Skrytý vodopád

*Ráda si čte u vodopádu. Je tam takový klid, jako snad nikde jinde. Když teda nepočítá svou vlastní komnatu. Ale to je jiné. Moc nevnímá svoje okolí, je do knihy úplně ponořená. Tahle je její oblíbená. Jmenuje se to Pýcha a předsudek. Taková klasika. Tu snad četl každý. Když na ni někdo promluví, rychle zvedne hlavu s trochu vykulenými oči.*Ne, nerušíte. *Odpoví a pousměje se.*Omlouvám se, začetla jsem se, neslyšela jsem vás přicházet, proto jsem se tak trochu lekla. *Dojde jí, že asi musela vypadat divně. Stoupne si a opráší se.*Já jsem Eadlyn. *Natáhne k němu s úsměvem přátelsky ruku.*Můžu znát vaše jméno?

*Keď príde k dievčine usmeje sa a pozrie na ňu. Keď ho ona však nespoznáva pozerá sa na ňu no nakoniec predsa len prehovorí.* Ja som Tobias Adolf Andersson. Teší ma Eadlyn. *Usmeje sa a podá jej ruku.* A ešte jedna vec. Môžeme si tykat? Keď už máme byť spolu. *Nejak si myslí že jej to z mena došlo a už vie o čo sa jedná. Bolo by lepšie keby si tykaly ak majú spolu prežiť zvyšok života.. Teda ak nikto nezruší ich zasnubenie.*

*Trochu se lekla, když na ni někdo promluví, protože se začetla a nevnímala okolí, což je věc, která se jí stává docela často. Stoupne si, představí se, jak by měla a podá mu ruku. Na tváři má přitom úsměv. Ten nosí většinu času. Jen málokdy ji někdo najde bez něj.*Mě taky.*Usměje se na něj ještě jednou, ale na rtech jí úsměv zamrzne poté, co od něj slyší jeho další slova.*Cože? Jak spolu? *Zeptá se zmateně. O tom, že je zasnoubená neměla ani tušení. *A-ale jo. Tykat si klidně můžeme. *Řekne ještě pořád zaraženě.*

*Nevrhne tykanie no jej pekný úsmev zmizne a vymení sa za to prekvapenie po jeho slovách.* No, ty o tom nevieš? *Pozrie na ňu trochu zmätene.* No naši rodičia nás tak trochu zasnúbili. *Povie pomaly a pozrie sa na ňu.* Tak fajn, ja budem len rad. *Usmeje sa a pozrie sa na ňu. Takže ma snúbenicu, ktorá ani nevie ze nejakého snúbenca má a k tomu je to zrejme veľký knihomol. No zaujala ho. Ma pekný úsmev..*

*Usmívá se, teda do doby, než řekne, že jednou budou spolu. Dříve čekala, že ji rodiče zasnoubí, proto se ani k nikomu nechtěla vázat, ale teď? Myslela si, že pokud by byla zasnoubená, už by to věděla, ale očividně se zmýlila. *No.. do teď jsem nevěděla.*Přikývne.*To.. mi došlo.*Uchechtne se a prohrábne si rukou vlasy, přičemž se jí pár pramínků uvolní.*Promiň. Jen jsem to fakt nečekala. Do teď se o tom ani nezmínili.. *Pousměje se omluvně.*Takže.. Pokud se nemýlím, Andersson je rod ze Švédska, že ano? *Ujišťuje se jen pro jistotu.*A ty jsi korunní. Vím, že tam jsou jen dva princové a z toho je jeden ještě malý.*Doufá, že si to vybavuje správně. Snaží se mít aspoň nějaký přehled, ale je toho tolik, že se to občas plete.*

To je v pohode, našim to tiež dlho trvalo kým mi to povedali. *Zamyslel sa a v hlave mal živú spomienku na to ako mu to rodičia oznamovali a ako sa vtedy nervoval a nej radšej by ich s tým Isacovim mečom zabil.* Áno. Je. *Potvrdí jej to, že je so Švédska a ďalej ju počúva.* Presne tak. Vidím, že máš dobrý prehľad. Mám ešte dvoch súrodencov. Obaja sú mladší. Sestra Madlen a brat Isac no on má len päť.* Povie jej a pozrie na ňu.*

*Přikývne.*No, těm mým asi přišlo moc vtipné, když se to dozvím přímo od tebe a skoro tu chytím infarkt..*Uchechtne se. Je pořád trochu vyvedená z míry, což je na ní poznat, ale snaží se to skrýt. Podle příjmení odhadne, že je ze Švédska a je tam korunním princem. Což ji nepotěší. Nechce být královnou, nepřijde jí, že je na to stavěná. *Díky. Snažím se mít dobrý přehled. Sice ze svého titulu nejsem moc nadšená.. A určitě by se našla jiná dívka, která by byla lepší princeznou, když už jí jsem ale já, snažím se být aspoň co nejlepší, jak můžu.*Pousměje se na něj. Posadí se nedaleko od něj na jeden vyšší kámen.*Nechceš se posadit?*Kývne na místo, vedle ní, kam by si mohl sednout, aby mezi nimi zároveň byla uctivá vzdálenost.*Jinak, já jsem nejmladší, nevím jestli to víš nebo ne. Mám sestru Angel a bratra, Jace. *Řekne mu taky něco o své rodině.*Tak.. co třeba rád děláš ve volném čase? Asi bychom se měli o něco více poznat. /Když se už máme brát../

Možno to to len zabudli povedať nakoľko mali na starosti celú selekciu. *Pokúsil sa zo seba vyplodit nejaké rozumne riešenie a pozrel na ňu. Možno to fakt bola pravda. Keby mal on vytvoriť selekciu nedokázal by myslieť na nič iné, a oni možno taktiež.* To chápem. Tiež nie som nadšený z toho, že mám byť kráľom. Madlen by bola lepšia kráľovná ako ja. Rád by som bol aspoň na deň normálnym človekom a užíval si život, bez kamier a všetkých tých veci. *Skonštatuje a keď vidí ako so sadla a ukázala na miesto preňho Zasmial sa no napriek tomu si sadol.* Dakujem. *Sadol si a počúval ju.* Síce nemám až taky dobrý prehľad ako ty ale základné informácie som si zistil. *Povie a potom sa dostanú k jeho koníčkom..* No vlastne nemám veľa voľného času, no keď už sa nejaký nájde trávim ho väčšinou s knihami. No často strážim aj brata. *Povie niečo krátko o sebe a zamysli sa.* Ako malý som hral aj rôzne športy basketbal, volejbal, futbal, no po čase ma to prešlo a venoval som sa už len šermu. Hlavne kvôli Isacovi. *Povedal a pozrel sa na ňu.* Rodičia ma od mala učili hrať na piano a otec trval na tom aby som jazdil na motorke. Aj keď matka zo začiatku nesúhlasila nakoniec mi to povolila. *Povedal a usmial sa.* A čo ty? Čo robíš cez svoj voľný čas?

*Přikývne.*Možná ano, všechno zařídit okolo Selekce jim dalo pořádně zabrat.*Přitaká.*/Ale asi se jich zeptám../*Nejspíše jim prostě napíše do rodinného chatu a uvidí, co jí na to řeknou. Napadne ji také, že se možná báli. Ví, že Jace nebyl nadšený ze Selekce a štvalo ho to a Angel se zasnoubení moc nevydařilo, co ví a je za to na rodiče dost naštvaná a prakticky s nimi nemluví. Neví, kdy je viděla naposledy prohodit nějaké slovo.*Jo, to já taky. Vím, že mám štěstí, jak jsem se narodila. Můžeme mít prakticky cokoliv, že? Kdybychom si o něco řekli.. Jsou tu lidé, kteří jsou na ulici a hladoví.. Ale občas mě to tu všechno štve. Ráda bych prožila alespoň den jako obyčejná holka z města, daleko od tohohle všeho..*Problém je, že když si zajde do města, všichni ji hned poznají. Navíc je to dost nebezpečné, kvůli rebelům. Sedne si na kámen a pokyne k místu vedle ní, kam si může sednout, aby tu jen tak nestál. Usměje se na něj, když jí poděkuje a tím mu řekne, že nemá zač. Chvilku se baví o svých rodinách, jak on tak ona k tomu něco řeknou a když mluví on, snaží se obzvlášť pozorně poslouchat a zapamatovat si to všechno. *Taky ráda čtu. Máš nějaký oblíbený žánr? Nebo rovnou knihu?*Tu svou pořád drží v rukou a podívá se na obal Pýchy a předsudku.*Sport mám taky ráda. Hlavně běhám, občas si ale taky zaboxuju a dokonce i šermuju. K tomu mě vlastně přivedl bratr. Ráda ho porážím.*Řekne s pobaveným úsměvem na rtech. Když ji pobídne, taky se rozmluví.*No, jak jsem řekla, ráda čtu, taky sportuju.. Co se týče hudby, hraju na bubny. Mám ráda jízdu na motorce, bohužel vlastní nemám. *Občas si nějakou vypůjčí od bratra. Aniž by o tom věděl..*A ještě mám dost ráda zvířata, jezdím na koni a nově mám kotě o který se starám. Našla jsem ho ve městě, vypadalo hladově, nemohla jsem ho tam jen tak nechat.

To máš pravdu. Asi som moc nevďačný keďže prekticky stále túžim po normálnom živote. Každý chce to čo akurát nemá. *Poznamenal a pozrel na ňu. Vlastne bola celkom pekná. Zaujal ho jej úsmev. Bola chudsej a nižšej postavy. Keby jje vek nepoznal tykol by jej určite menej. Hnedé vlasy, celému jej výzoru dodávali akýsi ešte krajší výzor. Potom sa rozrosprava o sebe a svojich konickoch. Je rád, že sa zapája a nenechá ho rozprávať celú dobu.* Vlastne mam rad väčšinu žánrov, sci-fi, horory, romantické jednoducho všetko. Teda neznášam encyklopédie. *Zamysli sa a keď si uvedomí co povedal Zasmeje sa. Povedal jej to akoby to bola najtajnejšia informácia na planéte. Všimne si ze v jej ruke je kniha.* Vidím, že máš rada romantické. *Usmeje sa a prehrabne si vlasy.* Naozaj sermujes? Tak to niekedy môžeme zašermovat. *Usmeje sa.* Ú nás sa zopár motoriek nájde, v prípade potreby viem nejakú poskytnúť. *Zasmeje sa* Naši sa išli zblázniť, keď zistili ze môj brat si domov doniesol ježka. *Znova sa zasmial a všimne si, že sa už stmieva. *Nie je ti zima?

Já.. taky si tak připadám. Nevděčně. Vím, že je mnoho lidí, kteří jsou na ulici, trpí hlady a po každý, když si stěžuju na život v paláci, mám chuť si na druhou stranu dát facku a napomínám se, že bych měla spíše být vděčná.*Je ráda, že to vidí stejně. Tobias se jí nezdá jako nějakej nafoukanej blbeček a povídá se jí s ním celkem dobře. Jak se ukáže mají i několik společných koníčků. Zasměje se, když to, že nemá rád encyklopedie řekne, jako by to bylo nějaké tajemství.*Ano, čtu hlavně romány. Ale nebojím se i jiných žánrů, po románech mám asi nejraději detektivky a fantasy. Občas nějaký i ten horor.*Není člověk, který by se hnedka bál poté, co si přečte něco strašidelného. Tak jak to má asi většina holek. Aspoň z těch, co ona zná.*Jo, šermuji. Vím, ne moc typický koníček pro holku, zvlášť princeznu. *Pokrčí rameny.*Ale mě to prostě baví. *Na jeho nabídku přikývne.*To bych ráda. Měl bys trénovat, abych tě neporazila tak lehce.*Myslí to jen z legrace, schválně ho škádlí a jde to na ní poznat.*Díky.*Usměje se na něj.*Ježka? Netypický mazlíček. Můj bratr má dvě lišky. Hodně mých příbuzných má zvláštní mazlíčky.. Ještě je tu lenochod, malé prasátko.. Co vím v minulosti se tu objevil i rys a tygr. *Potřese nad tím hlavou.*Trochu ano..*Když to tak Tobias nadhodí, rozhlédne se kolem a zjistí, že se už pomalu stmívá.*

Ale je dobre, že si to uvedomujeme. Ja viem, že niektorý si to ešte neuvedomili a podla mňa ani nikdy neuvedomia..*Povedal a tak sa nad tým Zamyslel. Bolo to takmer jasne. Veľa ľudí veľmi využívalo svoje postavenie a v okolí naň nadávalo.* Knihy sú fajn. Môžeš si pri nich poriadne oddýchnuť, a aspkn na chvíľu sa môžeš dostať do iného sveta. *Poznamenal akoby to vyčítal z nejakej knihe o knihách.* Prečo nie? Každý má právo na akýkoľvek koníček. Či už si princezná alebo nie. *Usmeje sa.* To určite musím.. Sermovat s päť ročným a s tebou asi nebude to isté. *Zasmeje sa a potom sa dostanú k domácim maznáčikom.* No áno. Vlastne je to fajn maznak, akurát, že tie jeho ostré veci sú všade. *Zasmeje sa.* Napríklad rad zostal v hlavnom salóne a keď tam mal otec nejakú poradu sadol si práve na ten pichliač. Pamätám si ako sa tedy Isac bal, že ho výkaze z rodiny. *Zasmeje sa a spýta sa jej, či jej nie je zima. Cez ramena jej prehodí mikinu a venuje jej úsmev.*

*Přikývne.*To je určitě dobře. Znám i pár lidí, kteří si svého postavení dostatečně neváží a nechápou, jaké mají vlastně štěstí.. Jsem ráda, že nejsi jedním z nich. Vždycky, když jsem se třeba zamyslela nad tím, že by mě rodiče zasnoubili, hlavně jsem se modlila, aby ne s někým povýšeným nad ostatními a někým, kdo si neváží toho, co má. Jsem ráda, že takový nejsi.*Většinou všechno říká na rovinu, přesně jako teď. Nedokáže ani moc lhát, lež na ní jde jednoduše poznat.*Knihy mám osobně mnohem raději, než filmy. Můžeš zapojit vlastní představivost. Navíc ve filmech je třeba hodně věcí z knihy vynechaných. *Řekne, že šermování asi není nejnormálnější koníček, ne pro dívku a princeznu.*Já vím, že má. Ale hodně lidí na to pohlíží.. zvláštně. Aspoň z mého okolí. Našlo by se pár, kteří si o princeznách myslí, že by měli jen sedě v pokoji a vyšívat či co. *Uchechtne se a potřese hlavou.*To nejspíše nebude.*Zasměje se společně s ním.*To se nedivím. Jinak, ty máš mazlíčka?*Zeptá se ho zvědavě.*To jako vážně? *Tahle historka ji zase přiměje se zasmát.*Lituji tvého otce, muselo to pořádně bolet. *Udělá na obličeji bolestnou grimasu, když si to představí. *Až se někdy třeba ocitnu v přítomnosti tvého brášky, budu si dávat pořádný pozor. *Pořád jí přijde zvláštní myšlenka, že se vlastně za pár týdnů bude muset přestěhovat jinam. Kvůli tomu jí štve, že jí to rodiče neřekli dříve. Neměla čas se na to pořádně ani připravit. *Děkuju. *Poděkuje za mikinu, ale starostlivě svraští obočí.*Nebude teď ale zima tobě? Pokud ti to vadí, klidně si ji vezmi zpět, nechci abys nastydl, nebo tak.*Myslí vždycky prvně na druhé, než na sebe a nechce, aby se mu něco stalo, kvůli ní.*

*Len sa pousmeje nad jej slovami. Je rád, že vie co si ona o ňom myslí a, že si obaja o sebe myslia to isté. Pozrel sa na ňu a začala téma o knihách.* To áno. Aj keď je v knihe napísané, že ma postava čierne vlasy a mne sa v hlave uloží ako blondína proste ňou bude. *Zamsmeje sa. Vlastne to je jedna zaujímavá vec na ňom a na jeho čítaní.* To áno, väčšinou sa dievča z kráľovskej rodiny predstavuje ako osoba sediaca na zadku vysivajuca nejaké obrusy. Ale už dávno to tak nie je. Nežijeme v stredoveku. *Zasmeje sa a ked hovorí o sítí znázorňuje to rukami.* Bohužiaľ nemám. Vždy som chcel no otec protestoval vraj by som naňho nemal čas. *Poznamenal a potom povedal Isacovu historku o ňom a jeho ježkovi.* To áno. Dosť dlho ho nastvane hľadal no potom ho to prešlo. *Zasmeje sa pri spomienke na to.* Pozor si dávať musíš stále. Ale pri nom asi väčší. *Zasmeje sa znova.* Eadlyn, prosím ťa. Ja som v pohode nemusíš sa o mňa starať.

*Bála se, aby se z jejího snoubence nevyklubal nějaká blb, když teda přemýšlela, jestli nějakého vůbec bude mít, protože se jí o tom rodiče ani slůvkem nezmínili. Nicméně, Tobias se jí zdá fajn a doufá, že ani ona mu nepřijde nějak otravná a nebo nafoukaná. Snaží se být milá. Zasměje se nad jeho slovy.*Víš, že to mám podobně? *Je ráda, že aspoň něco spolu mají skutečně společné a jejich zasnoubení by nemuselo být tak hrozné.*/Nejspíše to nebudu mít tak těžké jako Angel../*Nezávidí Angel jejího snoubence, který se k ní nechová nejlíp. Ale kdyby mohla, v mžiku by si je vyměnila. Raději by, aby Angel měla být s Tobiasem, protože ten vypadá mile. Ona by s Coreym nějak přežila. Hlavně, když by byla její sestra šťastná.*Nežijeme, ale bohužel několik lidí si to pořád neuvědomuje. *Potřese nad tím hlavou.*To je škoda. *Poznamená.*Ale kdybys nějakého mohl být.. Jakého mazlíčka by sis vybral?*Zeptá se zvědavě. Ona má moc ráda kočky, teď má jednu, Maeva. Doufá že nebude problém s tím, že by si ho vzala s sebou do Švédska.. Zasměje se spolu s ním.*Budu si dávat pozor.*Nerada by skončila jako otec Tobiase.. muselo ho to dost bolet. Poděkuje mu za mikinu, ale strachuje se, aby teď nebyla zima jemu.*Dobře. A ještě jednou díky. *Usměje se na něj. *Jak se ti vůbec líbí v Illey?

Tak to je fajn, že v tom nie som sám. Vždy som si prišiel ako nejaký divný. *Zasmeje sa. Všimne si to ako je zamyslena ako by riešila niečo veľmi dôležité.* Deje sa niečo? *Pozrie na ňu a trochu si ju obzrie.* To máš pravdu. Dúfam, že aj oni si to čoskoro uvedomia. *Povie nakoniec a prehrabne si svoje vlasy.* Vlastne neviem. Nemal som nejak čas uvažovať nad tým. Mam rad v podstate všetky zvieratá ale asi by som skôr išiel do klasických zvierat žiadne exotické klokany ci pavi. *Zasmeje sa. Predstaví si ako po ich veľkej sále chodí hrdý pav a okolo neho poskakuje klokan. No úžasná predstava.* Ale urobím všetko pre to aby sa k tebe nepriblizil. *Usmeje sa a potom jej dá mikinu. Keď znova poďakuje pokruti hlavou niečo v zmysle, že to je v pohode* No máte to tu pekné. Naši sa tu zoznámili. Je to fakt milé vidieť ich akos a tu spolu tešia a spomínajú na staré časy.*

To nemusíš.*Pousměje se na něj. Taky to občas dělá. Nemůže si pomoct. Chvilku se zamyslí nad svou sestrou. Protože Tobias se jí zdá milý, je jí líto Angel kvůli tomu, jak dopadla se svým snoubencem.* Jen něco s mou sestrou.. Nechci tě hned moc zahlcovat svými problémy.*Nechtěla by, aby mu připadala nějak otravná. Holka, co musí pořád řešit svoje problémy a fňuká.*Pro mě je důležitý, že si to uvědomuješ aspoň ty. *Nerada by, aby byl jako jeden z nich, kteří si myslí, že by holky měly jen sedět na zadku a vyšívat. To ona dělat nehodlá.*Třeba jednou budeš mít vlastního mazlíčka. Teď u jsi dospělý a můžeš si o tom rozhodovat sám. *Pokrčí rameny.*To zase nemusíš. *Zasměje se. Poděkuje mu za mikinu a až když ji ujistí, že mu to nevadí a přežije to bez ní, odvede téma jinam.*Taky to byl domluvený sňatek? Nebo jaký je jejich příběh?*Ráda poslouchá romantické příběhy, takže jedině uvítá, pokud se o tomhle Tobias rozpovídá. Podle toho, jak to řekl usuzuje, že jeho rodiče spolu našli štěstí, ať už to byl domluvený sňatek či nikoli.*

*Usmeje sa. Je rád, že v tom nie je sám. Vlastne je celkom spokojný s výberom jeho rodičov.*To je v pohode nemám s tým problém. Určite ak budem vedieť rad ti pomôžem. *Usmeje sa a dúfa, že mu to povie ak nie tak to bude rešpektovať, je to jej rozhodnutie.* To je pravda. Určite nejaké plánujem ale najprv treba vyriešiť zopár rodinných problémov až potom môžem myslieť na seba. *Zamysli sa a povie jej, že jeho rodicia sa tu zoznámili keď povie, že by o tom rada vedela viac rozpovie jej ten príbeh, ktorý pozná naspamäť.* Vlastne nie. Matka bola komorna tu v zámku a otec sem prišiel ako zahraničný hosť. Síce prišiel až v strede stihol niekoho nájsť a tým niekym bola moja matka. Spoznali sa vlastne úplne obyčajne matka sedela na kraji jazera a otec sa kupal. A nejak sa našli, od vtedy sa stretávali a ich vzťah sa deň za dňom zlepšoval. Teraz sú spolu. *Zasmeje sa. Nie je to nič extra romantické no preňho je to to najkrajšie kúzlo aké pozná.*

*Nechce mu připadat nějak ufňukaně a nebo jako holka, která si věčně na něco jen stěžuje. Proto si není jistá, jestli mu o sestře říct nebo ne. *Myslím,že v tomhle nic nedokážeš změnit a sní mi pomoct. *Povzdechne si. *Zkrátka jsem se zamyslela nad svou starší sestrou, která je zasnoubena s korunním princem Polska. Ten není nejmilejší, dokonce jí hodil hlínu fo obličeje.. A jen se cítím trochu špatně, protože zrovna já jsem zasnoubena s tebou.. Never to zle, připadáš mi skutečně fajn, jen.. Kdybych mohla, hned bych do to se sestrou vyměnila. Aby to oba měla lepší. *Pokrci rameny když mu dopoví, co jí trochu trápí *Rodinné problémy? Jestli chceš, klidně se mi taky svěř. *Ona to koneckoncu udělala, ale pochopila by, kdyby se jí Tobias sám ještě nechtěl svěřovat a respektovala by jeho soukromí. Když se dozví, že se v Illey seznámili jeho rodiče hned začne vyzvidat, jak to bylo. Pozorne ho poslouchá, když mluví a usmívá se. *Je to hezký příběh. *Lišil se aspoň od ostatních. Většina královských párů by totiž řekla, že to byl dohodnutý sňatek. *Doufal jsi, než si se dozvěděl o našem zasnoubení, že se taky takhle znenadání někdy zamiluješ? *Ona si žádného kluka nepustila k tělu. Nechtěla mít v případě zasnoubení zlomené srdce. *

*Povie jej ze ak ma nejaký problém rad jej pomôže. Keď sa však dozvie problém len s a usmeje.* Máš dobre srdce. Je to od teba veľmi milé. No keď sa k tvojej sestre správa tak zle neuvažovali rodičia o zrušení zasnúbenia? *Pozrel s ana ňu. Toto by ho naozaj zaujímalo. Bola to prvá vec ktorú mu povedala matka hneď po tom ako s a dozvedel ze je zasnúbeny. Cenil si z ato svojich rodičov.* No. Vlastne sám neviem co presne sa deje otac ma s tým nechcel moc zaťažovať viem len, že matka má problémy zo srdcom. Vraj je to dedičné a jej otec na to zomrel vo veku v akom je teraz ona. Vraj už nemôže dlho vládnuť. *Povie v skratke príbeh a takmer by sa rozplakal no nechce vyzerať ako citlivka a tak to v sebe potlačí. Vždy mal lepší vztah s matkou nevedel si predstaviť, že by o ňu niekedy prišiel. Keď sa dostanú k zoznámeniu jeho rodičov rozpovie jej ten príbeh. Ďalej sa len usmeje. Naj jej otázkou sa zamýšľať nemusí a tak hneď odpovie.* Ja som o tu lásku prišiel..

*Řekne mu, co ji napadlo a co ji trápí. Chtěla by, aby byla Angel šťastná a e jí líto, že musí být s takovým hulvátem, jako je její snoubenec.*Díky.. No já vlastně nevím. Angel s rodiči odmítá mluvit, takže si o tom ani pořádně nepromluvili.. Uvažuju, že bych za nimi zašla někdy sama a zkusila jim její svatbu rozmluvit. *Nelíbí se jí, že by měla Angel skončit s Coreym. Jelikož s mu sama s něčím svěřila, co ji trápí, zeptá se i jeho na rodinné problémy, když je zmíní a pozorně poslouchá. Zatváří se lítostivě.*To je mi vážně líto. Ale snad bude v pořádku.. *Odmlčí se.*Taky to máme v rodině, problémy se srdcem. Zemřela na to moje prababička a měl to i můj děda, i když ten na to nezemřel.. Bylo to kvůli rebelům.. Nicméně, v paláci v Illey máme skvělé doktory, kteří se tím zabývají dost. Když by něco, určitě by jí pomohli. Tvoji rodiče tu jsou s tebou, ne? *Myslí si, že slyšela něco o králi a královně Švédska, proto to i řekla, ale není si jistá na sto procent. Příběh jeho rodičů se jí zdá krásný a nejspíše jedinečný, protože většina princi a princezen má dohodnutý sňatek, takže se jí líbí, že se někdo zamiloval i bez něj.*Přišel? Co se stalo? *Jako první ji napadne, že měl přítelkyni, ale tu musel opustit kvůli tomu zasnoubení. Když by to bylo tak, hned by si to začala vyčítat.*Pokud mi to ale nechceš říct, chápu. Asi je to bolestné téma a nechci z tebe tahat něco, co mi sám říct nechceš, pokud s na to necítíš.

Možno sa to za chvíľu vyrieši aj samo a ten jej snúbenec odstúpi sám. *Aj keď o tom pochyboval povedal jej to hlavne preto aby ju utesil.* Verím tomu. No bojím sa o ňu. *Povie a odmlci sa.* vy tu tých rebelov mate často?*Spytal sa so záujmom počul nieco o tom no nikdy sa tomu nejak veľmi nevenoval. * Áno sú. Chceli to ako spomienkový výlet. Madlen chcela ísť tiež a Isaca doma nechceli nechať takže sme tu všetci. *Zasmeje sa bolo to celkom zaujímavé že sa sem do valila celá Švédska rodina.* To je v pohode už má to prešlo. /Aspoň myslím./ Boli sme spolu pomerne dlho. Nasla si ineho.. *Povedal to veľmi v skratke.* Ale už rozprávam veľa. Poved mi niečo o sebe. Chcem ta trochu spoznať. *Jeho zamyslený výraz sa zmenil na úsmev a celú svoju pozornosť venoval jej.*

*Přikývne.*Možná ano. Ještě nejspíše zbývá pár měsíc, než skončí Selekce, nastanou svatby a odjezdy.. Kdo ví, jak se to vyvine.*Doufá, že se to nějak vyřeší a Angel si nebude muset svého snoubence vzít, i když je nejspíše jen malá pravděpodobnost, že on by z toho zasnoubení odstoupil. Illea sama si odstoupit nemůže dovolit. Další válka by byla zdevastující. Už teď mají o sedm provincií méně, než měli předtím, určitě by přišli o další.*Jsou tu pořád. Jedná se o lidi, kteří nesouhlasí s naším kastovním systémem. V minulosti se kasty zrušili, jenže to protestovali zase jiní a útoky tu pořád byli. Vždycky se najde někdo, komu se nebude líbit, jak to zrovna je, nejde to udělat tak, aby byli všichni spokojení.. I když mě samotné se kastovní systém taky nelíbí.. Asi je to prozatím nejlepší řešení. /Třeba se to ale za vlády Jace změní./*Je jí líto, když se dozví, že je Tobiasova máma nemocná a ujistí jej, že v Illey jsou dobří doktoři, kteří by jí určitě pomohli, kdyby se snad něco stalo. I když doufá, že jejich návštěva proběhne bez komplikací. Překvapí jí i informace, že už byl nejspíše zamilovaný a hned se na to zeptá.*Aha.. to je mi líto. *Ale na druhou stranu se jí uleví, že za to nemůže jejich zasnoubení, jinak by si to vyčítala.*Co bys chtěl slyšet? Rodinu jsme probrali, stejně tak koníčky.. Pokud chceš taky něco vědět o mých předchozích vztazích..*Naváže na jejich předchozí konverzaci.*Tak žádné nebyly. Nechtěla jsem se k nikomu vázat. Tipovala jsem, že mě jednou rodiče zasnoubení a nechtěla jsem skončit se zlomeným srdcem. A jsem ráda, že jsem si držela raději odstup. Možná i proto jsem s tím teď tak v pohodě.

Uvidíme. *Povie a viac sa k tej téme nevyjadruje. Príde mu zbytočne to znova rozoberať. A tak zostane ticho.*To je pravda ľuďom nikdy nevyhovieš. Ale nič sa s tým nedá robiť. Keď kasty sú nevyhovuje to tým z nižších a keď nie sú nevyhovuje to tým z vyšších. *Skonštatuje a znova ju začne počúvať.* Nemá prečo. Už sa tak stalo. *Skončí aj s touto témou. Potom sa jej spýta na niečo o nej.* Mal som sedem rokov keď som plakal. Moja komorna mi povedala, že sa manželstva odhadujú. Bol som z toho v šoku. Otec mi vtedy sľúbil, že ma nikdy nezasnuby a ze si môžem vybrať sam. No zradil ma a aj nepriek tomu má zasnúbil. Ale teraz, keď ta poznám som mu vďačný. Veľmi. *Usmeje sa na Eadlyn a za pozerá sa jej do očí.*

*Přikývne. Doufá, že se to nějak vyřeší, ale na druhou stranu si nedělá moc velké naděje, protože ví, jak je to všechno komplikované.*Přesně tak. A my se vážně snažíme dělat, co můžeme. Jenže jak bylo už řečeno, vždycky tu bude někdo, kdo bude nespokojený, ale nedokáže se smířit s věcmi tak, jak jsou. *Povzdechne si. Situaci v Illey jí přirozeně trápí.*Ve Švédsku nejsou rebelové, ne? Nebo se mýlím?*Neví, jaké země rebelové a podobní povstalci trápí. Pro ni je navíc nejdůležitější země, ve které celý svůj život až do teď žila. Mrzí ji, že nějaká holka Tobiasovi tak ublížila, ale jak řekl, co se stalo, stalo se.*Ale stejně je. Ty sis něco takového nezasloužil. *Když ji požádá, aby mu o sobě něco řekla, sama rozvede, jak to měla se vztahy, protože ji nic jinýho v tu chvíli nenapadne. Taky se na něj usměje a trochu jí i zčervenají tváře, když od něj slyší, že je svému otci vděčný, že je zasnoubený zrovna s ní. Jen doufá, že její červené tváře vidět. Už je docela tma. *Já jsme taky ráda, že mě zasnoubili zrovna s tebou.. Jak jsem už řekla, vypadáš fajn a myslím, že by nám to nějak mohlo klapat./Když se do sebe nezamilujeme, můžeme být aspoň přátelé, ne?/