Komnaty královské rodiny

*Přitulí si jí k sobě a snaží se jí uklidnit, že její táta jí měl rád a věděl, že i ona má ráda jeho.* Není za co, lásko. *Políbí jí do vlasů a když se pak odtáhne, líbne jí i na čelo. Nakonec se po její prosbě, aby tady zůstal, svlékne a v boxerkách si vleze zpátky do její postele, kde si jí k sobě přitulí. Pak jí na výběr. Může se z toho vymluvit, nebo jenom mlčet, nebo se jí on může pokusit odreagovat. Když pak začne mluvit, pozorně jí poslouchá.* Tvůj táta je tu pořád. Dokud na něj vzpomínáš, tak nikdy neodejde. Vždycky na tebe bude dávat pozor. *Ví, že jí tátu nikdo nikdy nenahradí, ale snaží se říct něco, co by jí mohlo aspoň trochu pomoct.* Budu vedle tebe do konce života. Neopustím tě. *Ujistí jí.* Budu tady s tebou, dokud budeš chtít. *Neodejde, dokud na tom bude takhle a nejspíš by neodešel ani kdyby se ujistil, že je na tom už líp. Chce vidět princeznu svého srdce se zase usmívat a ví, že si na to nejspíš bude muset počkat.* Já..nebylo mi úplně nejlíp. Zůstal jsem v komnatě. Komorné mě odvedli do jednoho z menších krytů, když útok začal. *Odpoví jí. Během celého pátku se u něj projevila kratší, ale ne nijak slabší, depresivní epizoda, takže prostě jenom ležel v posteli a nebyl schopný vstát.*

*Je ráda, že je tu s ní Chris. Díky němu se přece jen cítí o něco lépe. I když si pořád vyčítá to, že s tátou více nemluvila.*/Tohle už nikdy nedokážu napravit../*Poprosí ho, aby zůstal, to je asi to jediné, co pro ni teď může udělat. Nechce být sama. V posteli se k němu přitulí a po chvilce se zase rozmluví. Jen na jeho slova přikývne.*Stejně si to budu už asi vždycky vyčítat.. Je mi líto, že jsem to s ním neurovnala, ale už je pozdě.. Snažím se aspoň zase mluvit se sourozenci.. Vrátila jsme se do rodinného chatu, kam bych tě možná mohla přidat.. Ale vzhledem k tomu, co se tak občas zajímavého probírá.. mám trochu i strach. Ještě bys zjistil, že jsme více šílená rodina, jak sis myslel..*Trochu se pousměje.*Jedna z posledních věcí, kterou táta řekl bylo, abychom spolu drželi, jako rodinu.. Chci mu jeho poslední přání splnit./Na rozdíl od Rhiannon../*V duchu si tu poznámku neodpustí, když její sestra dneska odešla i z chatu a nevypadá to, že by se s nimi chtěla blíže bavit. Ani se nezeptala, jestli někdo něco nepotřebuje.. Jí taky není nejlépe, ale kdyby Elsie řekla, ať jde za ní jí pomoci se Stefanem, šla by hnedka. A stejně tak ostatní si navzájem pomáhají.*A kdybych řekla, že tě tu chci už pořád?*Zeptá se. Ráda by vedle něj usínala každou noc, kdyby mu to nevadilo. Zeptá se, kde byl během útoku a během toho si lehne na bok, čelem k němu a po hrudi mu začne malovat prstem nějáké obrázky, aby se odreagovala.*Nebylo ti nejlépe? Chceš zajít na ošetřovnu?*Zamračí se nad tím. Přišla o tátu, nemůže přijít i o Chrise, miluje ho. Navíc ví, že měl ten vir a pořád má obavy, aby ten lék skutečně zabral a nebylo to třeba jen dočasné..*

Nechtěl by, aby sis to vyčítala. *Namítne potichu, ale přesvědčeně a pak jí poslouchá a nadzvedne obočí, když slyší o rodinném chatu.* Co zajímavého rozebíráte? *Nadzvedne s menším úsměvem obočí. Bojí se odpovědi, ale doufá, že kdyby se rozpovídala o tomhle, pomůže jí to přestat myslet na výčitky a podobné věci a třeba se trochu odreaguje.* To je od tebe hezký. A zároveň ti to pomůže. Potřebujete držet spolu, abyste to zvládli. *Je rád, že to mezi sebou snaží urovnat, protože ho bolelo vidět, jak se tím Camille trápí, i když se to snažila nedávat najevo.* Řekl bych, že jednou budeme muset do Francie, ale že tam mě budeš mít také. *Zareaguje s menším pobaveným úsměvem na její otázku.* A pak bych taky řekl, že mi vůbec nevadí se do té doby nastěhovat sem. *Doplní a skloní k ní hlavu, aby jí mohl políbit na rty. Pak jí řekne, kde byl během útoku.* Ne, nechci. Jsem v pořádku. Byla to jenom...taková menší depka. Neměl jsem náladu na lidi. Měl jsem v plánu za tebou přijít po plese, ale no..nevyšlo to. *Uklidní jí, že mu nic není. On se naopak cítí skvěle. Jako kdyby konečně přestal balancovat nad depresí a mánií a byl konečně šťastný. Jako kdyby mohl dokázat úplně cokoliv.*

*Nic na to neříká. I když ví, že má Chris asi pravdu, táta nikdy nechtěl, aby si cokoliv vyčítalaa i to, že přijela do Illey po dvou letech, jen kvůli tou, že je nemocný a pak o tom s ním mluvila jí nevyčítal, jen byl rád, že je tady s ním. Ale ona si momentálně nemůže pomoct.. Měla tu pro něj prostě být více a to jí nikdo nerozmluví.*No to se dost liší. Někdy probíráme vítězku Wyattova srdce a pomlouváme ostatní účastnice, jindy nám Wyatt vyčítá, že došla zmrzlina a snad nám i plánuje nechat setnout hlavy za to.. A tak. *Pokrčí rameny.*A taky, když se dozvěděl Wyatt o tátově nemoci.. Začal dělat velkou část jeho práce, tak aby mu v tom táta aspoň trochu zabránil, dával mu mezi papíry své polonahé fotky.*Dodá trochu pobaveně.*Hmm.. Už asi vím, jak tě budu lákat ke mě do komnaty já, když budeš dělat do noci.*Usměje se na něj jako naprostý andílek.*Já vím.. Ale mrzí mě, že chvilku po tom, co jsem přišla do chatu já a psala tam.. Odešla zase Rhiannon. Pořád si ztěžuje, že nikoho nemá a nedokáže se na to dívat, když mluvíme o našich drahých polovičkách.. A když se ji snažíme vysvětlit, že by měla občas taky vyjít z komnaty a jít mezi lidi.. Tak říká, že to nechápeme, že to nedokážeme, pak s vymyslí, že se nezajímáme a nakonec jsme očividně ti nejhorší sourozenci.*Potřese nad svou sestrou hlavou. Nechápe ji. Pak se zeptá, co by udělal, kdyby řekla, že ho tady takhle chce napořád. Chce vedle něj usínat každou noc a taky se vedle něj probouzet.*Vážně nebude? *Šťastně se usměje a oplatí mu polibek.*Hnedka zítra zařídím,a by tvé věci přenesli sem.. Nebo můžeme i do tvé komnaty, jak chceš.*Jí je jedno, kde budou, hlavně že budou spolu.*Depka? Stalo se něco?

*Poslouchá témata, která rozebírají a nejdřív se mu to nezdá zas tak hrozné, ale když slyší to o těch fotkách, nezadrží uchechtnutí, které doplní jeho vystrašený pohled. Jednoduše ho neovládl, protože přeci jen je Camille dcerou svého otce, což mu dokáže svými dalšími slovy.* Ale to je hrozně nefér. To pak neudělám vůbec nic, protože budu jenom v posteli s tebou. *Pousměje se a políbí jí na rameno, pak na klíční kost a nakonec ještě na krk.* Nejste nejhorší sourozenci. Z toho, co poslouchám jste ti nejsilnější sourozenci pod sluncem. Zvládnete to. A Rhiannon to třeba jednou dojde. Nebo ne. To bohužel vy neovlivníte. *Pokrčí ramenem. Když se ho pak zeptá, co by řekl na to, kdyby mu řekla, že ho tu chce napořád, souhlasí s tím, že tady s ní zůstane, dokud nebudou muset odjet do Francie.* Jasně, že nebude. Chtěl jsem ti to sám navrhnout už nějakou dobu, ale bál jsem se, že je to na tebe moc brzo. *Přizná s úsměvem.* Tvoje komnata je blíž výběhu Lokiho. A mě se i líbí víc. Je z toho znát tvoje osobnost. *Přejede místnost rychlým pohledem a pak se zase podívá na ní.* Ne, nic se nestalo. Vždyť to znáš. Takový prostě jsem. Občas depka. Občas skvělá nálada. Nic velkýho. Jsem v pořádku. *Ujistí jí s menším úsměvem.* Co ty? Je všechno v pořádku? *Zeptá se jí a pohladí jí po vystouplém bříšku.*

*Říká jen něco z toho, o čem se tak normálně baví v jejich rodinném chatu, kam uvažuje, že ho přidá. Zmíní i ty fotky, které táta schválně nechával Wyattovi v papírech, aby toho tolik nedělal a nechal to z části i na něm a plánuje, že pokud se bude Chris přepracovávat, bude dělat něco podobného.*Udělala bych to proto, abys mi dovolil ti případně pomoci.. A nebo jen kdybys na tom byl vážně strašně a bral si toho moc.*Když ji políbí na rameno, klíční kost a krk, spokojeně zavře oči. Pak se ale zase začne trápit kvůli tomu, že Rhiannon se jim pořád vyhýbá, i když bylo poslední přání ty to, aby drželi společně. *No jo.. Jen mě to skutečně mrzí. To poslední, co táta řekl bylo, abychom drželi společně a ona se o to mít s námi nějáký dobrý vztah snad ani nepokusí a i když se staráme, hlavně Wyatt.. Ona nám cokoliv vyčítá. Jendou i Alkess řekla, že by byklo lepší, kdyby se nenarodila, že se o ni neprosila..*Za to je na Rhiannon pořád naštvaná. Je ráda, když tu s ní chce zůstat, než odjedou do Francie, ale nevadilo by jí ani kdyby byli v jeho komnatě, pokud se tam cítí lépe.* Naopak, jsem za to ráda. Budeme spolu takhle více.*Kdyby se k ní nastěhoval hned po tom, co ho pustili z ošetřovny, byla by jen ráda.*Dobře, tak od zítřka budeme spolu tady. *Nadzvedne obočí a přejede místnost taky pohledem.*Moje osobnost? *To by ona ani neřekla, ale Chris to může vidět jinak.*No.. takový mi ani nepřijdeš, depku moc nemáš, v depce jsem tě viděla asi jen po tom, co jsme se potkali tady v Illey..*Zamračí se.*Měl jsi léky, že jo? *Ví, že tehdy byl už v mánii a nechce, aby se to opakovalo.*

Nebudeš mi pomáhat s prací. Budeš příjmat hosty, nebo se starat o ty holčičí záležitosti, ale hlavně budeš s dětma. Vždycky ráno mi do pracovny přineseš kafe a snídani. Pak během porad budeš moct být s dětma a spolu můžete venčit Lokiho. A já se za váma vrátím jakmile budu moct a budu s vámi venčit Acyna a Palmera. Pak si uděláme večeři a strávíme spolu večer. Jednou týdně si udělám volno a strávíme spolu celý den. Budeme třeba jezdit na výlety, nebo dělat co si jen děti řeknou. A až přijde večer, přečteme dětem pohádku na dobrou noc. Jakmile budou spát, já se co nejlépe postarám o tu nejlepší ženu pod sluncem a nakonec jí budu sledovat usínat v mém náručí. *Nastíní jí s úsměvem na rtech jejich společný život ve Francii, který bude jeho splněný sen a ujišťuje jí tím, že práci rozhodně nebude přehánět a žádné fotky nebudou potřeba. Rozhodně by se mu líbily, ale pak by neudělal žádnou práci, běžel rovnou za ní a děti strčil radši k chůvě, aby si s ní mohl užít.* To rozhodně říkat neměla, ale už se stalo a ať se budeš snažit jakkoli, nezměníš její postoj k těm věcem. Ona sama se musí rozhodnout. *Je mu líto, jak se chová její sestra, protože je to nefér nejen ke Camille, ale i k ostatním.* To budeme. *Přikývne a zase jí políbí na rameno.* Jasně. Tvoje osobnost. To ty sis to tady zařizovala. *Pokrčí rameny a pak odmávne rukou zmíněnou depresi, kterou měl v pátek.* Každej máme někdy depresi. Prostě to na mě padlo. U mě to není nic neobvyklýho, jenom jsi mě tak ještě asi neviděla. *Snaží se to zakecat a po její otázce uhne pohledem a pak se pousměje.* Jo. Asi. Nedělej si starosti. *Snaží se jí uklidnit a políbí jí do vlasů jako menší rozptýlení.* Nejsi unavená?

Když bude čas a budeš toho mít hodně, chci ti s něčím pomoct.. Však já si tě přesvědčím, když to bude třeba.*Myslí, že ví jak na něj. Nadále mlčí a poslouchá ho, jak jí vypráví o jejich budoucím společném životu ve Francii. Z jeho vyprávění to zní nádherně a ona se toho nemůže dočkat.*Už se na to těším. Na všechno. *Talk se na něj zamilovaně usměje. Neví, jak zrovna někdo jako Chris může chtít ji. Nechovala se k němu dobře, odmítala ho, ale on je pořád tady a miluje ji. Teď už stejně jak ona jeho. Řekne mu o Rhiannon, o tom, co řekla Alessie, když se jednou pohádali, upřímně ani neví, kvůli čemu to tehdy bylo. Jí sice Aless dost ubližovala a taky s ní neměla nějak dobrý vztah.. Ale tohle by jí nikdy neřekla. Má svou nejmenší sestřičku ráda.*Doufám, že se rozhodne správně..*Vydechne a pak nad tím potřese hlavou.*Nechme to už být. Uvidíme, jak to dopadne.*Moc se jí o tom už bavit nechce. Od zítřka budou už společně v komnatě a na to se moc těší, bude mít tak možnost být s ním více. Když ji políbí na rameno, trochu se natáhne, aby na chvilku spojila jejich rty, to je totiž ještě lepší.*Jsem zvědavá na tvou komnatu ve Francii.*Ví že taky budou mít společnou a bude se trochu upravovat, ale prvně se na ni chce podívat taky jen tak, jak si ji zařídil on. *A taky hned, jak se tam dostaneme budeme muset zařídit komnatu pro miminko..*Dodá a podívá se na vystouplé břicho.*/Už jsem jako balon.. Vejdu se vůbec do svatebních šatů?/*Pak se zamračí a poslouchá ho.*Asi jo? Musíš ty léky brát Chrisi.. Když si dáš teď, vadilo by to? I kdybys dneska asi jeden už měl.. *Jeho odpověď "asi jo" ji moc neuspokojila.*Naštěstí budeme už od zítřka spolu, takže každé ráno ho budeš polykat přímo přede mnou. *Protočí očima.*Budu si dělat starosti, miluju tě a o lidi, které milujeme si starosti prostě děláme. *Pak přikývne.*Docela jo..

*Nastíní jí jejich budoucí společný život ve Francii, kde nemá v plánu trávit celé dny prací, ale chce se věnovat co nejvíce i své rodině.* Já taky. Nemůžu si dočkat, až budeš Dubois a spolu budeme ve Francii. *Usměje se na ní zamilovaně. Nedokáže uvěřit, že potom, čím si spolu prošli, tady spolu doopravdy leží a oba se těší na jejich svatbu. Když odjela tehdy z Francie, nepočítal s tím, že by jí ještě někdy uviděl. Myslel si, že přijede sem, pozná se se svojí snoubenkou a nějak to do konce života přetrpí. A když zjistil, že jeho snoubenka je ona..nikdy nepočítal s tím, že by mu jeho city mohla začít oplácet. A ono se to přeci jen stalo.* Dobře, ale netrap se tím. *Pohladí jí po tváři, protože jí nechce vidět, jak se trápí. Pak jí políbí na rameno a pousměje se, když ho políbí na rty.* Nečekej nic moc. Je obyčejná a není na ní nic zvláštního. *Pokrčí ramenem. On se těší, až tu komnatu poupraví podle jejích přání a bude to jejich společné místo k odpočinku.* Jo, to budeme muset. *Pohladí jí po břiše, na kterém je už opravdu bez pochyb vidět, že je těhotná.* Jsem v pořádku. Beru ty léky. Neboj. *Snaží se jí uklidnit a pak uhne pohledem, když slyší, že bude prášky polykat přímo před ní.* Dobře. *To se mu ale rozhodně nelíbí. Teď konečně nebalancuje na žádné hranici. Je prostě šťastný. Jako kdyby neměl žádná omezení. A ví, že prášky to zase potlačí. Radši se pokusí odvést pozornost tím, že se jí zeptá, jestli není unavená a po její odpovědi si jí k sobě přitulí a přikryje jí dekou.* Tak spi. Neboj, dám na tebe pozor. Dobrou noc. *Políbí jí.*

*Musí se usmívat, když Chris mluv o jejich společném budoucím životě ve Francii. Těší se na něj.*Už za chvilku budu Camille Cara Dubois, tvoje manželka. A než se nadějeme, pojedeme i do Francie. *Pousměje se na něj. Když zjistila, že je zasnoubená, nebyla nadšená, chtěla si vybrat někoho podle sebe. Jenže teď.. I kdyby nebyla zasnoubená s Chrisem kvůli politice, vybrala by si ho taky. Nedovede si představit život s někým jiným, než s ním. Mluví chvilku o svých sestrách. Neví, proč se jich Rhiannon tam straní, vždycky to tak bylo. Neví, co jí udělali tak hrozného, že ani jako dítě s nimi nemluvila skoro vůbec. Po tom, co ji políbí na rameno se natáhne, aby na chvilku spojila jejich rty. Je zvědavá taky na jeho komnatu, když jemu se tak moc líbí ta její.*Já bych o té své taky řekla, že není moc extra a ty to vidíš jinak.*Pokrčí rameny. Zmíní i to, že až přijedou budou muset zařizovat pokoj pro miminko.*Kdyby to byl chlapeček, sladila bych to do šedo-modra, třeba. A kdyby holčička asi do šedo-růžova nebo bílo-růžova.*Tyhle kombinace se jí líbí asi nejvíce. Nelíbí se jí jeho vyhýbavá odpověď na to, jestli bere léky a nebo ne Od zítřka si to plánuje hlídat a on je bude muset brát přímo před ní, ak to bylo i předtím.*Vím, že je nemáš rád.. Ale pomáhají ti. Když jsi v mánii.. Cítíš se skutečně šťastný. Předtím jsem to chápala, ale teď.. Teď budeš šťastný i bez nich, ne? Se mnou./Nebo je fakt nemůže brát aby o se mnou vydržel?/*Je dost unavená, takže se k němu přitulí.*Já vím, že dáš. Pokus se taky usnout dobře?*Oplatí mu polibek a zavře či.*Miluju tě.*Řekne ještě pak zavře oči.*

*od včerejšího pohřbu nespala. Bylo to přesně tak, jak čekala. Těch pár dní před pohřbem už se celkem držela. Ale včera se znovu otevřely staré rány. První polovinu noci probrečela a tu druhou polovinu jen tupě zírala do stropu. Taky si jako už po několikáté přečetla i tátův dopis, který ji nechal stejně tak, jako ostatním. Na sobě má obyčejné šedé šortky a černé tílko, které si oblékla včera večer, když přišla do komnaty. Vlasy má jen tak v ledabylém drdolu a pod očima kruhy, které se nenamáhala zakrývat. Chuť na drogy ji ničí. Strašně ráda by si něco dala, ale ví, že nemůže. I kvůli tátovi. Ráno napsala i do Schreave chatu a je celkem ráda, že přijde Wyatt a Camille. Společnost by se jí teď hodila a navíc by měli držet po včerejšku spolu. Sedí na posteli v Tureckém sedu a jen si pohrává lemem deky, která je na posteli.*

*Sama v komnatě zíral do stropy a proto je i ráda, že Aless s Wyattem napsali do rodinného chatu a na teď míří ke komnatě své nejmladší sestřičky. Na sobě má modré šortky a tričko, spíše tedy tílko tmavě modré. Vlasy má jen tak volně ve vlnách. Na líčení se vykašlala. Sice má pod očima kruhy, které by za nějáké to zakrytí stály, ale nechala to tentokrát být. Snad nikdo se jí nemůže divit, že moc dobře po tom všem nespala. Ještě předtím, se stavila v kuchyni, kde udělala každému pohár. Dala tam vanilkovou a čokoládovou zmrzlinu, k tomu banán, šlehačku a zalila to čokoládou, kterou rychle rozvařila. Každému dala lžičku a teď to nese na tácu. Když dojde ke komnatě Alessii, ani se neobtěžuje s klepání, přece ví, že přijdou a loktem si otevře.*Ahoj.. Něco jsem přinesla.. *Pousměje se na ni a sjede ji starostlivým pohledem. Tác s poháry položí na postel na kterou si i sedne ona sama.*Měla by ses vyspat.. Možná bychom mohli zajít na ošetřovnu, aby ti dali nějáký prášek na spaní, takhle to nejde.

*Jemu samotnému se klepou ruce z chuti na drogy. Celou noc nespal, protože to jednoduše nešlo. Pod očima má kruhy a na sobě má ještě pořád zmuchlanou košili a kalhoty ze včerejška. Nějak neměl energii na to se nějak převlíkat. Až zpráva od Aless ho donutila zvednout se z postele, kde akorát tak celou noc dokola četl dopis od táty. I když mu slzy stékaly jenom pár hodin večer po pohřbu a zbytek noci ne, má trochu nateklé a červené oči. Snaží se dostat co nejrychleji k Aless, ale těsně před dveřmi její komnaty ho odchytí dva rádci, kteří nedokážou zavřít klapačky a samozřejmě po něm požadují, aby udělal plno práce. Po chvíli to nevydrží a zoufale na ně už zařve, že žádnou práci dneska dělat nebude, protože potřebuje být s rodinou. Je mu jedno, jestli ho slyšela půlka paláce nebo celý palác. Zhluboka se nadechne a pak vejde k Aless do komnaty, kde už je i Camille.* Rádci jsou takový idioti. *Uleví si a dojde k posteli, na kterou se posadí.*

*první půlku noci probrečela a ten zbytek jen tupě zírala do stropu, nebo četla tátův dopis. Asi teď není schopná dělat něco jiného. Ráno už napsala do chatu, protože její chuť na drogy je nesnesitelná. Je ráda, že její sourozenci přijdou. Měli by teď držet spolu. Posadila se na postel a v Tureckém sedu čekala. Hlavou se jí přitom honily vzpomínky na dětství a tátu. Když se otevřou dveře, zvedne pohled a spatří Camille a Když si všimne poháru, pousměje se.* Jsi skvělá, sis. Díky. *Řekne a jeden pohár si roztřesenýma rukama vezme.* Jsem v pohodě. *protočí očima.* Ty bys ale měla taky více spát. *Sjede ji pohledem. Neunikly ji její kruhy pod očima, i když musí uznat, že jsou asi méně vyditelné než ty její. Poté zaslechne nějaký křik z chodby a pozná, že je to hlas Wyatt. Už jen kvůli tomu, co říká. Povytahne nad tím obočí a strčí si do pusy lžičku zmrzliny. Uchechtne se, když prijde a všimne si, že má to samé oblečení, co včera.* Spal jsi vůbec? *Zeptá se ho starostlivě.*

*V kuchyni udělala svým sourozencům a sobě pohár zmrzlinový. Doufá, že je to alespoň trochu potěší. Dojde ke komnatě své sestry a protože drží tác má menší problém s otevřením dveří, ale dokáže si poradit. Posadí se vedle ní na postel a pousměje se. *No.. Kdybych udělala jen sobě, snědli byste mi to.. *Zavtipkuje ale pak Potřese hlavou. *Je to jen zmrzlina, to nestojí za řeč. *Řekne. Když ji sjede pohledem všimne si jejích kruhů pod očima a navrhne jí ze by společně mohlo zajít k doktorovi, který by ji dal prášky na spaní. */Wyatt adi nebude jediný, komu budu muset dát něco do pití. /Já jsem docela v pohodě. Párkrát jsem se přes noc budila ale naštěstí je Chris u mě a díky němu se mi podaří usnout./Musím se vzpamatovat.. Chris taky potřebuje klidný spánek. /*Taky postřehne křik z chodby a nadzvedne obočí. Poznala hlas Wyatta. *Oba dva vypadáte, jako byste několik noci nepsali. Už vážně uvažuji, že vám nechám dát něco do pití, abyste se prospali.*Postrčí k Wyattovi pohár a taky si jeden vezme a hned si dá do pusy lžičku zmrzliny. *Nevsimej si jich.. Včera jsme pohřbili tátu taky by nám mohli dát chvilku pokoj.

*Po nějaké době, co rádci nechtějí zavřít pusy a akorát na něj vypouštějí seznam věcí, které musí nejlépe ještě dnes udělat a nezapomínají přidat poznámku, že správný král by to udělal, už to jednoduše nevydrží a zařve na ně, že teď musí být se svou rodinou. Nejspíš to ani jeden z těch debilů nečekal, takže všichni zmlknou a koukají na něj jako na ducha, což mu dá dostatek času vejít do Alessiny komnaty a pro jistotu zamknout dveře.* Promiňte, ale odmítám jejich nálet sem. *Vysvětlí rychle svým sestrám a pak se posadí na postel.* A ty? *Oplatí Aless její otázku a pak se podívá na Camille a nadzvedne obočí, když slyší o tom, že jim plánuje dát něco do pití. Nedůvěřivým pohledem probodne pohár a pak lžičkou dloubne do zmrzliny, jako kdyby mu to mělo pomoct odhalit, jestli v tom něco není.* Správný král své povinnosti plní hned i přes všechny těžkosti. *Odcituje s ušklebkem slova rádců.* Nehodila jsi do tý zmrzliny nic, že ne? *Vzhlédne od poháru a pak nabere trochu zmrzliny na lžičku, aby mohl ochutnat a podívá se na svojí třesoucí se ruku.* Sakra. *Zamumlá a snaží se třas nějak ovládnout, zatímco zmrzlinu ochutná.* Jestli usnu a budu spát celej den jenom kvůli tomu, že v tom něco je, zasednu tě. *Oznámí Camille a schválně použije její typickou výhružku.*

*když se otevřou dveře, zvedne pohled a spatří Camille se zmrzlinovým pohárem. Řekne, že je skvělá a poděkuje ji.* To je pravda. *Uchechtne se. Poté řekne, že je v pohodě. Je to skvěle nacvičená fráze, kterou používá pořád. Už si ani nepamatuje, jestli ji někdy použila v situaci, kdy by byla opravdu v pohodě. Vždy je to totiž jen maska. Rozhodně nejde k žádnému doktorovi a ani nebude brát žádné prášky. Leda by jí na ošetřovnu dotáhli násilím. Posledně, když se chtěla zabít, tak tam byla asi 2 dny a bohatě ji to stačilo.* Jsem ráda, že Chrise máš. *Řekne upřímně a pousměje se. Poté zaslechne křik z chodby a pozná, že je to Wyatt. Povytahne nad tím obočí a dá si do pusy lžičku zmrzliny. Poté, když vejde do její komnat, se uchechtne jeho slovům. Poté se jí zeptá, jestli vůbec spal.* Já se ptala první. *Oznámí mu a povytáhne jedno obočí, mezitím co čeká, až ji odpoví. Po slovech Camille se nedůvěřivě podívá na pohár zmrzliny. * /Toho by snad nebyla schopná, ne? I když..je to Camille. A je těhotná./*zamračí se nad tím.* Správný rádce by se měl chovat ke králi jako ke člověku a ne k robotovi.*řekne vážným hlasem* Tak je vyhoď. Najdi si jiné a lepší rádce. *Pokrčí rameny. Všimne si, jak se Wyattovi třesou ruce a pohledem sklouzne k těm svým, které jsou na tom stejně.* Klidně ti pomůžu v zasedávání. *Řekne a v jejím hlase jde znát náznak pobavení.*

*Řekne Ales, že kdyby udělala pohár jen sobě, ona s Wyattem by jí ho snědli, to je jí jasné. Myslí to ale jen z legrace, měla v plánu udělat jim všemi, protože je chtěla nějak potěšit. Nevěří tomu, že je v pohodě, ale vyjímečně se s ní nedohaduje. Aless by ji pravděpodobně přesvědčovala, že je skutečně v pohodě a ona jí stejně ani tak nevěřila, takže by to nemělo ani cenu. Hájí se tím, že ona se vyspala dobře, nebo minimálně lépe, jak její sestřička, protože má u sebe Chrise. Prášky se jí i tak pokusí zařídit. Vidí na Aless, že se potřebuje vyspat a bez nich to asi jen tak nezvládne.*/Nebo bych mohla napsat Edwardovi../Jo, já taky.*Pousměje se při zmínce svého snoubence. Křik z chodby se ozve za chvíli a ona bezpečně pozná o koho se jedná. Její nejstarší bratr se zase dohaduje s rádci. Nechápe je. Přišli o tátu a včera ho pohřbili, to jim nemohou dát aspoň chvilku pokoj?*V pohodě.*Pokrčí rameny, když je tady i Wyatt zamkne. Podle ní je to dost dobrý nápad. Při pohledu na něj zmíní, že mu bude muset dát něco do pití, aby se vyspal, stejně jak Aless.*/K němu bych mohla zavolat Polaris.. A k Aless Edwarda.. Jaká je šance na moje přežití, kdybych to udělala?/Aless má pravdu.. Pokud se k tobě nechovají dobře, měl bys je vyměnit. Musí tě taky trochu respektovat, což moc nedělají. Jak by bylo jim, kdyby zemřel jejich otec a den po pohřbu by museli v klidu dělat svou práci? Normální lidi si v tomhle případě taky berou na chvilku pauzu, dovolenou z práce.. *Povzdechne si.*A ty jsi úžasný král Wyatte.*Dodá poté. *Říkala jsem do pití a tohle pití není.. A ne. Nehodila, nenapadlo mě to.*Pokrčí rameny.*Ale vyspat se potřebujete oba dva a prášky by pro vás byly lepší, aspoň byste usnuli. Takhle skončíte po vyčerpání a předávkováním kofeinem na ošetřovně oba dva.*Stojí si za tím, že by to pro ně bylo i dobré. Musí se uchechtnout.*To je lásky.. *Řekne jako reakci na to, že ji její sourozenci plánují zasednout. Všimne si jejich třesoucích ruk a lehce se zamračí.*Zvládnete to. Překonáte ten absťák a pak vám bude líp. Věřím vám. I když to teď musí být těžký.. Je to pro vaše dobro, to víte sami. *Na oba dva se povzbudivě usměje.*

A já druhej. *Pokrčí rameny po Alessiině poznámce.* Nespal. Ale to ty očividně taky ne. *Odpoví jí nakonec a sjede pohledem její kruhy pod očima. Pak se posadí na postel a postěžuje si na rádce. Během toho i odcituje jejich slova, která mu na chodbě řekli a která ho vytočila nejvíce.* Mám to v plánu. Obměnit celkovou sestavu. Asi nechám jenom strejdu Jonase a Mionela, ty jsou v pohodě. Jenže musím domyslet, kým ty ostatní nahradím. To není jednoduchý. A kompletní sestavu svých rádců mám ohlásit po korunovaci. *Prohrábne si třesoucí se rukou zoufale vlasy.* Není to pití, ale ty jsi schopná všeho. *Poznamená a nedůvěřivě dloubne znovu do zmrzliny.* /Asi napíšu Polaris, aby dneska připravila ten popcorn, na který mě zvala posledně. Ta mi prášky podstrkovat určitě nebude./ *Proběhne mu hlavou, ale rychle podobné myšlenky zaplaší, protože nechápe, proč je zase schopný myslet jenom na Polaris.* Neskončíme. Kafe ani energiťáky momentálně nepiju. Ale dobrej nápad. *Uzná nakonec a pak použije její klasickou výhružku o zasednutí.* No jasně. My tě přímo milujeme. *Uchechtne se a natáhne ruku, aby jí mohl rozcuchat vlasy. Pak si vezme trochu zmrzliny, u čehož se mu klepou ruce.* Jo, víme. Ale ... zabíjel bych, abych si mohl něco dát. *Poznamená s pohledem sklopeným k zmrzlině.*

*opět řekne svoji nacvičenou frázi "Jsem v pohodě" a je ráda, že to tentokrát nechá Camille být. Stejně by se neshodli a ona by ji neřekla ani slovo, protože vlastně ani není o čem mluvit. Naposledy spala tu noc, co s ní zůstal Edward a nějaké prášky odmítá. Je ráda, že má Cam Chrise, protože vidí, že je díky němu šťastná. Poté se ozve křik z chodby a oběma je asi jasné, že je to Wyatt. Protočí očima po jeho poznámce, že se ptal jako druhý.* Máš pravdu. *Sklopí pohled. Poté si začnou stěžovat na rádce, a tak navrhne, aby je Wyatt vyhodil a našel si jiné.* Zvládneš to. *Povzbudivě se usměje.* A strejdu Jonase a Mionela bych asi raději taky nevyhazovala... teta Charity a Lia by tě přizabily. *Uchechtne se. Je si jistá, že jsou toho obě schopné. Poté nedůvěřivě pohlédne na zmrzlinový pohár.* A navíc jsi těhotná, takže tím tuplem jsi schopná všeho. *Souhlasí s Wyattem.* Nepotřebuju prášky. Jsem v pohodě. *Zopakuje opět to samé,.co už dříve.* Wyatte.. raději dál nepij ani kafe, ani energiťáky. Jinak dopadneš jak minule. *Řekne vážně. Poté řekne, že klidně Wyattovi pomůže s zasedáváním Camille.* Přesně tak. *Zazubí se na ni a zasměje se, když Wyatt rozcuchá Camille vlasy. Poté si všimne, jak se Wyattovi klepou ruce a pohledem sklouzne na ty své, které jsou na tom stejně.* O zabíjení raději nemluv, nebo to udělám. Je to šílený. Nikdy jsem neměla na nic takovou chuť. *Potřese hlavou.* Dělám to hlavně kvůli tátovi. *Přizná a sklopí pohled. Následně si dá trochu zmrzliny*

*Nevěří jí, že je v pohodě, ale nedohaduje se s ní o tom. Stejně si i nadále bude myslet to svoje a jejím výmluvám by neuvěřila a ani za nic. Řekne, že ona spí dobře, protože má Chrise. Ale na druhou stranu si vyčítá, že on kvůli ní teď přichází o spánek a má o něj strach. Hlavně když teď spí společně v komnatě. Nevadí jí, že je tu Wyatt zamknul a sleduje jejich menší hádku a když nakonec připustí oba dva, že nespali, povzdechne si, docela nahlas. Navrhne svému bratrovi vyměnění některých rádců, přece okolo sebe potřebuje lidi, kteří ho budou chápat, alespoň trochu.*Možná jsou tak otravní protože ví, že je vyměníš a chtěli ti co nejvíce otrávit do té doby život.*Navrhne jedu možnost. Přikývne.*Zvládneš.* tomhle se svou sestrou souhlasí. Brání se tím, že hodit plánovala něco do pití a zmrzlinový pohár pití rozhodně není.*To těhotenství mi trochu leze na mozek.. Ale pořád jsem docela v pohodě. A v té zmrzlině nic není. Samu sebe bych nedrogovala, ještě by mu to uškodilo.*Mluví o dítěti a přitom se pohladí po břiše.*A to, který pohár je pro mě a které pro vás bych si musela minimálně odlišit, abych si to zapamatovala, ale to jsme neudělala a klidně si ho s vámi i vyměním.*Pokrčí rameny. V té zmrzlině skutečně nic není.*Aless má pravdu, kroť se s těmi dávkami kofeinu. Jinak tam skutečně skončíš. Minule jsi říkal taky, že jsi v pohodě a jak to dopadlo? Když ji plánují oba dva zasednout, odfrkne si ap poznamená něco o lásce.*Hele!*Vykřičen, když jí Wyatt rozcuchá vlasy a hned si je upraví. Otráveně se na něj podívá.*Občas mě štveš. Teď vypadám jako nějáká ježibaba..*Stoupne si a podívá se do zrcadla a trochu si ještě upraví vlasy, následně se posadí na postel a jí v tichu svou zmrzlinu, přičemž si všimne jejich třesoucích se rukou.*Táta na vás byl pyšný a za tohle by byl ještě více.*Tím si je jistá. *Pojďte sem.*Řekne a oba dva je v táhne do objetí, přičemž se jí do očí nahrnou slzy.*Mám vás ráda. Pak se ale rozesměje.*Bože, to jak se mi mění nálady a jsem přecitlivělá, je hrozný.*Potřese nad sebou hlavou.*

*Na rtech se mu blýskne menší vítězný úsměv, když Aless uzná, že má pravdu a ona taky vůbec nespala. Je to pro něj vyhraná debata, po které si může s klidnou myslí postěžovat na rádce.* Díky. *Nadzvedne mírně koutky rtů.* Hlavně Charity. Těhotný ženský z naší rodiny jsou až zbytečně agresivní. *Postěžuje si a u toho s pobaveným pohledem zaletí ke Camille. Nesnaží se jí za tu poznámku omluvit ani pohledem, prostě se na ní jenom zazubí, i když tím riskuje svůj krk. Pak nedůvěřivě dloubne do zmrzliny a po Camillině obhajobě na ní namíří lžičkou.* Máš to nějak moc promyšlený. *Prohlásí stále s nedůvěřivým pohledem, i když už mu cukají koutky a zmrzlinu pak ochutná. Považuje za dobrý znamení, že se hned nezačal kácet na posteli.* Minule jsem pil patnáct kafí denně a k tomu osm energiťáků. Teď nepiju nic. Takže když si dám jedno kafe, nezabije mě to. Nic se mi nestane, klid. *Snaží se je uklidnit, protože opravdu nemá v plánu konzumovat tolik kofeinu, jako předtím. Pak Camille rozcuchá vlasy a zasměje se po tom, co zakřičí.* To ale i předtím. *Zazubí se na ní, protože svými slovy o ježibabě mu na tuhle poznámku nahrála jako na smeč. Pak přizná, že by i zabíjel, aby mohl uklidnit absťák a u toho sleduje své třesoucí se ruce. Než se naděje, skončí v hromadném objetí a musí se uchechtnout.* Já vás taky. *Přitaká a pak se zasměje, když vidí slzy v Camilliných očích.* Božeee. Co mi ten prcek dělá se sestrou? *Zaúpí a pobaveně nad ní potřese hlavou.*

*když přijde Wyatt po menším dohadování připustí, že v noci nespala. Nad jeho vítězným úsměvem protočí očima. Naposledy se vyspala, když s ní byl Edward.* Neděkuj. Budeš skvělý král. Už jsi.*pousměje se. Navrhne, že když rádci Wyatta takhle vytáčejí, tak ať je vyhodí a najde si jiné.* Jo, Charity by byla ještě horší. Zajímalo by mě, jestli to takhle s těhotnýma ženskýma chodí i v jiných rodinách, nebo jsou takhle agresivní jen u nás. *Podpoří Wyatta v popichování Camille a také se na ní zazubí. Potom se nedůvěřivě podívá na pohár zmrzliny a doufá, že v tom opravdu nic není.* Cam..jsi těhotná. I bez toho jsi schopná všeho, takže bych se nedivila, kdybys to nějak vymyslela. *Pořád ji moc nevěří. Poté řekne, že by neměl Wyatt zase začít pít kafe, protože všichni ví, jak to dopadlo minule. Překvapeně vykulí oči, když slyší, kolik za den jich měl předtím. Netušila, že to bylo až tolik.* Dáš si jedno, pak druhý a zachvili zase skončíš na ošetřovně. Neměl bys to raději dělat. *Stále si stojí za svým a zamračí se. Zasměje se, když Wyatt rozcuchá Camille vlasy.* Právě ti Wyatt dopomohl k tomu, abys vypadala skoro stejně hrozně jako on. Ještě trochu větší kruhy pod očima a budete vypadat stejně. *Oba dva je popíchne. Poté souhlasí s tím, že by klidně zabíjela jen proto, aby si mohla něco dát. Dodá, že to dělá hlavně kvůli tátovi. Prosil ji o to v tom dopise. Potom všichni skončí v hromadném obětí a když vidí, jak se Cam nahrnuly slzy do očí, pobaveně se uchechtne.* A já vás mám taky ráda. *Přitaká. Ví, že to tak ne vždy vypadalo, ale opravdu má své sourozence ráda.* Někdo by mu měl něco říct. Tohle vůbec nevypadá jako Camille. *Řekne pobaveně. Ale rozhodně má raději tuhle milou a ubrečenou Camille, než tu, která se od nich distancuje.*

*Když řeknou, že těhotný ženský v jejich rodině jsou šílený, přimhouří oči a odfrkne si.*Však jen počkej, Aless, až budeš někdy čekat dítě ty, to si z tebe budu utahovat.. A až si vybere i náš bratříček.*Obrátí se na Wyatta.*A některá z těch holek bude čekat jeho dítě, těším se na jeho výraz, až mu bude nadávat jen proto, že dýchá moc nahlas. To jsem mimochodem Chrisovi ještě neudělala, takže to se mnou není tak hrozný.*Na Chrise je naopak milá. Řekne jim, že ten pohár zmrzliny je v pořádku a skutečně do něj nic nedala, což je pravda. */Možná jsem mohla.. No, příště./Jo, vymyslela, protože jsem inteligentní a vzdělaný člověk, ale fakt tam nic není.*Dí si další lžičku toho svého. Zazubí se na Wyatta.*Však neboj, jednou na vás Něco narafičím./Když to budou nejméně čekat.. Počkám si./*Když nad tím takhle přemýšlí připadá si trochu jako šílenec. Ale tohle by bylo pro jejich dobro. Nakonec nad tím mávne rukou a od tohohle tématu upustí. *Jedno kafe ne.. Ale vážně jen jedno. Víc by pro tebe nebylo dobré. *Bojí se o něj, nechce, aby zase skončil na ošetřovně. Když jí rozcuchá vlasy, vykřikne a stoupne si, aby se v zrcadle mohla upravit. Stěžuje si, že vypadá jako Ježibaba a po jejich slovech se uchechtne.*Tak děkuju.*Řekne a zase se posadí mezi ně.*Jo takhleee..*Protáhne to a podívá se na Wyatta.*Takže ty jsi jen chtěl trochu vyrovnat skóre. Pravda, na tebe nemám.*Sjede ho pohledem.*A neboj Aless, ty mezi nás taky zapadáš dokonale.*Trochu ji taky popíchne. Vidí, jak se jim třesou ruce a věří, že to za chvilku bude lepší a že to vydrží a ze závislosti na drogách se dostanou. Pak je obejme a mezitím se jí nahrnou slzy do očí, kvůli tomu těhotenství je trochu více přecitlivělá.*Já jsem v naprostým pořádku. Jenom trochu více přecitlivělá, ale to k tomu patří.

Jenom u nás. Stejně jako jenom my dokážeme být tak tvrdohlavý. A plodní. I když Dubois docela bodujou taky. *Uzná s pohledem na Camille. Každopádně pochybuje, že ostatní ženský jsou tak agresivní a denně vyhrožují zasednutím. Pak se pobaveně uchechtne, když Cam zmíní těhotenství Aless.* S dítětem počkej, jasný? *Koukne na ní napůl přísným a napůl pobaveným pohledem a pak se ušklíbne na Camille, když začne mluvit o jeho nastávající, až bude těhotná.* Tak hele, Polaris bude v pohodě a nadávat nebude. *Vypadne z něj rychle, aniž by se nad tím zamyslel. Uvědomí si to až když to dořekne a poškrábe se na zátylku.* Nebo no.. Jakákoliv z nich, kterou si vezmu. *Dodá a uhne pohledem radši k poháru se zmrzlinou. Musí se nad tím trochu zamračit, protože absolutně nechápe, proč z něj vylétlo právě jméno Polaris a proč na ní tak často myslí.* Nenarafičíš. Protože jsi naše .. teda moje malá, její velká.. sestřička a máš nás ráda. *U slova "její" ukáže lžičkou na Aless a pak se zazubí.* My slíbíme, že se pokusíme aspoň trochu spát a ty slib, že nám nikdy nic nepodstrčíš. *Nabídne vzájemnou dohodu, která bude určitě zdravější, než prášky.* To mi fakt budete zakazovat kafe? Vždyť prakticky všichni králové na zemi a v historii přežívají na pravidelných přísunech kofeinu. *Ví, že i jejich táta byl na kofeinu prakticky závislým, ale radši zmínil krále celkově a ne jejich tátu, když to vypadá, že se jeho sestrám povedlo trochu odreagovat. Pak rozcuchá Camille vlasy a poznamená, že jako ježibaba vypadá pořád. Čekal, že bude Aless na jeho straně, ale ona obrání. Naoko dotčeně se chytí za srdce a zklamaně potřese hlavou.* Tohle bolelo. *Oznámí jí.* Nevypadám tak strašně. *Postěžuje si a ignoruje ten fakt, že se neobtěžoval ráno ani rukou upravit vlasy a má na sobě to, co včera. Pak už skončí v hromadném objetí a on si musí postěžovat na toho prcka, protože to, co vyvádí s jeho sestrou není normální.* Trochu více přecitlivělá? *Zopakuje po ní nevěřícně.* Naposledy jsem tě viděl brečet, když ti bylo asi deset, Cam. *Připomene jí pobaveně a pak sebou plácne na záda a podívá se na strop.* My jsme šílená rodina. *Poznamená s pobaveným úsměvem na rtech.*