Venkovní akce

*Žádného táboráku se nikdy nezúčastnila a jelikož ji její například kolegové z práce říkali, jaká tam je většinou příjemná atmosféra, rozhodla se, že se tam vydá, jelikož ji v paláci nic nedrželo. Oblékne si šedý trochu volný svetr a černé uplé kalhoty, do kterých si svetr jemně zastrká. Ví, že pokud nebude blízko ohně, už tam bude takhle večer chladno, tudíž by jen v triku zmrzla. S menším úsměvem se rozejde do zahrad, kde se akce koná a hned, jakmile je na místě, se rozhlédne zdali někoho neuvidí. Když někoho neuvidí, stoupne si ke stromu, o který si opře záda, prohrábne si své vlasy a jen upře pohled do ohně, zatímco se tak trochu ponoří do svých myšlenek a zaposlouchá se do praskání dřeva.*

*Dneska je další akce, na kterou se dost těší. Protože venku je docela zima, vzala si džíny, modré a k tomu krémový svetr, který je jí trochu větší, ale to jí nevadí. Na nohou pro jednou nemá lodičky, ale obyčejné tenisky, které se barevně hodí ke svetru. Oční stíny má jen světlé, jak je u ní zvykem a nehty modré s pár kamínky. Náušnice se safírem. Blond vlasy má v takovém malém drdolu, ale část je jich jen volných. Dojde do zahrad, kde už vidí oheň a pár světýlek na stromě. Připadá jí to tu kouzelné. Pro sebe se usměje a sedne si na lavičku naproti ohni, u kterého se trochu ohřívá.*

*posledních pár dní, asi od poslední akce, už se cítí trochu lépe a víc se vyrovnal s tím, co se nedávno stalo na ošetřovně. I tak se ale stále nesnáší. Na dnešní akci původně neměl v plánu jít, ale nakonec se stejně nudil, takže si oblékl černé džíny a černou mikinu a vyrazil ven. Vlasy nijak neřešil, takže jich má rozcuchané a monokl kolem oka už skoro zmizel, téměř nejde vidět. Jakmile dojde na místo konání akce, všimne si Noory. Využije toho, že je opět ztracená ve svých myšlenkách a důsledně si ji prohlédne, než k ní zamíří. Opře se jedním ramenem o ten stejný strom jako ona a bez rozmyšlení se usměje.* Ahoj, Snílku. *Pozdraví ji a použije přezdívku, kterou ji občas řekne.* Neruším? Nebo chceš snít dál?*povytahne jedno obočí.*

*na dnešní akci se skutečně těší. Vždycky měla ráda táboraky. Když se jí ujala rodina, u které teď žije, tak jich podnikali skutečně často, skoro každý týden. Milovala to a ted v paláci ji to dost chybělo. Na sobě má tmavě červenou mikinu, protože už přeci jen bývá chladno a černé džíny. Vlasy má spletené v hezkém copu a makeupu jen minimum. Jakmile.dojde do zahrad, všimne si misty, se kterou už se jednou bavila, a tak zamíří s úsměvem za ni.* Ahoj, nebude vadit, když si přisednu?*zeptá se zdvořile, přeci jen ji nechce vyhánět a klidně si sedne jinam, pokud by to misty vadilo.*

*Do baru jít nemá smysl, stejně by nemohla pít a byla by tam nuda. To raději zamíří na akci, kde třeba potká svou sestru nebo bráchu, se kterými by se mohla bavit. Ráda by byla i za Nooru či Skyden, i když ta nejspíše bude s Asherem, pokud se tam objeví. A ty dva by nechtěla rušit. Nedávno jí Asher psal a podle toho, jak se choval přátelsky už předtím, i když ona zrovna dvakrát milá nebyla a jak se choval, když jí psal, si začala myslet, že se nejspíše fakt změnil. A protože záleží na něm, jestli se jejich zasnoubení zruší či ne, bude se k němu chovat u normálně. V rámci možností. Taky se nechce stresovat věčnými hádkami, to pro miminko není dobrý. */Za chvilku asi budu vědět i pohlaví../*Momentálně je v jedenáctém týdnu a co se dočetla, pohlaví jde znát až zhruba od šestnáctého, takže ještě tak měsíc a dozví se, jak tomu může říkat, jestli ona či on, protože pořád tomu říkat to se jí zdá divné. Protože je už v zahradách, kam dojde trochu zima, vzala si šedý svetr s bílými džínamy. Její tenisky jsou bílo-šedé a stejně tak i nalakované nehty. Oční stíny jsou šedé. Sedne si k oni, ale ještě předtím si dá na opékací tyč jeden Marshmallow. Nikdy to moc nemusela, ale dneska má docela chuť si jeden dát. *

*Sedí u ohně, od kterého jde příjemné teplo s úsměvem na tváři. Pokukuje po ostatních účastnících dnešní akce, kterých zatím není moc. Hádá, že některé odradila už větší zima, která tu je. */Tuhle akci měli pořádat tak před měsícem./*To by podle ní bylo lepší, jak tu dneska mrznout. S úsměvem se podívá na dívku, kterou již zná a na její otázku přikývne.*Ahoj, jasně že nebude, klidně se posaď.*Poposedne, aby měla dívka dost místa.*Jak se máš? *Zeptá se jí, aby nějak začala konverzaci.*Tohle mi přijde jako super akce, ale říkám si, jestli by nebylo lepší to pořádat dříve, než teď. Před měsícem bylo větší teplo, tak bychom tu nemuseli mrznout..*Ví, že je to táborák s přespáním ve stanech, které tu taky jsou, ale ona se nejspíše vytratí zpět do své komnaty, kde na ni čeká pohodlná postel a kde je hlavně teplo.*

*Táborák, to bolo niečo čo pre mladú princeznú ako je Calista bolo úplne nové a neznáme, no i tak sa tam chcela ísť pozrieť. Už od rána sa snažila nájsť svojho brata Atlasa alebo Beatrice a zistiť, či aspoň jeden z nich sa na túto akciu chystá. Keď však nezastihla ani jedného z nich vydala sa na akciu sama, dúfajúce, že ich tam niekde stretne. Len čo sa približovala k miestu akcie, na tvári sa jej objavil jemný úsmev, chcela vyzerať priateľsky a jemne, i keď malý odznak na jej šatách napovedal, že nebude len takým obyčajným dievčaťom, či jednou z účastníčok Selekcie. Dúfala preto, že sa k nej budú správať vzhľadom na jej postavenie slušne. Dokázala odpúšťať, no keď sa niekto nevedel správať, vedela byť dosť nepríjemná.* /Je to ale prekrásny deň na táborák, aj keď vlastne poriadne neviem, čo to je, ale to vôbec nevadí, chcem sa zabaviť, a tak dúfam, že sa aj zabavím./ *Povedala si sama seba. Čakala, čo sa okolo nej bude diať, nevedela čo má robiť, a tak radšej len ostala obďaleč stáť a pozorovať okolie.

*s úsměvem dojde do zahrad, kde se koná dnešní akce, na kterou se skutečně těší. Pomalejším krokem dojde až přímo k lavičkám u ohně, kde zahlédne Misty a zamíří za ní. Když ji ujistí, že si může přisednout, udělá tak a usměje se na ni* Mám se skvěle, jen mi trochu chybí domov, jak se máš ty?* Oplatí ji otázku.* To je pravda, ale zase u ohně je teplo a navíc když se dobře oblečeš, tak je to v pohodě.*pokrčí rameny.* Je to tu krásné, že?*rozhlédne se kolem sebe a ta výzdoba ji přijde vážně nádherná.* Vždycky jsem táboraky milovala. Ta atmosféra, oheň, zábava.. doma jsme je pořádali často.*řekne a při vzpomínkách na domov a lidí, kteří jsou pro ní jako rodina se jí na tváři sice objeví šťastný úsměv, ale v očích ji na malou chvilku probleskne i smutek, protože si vzpomene na sestru, se kterou by strašně ráda sdílela posledních pár let jejího života.*

*Dneska se koná akce v zahradách, na kterou se mu chce sice stěží, ale zase lepší než formální akce jako jsou plesy. Na sobě má normálně černé rifle a šedou mikinu. Přemýšlel, že si vezme tepláky, kdyby tady náhodou tedy zůstal spát ve stanu, ale pochybuje, že tady zůstane. samotného ho by to ve stanu asi nebavilo. Když dojde na akci, rozhlédne se nejdřív po své rodině. Když tady zase neuvidí ani své sestry ani rodiče, musí se nad tím ušklíbnout. Už si tak nějak zvyknul, ale i nadále ho to stále neuvěřitelně štve, že ho tady nechávají samotného napospas účastnicím. Po těch se rozhlédne také. Všimne si jen Eden a Misty, žádné jiné ne. Nakonec ale zamíří ke stolku s občerstvením, kde do sebe kopne skleničku Whiskey, za účastnicemi půjde za chvíli.*

*Jakmile dojde do zahrad, kde se koná akce, všimne si, že zde tolik lidí ještě není, a proto se jen opře zády o strom a upře pohled do ohně s tím, že bude zkrátka vyčkávat, jestli se objeví někdo, koho zná, nebo ne. V duchu doufá, že se opravdu někdo objeví, protože pokud ne, stráví celý večer ponořená v myšlenkách, což úplně nechce, protože bůhví, k čemu by se svými myšlenkami dostala. Jak tak pozoruje oheň a přemýšlí, někdo ji přeruší a ona hned ví, o koho se jedná, tudíž se jí na tváři rozlije nepatrný úsměv a otočí se ke Kadenovi.* Ahoj, ne, rozhodně nerušíš. *Zavrtí s menším zaculením hlavou a podívá se mu do obličeje, přičemž si všimne, že je na tom jeho oko mnohem lépe, což jí potěší.* Vypadáš dobře. *Pousměje se a Založí si ruce na prsou, aby potlačila chuť se jeho monoklu, který už bledne dotknout.*

*Je ráda, že se k ní přidá Eden, ta se jí zdála minule, když s ní mluvila milá a dobře se jí s ní povídalo. A aspoň nebude sama. Posune se, aby měla na lavičce více místa a zeptá se, jak se měla.*Taky dobře. Rodina mi tedy taky chybí, jsme od nich všichni taky už dost dlouho.. *Zajímal by jí, kdy princ plánuje první vyřazování. Pořád si nedělá nějak velké iluze a počítá s cestou domů. I když jí Jace na jejich rande políbil.. Jak se zdá podle drbům, líbá skoro každou druhou. Ví, že drbům se nemá tak úplně věřit, jenže vzhledem k povaze prince a jeho minulosti.. Neví co si o tom myslet. */Pro něj to nic neznamenalo../*I když ví, že doufá naivně, pořád si přeje, aby se mýlila.*Jo, to je pravda.*Přikývne. *Je tu nádherně.. *Přitaká a s úsměvem se rozhlédne okolo sebe.*Jo, já taky. Doma jsme taky často měly táboráky.. Opékali jsme společně.. Pamatuju si, jak jsme si se sestrou jako malé vždycky daly marshmallowns, vždycky se nám zdálo, že ještě nejsou a nechaly je nad ohněm déle, proto pak byly černé..*Uchechtne se.*

*nakonec tedy na akci dojde, přestože to původně neměl v plánu. Hned jak dojde do zahrad, tak si všimne Noory, ke které zamiri. I když vi že by se od ni měl držet dál, prostě ho to k ní táhne a nemůže si pomoct. Musí se usmát nad tim, jak tam stojí zase zamyšlená. Je mu jasné, že by tak zvládla trávit hodiny. Její přemýšlení ale naruší a pozdraví ji, načež se také opře o strom. Všimne si jejího zaculení a úsměvu, který mu přijde jako ten nejhezčí na celém světě. Nejraději by jí hned políbil.*/Přestaň, Kadene. Držet si odstup je lepší./*zažene myšlenky na polibek a uhne raději pohledem.* Dík. Ty taky, sluší ti to.*vrátí se nevědomky pohledem k ní a pousměje se.* Jak se máš? Bolí tě.. bolí tě ještě něco?*zeptá se starostlivě a znovu ji sjede pohledem, jakoby snad za těch pár minut měla vypadat jinak.*

*Když ji Kaden přeruší její zamyšlení, je ráda. U někoho by jí to možná vadilo, ale když si může povídat s ním, je za to spíše ráda. Proto se i zaculí, když ji osloví a ještě tou přezdívkou, kterou jí říkal vždy, když ji potkal zamyšlenou, nebo ji zkrátka řekl jen tak. Žádná jeho přezdívka jí nevadila, naopak měla vždy co dělat, aby se nezačala přehnaně culit. Všimne si monokla, který je uz mnohem bledší.* Děkuju. *Pousměje se a zastrčí si pramínek vlasů za ucho, když ji řekne, že jí to sluší.* Je mi dobře, vážně. Stále myslíš na to, co se stalo? *Optá se starostlivě. Nechce, aby si to vyčítal, nebo na to vůbec myslel.* A tebe nic nebolí? Vše je v pořádku? *Samozřejmě ještě měla nějaké modřiny, ale ty už bledly stejně, jako jeho monokl.*

*přisedne si k Misty, se kterou už se jednou bavila. Přišla ji milá a hned si ji oblíbila. Navíc má skutečně ráda její hudbu.* Jo, ale na druhou stranu je to tu vážně nádherné. Komu by se taky nelíbilo v paláci, že?*uchechtne se. Je si jistá, že se tady opravdu musí líbit všem. Poté se obě shodnou na tom, že dokonce i tady venku ve tmě a zimě je nádherně, načež zmíní, že táboraky má opravdu v lásce. Překvapeně na Misty koukne, když řekne, že to má stejně. Moc by to do ní ani neřekla. Uchechtne se nad její historkou se sestrou.* Strašně ráda bych to také zažila se sestrou.*řekne trošku smutně a hlavně zasněně.* Na farmě, kde bydlím je malá holčička. Jmenuje se Beatrice a jsou ji 4. Vždycky chce hrozně opékat marshmellow sama, ale pokaždé ho spálí a pak se rozbrečí kvůli tomu. *Pobaveně potřese nad svou malou kamarádkou hlavou. Bere ji jako mladší sestřičku a je jí jasné, že by se jí tady skutečně líbilo.*

*Uchechtne se a přikývne.*Jo, to je. Mamka mi o paláci často vyprávěla, ale to, jak je krásný ve skutečnosti nejspíše nejde jen tak říct.. Když jsem sem přijela první den, jen jsem valila oči. Jendou mi to tu bude chybět.*Posteskne si. Nepočítá s tím, že vyhraje a tím pádem by tu zůstala. Ale kromě toho, že jí bude chybět palác, jí budou chybět i lidi, kteří tu zůstanou, jako třeba její komorné, se kterými se dost spřátelila a nebo i nějaké dívky ze Selekce, jako právě Eden. Vzpomene si, jak s rodinou taky mívali táboráky a řekne Eden, historku z doby, kdy byla ona i její sestra malá. Všimne si jejího tónu, který je trochu smutný a lehce se zamračí.*Co se děje? *Zeptá se starostlivě a pak se uchechtne.*Jo, takové jsme taky byly. *Pak si všimne tyčí na opekání a přejde k nim. Vezme dvě a na každou dá pár marshmallownů. Když se vrátí jednu tyč podá Eden.*Dáš si taky, že? Nemůžeš mě tu nechat přibírat samotnou.*Zazubí se na ni pobaveně.*

*vyruší Nooru od jejího neustálého přemýšlení a snění a použije přitom její přezdívku. Kdyz po delší době uvidí její úsměv, hned má chuť ji políbit, ale tyhle myšlenky rychlé zažene. Řekne, že jí to sluší a usměje se, když mu poděkuje.* Neni za co.*úsměv mu ale z tváře zmizne po její otázce. Sklopí pohled a chvilku jen mlčí, načež ji tichým hlasem odpovi.* Jo, musím na to myslet pořád. Asi už se toho nikdy nezbavim, ale to je v pohodě, zasloužim si to. *Opravdu má pocit, že si zaslouží, aby se tím celý život trápil* ty na to myslíš ještě někdy?*zeptá se zvědavě a odhodlá se kouknout jí do očí.* Jsem v pohodě, mě nic nebylo, tys na tom byla hůř.*ještě má také pár modřin nebo menších zranění, ale nic to není.* Šetříš se v práci, že jo? Prosím, buď na sebe opatrná a nepřeháněj to.*řekne prosebně, protože nechce, aby se jí něco stalo. Nestrpěl by, kdyby to opět bylo kvůli němu.*

*Na dnešní akci se rozhodl zajít jen kvůli tomu, že má chuť na alkohol, ale zároveň se mu nechce do baru, jelikož chce být stále nablízko své sestře, která podle něj na tom není nejlépe. Jak dojde na akci, ani se nerozhlíží kolem sebe a hned si vezme kelímek alkoholu a je mu jedno jaký alkohol to je, to ho nezajímá. Hlavně že to nějaký alkohol je. Stojí tam a do toho do sebe hází jeden kelímek za sebou, takže když se rozhodne jít jinam, drží zrovna v ruce už třetí kelímek. nemá problémy s tím, že by se nějak rychle opil, ale teď se spíš zadívá okolo sebe, jestli se sem třeba náhodou nedostala jeho sestra nebo Dorian, kterého sice nemusí, ale i tak by mu chtěl, i on tomu nevěří, poděkovat. A jak se rozhlíží, vrazí u toho do nějaké dívky. Hned nasadí ledovou masku a dívku spraží pohledem, protože u toho na sebe vylil trochu alkoholu, stejně jako na ní.* Musíš stát tady? Nemůžeš si jít vystávat díru někde, kde nechodí lidi? *Zasyčí na ni a zabodne do ní pohled.*

*Ako tak stála z ničoho nič do nej narazil nejaký mladý muž, ktorý sa na ňu hneď oboril. Našťastie nespadla na zem, čo bolo len a len jeho šťastie. Pomaly sa k nemu otočila.* Tak pokiaľ viem, narazili ste Vy do mňa. Práve preto som si vyberala toto miesto, že tu chodí málo ľudí, no na to ste prišli Vy. *Mykla ramenami, nemala rada, keď sa k nej niekto správal hrubo. Keď však pocítila podľa nej smradľavú tekutinu na svojich šatách, zhlboka sa nadýchla.* Tak za toto mi ešte zaplatíte. Nikto, naozaj nikto nemá to právo zničiť mi šaty! Mali by ste si dávať väčší pozor, milý pane, kam smerujú Vaše kroky. *Snažila sa ostať pokojná, no bola nahnevaná. Chcela si túto akciu užiť, no so šatami od alkoholu si ju tak dobre neužije. Veď ako bude teraz vyzerať? Ako niekto, kto sa nevie ovládať a preháňa to s alkoholom?* /Prečo sa to stalo práve mne, práve niekomu, kto neznesie ani kvapku alkoholu./ *Povzdychla si, pohľadom prebodla muža, ktorý spôsobil ten problém, ktorý teraz nejako musela vyriešiť.* Myslím, že by teraz bolo na mieste, aby ste sa ospravedlnili. Nie som totiž to len tak obyčajné dievča, na ktoré si tu môžete vylievať alkohol kedy sa Vám zachce. *Nadvihla obočie, ruky mala stále založené na prsiach, chcela vyzerať nahnevane, no nevedela, či sa jej to aj podarí.*

*Hned jak dorazí na akci, přejde ke stolu s občerstvení, kde do sebe začne klopit kelímky s alkoholem a s třetím kelímkem v ruce od stolku odejde a díky tomu, že se rozhlíží po někom koho by znal, narazí do nějaké dívky, co stojí na místě a hned na ní oboří, protože ho samozřejmě rozčílí to, že tam stojí a díky tomu do ní narazí a vylije na sebe i na ni alkohol. Hned nasadí kamenný a zároveň ledový výraz.* Narazil jsem do tebe, protože tady stojíš. *Ani se neobtěžuje s tím, aby ji vykal, nemá to za potřebí. On na etiketu a takový podobný blbosti nehledí a pravidla slušného chování mu jsou jedno. Po jejích slovech se musí ušklíbnou a založí si ruce na hrudi, přičemž povytáhne tázavě obočí.* To si myslíš ty, zlato. Já ti nic platit nebudu. A ty šaty sis zničila sama. *Zavrčí a když uslyší další její slova, zarazí se a a chvíli se přemáhá s tím, aby nevyprskl smíchy, takže nakonec se jen uchechtne, i když docela stěží se nerozesměje nad panovačností té dívky.* Jasný, omluvu. To tak. *Odpoví ji ledově klidně.* /Takový hádky mi chyběly. Ještěže je teď palác plný dámiček, co si váží svého postavení./

*Stále pred mužom stála so založenými rukami.* Tak za prvé, vyprosujem si, aby si sa takto správal k dáme môjho postavenia. Za druhé, môžeš si byť istý, že mi za tie šaty zaplatíš. Pre tvoju informáciu neboli zrovna najlacnejšie. *Usmiala sa na neho. Videla, že je dosť arogantný, čo ona nemala rada.* Mal by si sa naučiť správať, keď už si teda tykáme. Čo vlastne tiež nie je správne, keďže sa vôbec nepoznáme, a týmto spôsobom sa ani nikdy nespoznáme. No ani o to vlastne nestojím. Zoznamovať sa s niekým takým ako si ty? Nie, ďakujem, o to naozaj nestojím. *Zasyčala na neho, v jej hlase bolo počuť aj hnev, no nechcela to veľmi rozmazávať, veď išlo len o malú škvrnu od alkoholu, pričom dúfala, že to nebolo zrovna červené víno, ktoré by už nikdy z tých šiat nedostala dole.* Ak v tom chceš pokračovať, nebudem ti v tom brániť, znič si svoj život. *Znovu mykla ramenami, posunula sa pár krokov ďalej, nechcela už stáť v blízkosti nejakého ožratého chlapa, ktorý sa vôbec nevie správať, pričom jej bolo úplne ukradnuté, či je to princ alebo obyčajný žobrák. Alkohol vo svojej blízkosti nestrpela, a tak radšej odvrátila od neho tvár.* Mal by si si ale dávať pozor kam tvoje kroky smerujú, nie každý bude taký mierny ako ja. *Kývla rukou smerom k nemu, no ďalej sa mu už nevenovala, chcela mať od neho pokoj a ďalej sa venovať akcii, na ktorej chcela spoznať nové tváre.*

*Už dlouho byla zavřená v komnatě, kde byla zalezlá v posteli a má za to, že by asi měla dát najevo, že ještě pořád žije.* /To bude nejspíš zklamaná půlka lidí, co tam přišly./ *Ušklíbne se sama pro sebe, když míří k zahradám. Nemá pořád moc síly a nohy se jí dost klepou, ale zatne zuby a dojde tam. Na sobě má obyčejné tepláky a mikinu, ale vzhledem k tomu, jak je jí pořád zima, tak si měla vzít nejspíš ty mikiny dvě. Teď už se ale odmítá vracet. Když tam dojde, pohledem hledá někoho známého a nadzvedne mírně obočí, když tu nevidí Doriana.* /Jenom doufam, že zase nepracuje a bude v noci spát../ *Proběhne jí hlavou, protože si dělá starosti o spánkový režim svého snoubence. Pak si všimne svého bratra a obočí jí vyletí ještě výš, když vidí nějakou naštvanou princezničku, která se rozčiluje. Než k nim ale dojde, ona se odporoučí pryč.* Ahoj. O co šlo? *Zajímá se hned a sjede Keenana zvědavým pohledem.*

To mi je ale úplně jedno, protože ti nic platit nebudu. *Pokrčí rameny a na tváři se mu objeví spíše pobavený výraz, protože hádá, že jestli je někdo poslouchá, musí mít z toho dobrou srandu.* Tak to máme stejný názor, dámo s vysokým postavením. *Ušklíbne se na ní a kopne do sebe zbytek pití, co na ně nevylil. Pak se k ní skloní tak, aby byl až u jejího ucha.* To teda zničím a tobě to může být úplně u prdele. *Zavrčí ji do ucha a nezapomene se jí u toho lehce rty o ucho otřít.* Jasný, jasný, tvoje moudra jsou zajimavý. *Zašklebí se na tu dívku a poté ji se znechuceným výrazem sleduje jak odchází. Následně se překvapeně otočí k moc dobře známemu hlasu. když spatří svou sestru, jeho ledová maska hned opadne.* Ahoj, jak ti je? *Zeptá se jí starostlivě a hned je jeho pohrdavý ton pryč.* To? To byla nějaká krasotinka, která se tady rozhodla stál jako solnej sloup a pak se divila, když jsem do ní narazil. A ještě měla plnou hubu keců, že ji budu platit šaty. *Vysvětlí ji podstatu rozhovoru s tou dívkou a u toho se šklebí.*

*Dojde na akci, která se dneska koná a na které chce po delší době dokázat, že přeci jen ještě neumřela a stále žije. Pár lidí bude nejspíš zklamaných, nic si nenalhává. I tak se tam ale vydá a hned pohledem začne hledat někoho známého. Nešla sem jenom proto, aby tu stála jako solný sloup a s nikým se nebavila. Netuší, kde je Dorian, protože většinou na všech akcích byl přesně jako ukázkový princ, za kterého ho často označovala. Hodlá mu zítra napsat, jestli je v pořádku. Nakonec ale uvidí svého bratra, za kterým se vydá, když osamotí a hned se zajímá, co se dělo ta zajímavého, že na něj nějaká holka ječela.* Je mi líp. Konečně jsem se pořádně vyspala a dokázala do sebe dostat normální teplý jídlo, takže jsem na tom líp. *Pousměje se na něj a pak se poočku podívá na tu dívku, co od něj odešla a po vysvětlení od Keenana se smíchem pokýve hlavou.* Namyšlený husičky jsou nejhorší. *Ušklíbne se.* Nechceš jít blíž k ohni? Tady je zima. Teda... jestli nechceš dneska polít víc holek. *Podívá se na něj pobaveně a trochu se obejme rukama okolo trupu, aby se aspoň trochu zahřála.*

*Keď sa k nej ten opitý magor priblíži, tak, že ho mohla cítiť, snažila sa zadržať dych aby sa tam nepovracala. Pach alkoholu naozaj nezniesla, robilo sa jej z neho zle.* Neviem, čo si o sebe myslíš, ale takto by si sa správať nemal. Nemáš ani len najmenšie právo. Ale, čo sa ja vlastne starám, správaj sa ako chceš, je to tvoj život. *Zasyčala, len čo pocítila jeho pery na svojom uchu, odsotila ho od seba.* Už sa ku mne nepribližuj! *Vyštekla na neho, keď však videla, že sa k nemu blíži ďalšie dievča, pár krokov odišla, no mala tú možnosť počuť, o čom sa rozprávajú.* /Namyslená hus? Tak to si prehnala moja krásna./ *Otočila sa smerom na dievča, chcela jej niečo odpovedať, ale radšej ostala ticho, nepotrebovala si robiť zlé meno v tomto paláci. Chcela sa stretnúť so svojim bratom alebo sestrou, pri nich sa cítila v bezpečí a neohrozená. Vydala sa teda pár krokov ďalej od tých dvoch, nepotrebovala už viac byť v ich blízkosti. Priblížila sa viac k ohňu, ktorý milovala. Pomaly natiahla ruky, aby sa trochu zohriala a upokojila. Škvrna na šatách už nebola síce viditeľná, ale stále zo seba cítila alkohol.* /Na takýchto akciách by alkohol mali zakázať, a vlastne celkovo. Mali by alkohol zakázať, len to kazí charakter človeka rovnako ako ho kazia aj peniaze./ *Povzdychla si.