Dámský salón

*nudí se v komnatě a tak se rozhodne vyrazit jinam. Rozhodně se jít prozkoumat dámský salónek. Na sobě má černé džíny a Zaydenovu mikinu. Když vejde uvidí Chrysane * ahoj. *Pozdraví ji s úsměvem*

*Leží na pohovce a jen tak si hraje s vlasy. Neví, co dělat a má pocit, že její přítomnost tady je zbytečná. Že ona je totálně zbytečná. A neví, co s tím dělat. Z myšlenek o tomto jí vytrhne nějáký dívčí hlas. Prvně jej nerozezná, ale pak uvidí jeho majitelku. Posadí se normálně.*Ahoj.*Pozdraví Jentte, se kterou se seznámila už dříve. Všimne si, že má na sobě mikinu Zaydena.*/Nebo má stejnou jako on.. Ale zase je jí očividně velká, tak v jeho velikosti../To je mikinu Zaydena?*Zeptá se jí na to rovnou. Nebude chodit okolo horké kaše. Proč taky?*

*v komnatě se nudí a tak se vydá proskoumat další část paláce. Aby ji nebylo chladno vezme si Zaydenovu mikinu. Když vejde do dámského salonku všimne si že je uvnitř i Chrys. Pozdraví ji a je ráda že si ji Chrys pamatuje*uf bála jsem se že se budu muset trapné představovat znova*zasměje se.*jo je tak trochu jsem mu ji vzala a pak mi jí nechal.*pousměje se * co tady děláš takhle sama?

*Sedne si a podívá se na dívku, se kterou se jednou setkala.*/Na otevírání zábavního parku, ne?/*Sama si teď není jistá, ale dlouho o tom nepřemýšlí. Je jí to tak nějak jedno. Zeptá se, jestli je to Zaydenova mikina a po její odpovědi ji napadne dalších několik otázek.*On ti ji jen nechal jo?*Uchechtne se.*Co mezi sebou máte? Snažíš se mi přebrat snoubence?*Výrazně povytáhne obočí.*Přeju vám to. Jestli jste šťastní. On se s tebou určitě baví, když jste spolu strávili tolik akcí a tak. *Viděla je na několika akcích společně.*Takže je za tvou společnost určitě rád.*Usměje se na ni.*/A já mám aspoň pokoj../*I když ji to i trochu zabolí, protože jí to jen dokazuje, jak je zbytečná a pro nikoho nic neznamená.*Proč bych sama nebyla?*Zeptá se jí.*Nemám moc přátel a jsem ráda sama, docela. Teď si to neber tak, že by mi tvá přítomnost nebyla příjemná, je příjemná. *Taky jaksi nikoho nemá. Nikoho s ký by si mohla jen tak povídat. Jen mladší sestru.*

*když vejde všimne si Chrys . Pozdraví ji a když se jí zeptá na mikinu po pravdě odpoví*/ nemá úplně cenu zapírat něco očividného/ no nechal mi ji až po vyjednávání. A nic kromě mikiny mezi sebou nemáme. Ale doufám že jsme kamarádi.*další otázka jí trochu vyděsí* ovšem že ne! Vždyť on čeká že se dáte dohromady! To by ani nešlo!*řekne strašně rychle * není co přát to já vám přeju aby vám to klapalo a nesnažila ses to zrušit* a byli jsme jen na dvou akcích na jachtě...tam jsme se potkali a na večírku v pyžamech jsme se dohadovali kdo si nechá mikinu.* Přejde ke křeslu naproti ní a sedne si* no já myslela že tu znáš hodně lidí. Jsi princezna. Minimálně tu máš snoubence.

*Když jí potvrdí, že ta mikina je Zaydena, zeptá se, co mezi sebou mají. Přeje jim to, pokud jsou šťastní. Je ráda, že má od Zaydena pokoj a našel si Jentte.*Jen kamarádi?*Zamračí se lehce a už jen tu otázku vysloví sklesle.*/S tím budu muset něco udělat../*Popíchne ji, jestli se jí snaž přebrat snoubence. Upřímně jí to nevadí, ať si jej klidně vezme.*My dva? Až se dáme dohromady? Tohle on chceš?*Zeptá se a rozesměje se.*Promiň, promiň.*Řekne po chvilce. Pořád má na tváři ten pobavený úsměv.*Nemáme se rádi, nemilujeme se a ani nikdy nebudeme. Minimálně ne já jeho. Z toho vztah nebude./Ale vy dva byste jej mít mohli../Nemusíš nám to přát. Klapat nám to nebude a zruším to.*Ani se nad tím faktem, že ona ví co plánuje udělat, nepozastavuje.*Dvou akcích, to už je o jednu víc, kterou strávil se mnou. Nevzdávej se. Já to zasnoubení zruším, takže on bude volnej. Dám vás dohromady.

*když se chrysana začne vyptávat na to co mezi sebou se Zaydenem mají snaží se jí vysvětlit že nic. Že jsou kamarádi a rozhodně jí ho neplánuje přebrat. * Myslím že ano na jachtě to tak rozhodně vypadalo.*vzpomene si na ten večer. Když se Chrysane začala smát trochu jí to překvapilo. Pak poslouchá její vysvětlování* ale jak chceš zrušit léta plánovaný očividně taktický sňatek?*zeptá se zvědavě* ale na jachtě byl kvůli tobě byla to náhoda že jsme se potkali a minule jsme řešili mikinu*to je tak absurdní* abych se .... Cože? Ne já ... vždy ho skoro neznám viděla jsem ho třikrát v životě. Když nepočítáme rozhovory v televizi.....*poposedne si nervózně na křesle na které si během rozhovoru sedla*

*Nevěří jí, že jsou jedině kamarádi. Ona ji to přeje a chce, aby byli spolu. Aspoň se tak Zayden nestará o ni a nevšimne si, když zmizí, což plánuje už velmi brzy. Překvapí ji, že by se snad chtěl s ní on dát dohromady. Ona si nemyslí, že to vyjde. Upřímně udělá cokoliv, aby ne. Nechce s ním být, nemá ho ráda, právě naopak. Je šťastnější bez něj a rozhodně s ním nechce být. Musí se tomu zasmát. Pak jí řekne, že to plánuje zrušit.*Prostě zmizím a už vím i jak. *Pokrčí rameny.*A počkám, než si Zayden někoho vezme, pak se znovu ukážu./A nejlépe, kdybys tou dívkou byla ty.. to by šlo rychleji, než ho seznamovat s někým dalším./Mě si na jachtě ani nevšímal. Ne, že by mi to vadilo. Ale byl tam s tebou. A očividně se taky dost bavil.*Řekne, co viděla a co si o tom myslí.*Já ho taky neviděla víckrát. Poprvé u vodopádu, pak na útesech, jedný akci ani nevím na který a pak u mě v komnatě, kam si přišel popovídat značně opilej. To je snad všechno. O jednou více, jak ty jeho.

*posadí se do křesla naproti Chrys. Snaží se jí vysvětlit že Zeyden je její kamarád nic víc. Že se potkali třikrát a že to Chrys si má vzít.  Pak si poslechne její plán* a kde se schováš? Nezničí to vztahy mezi Austrálií a Španělskem?*přemýšlí nahlas* a koho si asi tak vezme?*její odpověď jí trochu šokuje * cože?! Sotva se známe.* Na chvíli se odvrátí a zvažuje co dál* hele každý můj vztah skončil katastrofou mám strach si začít další* podívá se jí do očí* ale jsem ochotná ti pomoct. Kdy plánuješ utéct? Kdyby to bylo při plese mohla bych ho zaměstnat.*začne se jí v hlavě rodit plán* ani bavili jsme se,a uznávám je skvělý společník....* Poslechne si kolikrát ho viděla ona* ale..../ Nenapadá mě žádný vhodný argument/

*Řekne jí, co plánuje a pak pokrčí rameny.*Asi na žádným stálým místě, ale budu cestovat. Prvně asi jen po Illey, protože by mě mohli hledat na letištích a tak, ale až nebudou aktivně, mohla bych i zpět do Evropy. *To ještě nějak domyslí.*To je mi už upřímně jedno. Celej život jsem se snažila být dobrá princezna a tak. Dobře reprezentovat svou zemi, i když je to na nic. Nesnáším svůj titul, nesnáším tohle všechno. A nechci se do toho uvrtat ještě více díky tomu, že bych se stala královničkou.*Zamračí se.*V tomhle chci být sobecká. Nedělá mi problém starat se o Španělsko, ale neuvrtám se kvůli němu do manželství. Dohodnutý manželství je stejně pitomost v dnešní době. Jsme snad ve středověku?*Odfrkne si.*Já se s ním taky neznám.*Pokrčí rameny.*/A ani znát nechci./S ním to může být jiný. Očividně se spolu bavíte.*Soudí dle toho, co viděla na akci.*Neřekneš mu to, že ne?*Podívá se na ni nedůvěřivě.*/Pokud chce Zaydena, nebude snad tak pitomá./Během útoku rebelů. Až nějáký bude. Možná už i při tom první, co se po tomhle namane. *Pokrčí lehce rameny.*Prvně si budou myslet, že mě možná zabili nebo unesli, ale v tom zmatku, který bude panovat si nikdo nevšimne, že jsem utekla dobrovolně a pak se někde schovám. Rodině napíšu dopis nebo zavolám, ještě z Angeles někde z pevné linky ve městě, aby mě nemohli vystopovat a pak odejdu. Plánuju i změnu vizáže, znáš to.. Nová barva vlasů, oční čočky na barvu oči. Budu se i více líčit a nějak více oblékat, jiným způsobem./Nějak se to zvládne../A ne díky, tvou pomoc nechci. Už to mám vymyšlený, mám peníze, které jsem si spořila poslední rok, dva, po dobu, co o tom uvažuju.*A že je těch peněz dost. Dala si je na tajný účet, který vede pod jiným jménem.*/Jasně, skvělý společník../*V duchu se musí suše uchechtnout.*Vidíš.*Řekne, když vidí, že ji nenapadají argumenty.*

*že začátku se jí sněží přesvědčit že by měla dát Zaydenovy šanci ale když si vyslechne Chrysin plán přestane. Nabídne jí svou pomoc ale tu Chrys odmítne. * Nebude to nebezpečné vždyť v téhle zemi jsou rebelové*pokusí se naposledy argumentovat* neboj nepovím mu to. Nepovím to nikomu .... Ale snaž se neumřít. *Poslouchá jí* to zní jako skvělý dobrodružství. *Řekne nakonec*/ nemá cenu se s ní hádat. Je vidět že je rozhodnutá a nic s ní nehne. /

*Řekne jí, co plánuje - útěk a jak jej plánuje provést. Má všechno naplánovaný, do detailu. Její pomoc odmítne, nemá o ni zájem, je zvyklá se spoléhat jen sama na sebe a navíc všechno už má zařízené.*Možná to bude nebezpečné.*Uzná.*Ale co? Lepší to, jak tohle./Kdyby mě rebelové zabili by to bylo ještě lepší.. Ať už při útoku nebo kdyby mě chytili někde pryč.*Navíc, zdejší rebelové mě neznají. Soustředí se na Schreave rodinu. Ne na nějakou španělskou princeznu, která na jejich politiku nemá vliv.*Pochybuje, že by ji rebelové pronásledovali po zemi.*Neumřu a díky.*Pousměje se. Je ráda, že mu nic neřekne. Doufá, že ji nezradí a Zayden se to nedozví.*Jo, to možná bude./Třeba bych i byla šťastná.. Konečně./*Bojí se ale o své želvy. S těmi neví, jak to udělat. Chce, aby se měly co nejlépe.*/Nebyla bych pryč navždycky.. Aby se měli co nejlépe, snad by se o ně Freya postarala./*Mickey a Raphael by jí chyběli, jsou to její jediní přátelé, kromě sourozenců.*

Vyslechne si její plán a pokusí se jí argumentovat. To se jí ale nedaří tak se vzdá. Nabídku na pomoc Chrys odmítne. Potom řekne že Zaydenovy nic nepoví. To že chce Chrys utéct při útoku se jí zdá šílené. Ale je vidět že to promyslela po všech stránkách* no to je pravda*uzná když řekne že rebelům jde o Illeiský rod a ne o španělský. Zvedne se z křesla a letmo jí obejme. * Jsi ta nejodvážnější princezna co jsem kdy potkala*usměje se* bohužel už budu muset jít. Chci si nechat ostříhat konečky.* Vyjde ze salonku a  rozeběhne se ke své komnatě. Nechce nikoho potkat. Nejspíš by mu hned všechno řekla. */ Nejspíš bych si měla jít zaběhat. Čím dýl to nikomu neřeknu tím menší chuť to budu mít říct/

*Doufá, že Jentte skutečně dodrží slib a Zayden se o tom jejím plánu nedozví. Nechce, aby jí v tom zabránil a ojí se, že by se o to mohl pokusit, kdyby zjistil jak a kdy chce zmizet. I když na druhou stranu netuší proč by jí to chtěl vymlouvat a nebo ji najít? Neví. On by podle ní spíš měl být rád, že se jí zbaví.*/Vyřešila jsem to za nás oba,měl by být šťastný./*Pomyslí si. Nechápe, o co mu jde. Protože už minule poznala, že se mu tohle nelíbí, to že by měla odejít, zmizet. Potřese hlavou, aby tyto myšlenky zaplašila. Pak řekne, že by po ní rebelové určitě nešli, může jim být jedno. Kdyby byla ve Španělsku ano, šli by po ní, ale tohle je Illea a ona jim v ničem nijak nepomůže. Když ji obejme Jentte, zarazí se. Není na tohle zvyklá. Jen tam opařeně sedí a přikývne.*Jo.. ahoj.*Odpoví, když je už u dveří. Pak se sama zvedne a vydá se zase do komnaty, přičemž se pozorně rozhlíží, vždycky než někam vejde, jestli tam náhodou není Zayden, protože na něj nechce narazit.*

*Celý den se procházela v zahradách, které jí přijdou naprosto kouzelné a za ten týden, co je v paláci a tam pravidelně chodí se jich ještě nenabažila.*/I když bych tu měla žít do konce života, nikdy mě snad neomrzí../*Pomyslí si. Teď je ale je trochu zima a především tma, takže se rozhodla jít dovnitř. Konkrétně zamířila od dámského salonku, třeba by tu mohla potkat někoho, s kým by se mohla seznámit, ale jak vidí, dámský salonek je prázdný. Tak si sama pro sebe začne pobrukovat a spíše jak chodit okolo místnosti, tak tančit a prohlížet si ji. Ještě tady nebyla. Jen sem nakoukla, když jí komorné prováděly po paláci, na její požádání, aby se v něm trochu zorientovala, snadněji a pořád se neztrácela. Teď takhle trochu krouží okolo místnosti a pobrukuje si písničku.*

*Jelikož se nudila v komnatě a nevěděla co má dělat, šla si prohlédnout palác znovu..* / Tohle mě nikdy neomrzí, mají tu snad všechno na co člověk si jen pomyslí / *po asi půl hodině zamíří do dámského salonku. Chodívala tam každý večer aby si pročistila hlavu, doufala že tu bude sama než spatřila dívku* Ahoj, snad tě nerušim pokud ano klidně půjdu někam jinam..* podívá se na ní a pousměje se* Kdyžtak jsem Davina Claire, ty asi budeš účastnice že? / Doufám že mě hned nebude nenávidět, když jsem na ní promluvila/ * Pomyslí si, jen tam stojí a čeká na její odpověd..

*V dámskom salóniku ešte nebola a preto sa rozhodla dnes vyjsť zo svojej komfortnej zóny. Možno tam niekoho stretne a spolu sa pozhovárajú. V posledných dňoch jej nebolo najlepšie, preto sa radšej zdržiavala vo svojej izbe, kde jej spoločnosť robili len jej komorné. Dnes si obliekla modré šaty a čierne topánky na vysokom podpätku. Vlasy si nechala voľne splývať v objemných hustých vlnách. Prechádzala sa po chodbách a časom si uvedomila, že sa už celkom orientuje. Vošla do salónika, kde už boli dve dievčatá. V jednom z nich spoznala Destiny, účastníčku a zároveň baletku. Potešila sa, že ju zase vidí.* Ahoj. *Pozdravila sa jej a široko sa usmiala. Potom sa otočila k druhému dievčaťu. Ju ešte nepoznala, ale tvár jej bola známa.* Ahoj, myslím, že my sme ešte nemali tú česť. Volám sa Alisah. *Predstavila sa a milo sa usmiala.* Aký ste dnes mali deň? *Zaujímala sa.

*Začne se procházet po místnosti, nebo spíše tančit a do toho si sama zpívá. Když slyší, jak se otevírají dveře, zmlkne a zastaví se na místě. Pak se otočí a podívá na dívku, která přišla do salonku. Nesměle se na ni usměje.*Ahoj.*Potřese hlavou.*Ne, nemusíš chodit. Klidně zůstaň.*Řekne jí. Bude ráda za společnost.*Jo, jsem účastnice.*Přitaká.*těší mě, Davino, já jsem Destiny Teagan.*Představí se jí a s menším úsměvem k ní přejde. Pak se tu objeví i Alisah, se kterou se setkala a bylo to milé setkání, aspoň z jejího pohledu.*Ahoj Alisah.*Pozdraví ji nadšeně.*Ehm.. Nechcete si sednout? Mohly bychom se nějak seznámit.*Navrhne jim s menším, trochu nervózním úsměvem.*

Dobře tak tu zůstanu * pobaveně řekne a nervozně se pousměje* těší mě Destiny * A v ten moment kdy to dořekla se podívala na nově přicházející dívku. Chvíli jí poslouchá až jí osloví.* Ahoj, také mám tu čest * Na tváři se jí udělal znovu úsměv* Já se mám dneska fajn a co ty?/ Aspon se tu seznámím s více účastnicemi/ odpoví jí a když Destiny řekne že by jsme se měli seznámit přikývne a trochu zrudne, i když byla společenský tip, tak se nějak tak nechtěla moc seznamovat. Sedne si do křesla a utře si rukami pot do šatů* Takže jsem Davina, pocházím z palomy a jsem ze čtvrté kasty. Moje koníčky jsou jezdění na koni, a cvičení.. / Noo.. spíš ta jóga ale to je taky cvičení ne? Já bych vážně měla dřív myslet a pak něco říkat./ Vyrůstala jsem s mamkou a babičkou, a mého tátu jsem nikdy nepoznala nebo nepotkala.. Ale o tom co mi říkají mamka s babičkou si myslím že byl skvělý muž...* Pousměje se a pramínek vlasů si zandá za ucho* A co vy? * Podívá se na ně a čeká na jejich odpověd..*

*Prikývne a sadne si do jedného z množstva kresiel. Zaborí sa do kopy mäkkých vankúšov. Kývne na nové dievča.* Teší ma Davina. *Usmeje sa. Prekvapí ju, keď sa z nej naraz vysype toľko slov, ale nezastavuje ju a počúva. Snaží sa zapamätať si všetky detaily.* /Čo by som o sebe mohla povedať ja?/ *Rozmýšľa, ale to už prišiel rad aj na ňu. Nemala veľa času na rozmyslenie, preto bezmyšlienkovite začne rozprávať.* Takže mám štyroch súrodencov - staršieho brata a tri mladšie sestry. *Povie po lopate prvé, čo ju napadne. Nie je zlé začať od rodiny.* Taktiež som čierna ovca v rodine, pretože som jedinou tanečníčkou. Môj otec je sochár, mama hudobníčka, jedna z mála v našej rodine. *Vysvetľovala.* Čiže jedným mojím koníčkom je tanec. Taktiež mám rada knihy a rada sa vzdelávam, keďže som nemala v živote toľko šťastia, aby som ďalej študovala. Rada si aj kreslím, ale nejde mi to veľmi. Moje mladšie sestry kreslia krajšie ako ja. *Povedala a nervózne sa zasmiala. Rozmýšľala, či toho nepovedala naraz priveľa.*

*Přestane tančit po místnosti a podívá se na dívku, která sem tak přišla. Představí se jí a přátelsky se na ni usměje. Nechce, aby odešla, bude ráda za společnost. Pak se pozdraví i s Alisah a navrhne, aby si o sobě něco řekly.*Mám se fajn.*Odpoví jí na její otázku a pousměje se. Sedne si do křesla. Poslouchá Davinu, která začne mluvit jako první. Chce si o ní zapamatovat co nejvíce informací. Aby se pak na něco nemusela ptát znovu, to by bylo asi přece jen trochu trapné. Následně poslouchá i Alisah, o které už něco málo i ví, ale teď si několik informací doplní a dozví se i úplně nové. Když je na čase, aby řekla něco sama, rozhodne se začít stejně jak ony.*Pocházím z Clermontu, z druhé kasty. Živím se jako baletka, což z dost velké části chtěla spíše matka, minimálně za začátku, taky byla baletka.*Vysvětlí jim a podívá se na Alisah, protože tanec mají společný a lehce se na ni i pousměje.*Co se týče rodiny.. Teď žiji jen s matkou a starším bratrem.. Táta zemřel před rokem, měl autonehodu.*Dost možná to slyšeli. její táta byl zpěvák a vlastnil i velkou nahrávací společnost, ale to nezmiňuje, nechce, aby to vypadalo, že se chlubí. Takový ona není. Pak se rozhodne trochu uvolnit atmosféru a zuje si lodičky.*Snad vám to nevadí.. Ale už mě z toho věčného nošení lodiček bolí nohy. *Přitáhne si nohy k sobě.*Asi by mi na plese neprošly tenisky, žer? I když by to třeba pod těmi šaty nebylo vidět..

* Pozorně poslouchá Alisah aby se pak nemusela vyptávat na věci které ona už řekla, jenže ona je neposlouchala, pak když o sobě začne mluvit i Destiny taky pozorně poslouchá a přikyvuje na jeji slova, některé věci o nich by si netipla nebo by neřekla že jsou ten tip.Když řekne že jí zemřel otec překvapeně se na ní podívá a dá jí ruku na rameno..* Vím jaký je nemít otce..Ale nevím jaký je to ztratit otce...* Usměje se na ní a podívá se jí do očí, po chvíli vstane z křesla* Byla bych tu déle, ale jsem celkem už dost unavená takže si půjdu už lehnout, doufám že se potkáme na plese. *uculí se a vyrazí do svojí komnaty* / Doufám že by z nás mohli být kamarádky / * Uchechtne se...*

*Počúva, ako sa jej predstaví aj Destiny, aj keď už niečo o nej vie. Pri zmienke o tanci jej opätuje úsmev a dúfa, že si niekedy spolu pôjdu aj zatancovať. Ona žila s oboma rodičmi a so všetkými súrodencami, čiže v dome nikdy nebola nuda. Potlačila zívnutie. Bolo už neskoro a už túžila po mäkkej posteli a vankúšoch. Už sa jej začali zatvárať oči, ale ovládla sa. Sledovala, ako si Destiny vyzula lodičky a prikývla.* Chodiť v nich je hrôza a urobiť ešte aj poklonu... *Nešťastne pokrútila hlavou.* /Keby stačilo sa pokloniť len raz.ň, keď vstúpim do paláca a viackrát už nie./ *Balerínky tiež neboli zrovna najpohodlnejšie, ale topánky na podpätku boli čírou hrôzou.* Už som nad tým tiež rozmýšľala. *Priznala sa.* Len potom by som bola oproti všetkým veľmi nízky. *Posťažovala sa na svoju priemernú výšku.* /Vysokí ľudia to majú v živote ľahšie./ *Potom sa už postavila a ospravedlnila sa.* Rada som vás obe dnes videla a lepšie vás spoznala, ale dnes už asi dlhšie nevydržím zostať hore. *Povedala a usmiala sa.* Prajem vám obom dobrú noc a sladké sny. *Usmiala sa a odišla do svojej izby, kde sa s povzdychom hodila rovno do postele.*

*Poslouchá jak Alisah tak i Davinu a snaží se od nich zapamatovat co nejvíce informací. Doufá, že se ještě sblíží a po čase budou kamarádky. Dívky se jí zdají moc milé. Sice její máma by nadšená nebyla, kdyby viděla, že se baví s konkurencí, ale ona je jako konkurenci nebere. Ne, že by byla nafoukaná a myslela si, že má výhru v kapse, naopak. Nemyslí si, že vyhraje, ani si nedělá naděje. A obě dvě dívky se jí zdají lepší, hezčí, zajímavější, jak je ona sama. Takže kdyby se teď tu objevil princ a měl by si jednu z nich vybrat, je jí jasné, že na ni by se ani nepodíval. Pak si zuje lodičky a přitáhne si nohy k sobě.*Poklony mě máma nutila v lodičkách trénovat ještě před odjezdem, několikrát jsem spadla. Protože mi dala lodičky se snad dvaceti centimetrovými podpatky, tak mi to připadalo./A to jsem baletka./*Uchechtne se v duchu. Usměje se na Alisah, když jí řekne, že o tom taky přemýšlela a pak přikývne, když chtějí obě dívky odejít.*Já vás taky viděla, dobrou noc.*Popřeje jim oběma a ama ještě chvilku v salonku je, než se rozhodne taky odejít. Lodičky si vezme jen do ruky a rozhodne se přejít do komnaty bosky.*

Většinou svůj volný čas tráví v komnatě, ale pro dnešek se rozhodla zajít do dámského salonku. Už jí lezly na nervy komorné, které neumějí být z ticha a pořád řeší nějaké drby, které ji nezajímají. Už se naučila o drby raději nezajímat. Doma ji kvůli pověsti jejího otce pomlouvají na každém rohu, takže je zvyklá a naučila se to ignorovat. Doufala, že je většina dívek teď bude někde nahánět prince a v salónku nikdo nebude. Má na sobě krajkové černé šaty těsně nad kolena a vlasy si nechala rozpuštěné. Líčení a doplňky má jen minimální. Poprvé za tu dobu, co je v paláci se rozhodla vrátit k malování, a tak si s sebou vzala pár papírů, tužku a gumu. Není to sice to samé, jako graffiti, které dělá doma, ale aspoň něco. Když zjistila, že v salónku nikdo není, usadila se na jednu pohovku a začala se věnovat kreslení.*