Výhled z paláce na měst - 7. ročník

No.. Pár utěrek jí za oběť padlo a o tom jídle, který snad nikdy nedovařila, aby bylo poživatelný ani nemluvím. *Uchechtne se. Vaření prostě není silná stránka Aideen. On vaří často a rád, což o něm mnoho lidí neví a nejvíce si užívá pálivá jídla, další překvapení. *Jo, přijde sto-metrová vlna Tsunami, který to tu zaplaví a když doplaveme k Montu Everestu, jehož špička by nemusel a být pod vodou, přesně na to místo spadne meteorit. Fakt nádherný. Ještě do toho musíme ale přidat to jak se tam dostaneme.. Mám postavit Archu jako ten Neo a vzít od každýho druhu zvířat dva? Samce a samici. *Zacukají mu koutky. */Pak samozřejmě chybí vousy a nějaký bílý pláštík nebo co to měl na sobě.. Spíše to byla zvláštní noční košile?/*Netuší. Docela se diví, že si pamatuje tohle.* Asi fakt víš jak přímo a dobře zasáhnout citlivá místa.. Budu si držet odstup. *Naoko ostražitě se na ni podívá.* Politiky mám dost z práce. *Aspoň u filmy se chce uvolnit.* Ale pokud po tom tolik toužíš, klidně přetrpí dokument o Pyramidách v Egyptu. *By prostě vypnul, nevnímal.* Dobře. *Přikývne. Hororů zná dost, tohle nebude problém. Jelikož dojdou na místo, pustí její rámě a sám přejde k části, kde jsou pohovky.*Jestli chceš prvně do vody, klidně můžeš. Povídat si můžeme, i když budu na břehu. *Nalije si do sklenky whiskey.*Chceš něco k pití? *Je tu kromě whiskey i voda, džus a dokonce i víno. Spolu s bonbony, jednohubkami a tak je to vážně trocha občerstvení.. Nutné je zvýraznit tu ironii, se kterou v hlase by to řekl.*

A nebo jestli ty nejsi akorát vybíravej. Třeba nic nezapálila a zapálil bys to ty. Chtěla bych tě v kuchyni vidět, kolil zapálených utěrek by bylo a kolik připálenýho jídla by se vyhodilo. *Pronese pobaveně a na jrho další dlova se snaží zanechat vaznou tvář, ale nezvládne to a zasměje se.* Jo, ale měl by si být lepší a vzít i lidi, pár chlapů, pár ženských, ať pak namnoží novou rasu. To Noe neudělal ne? Ty musíš být chytřejší než on. *Zazubí se na něj a zase nad ním protočí očima, ale pobaveně.* Odstup si zas držet nemusíš. Jen počítej s tím, že se nebojím bránit. *Nevinně se na něj zazubí.* /Chris by se asi nelíbilo, kdybych mu zničila jeho poklad. Pak by mě ještě zabila ona./ Ne, to je dobrý. Pyramidy si pouštějí večer místo Titanicu. Vsadím se, že u toho brečíš se zmrzlinou v ruce. *Jakmile dojdou nahoru, s úsměvem se kolem sebe rozhledne. Pak zavrtí hlavou.* Do vody se mi zatím nechce. *Poví, načež si sedne a rozhledne se po občerstvení.* Dala bych si Whiskey. *Řekne nakonec. Má ráda alkohol, nepřehání to, jinak by to nedopadlo dobře, ale ráda ho má. Pak se ještě natáhne po jedné jednohubce. Když už to tady je nenechá to oschnout.*

Náhodou.. Moc lidí to neví, ale vaří je jeden z mých koníčků. Nejraději dělám pálivá jídla. *Dokonce vařil i s jednou dívek ze Selekce, konkrétně s Ninou. Ta se vařením dokonce živí, takže u ní nejvíce tipoval, že by jí návštěvou kuchyně udělal nejvíce radost. * Jo, pár chlapů a ženských bych vzal taky. Je skvělé, že se tak přepínáš a zajímáš o lidskou rasu. /Rodina a účastnice jedou s námi../ Dobře, tak žádnej odstup, když mi slíbí, že se mnou budeš shovívavější. Koukej jaké krásné psí oči umím udělat.. *Udělá psí oči a zamrká na ni. *Sakra, ty jsi mě odhalila.. přesně. Když teda pomineme, že jsem zmiňoval romantické komedie. Ona je totiž strašná legrace pozorovat jak loď a razí do ledovce a umírají tam ty lidi. Smích se mohu potrhat. *Titanic viděl tak jednou a kvůli své sestře, která ho k tomu, se na něj podívat donutila. Sedne si na pohovky, do vody nemůže a pousměje se, když zjistí, že ani Gretchen se tam nechce. Nalije jí sklenku whiskey a podá.*Jedna sklenka pro krásnou lady. /Teď pocítím její ráno v rozkroku?/

Vážně? To bych do tebe neřekla. Ja myslela, že jsi takovej ten drsnej chlap, který považuje vaření jako ženskou věc. *Zašklebí se se na něj, ale skrývá to překvapení, které to v ní vyvolalo.* Tak jinak by lidská rasa vymřela. Víš co, jsem strašně starostlivý člověk. *Zaculí se na něj a když vidí ty jeho psí oči, zasměje se a zase se na něj zašklebí.* Fajn, tak já budu shovívavější. Ale jenom pokud me nenaštveš. *Upře na něj na oko vážný pohled.* Jakože jo. Taky je sranda vidět, jak se Jack nedostal na tu věc, kde ležela Rose, i když tam ještě místo bylo. *Poví nechápavě nad logikou těch lidí ve filmu. S úsměvem si převezme whiskey a napije se hned. Kdysi slyší ty slova, která obsahují "krásnou", podívá se na něj s povytaženým obočím.* Řekla jsem, že budu shovívavější. Takže jsem nic neslyšela. A nebo slyšela a budu si to užívat. *Zamyšleně našpulí rty a nakloní hlavu na bok.*

Hodně lidí by to do mě neřeklo. Hodně lidí to ani neví, jsi jedna z mála a já doufám, že to ani nikomu nevykecáš. Nepotřebuju, aby si ze mě nějaký pitomec z Illea news, který si právě myslí, že to je jen ženská záležitost utahoval. Už tak mě při normálním rozhovoru naštvou a za tohle bych mu asi už jednu vrazil.. *Potřese hlavou. Bojí e, že si ho teď někdy na rozhovor vytáhnou. Stalo se toho dost. Bude první vyřazování, rozsudek Pers, útok, názor na hory a nebo celkově na Selekci. *Jo, to vidím. *Uchechtne se.*/Ježiš, to by byly na tý arše orgie na zachování lidský rasy../*I když jemu by to asi zase tolik nevadilo. Přece jen je to pořád Xavier, jakkoliv se jeho chování posední dobou změnilo, ta vlastnost, že by si to nejraději rozdal s každou druhou osobou, která má velká prsa, mu zůstala. *Budu se snažit, ale zdá se, že štvát lidi je něco jako moje superschopnost. *Občas mu to vážně jde samo a on ani neví jak.* Jo, ale ona si musí natáhnout nohy a ležet si pohodlně. /Ženský./ *Nalije jí whiskey a nazve ji "krásnou". Udělá to hlavně, aby ji poškádlil, i když to, že ej krásná je rozhodně pravda. Pobaveně se usměje nad jeí reakcí a vezme svůj notebook, kde najde jeden z filmů.* Tak asi mám film. Je to Očista první díl, je jich více. *Ale asi nemá smysl si pustit druhý bez toho kontextu z prvního. Pustí film a pohodlně se usadí.*-Kdyby ti byla přece jen zima, tady je i deka. *Kývne hlavou směrem kousek od ní.*A taky si klidně dej cokoliv z občerstvení.*Sám sáhne po jedné jednohubce.

Neboj, určitě to ned někomu řeknu. *porotočí očima a lehce se na něj usměje.* Neboj, komu bych to říkala? Myslíš si, že bych zavolala do redakce a řekla: "Hej, mám pro vás žhavou novinku! Princ Xvier rád vaří, to jste nevěděli, co?" *Uchechtne se tomu s úšklebkem na rtech. Nemá za potebí někomu něco říkat, je to jeho věc, ani i to nemusel říkat. Možná komu by to řekla je tak Chris, protože věří, že ti dva k sobě něco cítí. Nebo aspoň Chris ke Xavierovi. Ale kdo ví, jestli ona už o něm neví vše.* To je skvělá superschopnost. *Pronese pobaveně a pak už se baví o Titanicu, u čehož má pobavený výraz.* Potřebovala mít pohodlí. Nebo s Jackem být nechtěla a tohle byla nějaká verze rzchodu. Protože chtěla, aby u nih bylo "šťastně až do smrti". *Poví ještě jednu ze svých teoríí, kterou právě vymyslela. Pak si převezme wiskey, kterou začne pomalu pít. Když zapne film, dopije poslední kapky ve skleničce a posadí se tak, aby na film vidděla.* Dobře, o tom jsem slyšela, ale neviděla. *Pokýve hlavou a natáhne se pro jednohubku.* Nemyslím si, že mi bude zima, ale díky. *Usměje se na něj.* Mhm a co když se buud bát? Zachráníš mě před tím filmem? *Zeptá se ho pobaveně.*

No tak.. Já ti to řekl jen z toho důvodu, že jsem myslel, že to nikomu neřekneš. *Uchechtne se.*Ale si by ti moc lidí ani nevěřilo. *Pokrčí rameny. Stejně jako by hodně lidí předtím nevěřilo, že by mohl být dobrým králem a přece jen to o něm teď několik lidí tvrdí. K jeho překvapení se to teď ale změnilo. Ale vážně má pocit, že Gretchen taky jen žertuje. Připadá mu jako člověk, který dokáže udržet tajemství. *Do Illea news by se to prodalo dobře. Korunní princ, kterého mělo několik lidí před měsícem za toho nejhoršího možného následníka trůnu, teď jsem se dost změnil a už kvůli tomu se diví a co teprve kdyby si mě představovali jak své manželce dělám romantické snídaně do postele? *Nad zvedne obočí. To už by asi nezvládli. * Hmm. asi jsi první, která to tvrdí, většině lidem se to zrovna nelíbí. *Když okomentuje ještě ten Titanic, rozesměje se.* Jo, to bylo fakt nádherný "Šťastně až do smrti." Ale rozhodně to splnili no. Stejně to bylo divný. Já být na tý lodi, vezmu sekyru, dostanu dveře z pantů a plavím se na nich. Na co jim tam zůstali, když se ta loď potopila? /Raději zaplatit poplatek za rozbité dveře, než umřít./ Není to pode mě nejhorší. Když tě to ale nebude bavit, můžu to jednoduše přepnout. *Klidně by nechal vybrat i ji.*Dobře, já jen kdyby náhodou.*Kdo ví, třeba se může najednou ochladit.* Za ruku tě odvedu do tvé komnaty, kde ti dám teplé mléko, řeknu pohádku se šťastným koncem na dobrou noc. A zajistím ti i noční lampičku, co ty na to? Chceš nějakou specifickou barvu? Třeba krásnou růžovou?

Smůla, asi by ses mě naučit nevěřit lidem. *Poví pobaveně. NIkdy by to neřekla, je to jeho věc. Tak to má se vší, dokáže uržet tajemství. Neudrží ho leda že by chtěla někoho potopit.* Náhodou, tvoje fanynky by to určitě ocenily. Už vidím, jak by žárlivě naběhly na na tvou manželku a žárlivě by ji vynadaly za to, že jí vaříš a ony od tebe žádné jídlo nemají. *Poví pobaveně a zavrtí nad tím hlavou. Ale i jí přijde ta předtsva vařícího Xaviera docela roztomilá.* Tak neříkám, že se mi to líbí. Ale pro toho, kdo tou vlastností trpí, to může být někde zábava. *Vysvětlí, načež pokrčí rameny. Pak se také rozesměje.* Už vidím, jak se ta loď potápí, ty ještě hledáš sekyru, abys mohl rozmlátil dveře, pak si ty dveře vezmeš, hodíš do vody a mezitím ti je někdo ukradne a ty můžeš takhle pokračovat do té doby než umrzneš. *Ušklíbne se nad tou představou.* Ne, budeme se dívat na to. Určitě me to bude bavit. *Poví, načež se střídavě dívá na filma s třídavě se dívá na Xaviera.* To zní vážně skvěle. Ještě plyšáka by to chtělo. *Na oko dotčeně nakrčí nos, že si nevzpomněl na plyšáka.* Když ž tak nějakou modrou nebo zelenou. *Navrhne s pobaveným pohledem.*

*Vážně mu nepřijde Gretchen jako někdo, kdo by jen tak vy kecal tajemství, ale kdo ví. Třeba se může mýlit a ona to pro první příležitosti prodá do Illea news. Ty dívky že Selekce si pustil docela k tělu, takže občas zapomíná i na to že by nemusely být takové jak se mu zdají. Kdo ví, co skrývají že? * Já lidem většinou nevěřím, ale ty mi jako mrcha nepřipadás. Mrcha, která to prodat. *Pokrčí rameny. *Naopak bych tě označil za milou holku. *Dodá hned k tomu. *Věřím že by to udělali a už jen kvůli tomu se nesmí nikdo dozvědět, že umím vařit. *Nepotřebuje mít před palácem houf fanynek. *Jo docela je. Přivádět lidí k šílenství je taky můj koníček. Pokud se to teda za něj dá označit. *Uchechtne se pobaveně. Zvlášť rádce rád trápil. Oni trápili jeho tak jim to aspoň takhle vracel. * No tak nějak by to asi dopadlo, ale zkoušet to nebudeme. Sice máme jachtu, ale rodina by asi nebyla nadšená, kdybych se ji rozhodl potopit. /Místo na druhou schůzku budu muset vybrat jiné, raději./*Kdo ví, kdy Gretchen přeskočí a bude to tam chtít potopit a jeho ještě jako Jacka přiváže k potrubí, kde ho ale nikdo nezachrání, takže se utopí. * Dobře, tak plyšáka. Medvídek zní dobře? Nebo máš jiné přání? *Zeptá se jí pobaeně. Ale asi jí vážně nějakého z legrace nechá poslat.* Pročpak? Růžová ti není pochuti?

*Nikdy by cizí tajemtsví nikomu neřekla, vždyť je to věc daného člověka. Uděala by to jen maimálně za účelem daného člověka naštvat, potopit. To by byla schopna vytáhnou všelijakou špínu a tajemství na daného člověka.* Nejsem mrcha. Jsem jen mrcha, pokud je to potřeba a někdo je na mě hnusný. To se pak jako mrcha chovat dokážu. *Poví upřímně a pak se uchechtne.* Dík,že si nemyslíš, že jsem mrcha. *Pokýve s pobaveným úsměvem hlavou.* Pak by sis mohl založit klub vaření. Neříkej, že by se ti nelíbily. Kdyby tam holky byly v zástěrách a nic jiného na sobě neměli. *Pobaveně na něj zamrká.* Já bych řekla, že se to za koníček považovat dá. *Pokrčí rameny, přece jen někdo štve rád lidi jen proto že ho to baví. Pak na oko smutně ohrne spodní ret.* Ani kdybys ji potopil jako vědecký pokus? Třeba by měli radost, že se věnuješ vědě. *Poví to na oko smutně, ale koutky rtů ji pobaveně škubou.* Jasný, medvídk zní skvěle. *Zazubí se na něj, načež se natáhne pro další jednohubku.* Nříkám, že růžovou nemám ráda. Ale jsou lepší barvy. Měla jsem i růžová vlasy kdysi dávno.

To je zase dobře. Když je někdo na tebe hnusný, nemáš si to nechat líbit. *Ale zkrátka mu nepřijde jako taková mrcha, která prozrazuje všem o všech jejich tajemství za peníze a tak.* Nemáš zač. *Uchechtne se. Za tohle mu ještě teda nikdo nepoděkoval a je to docela úsměvné, když se to tak vezme.* Řekni mi, kterému chlapovi by se tohle nelíbilo. Kdyby tam byli holky jen v zástěrách a neměly na sobě nic jiného, naučili bychom se asi vařit všichni jen proto, abychom je tam mohli očumovat. *Tak ale aspoň by jim ráno po vášnivě strávené noci přinesl snídani do postele, než by jim dali sbohem, ne? Aspoň u něj to tak do nedávna probíhalo. Že se s některou z dívek vyspal a druhý den se s ní rozloučil.* Tak to až se mě příště někdo zeptá na koníčky nezapomenu zmínit jako první. *Pobaveně se na ni zazubí.* Ani to by mi asi neprošlo. Já vím no, je to nefér. K čemu je člověku jachta, když si ji ani nemůže potopit a sehrát scénku z Titanicu, když chce. *Řekne rádoby smutným tónem.* Máš ho mít, bílého medvídka s červenou mašlí a zelenou lampičkou, to k sobě vše bude krásně ladit. *Až jí ale druhý den tohle komorná přinese, bude se teprve divit. Hned jak se vrátí do komnaty, zařídí to.* To si na tobě upřímně nedovedu představit. Spíše ti sluší ty, jaké máš teď.

Obzvlášť, když si holka. NA vás chlapy si tolik nikdo neodovoluje jak na nás. *Zasměje se, i když to až tolik k smíchu není. Několikrát byla středem různých nadávek od chlapů, kteří ji dělali nemravné návrhy, takže se musela naučit nějak bránit.* Navrhni tohle pro Selekci, třeba ti tam nkdo dojde. Ale samozřemě nikomu neříkej, že se tam bude vařit bez oblečení, to by tam už vůbec nikdo nepřišel. *Schválně by tam taky nepřišla, ale na pozorování by to zábava být mohla.* Já se divím, že si to ještě nezmiňoval. Chyba. Ahoj, já jsem Xavier a trpím koníčkem štvaní lidí. *Schválně napodobí jeho hlas a nasadí naštvaný výraz, který jí k němu sedí nejvíc .Následně ohrne spodní ret a nasadí zas ustný výraz.* Ta jachta je pak úplně zbytečná. Ale aspoň můžeš jít na dřevěnou loďku, za tu ně nikdo nesprne, když ji zničíš. *Uchechtne se , načež se pobaveně usměje.* Neříkej mi, že to hodláš vzít vážně. *Zeptá se ho s povytažený obočím. Nečeká, že by to vžně udělal.* Ale ani tyhle nejsou přírodní. Přírodní mám světle hněé. Jednou jsem si zkoušela na bílo nabarvit i obočí, aby t sedělo k sobě... Nezkouše to. *ZAšklebí se na tou vzpomínkou, kdy měla bílé obočí a vypadala jako albín.*

To je pravda. *Přikývne. Prostě je všichni mají za slabší pohlaví. I když on by se klidně vsadil, že v Selekci je aspoň jedna holka, který by mu dokázala nakopat zadek.* Myslím, že chlapů by tam bylo plno, jen těch holek tolik ne. Ale j, dobrej nápad. Uděláme nahé vaření s ostatními. *Zasměje se. On by se asi ani tolik nezlobil, ale neví jak by mu to prošlo u ostatních.*/A zase své sestry a bratra nahé vidět nemusím../ Jsem to měl říkat na prvních schůzkách, co? Ale nejsem si jistý, jestli by to nebylo zbytečné. Stejně jste podle mě to, že jsem otravný všechny poznaly po chvilce. *Usměje se.* A takhle mimochodem nemluvím a ani se tak netvářím.. *Lehce se zamračí nad tím jak ho dle jeho slov špatně napodobuje.* Někde ji seženu a pokud ještě někdy bude akce u vody, tak j tam potopím. *Slíbí jí z legrace. Pokud by se ale vážně měla konat nějaká party na pláži asi by to ve skutečnosti neudělal. To by musel být slušně namol.* Jistě, že to hodlám vzít vážně. Zítra se můžeš těšit na dáreček. *Skutečně jakmile přijde do komnaty tak jí nějakého medvídka objedná i s lampičkou.* Tak od toho bych chtěl vidět fotku. *Uchechtne se. Bílé obočí se mu zdá jako zvláštní představa. Všimne si, že film už končí a jednou jen titulky. Natáhne se po jednohubce a pak se zvedne.*Už bychom měli jít. *Nabídne jí rámě a když ho přijme, dovede ji k její komnatě.* Rád jsem s tebou dneska setkal. Dost jsi mi zlepšila náladu, děkuju ti. A doufám, že i ty jsi si to dneska aspoň trochu užila. *Skloní se k ní, aby ji mohl políbit na tvář. Je to spíše přátelské gesto.*Dobrou noc, Gretchen. *Popřeje jí a jakmile zajde do komnaty, on se vydá na Ošetřovnu. Ještě se chce podívat na mámu. Ale na mobilu už začne hledat medvídky.*

Ale nepočítej s tím, že tam přijdu. Hlavně tam pozvi takovou Chris. *Zazubí se na něj nevinně jako andílek. CHybí ji jen ta svatozář. Doufá, že ji teď Chris neposlouchá a nezabje ji za to, ale tohle si prostě odpustit nemohla. Navíc slyšela ten drb o tom, že ti dva byli spolu v komnatě.* Otravný bych neřekla... Spíš otrávený. *Opraví ho s pobaveným úsměvem.* Mluvíš tkahle, váříš se takle. Zkus někdy na sebe mluvit do zrcadla a uvidíš, že se tak tváříc. Pak se taky zkus nahrát a uslyšíš se. *Mrkne na něj a na jeho další slova se zazubí.* Teď sis podepsal smlouvu s ďábem a já to bru vážně, takže až bude kace u vody, klidně tě k té loďce dokopu. *Poví to naprosto klidně, jen na tváři má měnší úšklebek. DOufá jen, že teď nějaké akce budou. JAkmile začne mluvit o dárku, probodne ho pohledem.* Jsi blázen, Xaviere. *Zamumlá a protočí nad ním očima.* Nějakou fotku bych mohla někdy třeba najít. *Pokrčí rameny. Film všímala tak na oko, takže si ani nevšimne, že je tam už konec. Přijm jeho rámě a vydá se s ním pryč.* Taky jsem si to žila. *Přikývne a pousměje se, kdžy ji políbí na tvář.* Dobrou, Xave. *Rozloučí se s ním a zapluje do komnaty.*

*Když už je pryč z ošetřovny, tak je nadmíru spokojená. Může být s Nickem a jejich dvěma mazlíčky a konečně je schopná si doopravdy užívat život. Taky má díky tomu často úsměv na tváři. Jídlo jí dělá trochu problémy, když přijde na něco sladkého a větší porce, ale oproti tomu, co jedla při příjezdu sem, tak teď jí hromady. Zvládá jídlo třikrát denně jako normální člověk, i když trochu menší porce a občas je to boj, ale zvládá to bez přemýšlení o použití projímadel nebo jakýchkoli jiných prášků a obinadla. S doktory se domluvila na pravidelných kontrolách, kde jedině se bude vážit, aby se nehroutila v komnatě a na váze pak nestála třicetkrát denně. Taky už má za sebou první sezení s psychiatrem a i když se jí tam vůbec nechtělo, musí uznat, že si to představovala daleko horší, než to bylo. Teď se ale vydala na čerstvý vzduch. Na sobě má jednu Nickovu mikinu, která je jí obrovská a obyčejné džíny. Jsou to ale džíny o dvě velikosti větší než když sem přijela. Sice ještě potřebuje pásek, ale pořád to svědčí o tom, že pomalu ale jistě přibírá a je to na ní poznat. Nakonec dojde k vyhlídce na město, která jí přijde naprosto kouzelná. Ta voda, která ohraničuje posezení spolu s tmou a před ní osvětleným městem je naprosto kouzelná. V rukou má svůj deník a propisku, se kterým se potom posadí do tureckého sedu na sedačku a dá se do psaní nové písničky. Nechá rozpuštěné vlasy, aby jí spadaly okolo obličeje směrem k bloku a sem tam při psaní vzhlédne k výhledu před sebou.*

*logicky rád vidí, že se Maddie daří. Vidět ji s úsměvem na tváři je pro něj to nejcennější, i když ví, že ještě nemá úplně vyhráno. A taky je na ní pyšný jako nikdy. Když ale zmizela z komnaty, rozhodl se taky zajít nachvíli za svou sestřičkou, protože už jí dost dlouho neviděl. Navíc ví, jak špatně je na tom se socializací, takže jí chtěl trochu povzbudit. Když se pak vrátil a zjistil, že Maddie ještě není v komnatě, rozhodl se jí najít, což nebylo až tak těžké. Stačilo se zeptat jen pár služebných nebo strážců. V té tmě skoro nejde vidět, kórt navíc když má vlasy spadané kolem obličeje, přesto jí ale hned poznal. Neuniklo mu ani to, že opět píše do jednoho ze svých deníků. Dojde až k ní a posadí se za ní tak, aby jí mohl ruce omotat kolem pasu a hlavu zabořit do ramene.* A já jí můžu hledat jak idiot... *zamumlá pobaveně, když zjistí, že má jeho mikinu.* S takovou nebudu mít v čem chodit za chvíli. *uchechtne se. Ale líbí se mu, když nosí jeho mikiny nebo trička. Sluší jí víc jak jemu, což mu přijde vážně nefér.* Není ti tu zima? *zeptá se starostlivě. Přeci jen je tma, večer a navíc je tu kolem ještě plno vody.* Skládáš nebo jen píšeš?

*Sedla si kousek od jedné svíčky, která tady je, takže na písmenka v bloku vidí celkem obstojně, aby dokázala rozluštit, co napsala a viděla, jestli píše rovně nebo šikmo. Nevěří takovým těm dětským báchorkám, že si takhle zničí zrak, maximálně si unaví na zbytek dne oči, ale stejně nemá v plánu být dneska nějak extra produktivní a být vzhůru dlouho, takže je to jedno. Únava je jedna z věcí, které pořád přetrvávají. Nespala by sice pořád jako dřív, ale furt nemá tolik energie jako kdysi, když jí jídlo nedělalo žádné problémy a čokoládu si dala s radostí. Je zabraná do skládání a vymýšlení slok, takže ani nezaregistruje blížící se kroky. Proto jí trochu vyleká, když se za ní někdo objeví. Hned ale bezpečně pozná Nicka, který se za ní i potom ozve.* Příště za sebou nechám drobečky. *Uchechtne se pobaveně a zády se na něj natiskne, aby mu byla co nejblíž.* Neboj, to nedopustím. Vždycky si vezmu jednu, tu nosim dokud z ní voníš a pak jí dám vyprat a vezmu si další. Je to koloběh. Vrací se ti do šatny, abys je pro mě zase navoněl. *Zazubí se na něj a pootočí obličej, aby si mohla ukrást polibek.* Ne, není. *Zavrtí lehce hlavou. Občas jí je chladno i v relativně teplé místnosti, ale teď má na sobě triko s dlouhým rukávem a na něm jeho teplou mikinu, která hřeje docela dost, takže jí zima není. Navíc jí i hřeje momentálně sám on.* Skládala jsem, ale není to dobrý. *Zamračí se trochu na blok. Cítí se s Nickem tak neuvěřitelně krásně, že jí žádná slova nepřijdou dost dobrá.* Jak se má tvoje sestra?

*najít Maddie nebyl až tak těžké, čímž se jen potvrzuje to, že v paláci se nic neutají vzhledem k tomu, kolik lidí vědělo, kudy šla. Po chvilce dojde až k výhledu na město a to místo mu přijde hezké, i když je tu sama, ve tmě... taky by to v tuhle dobu nemuselo být 100% bezpečné. Kdo ví, kolik je tady psychopatů podobných Zachovi. Posadí se za ní a ruce jí omotá kolem pasu.* Promiň. *všiml si, jak se lekla.* To by bylo fajn, všechno by to ulehčilo. *uchechtne se.* I když pak by tě mohl najít i někdo jinej a to už by tak super nebylo. *dodá a pohladí jí palci po bocích, když se k němu natiskne.* Občas se chováš fakt jako blázen. To ti nestačim já? Ale zase v nich vypadáš nádherné, líp jak já, což je nefér. *uchechtne se. Nikdy moc nechápal proč pořád holky chtějí klučičí oblečení, ale zas nemohl popřít to, jak se mu v tom Maddie líbila. Oplatí jí ten polibek a pak se trochu starostlivě zeptá, jestli jí není zima.* Ale určitě je. Všechno co složíš je úžasný. Můžu si to přečíst? *miloval každou její písničku a nedokáže si představit, že by někdy měla napsat něco ne hezkého.* Vypadá v pohodě, ale podle mě jí chybí socializace, pořád je jen zalezlá v komnatě s prací. *protočí nad ní očima. Na jednu stranu jí ale trochu hcápe, ví, že to nemá jednoduché. Klidně by si to vzal za ni, ale v tom je zase neoblomná Nareth.* Co tvoji sourozenci? Mluvila jsi s nimi vůbec v poslední době? *nemá pocit. že by s nimi byla nějak více v kómatu. Slyšel něco o tom. že Atticus odjel z Illey, ale stále má přeci Maddie sestru.*

V pohodě. *Pousměje se, když se jí omluví. Sice se ho lekla, ale zase hned díky jeho dotykům a vůni poznala, že je to on. Taky to mohlo dopadnout i hůř kdy by se lekla, že se vrátil Zach. Ani nevěděla, jak je na tom. Ví, že ho převezli z ošetřovny na místo, které mu našla, ale dál se sama zařekla, že si o tom nebude nic dalšího zjišťovat a někoho se ptát. Potřebuje celou tu záležitost uzavřít a přenést se přes to. Ne pořád zůstávat v nějakém pomyslném strachu o to, jak se mu daří. I když nějaká starostlivost tu je, snaží se sama sebe přemluvit, že ať se mu děje cokoliv, zasloužil si to. Stejně jako tu zlomenou a probodanou nohu po mučení. Pořád má sem tam nějaké noční můry, které jí budí, ale pomalu se to uklidňuje.* Mě by někdo jen tak nehledal. *Potřese nad tím hlavou.* Budu ti nechávat zprávy, který rozluštíš jenom ty. *Usměje se nakonec. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby Nick její šifru nerozluštil.* Nechovám se jako blázen. Tohle je náhradní řešení, když nejsme spolu. Je to jako kdybych tě pořád měla u sebe. A navíc je v nich vážně teplo. Tim jak jsou velký, tak nádherně hřejou a to je super. Nádherná si teda nijak nepřipadam, ale nechci se dohadovat. *Uchechtne se, protože nepotřebuje, aby to sklouzlo k staré dobré hádce "jsi", "nejsem", "jsi" a takhle až donekonečna.* Klidně, jestli chceš, ale fakt od toho nic nečekej. Nějak nemůžu najít správný slova. *Natočí nakonec deník tak, aby do něj viděl i on a mohl si to přečíst a potom se zeptá na jeho sestru.* Pomohlo by, kdybych se s ní třeba seznámila? Mohla bych jí někam vytáhnout. Třeba jenom tady do zahrad. *Jí samotné nějaká kamarádka ve skrytu duše chybí, i když se naučila vystačit si sama a teď s Nickem a zvířaty. Ale stejně v sobě má nějaké to osamocení, které se na její tváři promítne hned, když uslyší otázku na své sourozence.* Ne, nemluvila. Jenom vím od mámy, že Atticus dojel v pořádku do Polska, protože ho to tu nebavilo a nechtěl se vídat s tou holkou, která čeká jeho dítě. S mámou jsem od tý doby taky nemluvila a strejda mi slíbil, že jí neřekne o Zachovi. A to ani neví všechno. A ségra... ani nevim, jestli tu furt je, nijak nekomunikuje, neukazuje se. Moc jsme spolu nemluvili už před příjezdem sem. Nejspíš je to moje vina. Kromě toho, že jsem prostě jiná a máme společnou jenom mámu, tak jsem poslední rok strávila odstrkováním ostatních, aby si nevšimli jak hubnu a nejim. Můžu si za to sama. *Sklopí pohled ke svým rukám a pokrčí rameny. Jestli jsou šťastní členové její rodiny, nemá si na co stěžovat a všechno to hodlá skrývat. Oni jsou pro ní důležitější než ona sama.*

*omluví se jí, protože jí nechtěl vylekat a políbí jí do vlasů, když ho ujistí, že je to v pohodě. Nezapomene se taky nadechnout její vůně, kterou tak miluje.* To nikdy nemůžeš vědět. Zach tě taky prvně nehledal...*zamumlá. Kdo ví, kolik takových psychopatů se palácem potlouká a on už nenechá nikoho, aby Maddie ublížil a nebo mu jí vzal. A navíc je tu nebezpečí rebelů. Ti můžou útočit kdykoliv a být tady sama ve tmě akorát zvyšuje riziko, že by se jí mohlo něco stát.* Nějaký jednodušší prosím. I když ono to možná bez alkoholu půjde jednodušeji. *uchechtne se. Minule mu to dost trvalo. Ale to měl taky dost vychlastaný mozek, kdežto teď už alkohol zase pár týdnů neviděl. Nebo aspoň teda ne v takové míře. A ani mu to až tolik nechybí. Nemá důvod cokoliv zapíjet a opít se pod obraz.* A já se dohadovat hodlám. Jsi nádherná a každej den mnohem více. Ta ošetřovna.. prospěla ti. Daří se ti skvěle, lásko a jsem na tebe pyšný. *políbí jí na krku. Ani neví, kolikrát něco podobného řekl a kolikrát to pak šlo znovu do kytek. Ale třeba tentokrát už to opravdu vyjde. Přeci jen zanedlouho odjedou a v AUstrálii by to mohlo zase být jiné. lepší. Pak si od ní vezme deník a přečtě si to, co složila. A je to přesně tak, jak říkal, přijde mu to krásné.* Je to úžasné Mad, trochu si věř. Mám tu nejtalentovanější ženskou na světě. *usměje se a deník jí vrátí.* Možná jo. Ale nemusíš to dělat. *Nechce, aby se cítila, že to dělat musí jako povinnost nebo tak něco. A navíc.. doufá, že by jen nepomlouvaly jeho a Maddie by se nedozvěděla ty trapné věci z minulosti, které vědět nemá. Nakonec se jí zeptá na její sourozence, protože nemá pocit, že by s nimi byla nějak v kontaktu.* Moc mě to mrzí. Ale není to jen tvoje vina... vina je i na jejich straně, pokud se nechali takhle odstrčit a nevšimli si toho, co se děje. Ale nikdy není přece pozdě to napravit, tak se zkus třeba aspoň ségře ozvat ty, když se neozve ona. Za zkoušku nic nedáš. Sourozenecký vztahy jsou důležitý. *chytne jí za ruce a začne jí jemně masírovat dlaně, i když ví, že už jich nemívá tak studené jako předtím. Ale stala se z toho pro něj jakási rutina nebo zlozvyk.* Navíc.. možná bys aspoň sestře mohla říct o anorexii.. podpořila by tě v léčbě určitě. A vždycky je dorbý mít na svý straně někoho dalšího.

Ne. Se Zachem jsem se seznámila u nás doma při jednom plesu a pak jsme se dali dohromady. A teď nemám zájem mluvit s jakýmkoliv jiným chlapem, kromě tebe. Natož se s ním dohromady dávat. Neboj, nikdo mě už od tebe neukradne, slibuju. *Pousměje se na něj a ukradne si jeden polibek. Nepovažuje se za tak výjimečnou, aby na ní měli úchylku hned dva nějací psychopati. Už tak nechápe, co na ní viděl Zach a jakto, že zrovna jí miluje Nick. Ale u Nicka si rozhodně na nic nestěžuje. Jeho lásku a pozornost si užívá a nebrání se jí. Naopak všechno vrací stejnou měrou.* Jednodušší šifru už neumím. Původně jsem měla v plánu dát ti ještě těžší. Vzal bys první písmena těch slov a každý musel posunout o jedno místo v abecedě dopředu, abys dostal vzkaz, ale když jsem tě viděla v tom domku... tak jsem to vymyslela jinak. *Dost jí pohled na něj tehdy bolel. Pořád si vyčítá, co mu udělala a že kvůli ní takhle padnul na dno a začal zase tolik pít. Šťastně se usměje, když jí políbí na krku a stiskne mu lehce ruku.* Děkuju. Vážně je mi o hodně líp. Nechci tě zase zklamat. *Ráda by mu slíbila, že už se nic zlého nestane a anorexie nad ní nevyhraje, ale už moc dobře ví, jak nevyzpytatelná tahle nemoc může být.* Přeháníš. *Zkonstatuje prostě s pobaveným úsměvem, když jí nazve nejtalentovanější ženskou na světě, protože to je rozhodně přehnané tvrzení.* Já vím, že nemusím. Kdybych nechtěla, tak se k tomu nenabízím. Ale ráda se s ní seznámím. Stejně budeme jednou rodina a navíc podle tvýho vyprávění je vážně sympatická. A mě se nějaká holčičí společnost taky občas hodí. *Pokrčí rameny a povzbudivě se na něj usměje. Nakonec jí ale úsměv trochu pohasne, když mluví o svých sourozencích.* No.. Když jsem s nima byla posledně v kontaktu, tak jsme řešili Atticusovo otcovství a prakticky se bavila jenom s ním. Mě jenom odkývala, že mám pravdu a jinak nic. Myslela jsem, že by se ukázala třeba na akci nebo tak, ale ne. A zase za ní nechci dolejzat. Jestli se se mnou nechce bavit a chce se odpoutat, musím to respektovat. *Pokrčí rameny.* Cože? Ne. Nechci jí o tom říkat. Ani nikomu jinýmu z rodiny. Už tak stačí, že strejda chtěl říct mámě o tom, že tě chtěl Zach zabít a jenom trnu, kdy jí to fakt řekne. Stejně se po tomhle do Polska nevrátim a odjedu s tebou, takže nemá cenu jí stresovat. Teď se mám skvěle a to je jediný, co ví a co vědět potřebuje. Ona i všichni ostatní z rodiny.

Ale ne vždycky musí jí o tvůj zájem. Nehledně na to, jak často jsou nějaké útoky a kdo ví, kolik rebelů je tajně v paláci. Určitě by tu nenechali princeznu jen tak psát si do deníku. *oplatí jí ten úsměv i polibek, i když v očích má starost o ní.* Ještě žes to neudělala, kdo ví, kde bysme byli. *ucehchtne se.* A promiň za ten domek... ani si to pořádně nepamatuju. Kromě toho, jak se ti točila hlava a vypadala jak zase jak mrtvola. *omluví se jí tišším hlasem. Nepamatuje si prakticky nic, čemuž se ani nemůže nikdo moc divit, ale i v tom stavi na ní poznal, že je něco špatně a logicky mu došlo, že už zase nějakou tu dobu neviděla jídlo. Ale asi jí z toho ani neviní. Na vině byl Zach a kdyby se neobjevil, ani by k tomu třeba nedošlo.* Nezklameš mě. Děláš mě jenom šťastnějším. *zamilovaně se na ní usměje. Už se tak stalo asi dvakrát a doufá, že už se to nebude opakovat znovu. Už ani neví, jaké další triky by si mohla vymyslet. I když se asi vždycky něco najde, když se chce.* Ani v nejmenším a opovaž se se mnou hádat. *rovnou jí varuje pobaveným hlasem. V tomhle neustoupí, což už jí snad došlo. Nebo v to teda aspoň doufá. Nebyla by to ani první hádka nebo dohady na tenhle styl.* Dobře. *kývne hlavou.* To jo, ale řekla ti to přímo? Máš taky právo na to zkusit navázat nějakej vztah s někým. Když to nevyjde, tak to bude zlý, to jo, ale aspoň bys tomu dala šanci. Ale do ničeho tě nenutím, jen nechci, aby ses nad tím trápila. *pokrčí rameny. Jsou to její sourozenci, to, jaký spolu budou mít vztah, je jejich věc a on asi nemá moc právo se do toho montovat. Jediné, na čem mu ale záleží, je, aby Maddie byla šťastná. Potlačí povzdych po jejích dalším slovech a místo toho jí chytne za boky a opatrně přetočí tak, aby skončila na jeho klíně čelem k němu, aby na ní taky konečně viděl. Prohlédne si jí a pohladí jí tváři.* Nebudeš chtít jezdit do Polska a vídat se pak s rodinou? *zeptá se zvědavě a tak trochu zmateně.* Já jen že.. mohli by na to třeba přijít nějak náhodně, omylem. Vždyť už jen doktoři tady to ví a víš, že stačí zatahat za pár nitek a máš co chceš, kort v královským postavení. A kdyby se to stalo, určitě by jich mrzelo, že ses jím s tím nesvěřila sama. *snaží se mluvit mírně a konejšivě, nechce jí do toho zase nějak tlačit, jen nechce, aby to pak něco zničilo.* Nech si to ještě projít hlavou, jo? Nechci tě do toho nutit a ani to dělat nebudu.. ale nezapírej to hned.

Klid, klid. Rebelové zaútočili nedávno, teď mají všichni oči na stopkách, takže nebudou útočit znova. Nezapomínej, že bejvalej rebel je teď vlastně můj bratranec. Prý zná jejich taktiky a tak, takže to bude v cajku. Nikdo mi neublíží. A dobře, jestli chceš, tak někam sama budu chodit jenom přes den za světla a budu se držet na dohled strážců. *Sice jí to není úplně po chuti, ale pokud tak bude on klidnější, tak to klidně podstoupí a bude to tak dělat. Chce, aby byl v klidu hlavně on, to je pro ní hlavní.* Neomlouvej se. Jenom... slib mi, že si vezmeš mě a ne tu flašku whiskey, jak jsi mi tam sliboval. Pamatuj, že se do ní blbě přiráží. *Zopakuje jeho slova s pobaveným úsměvem a musí potlačit smích. Zpětně jí to přijde vtipné, i když během toho rozhovoru se jí chtělo brečet.* Nehádám. Jenom tě trochu usměrňuju a klidním. *Uchechtne se.* Jo, asi máš pravdu. Prostě... se asi bojím odmítnutí? Radši se smířím s náznaky, než se dostat do trapné situace a pak se cítit ještě víc jako nějaký odkopnutý štěně. Nebo kotě. *Opraví druh živočicha na ten, ke kterému jí často přirovnává a pak se mu podívá do očí, když je má konečně před sebou.* Já.... jo, počítala jsem s tím, že budu. Ale... do svatby toho ještě dost přiberu, třeba si budu moct vzít upnutější šaty s odhalenými rameny, ty se mi vždycky hrozně líbily. A oni nepoznají, že je něco špatně. Nebo že bylo. Budu v pořádku, tak není potřeba je tím zatěžovat teď, když je všechno už na dobrý cestě. Akorát bych jim přidělala starosti a mohli by si to vyčítat a to nechci. Stačí starosti s dítětem Atticuse. *Snaží se mu to nějak vysvětlit.* Nedám jim důvod proč tahat za nitky. Navíc.... Jak bych mohla vůbec shrnout slovně, co se za poslední měsíce stalo? Netušim, jak bych to někomu řekla. O jídle, Zachovi... o všem, co mi dělal. To je prostě... já jim to nedokážu říct. *Potřese hlavou a rychle zamrká, aby zabránila slzám dostat se do jejích očí a pak na tváře.* Dobře. *Souhlasí nakonec, jestli mu to pomůže k nějakému pověstnému klidu duše, když si to promyslí, i když má pocit, že se dostala k výsledku, na kterém nehodlá nic měnit.*

Děkuju. *políbí jí do vlasů a bude rozhodně klidnější, když bude večer v jejich komnatě a ne někde venku sama. Navíc.. .v komnatě se toho taky dá dost dělat a je plno možností, jak se zabavit.* Já přirážel do whiskey...? *zeptá se zděšeně a vážně doufá v zápornou odpověď, porotže by se asi jinak propadl hanbou do země.* A slibuju, že si vezmu tebe a budu přirážet jen do tebe. Whiskey už nechci dlouho ani vidět. *uchechtne se. Pití má opravdu na nějakou tu dobu dost.* Což dojde k hádce. Musíš myslet do budoucnosti a předejít jí. *poučí jí pobaveným hlasem a potom se pousměje, když se opraví na kotě.* Ale třeba to trapná situace nebude. Dělej jak chceš ty, je to tvoje ségra. *pokrčí rameny, nechce se do toho zase montovat, dokud to nenabere na větších obrátkách a doufá, že k tomu nedojde.* Dobře.. a v upnutých šatech s odhalenými rameny by jsi vypadala nádherně. Ve všem by jsi vypadala nádherně. *nezabrání špatnému úsměvu, když si jí tak představí, jak jde za ním k oltáři. Zamračí se, kdžy vidí, jak rozmrkává slzy a hned si začne vyčítat, že o tom vůbec začínal.* Nee, já tě nechtěl rozplakat, promiň. *políbí jí láskyplně na čelo a konejšivě pohladí po paži.* Nemusíš jím to říkat, nenutím tě do toho. Je to tvoje volba, neměl jsem o tom vůbec začínat, promiň. *omluvně na ní koukne.* Díky. *pousměje se nakonec i když tuší, že to moc k čemu nebude.* Cuddlie zabírá Casterovi ten domeček a škrabadlo, když jsem odcházel z komnaty, nemělo to daleko k bitevnímu poli. *změní raději téma, které je trochu odlehčenější.* Až budu mít další pitomý nápady, zastav mě.

*Pousměje se na něj, když se domluví na nějakém tom kompromisu a spokojeně přivře oči, když jí políbí do vlasů.* No... Ne, nepřirážel. Jenom jsi mi referoval o tom, že si vezmeš whiskey, protože tě nikdy neopustí tak, jako já, žes mě taky vyměnil a je tvojí životní láskou. A pak jsi dodal, že se s ní blbě spí, protože má malý otvor. *Uchechtne se a je zvědavá na jeho reakci teď. Ráda by jí viděla i potom, co by mu řekla, že se doopravdy pokoušel s tou flaškou vyspat, ale zas tak zlá není.* To je dobře, když jsi s ní, ztrácíš svoje kouzlo. *Poznamená pobaveně, i když je to pravda.* A proč ty neřekneš nějakou realistickou věc jako kompliment, abych tě já nemusela usměrňovat a k hádce nedošlo? Proč nemyslíš do budoucnosti ty a nepředcházíš jí? *Nadzvedne obočí a použije stejný poučný tón jako on. Široce se na něj usměje, když jí řekne, že v šatech s odhalenými rameny by vypadala skvěle a už teď se nemůže dočkat, až k němu půjde uličkou a potom už bude oficiálně pouze jeho. Ale když pak mluví o tom, jak by měla přiznat, co všechno jí Zach dělal, musí rychle zamrkat, protože už jenom na to myslet šílený, natož o tom mluvit a přemýšlet, jak to říct svým rodičům.* V pohodě, nebrečím, klid. *Povytáhne koutky rtů na důkaz, že je v pohodě. Snaží se brečení před ním co nejvíc omezit. Nechce mu vztah a pobyt s ní ztěžovat neustálým brečením.* To je dobrý, vážně. Myslel jsi to dobře. Neomlouvej se. *Zavrtí hlavou a pak se uchechtne, když slyší o jejich mazlíčcích.* A Caster si nijak třeba nevzal zase pelíšek Cuddlie? Že by si to jenom vyměnili. *Zeptá se a potřese nad nima hlavou.* Mileráda, když k tomu budu mít šanci. *Ujistí ho se smíchem. Ale třeba Castera přitáhl nekontrolovatelně - což jí vůbec neštve, naopak, má to kotě hrozně moc ráda - a Cuddlie... tam se s ním nedalo argumentovat, protože si už v hlavě prosadil, že bude mít mývala.*