíše i její bratry by to prvně mrzelo, ale brzy by se s tím smířili. Prvně nevnímá přítomnost dalšího člověka to až poté co jí osloví. Odpoví mu na otázku, upřímně je ji jedno jestli tu zůstane s nebo odejde. Povzdechne si a poprvé se na něj podívá svými modro-zeleno-hnědyma očima podívá. Její pohled je prázdný. *Pokud nemáte stroj času, tak mi pomoct nedokážete. *Pokrci rameny. Možná to zní i trochu jako vtip jenže ona to myslí vážně. *Se mnou si moc legrace neuzijete, pokud tu tedy jste kvůli tomu. *Upozorní jo na to rovnou, i když i on si to teď mohl uvědomit dost dobre sám. *

*Celú dobu dúfa, že sa naňho pozrie aspoň malou časťou svojho oka a keď tak urobí venuje jej úsmev plný súcitu. Pochopil ze dievča trápi niečo veľmi vážne. A pochopil aj to z eje v depresii. To sa dalo pochopiť aj z jej obliekania ale pohľad to potvrdil.* Sice neviem kto si ale tykaj mi. Teda ak ti to nerobí problém. *Povedal. Naozaj by rád za tykanie.*Alebo mma radšej vykat ja Vám? *Prepol na vykanie a pozrel sa na ňu. Liang bol síce bezcitna mrcha no dokázal aj pochopiť. A práve túto situáciu chápal veľmi dobre.* Neprišiel som sem pre zábavu. /Hah, jasne lebo ty nikde nechodíš pre zábavu.. Všakže?/

*Ani se nesnažila skrývat, jak mizerně se cítí a jeho otázku tak trochu čekala. A odpoví stejně tak jako by odpověděla všem, kteří ji neznají a neví, co se stalo. * Nestojím o soucitne pohledy. Ty mi byly už věnovany několikrát a lezou mi krkem.. *Upozorní ho na to. */Navíc ani neví, co se stalo. /Ne.. Promiň, to je síla zvyku. *V paláci musí všem prvně vykat a až pak navrhnout tykání. Už je na to zvyklá. *Klidně si můžeme tykat. *Upozorní ho, že s ní ho zábava nečeká, jestli sem přišel kvůli tomu a po jeho odpovědi nadzvedne obočí. *Vážně ne? Tak proč? Pokud se můžu zeptat. *Dodá a uvědomí si, že by bylo možná ještě dobře se představit. *Jinak.. Já jsem Charis. *Řekne mu své jméno a zase se na něj podívá s očekáváním žádné i v jejím pohledu, že on se pro změnu teď představí ji.

Fajn ja len ze by ti to možno pomohlo. *Pokrci ramenami a prezrie sa pred seba.* Nádherný výhľad ako by asi bolelo keby skočím? *Povie si viac menej pre seba. Dúfala však, že to počula.* Tak fajn. *Je rád, že si tykaju v paláci mu musia všetci vykat a on toho už má plné zuby. Už ani neráta koľkým ľuďom povedal aby mu tykalo. Tu v Illey ich je hneď niekoľko.* Vlastne som chcel pôvodne navštíviť bar alebo niečo kde to žije no potom som si povedal čo ak nejaká duša bude chcieť skočiť? A tak som sa dostal sem. *Povedal s úsmevom a pozrel sa na ňu.* Teší ma Chris ja som Liang. *Usmeje sa a podá jej ruku.*

*Potřese hlavou. *To mi nepomůže.. Ale dík. *On se k ní zatím choval skutečně mile a ji dojde, ženy mu mohla za to alespoň poděkovat.*Taky si říkám.. *Řekne tiše a jakoby ještě více se nakloní a podívá dolů na kameny Povzdechne si. Souhlasí s tykáním. Vykala mu jen proto, že je na to zvyklá z paláce. Sama se ho zeptá, co tu dělá, proč tu je. Na útesu byla už několikrát a ví, že sem zas tolik lidí nechodí  *Takže jste se sem vydal proto, abyste zjistil, jestli tu. Někdo náhodou nechce skočit a abyste mu v tom zabránil? *Nadzvedne obočí. *Mne nedělá problém se kvůli tomu sem vrátit zítra. *Pokrci lehce rameny, jako by tu právě nemluvila o sebevraždě ale o něčem úplně normálním. */A najde se i jiný způsob, jak to skončit.. /Mně taky *Potřese si s ním rukou. *Jsi zdejší? Upřímně mi tak nepřipadáš..

To je v poriadku nemusíš ďakovať. Nijak som nepomohol. *Povie s úsmevom a následne s konštatuje ci by bolel pád. Keď odpovie je si istý, že ho počula.* V každom prípade to nebudeš skúšať. Ani ty ani ja.. Jasne? *Pozrie na ňu a následne sa pozrie dole. Predstava jej ako letí dole zo skaly bola strašná.* No vlastne som sa chcel prejsť a keď som ta uvidel prišiel som za tebou. Nič zložité. *Vysvetli jednoducho a hlavne pravdivo.* Netraj. Neviem síce co sa to prihodilo ale je to až také strašné že musíš myslieť na sebe vraždu? *Nadhodí nakoniec a zadiva sa do jej oči. No nevidí v nich ani zaplesk radosti ci nejakých emócií. Su prázdne a zničené. A to ho ubíja. Nemôže vidieť tak pôvabné stvorenie v takomto stave.. Práve preto sa rozhodol, že jej pomôže. Teda ak o tom bude stáť. Keď si po trasu rukov len sa usmeje dúfajúc, že ona spraví to isté no darmo jen úsmevu sa nedočkal..* Nie nie som, prišiel som z Novej Ázie. *Prizná a pozrie sa dodialky v hlave ma domov.*

*Liang se k ní snaží být milý a ona mu za to aspoň poděkuje. *Mnoho lidí by se ani nezajímalo, nevsimalo by si mě, v tom mi můžeš věřit, chodím sem dost často a ty jdi asi první co se zajímá. Poděkovat je to nejmenší  co mohu udělat. *Navíc nějaké to vychování přece jen má. Slyšela co řekl, i když to bylo jen potichu.* Hmm.. *Neurčitě zamručí. Pořád se jí to zdá lákavé konečně by bylo po všem, ale pořád se k tomu skoku nemůže přinutit. *Ani netušíš.. Zkrátka, s někým jsem chodila a myslela si, že mě podvedl viděla jsem i fotku, kde se. Líbá s jinou, jenže to byl fake. Ale to jsem nevěděla a přímo před ním, abych s emu pomstila jsem políbila jinyho. On kvůli tomu nasedl na motorku a naboural, protože jel rychle. Teď kulhá a chodí o holi a asi bude do konce života
/Spíš určitě./To, že to bylo jinak a já nám oběma zničila život jsme se dozvěděla až nedávno. Ale už je to jedno, protože on je zansoubeny s jinou, se kterou snad bude šťastný. /Navíc já jsem magor, co trpí bipolární poruchou. /Všem ublizuju, to vidím na svým okolí a akorát přídělavam starosti. Kterými obtěžuji okolí, stejně jak teď tebe. Tak co myslíš, mam k tomu dobrý důvod? *Nadhodi zase tu sebevraždu a pohled přitom upírá na moře. Potřese si s ním rukou, ale jako on se neusmeje. *Aha.. Nějaký diplomat? Princ? Teď je tu hodně lidí na návštěvě. Ostatně včetně mě.

Je vlastne čiastočne mojou prácou pomáhať ľuďom. Beriem to ako samozrejmosť ale samozrejme ak chceš poďakovať chápem to. *Usmial sa no u nej úsmev stále neprichádzal. Následne si vypočuje jej príbeh.* Prepáč Charis. To ma naozaj mrzí. *Venuje jej objatie. Len tak zo súcitu keď sa odtiehne pozrie na ňu.* Ak sa s tou dievčinu zasnubil z donútenia stále máš šancu. Určite by nechcel aby ta videl takto.. Viem je to ťažká situácia. A neobtazujes okolie. Ani okolie áno mňa. Rozumieš? *Pozrel a do jej oči v ktorých boli snad všetky farby sveta. Veľmi sa mu páčili pripomínali mi oci jeho matky.* Korunný princ. *Prizná napokon a stále sa diva do diaľky.* Môžem vedieť z kadiaľ si ty? *Spýta a svoj modrý pohľad prehodí na ňu.*

*Přikývne a nic k tomu neříká. Chtěla mu poděkovat za to, že se stará, protože mnoho lidí by to neudělalo a ani se jí neobtěžovalo zeptat, jestli je v pořádku. Ví to, už několikrát tu byla a nikdo nic. Řekne mu zkráceně, co udělala a co jí přimělo uvažovat o sebevraždě. Samozřejmě vynechá svou poruchu. To jen tak někomu neříká. */Nevěděl to ani Isaac.. /*Její bývalý přítel se to dozvěděl taky nedávno, díky svému rádci, který ji taky ukázal tu fotku Isaaca s jinou, kvůli které se Isaacovi chtěla ona pomstít a tak to začalo. *Ehm.. Díky. *Řekne trochu rozpačitě, když ji obejme a ona mu objetí lehce oplatí. Trochu ji to rozhodilo, ale snaží se dělat jakože nic. *To je už jedno. Nemám v plánu s ním ještě někdy mluvit. Beze mě je mu lépe. Doufám  že s dívkou se kterou je zasnoubeny najde štěstí a nechci mu v tom bránit  /I proto by bylo lepší, kdybych skočila. /*Když ji potvrdí že je od jinud dojde ji, že nejspíše je nějaký diplomat nebo princ. Jak zjistí dokonce korunní. *Francie, jsem princezna. I když mi na tom upřímně nezáleží. Lépe by mi bylo i bez titulu.

*Keď si vypočuje jje príbeh obijime ju. Keď sa odtiahne pozrie na ňu. Vie, že to asi nečakala keďže mu objatie oblatila naozaj veľmi slabo. No je mu to jedno cítil potrebu ju objat aj on keď bol smutný matka ho objala a bolo mu fajn. Vždy to tak funguje. Objatie je ako liek.* To chápem. Neboj sa určite sa niekto nájde. Niekto kto ťa urobí šťastnou a zabudnes pri nom na všetko zlé co sa ti stalo. *Naozaj by jej to veľmi prial. Ona si to zaslúžila. Naozaj veľmi. * Tiež by som sa svojho titulu najradšej vzdal ale nejde to. Nechápem prečo sa chcú normálny ľudia dostať do kráľovskej rodiny.. Co im chýba v ich živote? Nič. *Povie niečo si svojich myšlienok a pozrie na ňu.*