Kuchyně paláce

Neboj, ten už tam je. Táta párkrát zkoušel vařit a taky to nedopadlo nejlíp. *Zasměje se.* Mě učila vařit máma. Už odmalička jsem za ní utíkal do kuchyně, když mě to přestalo bavit s chůvama a ona mě tam po chvíli začala trpět a nechala mě, ať jí pomáhám. *Pousměje se nad tou vzpomínku.* Mimochodem, už se na tebe těší. Jak máma, tak táta. *Často si s nimi volá ohledně situace ve Francii a jeho rodiče nikdy nezapomenou zmínit Camille a to, jak se ona i drobek mají a jestli je všechno v pořádku. * Já tebe taky. *Usměje se na ní zamilovaně a pak jí slíbí, že na ní a na dítě dá vždycky pozor.* Kolik bys jich chtěla? *Pousměje se. Sám by chtěl více dětí, i když to znamená větší šanci na to, že nějaké zdědí jeho poruchu.* /Dávali mi vůbec na ošetřovně prášky, když jsem spal? Dneska bych si je měl vzít, až se vrátim do komnaty../ *Dojde mu, že dneska ráno na ně zapomněl, ale rychle to zase zatlačí do pozadí mysli a místo toho popíchne Camille, aby mu nezdemolovala ruku, až bude rodit.* Nedokážu se dívat na nic jinýho, když jsi v místnosti ty. *Pokrčí rameny s úsměvem.* Neboj, neodpadnu tam. *Trochu ho překvapilo, že si Camille pořád pamatuje, že nemá rád pohled na krev, protože to zmínil jenom v tom úkrytu, když mu krvácela noha po útoku a on nepočítal s tím, že si to zapamatuje. Poděkuje jí z kafe, které mu udělá a pak jí poradí, jak udělat špagety.* Ale zase zachraňujeme lidské životy, lásko. Mám pocit, že akce mají dost, jestli je v Illey víc tobě podobných kuchařů. *Rýpne si do ní s pobaveným úsměvem a pak položí na linku vedle ní hotovou omáčku na špagety.* Připravím talíře. *Koukne ještě rychle na kastrol se špagetama, jestli náhodou nehoří a pak se vydá pro dva talíře, které položí na linku vedle sporáku.*

*Zasměje se.*Tak dobrý, nebudu v rodině jediná, kdo má za koníček podpalování kuchyň.*Řekne pobaveně.*Jsem zvědavá, jestli to takhle bude i s našimi dětmi. Že budou utíkat za tatínkem do kuchyně a s jejich mámou v patách.*Usměje se na něj. Těší se, až budou konečně ve Francii, jenom spolu.*Já se na ně taky moc těším, až je poznám. Musím z nich vytáhnout tvoje trapné historky z dětství. *Tohle je první věc, kterou plánuje udělat.*/Snad mě budou mít rádi../*Bojí se, že by ji třeba nemuseli. To by jí bylo líto. Chce s nimi mít dobrý vztah, budou to rodiče jejího manžela. Při té myšlence se usměje.*/Už snad za chvilku budu Dubois./*Řekne mu, že ho miluje a zamilovaně se na něj usměje. Ví, že na ni i na dítě, v budoucnu děti dá pozor věří mu.*Minimálně dvě, ale klidně i více. Prostě nechci, aby bylo jen jedno, to by se mi zdálo osamělé. Kolik bys jich chtěl ty?*Zeptá se ho. Kdyby chtěl, že chce sedm trpaslíků. kvůli němu by klidně zvládla i dalších šest těhotenství. Chce, aby byl šťastný. Na jeho popíchnutí mu to trochu oplatí a řekne, aby se nezhroutil a neomdlel při porodu, protože tam bude krev a ví, že on ji nemá rád.*Jenže tady se nám narodí dítě a na to se snad taky budeš chtít podívat a trochu krve tam bude.*Pak přikývne.*Věřím, že to zvládneš. *Pohladí ho po paži, aby ho ještě více ujistila, že mu věří a trochu ho uklidnila. Udělá mu kafe a sama se dá do špaget, které později osolí a míchá, aby se jí neslepily. Přitom se po očku dívá na Chrise, nemůže si pomoct. Pobaveně se zasměje.*Už jenom Schreave rodina je dost velká no. Co vím, táta je v kuchyni taky tragéd.*Když zmíní svého tátu úsměv jí trochu opadne. Ví, že je nemocný dělá si o něj strach. Ale rychle tyhle myšlenky zaplaší.*/Bude v pořádku../*Zrovna když položí na linku Chris omáčku, scedí špagety a na talíře, které přinese dá každému velkou porci, aby měl dostatek. *

No... Táta má už přístup do kuchyně zakázaný, takže bohužel jediná budeš. Ale určitě se s tebou podělí o nějaký svoje historky, kdy museli hasit i v sále, kterej je vedle kuchyně. *Zasměje se a pobaveně u toho potřese hlavou. Občas nechápe, jak to spolu jeho rodiče vydrželi. On být mámou, kdyby přišel do podpálený kuchyně, tak by ho něčim přetáhl po hlavě.* To rozhodně nemusíš. *Zavrtí rychle hlavou a v očích mu probleskne na chvilku strach, protože když přijde na trapné historky, jeho rodiče jsou velmi ochotní začít vyprávět.* /Musim jim to nějak zakázat. Ještě dneska pro jistotu./ *Rozhodne v duchu a pak se jí zeptá, kolik by chtěla dětí.* Dvě nebo tři. Prostě aby nebylo to jedno osamocený. Mě třeba sourozenec docela chybí. *Pokrčí jedním ramenem. Celé dětství mu někdo podobně starý chyběl, ale teď to až tolik nevnímá, protože má Camille a ta je pro něj tím nejlepším na zemi, takže žádného sourozence už nepotřebuje.* Zvládneme to oba. *Líbne jí na čelo a pak se dá do přípravy omáčky na špagety a řekne jí, že přidělávat práci hasičům nepotřebují.* Vážně? Jak na tom vůbec je? *Stáhne starostlivě obočí a pak jí sleduje, jak nandavá jídlo na talíře a přidá na špagety omáčku. Pak už jenom vytáhne příbory a odnese oběma talíře ke stolu. Odtáhne Camille židli jako gentleman a pak se posadí vedle ní.* Dobrou chuť. *Popřeje jí, než se pustí do jídla.*

Tak aspoň ty historky no. O ty se budu zajímat hnedka, jak přijedeme. A ještě mi budou muset tvoji rodiče ukázat nějáké tvoje fotky z dětství. Musel jsi být roztomilé dítě. *Usměje se na něj.*/Doufám, že to naše bude tak dokonalé po něm./I sál vedle kuchyně? Tak to je snad ještě horší kuchař jak já. Já jen zapálila utěrku.*Uchecthne se. Je ráda, že není ten nejhorší případ. Vidí jak se mu v očích probleskl strach z představy vyprávění trapných historek a potřese nad tím hlavou.*Lásko neboj. I kdyby mi řekli kdo ví co..*Pokrčí rameny.*Nebude to mít pece žádné následky. Snad si nemyslíš, že bych tě kvůli tomu opustila nebo tak.*Uchechtne se a potřese nad ním hlavou.*Mně se už nezbavíš.*Zase ho krátce políbí. Řekne mu, že děti by chtěla minimálně dvě, ne jen jedno, to by bylo osamělé.*Dvě nebo tři, to zní dobře.*Přikývne.*Táta s mamkou taky po mně a Stefanovi další děti, no, ještě mají dvě dcery, takže asi tolik k tomu, jak moc to můžeme plánovat.*Uchechtne se.*/Nebo strejda Jasper a teta Charity../Je pochopitelné, pokud ses občas cítil sám.. Ale teď už máš mě./A já tě nikdy neopustím./*Slíbí mu v duchu. Přikývne a dá se do připravování špaget.*Jo, taky je hroznej. Po kom to asi mám, že?*Zeptá se pobaveně. Je to jen řečnická otázka, takže ani nečeká na odpověď a pokračuje dále.*No.. docela dobře. Není to nejhorší ale ani nejlepší..*Podívá se krátce na Chrise a pak zase na špagety v hrnci.*Jen.. Doktoři mu nedávají moc času. Tak rok. Možná méně. Jen si přeju, aby se aspoň dožil toho, že se mu narodí vnuk nebo vnučka.*Pohladí se jednou rukou po břiše a tou druhou pořád míchá.*Pořád o tom mluvil, byl z toho nadšený.*Pousměje se sama pro sebe. Pak nandá jídlo na talíře a nechá Chrise, aby je odnesl, mezitím dojde ke stolu.*Děkuju.*Poděkuje mu, když jí odtáhne židli a ona se posadí.*Dobrou chuť. *Popřeje mu a taky se dá do jídla. Hned co si dá první sousto spokojeně zamručí.*Je to dokonalý.

Moc roztomilej jsem nebyl. *Zasměje se a pak jí řekne, že jeho táta jednou založil takový požár, že hořel i vedlejší sál.* Jo, nechápu, jak to dokázal. A jakto, že ho máma nezabila, když ho tam objevila, jak se to snaží uhasit tím, že na to fouká, jak na svíčku. *Potřese nechápavě a pobaveně hlavou. Pak se trochu lekne, když slyší o tom, že si bude zjišťovat jeho trapný historky.* No... Spíš bys mě mohla vidět jako totálního blázna. *Uchechtne se, a pak jí oplatí polibek.* Tak uvidíme, jak to půjde. Buď dvě nebo tři. *Pokrčí rameny a sám je zvědavý, kolik dětí nakonec budou mít.* Naštěstí já znám pojem kondomy a určitě nejsem plodnej jako tvoji příbuzní. *Zasměje se a pak se na ní usměje.* Teď už mi vůbec nic nechybí. Mám lásku svého života a dítě na cestě, takže jsem ten nejspokojenější chlap na světě. *Řekne jí se zamilovaným úsměvem a pak se starostlivě zeptá, jak je na tom její táta.* Neboj, lásko. Bude tady ještě dlouho a za pár let bude pobíhat s vnoučatama po zahradách v paláci ve Francii. *Uklidní jí s povzbudivým úsměvem. Pak už odnese jídlo na stůl a pomůže se jí se posadit. Pak se pustí do jídla a musí uznat, že je to skvělé.* Jsme super tým. *Mrkne na ní a pak svou porci dojí a jakmile dojí i Camille, odnese jejich talíře do myčky.* Připravená na poobědový odpočinek v komnatě? *Natáhne k ní ruku, aby se mohli vydat do nějaké z postelí.* /Nejlepší by bylo, kdybysme bydleli spolu, ale nevim,jestli je na to připravená../

Ale určitě byl. Stejně se na ty fotky podívám.*Zazubí se na něj. Pak se musí rozesmát.*On se snažil uhasit požár tím, že na něj foukal jako na svíčku? To si děláš jen legraci, ne?*Dostane ze sebe mezi návalem smíchu.*Tvoje máma je velice trpělivá žena. Aspoň vím, po kom to máš, že se mnou máš tolik trpělivosti.*Nedivila by se, kdyby to s ní někdy během té doby, co jsou spolu vzdal, neměl to s ní zrovna lehké, ale on to vydržel až do teď a to ji vážně překvapuje.* To nebudu lásko. Každý máme trapný historky. Taky jich pár sama mám.*Pokrčí rameny a pak ho políbí.*Přesně tak, uvidíme.*Usměje se na něj.*A já jsem ta nejspokojenější žena, když jsem s tebou.*Taky se na něj zamilovaně usměje.*Někdy musíme zajít na ten ultrazvuk.*Vzpomene si na to, co měli společně v plánu ještě předtím, než se Chris dostal z ošetřovny.*To doufám taky.*Nechce přijít o tátu. Společně se posadí ke stolu a začnou jíst špagety, které se podle ní jim moc povedly.*Já udělala jen ty špagety, ty můžeš za tu omáčku a ta je vážně dokonalá. Ale jinak jo, jsme super tým.*Usměje se na něj a když odnese talíře do myčky, zastrčí židle ke stolu a utře ho. Přikývne a chytne ho za ruku. Společně se vydají do komnaty.*

*Před chvilkou byla ještě ve městě, když zjistila, že na svatbu ještě nemají vybrané prstýnky. Myslela si, že je mají, ale jak se dneska ukázalo, mýlila se. Jedny krásné ale našla a je ráda, že se líbí i Chrisovi. Poté, co si Wyatt stěžoval v jejich rodinném chatu, že nemá čokoládu, rozhodla se ho trochu překvapit a udělat čokoládové sušenky. Není v pečení nejlepší, ale doufá, že když se bude řídit podle receptu, kuchyň nevybouchne. Na sobě má pořád to stejné oblečené jako ve městě. Na kolenou roztrhané černé džíny a modré tílko. Už jde skutečně dost vidět její břicho.Taky je na začátku čtvrtého měsíce, když otěhotněla někdy na začátku března, jinak to nevychází. Vlasy si stáhla do culíku, aby jí nepadaly do obličeje. Není nijak nalíčená, jen kvůli tomu, že šla do kuchyně ze sebe nepotřebuje dělat nějakou modelku. V uších má malé náušnice. Když dojde do kuchyně, vezme ¨knihu s recepty a najde jednoduchý recept na sušenky ve kterých sou kousky čokolády. Už jen z pohledu na jejcih obrázek se jí sbíhají sliny. Hned se dá bez většího otálení do příprav.*

*Neměl co dělat a spát se mu rozhodně nechtělo, takže vyběhl z jeho komnaty v dětském pyžámku s dinosaury a dřevěným mečem v ruce. Na přední neví kam chce běžet, jelikož po včerejším útoku se bojí i on běhat sám ve tmě venku. Taky se mu ale nechtělo po paláci chodit pi svých, takže si vytáhl koloběžku, na které jede po chodbách paláce. Jakmile projede kolem kuchyně, našpulí rtíky a zase k těm dveřím vrátí. Z koloběžky sleze jen na chvíli, aby si mohl otevřít dveře, načež hned na ni vjede do kuchyně. To se ale zarazí, když uvidí princeznu, až mu z toho koloběžku spadne a on se tak tak udrží na nohou. Přesto je rád, že to není jeho bratr, který by ho zavřel do toho hrůzostrašného mrazáku. Koloběžku nechá koloběžkou a nadšeně dohopsá ke Camille.* Brý večír, výsostíí. *Zazubí se na ni vesele a pohled zabodne do obrázku sušenek, přičemž se mu hned rozzáří očka.* Vy děláte sušenkýý! Můžu se k vám přidat? *Zamrká na ni zatímco si ze skříňky vytáhne krabičku cereálií, které si nasype do pusy, až ji má plnou.*

*Dá se do přípravy čokoládových sušenek. Chce překvapit Wyatta a Chrise a sama na ně má chuť. Vyndá všechny přísady, které na ně potřebuje, když uslyší hluk. S nadzvednutým obočím se otočí a uvidí malého Camerona na koloběžce. Pobaveně se nad tím usměje. Těší se, až jednou budou po francouzském zámku jezdit třeba její děti na koloběžce. Víš, že se to moc nesluší.. ale co? Jsou to jen děti a budou mít jako královští jednou dost starostí, aspoň dětství si musí užít.*Ahoj Camerone.*Docela ji překvapí, že jí vyká. Znají se, přece jen je to něco jako její bratranec. Je to syn bratra od její tety.*Klidně mi tykej. Vždyť se známe. Jako miminko jsme tě několikrát chovala, jednou jsi mě pozvracel..*Vzpomene si na to a uchechtne se.*Jistě, že se můžeš přidat. Budu dělat sušenky s kousky čokolády. Je to docela jednoduchý recept. Moc vařit neumím a nechci riskovat, že to tu vybouchne.*Otočí se zase na přísady.*Vytáhl by jsi mi prosím tě nějakou velkou misku? Musíme udělat těsto.

*Na koloběžce dojede až do kuchyně, protože kam jinam má na tě koloběžce jet, když se mu mimořádně ven nechce? Kuchyně je ideální místo. Teda když nepočítáme mrazák, kterému se vyhýbá obloukem, protože co kdyby se někdo náhodou zpoza rohu v kuchyni vynořil jeho brácha? Hned v kuchyni mu padne pohled na Camille a po jejích slovech pokrčí rameny.* Nojó, já vám... Ti vykám autono... Automo... Automomaticky. *Zaškebí se nad tím slovem stejně jako nad tím, co uslyší dál. Šokovaně na ni vykulí oči a začne kroutit hlavou.* Ne, to jsem určitě já nebyl. Přece si pamatuji na koho zvracím! *Našpulí nespokojeně rty, ale to se hned změní, když uvidí obrázek sušenek. Rychle spolkne cereálie, které si nasypal do pusy a krabici zase uklidí.* Ale až to vybouchne, tak utečeme pryč. Ale stejně by mě zajímalo co vy všeci máte s tím vybuchováním. *Nakrčí obočí, když si vzpomene na výhrůžky princezny Aless a poté i na výhrůžky jeho bratra. Rychle ze skříňky vytáhne misku, kterou si napřed narazí na hlavu, poté vyšplhá na kuchyňskou linku a až poté ji misku podá.* Sušenky jsou nejlepší jídloo! *Pronese vesele, přičemž začne zkoumat misku, jako by tam snad sušenky měly naskákat.*

*Začne chystat sušenky a když se k ní do kuchyně přidá Cameron, podiví se, proč jí vyká. Zná ho od jeh narození. Bere ho jako svého bratrance, což taky je, přes koleno.*Automaticky.*Opraví ho s menším úsměvem. Dodá, že jí vykat nemusí, zná ho od malička. Několikrát ho i jako miminko chovala. Pamatuje si, jak ji jednou i pozvracel.*Byl jsi to ty. A to ti nebyl asi ani rok. Byl jsi úplně maličký. Co se dělo tehdy si nemůžeme pamatovat.*Pokrčí nad tím rameny. Pobaveně ho pozoruje, jak si do pusy sype velký obsah cereálií. Počká, než krabici uklidí a pak ho požádá, aby jí podal misku.*To se jen tak říká.. Dělám si z toho legraci. Protože mi pečení nejde, vtipkuju o tom. *Vysvětlí mu, jak to myslela. Když vidí, že si dal tu misku na hlavu, uchechtne se nad tím a vezme si ji od něj.*Nechceš zatím nalámat čokoládu na malé kousíčky? Ano, můžeš si něco dát. Je tu čokolády dost.*Je jí jasné už předem, že bude ujídat. Ze skříňky vezme dvě čokolády, které obě dvě rozdělá a podá je Cameronovi. *Když tak to lámej do té misky, dobře? Já tam postupně budu přidávat další věci.*Dá tam jedno vajíčko a postupně i další přísady.*

*Vyká ji proto, že si jako první uvědomí, že je princezna než to, že jsou teorericky příbuzní.* Tak automaticky, to je stejný! *Zazubí se na ni, ale když zmíní to zvracení, nasadí znechucený výraz. Znechuceně vyplázne jazyk nad tou myšlenkou, jak jako malý zvrací na Camille. Poté se ale zarazí a přihmouří oči.* Teď to ale můžu ovládat! Takže příště až mě bude štvát brácha, tak ho pobliju. *Nadšeně se zaculí a vážně to může považovat za úžasný plán.* Jo, to by ještě šlo. Ale všichni vtipkují o tom, že lidi explodují! Jo a vyhýbej se mrazáku! Beztak je tam schovaný brácha, aby tam lidi mohl zavřít! *Varuje ji s vážným pohledem, který trvá maximálně tak tři sekundy.* Jóó, čokoládu mám rád. *Hned si od ní tu čokoládu vezme a začne ji lámat na kousíčky, i když si jich více dává do pusy než do misky, ale aspoň něco málo v té misce je. Následně pohledem sjede k jejímj břichu, což ho docela zaujme a nakloní hlavičku na bok.* Proč jsi spolknula meloun? *Zeptá se jí nechápavě.*

*Opraví ho, že to není automomaticky, ale automaticky. Přijde jí ale docela milé, jak to poplete. Těší se, až bude její dítě taky takhle velké. Ví, že to nebude jednoduchý, stačí jí vidět Camerona, ale věří, že s Chrisem to zvládnou a ona se na toho prcka moc těší. Pak mu řekne, že ji jako malý pozvracel. To mu snad ani nebyl rok. Když byl totiž Cameron úplně malinký, ráda si ho chovala. To jí bylo asi jedenáct. Byla to pro ni taková živá panenka. Když zmíní, že příště až ho bude štvát bratr, poblije ho, pevně semkne rty, aby se nahlas nerozesmála.*Chudák Edward.*Řekne po chvilce. Z jejího tónu hlasu jde pořád znát značné pobavení.*Lidi explodují?*Zeptá se ho zmateně a pak se podívá směrem k mrazáku, jako by odtamtud skutečně měl jeho bratr vyskočit. Potřese nad tím hlavou. Poprosí ho, aby nalámal do misky čokoládu a řekne, že si i trochu může dát.*Aby ti pak nebylo špatně. *Nerada by, aby jí to pak jeho rodiče vyčítali. Poté zamíchá těsto a vyklopí tam i tu čokoládu. Po jeho otázce se chvilku mlčí a do mobilu něco rychle vyťuká. Nechce se jí říct, co to její velké břicho skutečně zapříčinilo, nechce mu to vysvětlovat, takže si postěžuje v rodinném chatu.*No.. já nesnědla meloun. Víš.. Čekám miminko a ne, to jsem rozhodně nesnědla.

*Je rád, že někdo v kuchyni je, jinak by bylo možné, že tad udělá ještě větší bordel, než když je tady s někým. Jakmile se dozví, co udělal jako malý škrvně, chvíli se nad tím jen znechuceně šklebí, než si uvědomí, že když teď už nezvrací na každého koho potká, může to nějak zkusit se naučit, aby to házel na Edwarda, když ho bude štvát.* Žádnej chudák. *Zazubí se na ni nevinně, přičemž zamrká jako andílek.* Jo, všichni říkají, že explodují. Třeba že když si neumyju ruce a pak něco sním, tak vybuchnu. Ale ro jsou jenom nesmysly, ne? Protože lidi neumí bouchnout. *Pokrčí rameny a následně zavrtí hlavou.* Špatně mi nebudé. *Odmávne to rukou, načež pohled přesune na její bříško a zmateně se na ni podívá.* Jóó... Jáásnýý... A jak se ti tam teda vzalo? Nějak se tam ocitnout muselo. A na čápy nevěřím! Protože ten čáp by ti to dítě tam stejně nějak musel strčit. Proč si do břicha strkáš dítě? *Ptá se jí dál zvědavě a dále u togo láme čokoládu.*

*Musí si pevně stisknout rty k sobě, aby se nahlas nerozesmála. Polituje Edwarda i nahlas, když se dozví, že Cameron na něj bude příště vracet. *Je to chudák. Tobě by se líbilo, kdyby tě někdo pozvracel?*Zeptá se ho s nadzvednutým obočím.*Jo, když si neumyješ ruce, skutečně neexploduješ. Ale to neznamená, že si je od teď můžeš nemýt. Ruce se musí umývat, jasný? Kdybys s nima poté něco vzal, třeba jídlo a snědl to, mohlo by ti být skutečně špatně, klidně by ses mohl dostat až na ošetřovnu a tam přece nechceš, ne? *Doufá, že mu nebude z té čokolády špatně, to by nechtěla.*Jak myslíš..*Ví, že tenhle souboj vyhrát nemůže, předem to vzdá. Když se jí zeptá na břicho, prvně zaspamuje Schreave chat, protože neví, co mu odpovědět. Nakonec z ní vypadne, že prostě čeká miminko a naivně doufá, že mu to bude stačit. Bohužel se jí toto přání nesplnilo, nečekaně..*/Je to Cameron, jasně, že mu tohle nebude stačit../*Jedna její část nevěřícně kroutí hlavou nad tím, jak v tohle mohla byť jen doufat.*No.. Když se mají dospělý muž a žena moc rádi.. Tak se pusinkují a pak se z toho stane děťátko.

Nó... To nelíbilo, ale Edward je Edward a líbilo by se mi, kdybych mu to mohl udělat. Nebo nenapadá tě nějaká jiná... Nó.. . *Chvíli přemýšlí nad vhodným slovem, než si konečně na nějaké vzpomene.* Sviňárna? *Nakloní hlavičku na bok a usměje se na ni jako andílek a taky k tomu pro jistotu zkusí psí oči, kdyby andílek nefungoval.* Já si je myjuu! Jsem vzornej a čistej! Dívej! *Zazubí se, ruce otočí dlaněmi vzhůru a ukáže jí je.* Na ošetřovnu nechci, smrdí to tam a vypadá to tak jako jedna velká koupelna pro polomrtvý a nemocný lidi. *Pokrčí rameny s našpulenými rty. Poté ho zaujme její větší břicho a nestačí mu jen to, že tam má dítě, protože to dítě se tam nějak muselo dostat ne? A když ne tím, že ho snědla, tak jak? Po jejím vysvětlením se nechapavě zašklebí.* Jakože když se pusinkujou, tak prostě v někom z těch dvou vyroste dítě? A to dítě pak vyzvrací? Proto zvracíme jako malincí? A z čeho to dítě je? Jakože prostě ze vzduchu? A nesní ti orgány? *Zabombarduje ji zvídavými otázkami, přičemž doláme čokolády na co nejvíc kousků. I když polovina skončí v jeho puse.*

*Polituje Edwarda a poté se zeptá Camerona, jestli by se jemu líbilo, dkyby ho někdo pozvracel. Už když se zarazí a nemůže najít správné slovo, čeká od něj nějakou pecku. Zná ho docela dobře. *S tohle slovo znáš odkud?*Zeptá se ho.*Když tak použij naschvál, nebo udělat si z něj legraci, prostě.. něco jinýho, jak tohle.*Povzdechne si.*A víš, že možná vím? *Zeptá se s trochu záludným úsměvem.*Víš, kde sedí při poradách? Párkrát si tam šmíroval.*To je takové veřejné tajemství.*Pod tu židli se dá dát takové menší siréna. Aby, když si na tu židli, někdo sedne, začala houkat. Nebo klasicky, do šamponu dát barvu na vlasy, z oreo sušenek slíznout ten krém a dát tam místo něj pastu, na spodní víčko od coca coly dát mentolku.. *Dá mu pár tipů. Taky na si ze svých sourozenců ráda utahovala a všechno to má už vyzkoušený. Řekne, že po neumytí si rukou sice nevybouchne, ale mýt by si je měl, jinak by se ještě mohl nakazit nějakou nemocí.*Nádhera.*Usměje se.*V tomhle s tebou souhlasím..*Taky nemá ošetřovnu nijak ráda, kdo by měl? Pak mu řekne, že čeká dítě, proto má větší břicho a hned na to se proklíná, že se o tom zmiňovala.*/Měla jsem říct, že jsme snědla tu polovinu melounu../Když jsou dva dospělí a mají se moc rádi, pusinkují se a prostě je z toho děťátko.. Na tohle by ses ale neměl ptát mě, ale rodičů.*Doufá, že to zabere a tímhle bude tohle téma uzavřeno.*To dítě se pak prostě narodí.. A ne orgány mi nesní. *Naposledy zamíchá těsto, vytáhne tác, na který dá pečicí papír a zapne troubu, aby se trochu rozehřála. Vezme kousek těsta a udělá z něj malou kuličku, kterou pak trochu zmáčkne vidličkou, aby získala tvar sušenky.*Klidně si to zkus taky.

Jsem ho slyšel na chodbě. Ani nevíš kolik věcí se tam dozvím. *Zazubí se na ni vesele, ale poté ohrne spodní ret a udělá na ní psí oči.* Próč? Co je na tom slovu špatnýho? *Nakloní zvědavě hlavu na bok, jelikož mu na tom nic špatného nepřijde.* Šmíroval? Já nešmíruju. Možná trošičku. *Schválně prstami ukáže jak moc maličko. Pak nadšeně vyjekne a uculí se.* Všechno vyzkouším. *Usměje se od ucha k uchu, jelikož se mu ty nápad vážně líbí. Pak jí ukáže čistě dlaně a po její pochvale se zazubí. Poté se už začne zajímat o její bříško a hned ji začne zasypávat otázkami.* Rodiče mi na to neodpoví. Ale brácha mi slíbil, že mi vysvětlí na co se používá to dole kromě čůrání. *Našpulí rty a stále nechápavě sleduje její břicho.* Takže ti vyleze ze břicha jako nějaký vetřelec. *Pokýve hlavou a radši se už otočí k těstu na sušenky. Vezme si kousek těsta do ruky a hodí ho na pláč ajen trochu priplacne rukou. Spokojeně se zazubí a pokračuje tak dál.*

*Zeptá se, odkud zná to slovo a pak nad ním potřese hlavou a řekne, ať příště raději použije jiné slovo.*Není to moc hezké.. Dá se to říct lépe.*Vysvětlí mu. Zeptá se, jestli ví, kde sedí jeho bratr během porad, když tam šmíruje.*Šmíruješ docela často. Třeba i při poradě s rebely.*Vzpomene si na to a pobaveně se usměje. Dá mu pár tipů, jak si může udělat legraci ze svého bratra.*/Doufám, že nikomu neřekne od koho to má.. Ráda bych se aspoň dožila svatby../Hodně štěstí. Pka mi někdy musíš říct, jak se na to tvářil, jo? A neříkej mu, že jsem ti to poradila já./Nepotřebuji být taky zavřená v mrazáku.. I když tam je zmrzlina že?../*Možná by to nebylo v tom případě tak špatný.. Ale i přes to zavřená v mrazáku být nepotřebuje. Pochválí ho za čisté dlaně a následně se snaží vybruslit z povinnosti mu vysvětlit, proč má břicho a jak se dělají děti.*Jo.. Tak s tím zajdi za bratrem, ten ti určitě pomůže./Uff../No... Jo, vyleze jako vetřelec.*Přikývne. Nepotřebuje mu ještě vysvětlovat, jak to dítě bude muset porodit. Poté začne dělat malé sušenky a když vidí, jak to Cameron připlácne rukou, uchechtne se.*Vidlička by na to možná byla lepší. Abys to nepřiplácl moc, pak se to může spálit.*Vezme první plech a dá ho do trouby. Vytáhne druhý. Těsto přesně vyjde na dva plechy.*

Vždyť je to o prasetech! A prasata sou heký! Takže je hezký i to slovo. *Zazubí se na ni pyšně nad tím, jak to chytře vymyslel. Když zmíní tu poraadu s rebely, zatváří se zase jako naprosté neviňátko.* Já vám chtěl pomoct zajmout pár rebelů. *Pokrčí s úsměvem rameny, jelikož si stále myslí, že se mu to docela povedlo.* Ti můžu říct hned, jak se bude tvářit. *Pokrčí rameny a schválně nasadí co nejvíc přísný výraz a snaží se tam dát i nějaký naštvání.* A pak zařve něco jako: CAMERONE! Já tě zaškrtím! No a pak mě zavře do mrazáku. *Našpulí rtíky a poté se nad tím zasměje.* A neboj, pokud se nebude ptát, neřeknu mu to. *Zaculí se na ni a pak musí nespokojeně ohrnou spodní ret, ale i tak přikývne.* Fajn, ale jestli mi to nevysvětlí, půjdu za tebou. Následně radši začne plácat těstem na tác a jenom rukou ho trochu připlácne. aTAky si nezapomene těsto oblízat z prstů a schválně ho ujídat.* NEmůžeme to sníst takhle? *ZEptá se jí nedočkavě a pokračuje v ujídání těsta dál.*

*Povzdechne si.*Ale lepší je prostě jiný slovo a moc hezký v tomhle případě není..*Stejně je to předem prohraný boj, ale jen tak se vzdávat nechce, i když to její kapitulací nad tím dopadne.. Když se hájí tím, že není zakovej šmírák připomene mu, jak se schoval pod stolem během porady s rebely a pak "zaútočil" na Arowen.*Jenže my s nimi tehdy nechtěli bojovat, ale potřebovali jsme jejich pomoc, kvůli tomu viru, chápeš? A když jsi chytl Arowen, lekla jsem se, že by se vzteku na nás fakt mohla střílet.*Potřese nad tím hlavou. Nadzvedne obočí a sleduje. jak nasazuje co nejvíce přísný výraz. Když zařve, zasměje se.*Hele.. v mrazáku je zmrzlina, tak černě bych to neviděla. Příště tak můžeš vyjíst zásoby. Navíc tě stejně po chvilce pustí.. Nechce, aby se ti něco stalo. I když to s tebou nemá nejjednodušší, má tě moc rád, o tom nepochybuju. Ještě ho poprosí, aby mu neříkal, od koho má ty tipy na jeho mučení, protože má svůj život ráda.*Dobře../Tak to jsem v háji../Já jsem holka a holky to nemají tak stejně jako kluci..Možná bys pak měl zkusit třeba Wyatta.*Vážně se jí to nechce už dále vysvětlovat.*/Na tohle se v rodičovství moc netěším../*Dělá pomalu sušenky a když je Cameorn připlácne rukou prohodí, že vidličkou by to bylo lepší.*Upečené to bude ještě lepší. Hlavně ta čokoláda Uprostřed ještě teplé sušenky bude rozteklá a moc dobrá.*Počká chvilku, než se upeče první plech a pak ho vymění za druhý.*Ještě je nech chvilku vystydnout.. Budou horké, ať se nepálíš. Nechceš si k tomu dát třeba kakao?

Sviňárna, prásarná. *Zopakuje znovou s rošťáckým úsměvem na rtech. Poté zazubí nad vzpomínkou na tu poradu s rebely a jen pokrčí rameny.* Nevypadala, že by chtěla někoho postřílet, spíš mi dala dobrý rady, jak se příště schovávat. *Zazubí se na ni a poté se dá do imitování jeho bratra, až mu provede nějaký ten vtípek a on na to přijde.* Jo, dlouho jsem tam nebyl, ale i tak tam byla zima jako na nějakým tom polu, fákt! Já ho mám taky rád, ale ještě radši mám už ty sviňárny. *Usměje se od ucha k uchu. Nakonec s těmi otázkami tedy skončí, i když se bude ptát každého kkoho potká a jestli mu to nikdo neřekne, vrátí se zase za Camille.* A už se to upeče? Jinak sním to těsto. *Schválně si zase oblízne prsty, kde má trochu čokolády a těsta. Pak nadšeně sekočí z linky a začne hledat kakao. Když ho vytáhne, s úsměvem ho dá na linku a zase si tam sedne.* Mám chuť na kako. Kakako je nejlepší věc. Hlavně před spaním. A doufám, že si nikdo nevšimne, že nsjem v posteli. *Postěžuje si a vytáhne ze skříňky dva hrníčky.*

*Nahlas si povzdechne.*Tohle by jsi fakt říkat neměl, ale ví, že tohle je předem prohraná bitva, takže to prostě zvládám.*Zvedne ruce v porážce. Taky se pousměje nad tím, jak "zaútočil" na velitelku rebelů, i když v tne moment dostala skoro infarkt a bála se, že na ně tam Arowen začne rovnou střílet.*Jenže když jsi na ni vykoukl, bála jsem se, že by to chtěla nějak řešit.. Její manžel vypadal méně nadšeně, jak ona.*Vzpomene si, jak ten rebel propaloval Camerona pohledem plným nenávisti. Řekne, že i když ho jeho bratr zavírá do mrazáku, má ho rád a mezitím, co tam bude aspoň může vyjíst zásobu zmrzliny. Stejně si myslí, že tam je vždycky jen chvilku, což jí taky potvrdí Cameron. Je ráda, že se dále nevyptává na to dítě, jak se dělá a jak se ocitlo v jejím břiše. Dá mu ještě tip, že by se měl stavit třeba u Wyatta, protože to je kluk. I když ona by to taky zvládla vysvětlit doufá, že ho tak odradí od toho, aby s tím chodil za ní.*Už se to peče, za chvilku to bude.*Uchechtne se. Zeptá se, jestli k tomu nechce kakao a vyndá mléko z lednice. Do obou hrnků dá prvně kakao a pak mléko a dá to na chvilku do mikrovlnky.*Zvláště k sušenkám kakao přímo zbožňuju. Nebo stačí i mléko. Do něj si tu sušenku namočit.. Musíme zase někdy zkusit.*Usměje se na něj.*Když tak jim řekni, že jsi byl se mnou a dali jsme si kakao, aby se nebáli, že jsi tu lítal sám.*Vyndá i druhý plech a rozdělí sušenky na dva talíře. Jeden pro Camerona a jeden pro ni a Chrise. Neodolá a jednu sušenku si vezme.*Hmm..*Zamručí spokojeně.*Zase je někdy musím udělat a nacpat je svým sourozencům do pusy, to bych jim ukázala. Se pořád bojí, že podpálím kuchyň.*Vytáhne kakao a podá ho Cameronovi a sama se z toho svého hned napije.*

Vždyť je to normální slovo. *Namítne s úsměvem, přičemž se na ni zašklebí, když uvíidí jak dává ruce na znamení porážky.* Jo, ten byl trochu víc nevrlejší a chtěl mě koupnout! Ale bych se mu zakousl do nohy třeba. A kopání by nebylo. *Zazubí se na ni, jelikož by to vždycky nějak přece vyřešil. Poté se otřese nad pohledem na mražák, na který vyplázne jazyk, jako by snad za něco mohl a byl třeba živý.* Joo, mám hlad. *Zakření se a když zmíní kakao hned pro něj vytřelí a vytáhne dva hrníčky. S úsměvem sleduje jak vytahuje mléko a nalívá ho do hrnků* Sušenki jsou dobré i holé. Není lepší jídlo než sušenky a lepší pití než kakako. *Pokrčí rameny , přičemž rychle čapne sušenku a ochutná ji. Netrvá to dlouho a začne se cpát dalíšmi, načež to zapíjí mlékem.* Jo, to řeknu. Ale by měli být rádi, že jsem nešel ven. Chtěl jse, ale nešel. *Hrdě se usměje od ucha k uchu.* Proč se bojí? Vždyť je to dobrý! *Zamumlá a vezme si zase další.

Ne, není. Je to docela sprostý. Dá se to říct jinak.*Poté ale zvedne ruce nahoru na znamení, že se vzdává. Cameronovi to prostě nevysvětlí.*Neměl by jsi je provokovat. Mohli by ti ublížit. Vím, že jsi statečný.. Ale oni nemají slitování, ani k malým dětem, jako jsi ty. Neriskuj to, dobře? Počkej až budeš velký. Teď by ses jim sám neubránil a tvoje rodiče a i ostatní by bolelo, kdyby ti něco udělali.*Nechce, by se Cameronovi něco i stalo. Má ho ráda. Uchechtne se nad tím, jak vyplázne jazyk na mrazák a připraví jim oběma kakao a dodělá sušenky. Nádobí poté dá do myčky.*Tak spolu někdy zase můžeme nějáké zkusit udělat.*Navrhne mu. Pak řekne, ať rodičům poví, že nebyl sám, kdyby přišli na to, že nebyl v pokoji.*Teď vážně nemůžeš, je pozdě. Však víš. jak rebelové jednou zaútočili v noci.. Vím, že jsi statečný, ale kdyby se to stalo znovu.. Nemusel by ses dostat včas do úkrytu, rodiče a i ostatní by tě šli hledat a někomu by se něco stalo, musíš být opatrný.*Nelíbí se jí představa jeho teď pobíhajícího zahradami.*Nejsem v kuchyni moc dobrá.*Uchechtne se.*Proč si myslíš, že je tu ten hasící přístroj.*Kývne hlavou ke dveřím za kterými je skutečně jeden hasící přístroj, který je tu kvůli ní.*Nechceš už jít? Sušenky si můžeš vzít do pokoje, doprovodím tě tam.