Ošetřovna 2

*Neví, jak dlouho byla mimo. Poslední, co si pamatuje je, jak ji někdo zvedá a nese na ošetřovnu. Není si tím jistá, ale tipovala by, že nějaký strážce, jelikož zahlédla ještě něco podobného uniformě. Znovu začala vnímat teprve před chvílí. Je ráda, že je tu Elijah, to jí i dodává sílu k tomu se více probudit se. */I když by možná bylo lepší, kdybych se neprobudila.. Kdybych prostě.. odešla. Proč tu vlastně jsem? Rodičům a bratrům akorát přidělávám starosti. Isaac má snoubenku, se kterou snad bude šťastný../*Nemá v plánu se s ním ještě někdy vůbec bavit, naopak se mu hodlá co nejvíce vyhýbat. Chce, aby se přes ni přenesl a dal šanci Stefanie, ta podle jeho vyprávění vypadá jako fajn holka. Když se na to podívá takhle, proč by se vlastně měla snažit probudit se? Proč by se raději nemohla nechat pohltit tou temnotou?Konečně by byl konec. Už by se s ničím nemusela trápit a ani by už svou existencí netrápila statní.. Ale slyší docela naléhavý hlas Elijahe, který jí nedovoluje to jen tak vzdát, aspoň ne dneska. Po více než týdnu se jí podaří trochu pootevřít oči. Následně je zase zavře, kvůli tomu náhlému světlu, ale hned jak si přivyknou, otevře je znovu a pootočí hlavu směrem, kde je její bratr.*Kdyby tě ten teď slyšel..*Řekne tichý, slabým hlasem. Hned jak více zaostří, zamračí se.*Co to máš? Co se stalo? *Hned se objeví její starostlivá stránka. Všimne si i červených skvrnek, které způsobí ještě větší zamračení v její tváři.*

*Jeho ani veľmi nezasiahol fakt, že nevidí. Skôr to, ako to vysvetlí rodičom a súrodencom. Neskutočne sa bál to, že im pridá ďalšie starosti a oni sa naňho budú dívať s ľútosťou. A preto svoje zranenie nenechal ani oznámiť v liste rodičom, ktorý sa im posielal a po tom, ako sa prebral na nemocničnom lôžku nedal zalarmovať Charis a Sebastiena. Samozrejme, fakt, že má okolo seba neustálu tmu, ho netešil, ale viac ho trápilo, že ním ublíži iným a nie kvôli tomu, že prišiel o tak dôležitú vec. Ale myšlienky týkajúce sa tejto udalosti sa z jeho hlavy vyparili rýchlosťou blesku, keď sa dozvedel o svojej najmladšej sestre. O tom, že je v kóme a leží neďaleko od neho. Keďže jeho spolupráca so slepeckou paličkou bola nulová, nechal sa sestričkami odviesť až na ošetrovňu a sadol si na stoličku pri posteli. Chvíľku mu trvá, dokým nájde ruku Charis a vloží si ju do tých svojich. Jeho rodina predňho znamená najviac na svete a ak by o jedného z nich prišiel, asi by sa zbláznil. Ale to si ani nepripúšťa. Len drží sestru za ruku a poznamená niečo o tom, že ho tu nesmie nechať samého so Sebastienom. Nemá šancu vidieť to, že otvorila oči, ale jej hlas si všimne hneď. Jej ruku v návale šťastia stisne o niečo pevnejšie a na tvári sa mu zjaví široký úsmev, ktorý je pre neho tak charakteristický.* Našťastie to zostane len medzi týmito štyrmi stenami, sestrička. A ako sa hovorí, čo uši nepočujú, to srdce nebolí. *Keby mohol, tak na ňu žmukrne. Teraz si len udržiava široký úsmev, ktorý sa mu nezmenší ani pri jej otázke.* Nič hrozné. Len menšie zranenie. Za chvíľku budem v poriadku. *Dodá presvedčivo bez zaváhania.. Klamať vie dokonale. Veď doteraz tají pred všetkými svoje úlety s chlapmi.* Ale ty si ma vystrašila. Asi ti zakážem chodiť na všetky večierky alebo s tebou bude chodiť stráž.

*Vnímá už asi poslední hodinku, ale oči se rozhodne otevřít až teď, když slyší, jak naléhavý hlas je jednoho z jejích starších bratrů. Kdyby to bylo jen čistě na ní, už by se neprobrala. Neví, proč by se měla chtít vzbudit. Chvilku si zvyká na to světlo, než odkáže otevřít oči úplně a následně zaostřit. Uchechtne se nad tím, co Elijah řekne. Že označil jejich nejstaršího bratra za nudného není zrovna hezký, ale ví, že je Sebastien dost vážný a má problém s tím, dělat si sám ze sebe legraci. Trochu suchar skutečně je. Všimne s jeho obvazů, které má přes polovinu hlavy. Není to něco, co by se dalo přehlédnout, když nejste úplně slepí. Jeho odpověď jí nestačí.*Máš zabandážovanou polovinu hlavy, vidím tam nějaký červený skvrnky.. Tohle není žádný menší zranění. Buď mi ihned teď vyklopíš pravdu, nebo se zvednu a zjistím si ji od doktorů sama. Ty mě znáš, víš, že jsem dost šílená na to, abych vstala i teď, co jsem se sotva probudila z kómatu, ve kterým jsem byla.. vlastně ani nevím jak dlouho.. Takže, co se ti stalo? *Zopakuje svou otázku znovu a doufá, že ji tentokrát odpoví a ona si nebude muset z rukou vyrvat ty hadičky a vydat se za doktorem na vlastní pěst. Sice mu tím hrozila, ale nemyslí si, že by se zvládla postavit na nohy. Ty jí připadají, jako kdyby byly z želé.*Bez večírků bych to vydržela. Stejně jsem tam většinou sama a nikdo se tam se mnou nebaví.*A otravovat Elijahe se Sebastienem nechce, protože ti dva se teď musí hlavně seznámit se svými snoubenkami a ona je tma nechce rušit. *Teda.. Minule jsem se vlastně bavila s jednou holkou. /Byla to skutečnost, nebo ne?/*Sama si teď není jistá. Protože se jí to zdá skutečně divné, až moc na to, aby to byla pravda.*Bylo to vážně zvláštní.. Už na první pohled, to byla jako kopie naší mamky, když jí bylo tak dvacet. Tvar obličeje, oči, nos, vlasy i pihy. *Potřese nad tím hlavou.*A jmenuje se Cara.*Dodá k tomu ještě. Už jen to, jak je ta dívka podobná jejich matce je zvláštní a když má ještě její jméno..*

*Svoju sestru pozná veľmi dobre. Vie, že je schopná čohokoľvek a naozaj by sa pokojne mohla zdvihnúť, aby si to zistila. A rovnako aj to, že je neskutočne tvrdohlavá. Lenže to je aj on, takže jeho reakcia je zas len úsmev.* Je mi ľúto sestrička, ale dnes si žiadny výlet robiť nebudeš. Budeš tu ležať niekoľko dní podľa pokynov tvojich lekárov, aby si sa dala čoskoro do poriadku. Ja mám čas a budem tu na teba dávať pozor pokojne až do rána. *Zazubí sa na ňu a na jej otázku stále neodpovedá.* A je to len menšie zranenie hlavy, ktoré sa mi stalo počas útoku. Budem do týždňa v poriadku, takže sa tým netráp, dobre? *Zas úsmev, ktorý zakrýva fakt, že je slepý a v duchu dúfa, že prestane rýpať.* A aj ako múmia by som vyzeral neodolateľne nemyslíš? *Prehodí s náznakom sebestredného humoru, ktorý je pre neho typický, ale nikdy to nemyslí vážne. Potom jej oznámi, že má zakázané chodiť na večierky a všetko podobné. Uvedomí si, že na to išiel z nesprávneho smeru. Nadvihne kútik úst.* A osobný strážca? Ten by ti teda nevadil? *Informuje sa, pretože je mu jasné, že táto časť sa jej už pozdávať nebude. Potom sa ale ich rozhovor zvrtne úplne iným smerom a on počúva jej slová. Pokrčí nad tým ramenami.* To bude len náhoda, Char. Síce neexistuje tak veľa krásnych ľudí, ako je naša rodina, ale predsa len sa šťastie občas usmeje aj na iných. *Jemu sa to nijako divné nezdá, pretože si je istý, že vo svete sa nájde viacero pehatých černovlások s menom Cara.* A kde si ju vlastne stretla? *Spýta sa, pretože zas nechce slová svojej sestry poprieť úplne. Vie, že je dôležité, aby jej ľudia dôverovali práve kvôli jej bipolárnej poruche. Navyše, keď sa teraz prebrala z kómy, tak fakt nechce, aby sa s ňou hádal a overoval si informácie.*

*Je vážně dost šílená a to, co Elijahovi řekla by i zvládla právě teď předvést. Jelikož ji zná dost dobře, měl by si rozmyslet, co jí tedy řekne. Nejlépe by to měla být pravda, protože si sama není jistá, jestli ji její vlastní nohy unesou a nebo ne. *Elijahi.. Vyklop to. *Spíše do na něj varovně zavrčí a pomalu si začne vytahovat hadičky z rukou. Protože když jí to neřekl ani podruhé, co ho k tomu vyzvala, jaká je šance, že to vyklopí na potřetí? A ona chce vědět, o přesně se mu stalo.*Je to ještě lepší, jak normálně.*Zazubí se na něj a trochu ho poškádlí. Ráda si ze svých bratrů dělá legrácky.*Nevadilo by mi nechodit na akce. Stejně je to tam nuda. Ale za zadkem žádného strážce nechci. *Tohle se jí ani za mák nelíbí. Chce být sama, to je i ten důvod, proč je víceméně pořád zavřená v komnatě a nikam nechodí, kromě toho, že se vyhýbá Isaacovi.*Je to ale stejně divný.*Stojí si pořád za svým. Ta holka, Cara, kterou potkal minule na akci je podobná na jejich mámu až příliš, aby to byla jen náhoda. Ona ráda do věcí šťourá nos a tohle se jí skutečně nezdá. Jistě, náhody existují, ale že by až tak velké? *V zahradách, při pouštění těch lampiónů.. Prý je to dcera komorné, nikdy nepoznala svýho tátu. *Snažila se od Cary zjistit co nejvíce a najít nějaké vysvětlení té náhody, kterému by se dalo alespoň trochu věřit. Napadla ji akorát ještě jedna věc a to ta, jestli si třeba jejich děda Sawyer, kterého ani neměla možnost poznat, s matkou Cary před svou smrtí neužil.. Ale už jen podle toho, jak ho všichni popisují, ani to se jí nezdá nepravděpodobné.*/I když i naši nejbližší, o kterých si myslíme, že víme všechno nás mohou překvapit./Jak dlouho jsem byla vlastně mimo? A co Sebastien? Tomu se při útoku nic nestalo? /A Isaac?/*To si zjistí raději později sama.. Ptát se na to Elijahe se jí dvakrát nechce.*

*Nejako tušil, že sa jeho mladšia sestra bude z neho snažiť dostať to tajomstvo, prečo vyzerá ako múmia, ktorá práve vyliezla zo sarkofágu. A plánoval jej odpovedať vyhýbavo, pretože nechce, aby sa o neho bála. Lenže netušil, že sa mu bude vyhrážať tým, že si vyrve hadičky z rúk. Najskôr si myslí, že blafuje, ale keď po tretí raz počuje jej hrozbu a zrazu začuje pípanie prístrojov, na ktoré bola pripojená počas kómy, tak mu dôjde, čo robí. Nakloní sa k nej a začne rukami hmatať po posteli v snahe nájsť jej ruky, aby jej v tomto pokuse zabránil. Nakoniec jej ruku nahmatá a chytí ju do tej svojej.* Môžeš s tým prestať, Charis? Myslíš, že po prebratí z kómy vôbec dokážeš stáť na nohách? Len zas omdlieš a k pobytu tu si pridáš niekoľko ďalších dní. *Je mu jasné, že teraz, keď sa prebrala, tak jej to bude liezť na nervy. Stále jej pravdu o svojom zranení nepovie a keďže je rovnako tvrdohlavý ako ona, ani to nemá v pláne. Plánuje len držať jej ruku v tej svojej ako by boli zlepení sekunďákom. Potom sa dostanú k múmii a on sa pousmeje.* Je mi jasné, že by som bol najokúzľujúcejšou múmiou z celého Egypta. /Keď sme už pri tom Egypte.../ *Spomenie si na svoje stretnutie s Astennom, ktorý si z jeho ucha urobil zmrzlinu. Keď počuje, že za zadkom strážcu nechce, tak sa usmeje o niečo širšie, pretože mu práve došlo, že našiel niečo, čím ju môže presvedčiť, o čom len bude chcieť.* Dobre. Tak teraz, keď budem potrebovať tvoj súhlas, sestrička, vytiahnem potenciálnu gorilu, ktorá by ti stála za zadkom. *Zazubí sa, možno trošku diabolsky. Potom je ich už rozhovor pri nejakej záhadnej Care. Ťažkú hlavu si z toho nerobí a len počúva detaily, ktoré mu povedala jeho sestra.* Podľa mňa je to len náhoda a nič viac. Niekedy mi ju môžeš ukázať... *Zasekne sa a úsmev sa mu vytratí z tváre.* /A ja jej budem asi tak na dve veci,  keďže jej do tváre neuvidím./ ... a ti poviem, či je tá Cara naozaj dvojník našej mamy. *Odvetí po krátkej prestávke a zas sa pousmeje. Keď sa dostanú k Sebastienovi, tak rýchlo kývne hlavou.* Sebby je v poriadku. Nič mu nie je. Ale nepočul som o ňom poriadne dlho, takže sa asi motá okolo sukne svojej snúbenice. *Dodá s drzým úsmevom.* Závidím ti sestrička, že ty si jediná slobodná. Aj keď som si myslel, že budem mať švagra, keď si bola zapletená s tým Isaacom alebo ako sa volal.

*Ví, že ji nemůže vidět, takže si začne vyndávat z rukou hadičky od přístrojů, protože pokud se nedozví, co se mu přesně stalo, půjde za doktory sama. Ale přístroje začnou pípat, což je něco s čím tak trochu nepočítala. Přestane s tím, až když ji Elijah chytí za ruku a povzdechne si.*Chci jen vědět pravdu.. No.. asi máš pravdu. Cítím, že mám místo nohou želé.*Odmlčí se.*Stejně si to zjistím od sestřiček a doktorů, kteří mě ještě dneska nejspíše navštíví. A nebo zavolám rodičům či Sebastienovi. /Ti to přece musí vědět, ne?/*Uchechtne se.*Až se odtud dostanu, zbytek těla ti obalím třeba toaleťákem, však víš, abys neměl jen tu hlavu a zapadl tam ještě více.*Slíbí mu s andělským úsměvem, který on ale nemůže vidět.*/Nebo třeba vyzdobit jeho komnaty toaletním papírem../Žádnou gorilu mi za zadek posílat nebudeš. Nechci, aby se mnou nonstop někdo byl a dohlížel na mě, zvládnu to sama. /Stejně budu pořád zavřená v komnatě, výjimkou budou nejspíše jen akce./*V komnatě tráví  tolik času, protože se snaží vyhýbat Isaacovi. Chce, aby se měl možnost sblížit se svou snoubenkou a ji neměl pořád na očích a tohle schovávání se před ním jí zatím vychází. Narazila tu na něj snad jen jednou. Možná na nějaké akci ho letmo očkem zahlédla.*Hmm...*Zamručí. Jí se to pořád nezdá a je odhodlaná přijít tomuhle na zub. *Je to jako kopie naší mámy, ještě vím, jak vypadá.*Protočí očima.*To je dobře.*Oddychne si, když ji Elijah ujistí, že aspoň jejich bratr je v pořádku a nic se mu nestalo. Pak nadzvedne obočí.*Vlastně.. Jsem s ním taky dost dlouho nemluvila. Myslíš, že se svou snoubenkou pokročil až tak? Někdy ho musíme vylákat někam ven a vyzpovídat ho. *Zákeřně se usměje. Díky jejím zvědavým otázkám se má Sebastien na co těšit. Ten úsměv jí ale z tváře zmizne zanedlouho, kvůli zmínce Isaaca, o kterého si taky dělá starosti, kvůli útoku, ale ptát se na to Elijahe nechce.*Kdybych to nepodělala, už jsi švagra mít mohl..*Řekne potichu a sklopí pohled k zemi. Pořád Isaaca miluje, jenže teď je to už jedno. On má Stefanie, se kterou jak doufá bude šťastný, na ni zapomene.. Ona skončí sama a bude to. Nikoho dalšího si najít nechce, ani nemůže. V srdci je místo jen pro Isaaca, nikdo jiný by se tam nevešel. *

*Keď si z rúk začne vyťahovať všetky tie hadičky, nemá možnosť to vidieť, ale počuje to vďaka prístrojom, na ktorých je napojená. Síce muto chvíľu trvá, ale nakoniec nájde jej ruku a povie jej, že útek z ošetrovne nie je práve briliatným plánom. Cíti naliahavosť z jej slov, ale ju mu jasné, že ak by vedela pravdu, tak by sa cítila len horšie. Preto plánuje ďalej trvať na svojom.* Naši rodičia vedia to, čo ty. Mal som úraz hlavy, musím to mať zaviazené. Bodka. A sestričky a doktori ti viac povedať nemôžu, pretože ich drží lekárske tajomstvo. *Argumentuje, čo mu perfektne, keďže v jeho žilách koluje krv rodu Schreave, čo mu zabezpečuje talent byť dokonale trvdohlavým zemiakom, ktorého zo zeme nevytiahnete ani stíhačkou. Potom sa rozosmeje, keď počuje jej vyhrážky.* Pokojne to urob. Potom si konečne splním sen a pôjdem sa zúčastniť Miss Múmia. Musíš mi ale na tých obväzoch zaviazať mašľu, aby ocenili krásu môjho outfitu. A nie že zoženieš nejaký obväzový šunt! Musí to byť hodváb, aby som všetky ostatné múmie strčil späť do sarkofágov, kam patria. *Rozvinie jej vyhrážku na úplne iný level a tvári sa ako by sa na tú neexistujúcu súťaž naozaj tešil. A potom sa jeho široký úsmev premení na úzku linku pier, ktoré naznačajú, že vie viac ako ona.* Stavíš sa sestrička, že by som to nespravil? *Podľa jeho tónu jej musí byť jasné, že by bol toho schopný, ak by mu to zabezpečilo jej ochranu. A potom sa dostanú až k záhadnej Care, ktorá sa nápadne podobá na ich mamu.* Pokiaľ naša mama nie je mimozemšťaň. Nenapadlo ti to niekedy? Že má na sebe navlečenú ľudskú kožu a pod ňou je v skutočnosti zelená? *Prehodí nadľahčene a úplnú kravinu presne tak, ako to má vo zvyku.* Ale ak ti to nedá, tak zavolaj našim a spýtaj sa ich či v minulosti nevyhodili nejaké dieťa von z lietadla počas preletu nad Illeou. *Odporučí jej, ale Charis musí byť jasné, že v jeho hlase sa nájde skepticizmus. A potom sa dostanú ku Sebastienovi a on naschvál prehodí niečo o snúbenici. Je mu jasné, že ak by tu bol ich brat, tak by za tento rozhovor zabil.* Ale treba ho dopredu upozorniť, aby sme ho nenačapali, že sa niekde so svojou drahou pusinkuje. To vidieť nepotrebujem. *Potom len tak spomenie Isaaca. Nemá ani tušenia, že jeho sestra k nemu prechováva nejaké city, ale spozná to už len z toho tónu, akým to povedala. Má chuť si vraziť do zubov, že to vytiahol.* Pokiaľ viem, tak on zdrhol z Francúzska, nie? *Viac o tom nevie. Len že sa ich vzťah ukončil nejako náhle, pretože Isaac zmizol.*

*Zamračí se.*No.. jestli je to něco vážnějšího a bude to mít následky, stejně se to dozvím, je ti to jasné? A pak to bude ještě horší, protože ti budu vyčítat, žes mi to neřekl a i sobě, že jsem to nějak nezjistila a nestarala se o tebe víc. *Ví, že má ELijah tendenci některé důležité věci zlehčovat a nebo zatajovat a docela ji to i mrzí. Má pocit, jako by jí potom nevěřil. Ona se mu svěřuje se vším, proč by nemohl on? Je tu pro něj, vždycky bude a jeho tajemství nevyzradí živé duši.*Jistě, už si píši. Toaletní papír musí být jen z čistého hedvábí, zavážu ti tam hezkou mašli.. Ještě nějakou ozdobu tam chceš? Co záchodovou štětku do ruky? Jako takové žezlo? *Navrhne další úplnou blbost k tomu všemu.*Ne, věřím, že bys někoho, kdo by mi stál za zadkem sehnal, ale prosím tě, nedělej to.. Nesnesla bych to. Chci být sama, takhle by se mnou pořád někdo byl a já bych měla ještě méně soukromí. Nestačí, že už teď jsme na tom se soukromím bídně? /Kvůli všem těm drbům, článkům v časopisu../*Občas má pocit, že i zdi tu mají oči, které je pozorují dvacet čtyři hodin denně. Musí se zasmát jeho teorii, ve které je jejich máma ve skutečnosti mimozemšťan.*Jseš blázen, fakt že jo.. Ta kdyby tě slyšela.*Potřese s úsměvem hlavou.*Jo, určitě měli ještě jedno díte, dceru, kterou by tu jen tak nechali..*Poklepe si prstem na čelo. Své rodiče zná a ví, že to by neudělali. Ne úmyslně. Možná nějakou náhodou?*/I když to je asi taky blbost.. Nejspíše jen blbnu, jsem ještě větší magor, než jsem si myslela a to s Carou a naší mamkou má nějaké logické vysvětlení./Kdyby se jen líbali, ještě by to bylo v pohodě.*Uchechtne se.*Mohli bychom je taky chytit, jak nám zadělávají na synovce a nebo neteř. Ale máš pravdu, raději mu prvně napíšem.*To, jak si to Sebastien se svou snoubenkou rozdává vidět fakt nepotřebuje. Když zmíní Isaaca prozradí mu, že za jejich rozchod může ona, což Elijah možná nevěděl. Moc o tom nemluvila. Bylo to pro ni moc citlivé a bolestné téma.*Později ano.. *Nadechne se a vydechne.*Když přijel naposledy, jeden večer se konal ples, vzpomínáš si? Ještě před ním ke mě přišel jeden z Isaacových rádců, myslím, že jsem ti o něm i někdy říkala, měl radit i jeho matce a jak mi ho popisoval, zdál se jako důvěryhodná osoba.. Ukázal mi fotku Isaaca, jak se líbá s nějakou holkou a tvrdil, že je to ho fotka pořízená z toho dne. A než na Isaaca začneš nadávat, nech mě domluvit.*Chce mu to všechno vysvětlit.*No.. já jsem pak šla na ples, pochopitelně naštvaná se zlomeným srdcem a jako nejlepší možnost mi přišlo se mu pomstít. Zachovala jsem se fakt jako blbka.. Prostě jsem vzala nějakýho chlápka, nevím ani kdo to byl a před Isaacem jsem ho políbila. Ten nasedl na motorku, vyboural se.. Do teď si nese následky, kulhá a chodí o berli.. Nicméně, pravdu, jak to bylo jsem se dozvěděla až tady. ta fotka o které jsem ti říkala ve skutečnosti nebyla focená z toho dne, ale dávno před dobou, než jsme se vůbec seznámili. A ten rádce mi to ukázal schválně. Chtěl, abychom se rozešli, protože bych byla hroznou královnou pro Irsko, věděl totiž, že mě chtěl Isaac požádat o ruku prý měl i prsten. Taky použil slovo narušená.. Dozvěděl se o mé poruše. No, na plese, myslím na přivítání zahraničních hostů se tohle všechno vyjasnilo. Ale už je to stejně jedno.. Je pozdě. Isaac má snoubenku, se kterou doufám bude šťastný a dá ji šanci a já se od něj raději držím a i budu držet dále, to je i důvod, proč jsem tolik zavřená v komnatě. Až budu zase v pohodě, nejspíše odjedu zpět do Francie, abych mu nebyla tolik na očích..*Dokončí svůj rozsáhlý monolog.*Zachovala jsem se jako pitomec, to vím. A svoji šanci na štěstí jsem ztratila nadobro.

*Nad jej slovami, ktoré práve vypustila z úst by sa najradšej zamračil, ale nemôže, keďže hornú polovicu tváre má nehybnú kvôli obväzom. Jeho drahá sestrička prešla k emocionálnemu vydieraniu. Keby sa nejednalo o tak vážnu vec, tak by jej to vyklopil, ale teraz si bude stáť za svojim, aj keby naňho mierili zbraňou a povedali mu, že jediná možnosť, ako sa zachraniť, je povedať svojej sestre pravdu.* A ja ti sľúbujem, že to nie je nič hrozné a keď mi dajú dole tie obväzy dole, stále budem vyzerať tak skvele, ako som vyzeral pred tým. *Odvetí a v podstate jej neklame, pretože presvedčil samého seba, že keď mu to zložia, tak zas uvidí svet pred sebou. Je to zarytý optimista a tento postoj k životu sa nevytratí ani teraz. A potom sa dostanú k jeho kostýmu, ktorý ho dostane až do finále Miss Múmia. Nad jej slovami sa musí smiať, ale ke´d mu dôjde dych, tak začne prikyvovať hlavou.* Jasan. Budem mať v ruke záchodovú štetku a v druhej Domestos, ktorý budem striekať na každého, kto by si zaumienil ukradnúť moju korunu v podobe nočníka. A na ušiach mi budú visieť vianočné gule, pretože to bude môj spôsob, akým zaujmem porotu. Každý predsa zbožňuje Vianoce. Kam sa na mňa hrabe Kleopatra *Opíše, ako bude vyzerať, keď sa rozhodne prihlásiť do súťaže a akým spôsobom ju vyhrá. Nad jej slovami kývne hlavou. V pláne to zatiaľ nemá, ale ak by našiel nejaký dôvod, pre ktorý by bolo ohrozené jej súkromie, tak by jej tie gorily zohnal, či by sa jej to páčilo alebo nie.* Neboj, na ošetrovni na teba nikto nezaútočí a ako to bude ďalej, tak na tom sa dohodneme so Sebbym, keď prestane skrývať. *Rozhodne, pretože je mu jasné, že aj ich najstaršiemu bratovi bude záležať na ochrane Charis. A potom len tak z ničoho nič prehlási, že ich mama je v skutočnosti zelený ufón zabalený v ľudskej koži.* A možno aj počuje. Možno má telepatické schopnosti. *Úsmev sa mu rozšíri.* A predstav si, že by sme nejaké z jej mizozemských schopností získali my. Nebolo by to super? Ja by som sa chcel vedieť naklonovať. *Začne nadšene. Jeho veselý výraz by sa dal prirovnať k malému dieťaťu, ktoré práve do ruky dostalo hračku. A potom rozvíjajú teóriu Charis o tom, že záhadná Cara má niečo spoločné s ich mamou. On tomu neverí, pretože sa mu zdá priveľmi šialené. Preto si z toho radšej robí srandu a prehlási, že ich rodičia asi z lietadla to dieťa vyhodili.* Alebo ho tu náš otec omylom nechal. To by mu bolo podobné. Veď raz doniesol kočík až do mojej izby a ja som zostal v autosedačke pred palácom. *Dodá s úsmevom a naznačí, ako veľmi ich otec bol zodpovedný. Ich témy sú naozaj rôznorodé, pretože sa dostanú až k sexuálnej aktivite ich najstaršieho brata. Kútiky úst skrúti do dola, čím naznačí znechutenie.* Nechápem, že moja malá sestra má zvrátenejšiu myseľ, ako ja sám. Nehrala si sa ešte nedávno s bábikami a s kočárikom? *Uchechtne sa.* A máš pravdu, Sebastienovi radšej pošleme holuba, aby si na chvíľku oddelil pery od svojej snúbenice. *Keďže sa rozprávali o partnerovi ich drahého bračeka, len tak spomenie aj bývalého priateľa svojej sestry. Vie, že ten hajzel, Isaac, zdrhol a viac sa tým nezapodieval. Zaujímalo ho len, ako s tým Charis vyrovnala a zdalo sa mu, že to zniesla dobre. Preto s tým aj vôbec začal. Okolnosti toho všetkého však nepoznal. A keby vedel, čo všetko sa za tým skrýva, tak by si radšej ústa prelepil lepiacou páskou a nechal to tak. Započúva sa do jej slov. Vyvolávajú v ňom hnev a ľútosť zároveň, čo je trochu divné, keďže sa jedná o protichodné pocity. Ľútosť má spojenú s Charis a naštvatý je na Isaaca. Charis však nechá rozprávať a vôbec ju neprerušuje. Pripadá mu to ako nejaká televízna dráma, ktorú by režírovala autorka Twilightu. Natiahne sa k jej ruke, dúfajúc, že ju nepremiestnila z pôvodného miesta a súcitne jej položí.* To ma moc mrzí, Char. Prečo si mi to nikdy nepovedala? /A je zo mňa pokrytec. Koľko vecí už pred ňou a Sebbym tajíš?/ *Pomyslí si, ale potom si hneď pripomenie, že všetko, čo robí, je pre dobro ostatných, keďže ich nechce zaťažovať svojimi problémami.* A čo z toho je tvoja vina, Char? Nič. Sviniar bol ten radca a Isaac sa zachoval ako debil, že si nešiel po vysvetlenie. *Je mu jasné, že jeho sestra je do Isaaca úplný blázon. Cítiť to z jej slov rovnako ako Olomoucké syrečky v malej miestnosti. Nechce však, aby s tým Isaacom ešte niečo mala, keďže on je podľa jej slov zasnúbený s inou.* /Len by jej to viac a viac ubližovalo./ Ak sa teba vzdal, je to debil, Char. Možno bude fajn, ak sa vrátiš domov, kde stretneš nejakého skvelého Francúza a na Isaaca zabudneš. *Dodá, ako vždy s veľkou dávkou optimizmu.* A nič si nepokazila. Životné šťastie nájdeš. Pokojne sa zahrám na tvoju dohadzovačku.

*Povzdechne si a smíří se s tím, že z něj asi nic nevytáhne. Přejde proto k dalšímu tématu jejich rozhovoru, které se týká toho, že z něj udělají můmii, která bude obmotána místo obvazů hedvábným toaletním papírem a navrch bude mít v ruce záchodovou štětku, aby se ještě více lišil od ostatních, jako kdyby to toaletní papír a mašlou nestačil a nějak zaujal porotu Miss mumie.*Jasně, ještě Domestos.. Tipovala jsem, že na psychiatrii skončím dříve já, ale podle toho co říkáš.. *Nechá ho, aby si zbytek věty domyslel a usměje se na něj. Doufá, že jí nějakého bodyguarda nesežene. Nechce mít nikoho pořád za zadkem, má ráda samotu. Navíc by takhle přišla o další kousek soukromí, které jí ještě zbylo.*Já se nebojím.. Vím, že tu rebelové jsou a občas zaútočí a nejde ochránit poté všechny, ale kvůli tomu nebudu ustrašená a nebudu se krčit v koutě.*Taky je to možná i tím, že jí na jejím životě tolik nezáleží. Proč by mělo? Ale tohle před Elijahem a ani Sebastienem či někým jiným nemá v plánu říkat. Ještě by ji poslali na léčení někam na psychiatrii.. */I když tam nejspíše skutečně patřím../Mít nějakou takovou schopnost by bylo hustý. Já bych teda spíše brala cestování v čase. Víš co, vzít si mobil a na Illeagram si hodit fotku s T-rexem. Pokud bych to stihla vyfotit a on mě dříve nesežral.. Ale tenhle problém bych řešila až pak./A taky bych se mohla vrátit zpět v čase a napravit to s Isaacem./*To je ten hlavní důvod a fotku s dinosaurem, ať už by to bylo sebevíc hustý si vymyslela z fleku. Rozhodně to nebylo to první, co ji napadlo. Zmíní se mu i o Caře, protože ta podobnost se jí zdá divná, ale možná jen přehání.*Jo, to jsem slyšela už několikrát.. Lituju tátu. Mamka má sloní pamět. Pamatuje si všechny jeho trapasy a i když se tehdy asi zrovna nesmála, teď už ano.*Vždycky ji podobné rodinné historky pobaví a je tomu stejně i dneska, takže jí na rtech hraje pobavený úsměv.*Už nejsem tak malá, je mi devatenáct. Když byla mamka v mým věku, už měla Sebastiena./Jsem stará../Ten si je toho nejspíše vědom, proto chce naše rychle dohnat.*Uchechtne se a přikývne.*Hele, ale podle mě je lepší, když by se s ní líbali i před náma a tím pádem si rozuměli, než aby byli na ostří nože. *Chce pro Sebastien jen to nejlepší a stejně tak i pro Elijahe, který, jak si vzpomene, tu má vlastně taky snoubenku.*A co ty? Jak si rozumíš s tou svojí? Abys ze mě tetu nakonec neudělal dříve ty.*Zazubí se na něj. Když poté zmíní Isaaca, rozhodne se mu všechno vysvětlit. Dusila to v sobě všechno dost dlouho a je pro ni těžké o tom mluvit, proto je mu vděčná za to, že ji při jejím rozsáhlém monologu nepřerušuje a počká si, než konečně zmlkne.*Je to.. dost těžké. O tom mluvit. Svěřit se s tím jsem nebyla připravená, chtělo to trochu času. Navíc jsem chvilku ani já úplně nechápala, co se vlastně stalo a potřebovala jsem si srovnat myšlenky. *Čekaal, že řekne něco podobného, čeho se od něj dočká.*Neříkej Isaacovi debil.. Já si to taky nenechala vysvětlit. Mohla jsem za ním jít. A proto je to i moje vina. Byla jsem blbka, že jsem nešla za ním, nebo že jsem tomu jenom uvěřila, když jsem věděla, jak moc mě miloval a měla jsem mu více věřit.. Kdybych za ním normálně zašla a toho chlapa nepolíbila.. Dneska by to bylo všechno třeba úplně jinak./I když na druhou stranu je možná i lepší, že to tak dopadlo.. Ten rádce měl pravdu, jsem narušená a jako královna Irska bych byla hrozná.. Lidé si zaslouží někoho lepšího./*Stiskne mu lehce ruku na znamení díků, že tu s ní je.*Nevyčítám mu to. Irsko potřebuje spojence. Je to kvůli tomu. Kvůli tomu jsi zasnoubený i ty a Sebastien.*V jejich kruzích je to normální.*Nikoho nechci. Snažila jsem se ho nenávidě a zapomenout.. Vždyť jsem dlouho žila v tom, že mě podvedl. Ale nejde to. Nikdy na něj nedokážu zapomenout, pořád ho miluju a milovat budu.

*Je rád, že to Charis nechá už tak. Silne dúfa, že jej nikdy nebude musieť povedať, že oslepol a naozaj sa mu po 2 týždňoch pri skladaní obväzov vráti zrak. A tak si toto tajomstvo nechá úplne pre seba. Potom sa ich rozhovor zvrtne k niečomu oveľa pozitívnejšiemu, čo mu vyhovuje. Keď si sám seba predstaví v tom šialenom kostýme, musí sa smiať.* Samozrejme, že aj Domestos. Budem najlepšia záchodová múmia, akú kedy porota Miss videla. A ja na psychiatrii? Kvôli tak skvelému kostýmu by som to možno aj obetoval. *Prehlási stále so smiechom. Nálada sa mu podstatne zlepšila, keďže jeho sestra sa prebrala a teraz s ním vedie tieto absurudné rozhovory. Potom sa však dostanú do polovážnych vôd.* Veď ja ti ho zatiaľ nejdem vybavovať, sestrička. Ale myslím si, že je na to aspoň dobré myslieť, pretože ak by sa ti znova niečo stalo, tak by som si to už neopustil. *Tento raz sa jeho úsmev vyparil a jeho tón bol vážny. A to sa pri jeho veselej a optimistickej povahe veru často nestáva. Následne sa presunú k superschopnostiam. Nad jej slovami sa zasmeje.* Môžem ešte svoj výber zmeniť? To tvoje sa mi páči viac ako to moje klonovanie. Fotka s T-rexom? To si nemôžeš pruvlastniť len pre seba! *On si to klonovanie vybral hlavne z toho dôvodu, že by tak ľahko mohol precestovať celý svet a mať tak oveľa viac spomienok, ako by stihol nazbierať len za jeden život. Na kauzu Cara sa díva skepticky. Oni vo sne mu nenapadne, že by skutočne niečo mohla mať spoločné s ich rodinou. Preto aj žartuje o zhadzovaní z lietadla alebo o tom, že by ich mama musela byť mimozemšťan. A tak sa dopracujú až k prešľapom ich otca.* A tú pamäť mám našťastie po nej, takže všetky prešľapy, ktoré si spravila ty alebo náš braček sú tuto zapísané na večné veky. *Poklope si prstom po hlave obviazanej obväzmi a zas sa na ňu zazubí. A nejakým zázrakom sa začnú rozprávať o snúbenici ich bračeka. Detaily si fakt nechce predstavovať. Nad slovami Char, o tom, že už nie je tak malá, sa zazubí, ako by vedel niečo viac.* Pre mňa budeš vždy malé dievčatko, čo si nosilo medvedíka do postele, aby ho ochránili pred bubákmi pod ňou. *Keby mohol, tak by teraz na ňu žmurkol.* Tak ty si to pokojne dobiehaj a nech na svojom potomkovi pracuje aj Sebastien, ale ja si rád užijem ešte pár rokov bez toho, aby som musel svojmu potomkovi vymienať špinavé plienky. *Zasmeje sa, ale fakt to myslí vážne. Aj keď sa s Carmen dajú do kopy, tak sa hneď o dieťa snažiť nebude.* A ako to medzi nami je? *Nervózne sa poškriabe na zátylku.* Naposledy som ju videl na tom večierku. A teraz neviem, čo s ňou je. *Prizná a zrazu sa v ňom objavia výčitky svedomia, že sa za Carmen nebol ani raz pozrieť a ani mu nenapadlo sa spýtať na jej stav.* /Teraz vyzeráš ako dokonalý debil, Elijah./ *Pomyslí si, v duchu si povzdychne a sľúbi si, že si zistí, čo sa stalo s jeho snúbenicou, ktorá ako jediná pozná pravdu o jeho očiach. Potom sa im asi všetky ľahké témy minú, pretože zabruslia k Charisinmu vzťahu s Isaacom. Na jej vysvetlenie len prikývne hlavou.* Ja to chápem, sestrička. Každý potrebuje čas na to, aby sa zdôveril s niečím tak ťažkým.Ale vždy tu budem pre teba, dobre? Aj keby z oblohy padali traktory. *Oznámi jej a ďalej ju počúva. Mrzí ho, že sa jeho mladšia sestra tak veľmi trápi. Najradšej by jej všetky starosti ukradol a vzal by si ich na vlastné plecia.* Bohužiaľ sa to už ale zmeniť nedá, sestrička. *Poznamená, potom jej stisne ruku a to, čo mu vraví, ho bolí čoraz viac. Dlho po jej slovách mlčí.* Ak ho miluješ, Char, tak vzdávať nemôžte. Určite by sa to dalo nejako vyriešiť. /Pôjdem za ním a porozprávam sa s ním./ *Rozhodne sa, ale Charis to nepovie, pretože mu je jasné, že by v momente začala protestovať. Chce k tomu niečo dodať, ale zrazu sa rozletia dvere a dnu vojde sestrička. Oznámi im, že čas na návštevy už skončil a on už musí odísť. Preto sa zdvihne, ale pred tým, ako odíde, ešte niečo povie.* Možno budete mať s Isaacom nakoniec šťastný koniec. Niekedy treba na tie šťastné konce veriť a oni naozaj prídu. *Poznamená a potom sa vydá preč, hoci by pri svojej sestre ešte rád posedel.*

*Uchechtne se.*Jestli bude maškarní ples, myslím, že masku už nebudeš muset řešit, tohle je to nejlepší, co by sis na sebe mohl vzít.*Udělala by snad cokoliv, aby ho takhle mohla vidět. Ještě se nad tou představou zasměje a následně se dá do vymlouvání mu, aby jí nezařizoval nějákýho bodyguarda a doufá, že to neudělá a a že k tomu ani nepřesvědčí Sebastiena.*/Však až přijedu do Francie, prostě se vzdám korunu a někam odjedu, pak stejně budu mít klid../*Přesně tohle je totiž její plán. Nemá svůj titul ráda, magor jako ona by ho ani mít neměl.*Není tvoje vina to, co se stalo. A já u sebe fakt nikoho nechcu. *Zamračí se nad tou představou, prostě se jí nelíbí. Pořádně ani neví, jak se to stalo, ale baví se o Vaře a následně o tom, že jejich máma je ve skutečnosti nějaký malý zelený mužíček, v převleku za ženskou s nějakými schopnostmi. Jí se jako dobrá věc zdá cestování v čase, napadne ji to v souvislosti, že by pak napravila své chyby..*/Nejlepší by bylo, když bych se vrátila do doby, kdy Isaac přijel do Francie poprvé a my se seznámili. Kdybych tehdy někam odjela na chvilku, než by zmizel on, nestalo by se vůbec nic. On by nevěděl pořádně, kdo jsem a mohl by být normálně šťastný../*Zaúpí.*Mám jen štěstí, že nemáš komu je vykecat. Moc přátel nemám../Prakticky žádné./Rodina to ví. Takže se o ně nikdo zajímat nebude. A veřejnosti bys to snad neprozradil.. Média by mě pak kritizovali kvůli nějakým hloupostem, co se stali před několika lety ještě více.*Záludně se usměje.*Ale snoubence našeho velkého bratříčka bys pár historek o něm mohl říct../Ten nás zabije../Ta holka je už dávno pryč.. Teda, toho medvídka v posteli mám, to je moje dětská vzpomínka, ale bubáků pod postelí se už nebojím.*Uchechtne se.*Miminka jsou roztomilá. Doufám, že Sebastien aspoň bude mít dítě co nejdříve. Klidně ho budu i přebalovat, mě to nevadí.*Děti měla vždycky ráda. Chtěla by i vlastní, ale k tomu nejspíše nedojde. Nemá je s kým mít a taky nechce riskovat, že by po ní zdědily její poruchu. Ví, jak si táta vyčítá, že ona to zdědila po něm, i když za to nemůže. Ale vzpomene si, že i Elijah má svou snoubenku a hned se na ni začne vyptávat.*A rozumíte si aspoň trochu? *Doufá, že i Elijah se do své snoubenky zamiluje, nebo se aspoň třeba stanou přáteli..Svěří se mu, jak to ve skutečnosti bylo s ní a Isaacem. Držela to až do teď jaké své tajemství. Nikomu to neřekla. Taky pravdu se dozvěděla celkem nedávno.. *Já vím a jsem ti za to vděčná. Ale taky pamatuj, že i já jsem tu pro tebe, jo? Kdykoliv za mnou můžeš přijít a svěřit se. *Usměje se na něj. Chce tu pro něj být stejně, jako je on pro ni, ale problém je v tom, že Elijah si většinu důležitých věcí nechává pro sebe.. Jí to připadá, jako by jí nedůvěřoval.*Já vím, že nedá./I když bych si skutečně přála, aby dalo/*Přeje si to jako ještě nikdy nic předtím.*Nejde to vyřešit. Je zasnoubený, snad bude šťastný a já mu to kazit nechci. I kdyby se toho zasnoubení zbavil, snažit se o něj nebudu.. Nezasloužím si ho. On si zaslouží někoho lepšího, jak jsem já. Nemůžu s ním být poté, co jsem mu udělala. Navíc.. Nemohla bych být královnou. Nejsem jako táta.*S Bipolární poruchou by se jako normální královna chovat nedokázala. Obdivuje svého tátu, jak to zvládá. Ale ona tak silná není. Je jí líto, že Elijah už musí jít, ale zároveň si uvědomí, jakou únavu už pociťuje.*Jenže to je ten problém. Já už v ten šťastný konec prostě nevěřím. Dobrou noc.*Rozloučí se s ním, lehne si na postel a chvilku ještě zírá do stropu, než jí pomalu začnou padat víčka.*

*Sedí na lůžku a pohled má zabodnutý do mobilu, který projíždí. Je ráda, že ji Asher napsal a že sem přijede, ale těch výsledků se bojí, i když by to nahlas neřekla. Ví, že Asher se dokáže chovat fajn, když chce, o tom se přesvědčila i teď, ale mrzí a děsí ji to, že asi neopětuje ty stejné pocity jako ona cítí k němu. A kdyby to dítě bylo Coreyho, to dítě by bylo prakticky bez otce, když se s ním stalo to, co se s ním stalo. Takže vážně neví, co si o tom má myslet a v co má doufat. Břicho má už docela velké, uż ho jen tak neskryje za většina tričkama nebo mikinama. Když k ní ještě přijdou doktoři, aby ji zkontrolovali stav dítě, povzdechne si. Když nakonec odejdou překulí se na boka pohled upřesnil do prázdna.*

*Z města si pospíší, takže je nakonec v paláci trochu pomaleji, než očekával. Do cesty se mu připletl jeden idiot a odnesla odřená motorka a jeho ruka, ale to je mu jedno. Motorku nechá spravit a ruka tolik nebolí.* /Debilní provoz. Proč dávaj řidičáky takovým idiotům?/ *Nadává v myšlenkách, zatímco míří rychlým krokem na ošetřovnu. Jakmile tam dojde, rychle se rozhlédne po všech koutech a hledá Skyden. Když jí uvidí, dojde k ní a posadí se na okraj postele.* V pořádku? *Zeptá se jí, protože zaznamenal, že jen tak koukala do blba.* Stihnul jsem to, že jo? *Zeptá se rychle trochu vystrašeně, že příčinou jejího naladění může být zjištění výsledku testu.* Promiň, že mi to tak trvalo. Jeden debil neumí dávat přednost a já si kvůli němu vyzkoušel tvrdost asfaltu. *Omluví se jí a pohladí jí po tváři.* Ale jsem v pohodě, neboj. *Dodá hned potom, ale i tak si na sobě radši dál nechává motorkářskou bundu s roztrženým rukávem, protože přeci jen to jeho ruku dost maskuje a není vidět opravdový rozsah jeho ran. Nechce Skyden stresovat, kdyby to bylo odřené nějak víc, než si teď myslí.*

*Leží na boku a dívá se do prázdna, přičemž přemýšlí nad tím, kdo by byl lepším tátou pro její dítě. Doktorům řekla, že výsledky chce vedle, až přijde Asher, ale po chvíli se začne bá, že se na to vykašle a nakinec nedorazí. Že si třeba radši užívá ve městě s nějakou netěhotnou ženskou. Poté ho uslyší a tak se posadí a usměje se na něj. Starostlivě bale na krčí obočí, když uslyší, že ho nějaký idiot smetl.* Stihnul si to. Myslím si, že už je mají. *Pokýve hlavou, ale stále má starostlivě nakrčené obočí.* Vážně ti nic není? *Zeptá se ho a přejede si ho pohledem.* Jsme na osetřovně. Nebuď tvrdohlavej a nech se ošetřit, jeatli ti něco jem ty výsledky počkaj. *Poví starostlivě a založí si ruce na hrudi a propálí ho starostlivým pohledem.* Nemusel si tak pěchat. Třeba by se ti potom nic nestalo. *Našpulí rty a nechává si ruce založené na hrudi.*

*Dojde rychle na ošetřovnu, kde se vydá hned ke Skyden a omluví se jí za zpoždění.* Vážně? A...ty...ty teda už víš, kdo...? *Dostane ze sebe trochu zaraženě otázku, kterou ani nedokončí a sleduje její obličej, jestli z něj dokáže vyčíst odpověď. Tak trochu neví, jestli se bojí víc nevědomosti nebo opravdové odpovědi na tu otázku.* Ne, nic. Mam jenom trochu sedřenou ruku, tim se netrap. *Potřese hlavou a odmávne to rukou. Každopádně ale pravou, kterou má odřenou a která se hned ozve a zabolí.* Ne, nepočkají. Chci to vědět. Je to daleko důležitější, než já. Navíc to doopravdy vůbec nic není. *Když vidí, jak si založí ruce na hrudi, protočí očima a sundá si bundu, aby odkryl ruku. Potichu sykne, když se bunda odlepí od ruky, kam se trochu přichytila díky zaschlé krvi, kterou má paži pokrytou.* Vypadá to hůř, než to je. Ani to nebolí. V komnatě to pak umyju a bude to. Teď jsi důležitější ty. *Pousměje se na ní.* Možná. Ale to bych tady byl daleko později a ty by sis ještě myslela, že jsem se na tebe vykašlal. Vážně, babe, neboj, jsem v pořádku. *Ujistí jí a chytí jí za ruku, kterou stiskne.* Ať bude výsledek jakýkoliv, postarám se o tebe. Slibuju. *Řekne jí vážně a u toho se jí podívá do očí, aby věděla, že on to myslí upřímně a není to jen nějaký planý slib.*

*když přijde Asher, posad se a upře na něj pohled. Po jeho otázce zavrtí hlavou.* Čekala jsem na tebe.*Pokrčí rameny, ale trochu ji potěší, jak je z toho zaražený. Poté se ale zarazí ona, když se dozví o jeho nehodě a hned se zamračí a starostlivě se na něj koukne.* Jenom trochu sedřenou ruku? Ráda bych tomu věřila, ale nedokážu si představit, že by to byla jen odřená ruka. Vždyť bys ji mohl mí klidně i zlomenou. *Rozhodí rukama, které si poté založí na hrudi a vítězně se pousměje, když vidí, jak si bundu vysléká. opět se ale zamračí.* Hned jak se to dozvíme, zůstaneme tady aby ti to ošetřili. A ne, žádný odmlouvání. *Položí mu ukazováček na rty a spraží ho pohledem. I kdyby ho měla dotáhnout nebo tady přivázat, prostě ho nějak na ošetření té ruky dotáhne.* Můžeš být v pořádku, ale i tak, si to necháš zkontrolovat. *Pokrčí rameny a po jeho dalších slovech se pousměje a zmůže se jen na přikývnutí. Pak už uvidí doktora, který si to rázuje k nim. Zhluboka se nadechne a protočí očima, když začne mlít o jejím stavu a ne o tom, co chce vědět. To, že má riskantní těhotenství dávno ví, ale neví, kdo je otcem toho dítěte. Jakmile se k tomu doktor dostane, pohled sklopí k zemi a skousne si ret netrpělivostí. Když od něj uslyší "Je to Asher de Croy-Solre", prudce hlavu zvedne a koukne se na svého snoubence. Mlčí a promluví až doktor odejde.* Tak to vypadá, že budeš táta. *Poškrábe se na zátylku a pousměje se na něj. Ani nevěřila, že má nějaký kámen na srdci, který ji z něj spadne, ale zároveň se bojí jeho reakce.* Jsem ráda, že jsi to ty. I když jsem ze začátku nechtěla to dítě vůbec mít. Teď jsem ale ráda, že to co nosím v sobě je i tvoje práce. *Poví upřímně, přičemž se na něj letmo koukne, aby viděla, jestli je z toho rád nebo zklamaný nebo aby vyčetla jakékoliv jiné pocity z jeho tváře.*

*Pousměje se na ní, když slyší, že čekala na něj a zalije ho úleva, aniž by si to nějak více uvědomoval.* Fajn, ještě trochu naraženej bok, ale jinak jsem fakt v pořádku a nic zlomenýho nemam. *Ujistí jí rychle a pak si bundu svlíkne a zkonstatuje, že to vypadá hůř, než to ve skutečnosti je. Po jejích slovech se hned rychle nadechne k protestu, ale ona mu to překazí tím, že mu položí prst na rty. Trochu podrážděně vydechne, když není po jeho a zakoulí otráveně očima. Nahlas by to nepřiznal, ale z doktorů má hrůzu a daleko víc ještě z těch jejich příšerných dezinfekcí díky svým častým odřeninám v dětství. A je si jistý, že na tu dojde určitě, pokud si to nechá ošetřit, takže se tomu chce opravdu vyhnout.* No taak... *Zaúpí a stáhne obočí v menším prosebném výrazu, aby od toho rozhodnutí upustila a nechala ho na pokoji. Pak už toho ale nechá, protože uvidí doktora, na kterého se podívá a polkne. Zmocní se ho dost velká nervozita, když ze sebe začne sypat plno, pro něj, neznámých termínů. Pak ale uslyší své jméno, kterému porozumí a překvapeně vykulí oči. Doteď s tím nijak nepočítal, protože se bál zklamání.* Já.... *Nedokáže ze sebe nic dostat díky tomu obrovskému šoku. Jenom skáče pohledem z doktora na obličej Skyden a poté na její bříško. Po jejích dalších slovech se jí podívá do očí a rty se mu roztáhnou do úsměvu.* Ta nejlepší práce. *Vydechne a skloní se k ní, aby jí mohl políbit. Rukou jí přitom pohladí po bříšku, ke kterému se skloní potom.* Tak ty jsi moje.. To je neuvěřitelný.. Tak moc vás oba dva miluju. *Vydechne šťastně a ani mu nedojde, že je to nejspíše poprvé, co tohle Skyden řekl.*

Jen odřená ruka. Pak jen odřený bok. Pak z tebe ještě dostanu co. Že máš zlomený žebra, otřes mozku a vnitřní krvácení? *Plácne první věci, které ji napadnou a u toho si ho stále projíždí starostlivým pohledem a hledá nějaké zranění, které před tím přehlédla. Poté mu položí prst na rty, jelikož odmítá poslouchat nějaké jeho námitky a protesty. Následně povytáhne obočí a založí si opět ruce na hrudi.* Ne, nedohaduj se se mnou. Jsi jak malej. *Zavrtí nad ním lehce pobaveně hlavou.* Prostě tě doktoři prohlédnout, jestli ji v pořádku a nemáš nějaké vážnější zranění, které není třeba povrchový, ale vnitřní. *Pokrčí rameny, ale následně už přijde doktor a jeho řeči, kterým stejně nerozumí, neposlouchá do té doby, než se dostane k výsledkům. Jakmile uslyš to jméno, prudce se otočí na doktora a nemůže tomu uvěřit. Nedokáže uvěřit tomu, že vážně její dítě je i dítě Ashera. Ani netušila, že tolik doufala, že uslyší jeho jméno, ale teď je ráda, jenže ji stále sžírají obavy z toho, jak to vezme a že se třeba zamiluje do někoho jiného nebo že se prostě něco stane. Je překvapená, když uslyší jeho slova a i když ji políbí. Ale nic nenamítá a polibek mu oplatí. Následně se na něj dívá jak na ducha, který se ji zjevil před očima, jelikož by nikdy nečekala, že bude mluvit s jejím břichem. A jakmile uslyší jeho další slova, je z toho v šoku ještě víc.* Broukuu? *Osloví ho a položí mu ruku na čelo.* Uvědomuješ si, co jsi právě řekl? Jako já si nestěžuju, jsem šťastná, ale jen jestli ses nebouchl do hlavy nebo nemáš nějaký porušení mozku. *Zmateně se na něj podívá a prohrábne mu rukou vlasy, jako by hledala nějaké potůčky krve, ze zranění, které by naznačovalo úraz hlavy.*

Babe, no tak. Nepřeháněj. Hlavně klid. Vážně jsem v pořádku. *Pohladí jí po ruce, kterou jí jemně stiskne, aby dal svým slovům trochu více na důvěryhodnosti a když mu pak znemožní námitky, nespokojeně se zamračí a frustrovaně vydechne.* Zlato.... Tyhle řeči si schovej pro to malý, jo? *Uchechtne se a potřese nad ní hlavou.* Jsem dospělej. Dokážu posoudit, jestli je to něco vážnýho, nebo ne. Nijak to nezlehčuju, vážně. *Snaží se jí přesvědčit, aby ustoupila, protože opravdu má z vyhlídky na doktora a dezinfekci skoro panickou hrůzu, kterou se ale snaží co nejlépe skrývat. Už dávno si navykl své strachy a nejistoty nijak neukazovat. Jednoduše to patří k jeho nátuře.* Jenže to není potřeba, protože vím, že to nic není. *Namítne frustrovaně z celé téhle debaty a pak už sleduje doktora a snaží se nějak zorientovat v té napůl latinské a napůl anglické hatmatilce, které nerozumí ani náhodou, dokud nezazní jeho jméno ve větě týkající se otcovství. Po celém těle se mu rozlije úleva a radost, kterou poté promítne i na své tváři, když pomine počáteční šok a překvapení. Skyden políbí a potom se skloní i k jejímu bříšku a poprvé z něj vypadne, že jí miluje. Je to poprvé v životě, co něco takového řekne a myslí to vážně. Pobaveně se usměje, když mu Sky položí ruku na čelo.* Ne, nebouchl, neboj. Jezdím s helmou, takže to nehrozí. Jsem v pořádku a plně si uvědomuju, co jsem řekl. A taky to, že jsi na to musela docela dlouho čekat. Stejně jako na tohle.* Vytáhne z kapsy krabičku, kterou jí vloží do rukou a ve které je schovaný prstýnek, který právě ve městě dneska kupoval.* Nikdy jsem nebyl ten, koho sis asi vysnila a nechoval jsem se k tobě dobře. Ale tys to se mnou i tak vydržela. Omlouvám se ti za všechno. Chci být lepší. Chci si tě zasloužit a dát ti všechno, po čem toužíš. *Řekne jí s pohledem upřeným do jejích očí.*

nepřeháním, ale mám o tebe starost. a to jsou dvě rozdílný věci. *Stojí si stále za svým a odmítá jen tak ustoupit. Odmítá, aby se mu do té ruky dostala nějaká infekce a podobně.* Jsi dospělej, ale chováš se jak malej kluk. Když ti slíbím, že ti to bebí pofoukám, celou dobu tě budu držet za ruku a potom ti dám bonbon, půjdeš za tím doktorem dobrovolně? *Povytáhne obočí, přičemž ji na tváři hraje pobavený úsměv a výraz. Stále to nevzdává, nechce ustoupit, chce dát najevo, že v tomhle vážně ustupovat nebude.* ne, prostě za tím doktorem půjdeš. A pak třeba dostaneš odměnu. *Zazubí se na něj a už vážně neví, jak ho tam dostat dobrovolně, jestli tohle nezabere. Pak už ale přijde doktor, který jim po dlouhém monologu sdělí jméno dítěte, které nosí v sobě. Je šťastná, ale bojí se reakce Ashera, ale když tu reakci uslyší a uvidí, nemůže tomu uvěřit. Nevěří vlastnímu suchu, když uslyší,že je oba dva miluje, jelikož to od něj nikdy neslyšela říct. Vždycky ji říkal, že mu na ní záleží, ale ne, že ji miluje. Proto je teď překvapená.* Takže vážně nemáš teplotu ani otřes mozku? *Zeptá se ho znovu a když vidí, co vytahuje, zamrká, aby rozehnala pryč slzy, které se ji derou do očí.* Vždycky jsem měla ráda výzvy, i ty si ze začátku takový výzva byl. a pak jsem přestala doufat, že bys mi někdy mohl říct to, co teď. *Vydechne a nadšeně si prstýnek prohlédne. Prstýnek si dá s úsměvem na prst, přičemž zvedne obličej s nadšeným výrazem a padne mu kolem krku.* Ty si to, po čem toužím. Celou dobu. Takže mám vše, co chci k životu. A pomůžu ti k tomu, abys byl lepší. I když pro mě už lepší být nemůžeš. *Usměje se na něj. Poté se ale zase zamračí, vyskočí z postele na nohy, čapne ho za ruku a už ho táhne k doktorovi.*

Ale tady a teď docela splývají. *Poznamená a když se k němu pak začne chovat jako k malému dítěti, našpulí nespokojeně rty a zamračí se na ní. Své ego zakládá na své nezranitelnosti a vyzrálosti, takže tohle se mu vůbec nelíbí.* Nechci bonbon. Chci tebe. A to co nejdřív, takže co se tady nezdržovat a jít hned po zjištění výsledků do komnaty? *Navrhne jí už z posledních sil, protože už neví moc, co dalšího vymyslet.* Ne třeba. Chci jí určitě a pořádnou. *Ustoupí nakonec a doufá, že jí došlo, že odměna zahrnuje hlavně dobrý sex s ní. Potom už zjistí, že to dítě je jeho a vypadne z něj poprvé, že jí stejně jako to dítě, miluje.* Nemám. Jsem v pořádku. *Ujistí jí znovu pobaveně, ale její reakci chápe, protože po delším zamyšlením nad sebou samým mu došlo, že se choval naprosto příšerně.* A dočkala ses. *Shrne to s úsměvem a pak jí podá prstýnek a usměje se, když vidí její reakci. Oplatí jí objetí a pohladí jí po zádech.* Chci být co nejlepší to jde. Abych si tě doopravdy zasloužil. *Poznamená a myslí to opravdu upřímně. Když ho ale začne tahat k doktorovi protočí očima a ještě zkusí poslední kolo odmlouvání.* No tak, zlato. Tohle fakt není nutný. *Řekne prosebně a tentokrát se mu při pohledu na doktora objeví v očích strach.*

*Protočí nad ním očima a vážně ji přijde jak malé dítě, které nechce jít pryč z pískoviště.* /Jestli se takhle bude chovat i to škvrně, tak nevím, čím jsem si tohle zasloužila.* Taky mě dostaneš. Hned po výsledku si půjdeš za doktorem a poté půjdeme do komnaty. Komnata ani já ti nikam neutečeme.*Po jeho dalších slovech se uchechtne a zazubí se nad ním.* No jo pořád. Ale to břicho budu mít za chvíli tak velký, že mi bude překážet opravdu u všeho. *Nespokojeně nakrčí rty a pohled skloní ke svému bříšku, které je už tak docela velké. Poté ji už překvapí ty slova, která chtěla tak dlouho slyšet a stále nedokáže uvěřit, že to vážně řekl.* Už jsi co nejlepší to jde. Pro mě jo. Navíc, taky jsem nebyla úplně ukázková přítelkyně. *Pokrčí rameny a poté už vyskočí z postele, aby ho mohla dotáhnout k doktorovi. Když uslyší další jeho odmlouvání, povytáhne obočí a stoupne si tak, aby byla co nejvíc čelem k němu, přičemž ruku přesměruje na jeho rozkrok, kde ho začne přes kalhoty dráždit.* Žádnej doktor, žádnej sex. Rozmysli si to pořádně. *poté si zase založí ruce na hrudi a čeká jak se teda rozmyslí. I když si sama není iistá, jestli by ten slib dokázala dodržet, ale snažila by se.*

To ani ten doktor, tak co za nim zajít až když to bude opravdu bolet a bude jasný, že s tim něco mam? Teď je spíš jasný, že to nic neni. *Drží se posledního stébla naděje, jako kdyby setkání s doktorem a dezinfekcí mělo znamenat jeho jistou smrt. Každopádně v jeho očích tomu takhle opravdu je.* Tvojí puse ale ne. *Zamžiká obočím a doufá, že jí dojde, na co tím naráží, protože tuhle prácičku odvedla vždycky naprosto dokonale.* A mojí puse a prstům překážet taky nebude, neboj. *Ujistí jí hned, že to bude vzájemné a nepůjde pouze čistě jenom o jeho rozkoš. Pak sklopí pohled k jejímu bříšku, kde jí opatrně pohladí, jako by se bál, že svým dotykem může tomu malému špuntovi uvnitř ní nějak ublížit a řekne jí slova, na která čekala nejspíše od doby, co spolu začali spát.* Byla jsi skvělá. *Ujistí jí a lehce jí políbí na čelo. Nic víc nestihne, protože ho začne táhnout k doktorovi, čemuž se samozřejmě brání. Nadzvedne obočí, když se k němu Skyden najednou otočí, ale jakmile ucítí její ruku, dech se mu zadrhne v hrdle, kalhoty mu začnou být těsnější a on nemůže uvěřit, že opravdu použila tohle jako vydírací techniku.* Tohle je nefér a ty to moc dobře víš. *Hlesne potichu a trhaně vydechne.* Fajn, hlavně ať si ten doktor pospíší. *Uzná nakonec prohru, z čehož není moc nadšený a s protočením očima se za ním vydá. Nechá si od něj zkontrolovat rány, přičemž, jak si myslel, jde jen o naražený bok, kde se mu už rýsuje velká fialová modřina a trochu víc odřenou ruku. U prohlížení té se doktor natáhne po dezinfekci, na kterou se se strachem v očích Asher podívá.* A.... nešlo by to bez ní? *Zeptá se a ani se nesnaží potlačit nervozitu v hlase, protože teď ho až moc frustuje představa toho, že mu to doktor bude dezinfikovat. Nakonec doktor ustoupí s tím, že mu jen vydezinfikuje ty nejhlubší rány a ty lehčí jen omyje vodou. Nic jiného mu bohužel nezbývá, takže po celou dobu, co si doktor hraje s tou ďábelskou tekutinou pevně zatíná zuby, soustředí se na dlaždičky před sebou a má pocit, že se ocitl ve věčném pekle. Nakonec ale po pár vteřinách, pro něj jako hodinách, jeho utrpení skončí a on je konečně volný.* Už můžeme jít? *Podívá se na Skyden jako nějaké utrápené zvíře.*