Komnaty královské rodiny

*Zeptá se jí, jak je spokojená ona a trochu i znervózní, že by se jí nemusel líbit. Když ho ujistí, že je spokojená, usměje se na ní a pak jí opatrně sundá ramínko její podprsenky. Sleduje jí, jak se otočí a pak se usměje a podprsenku jí rozepne. Rukou jí sjede lehce po páteři a pak jí začne líbat na rameni a postupně se prolíbá až k jejímu krku. Za sebou nechává menší červené značky, které jí zůstanou na památku. Aspoň budou ostatní vědět, že tahle kráska je už zabraná a je jen a jen jeho.*

*Je spokojená více, než dost. Nemůže se na jeho hruď vynadívat, stejně jak na jeho oči, do kterých se podívá následně. Usměje se na něj, když jí sundá opatrně jedno ramínko a otočí se k němu zády. Požádá jej o pomoc a rozpustí si přitom vlasy, které shrne stranou. Když jí rukou sjede po páteři, naskočí jí z jeho doteku husí kůže. Zakloní lehce hlavu, aby měl lepší přístup k jejímu kru a spokojeně tiše vzdychne jeho jméno. Ví, že tam od něj nejspíše bude mít červené flíčky. Po chvilce se otočí čelem k němu, aby jej mohla políbit na rty a přitisknout se k němu blíže. Rukama mu hadí hruď a po chvilce sjede až k ručníku, který má Wells omotaný kolem pasu a lehce za něj zatahá.*

*Začne jí líbat na krku, kde jí zanechá pár skvrnek, které začnou hned červenat a jakmile se k němu otočí čelem, začne jí líbat na rty. Objímá jí okolo pasu, za který si jí k sobě přitahuje co nejblíž to jde a naskakuje mu husí kůže, když cítí její ruku na své hrudi. Když ucítí, jak ho zatahala za ručník, pousměje se do polibku a jemně jí skousne spodní ret, za který jí zatáhne.* Tak do toho. *Pobídne jí potichu mezi polibky a sám zatáhne prst o lem jejích kalhotek.*

*Spokojeně se od něj nechá líbat na krku a přitom mu dá ještě k němu lepší přístup. Je jí jasné, že zítra od něj bude mít na krku flíčky, ale to jí nevadí. Zamaskuje si je. Zase nepotřebuje, aby se jí na to všichni vyptávali. A stejně všichni ví, že je jen Wellsova. Otočí se na něj, aby jej mohla políbit a sama se k němu tiskne co nejvíce. Pak trochu váhavě, jestli mu to nebude vadit, zatahá za ručník, který po jeho pobídnutí teď nechá spadnout na zem, načež se tváří jako to největší neviňátko, které za to přece vůbec nemůže. Oplácí mu všechny polibky a potom,co ji zatáhne za spodní ret, jej sama do toho jeho lehce kousne, aby jej taky poškádlila a ukázala, že i ona umí kousat a jen tak se nenechá.*Vážně si chceš dát tu koupel?*Od té doby, co sem vešla je jasné, že to směřuje někam úplně jinam.*

*Pobídne jí, když mu zatahá za ručník a pak jí skousne lehce ret a pousměje se do polibku, když cítí, jak mu kousnutí oplatila. Pak už je jeho ručník dole a on zahákne prst o lem jejích kalhotek. Po její otázce se usměje.* Ta voda už bude stejně studená. Takže hlasuju pro postel, co říkáš? *Podívá se na ní a, stejně jako předtím, hledá v jejích očích nějakou pochybnost, která by ho zastavila. Chytí jí pod zadkem a zvedne jí ze země. Její nohy si omotá okolo pasu a pak i s ní dojde k posteli. Přitom se jí dívá do očí a je připravený, kdykoli zastavit, pokud by nechtěla pokračovat.* Nenutím tě do toho. Klidně řekni ne. *Ujistí jí potichu, když jí pokládá na postel a opře se vedle její hlavy o lokty.*

**Když ji zatahá za spodní ret, oplatí mu to a lehce jej do jeho spodního rtu kousne. Jen tak se totiž nehodlá nechat. Spolu s ním se do toho polibku lehce pobaveně pousměje. Nechá mu spadnout jeho ručník a pak se zeptá, jestli vážně chce jít do té vany. Po jeho otázce se usměje.*Že se vůbec ptáš.*Lehce i zčervená. Když ji chytí pod zadkem, omotá si nohy kolem jeho těla a dá mu ruce za krk, by se lépe držela a mezitím, co ji nese na postel, se k němu skloní a políbí jej na krku, několikrát za sebou.*Já vím.*Ujistí jej, že ví o tom, že ji do toho nenutí.*Já to chci sama. Ale jestli ty ne.. taky tě nijak nenutím.*Ujistí ho a dívá se u přitom do očí, když je nad ní.*

*Navrhne jí postel místo vany a pak si jí chytí pod zadkem a omotá si její nohy okolo pasu. Donese jí k posteli, na kterou jí položí a opře se lokty vedle její hlavy.* Chci to tak moc, jak to jenom jde, zlato. *Vydechne se zamilovaným úsměvem a pak se k ní skloní a začne jí líbat na rty. Mezitím jednou rukou lehce přejede po její pokožce od klíční kosti až po lem kalhotek a začne jí je stahovat. Ještě naposledy se jí podívá do očí pro ujištění a pak už opatrně spojí jejich těla. Sám moc neví, co od toho očekávat, takže je opatrný a nehodlá to nějak uspěchat.*

*Omotá si nohy kolem jeho pasu a nechá se přenést na jeho postel, kde Wellse ujistí, že to skutečně chce a ví, že ji do toho nenutí. Ale ujistí jej, že pokud s tím má problém on, nemusí to dělat. Nechce, aby se cítil nějak nepříjemně. Ale, když ji ujistí, že to chce, jak je to jen možné, pousměje se na něj a oplácí mu všechny polibky. Tohle je pro ni poprvé. Nikdy s nikým ani nechodila, Wells byl i její první polibek, natož aby se s někým vyspala. Nebyl na žádné přítele čas. Vždycky se soustředila hlavně na práci. Nechá jej aby jí sundal kalhotky, přičemž rukou jede po jeho hrudi a i trochu níž. Když se podívá Wells zase do jejích čích, přikývne a nechá jej, aby spojil jejich těla v jedno. Když se tak stane, cítí docela velký tlak, ale nic, co by nezvládla. Je ráda, že je tak opatrný. Trochu se nadzvedne, aby jej mohla políbit a naznačit mu, že se může pomalu začít pohybovat.*

*Stáhne jí opatrně kalhotky, které zahodí někam vedle postele a pousměje se do polibku, když cítí její ruku, jak putuje po jeho těle. Podívá se jí krátce do očí a vidí, jak přikývla, opatrně spojí jejich těla a sleduje její reakce. Nechce, aby to pro ní bylo nepříjemné. Neví moc, co od toho očekávat a jak dosáhnout toho, aby to pro ní bylo co nejkrásnější. Když ho ale pak políbí, jednoduše nechá vedení svému instinktu, který ho vede a on začne pomalu a opatrně přirážet do jejího těla. Snaží se být opatrný, co nejvíc to jde a během chvíle se už dostaví první pocity uspokojení.*

*Přikývne a tím mu dá svolení, aby spojil jejich těla Je to pro ni poprvé, takže moc neví, jaké to bude a co dělat, ale doufá, že se to Wellsovi s ní bude líbit. Chvilku čeká, než si na ten pocit zvykne a pak jej políbí, aby mu naznačila, že se může začít pohybovat. Po chvilce začne potichu vzdychat a občas zasténá jeho jméno, protože se jí to začíná líbit víc a víc. Sama občas hýbne svými boky, proti jeho, jak doufá, že je to správné. Cítí, že se dostavují pořád lepší a lepší pocity.*

*Ví, že napoprvé to bude pro Kathiku asi trochu nepříjemné, takže jí rozptyluje vášnivými polibky, zatímco začne pomalu a opatrně přirážet do jejího těla. Během chvíle ucítí narůstající uspokojení, které se dá srovnat s máločím. Její vzdychy a zasténání ho ujistí, že může přidat o něco málo na rychlosti. Pousměje se do polibků, když ucítí, jak boky pohnula proti těm jeho a sám zasténá její jméno. Cítí, jak se uspokojení uvnitř něj hromadí, až nakonec exploduje a on se napne a s hlasitým zasténáním dá vyniknout svému orgasmu.*

*Oplácí mu všechny polibky a občas hýbne boky proti jeho. Líbí se jí to, což dává i dost najevo. Brzy ucítí, že se blíží vrcholu a když se tak stane, společně s Wellsem, hlasitě zasténá jeho jméno. Poté se snaží uklidnit svůj splašený dech. Odhrne si vlasy z obličeje, které se jí tam dostaly, aby se na něj mohla podívat. Jí přitom hraje na tváři spokojený úsměv. Natáhne se k němu, aby jej mohla lehce políbit.*Miluju tě.*Vydechne do jeho rtů.*Už nežárlíš?*Zeptá se jej lehce škádlivě, když si vzpomene, proč sem vlastně prvně šla, kvůli zvukům vycházející z komnaty Wyatta.*

*Dosáhne svého vrcholu, u kterého nahlas zasténá. Pousměje se, když slyší, že svého vrcholu dosáhla také. Oplatí jí lehký polibek a sám jí dá za ucho jeden pramínek vlasů, na který předtím zapomněla.* Já tebe taky. *Vydechne a pak se uchechtne a uvědomí si, že zatímco zvuky z vedlejší komnaty přestaly, nahradily je ty jejich.* Ne, ani trošku. My totiž byli hlasitější a ty jsi daleko krásnější než ostatní holky na zemi. *Zazubí se na ní a políbí jí lehce na čelo. Pak si lehce vedle ní a přitulí si jí k sobě.* Nechceš tady rovnou přespat? *Zeptá se jí a úsměvem a pak trochu jeho úsměv povadne.* Bylo to... bylo to dobrý? Podle tvých představ? Já... bylo to poprvý, takže... *Znervózní trochu.*

*Zasténá, když dosáhne vrcholu společně s ním a políbí jej. Do toho polibku řekne, že jej miluje a jakmile to samé slyší od něj, ještě více šťastně se na něj usměje. Pak se zeptá, jestli pořád žárlí, aby jej poškádlila a nebylo mezi nimi trapné ticho.Uchechtne se.*To asi ano.*Uzná, protože ví, že zrovna tiší nebyli. Chce říct, že přehání, protože ona není nejhezčí, ale nechce se s ním dneska dohadovat a kazit to. Přitulí se blíže k němu a přikývne.*Zůstanu moc ráda. Dneska mě z tvé náruče nedostane vůbec nic./Ať si na palác klidně útočí rebelové, já zůstávám tady./*Po jeho otázce se na něj podívá. Nechápe, jak se na to vůbec může ptát. Por ni to bylo naprosto dokonalé.*Nebylo to dobrý, ale bylo to dokonalý lásko. Ještě lepší než podle mých představ.*Políbí jej na rty, aby se s ní o tom nemohl hádat.*A.. tobě se to líbilo? Taky to pro mě bylo.. poprvý.*Zeptá se na stejnou věc stejně nervózně, jako on.*

*Přitulí si jí k sobě a pak se jí zeptá, jestli s ním zůstane i přes noc.* Nenechám nic, aby tě z mé náruče dostalo. *Usměje se na ní zamilovaně a pak znervózní a zeptá se jí, jestli se jí to líbilo. Po jejích prvních slovech, se hned lekne, že to dobrý opravdu nebylo, ale než stihne cokoliv dalšího udělat, ona pokračuje dál a uklidní ho. Na jeho tváři se objeví úsměv, se kterým jí pak pohladí po tváři, když vidí, jak znervózněla i ona.* Bylo to dokonalý, lásko. *Ujistí jí a pak jí políbí na čelo a natáhne se po dece, kterou je oba přikryje.* Měla by ses vyspat. Nechci pak být zodpovědný za to, že usneš ve službě. *Uchechtne se a podívá se jí zamilovaně do očí.* Miluju tě tak moc, jak to jenom jde. *Políbí jí něžně.* Sladký sny, zlato. *Popřeje jí a pak si jí k sobě přitulí co nejblíž to jde a během chvíle začne klidně oddechovat.*

*Přitulí se k Wellsovi a řekne, že zde ráda zůstane u něj pře noc. Nechce se jí pryč z jeho náruče.*Nedostane mě odsud nic.*Potvrdí jho slova. Když se jí zeptá, jestli o bylo dobrý, řekne že ne, protože to bylo přímo dokonalý, alespoň pro ni. Hned se jeho zeptá na to stejné stejně nervózně, jak on předtím jí. Po jeho ujištění se lehce začervená.*To jsem ráda.*Řekne tichým hlasem. Nechá se přikrýt a sama u deku trochu upraví. Uchechtne se.*Při stráži u salonku kde je porada by žádný šlofík nehrozil.*Řekne pobaveně. Je jí jasné, že by ji pořád budili dohady rádců.*Já tě taky miluju, můj princi.*Oplatí mu něžný polibek.*Dobrou noc, drahý.*Přitulí se k němu a položí si hlavu na jeho hruď, kde může slyšet tlukot jeho srdce a po chvilce, když slyší, jak spokojeně klidně oddechuje, usne šťastná jako nikdy dříve taky.*

*Před chvilkou se vrátila z menší procházky s Lokim, dala mu najít a sama se stavila v kuchyni, pro něco k snědku a teď leží na své posteli v obyčejných modrých džínách a volnějším tričku. Rozhodla se zabavit kreslením. Ráda kreslí, i když to moc lidí neví, protože jí se její kresby nezdají dobré. Nejraději kreslí obyčejnými tužkami, jak je to mu konec konců i dneska. Ani neví proč, ale začala kreslit Chrise. Prostě vzala do rukou papír a začala s tím nějak automaticky. Zná jeho obličej dobře a snaží se, aby to vypadalo skutečně dobře a aspoň trochu se mu to podobalo.*

*Dneska se rozhodl překvapit on Camille. Miluje její kafe a chce jí aspoň trochu oplatit to, jak za ním každý den s kafem přijde a občas k tomu přinese i něco dalšího. Takže se stavil v kuchyni, kde jí uvařil oběd. Udělal opečené brambory s grilovaným masem a zeleninou a doufá, že jí to bude chutnat. Teď už má všechno na velkém tácu a míří k ní do komnaty. Samozřejmě nemá jak otevřít, takže zaklepe loktem trochu neohrabaně na dveře a čeká, až mu otevře.* Překvápko. *Usměje se na ní, když mu otevře.* Chci ti oplatit to každodenní kafe. *Vysvětlí.* Snídani do postele jsem nestihl, takže...oběd do postele? *Navrhne, jak by se to dalo pojmout a doufá, že jí udělal radost.*

*Momentálně leží na posteli a kreslí si, Chrise a ani neví proč. Poslední dobou na něj myslí skoro pořád a nemůže si prostě nijak pomoc. Po každý se při myšlení na něj usmívá. Jako jedinýmu se mu začala svěřovat a věří mu, ze všech lidí nejvíce. Asi ani se Stefanem se poslední dobu nebaví tak moc, jako se svým snoubencem. Když někdo zaklepe na její dveře, překvapí jí to, protože návštěvu nečekala. Zaklapne sešit a odloží ho na noční stolek i společně s tužkama a vydá se otevřít dveře, za kterými následně objeví Chrise. Nemůže si pomoci a ihned se usměje.*Ahoj. *Sjede pohledem na jídla a usměje se.*Oběd do postele, děkuju moc.*Otevře dveře.*Klidně pojď dále. Dáme si společně.*Nechá ho vejít a kývne rovnou k posteli, kam se sama posadí a počká na něj.*Vypadá to skvěle.*Zhodnotí a ihned si vezme vidličku a sní první sousto.*A chutná to snad ještě lépe.*Zhodnotí.*Vypadáš už o něco lépe. *Všimne si, že pod očima nemá takové kruhy.*

*Donese Camille do komnaty oběd, který uvařil a o kterém doufá, že by jí mohl chutnat. Když dojde k jejím dveřím, dojde mu, že nemá jaksi jak zaklepat, takže to zkusí loktem, což je docela neohrabaný a málem u toho celý tác vyklopí. Naštěstí to vybalancuje a když Camille otevře, stojí tam už rovně jako normální člověk a ne lachtan balancující s míčkem na nose.* Ahoj. *Pozdraví jí se širokým úsměvem, který se na jeho tváři roztáhne jenom díky tomu, že jí vidí.* Doufám, že jsi už nejedla. Jestli jo, tak v pohodě.. *Ujistí jí hned, protože by to pochopil. S úsměvem pak vejde do její komnaty a položí tác na její postel.* Doufám, že ti to bude chutnat. *Pousměje se na ní a posadí se naproti ní. Čeká na její reakci a když slyší, to chutná dobře, spokojeně se usměje.* To jsem rád. *Pousměje se, když zmíní jeho vzhled.* Jo, poslední dobou jsem docela spal. Hlavně, když jsem měl u sebe skvělou společnost. *Odkáže na den po útoku, kdy se u něj zastavila a spolu pak usnuli.* Půjdeš dneska na akci nebo ne? *Zeptá se jí trochu starostlivě, protože se o ní bojí a má pocit, že vzhledem k tomu viru asi není úplně dobrý nápad, aby se nějaké akce konaly.*

*Když někdo zaklepe na dveře od její komnaty, vyškrábe se z postele a otevře, jak později zjistí Chrisovi. Mile ji překvapí, že je to zrovna on. Moc ráda ho vidí a poslední dobou i tráví čas. Potřese hlavou.*Byla jsem na procházce s Lokim a pak si vzala jen jablko, takže ne, ještě jsem nejedla, ale zrovna jsem to měla v plánu.*Pustí ho dovnitř a posadí se na postel*Určitě bude, jak říkám, vypadá to nádherně a skvěle voní. Nabere si jedno sousto a pak ihned další.*Někdy mě to musíš naučit.*Řekne a nabere další sousto, se kterým se natáhne k němu, aby si taky dal. Všimne si, že vypadá lépe, jak předtím. Mrkne na něj, když zmíní ten den po útoku, kdy společně usnuli v jeho komnatě.*Kdykoliv. Příště bych ti mohla i zazpívat ukolébavku, kdybys nemohl usnout. Abych to měla natrénovaný.*Podívá se na své břicho, které je o něco větší. Už se to na ní začíná projevovat. Přece je, před měsícem přijela do Illey a to podle doktorů byla tak ve druhém týdnu. Takže za sebou má měsíc a půl těhotenství zhruba.*Asi za dva nebo tři týdny už budeme moci jít na první vyšetření. Kde udělají i ultrazvuk.*Rovnou použije množné číslo, protože doufá, že půjdou společně.*Nevím.. Popravdě se mi nezdá moc dobrá nápad pořádat pořád akce. Ale chápu, že se tím asi lidem snažíme ukázat, uklidnit je, že to není tak vážný tím, že to necháváme při starém. i když to, že to není vážný není pravda. Už jsou v Illey první oběti.*Včera, co ví byla první a dneska jich pár přibilo.*Jak to postupuje ve Francii?

*Pochopil by, kdyby už jedla. Tohle překvapení měl nejspíš domyslet a zjistit si to, aby to nebylo zbytečné. Nakonec ho ona ujistí, že měla jenom jablko.* Doufám, že jsi předtím aspoň snídala. Víš, že ten špunt snídani ocení, že jo? *Nadzvedne mírně obočí a pak už se posadí naproti ní a je zvědavý, co na to řekne.* Dobře, řekni kdy a vezmu tě do kuchyně. Není to těžký. *Pousměje se na ní, protože to doopravdy patří mezi nejjednodušší recepty, které zná.* To zní dobře. Rád budu pokusným králíkem, až si budeš zkoušet ukolíbavky. *Zazubí se na ní a pak mu probleskne nadšení v očích, když slyší o ultrazvuku.* Už se těším, až toho špunta uvidíme. *Často nad tím přemýšlí, jaké to bude, až bude ten prcek na světě a jak bude asi vypadat a už jenom to, že ho uvidí na ultrazvuku, ho ujistí o tom, že všechno tohle je skutečný.* Jo, už jsem o tom slyšel. Je mi to líto. *Sklopí krátce pohled, když slyší o obětech toho viru. Je mu těch lidech hodně líto. Nic takového si nikdo nezaslouží.* Včera se objevil stý nakažený. V paláci, ani poblíž něho zatím žádný, takže rodiče jsou v tomhle ohledu v pohodě. Ale maj teď kvůli tomu hodně práce. Snaží se vymyslet, jak postupovat dál. *Pokrčí letmo rameny.*

*Řekne, že obědvala jenom jablko a to asi před hodinou, protože neměla moc hlad, ale tomu, co připravil Chris prostě neodolá. Vypadá to moc dobře a voní ještě lépe. Musí si dát aspoň pár soust.*Neboj, nenechala jsem ho o hladu. Ráno měl chuť na něco sladkého, tak jsem si dala palačinky, ale na oběd zatím nechtěl nic. Ale od tatínka mu chutná, takže o to ho neošidím.*Usměje se a pak ochutná i jídlo a dá si několik soust.*Není to těžký? Jen počkej, až mě tam uvidíš.*Uchechtne se.*Já mám čas prakticky kdykoliv, stačí, když mi jen řekneš., kdy můžeš ty a já tam ihned přiběhnu.*Pousměje se na něj.*To je dobře. Rodiče mi říkali, že když mě a mého bráchu mamka čekala, táta nám zpíval, to on umí, i když to moc lidí neví, asi to mám po něm.. Nicméně, i když jsme se celej den nehýbali a nekopali, dělali mrtvý brouky, když začal zpívat, okamžitě jsme začali kopat. Jsem zvědavá, jestli i naše dítě k tomu budeme muset takhle nutit nebo bude kopat dobrovolně.*Těší se na to. Pak řekne o ultrazvuku na který budou moci jít za několik týdnů a poprvé uvidí toho prcka.*Já taky. Co vím, tak nám tam hned udělají fotky, takže ho budeme mít už pořád u sebe, zatím jen takhle a pak, až se za někde osm měsíců narodí.*Pohladí se láskyplně po břiše.*Viď zlatíčko?*Promluví si k břichu a pak zase zvedne pohled ke Chrisovi.*Možná se na akci na chvilku stavím.. Půjdeš taky?*Zeptá se ho. Klidně by s ním byla i v pokoji, kdyby tam nechtěl jít. Zase tam tak moc být nepotřebuje.*Jo, mně taky.*Sklopí pohled. Pořád ale doufá, že ztráty nebudou tak velké, i když vzhledem k tomu, že už teď je jich několik.. Ta naděje pomalu bledne.*Budou určitě v pořádku i nadále.*Přisune se k němu a pohladí ho po rameni.*

*Nadzvedne obočí, když se jí ptá na snídani, protože zmínka o jablku ho v jednu odpoledne rozhodně neuklidnila, když ví, že je vzhůru většinou dost brzo ráno.* A tatínka zase baví vám dvěma vyvařovat. *Zazubí se na ní a pak jí uklidní, že tohle není nijak těžké, takže mu nebude dělat problém jí to naučit.* Zvládneš to bez problémů a nic nevybouchne. *Je si tím jistý.* Dobře, někdy za tebou zajdu. *Slíbí jí s úsměvem, protože se na jejich společné vaření opravdu těší.* Moje máma zase měla pocit, že jí celou dobu naznačuju, že chci hrát fotbal, protože jsem kopal skoro nepřetržitě. *Zasměje a pro dobro Camille doufá, že ten špunt bude po ní.* Už aby to bylo. *Usměje se směrem k jejímu břichu, ke kterému se pak natáhne a jemně jí tam pohladí.* Jestli půjdeš ty, tak jdu taky. Někdo tě přece musí pohlídat. *Mrkne na ní pobaveně a pak už zvážní, když se baví o tom viru a pousměje se na ní, když se k němu přisune a pohladí ho po rameni. Sám položí svojí ruku na tu její a lehce jí pohladí po hřbetu.* Jo, to doufám. *Přikývne.* Ale hlavně musíš být v pohodě ty. *Pousměje se na ní lehce a pak se skloní ke svýmu rameni, kde má pořád ruku a políbí jí na hřbet.* Ty a ten drobek. *Doplní pak ještě, aby neopomněl druhý mozek uvnitř ní.*

*Řekne, že ráno snídala, měla palačinky, které tomu prckovi očividně dost chutnají, i když to nemá na oběd od Chrise.*To jsme rádi, že to tatínka baví. Vždycky rádi ochutnáme něco od něj.*Usměje se na něj a pak řekne, že ji v kuchyni ještě neviděl. Když peče, vypadá to tam jako po výbuchu, co teprve až bude vařit.*Jasně, nic nevybouchne.. Budeme si říkat na ošetřovně až budeme bez končetin.*Potřese hlavou.*To budu ráda.*Usměje se na něj. Má jeho společnost skutečně ráda a líbí se jí trávit s ním čas. Zasměje se.*Tak tak aktivní zase být asi nemusí. Ale kdyby byl více aktivní jako jeho maminka, byla by to taky lepší. U nás se Stefanem se mamka vážně bála, jestli jsme v pořádku, pořád nám říká, jak jsme byli extra líní. *Přikývne a přisune se více k němu, aby jí mohl snadněji položit ruku na břicho. Řekne, že asi půjde.*Já vím, s tebou se mi nic nestane.*Opravdu jí to tak přijde. Pak řekne, že jeho rodiče budou určitě v pořádku.*A ty. Ty a dítě musíte být v pořádku.*Pohladí ho po rameni a když ji políbí na hřbet ruky, opře se lehce hlavou o jeho rameno.*Půjdeme na Táborák rovnou společně? Už bych se pomalu měla trochu zkulturnit. *Prohrábne si vlasy.*Minimálně převléct. Už bude docela zima.*A ona na sobě má jen šortky a tričko. Dopoledne se jí zdálo teplo, ale teď se trochu zatáhlo.*