Venkovní jízdárna

*přemýšlel nad tím, že by mohl zkusit tady v tom bludišti najít Daesyn. Od odjezdu z Austrálie svou sestru neviděl a chce se ujistit, že se tu někde ještě nezabila. Na sobě má černé džíny s dírami na kolenou a tmavě modrou mikinu. Což je příjemná změna od šatů a lodiček. Prvně hledal svou sestru v její komnatě, kde ale nebyla, a tak ho napadlo zamířit do stájí. Taky se po cestě pár lidí zeptal, jestli ji neviděli, ať tam zbytečně nechodí. Od nějaké komorné se dozvěděl, že je ve venkovních stájích a tak zamířil tedy tam. Opřel se o zábradlí, které dělí tribuny a závodní dráhu.* Měla bys nosit helmu, jinak přijdeš i o ten zbytek rozumu, který ti ještě zbyl.*řekne Daesyn a usměje se jako andílek. Helmu by podle něj ale opravdu nosit měla.*

*Rozhodla se si jít zase zajezdit. Na to jít od baru je brzo i na ni, navíc jí ještě pořád trochu bolí hlava z toho včerejška. Ani si není jistá, jestli tam dneska půjde. Ve stájích si vezme toho nejvíce divokého koně, co tam. Je. Nějaký vzpurný kůň ji nezastaví, naopak, si tím ráda pro sebe samotnou něco dokáže. Vjede s ním na venkovní jízdárnu, kde je i závodící plocha a několik překážek. Párkrát Oxyna pobídne, aby několik překážek přeskočil. Když přeskočí i další, zastaví se, protože si všimne někoho, kdo ji pozoruje. Kadena neviděla už týden, protože přesně tak dlouho jsou už v Illey. Nad jeho poznámkou protočí očima.*Mluvíš z vlastní zkušenosti? Ale já aspoň ještě nějaký rozum mám.*Usměje se na něj jako úplný andílek a nevinně zamrká. Tenhle její kukuč ji už párkrát zachránil od rodičů, protože tak vypadá docela jako andílek.*Kde lítáš bráško? Týden jsem se neviděli. Na tom večírku jsem tě hledala, ale nenašla tě.*Pobídne Oxyna, aby doklusal blíže k místu, kde je Kaden.*Viděla jsem Ashera. Nevím, kdo je z našeho zasnoubení víc nadšenej. Snažím se vymyslet, jak nás z toho dostat, ale ten kretén ani v tomhle nemůže pro jednou spolupracovat. Nechápu, co jsem rodičům udělala, že mě po tom všem museli zasnoubit zrovna s ním. Si raději vezmu nějakýho šedesátiletýho vévodu, klidně i staršího, než jeho. Ten by byl nejspíše impotentní, další výhoda.

*rozhodl se vypátrat svou sestru, což se prvně zdálo jako dost nemožný úkol, ale nakonec uspěl. I když s pomocí nějaké komorné, která se mu dost líbila. Nakonec tedy Daesyn našel ve stájích, což ho upřímně ani nepřekvapilo. Ví, že jezdívá dost často.* Jo máš, ale rozhodně míň, než já. *popíchne ji, protože je nad jasné, že Daesyn má o dost méně rozumu než on* Chyběl jsem ti, co? *řekne sebevědomě a zazubí se na ni.* Na večírku jsi hledala špatně, protože jsem tam byl, ale odešel jsem s Noorou dost brzo. *je vážně rád, že ho Daes nenašla na tom večírku. Když uslyší o Aherovi, zatne čelist, protože toho hajzla nesnáší a jakmile ho někde uvidí, tak mu zakroutí krkem.* Toho hajzla si brát nebudeš i kdyby nám vyhlásila Belgie válku. Rodiče sice nepřemluvim, ale když to vydržíš do tý doby, než budu králem, tak to zasnoubení nějak zruším. *je hodně ochranářský, takže logicky nechce, aby musela být jeho mladší sestřička s někým, kdo ji zlomil srdce už jednou. Korunovace je stejně naplánována pár týdnů poté, co se vrátí do Austrálie. Sám to takhle chtěl. Ne, že by se těšil na to, jak bude králem, ale taky ví, kolik málo na sebe rodiče mají času, tak jim ho chce aspoň trochu dopřát. A takhle má další důvod, proč to jen urychlit. Chce nějak pomoct Daesyn.* Viděla jsi tu někde už Anaydis? Nějak se mi ztratila z dohledu a už pár dní jsem ji nikde neviděl. A žádný viditelný škody na paláci taky ne, což mi přijde divný.

Moudřejší ustoupí.*Zazubí se na svého bratra.*Docela jo. Kromě tebe a An tu zatím nikoho jinýho neznám. A kromě mých komorných tedy, ale ty nevypadají, že by se chtěli nějak kamarádíčkovat. *Porkčí rameny. Ví taky, že jsou tu všichni v jednom kole, protože přípravy na Selekci jsou v plném proudu a ony nikdo ze zaměstnanců paláce se nezastaví. Nadzvedne obočí.*Noorou? To je kdo?*Momentálně si nedovede vybavit, o koho se jedná. Zmíní Ashera, na kterého narazila. A že by z jejich setkání byla nadšená se říct rozhodně nedalo. * Máš být králem až po návratu z Austrálie, já si mám vzít Ashera ještě před odjezdem z Illey a odstěhovat se s ním, nejspíše teda se počítá s touhle variantou. *Připomene mu.*Navíc už to mám vymyšlený Prvně jsem uvažovala, že se někým nechám zbouchnout, to by se to pak rozhodně zrušilo, ale od toho jsem upustila. To, co hodlám udělat se ti možná nebude líbit, ale pro mě to tak i bude lepší.. Víš, že takhle nejsem šťastná a ani sem nezapadám.. Nejsem dobrá princezna a ani jí být nechci, proto se vzdám titulu. *Vysvětlí mu, co hodlá udělat.*Pak bych se vrátila do Austrálie, mám dost peněz, rodiče nám všem dávali, však víš, pro případ nouze a najdu si práci. Tak těžký to určitě nebude.*O princeznu se budou rvát snad všechny firmy už jen kvůli tomu, že by jim dělala dobrou reklamu.*Dneska ne, včera taky ne, to jsem byla ve městě, ale předevčírem jsem na ni narazila v kuchyni, kde našla sušenky, snědla několik balení, bylo jí i špatně, tak spala u mě.

*protočí očima a ukáže jí prostředníček.* Mělas napsat. Přišel bych za tebou. *pokrčí rameny.* Jedna holka. Je milá. A taky hezká a tak šíleně nevinná. Seznámili jsme se tady.*poinformuje ji. Noora pro něj nic víc neznamená. Jen se těší, až ji opije, jak jí slíbil a poté si ji dovede do komnaty. Je mu totíž jasné, že střízlivá by mu nic nedovolila. Když Daesyn zmíní Ashera, tak mu ztuhnou rysy tváře, protože toho hajzla nesnáší a nechce, aby si ho musela Daes vzít.* Tak svatbu prostě oddaluj. Rodiče se taky měly vzít tady a nakonec se vzali až v Austrálii. A korunovace se taky může posunout. *pokrčí rameny.* Daesyn jsi normální? Přeci se nenecháš zbouchnout jen tak. Na to ani nemysli. A k tomu titulu... s tím nesouhlasím. Já vím, že tuhle pozici nemáš moc v lásce, ale když se vzdáš titulu a odstěhuješ se, tak z toho lidi budou šílet. Nebudeš pod ochranou strážců a může se ti něco stát. *Tenhle nápad se mu opravdu moc nelíbí, ale lepší, než kdyby se nechala zbouchnout, což mu přijde jako úplná blbost.* Bože, ta taky neví, kdy má dost. *zamumlá a potřese nad svou nejmladší sestrou hlavou.* Ale asi to má po tobě. Pamatuju si, jak jsi jako malá snědla snad všechnu zmrzlinu, co byla v paláci, a pak ti bylo ještě dva dny potom blbě. *uchechtne se.*

Nechtěla jsem tě otravovat. Navíc jsem se taky dokázala zabavit sama zatím.*Musela prozkoumat přece ty nejlepší bary ve městě, ne? Zmateně se zeptá, kdo je Noora a po jeho slovech si povzdychne. Ví, kam tím vším dvořením se jí míří. Takhle to udělal s nejednu holkou.*Uvědomuješ si, že se k ní chováš stejně, jako ke mě Asher?*Nadzvedne obočí.*Ty možná tu kratší dobu nikoho jinýho mít nebudeš, ale stejně jak já jsem byla pro Ashera, ona je pro tebe jen hra. Viděl jsi, jak jsem z toho všeho byla a pořád jsem v háji sám, stejně na tom bude i ta holka, obzvlášť, jestli je nevinná. Já předtím byla taky a koukej na mě teď.*Po Asherovi se dost změnila, před ostatními, kromě rodičů, Ashera a An se uzavřela, chodí do barů, kde se opijí, občas si dala i drogy, což samozřejmě nikdo neví a stala se z ní kuřačka, protože i cigarety jí trochu pomáhají. I když prvně kouřila protože Asher taky a když cítila tu vůni kouře, připomínalo jí ho to.*/Jsme fakt úplnej zoufalec./Hmm..*Zamručí souhlasně. Ví, že by jí bratr pomohl, ale ona je rozhodnutá se z toho dostat sama a řekne mu i jak a co má v plánu.*Kadene.. Já tě nežádám o to, abys souhlasil a taky tě nežádám o tvoje svolení, jen ti to oznamuju. K tomuhle jsem už rozhodnutá a bude to tak nejlepší.*Pokrčí rameny. Popravdě se těší na to, až se titulu zbaví.*Lidi budou šílet? A co, když zrušíš moje zasnoubení s Asherem a bude hrozit válka s Belgií? Budou to dávat za vinu jak mě, tak i tobě. Média se na nás tak jako tak sesypou. *Pak si povzdychne.*Tak se nevrátím domů. Zůstanu tady, v Illey, líbí se mi tu. Tady mě lidi neznají, teda ne až tak, ve městě můžu chodit normálně. A nebo bych šla do Španělska.*Tam jezdili za prarodičema a ona to tma přímo miluje.*Ať řekneš cokoliv, titulu se vzdám. Nejsem takhle šťastná. To víš sám. Tak budu určitě víc, jak teď. Lidi se po čase uklidní.*Aspoň v to tedy doufá. Řekne mu, kdy naposledy viděla jejich mladší sestru, stalo se to asi před dvěma dny, kdy se přejedla sušenek.*Nelituju ničeho.*Uchechtne se.*

Tak, že ses zlila v každým baru v okolí? *povytáhne obočí a poté ji řekne, kdo je Noora.* Tohle ale nemůžeš srovnávat. Tys Ashera milovala, ale my se sotva známe a ona ví, že jsem zasnoubený a nejsem na vztahy. *pokrčí rameny. Je to o dost jiné, než s Daesyn a Asherem. Noora to o něm ví a on k ní nic necítí, i když musí uznat, že se s ní cítí opravdu dobře.* Daesyn no tak. Myslíš, že chci, abys byla pryč od domova přes celej oceán? Španělsko.. fajn. Tam máme rodinu a jednou za čas je navštívíme. Ale v Illlee nikoho neznáš a je to dál. *povzdychne si a prohrábne si vlasy.* Dobře no.. stejně ti v tom nezabráním.. ale ještě chvíli s tím aspoň počkej, prosím. Třeba si to rozmyslíš. *stále se mu to moc nelíbí, ale ví, že by tak byla šťastnější. Chvíli se baví o jejich sestře a uchechtne se po jejích slovech.* Jak se ti tu vůbec líbí zatím?

To mě trochu přeceňuješ. Zase ne v každým, je jich tu dost. Jsme tu týden, sedm dní, z toho jsem jeden byla s naší sestrou a jeden byla akce tady v paláci a dneska, což je vlastně sedmý den, jsem tady, takže jen čtyři večery jsem někde byla.*Provede velké počty.*No.. to je docela pravda. Pokud ví, že nejsi na vztahy, což já u Ashera zase nevěděla a že jsi zasnoubený, tak je to něco jinýho no. Ale i tak, chceš ji dostat do postele ne? Pak si jí nevšímat.*i tak se jí to nelíbí, ani trochu.*Tak se s někým seznámím. *Pokrčí rameny.*A budeme si volat, psát.. Jako král nebudeš mít ani moc čas jezdit do Španělska. I když jít tam, asi by to bylo jednodušší, tady jsou ty kasty a to se mi zdá docela divný.*Potřese hlavou.*To nezabráníš.*Přitaká.*Počkám do konce Selekce, budu si teď užívat posledních pár týdnů luxusu a pak se titulu prostě vzdám.*Nemyslí si, že by se stalo něco, co by ji donutilo si titul ponechat. O tomhle přemýšlela několikrát a vždycky se jí to zdálo jako dobrý nápad.*Jo, ujde to. Bary dobrý, i fajn lidi ve městě. Akce by tu sna dne museli být tak hrozný, když ta první byla tak dobrá, bylo to zábavnější, jak v Austrálii. Ale je tu něco, co si budu do konce živoat vyčítat a to je to, že jsem tě neviděla v těch šatech.*Řekne zcela vážným hlasem, ale na tváři jí hraje úsměv.*Jak se tu líbí tobě?*Položí mu stejnou otázku. Vytáhne z kapsy cigarety, jednu si vezme a zapálí si ji.*Chceš taky?

Jenže já tě znam a vím, že dokážeš dát i dva bary za den. *uchechtne se. Poté začne bránit sebe a Nooru, dívku, se kterou se seznámil.* Jo, chci. Ona stejně žije tady, pracuje tu jako komorná, já jsem zasnoubenej, i když dlouho nebudu, a Austrálie je daleko od Illey. I kdyby mezi námi něco bylo, a kdybych chtěl, aby mezi námi něco bylo, tak to nemá smysl. *pokrčí rameny.* Vidíš, ještě by se z tebe stala nějaká Osmá, nebo co já vim, jak to tu funguje. *nechápe, proč zavedli kasty a přijde mu to jako blbost.* Tak se tedy vzdej titulu, ale zůstaň aspoň v Austrálii. Můžeš si přeci vzít některý ze sídel. *navrhne ji další variantu.* Já jsem za to rád. A kdybys uměla líp hledat, tak bys mě našla. *zazubí se na ni.* Fajn, bary ve městě dobrý, ty v paláci nic moc, nějaký hezký holky se tu taky najdou. Ale akce jsou zatím příšerný. *odpoví ji na tu samou otázku s menším úsměvem na tváři.Trochu se zamračí nad těmi cigaretami, ale jednu si vezme.* Dík.*nechá si jí od ní zapálit a když následně potáhne, slastně přivře oči.* Btw měla bys s tím přestat. Akorát ti to škodí. *řekne vážně a koukne na ni.* A ty drogy taky. Nemysli si, že jsem tak pitomej, abych si nevšiml. *opravdu není tak hloupý a v paláci se taky nic neutají.*

*Uchechtne se.*Jenže já tam nejsem celej den, to by mě brzo omrzelo. Jdu tam vždycky až k večeru.*Řekne mu. *A i kdyby, těch barů je tu fakt dost. Zatím se mi nejvíce líbilo v Luxury baru btw. Kdybys chtěl menší tip./Tam bych mohla zajít i dneska../Už přemýšlím o budoucnosti s ní, jo?*Poškádlí ho a v očích má jiskřičky.*Však by se mohla s tebou přestěhovat do Austrálie. To není problém, ne?*Ona ho v tom teda nevidí.*Mohla bych se proplatit do vyšší kasty a nebo kdybych si možná promluvila s králem, třeba by mi dal aspoň třetí kastu, na znamení dobrých vztahů.*Pokrčí rameny. Neměla by problém si nakráčet do královy pracovny a říct si o to. Drzá je na to dost.*V sídle? To by bylo skoro jako v paláci. Navíc tma by byli strážní a služebnictvo, ani náhodou. To už bych fakt mohla zůstat v paláci. Já chci žít prostě sama. Mít byt s větším balkonem, kde si dám květiny, takový ty převislý přes balkon. Obývák slazený do světlých barev, jako třeba bílé a šedé, tam by byl i stůl pro želvy. Ložnici zase do červené a šedé barvy.. Všechno útulná, podle mě. Kuchyň stačí menší, aspoň prozatím.*Není nijak moc velká kuchařka. Uchechtne se. Bude litovat i nadále, že ho v těch šatech neviděla.*Akce jsou skvělý.*Namítne. Vytáhne cigarety svou zapálí a nabídne i jemu.*Nemáš zač.*Popotáhne a vydechne kouř.*To je mi jedno.*Uklidňuje ji to. A nemyslí si, že by byla schopná přestat. Pak se na něj trochu v šoku podívá a zamračí se.*Nepřestanu ani s pitím, ani s cigaretami a ani s drogami. Je to můj život budu si s ním dělat, co chci.*Nevěděla, že to Kaden ví a napadne ji, jestli něco tuší i rodiče.*Táta a máma.. to ví taky? /Nejspíše ne. To už bych od nich slyšela určitě nějakou přednášku./

A za jeden večer stihneš dva bary a najít si nového týpka na noc.*stále ji popichuje, i když se mu to, jak bere jen vztahy na jednu noc, moc nelíbí.* Tam jsem byl jednou a rozhodně tam půjdu ještě. /S Noorou./*doplní v duchu.* Maximálně o nejbližší budoucnosti s ní v posteli. *řekne důrazně, protože nic víc nechce.* Zapomínáš na ten fakt, že jsem zasnoubenej s tou princezničkou z Číny nebo z kama je. *usadí ji.* Noora? Vždyť se pořád červená a nikdy pořádně nepila. Jasně, ta si nakráčí ke králi a bude škemrat o vyšší kastu. *řekne ironicky.* A vůbec, nech Nooru Noorou. Nic pro mě neznamená. *ukončí to, protože ho tahle debata vytáčí a nebaví. Poté poslouchá její sáhodlouhé vyprávění o vysněném bytě a někdy v půlce přestane dávat pozor.* Počkej, ty si budeš sama vařit? Vždyť vyhoříš. *tohle mu ale neunikne.* Jasně, to se ti říká, když tam nemusíš jít v šatech. *protočí očima a pobaveně potřese hlavou. Poté si od ní vezme cigaretu a přivře oči slastí, když si potáhne.* Ale mě ne. *namítne. Všimne si šoku v jejím pohledu, když zmíní i drogy. Ví o tom a rozhodně se mu to nelíbí.* A já jsem tvůj starší bratr, který tě má chránit a ne sledovat, jak se ničíš. Alkohol? Fajn. Cigarety? To se mi moc nelíbí, ale dělám to taky, takže je asi nefér ti to brát. Ale drogy? Sakra, Daes. Vždyť se tak úplně zničíš. Já vim, že nejsi šťastná a co všechno ti ten hajzl udělal, ale víš, jak na tom budeš za pár let? Až budeš chtít mít děti? Pokud budeš takhle pokračovat, tak z tebe bude akorát troska. Prosím, ty drogy vynech. Nehodlám tě sledovat když děláš něco, co tě zabíjí. *řekne pevným hlasem a podívá se jí do očí.* Ne. Aspoň já jim nic neřekl, ale kdyby to věděli, tak by to asi nenechali jen tak, takže to pravděpodobně neví. *odpoví ji.* Klid, nic jim říkat nebudu. Mám tě rád a nechci, aby ses s nimi hádala nebo tak. Ale leda, pokud slíbíš, že se pokusíš přestat. Jestli se z tebe stane závislá ženská na drogách, tak jim to řeknu.

*Uchechtne se.*Nerada se přemisťuji z jednoho baru do druhého. Teda, když to není fakt v tom první hrůza a skoro tam neumřu nudou.*Líbilo se jí v Luxury baru, takže mu dá i tip na něj.*Je to tam fakt dobrý.*Přikývne. Skvělá muzika, okolo, lidi a hlavně pití.*To se dá zrušit.*Pokrčí rameny.*Vždyť i ona je korunní princezna, ne? Jako jak si to chcete představit? To vaše manželství? Čína a Austrálie jsou od sebe příliš daleko./Kdyby to byly sousední země, dobrá, ale tohle je přes oceán./Co o blábolíš? Já řekla, že bych se podplatila Já. bych se podplatila, do vyšší kasty a nebo šla za králem a na znamení dobrých vztahů ho poprosila o vyšší kastu. Nemluvila jsem o tý tvý přítelkyni, ale o sobě. Měl by sis zajít na ušní.*Sjede ho pohledem. Rozvypráví se, jak by chtěla, aby vypadal její nový byt.*Hele, když budu pracovat, ke snídani si koupím jen nějaký pečivo, najít se někde v práci v restauraci poblíž a půjde jen o večeře. A víkendy třeba. *Pokrčí rameny.*Nikam nemusíš v šatech?*Zasměje se.*Bráško, já v šatičkách s těžkými šperky na dvanácticentimetrových lodičkách a vlasama v účesu, kvůli kterými skoro nemohu pohnout hlavou, abych ho nezničila, trávím každou akci. *Dá mu cigaretu a sama si i zapálí. Když zmíní i drogy, překvapeně na něj pohlédne.*Poslouchej Kadene, o děti nestojím, i kdybych nebrala drogy, nemohla bych je nutit mít za matku někoho, jako mě, nestojím za nic. Za pár let budu troska? To už jsem teď. A sledovat to nebudeš muset. Však víš, že se odstrouhat a vzdám titulu, nebudeme se tolik vídat. Ty budeš mít stejně svý povinnosti a vlastní rodinu časem, takže na mě zapomeneš. A budeme všichni v pohodě.*Zase si popotáhne z cigarety a vyfoukne kouř.*A dělám to jen občas, mám to pod kontrolu.*Fakt to nedělá tak často. Není o jednoduchý, se udržet, ale docela to zvládá. Dokáže se ovládat. *Jo, vím, že kdyby to věděli, dostala bych přednášku a ještě mě poslali na odvykačku. /Budu se muset pro jistotu vzdát titulu dřív, aby to nestihli. Pak na mě nebudou moct. Navíc je mi už devatenáct, jsem plnoletá./*Pak si povzdechne.*Dobře, pokusím se přestat.*Slíbí mu naoko.*/Ani náhodou./ Ale fakt to není nijak častý třeba dvakrát do měsíce a takhle si to držím už okolo roku.

*dohadování se o baru už dál nekomentuje. Nemá to smysl, oba jsou stejně tvrdohlaví.* Jo, ale Čína nám pak třeba vyhlásí válku. *pokrčí rameny.* Co já vim, zeptej se rodičů, jak to chtějí udělat a proč jích napadla taková stupidní věc. *Protočí očima.* Na ušní bys měla jít ty, protože jsem jasně řekl, že moje přítelkyně není. Nic pro mě neznamená. Je to prostě jen další holka na noc, se kterou si chci trochu více pohrát a užít zábavy, když už tady musím trčet. *řekne vytočeně, protože Noora jeho přítelkyně není a ani nebude. Nechce vztah.* V tvým případě je to víc než dost.*stojí si za svým a pořád věří tomu, že Daesyn ten byt podpálí.* Jo, ale ty jsi holka. Vy to děláte. *pokrčí rameny a vezme si od něj cigaretu.* Nestojíš za nic, Daesyn a byla bys svkělá matka. Potvrdili by ti to všichni. Jak na tě mám asi tak zapomenou, doprdele? Jsi moje sestra. Asi těžko na tě zapomenu. Nejsi troska. Máš zlomený srdce. Ale pokud takhle budeš pokračovat, tak z tebe troska bude. *řekne naštvaným a pevným hlasem.* To říkají všichni. A pak se z nich stanou drogově závislí, co nedají bez drog ani ránu. *Ví, jka to chodí. A nechce, aby tak dopadla i jeho sestra.* Daesyn.. *zavrčí, protože ji zná a je mu jasné, že její slib nehodlá splnit.* Pokud s tím nepřestaneš do konce Selekce, tak se to dozví rodiče, nebo nějak zakročím sám. A je mi jedno, jestli je bereš jednou za měsíc nebo každej den. Bereš je. A to je to, oč tady jde. A jednou do toho stejně spadneš úplně, pokud nepřestaneš zavčasu.

Hmm.. to možná i Belgie.*Řekne tiše.*Když se na to podívám takhle.. Nezdá se mi to rušení zasnoubení zas tak dobrý nápad. Válka proti Číně a Belgii by byla pro Austrálii zdevastující.*I když to nevypadá, na Austrálii ji záleží, je to přece jen její domov. Navíc nechápe, proč Kadena zasnoubili s jiným korunním. Jak si to představují? Nechápe to.*Jo, hlavně, že tohle mi taky leckdy vyčítáš. Že chodím po barech a občas si tam někoho najdu. A fakt to není každej den jinej. Nejsem děvka. /Jednou maximálně dvakrát týdně to ale člověk potřebuje../Ale tne byt nepodpálím. Trochu důvěry prosím.*Její hlas zní ublíženě, ale v hloubi duše chápe, proč jí Kaden ohledně toho vaření tolik nevěří.*I tak, aspoň pro mě je to fakt nepříjemný. Nohy od podpatků bolí stejně, často tam máme my holky puchýře.. Máme to těžší./Chlapi to mají jednodušší, v mnoha věcech. Musí se uchechtnout.*"Nestojíš za nic." Díky za povzbuzení.*Ví, že to asi myslel jinak, ale musí ho popíchnout. Zbytek jeho slov nijak nekomentuje.*Jo, ale takoví lidi to nedrží už přes rok pořád stejně. Ti do toho spadnou po chvilce. *Ona to dělá od tý doby, co se rozešla s Asherem.*Děláš si srandu? *Zeptá se kamenným hlasem.*Fakt lituju, že jsem se ti teď svěřovala. Jasně, řekni to rodičům třeba hned a pošlete mě na odvykačku, ale pamatuj, že to ti nikdy a fakt nikdy neodpustím. *Podívá se něj pohledem, ze kterého by leckoho zamrazilo.*Tobě jsem věřila. Že ti můžu všechno říct. Ale ty s tím očividně hned běžíš za rodičema.. nádhera.*Pobídne koně.*Pojď, Oxyne.*Pobídne ho do klusu a rychle s ním odjede do stájí.*

Ale válku s Belgií nějak dáme. Brát si ho nemusíš. Ale s Čínou už by to nešlo. To je jedno.. já to nějak vymyslím. *ukončí to.* Já neříkám, že jsi děvka. Ale nemáš to co vyčítat mně, když děláš to samý. *Protočí očima.* Sorry, ale ne.*uchechtne se.* No jo, máte to těžký, chudinky. *protočí očima.* Víš, že jsem to takhle nemyslel. Kdyby jo, tak bych řekl "Stojíš za nic." Blbě to vyznělo. A ty nemáš důvod si tohle o sobě myslet, tak si to nemysli. *řekne vážně.* Jo, ale může se něco stát. Teď ses potkala s Asherem. To tě může jen pobídnout k otmu do toho spadnout. *stojí si za svým. Jakmile uvidí její kamenný výraz, je mu jasné, že udeřil na slabé místečko a taky si to pěkně podělal.* Nebudu jim to říkat hned. Řeknu jim t ov momentě, kdy uvidím, že se mi ztrácíš před očima. *Neunikne jí její pohled, který ho ale neodradí.* Chápeš, že to dělám pro tvoje dobro? A nikam tě neposílám teď a ani za nikým nejdu. Řekl jsem do konce Selekce. Ta může trvat několik měsíců. Daesyn ty nevíš, co děláš a já ti chci pomoct a ochránit tě. Tak mi nevyčítej to, že se o tebe starám a mám o tebe strach. Taky se můžu začít chovat jako strejda Clavio k mámě a může mi to být někde.. to chceš? *zeptá se jí s povytaženým obočím. Když Daesyn odejde, otočí se na patě a vydá se směrem k nejbližšímu baru, aby na tuhle hádku mohl zapomenout pomocí alkoholu.*

*Měl zase nějaký čas volno, takže se rozhodl vzít svou malou dcerku na poznávání paláce. Teď ji drží v náruči a jde směrem ke stájím, kde s ní snad ještě nebyl nebo byl, ale jen chvíli, protože byla ještě menší. Sice jí je stále něco málo přes rok, ale on sam má koně docela rád, takže chce, aby je měla ráda i ona. Na sobě má modrou mikinu a černé džíny a na tváři menší úsměv. Ten není moc upřímný, ale za ty roky co předstírá, že je šťastný, si zvykl i na tenhle úsměv a někdy má sám problém rozeznat, jestli je to pravý úsměv nebo ne, ale kvůli své dcerce se snaží být šťastný pořád. Když dojde do stájí, vezme jednoho menšího poníka, kterého dovede do jízdárny. Tam ho uváže, jelikož se snaží Beatrice držet, aby se na něj hned nevrhla, jelikož už tak k němu natahuje ručky.*

*Od doby, co přijela do Illei se ke koním ještě nedostala. Sice to není tak moc dávno, jen pár dní, ale i tak jí jízda hrozně chybí. Před chvílí jí komorná přinesla oblečení a helmu, do kterého se nyní Margarethe obléká.* /Doufám, že nenarazím na nějakého nezkrotného koně. Nemám moc náladu na divokou jízdu./ *Probíhá jí hlavou, zatímco se nazouvá do holínek. Díky tomu, že je venku teplo, si nebere kabátek, ale jen triko, aby se tolik nepařila. Přeci jen, když bude venku, sluníčku se nevyhne. Helmu si vezme po pravou paži a chodbami se vydá přes zahrady až ke stáji. Netrvá ji dlouho a nakonec si z ní vyvádí krásnou klidu s hnědobílými fleky na těle. Vypadala z nich nejvíce klidně. Jenže i když jí všechno trvalo jen chviličku, najít jízdárnu jí přeci jen nějakou chvíli zabralo. Co ale uznává je, že jízdárna vypadá opravdu skvostně. Jenže jen co vejde, všimne si, že už tam někdo je. Nahodí drobný úsměv a s klisnou se vydá pomalu k nim.* Gut... Ehm. Dobrý den. *V rychlosti se opraví a na rtech zanechá svůj diplomatický, ale milý úsměv.*

*Když dojde i s menším poníkem do jízdáren, vezme si z kýble, který si vzal s sebou jedno jablko, které opatrně dá do ručky jeho dceři a nahne se k ní k poníkovi, aby mu jídlo mohla dát sama. Usměje se na ni o něco víc a zrovna když se jí rozhodne posadit na poníka, přičemž ji stále drží, aby nespadla, uslyší kroky a hlas. Překvapeně se otočí a dcerku si zase vezme do náruče. Když uvidí nějakou dívku, ujistí se, že jeho úsměv je přesvědčivá a ještě více se usměje.* Brý den. *Pozdraví ji a natáhne k ní ruku.* Jsem Cameron. *Je docela zvyklý na lidi a rád se seznamuje, takže se hned představí.* Ehm, tohle je Beatrice. *Ukáže na holčičku ve své náruči, která je ale otočená obličejem k jeho ramenu.* Jste tady nová? Ještě jsem vás tady neviděl. *Zeptá se jí mile a nakloní hlavu na bok.* /Teď to tady bude zase přemnožený lidmi, jako vždy při selekci./

*Trochu jí zamrzí, že je takto vyrušila, ale úsměv nijak nemění. K muži natáhne ruku. Není si jistá, zda se má představit celým jménem, ale jelikož je konečně daleko od domova, nemusí si na nic hrát. Pevně mu jí stiskne.* Margarethe. *Představí se a pohledem sjede na malou holčičku. Její úsměv se nepatrně rozšíří.* Tak trochu. Dalo by se říct, že jsem tu na neplacené dovolené, ale bohužel, práce se mi ani tak nevyhne. *Podívá se zase na Camerona. Ani nevnímá, zda má nebo nemá patrný přízvuk. Stejně by se ho nezbavila ani kdyby se opravdu snažila. Trochu si přitáhne koně k sobě a začne jí hladit po krku.* Vy tu žijete, nebo jste tu taky za nějakým účelem? *Zeptá se ho, ale pohledem se zase zachytí na malé princezně, kterou očividně více fascinuje maličký poník, než její okolí. Sice moc dětí v okolí nikdy neměla, ale má je docela ráda, dokud nedělají moc velký hluk.*

*Trochu překvapeně se otočí na dívku a usměje se na ni. Když uslyší i její jméno, zazubí se na ni.* Těší mě, Margarethe. *Kývne hlavou a když uvidí, kam směřuje její pohled, usměje se spíše nervózně. Vždycky se bojí otázek na jeho dceru, nejhorší jsou pro něj ty, kde je její matka a proč tady s němi není.* Takže nějaká návštěva ze zahraničí? *Zeptá se jí zvědavě, jelikož mu ani neunikne její přízvuk.* Já tu žiju od malička. Jsem syn rádce, teď vlastně strážce. *Pokrčí rameny a holčičku si v ruce otočí tak, aby se koukala na Margarethe.* Teď tady žijeme spolu. *Zazubí se na svou dceru a pak zase na dívku před sebou.* Co takhle si tykat? Vykání je hrozný. Cítím se pak strašně starý, ještě víc než jsem. *Uchechtne se a jednou rukou si prohrábne vlasy.* /Ja už starý jsem, kde jsou ty časy, kdy jsme byl malý a otravoval jsem každýmu životy? Chci ty časy zpátky, být zase prťavej./

*Nakloní hlavu na stranu a konečně se trochu uvolní.* Také mě těší. *Poví a ujede jí trocha diplomatického strohého tónu. Byla tak naučená tuto frázi, že už jí ten formální tón u toho zůstal. Jenže to by nebyla ona, kdyby si toho nevšimla.* /No super, takže toto ti už zůstane na věky holka. Teď jen zda si toho všiml, nebo ne. Ach jo, proč mama, proč?/ *Proklíná v hlavě svou matku, která se bohužel po smrti svého manžela stala doslova krutou ledovou královnou. Alespoň co se jejích dětí týče.* Ja... Kurňa. *Okřikne se tiše a lehce jí zčervenají tváře. Není zvyklá mluvit delší dobu anglicky.* Promiňte... Nejsem zvyklá na plynulejší konverzace v angličtině, i když se jí učím prakticky od malička. Takže se moc omlouvám, pokud mi nějaké to slovíčko z rodné němčiny uteče. *Podívá se mu do očí a hned na to se zadívá na malou, které konečně hledí do tváře.* Ta je roztomiloučká. Skoro jako princezna. *Poví sladkým hlasem a nespouští malou z očí.* Proč ne? Já s tím problém nemám, i když podle mé matky je etiketa na prvním místě a toto by měla navrhovat dáma, když už je ve vyšším postavení a tak dále a tak dále. *Zašklebí se přitom, jak jen to dokáže jen ona. Nerada mluví o své rodině a když už, dopadá to takto a podobným móresům se nedokáže ubránit. Už je prostě taková.*

*Pousměje se na ni a mezitím se zase nakloní k poníkovi, aby ho mohla pohladit.* V pohodě, chápu to. Klidně mluvte i chvilkami německy, jestli to pro vás bude lepší. *Mile se na ni usměje a pokrčí rameny. Německý sice neumí, ale když to nebudou nějaký dlouhý věty a dá mu pak překladu nebo si bude mluvit sama pro sebe, přežije to.* Jo, je to moje malá princezna. *Přikývne a trošku bolestně se usměje, protože si vzpomene na to, jak moc velký překvapení je.* Jo, jána etiketu nějak moc nehledím, už od malička mi jsoi pravidla trochu cizí, když jsem třeba špehoval na důležitých schůzkách a lekal důležitý lidi. *Uchechtne se té vzpomínce a musí nad tim pobaveně zavrtěl hlavou.* Byl jsem šílený dítě, někteří by řekli, že mi to zůstalo do dneška, ale nechci tě odradit. Už nejsem tolik šílený. Možná jsem to ale přenesl na ni. *Zasměje se a nevinně pokrčí rameny.*

*Prudce zavrtí hlavou. Nejraději by mluvila německy pořád, ale tím by si angličtinu nikdy neprocvičila.* Děkuju, ale myslím, že raději se to budu zkoušet omezovat. Přeci jen... Musím se alespoň krapet přizpůsobit. *Trochu rozšíří úsměv a podívá se na koně, kterého si vzala s sebou. Trochu litovala toho, že jí vůbec nacpala do sedla, když možná se k ježdění ani nedostane.* Cože? A to jak se ti to podařilo je vyděsit? *Uniklo jí uchechtnutí. Je o dost vyšší než ona, a tak je pro ní docela složité si ho představit mladšího.* Myslíš? Nevím, ale já zrovna nejsem zrovna ukázková princezna, i když se o to občas snažím... A vlastně. kolik ti je? Už máš dcerku, takže budeš určitě starší než já. *Podívá se mu zhluboka do očí a zvědavě ho pozoruje. Nebývá zrovna zvědavá, ale když jí někdo zaujme, nedokáže odolat a chce o tom člověku zjistit kde co, i když sama mu moc neprozradí.*

Dobře, ale nějaký německý slovíčko nevadí, ne? Aspoň se něco přiučím i já. *Mfkne na ni, přičemž opět zase lehce pokrčí rameny.* No, spíš jsme vlastně vyděsil ty ostatní, protože jsem vybafl na docela nebezpečnou návštěvu a všichni se báli, jak by mohla zareagovat. Ale přežili jsme to všichni ve zdraví. *Zazubí se na ni a pak přikývne.* Chápu, že být princeznou musí být často náročný. *Pousměje se na ni a pal se poškrábe na zátylku.* Dvacet osm. Ja vim, už jsem docela stařec, zase bych chtěl být dítětem. *Povzdechme si a pak nakloní hlavu na bok.* Kolik je tobě? Budeš teda určitě mladší, než jsem já, to bez pochyby. *Zasměje se a zvědavě si ji prohlédne. Je zvyklý poznávat lidi, ale většinou když je sám a nemá u sebe Beatrice, to bývá docela nervózní a hází to na otcovskou starost.* A líbí se ti tady zatím? *Zeptá se jí stejně zvědavě, jako má pohled, který se snaží potlačit.*

Jestli budeš chtít, mohla bych tě učit.. Ale v tomto je němčina hodně špatná. Nemá úplně jednotnou formu. Jak jsme rozděleni zase na spolky a různé části, každý má jiné nářečí a i já jakožto rodilý mluvčí s tím mám občas problémy. *Podrbe se se smíchem na zátylku. Nikdy to nepochopila, jak mohlo vzniknout u nich v zemi tolik různých dialektů, když jsou to tak malé části.* To jsem ráda. Já někdy udělat takovou hloupost, asi by mi za to doma nepoděkovali. Takže jsem dělala jiné blbosti. *Zazubí se na něj a pomalu její úsměv ztrácí nádech formálnosti. Je už spíše jen přátelský.* Ono ani moc není, když ani nemusíš kralovat, ale obvykle za to můžou rodiče, že je role jejich dětí složitá. *Trochu se zamyslí, kdy jí vlastně ještě připadala zábava být princeznou a chodit na plesy.* /Kdyby táta neumřel, nestalo by se to. A všechno by bylo normální, jako kdysi./ Páni, to není tolik. Ich bin achtzehn Jahre alt. *Zazubí se na něj a čeká na to, zda uhodne kolik jí je, nebo bude úplně ztracený.* Není to tu zlé, ale kromě knihovny, kusu zahrady a vlastního pokoje jsem toho tolik neviděla. Moje komorná ze mě musí být úplně hotová. Ale hádám si zvykla. *Zadívá se znovu na malou Beatrice.* Kolik jí vlastně je? Tipla bych si tak rok, možná dva, ale víc asi ne.