Kuchyně paláce

*Poslala Reedovi vzkaz jestli by dnes nahodou nemel cas na lekci vareni v kuchyni, kam jak se informovala mohou narozdil od zamestnancu i obycejni obyvatele palace. Jelikoz budou oba varit, tak si nasebe vzala svetlemodre kalhoty,a cerne tricko s lehkym vystrihem a vlasy si sepnula do drdolu, aby ji nepadaly do obliceje. Makeup ma jen decentni, sloro zadny. Na rtech ma tenkou vrstvu lesku a jemne ocni siny svetle barvy. Na nohou ma poodlne botasky. Vejde do kuchyne a pohledem si prejede jeji interier a zaubi se.* /Snad tady najdeme vse potrebne./ *Probleskne ji hlavou, zatim, co ceka na Reeda.*

*Rychle dodělává poslední papír, který dneska má za práci. Pracuje u sebe v komnatě, jen v modrých džínách a bílém tričku, proč by tu taky měl být v obleku, že ano? Vidí, že má menší zpoždění, tak se rychle vydá z komnaty a s pomocí služebných se dostane do kuchyně s mírně rozcuchanými vlasy a s velkým úsměvem.*Ahoj Indigo.*Pozdraví ji.*Promiň, že jdu pozdě, ještě jsem musel něco rychle dodělat. *Omluví se.*Abys mi odpustila má pro tebe úplatek.*Zazubí se na ni a podá jí bílou krabičku převázanou červenou mašlí.*Tohle jsem teda nevařil... Ale snad ti to přijde k chuti. Jedna z typických Řeckých sladkostí.*Zazubí se na ni.*Jmenuje se to Loukoumades.*Informuje ji.*

*Jedine, co si s sebou nese jsou dva pary hulek, protoze pochyuje, ze ba tam ty meli, kdyby nahodou chrel reed skusit jist hulkama. Jelikoz je tohle jejich prvni sezkani v kuchyni, rozhodla se, ze necha na nem, co si spolu uvari a , co bude chtit Reed sam vyzkouset.* /Treba to bude i nase posledni setkani v kuchyni, pokud ji nepodpalime./ *Probehne ji hlao a vyda se do kuchyne, podle informaci, co dostala. Jakmile je uvnitr, kouka se ohromene na prostornou kuhyn a hlavne na vyhled z oken, kzete v mistosti jsou.* /Uchvatne./ *Potom si vezme konvici, do ktere nalije vdu a nasledne ji da varit a potom se kouka , kde by mohly byt hrnky a jakile je najde polozi jej na liku a vyda se hledat kavu, ale to uz se v mistnosi objevi Reed a ona se na nej podiva a tise de zasmeje.* To tady proletelo tornado? *Sleduje jeho vlasy a potom se ji oci zablysknoum kdyz ji rekne ze pro ni ma uplatek a sleduje zabalenou krabicku. Poslechne si, co se skryva uvnitr a zazubi se na nej.* To nemuselo byt, ale jsem na to vedava, takze si to muzeme dat potomm, co spolu vykouzlime my dva. Pokud teda chces. *Zepa se ho a citi, jak ji ori usi, takze si odkasle.* Zrovna jsem hledala kavu a spis tedy jeji vuni, tak jem si chtela jedno udelat, da si taky? *Zepta se a potom se rozhledne po lince.* Pokud o tedy najdu. *Uchechtne se a odlozi uplatrk od Reeda a potom se da zase do hledani kavy.* Jlikoz je tohle dnes nase prvni setkani tady, tak jsem nechala, aby sis vybral, co budeme dnes varit, smazit, pect a podobne. *Oznami mu a potom se koukne do skrinky nad tim, kde je konvice a najde tam onu kavu.* Jo. Mela jsem tusit, ze to bude jednoduche jen ja smam si to zkomplikuju-. *Zasmeje se.*

*Nestíhá to, je si toho vědom a tak se do kuchyně doslova řítí jako nějáká povodeň. Díky tomu se mu vlasy rozcuchají a trčí snad na všechny strany. Když přijde a uvidí Indigo, rozlije se mu na tváři velký úsměv. Omluví se jí za zpoždění a řekne, že pro ni má i úplatek, aby mu to mola snadněji odpustit. Uchechtne se.*Ne, jen jsem spěchal za tebou, protože vím, že mám zpoždění, běžel jsem sem jak nejrychleji mi to šlo.*Vysvětlí jí a aspoň prsty si pročísne vlasy, aby vypadal aspoň trochu normálně. Podá jí úplatek a řekne co to je.*Já vím, ale já chtěl.*zazubí se na ni.*Abychom si když tak mohli dát aspoň něco, pokud se nám nepodaří něco uvařit, něco pojídatelného.*Dodá.*Jo chci, jinak bych tu nebyl.*Chce s ní něco zkusit uvařit, i když pochybuje, že to bude k jídlu, když k tomu pustí jeho.*Jo, kafe zní dobře.*Souhlasí s ní.*Pomůžu ti ho najít.*Řekne a vydá se ke skříňkám, které začne jednu po druhé otevírat, dokud neuvidí kafe, když ale řekne, že nechá vybrat jeho, zamyslí se.*Můžeme zkusit třeba to sushi.*Zamyslí se.*A nebo něco tradičního z Japonska.*Usměje se.*Já už přinesl něco typického od nás, co je u vás?*Zeptá se jí. Rád by ochutnal japonskou kuchyni. Nakonec Indigo najde kávu a on se usměje, vyndá zase cukr a lžičky, aby si ho mohl každý z nich zamíchat a on se cítil v té kuchyni, což pro něj není vůbec typické prostředí, trochu užitečný.*

*Jakmile je v kuchyni, obdivuje ji a hlavne ten vyhled z oken. Nez sem dorazi Reed, tak se rozhodne pro to, aby si uvarila kavu, prtoze kavu ma raa a miluje jeji vuni. Hrnek najde, ale nemuze najit to hlavni a o je kava. Rozhodne se jej tedy hledat, ale v tem mpment uslysi hlas Reeda, na ktere se podiva a siroce se znmeje a nasledne se zachect, protoze jeho vlasy jsou rozcuchane.* Nikam bych to neutekla. Nemel jsi zase tak velke spozdeni. *Pronese s usmevem a nakloni hlavu na stranu a potom se uchechtne.* Kdybys meskal hodinu, tak to bys me tady uz opravdu nenasel. *Doda jeste a potom se jej zepta jestli si da taky kafe a tak jde nachystat jeste jeden hrnek a nasledene se ji rozzari oci, kdz slysi,m e pro ni ma uplatek a podekuje mu s tim, ze ro nemuselo byt a potom rekne, ze pokud se jim nepovede spou uklohnit neco jeddleho, tak si spolu aspon daji tohle a zsemeje se nad jeho slovy.* Budu oevne verit se se nam to povede a bude to jedle. *Rekne odhodlane a nakonec se vyd hledat kafe a mezi tim Reedovi rekne, ze je na nem, co spolu dneska vykouzli a nad jeho vyberem se usmeje.* Pani. Jsi si jist, ze schces jit zrovna do tohohle? Ale dobre. Ja nemam absolutne nic proti. *Rekne s usmevem a jakmile najde kafe hne dinnasipe lricku a koukne na Reeda.* Kolik lzicek kavy? Sladis? Dvas si smetanu, nebo mleko? Nebo mas rad cernou kavu? *Zajima se hned a nad jeho otazkou , aka maji v Japonsku narodni jidla se ousmeje. Tak treba prave to susi, ale pozor je jich nekolik druhu. Bud to klasicke susi, kde je syrova ryba obalena v ryzi a zabalene v rase nakrajene na ovalky jse jmenuje Maki. Potom je tady Nigri, coz je jen valecek z ryte a na nem je kus syrove ryby a zeleniny popripade vajecne omelety a potom Sashimi, coz je stejne jako Nigri jen bez te vajecne omelety. *Pousmeje se.* No a potom je tady Tempura a sposty druhu nudli a hodne je priloha zelenina. *Rekne a nasledne si zalije svou kavu a a potom i tu Reedovu.* Takze je na tobe jaky druh Susi si vyberes. *Pousmeje se na nej a potom nakloni hlavu na stranu.* Co se sladkeho tyce, pak zaleti na tom jaka je sezona. Kdyz je jaro, hodne je u nas oblibene  Sakura Dorajaky. Kdyz je leto tak je to zase Kazu manju na pozdim je to Matarashi dango no a v zime je to Ume a na oslavu noveho roku je strasne super Mame mochi *Vyjmenuje mu s usmevem a usmeje se.* Pro nas je ted prioritou, ale to sushi

*Pokrčí rameny.*I tak se omlouvám, pokud bude nějáké příště, určitě se to nestane.*Zazubí se na ni a upraví si své vlasy, aby přece jen mu netrčely do všech světových stran a nebo se nepodobaly vrabčímu hnízdu. Souhlasí s nabídkou kafe.*/Dneska jsem měl jen.. dvě?/*Ano, možná je na ní trochu závislý. Podá jí dárek od něj a řekne, že ví, že to nemusel, ale chtěl. Vtáhne cukr, aby mohli osladit kafe a přejde blíže k Indigo.*Snad ano.*Usměje se na ni. Taky doufá, že neskončí nakonec jen o nějákém pečivu, kdyby se jim nic nepovedlo uvařit. Navrhne, že mohou udělat sushi. pak pokrčí rameny.*No, chtěl bych to zkusit.*Řekne jí, vytáhne lžičky na kávu.*Dvě lžičky kávy, jednu cukru, díky. A ne, ani mléko a ani smetanu si do kafe nedávám, mám něco vytáhnout tobě?*Zeptá se jí, aby případně mohl dojít k ledničce a vytáhnout z ní cokoliv, co by chtěla./*Chtěl by zkusit i třeba něco jiného typického z japonského jídla a zeptá se jí, co tam jinak kromě sushi teda mají.*Dobře.. Upřímně nevím, co je vlastně co.*Řekne upřímně.*Které je podle tebe nejlepší?*Zeptá se jí.*Díky.*Poděkuje za kafe a hned se trochu napije.*No..*Zamyslí se nakonec, když sám vybírá které sushi udělají.*Docela dobře mi znělo to Maki tak to?*Zeptá se jí a pak se usměje.*Co mám nachystat?*Hnedka se zeptá a položí mezitím kávu na stůl.*Jsem připravený se pokusit poprvé něco uvařit a snažit se přitom nepodpálit celou kuchyň./Ale pro jistotu jsme měl varovat bratra.. Aby stihl utéct./

*Cekani na Reeda si chce zkatit tim, ze si uvari kafe, ale to nemuze jaksi najit a tak jej hleda a mezi tim vejde do kuchyne Reed a na se na nej zarive usmeje.* Tak to jsem opradu zvedava. *Popichne jej pobavene a potom sleduje, jak si upravuje svoje vrabci hnizdo na hlave a kdyt souhlasi s kafem, hned mu nachysta hrnek a zse se vyda hledat kafe, nacez mu podekuje za to, zeji prinesl jejich narodni sladkost a pousmeje se na nej.* Taky doufam, ze nase kucharska akce bude plne uspesna, ale klidne si potom muzeme dat i ro, co jsi prinesl a opravdu jsem na to zvedava. *Zazubi se a nasledne najde i kafe a nasype si do krnku a potom se pta jeho, jak si jej predstavuje a po jeho slovech se zsmeje.* Taky nechci nic. Vypada to, ue amme krome hudby spolecnou dalsi vec. *Potom se Reed rozhodne pro sushi a ona se jej zpta jestli si je jisty.* Vis, ze je v tom sirovy lolos vid? *Zepta se jej.* /Ja jsem na to zvykla a nevim jak on, ale snad mu to zachutna. Pokud ne, pak tady mame tu jeho sladkost./ *Nakonec se ji zepta, jaka jidla mai u nich v Japonsku a ona se rozpocida a potom se zasmeje jeho reakci.* Ani se ti nedivim, ze se v tom stracis. Kdybys vyrustal v Japonsku, pak by ses v tom orientoval dokonale. *Pousmeje se a nakonec zalije jejich kavy a sama si vezme o sve a zamicha si jej a nasledne nez se napije si nejdrive ke kave privoni a teprve potom se napije.* Takze Maki. Dobra volba. Ted jen chces to spis z tinaka, nebo uzeneho lososa? Musime zjistit jestli tady maji ryti, masko, ktere chceme a rasy. *Rekne zamyslene a Potom se skloni a hleda hrnec a jakmile jej najde usmeje se.* Takze, mame hrnec. Mohl bys najit ryzi, napustit do nejake misky vodu a oplachnout ji a nechat ji tam do doby nez se zacne voda trochu kalit? nesmi byt moc kalna. *Rekne mu a sama napusti do hrnce vodu a naleje do ni trochu oleje a osoli ji a potom ji da na sporak, ktery zapne a otoci se na sveho spolecnika a pousmeje se a potom jde k lednice, kde hleda rybu pro kterou se rozhodlReed a da jej na linku a hleda prkynko.* Jo jakmile to bude vylij vodu tak, aby jsi nevysipal ryzi do umyvadla a nasypej ji do hrnce a muze ji lehce michat.

Snad ti to bude chutnat.*Usměje se n ni. Moc v to doufá On tuto jejich řeckou národní pochoutku naprosto miluje.*/Řecko má vážně dobrou kuchyni./*Kuchyně v Řecku mu přijde asi nejlepší, ale uvidí poté, co ochutná tu japonskou. Ještě nikdy sushi ani nic jemu podobného neměl a je skutečně zvědavý, jak to bude chutnat. Někomu by se možná zdálo divné jíst syrovou rybu, ale on nemá žádné předsudky. Odmítne mléko i smetanu do kafe. Jemu stačí jen cukr. A to jen jedna lžička, moc nesladí. To má společné se svým tátou. Zeptá se, jestli něco z toho může podat jí a když odmítne, přikývne a pousměje se.*Jo, už to tak vypadá.*Souhlasí s ní.*Toho jsem si plně vědom. Ale ochutnat to vážně chci. Ještě nikdy jsem to nejedl, ale jsem zvědavý a těším se. Snad se nám to povede, aby má první skutečnost s něčím podobným nebyla špatná../Když mě k tomu nepustí moc blízko, abych to nemohl jen zkazit tím, že bych se na to nějak špatně podíval../To asi ano. Ty v tom máš dokonalý přehled.*Řekne upřímně ohromeně z toho, jak se v tom vyzná.*Děláš sushi často?*Zeptá se jí. Pak jí poděkuje za kávu a hned ji zamíchá a napije se jí. Pak se zeptá, co mu dovolí dělat a hned zalituje, že nevaroval aspoň svého bratra, že se chystá do kuchyně, aby se když tak stihl zachránit.*/Tak není blbej a když uvidí plameny, snad uteče../*I když zase sushi se nevaří, teda aspoň si to myslí, takže to snad nehrozí.*Která z těch dvou ryb je lepší?*Odpoví jí na její otázku otázkou. Poslouchá ji, přikývne a hledá ve skříňkávh rýži, kterou dá do hrnce a jak řekla Indigo ji opláchne a nechá ji chvilku tam. Sleduje s úsměvem Indigo a pak vylije vodu z hrnce. Není nějak zručný v kuchyni, takže je jasné, že se mu podaří trochu rýže vylít z hrnce, ale dělá, jako by nic. Bylo to jen pár zrníček.*/To chybět nebude../*Zhodnotí v duchu. Pak rýži nalije do hrnce.*Míchat vařečkou, že?*Ujišťuje se a pak vezme vařečku a lehce ji míchá.*Měl jsem si vzít foťák a vyfotit se.. Rodiče neuvěří, že něco podobného jsem dělal..*Poznamená pobaveně.*

*Podekje mu za jeho uplatek ,ktery je v podobe jejich narodniho jidla a je na nej skutecne vedava, protoze to nikdy nejedla.* /Jsem si jista, ze to bude dobre... Na sladke jsem zvykla a tohle bude neco noveh./ *Pousmeje se a nakonec se tedy Reed rozhodne pro pripravvu Sushi, coz neni nejak slozita vec na pripravu, potoze jedine, co se vari je v podstate jen ryze. Je zvedava, jak na Sushi bude reagovat.* /Jedl ho vubec nekdy?/ *Potom se jej zepta na kavu, kdyz uz ji najde a postupuje podle jeho instrikci. Ona je na tom s kavou stejne jako on, jen si nedava cukr do kavy.* Az na ten cukr teda *Pousmeje se.* Je to zvlastni. Miluji sladke, ale cukr v kave mi proste nejak vadi.* Rekne s uchechtnutim a nakonec mu poda jeho hrnek s kavou a vezme si svi, kavu si zamicha a nasledne se napije. Rekne mu jestli si je jisty, ze chce delat zrovna Sushi, protoze je tam syrova ryba a nevi, jak na to zareaguje a diky jeho odpovedi dostane i odpoved na svou myslenku. Nikdy Sushi nejedl.* Tak to oufam, ze se nam opravdu povede, protoze chci, aby mu to chutnao.* Uvidime jak ti to bude chutnat az to bude hotove.  *Zazubi se na nej a potom mu vyjmenuje nekolik jidel z Japonske kuchyne a zasmeje se, kdyz ma kavu v puse a zacne machat rukkou pred usou, protoze je to horke a ona se chce smat, ale nechce to vyprknout, tak to ryhle polkne.* /Au Au au.../ N-No.. To by bylo asi hodne.. ovne, kdybych se v tom neorientovala, kdyz jsou to jidla me zeme, ktere jednou bude vladnout muj strasi bratr Takkumi. *Rekne mu a potom mu hrnek s kavou poda a sama si vezme svuj a napije se a poslechne i jeho otazku.* Uprimne, celkem casto, kdyzse mi chce, protoze ja do kuchyne muzu jen ajne, takze to je vetsinou po nocich, aby to tata nezjistil. *Rekne.* Jsem Jeji Cisarska Vysost a to se nehodi. *Pousmeje se smutne. Jeji tata ji nepovoluje veci, ktere neaji, co delat s cisarskym dvorem.* /On si snad muze delat, co chce?/ Jak je to vlastne u vas? Ty si muzes delat, co chces? *Zajima se a potom se zamysli.* Me osobne chutna sushi s Lososem, ale uvidime jestli zde najdeme lososa. *Pousmeje se a nakonec se da do hledani hrnce na vareni ryze a da Reedovi instrukce a sama najde desku na krajeni masa a vyda se k lednicce a po chvilce hledani najde Lososa.* Je ady a stejne tak i rassy: Pani! Takze tady si nejspis taky nekdo dava Aushi. *Prohlasi a potom zavre lednici a vitezne zamava balenym lososem v plastu a sackem s rasama a po jeho otazce ji zacukaji koutky asnazi se nesmat.*No, jakoze ta voda se v tom hrci bude varit Reede a tak pokud nechces mit opaleniny druheho stupne, tak ano varecka je na to nejlepsi. *Rekne mu a neubrani se smichu.* Az bue ryze mekka a bude se varit tak odstav hrnec. *Upozorni jej a ze sve kapsy kalhot vytahne cerne sylikonove rukavice a nasadi si je a potom vezme do ruky vanicku s lososem a potom se koukne na Reeda.* Chces si zkusit uriznout par platku? *Zepta se jej.*

*Má pocit, že začíná bláznit. Ví, že se mají v těhotenství měnit chutě. Četla o tom. Za dobu, co je v paláci si stihla přečíst už dvě knihy o těhotenství a bude číst další. Ví, že chutě se mění u každé budoucí maminy jinak. Některá je má v pátém týdnu a i dřív, protože to může být právě prvním příznakem těhotenství a někdo je má třeba až v pátém a nebo osmém. Vzhledem k tomu, že ona vždycky byla na jídlo a tak háklivá a nikdy moc nejedla, tak jí přijde i logické, že s tímhle začíná dřív jako hodně dalších. Teď míří do kuchyně, kde jak doufá najde něco na co má chuť, i když sama neví, co to je. Na sobě má obyčejné černé džíny a bílou mikinu. Vlasy má stáhnuté v culíku. Líčení má jen jemné, jen lesk na rtech a řasenku. Nikdy se nijak moc nelíčí. Hned jak přijde do kuchyně, nikoho tu nevidí. Rozsvítí světlo a začne otevírat různé skříňky.*/Něco slaného chci-..nebo pálivého. Nebo sladkého?/*Po otevření a následně zavření všech skříněk frustrovaně zamručí.*

*Její myšlenky se stačí tak moc rozhodit během skoro dvou dnů. Nechápe co se to událo, ale ví jedno a to že je Charity zpátky, doufá jen že už mluvila s bratry. Jí samotné se pořád nedaří najít Tobiase, se kterým si musí promluvit o spoustě věcech, jenže hledat ho je jako jehlu v kupce sena občas. Jelikož když není v pracovně, nemá nejmenší tušení kde by mohl zatraceně být. A ona už nechce jen tak sedět v pokoji, potřebovala si pročistit mozek něčím produktivním, a co jiného je k užitku než vaření. Vlasy si sváže do copu na jednu stranu, a obleče si něco pohodlného, co na ní člověk vidí jen málokdy. Džíny a obrovský béžový svetr, nejspíš jí je zima, nebo něco podobného. Míří si to rovnou do kuchyně, která je pro ně přístupná. Jenže to se zastaví překvapená rovnou ve dveřích, když spatří jistou osobu přehrabující se ve skříňkách a poličkách. Překvapením se jí rozšíří oči, dojde tiše až k ní a pevně jí obejme.*Charity!*Vypískne nadšeně když jí drží, teda než jí potom pustí, aby jí třeba neumačkala.*Tak ráda tě vidím v pořádku. Jonas kvůli tobě mlátil strom.*Poví se smíchem a nakloní hlavu, očividně jí všechno zajímá, ale prostě to neřekne nahlas./*

*Přehrabuje se ve skříňkách a hledá něco, na co má chuť. Sama neví, co by to mohlo být a chvíli je z toho otrávená.*/Bude těhotenství takhle otravný vždycky? To nemám šanci zvládnout. Je to hrozný a otravný./*Tyto myšlenky jí létají hlavou pořád dokola a dokola. Sama si není pořád úplně jistá, jestli jít na potrat přece jen nebyla nejlepší možnost. Její bratři nevypadali nadšení z toho, že by měli být strýčkové, ale nediví se. Skoro se s ní ani nebavili a určitě ji považují za zklamání, jako jejich otec.. A Jasperem si taky není pořád jistá. Neví, jestli to dítě skutečně chce a nemá nějak moc velké pochybnosti.*/Co když si to rozmyslí? Co budu dělat pak?/*Je tak ztracená ve vlastních myšlenkách, že nepostřehne, že tu někdo je až dokud ji ten dotyčný neobejme. Prvně se lekne a trhne sebou tím šokem, ale pak uslyší hlas, který zná už od dětství a patří její kamarádce, Victorii.*Ahoj Vic.*Pozdraví ji a lehce se usměje. Pak se otočí na ni.*J-jo,*Zeptá se nedůvěřivě. Pak sklopí pohled. Nechce se bavi to svých bratrech.*/Jsem jen zklamání, pořád se mi jen vyhýbají.. Hlavně Tobias./Jak se máš? *Zavede konverzaci na jiné téma.*

*Ke kuchyni to má dál než odhadne, tak je ráda, že pro tuhle cestu zvolí pohodlnou obuv, huňaté bílé papuče, kterých by se v žádném případě nevzdala. Jaké štěstí, že její noha už dobrých pár let odmítá růst.  Proto je aspoň z tohohle pohledu cesta příjemná.  Jenže už než vejde dovnitř slyší zvuky, které jí překvapí. Ta osoba co je provádí, jí překvapí víc.*Ahoj, vážně jsem ráda, že ti nic neudělali.*Zamumlá a znovu si jí zkoumavě prohlédne po tom co se od ní odtáhne a zamrká.*Neudělali ti nic, že ne?*Její hlas se zdá nejistý, než nakonec zase přestane se svou promluvou a skončí. Ani dál nevytahuje její bratry, má pocit, jakoby to nebyl nejlepší nápad.*Mám se líp, když tě vidím. Ale zároveň jsem zmatená z tvého bratra. A všechno se to stalo nečekaně, že já prostě, záleží mi na vás všech. Vždy jsem byla spíš jako vaše sestra.*Mluví a mluví a jakoby bylo těžké se zastavit, přitom začne přecházet po místnosti a vypadne jí prvotní plán proč sem šla.*Nevím, jestli teď zvládnu, aby se to změnilo.

*Když ji někdo obejme, lekne se a díky tomu poskočí. Chvilku si myslí, že by to mohl být Jasper, protože to je člověk, který jí objímá nejčastěji, ale je to Vic, se kterou se už dlouho nepotkala a je ráda, že se to teď napravilo. Usměje se na ni a otočí se. Snaží se působit veseleji, než jak se cítí. Nechce jí přidělávat starosti. Navíc má strach, že by něco mohla říct jejím bratrům, kteří jdou pravděpodobně naštvaní na ni a nechce, aby něco ještě vyčítali Vic nebo tak.*Ne, já jsem v pohodě.*Ujistí ji. Když se pak zmíní o jednom z jejích bratrů, rozhodne se rychle změnit téma. Tak se raději zeptá jí, jak se má. Skutečně spolu dlouho nemluvily a ona je zvědavá, jak se za tu dobu měla a co je u ní nového. Nadzvedne nechápavě obočí.*Z Jonase?*Zeptá se s trochu vševědoucím úsměvem. Poznala, že se Tobias k Vic chová spíše jako sestře, ale něco na pohledu Jonase na ní se jí nezdálo. Myslí si už delší dobu, že k ní cítí něco víc než jako kamarádství.*Copak se stalo?*Sice o bratrech nechtěla moc mluvit, ale kvůli ní klidně udělá výjimku.*

*Vypadá o poznání s lepší náladou, jen díky tomu, že jí vidí. Proto jí bez váhání oplatí úsměv, jenže z ní cítí něco...co nedokáže určit. Ale doufá, že kdyby se něco hodně vážného dělo, řekla by jí to. Je ráda, když jí  ujistí v tom, že jí vážně nic není. V tom momentu jí spadne pomyslný kámen ze srdce, který tam nejspíš byl do té doby. Sice jí řekla jak se má, ale to bohužel tím svojí promluvu stočí k jejím bratrům. Věnuje jí omluvný pohled, než přikývne nad její otázku. Je z něho možná i více než zmatená. Nebo není, jen si nedokáže přiznat co k němu cítí, což je snad v tomhle případě jen horší.*Potkala jsem ho, když ničil ten strom, byl naštvaný, kvůli tobě, že jsi zmizela a kvůli princi Jasperovi.*Odmlčí s tím, že pohled změní v tázavý, než pokračuje.* Domlouval mi, že musím spinkat...protože to potřebuju. Poslední dobou mám špatné sny.*Vysvětlí a mávne nad tím jen rukou, není to podstatné.* Řekl, že mě pohlídá v komnatě dokud neusnu. Ošetřila jsem mu ruku a on....ležel vedle mě v posteli. Jako když jsme byly děti a častokrát jsme se dělily o jednu.*Nad tímhle se musí jednoduše usmát.*Chtěla jsem po něm pohádku....no a ta jeho pohádka byla o nás dvou.*Dokončí své vyprávění a skousne si spodní ret  s tím, že se rozhlédne.*Chtěla jsem dělat palačinky, přidáš se?*Nakloní k ní hlavu s jiskřičkama v očích, patrně se přitom ještě uculuje.*

*Nechce se moc bavit o bratrech, ale jak se dalo čekat, přijde i na to. Upřímně ji překvapí, když se dozví, že se Jonas kvůli jejímu zmizení vybíjel vztek na stromě. Ale jen nad tím potřese hlavou.*Hmm..*Zamručí napůl smutně a na druhou stranu zamyšleně.*/Že bych jim vážně chyběla?/*Pořád o tom, ale pochybuje.*/Ne, asi byl naštvaný vůli něčemu jinému a jen to svedl na to../*Zeptá se, jestli její zmatení se týká právě kvůli Jonasovi a když jí to potvrdí, pousměje se.*/Já to věděla!/*I když se moc s bratry nebaví a oni jsou za to asi i rádi, přeje jim štěstí. Pozorně poslouchá.*To je ta roztomilé.*Poznamená. Vážně jí to přijde rozkošné.*/Jo.. Jonas působí jako celkem romantický typ./Dáš mu šanci?*Zeptá se jí zvědavě. Přála by jim štěstí. Takové, jaké má ona s Jasperem. Teda lepší by to bylo bez těch únosů a tak. Ale jinak si nemůže stěžovat.*Jinak na spaní pomáhá kakao nebo čaj co vím.. Chceš udělat?*Nabídne jí. Sama má dneska chuť na kakao, což není obvyklé. Když zmíní palačinky nadšeně přikývne. Nikdy nebyla na sladké, ale teď má strašnou chuť na palačinky s nutelou.*/A šlehačka! A co jahody? Ty tu mají?/*Rozhlíží se kolem, jako by čekala, že tu někde z linky bude skutečně růst záhon s jahodami.*/To asi nehrozí../*Dojde jí o chvilku později./Ale škoda./S čím chceš pomoct?*Zeptá se jí. Nenechá jí přece vařit samotnou.*

*Z chování jednoho z jejich bratrů, ví jak moc jim na Charity záleží, taky jí na ní záleží a chyběla jí, ani nedokáže slovy vyjádřit  jak moc. Proto to takové věci neřekne na hlas  a jen pokývne hlavou. Všimne si i jejího zamyšleného pohledu, na který nic neříká. Nechce rušit její myšlenky z...bůhví čeho. Potom jí začne vyprávět o tom, co se všechno ten den stalo mezi ní a jejím bratrem. Nevinně se zaculí a skousne si ret.*Dala jsem, ale bojím se co na to Tobias. Však víš.*Kývne nad tím jednoduše hlavou, protože to nemá cenu více rozebírat a pousměje se. S tím, že se nadšeně usměje když zmíní kakao.*Skvělý nápad! Kakao se vždy hodí!*Zazubí se nadšeně když začne vytahovat věci potřebné na tvorbu palačinek, na jednu stranu dá věci na těsto a na druhou ty na zdobení. Marmeládu, nutelu, šlehačku a i nějaké ty kousky ovoce, které najde. Otočí se na ní a pokývne hlavou.*Můžeš udělat těsto, nebo já udělám těsto, ty smažíš a obě zdobíme?*Navrhne jí svůj nápad a  nakloní hlavu na stranu, nechá jí si vybrat. Jí je docela jedno jakou z činností bude dělat.*

*Zeptá se, jestli dá Jonasovi šanci. Doufá, že ano. Nepochybuje, že by spolu ti dva byli šťastní.*/Vic bych za švagrovou brala./*Má ji skutečně ráda. Klidně pro ně vyrobí i transparent a bude se s ním procházet po paláci a všechny nabádat, aby je taky shipovali, jako ona. Chápavě přikývne. Je ráda, že jim tu šanci skutečně dá, ale neví, jak zareaguje Tobias.*Snad bude v pohodě. Podle mě tě má rád jako kamarádku, nebo jako sestru. Ale Jonas určitě víc.*Pousměje se na ni. Zmíní kakao, které je dobré na spaní. Občas si ho udělá, ale častěji asi dělá čaj. Ale dneska by si dala i to kakao.*Udělám ho.*Zazubí se na ni. Z jedné skříňky vytáhne dva hrníčky. V lednici najde mléko a z druhé skříňky kakao. Mezitím, co Vic chystá věci na palačinky, ona udělá kakaa a pak je postaví k připraveným věcem.*Tady to má.*Řekne s úsměvem a sama se ze svého napije.*Jak chceš. Klidně udělám těsto a ty pak můžeš smažit. Já mám občas tendenci to připálit*Uchechtne se. Do misky dá potřebné ingredience na palačinky, vajíčka, mouku, cukr, mléko. Dá tam i špetku soli, ale jen vážně málo. Pak to všechno zamíchá dohromady.*Tadyyy.*Dojde nadšeně k Vic a položí misku na místo, odkud se bude dobře těsto nalévat na pánvičku.*Máš ještě kakao nebo chceš nachystat další. Když bude Vic smažit, nebude mít moc co dělat. Teda kromě ochutnání první palačinky. Ale i o ni se samozřejmě rozdělí s Vic.*

Jenže víš jak je ohledně mě tvůj bratr i v tomhle ohledu majetnický.*Zavrtí nad tím lehce hlavou a povzdychne si. Bude se v tomhle muset smířit  i s nejhorší možnou variantou, která může nastat. V možností kakaa jasně, že souhlasí. Byl to koneckonců skvělý nápad, její myšlenky se tak přesunou od kakaa k chystání potřebných ingrediencí. Netrvá to ani moc dlouho. Vezme si do ruku hrníček kakaa a upije si z něj.*Sladké.*Uculí se a pousměje se na ní. Přikývne se smíchem na její slova, sama proti smažení nic nemá. Hrníček si položí ke sporáku a vytáhne si ze skříňky pánev, kterou položí. na jednu z plotýnek. Přejde k lednici ze které si vezme i olej, ten položí na pult , aby jej měla dostatečně blízko. Připraví i nějaký větší tác a nálevku. Než se s úsměvem podívá na mísu s těstem, ušklíbne se.*Super.* Pokýve hlavou, nejprve dá trochu oleje, který rozprostře po celé pánvičce. Následuje první nalití těsta a také první otočení, které se neobejde bez pokusu od nadhození. Sice se to povede, ale s její nepozorností je trochu pošmodrchaná. Zazubí se a koukne na Char, než palačinku přehodí na talíř a pokračuje s další.*

*Povzdychne si a přikývne.*Snad.. to bude dobrý.*Nepřestává v to doufat. Nabídne jí kakao a když souhlasí bez zaváhání hnedka udělá dva hrnky horkého kakaa. Ze svého hrnu se hnedka napije a jí ho podá, nebo spíše položí před ní.*Je úžasné.*Přitaká. Moc jí to kakao chutná.*/V těhotenství se očividně vážně dost mění chutě./*Nikdy na sladké nebyla a teď se nemůže dočkat těch palačinek s extra nutelou nejlépe. Pak raději řekne, že udělá těsto, protože ve smažení není dobrá. Párkrát se jí stalo, že se jí to zdálo málo a nakonec tu palačinku připálila a ne jen ji. Pak jí to postaví na linku vedle sporáku. Sleduje ji s úsměvem, jak dává první palačinku na pánvičku a když ji vyhodí, lekne se a uchechtne se.*Příště mě prosím varuj.*Poprosí jí hned. *Chceš na ni nutelu? Nebo marmeládu? *Zeptá se a rozpůlí první palačinku, aby hnedka mohly obě dvě ochutnat a nemusela čekat na další. Namaže jí její půlku čím chce a podá jí ji a sama si na to dá nutelu.*Hmm..*Spokojeně zamručí.*Dokonalá.*Vydechne.*

*Horké kakao pila ráda jako  malá, a na to, jak dlouho jej  neměla, za to jí pořád dost chutná. Musí uznat, že se Charity povedlo a dá jí zakýváním hlavy za pravdu. Je totiž doslova boží. Ono jí sladké nikdy nevadilo, že s náladou se jí i zesiluje chuť. A když jí na něco má, prostě  to udělá. Většinou, pokud jí neobletují komorné. Char se rozhodne udělat těsto, a ona jí s hrnečkem v ruce, ze kterého upíjí...pozoruje při práci. Hned potom samotná začne připravené těsto smažit na pánvičce, ve snaze udělat první palačinku. Dokonce se jí povede i jí otočit. Zazubí se na Charity a kývne.*Nechám se překvapit, namaž mi to čím chceš.*Mrkne na ní a vyčká než namaže její půlku. Tu si pak poskládá  zakousne se do ní.  Uculí se.*Máš pravdu.*Pousměje se a dosmaží i ostatní palačinky z ostatního těsta v míse.  Než potom vypne sporák a otočí se na ní.*Hádám, že teď už nám jen zůstává mazání a vše ostatní.*Poví se smíchem, a taky se pustí do toho do řekla před chvílí.*

*Sleduje Vic, která dělá palačinky a jednu nečekaně otočí ve vzduchu. Poznamená, že příště by mohla ji předtím varovat dříve, než něco udělá. Uchechtne se. A pak se zeptá, čím ji chce namazat. Palačinku rozpůlí totiž napůl, aby hnedka obě dvě mohly ochutnat. Svou půlku namaže nutelou a tu její nakonec taky.*/Nutela snad nikoho neurazí. A kakao jí chutnalo a nutela je něco podobnýho./*Pomyslí si a pak jí ji podá. Usměje se a zakousne se.*Jo to je.*Řekne s úsměvem, když rozkousá většinu té palačinky Když pak dodělá i zbytek palačinek, přikývne.*Anoo..*Skoro nadšením zatleská, jako nějáké malé dítě. Vezme ty palačinky a dá je na stůl, kde jsou nachystané marmelády, ovoce a nutela.*Strašně se mi sbíhají sliny.*Řekne. Dá jeden talíř Vic a druhý si vezme sama, aby si je mohly rozdělit.*Nějáké nechám i pro Jaspera.. Teda snad se k němu dostanou. Ani bych se nedivila, kdybych mu je někde za rohem snědla.*Usměje se a začna mazat palačinky a dá tomu i ovoce. Aby byly rozděleny spravedlivě. Střídá to. Jendu namaže nutelou, druhou jahodovou marmeládou, lesní ovoce..*

*Sice jí už příště nevaruje, ale také otáčí palačinky normální bezpečným způsobem. Tak aby v případě nutnosti žádná neskončila na stropě. Děkovně se na ní usměje, potom co převezme půlku z první palačinky, u které uzná, že se povedla. Doufá, že ostatní budou minimálně stejně dobré. Po jejím nadšení se zaculí a pokývne hlavou.  Přesune se s Charity ke stolu, s vlastním talířem, který jí dala, na který začne odkládat hotové namazané palačinky, její jsou též od každého něco, hlavně se spoustu různého ovoce a šlehačky, ta nesmí chybět.*Nápodobně, uvídíš, abys potom třeba nepraskla.*Vypískne se smíchem a pokýve hlavou, nevadí jí přenechat o pár palačinek víc, když jsou i pro Jaspera, s tím že se koukne na jejich hotové výtvory.*Naše kulinářské schopnosti se skvěle doplňují. Snad to ještě někdy zopakujeme,*Pousměje se na ní a zase jí krátce obejme.* Ráda jsem s tebou zase trávila čas Char, doufám, že se uvidíme.*Mrkne na ní a se svým talířkem se vydá do komnaty, přitom po cestě ujídá palačinky.*

*Podá jak Vic tak i sobě talíř, na který dá palačinky pro ni a Jaspera. Natírá je střídavě nutelou a marmeládou.*/Snad mu budou chutnat./*Doufá, že si na tom pochutná a tím ho potěší. Dává tam i ovoce a občas šlehačku. Poznamená, že jsou i pro Jaspera, a že taky doufá, že mu je cestou do jejich komnaty nesní. Uchechtne se.*Kdybych je snědla všechny sama, asi by to skutečně hrozilo.*Snad ano, ty palačinky se povedly. Někdy zase musíme tohle zopakovat. Příště bychom mohly zkusit zase něco jiného.*Navrhne jí s úsměvem.*Já s tebou taky, dost jsi mi chyběla, jak jsme se tak dlouho neviděly.*Obejme ji nazpět.*Zatím.*Rozloučí se s ní s úsměvem a hned jak odejde, vezme svůj talíř s tím, že si jednu palačinku ještě sní a vydá se do komnaty, kterou sdílí s Jasperem.*