Domek na stromě

*zamračí se a z jeho očí se stanou prakticky jen tenké čárky, když mu řekne celým jménem, protože ho to štve a ještě více ho štve, že to ví a dělá to schválně.* Maddie Tiffany Piotrowski neříkej mi celým jménem. *nezapomene taky použít ten varovný tón. Pak už se začnou bavit o tom, kdo jakou má větší výbavičku a přece by to ani nebyl on, kdyby jí trochu neprovokoval, takže si tu svojí ještě šetří.* Prosíš mě, abych ti ukázal hračky do postele? zeptá se pobaveně a povytáhne jedno obočí.* Možná si to ještě rozmyslím, ty můj malej úchyláku. *pobaveně se na ní zazubí a pohladí jí po tváří.* Tady? Na veřejným místě, kde může kdokoliv kdykoliv přijít chceš zkoušet erotický hračky? Ty se nezdáš, lásko. *potřese nad ní hlavou a stále mu na tváři hraje úsměv. Ještě před pár týdny by nikdy neřekl, že se dostanou do tohoto bodu a že vůbec někdy bude mít možnost Maddie vidět, natož tak cítit. Ale nestěžuje si.* Pfff. Mý ego je úžasný a normální. *naoko uraženě si odfrkne. Ale už jen to co říká jaksi svědčí o opaku. Jen si to moc to jeho dvojitý přemýšlení hlavou a tím druhým neuvědomuje.* Slyšel jsem to. Ale je to divná metafora. Proč růžový a ne třeba žlutý? To je taka světlá barva. I když růžový brýle by mi slušely víc. Možná si je i pořídím. *zapřemýšlí nahlas. Růžovou už na sobě jednou zkoušel, a to konkrétně u vlasů, takže růžové brýle jsou prakticky nic. Pak se jí zeptá, jestli by mu něco nezahrála, protože si zamiloval její hlas a to, jak hraje na kytaru. Je rád, že mají společný koníček. Ale zase ví, jak na tom bývají její ruce a vzhledem k tomu, že říkala, že dneska už jednou hrála, ani by se nedivil, kdyby je už měla plné modřin. Takže jí samozřejmě do ničeho nenutí.* Dobře. *kývne hlavou. Pak už jen poslouchá to, jak hraje, přičemž drbe Castera, který opět usnul, prakticky nevědomky za ušima. Celou dobu se zamilovaně usmívá.* Páni.. to bylo nádherný. *Vydechne dost ohromeně.* Máš obrovskej talent a nádherenej hlas. Mám tu nejtalentovanější a nejlepší snoubenku na světě. *Zazubí se na ní a myslí to víc než upřímně. Nemohl si přát nikoho lepšího, než je ona. Občas má vážně pocit, že si jí ani nezaslouží.*

To jediný na tebe platí. A mě to nevadí tolik, jako tobě. *Zamrká na něj jako andílek a nevinně se usměje. Kdyby jí tak říkal normálně, asi by jí to trochu vadilo, ale takhle ví, že jenom provokuje, takže odmítá zareagovat tak, jak to od ní očekává. Nemá takovou averzi ke svému celému prvnímu jménu. Naopak miluje, jak to zní, když jí tak oslovuje on. Nemá moc v lásce své druhé jméno, ale to on nemusí vědět. Když mu totiž neukáže, jak to nemá ráda, nebude mít důvod to proti ní používat.* Nejsem malej úchylák. Prostě tě miluju. A tvoje tělo. Tvoje pohyby v posteli. To co se mnou umíš. Líbí se mi to. *Nahne se k němu, aby ho políbila a mezi každou větou ho políbí na jiné místečko. Začne na rtech, pak pokračuje na čelist, následně na krk, pod ucho a zakončí to lehkým polibkem do koutku rtu, u kterého mu rukou jemně přejede po svalech na paži.* V tuhle dobu sem nikdo nepřijde. Všichni normální lidi spí. A z oken jde vidět světlo, takže i kdyby šel někdo okolo, dojde mu, že tu někdo je. Navíc vzdycháš tak nahlas, že by to hned všem došlo a nikdo se tu neodvážil ukázat. *Popíchne ho s menším pobaveným úsměvem.* Se zamilovaností a láskou se odvždycky spojovala červená a růžová, dává to smysl. *Uchechtne se při představě toho, že by si vážně pořídil růžové brýle. Pak už si vezme kytaru a začne hrát a zpívat písničku, která je vlastně o něm a složila jí během nudění se na ošetřovně, kde se snažila odreagovat od umělé výživy.* Taky to bylo o tobě. *Usměje se na něj a zčervenají jí tváře.* Nejtalentovanější jsi stejně ale ty. *Namítne s potřesením hlavou a pak kytaru odloží a po čtyřech přeleze pohovku zase co nejblíž k němu.* Co třeba odměna za písničku? *Zamrká nevinně a rukou mu přejede po stehně od kolena nahoru, aby pochopil, co tou odměnou myslí. Ona se jen tak nevzdá svého předešlého návrhu a chuti k sexu.*

*protočí očima po jejích slovech, ale už se s ní dál nedohaduje. Důvod, proč nemá rád svý celý jméno, je hlavně to, že mu to přijde moc královské. A tak si připadat nechce. Nikdy svůj titul neměl v lásce. I když zase je m líto Nareth a kdyby to šlo, vzal by to klidně za ní jen aby se nemusela trápit. A taky díky tomu potkal Maddie. Pak tiše vzdychne, když ho políbí a hned několikrát.* A já miluju tebe a tvý tělo, pohyby v posteli, to co se mnou umíš ty. *zopakuje téměř to samé a políbí jí na rty.* Tak já vzdycham nahlas? To teda ne, ty jsi mnohem hlasitější. Pokaždý. *milerád jí donutí být i hlasitější, ale bude si stát za tím, že on tak hlasitý není.* Metafory jsou prostě divný. *Uchechtne se. Pak už poslouchá její písničku, přičemž se celou dobu zamilovaně usmívá a hladí přitom Castera. Usměje se, když řekne, že to bylo o něm a samozřejmě mu neujde ani její červenání.* To v žádným případě. Já si občas něco zahraju. Ty i skládáš a nádherně zpíváš. Takže ta nejtalentovanější jsi rozhodně ty. *v tomhle odmítá ustoupit a klidně se o tom bude hádat celou noc. S jejím talentem se on nemůže ani rovnat. Povytáhne lehce obočí, když k němu po čtyřech doleze a opět mu tolik připomene nějaké koťátko. Její ruku zastaví tou svou ale dřív, než se stihne dostat moc daleko. Rovnou jí chytne za boky a posadí si jí na klín.* Jestli takhle budeš pokračovat, tak k tomu ani nedojde. *varuje jí hlasem položeným dost nízko, protože už od jejich předešlé debaty je dost vzrušený, což ostatně může taky cítit. Hned na to jí políbí a pak si přes čelist prolíbá cestičku k jejímu krku. Ale vzhledem k tomu, že předtím říkala, že on je ten hlasitější, tak jí teď chce ukázat, že opak je pravdou a ona je tou hlasitější. Tím pádem se jí dotýká jen zlehka. Po chvilce jí přetáhne přes hlavu mikinu, kterou někam odhodí a hned jí i zbaví podprsenky. Začne jí líbat na prsou a jazykem obkrouží jednu bradavku, ale pak se těm nejcitlivějším vrcholkům zase začne schválně vyhýbat.*

*Věnuje mu několik polibků a spokojeně se usměje, když slyší, jak tiše vzdychnul. Přesně to byl totiž účel všech těch doteků.* Nejsem. Sám to nevnímáš, ale hlasitější jsi rozhodně ty. *Zasměje se, protože podle ní to tak skutečně je. Pak už mu zahraje písničku, kterou složila vlastně tak nějak pro něj a sama má na tváři zamilovaný úsměv, když sleduje ten jeho.* Taky nádherně zpíváš. *Namítne, protože podle ní je rozhodně on ten talentovanější. Vždyť zpívá dokonale, jak by si mohl myslet, že je v tom horší jak ona? Přeleze k němu po čtyřech, protože je to v tu chvíli nejrychlejší řešení a rukou ho pohladí po stehnu. Vítězně se usměje, když skončí na jeho klíně, protože si myslela, že dosáhla svého a skutečně teď odměnu dostane.* Takže tě nesmim provokovat, jinak se se mou nevyspíš? Není to nefér? *Zamrká na něj jako andílek a pak mu začne oplácet polibek. Sama mu přes hlavu přetáhne tričko a rukama sjede po jeho hrudi, přičemž obkreslí prsty i jeho tetování a nakonec se zastaví u jeho poklopce, který hned rozepne. Dech se jí zadrhne v krku, když jí na něm začne líbat a nespokojeně zamručí, protože rozhodně nejde o klasické náruživé polibky, které jí věnuje jindy a po kterých má pak červený celý hrudník.* No taaak. *Zamručí nespokojeně, když se ani jejím bradavkám pořádně nevěnuje a už teď ze vší té touhy cítí mučivý tlak v podbřišku. Jenže tímhle tempem jí bude trápit nejspíš ještě dost dlouho a to neví, jestli vydrží. Vždyť by se tohle dalo považovat za novou mučící techniku.* Já chtěla odměnu a ne trest. *Namítne trhaně tišším hlasem a trochu se prohne v zádech, aby měl její hrudník blíž jako pobídnutí k nějakým pořádným dotykům.*

*tiše vzdychne, když mu věnuje několik polibků a už teď ho to stojí hodně úsilí, aby e neposunuli dál. Ale touha jí provokovat je větší.* Ne, to ty to nevnímáš! *brání se pobaveně. Pak už se rozplývá nad tou její písničkou. Nikdy neviděl nikoho s větším talentem, než má ona.* Ne, já zpívam jen občas a za nic moc to nestojí. Ty má krásnej hlas a zpíváš mnohem lépe. *v tomhle nehodlá ustoupit. Tvrdohlavý je na to dost. A co se sexu týče... tam taky neměl v plánu ustoupit, ale Maddie už ví jak na něj, takže jak by jí mohl odolat?* Nefér je to, jak jsi nádherná a svůdná. Už to je dost velká provokace. Mělo by to být nezákonný. *jeho hlas dost zhrubl kvůli touze, která v něm stále roste. Pak už jí políbí a po chvilce jsou oba dva do půli těla nazí. Když mu rozepne poklopec, začne jí líbat na krku, ale jen jemně, aby jí trochu poškádlil. Momentálně udělá cokoliv proto, aby ona pak byla hlasitější. Ani jejím bradavkám se skoro nevěnuje, jen je obkrouží jazykem.* A já chci, aby tě každej slyšel a pak už nebyly žádný kecy o tom, že já jsem hlasitější. *koutky úst se mu stočí nahoru, když uvidí, jak se prohnula v zádech a nakonec jí dá to, co chce. Jednu bradavku jí lehce skousne, zatímco jí rukou vnikne pod džíny a kalhotky, aby jí mohl začít jemně dráždit na tom citlivém místečku a po chvilce jí opět políbí na rty.* Jsi úžasná.

*Protočí očima, když se s ní furt dohaduje, ale je pravda, že ona moc nevnímá, jak je hlasitá nebo tichá, takže na to nemá co namítnout.* O tomhle se budeš dohadovat dlouho, co? *Odtuší s pobaveným úsměvem. Vlastně jí ale jeho slova a to, s jakým přesvědčením o tom mluví, zvedají sebevědomí a hrozně moc jí to těší.* Nebudeme si kazit večer, takže pro tentokrát ti poděkuju za to, že si to myslíš a pohádáme se jindy. *Rozhodne nakonec s jemně červenými tvářemi. Když je pak ale u něj a prakticky žadoní o sex, červená je ty tam. U tohohle se zrovna nestydí. Na ten sex má přece právo, když je její snoubenec a jestli chce slyšet, jak o to prosí, klidně.* Nezákonný? Ale to by mě pak zavřeli a ty se na mě nemohl dívat. *Namítne provokativně a bříšky prstů mu lehce přejede po dolním rtu.* Jsem jenom tvoje. *Ujistí ho šeptem, než ho políbí. Svlékne mu i tričko a rozepne poklopec a když jí pak začne líbat na krku, zavzdychá.* Takhle je to ale nefér, když já nemam možnost přimět sténat tebe. *Odpoví mu trhaně.* Ale čert to vem. Klidně budu ta hlasitější já. *Teď prostě chce, aby se přestal rty jen tak otírat o její pokožku, ale pořádně jí políbil. Je jí jedno, jak moc bude po dnešní noci rozlámaná, hlavně ho chce cítit. Prohne se v zádech, aby ho k tomu němě pobídla a spokojeně zamručí, když se jí konečně začne doopravdy dotýkat. Když pak ucítí jeho ruku i ve svých kalhotkách, spokojeně se usměje a aby ho potěšila, nahlas dá najevo svojí spokojenost zasténáním.* Jo, přesně tam. *Vydechne a slastně přivře oči. Ráda by pokračovala ve svlíkání jeho kalhot ale díky tomu všemu tlaku, který v podbřišku cítí je pro ní nemožné soustředit se na něco jiného než na blížící se vyvrcholení.*

Co myslíš? *nakloní pobaveně hlavu lehce na stranu a povytáhne obočí. Jasně, že se o tom bude dohadovat dlouho.* S tím souhlasím. *pousměje se nad tím, jak jí zčervenají opět tváře. Přijde mu to hrozně roztomilé. Pak už se přesunou k něčemu trochu jinému, ale chce jí taky trochu provokovat, takže jí to nedělá tak jendoduché.* To je pravda. Tak bych se nechal zavřít za tebou. *jemně jí políbí na každé bříško prstu, kterými ho pohladila po spodním rtu. Klidně by vězení kvůli ní podstoupil. Podstoupil by úplně všechno.* Já vím. A já jsem jen tvůj. *také jí o tom ujistí stejně tichým hlasem, jako použila ona. Když jsou pak oba dva bez trička, začne jí líbat na krku.* To není nefér. Teď se starám já o tebe a tvoji spokojenost, tak si tu užívej. *zamumlá mezi polibky a pak se potěšeně usměje po jejích slovech. Když se pak prohne v zádech, už ani on neodolá, kort když k tomu ještě takto vybízí, a lehce jí skoukne jednu bradavku. Rukou jí vnikne do kalhotek, kde se začne starat o její klitoris. Políbí jí na klíční kost, kterou má stále dost vystouplou, díky váze, i když už ne až tolik. Pronikne do ní jedním prstem, se kterým začne pohybovat a po chvilce přidá i druhý. Když dosáhne orgasmu, spokojeně a potěšeně vzdychne, ale má pocit, že i on sám zachvilku praskne touhou a vzrušením. Proto chvilku počká, než se jí trochu zklidní dech, načež jí nadzvedne, aby jí mohl sundat džíny i s kalhotkami a to samé pak udělá i se zbytkem svého oblečení. Následně do ní pronikne a slastně přitom zasténá její jméno. Tentokrát je to ale ona, kdo tomuto velí, takže jí jen položí jednu ruku na bok, druhou jí vjede do vlasů a ochotně jí vychází vstříc.*

Že mam pravdu a ty jsi děsnej paličák. *Zazubí se na něj, když mu dá odpověď na to, co si myslí. Je to pravda a zároveň neodolá snaze ho popíchnout. Spokojeně se usměje, když s ní za večer souhlasí aspoň s jednou věcí, i když je to prakticky o tom, že ona ustoupila.* Tak co z toho nedělat nezákonnou věc a užít si svobody? *Navrhne a lehce jí zrůžoví tváře, když jí políbí na každé bříško prstů. Nechápe, proč se u takovýchhle jemných projevů náklonnosti červená, ale když pak vyjednává o tvrdém sexu, má v očích jistotu a nenechá se ničím odradit.* Ale pak jsem na řadě já se staráním se o tebe. *Namítne trhaně. I přesto, jak miluje všechno to, co s ní dělá, tak ráda dopřává uspokojení hlavně jemu. To on je pro ní hlavní a klidně by své potěšení obětovala, aby mohl on dosáhnout toho svého. To snad ale dnes večer nebude potřeba a oba dva si to užijí. Nahlas zavzdychá, když do ní pronikne jedním prstem a když přidá i druhý, dá mu najevo, jak se jí to líbí, už hlasitým zasténáním. Během několika vteřin se jí všechno vevnitř sevře a ona vyvrcholí, během čehož se pevně chytne jednou rukou jeho ramena a čelo si opře o to druhé. Ani nepostřehne, jak to dokázal a najednou je bez oblečení a on v ní. Nestěžuje si, vlastně jí i potěší, že se na to těší tolik jako ona. A přesně tak tuší, po tomhle večeru bude rozlámaná dost. Vždycky milovala, jak byl v posteli vůdčí typ, ale dokáže si i užít, když je to v jejích rukou. Koleny se zapře vedle jeho stehen a pak už začne boky rychle pohybovat proti těm jeho, aby mu dopřála co nejrychlejší uspokojení.*

Tak jsem to zrovna nemyslel. *protočí nad ní očima a uchechtne se.* Taky možnost. *uzná teda nakonec a pohladí jí po tváři, které má opět zčervenalé. Chvilkama nechápe to, jak často dokáže měnit osobnost. V jednu chvíli se červená rozpaky, pak se s ním dohaduje a nebo téměř prosí o sex.* V tom ti zabránit nemůžu. *ani jí v tom zabránit rozhodně nechce. Ale její spokojenost je pro něm stále na prvním místě. Pronikne do ní prvně jedním prstem, ale poté přidá i druhý a přivře oči, když hlasitě zasténá. Je to ten nejkrásnější zvuk, který kdy slyšel. Dokonce to převládá i nad jejím zpěvem. Vzdychne, když dosáhne vrcholu. Už jí ale potřebuje cítit, takže jí hned stáhne kalhoty a spojí jejich těla, přičemž zasténá. Dneska tomu ale velí ona, takže jí jednu ruku položí na bok a druhou do vlasů. Během chvilky cítí blížící se vyvrcholení, a tak jí sevře boky a pár sekund na to se dostane přes tu hranici, přičemž hlasitě zasténá její jméno. Čelem se udýchaně opře o to její.* Miluju tě. *šeptne potichu a má pocit, že z něj vytáhla všechnu energii.*

Já vím. *Usměje se na něj jako andílek. Ví, že to tak nemyslel, ale nemůže odolat možnosti ho popíchnout, když jí k tomu sám dá příležitost. Pousměje se, když jí pohladí po tváři. Sama nechápe, proč se při jemných projevech náklonnosti červená a při žadonění o sex ne. Možná je to proto, že i když zažila vztah, nikdy se jí její bývalý přítel nedotýkal takhle. Bylo to o sexu a nějakém tom společném trávení času, ale takovéhle doteky a maličkosti jsou pro ní něco úplně nového, v čem neumí tak chodit. Nahlas zasténá, když do ní pak pronikne druhým prstem a je jí naprosto jedno, že tuhle hádku o hlasitějšího účastníka sexuálních aktivit prohraje. Teď je jí to jedno, protože by nejradši do celého světa vykřičela, jak úžasného má snoubence, co všechno umí a že je jenom její. Brzo dosáhne vrcholu a opře se čelem o jeho rameno, protože v tu chvíli i zdržet hlavu vzpřímeně je pro ní velká námaha. Ani se nenaděje a on už spojí jejich těla. Na nic ale nečeká a začne bokama rychle hýbat proti těm jeho. Líbí se jí mít takhle v moci jeho uspokojení a snaží se dělat všechno pro to, aby si to užil co nejvíce. Sama znovu vyvrcholí, až se jí před očima objeví pár hvězdiček a prudce vydechne, když si opře čelo o to její.* Já tebe taky. *Dostane ze sebe během lapání po dechu. Po tomhle bude potřebovat dlouhý spánek a kdo ví, jestli se zítra vůbec zvedne z postele.*

*už na to nemá co říct, takže na ní pouze potřese hlavou. Pohladí jí po tváři, když opět zčervená a uvědomí si, kolik odlišných tváří vlastně má. Když Maddie pomocí jeho ruky dosáhne orgasmu, tiše vzdychne a hned na to spojí jejich těla, protože ta touha uvnitř něj ho ničí. Nikdy po nikom netoužil tak moc jako po Maddie. A nikdy už nikoho jinýho taky nebude chtít a momentálně si to plně uvědomuje. Během chvilky dosáhne vrcholu, přičemž zasténá její jméno a pevně jí sevře boky. Ani ho nenapadne, že by jí tak mohl ublížit vzhledem k tomu, jak často se jí modřiny dělají. I když už je to lepší. Zadýchaně se opře čelem o to její a šeptne, že jí miluje. šťastně se na ní usměje, když to řekne i ona. Pak zaregistruje jemné škrábání něčeho ostrého na stehně, takže tak sklouzne pohledem a uvidí Castera, který se dožaduje pozornosti.* Au, ty potvoro malá, to se nedělá v tak hezký chvíli. *poučí ho s pobaveným úsměvem a pohladí po hlavičce.* Půjdeme do komnaty? Nebo chceš být ještě tady? *zeptá se, i když jemu se vůbec nechce vstávat a klidně by zůstal před noc tady. Ale nechává to na ní.*

*Snaží se zklidnit splašený dech a u toho se šťastně a částečně i unaveně usmívá. Přece jen jí utahal dostatečně. Ani si nevšimne škrábání, dokud neslyší Nicka mluvit a nevzhlédne, protože se jí zdá divné, že by tohle bylo adresovaný jí. Až pak zase vezme v potaz přítomnost kotěte, protože teď ho úspěšně ignorovala. Ještě aby myslela na kotě, když se miluje s Nickem..* Myslim, že jsme to kotě už teď zkazili. *Poznamená pobaveně a kotě si vezme do dlaní, aby ho mohla políbit na hlavičku. Spokojeně se usměje, když na to zareaguje tichým mňouknutím.* Můžeme přespat tady. Je to tu dokonalý. *Pokrčí rameny a i s kotětem v náručí se natáhne na sedačce do lehu a nohy si nechá u Nicka v klíně.* Stejně pochybuju, že po tom, co jsi tu se mnou provedl bych byla schopná vůbec chodit a když už jo, tak jsi mě utahal tak, že bych do komnaty ani nedošla.* Zasměje se. Kotě se jí stočí na hrudi a začne hned zase podřimovat.* Dobrou noc, lásko. *Popřeje mu ještě a natáhne se po jeho rtech, aby dostala ještě jeden polibek, než si položí hlavu na jeho hruď a sama začne usínat.*

*zaregistruje nějaké škrábání na noze, a tak se tam koukne. Uvidí tu malou potvůrku, jak se dožaduje pozornosti, a tak jí nezapomene napomenout, že v týhle chvíli se to nedělá.* Aspoň bude zaučený od malička a už ví, co ho čeká. *uchechtne se a pak jí jen s úsměvem sleduje, jak ho vezme do dlaní a políbí na hlavičku.* Dobře. *nedělá mu to nejmenší problém.* To rád slyším, lásko. *zazubí se na ní. To by asi rád slyšel každej chlap. Natáhne se vedle ní, i když je tam jen trochu místa. ALe to mu nevadí, prootže tak mohou být aspoň více u sebe. Uchechtne se nad tím, jak Caster hned zase usne.* Ten má beztak nějak syndrom spánku. Vždyť spí prakticky pořád. *taky se asi ani neí čemu divit. Je dost maličké a to, že se narodil na ulici jde dost poznat, i když už není špinavé.* Dobrou noc, Mad.*oplatí jí ten krátký polibek a během chvilky usne.*

*ani vlastně nechápe, proč sem šel. A vzhledem k tomu, že má v ruce téměř prázdnou flašku Whiskey, tak ani nechápe, jak sem došel. Ale je mu to jedno, ví jenom, že sem chodit neměl. Ty vzpomínky na to, co tu nedávno dělali, ho ubíjí za živa. Nehledně na to, že se Maddie vrátila ke svému ex, řekla, že ho vlastně nikdy nemilovala a je konec.. i tak jí stále miluje. A to je na tom to nejtěžší. Každý kousek jeho zlomeného srdce stále bije jen a jen pro ni. Nějakým zázrakem se domotal až k té pohovce, kde seděli minule a dopil ten malý zbytek tekutiny, který zbyl ve flašce. Pak mu flaška nevědomky vyklouzla z ruky, čehož si sotva všiml. Pohled jen zabodl do země a nechal se pohltit vší tou bolestí a vzpomínkami, které na tohle místo má.*

*Zach aspoň na nějakou dobu zmizel z komnaty a šel někam do posilovny, takže má šanci na chvíli vypadnout a vyčistit si myšlenky. I když pochybuje, že k nějak kvalitní čistce dojde vzhledem k tomu, co se chystá udělat. Potřebuje Nicka vidět, i když ví, že když to Zach zjistí, dost to schytá. Ale má pro to rozumný důvod. Podařilo se jí oficiálně zrušit jejich zasnoubení, i když jí to trhalo srdce. Zach by se s žádným "musím si ho vzít" nespokojil a moc dobře ví, že by se nerozpakoval ho zabít jako svojí verzi zrušení jejich zasnoubení, aby mohli být spolu. Nervózně zaklepe na dveře Nickovy komnaty, kde ještě před nedávnem bydlela s ním a otevře jí komorná, která jí nasměruje k domku na stromě. Vydá se k němu a když uvnitř uvidí světlo, nervózně si spolkne ret. Už jenom podle fotek na Illeagramu ví, že je Nick naprosto v háji. A ona sama taky. Tmavé kruhy pod očima, zase o něco propadlejší tváře a mrtvo v očích. Od toho, co se tu objevil Zach, tak měla jenom jedno sousto ze snídaně. Snažila se Nickovi ve svých příspěvcích naznačit pravdu, ale víc udělat nemůže. Už tak to od Zacha schytala. Vejde dovnitř a překvapeně vydechne, když uvidí Nicka s prázdnou flaškou u nohou. Je to ale přesně opačné překvapení, než když sem přišla posledně a čekal jí tu romantický večer. Poslední, který kdy zažila a nejspíš celkově zažije.* Nicku.. *Šeptne potichu a nasucho polkne. Nenávidí se za to, co mu způsobila. Bolí jí u srdce, když ho takhle vidí. Ale je to lepší, než kdyby ho Zach zabil.* /Otázka jestli je v pořádku je teď asi hodně mimo, co?/ *Proběhne jí hlavou. Beze slova se vydá zvednout prázdnou flašku, kterou odloží stranou a nalije mu sklenici studené vody, kterou mu strčí do rukou.* Vypij to. *Pobídne ho potichu a vydá se mu ještě udělat kafe, který by mu snad mohlo trochu pomoct s alkoholem v krvi.*

*ani netuší, jak se sem dostal, ale být tu nechce. Všechny ty vzpomínky na tohle místo jsou až moc bolestivé. I tak se ale nedokáže z nějakého důvodu donutit odejít. Posadí se pohovku, kde nedávno seděl s Maddie a dopije ten zbytek alkoholu. Pak mu ale flaška vypadne z ruky, čehož si sotva všimne. Pak už jen tupě zírá do země, protože asi není moc schopný momentálně dělat něco jinýho. Ani si nevšimne, že někdo přijde, dokud ale neuslyší její hlas. Hlavou trhne tím směrem a bezvýrazně se na ní podívá a stejně tak jí sleduje, když zvedne tu flašku a přijde se sklenicí vody. S povytaženým obočím si ji vezme.* A to jako proč? *zeptá se nechápavě. Nechápe, proč má pít, když teď pil.* Voda mi nechutná. Já chci Whisky. Taky jsem tě vyměnil, víš? Teď je moje životní láska whisky. Jen se s ní blbě spí, má moc malej otvor. *zazubí se na ní, jakoby na něj za to snad měla být pyšná. Ale ani si neuvědomuje, co říká pořádně.* Kam zas jdeš? Čeká tě tam tvůj ex-není-můj-ex přítel? *vyzvídá dál a nechtěně trochu vody vylije.* Hupss, promiň vodo, to jsem nechtěl. Nebo možná chtěl. Ale whisky bych to neudělal. *Začne si povídat s tou vodou, zatímco se vrávoravě postaví, při čemž samozřejmě vylije ještě více vody, vezme jeden polštář a začne to tam vytírat jak nějaká uklízečka.*

*Musí rychle sklopit pohled, když se na ní podívá, protože ten jeho pohled jí hrozně ničí. Radši se zaměří na tu prázdnou flašku, kterou sebere a odloží stranou a donese mu sklenici vody.* Protože jsi ožralej a takhle ti bude líp. *Odpoví mu a snaží se, aby její hlas zněl co nejvíc pevně. Jeho další slova jí zraní a radši se otočí, aby neviděl, jak se jí zvlhčily oči. Vydá se uvařit mu kafe a nenápadně si oči utře rukávem mikiny. Pochybuje, že by Nickovi došlo, že je to jeho mikina, kterou mu ukradla předtím, než se tu objevil Zach.* Ne, jdu ti udělat kafe. *Odpoví mu s tichým povzdychem. Soustředí se na mechanické pohyby při dělání kafe. Aspoň do doby, než uslyší nějakou omluvu vodě. To se na něj otočí a protočí mírně očima.* Sedni si, já to udělam. *U kuchyňkého koutku vzala rovnou hadr, takže polštář mu vytrhne z ruky a hodí ho zpátky na pohovku, kam se pokusí zatlačit pak i jeho. Doufá, že jeho opilost jí pomůže, protože díky hladovce nemá skoro žádnou sílu. Pak si dřepne, aby mohla utřít tu louži a když se zase postaví, zamotá se jí hlava, takže se musí zachytit odkládacího stolku, který má vedle sebe.* Víš, že chlastem nic nevyřešíš, že jo? *Podívá se na něj se starostlivostí v očích. Plánovala mu říct něco, o čem chtěla, aby si to zapamatoval. Je to menší šifra, aby pochopil, o co jde. Takhle vlastně neporuší Zachovu podmínku o tom, že nemá ani ceknout. Ale pochybuje, že si Nick bude vůbec pamatovat, že jí potkal. Takže z kapsy vytáhne papír potvrzující zrušení jejich zasnoubení a na volné místečko sama připíše vzkaz: "Zablýská a bouří i láska. Byls ideální. Taková epizodka. - Promiň, Maddie". Jenom doufá, že mu dojde, že to není myšleno doslova. Není tak krutá, aby se v takhle vyžívala v jeho trápení a upíná se k naději, že Nick jí zná dost dobře a dojde mu, že ta slova mají jiný smysl. S papírem se pak vrátí k němu a posadí se kousek od něj na pohovku.* Chtěla jsem ti dát tohle, proto jsem přišla. *Řekne mu nakonec a s těmi slovy mu složený papír podá.

*posměšně si odfrkne, když řekne, že je ožralý.* Nejsem ožralej. Jen jsem v euforii. Nebo možná spíše v depresi. Kdo ví. Ale ožralej nejsem. *řekne rozhodně a důkladně vysloví každé slovo. Což teda moc důkladný vzhledem k jeho stavu není, ale pokus se cení.* A dáš mi tam Whisky? Prosíííím. *udělá na ní psí oči, i když ví, že ho nevidí. Kafe bez alkoholu nechce. Pak omylem rozlije vodu, tak se jí hned začne omlouvat a chce to tu vytřít jako nějaká uklízečka. Nakonec sebou ale zase plácne na pohovku a rozvalí se tam. Sice je na mol, ale když vidí, jak se jí zamotala, využije příležitosti a chytne jí za pas, aby si jí mohl posadit na klín.* Víš, že anorexií  nic nevyřešíš, že jo? *z její anorexie viděl dost na to, aby poznal, kdy nejedla i v tomto stavu. Chtě nechtě zaboří obličej do prohlubně mezi ramenem a krkem a nadechne se její vůně.* Začínáš vonět jinak. Jako on. *zamumlá prakticky neslyšitelně.* Chybíš mi, víš? Pořád tě miluju. Vždycky budu. *ani netuší, jestli ho slyší. A je mu to i jedno, protože je mu jasné, že tím asi nic nezmůže. Pak jí ale pustí a pohled zabodne do země. Alkohol z něj pomalu vyprchává a nebo je spíše potlačován bolestí, která je jenom horší, když je Maddie tady s ním. Vezme si od ní ten papír a začne louskat slovo po slovu, i když se mu všechna písmenka slévají dohormady. Pochopí ale o čem to je. Nedočte to celé, nedokáže to, takže papír položí na pohovku.* Už jsi šťastná? *zeptá se a podívá se jí zlomeně do očí. Jediné, oc kdy chtěl bylo, aby byla v pořádku a šťastná. I když s ním. Ale pokud bude šťastná tímto způsobem... bude to muse překousnout.*

Ale jo, jsi. A alkohol všechny ty pocity akorát zintenzivňuje. *Nesouhlasí s ním a bodne jí u srdce, když slyší, že je v depresi. Nemohla ale nic jiného čekat. Sama se potýkala s tou svojí.* Jasně. Že ne. *Protočí nad ním očima a už jenom podle tónu jeho hlasu si dokáže představit, jak právě vypadá jeho obličej. Zná ho až příliš dobře. Nakonec to kafe ale ani nedodělá, protože Nick vylije vodu na zem, takže se to vydá douklidit. Při vstávání se jí ale zamotá hlava, takže se musí zachytit nejbližšího stolku, aby přečkala černo před očima. Překvapí jí, když ucítí jeho ruce okolo svého pasu a vytřeští oči strachem, když skončí na jeho klíně. Čekala, že jí bude nenávidět. Potřebuje, aby jí nenáviděl. Protože jestli na tohle přijde Zach, nebo sem dokonce i přijde, už Nicka nejspíš nijak nezachrání. Polkne po jeho otázce a sklopí pohled.* Vyřešila bych tím hodně věcí. Ale jsem v pohodě, vážně. *Zalže mu. Anorexie je její způsob, jak tohle řeší. Jak nechat žít Nicka, ale sama nemuset snášet do konce života tu všechnu vinu a Zacha vedle sebe. Už jednou jí málem přestalo bít srdce. Stačí vydržet a třeba se jí povede zastavit si ho už napořád. Zach pak nebude mít důvod Nicka zabít a doufá, že ten se přes ní v tu dobu už přenese a ideálně bude doma v Austrálii a šťastný. Přivře oči, když ucítí jeho obličej na svém krku a musí zklidnit svůj dech a motýlky v břiše. Tohle nemůžou.* Trávím s ním dost času. *Vysouká ze sebe pravdivou odpověď. Ne, že by si ten čas nějak užívala, ale Zach jí málokdy pustí z dohledu.* Nesmíš. Neměl bys. Měl bys mě nenávidět. Protože... protože ty pro mě nic neznamenáš. *Musí z jeho klína rychle seskočit a pevně zavřít oči nejen nad tím, jak se jí zamotá znovu hlava, ale hlavně nad návalem viny kvůli všem těm lžím a hlavně bolesti, kterou Nickovi způsobuje. Radši připíše na papír svůj vlastní vzkaz a poté mu ho podá. Dá si načas s odpovědí na jeho otázku a musí při ní sklopit pohled.* Za daných okolností... ano, jsem. *Je to to nejlepší řešení, jaké se nabízelo. Je šťastná, protože Nickovi nehrozí nebezpečí, ale to je tak vše. Jinak si přeje, aby se další ráno už radši ani neprobudila a nemusela tu všechnu vinu a Zacha snášet déle. Bolí jí celé tělo z jeho pevných stisků a toho, jak jí nutí do sexu, i když je to pro ní kvůli jejímu stavu a tomu, že jí nijak nepřitahuje, dost bolestivá a psychicky náročná záležitost.*

Neeee. *protáhne to jako malé dítě.* Nejsem ožralej, mám v sobe trochu alkoholu. A já myslel, že to má opačnej účinek. Tak prostě budu pít dokud nepřestanu cítit. *to je podle něj úžasný způsob. Přestat všechno cítit teď potřebuje. Pak jí začne prosit, aby mu dala do toho kafe i nějaký alkohol, a když uslyší její "jasně", je tak nadšený, že už ani neslyší to, co dodala potom. Pak sebou plácne zpátky na pohovku, ale když se Maddie zatočí hlava, využije příležitosti a přitíhne si jí na klín.* Já vím, že nejsi. A nevyřešíš tím nic. Akorát bys zemřela. A to bych pak zemřel taky. *ať už doslovně či ne, stalo by se to. I teď se necítí zrovna růžově, ale aspoň ví, že Maddie žije a má šanci být šťastná. Její anorexie by jí přivedla akorát do hrobu a to už by nezvládl vůbec. Pak jí zaboří obličej do krku a nadechne se její vůně, která už mu ale nepřijde stejná jako předtím a už se mu z ní netočí tolik hlava.* Já vím. Víc než se mnou. *zamumlá zlomeně. Když pak seskočí z jeho klína, zabolí ho na hrudi a zvedne k zoufalý ní pohled.* Já vím. A hrozně moc tě chci nenávidět. Chci, abys pro mě taky nic neznamenala. Aby mi bylo úplně jedno, co celý den děláš, jestli se směješ nebo pláčeš, hraješ na kytaru nebo zpíváš. Ale nejde to. Každej kousek mě tě pořád miluje. I když tě chci nenávidět. Bylo by to mnohem jednodušší. *v očích se mu zalesknou opět i slzy. Sice to zní hrozně, ale chce jí nenávidět. Ale nedokáže to. Nemůže jí nenávidět, když jí stále miluje. Pak tak nějak přelouská ten papír, co mu dá, i když na to pořádně nevidí. To hlavní z toho ale pochopí. Zeptá se jí jestli je šťastná a po její odpovědi má pocit, že se každý z těch tisíců kousíčků, co zbylo z jeho srdce, rozbije na dalších tisíc kousíčků.* Tak dělej všechno proto, abys šťastná stále byla. Zasloužíš si být šťastná, ať už je to s kýmkoliv. Ty měsíce s tebou byly ty nejkrásnější, jaký jsem zažil, takže za to ti děkuju. Teď už jsi konečně volná, tak si užij zbytek života. Miluju tě. *celou dobu se jí snaží dívat do očí, i když je to mnohem těžší než si myslel. Po tváři mu steče jedna slza, kterou si rychle setře, strčí si ten papír do kapsy, načež se vrávoravě zvedne. Tvář se mu přitom trochu zkřiví bolestí, protože dostal od Zacha slušnou ránu do břicha. Pak už se jen pomalým opileckým krokem vydá ke schodům, které vedou pryč z domku na stromě. Kdyby tady nebyla jeho sestra, už by dávno byl zpět v Austrálii. Ale nemůže jí tu nechat samotnou. Je to jediný důvod, proč tu stále zůstává a trpí.*

To se dřív zabiješ, takže ani náhodou. *Zamračí se nad tou představou. Dělá všechno pro to, aby neumřel, takže odmítá přijmout fakt, že se zabije sám uchlastáním. Všechno se v ní sevře, když si jí posadí na klín. Ale ne tak, jako když se jí dotkne Zach a ona musí přemáhat zvedání žaludku. Teď se v ní všechno sevřelo touhou po Nickovi. Jako kdyby její tělo samo vědělo, že to bez jeho blízkosti a doteků moc dlouho nezvládne. Jeho vůně je pořád stejná a zalije jí díky tomu přívalem vzpomínek na společné noci a rána, která spolu strávili. Milovala jeho rozespalý úsměv, když se vedle ní probouzel a nechtělo se mu z postele. Tyhle maličkosti ho dělali takovým, jakým je a díky nim si ho nenávratně zamilovala.* Nesmíš zemřít, jasný? Prostě ne. Ať se stane cokoliv, ty tu musíš zůstat. *Ví, že by se měla chovat tak, jako kdyby jí na něm nezáleželo ani trochu, ale nedokáže to. Ne když ví, co přijde. Ona takhle nevydrží žít a odmítá ohrozit život své jediné lásky. Takže jediná cesta je ta, že zemře ona. A když o tom tak přemýšlí a ví, že Nick bude moct žít dál a být jednou šťastný i bez ní ... naplňuje jí to zvláštním klidem. Sice dřív snila o tom, jak bude s ním v Austrálii, bude ho každý den sledovat usínat a probouzet se v jeho objetí, že spolu jednou budou mít malé miminko a stanou se rodiči.. Snila o tom, jak spolu zestárnou.. Ale je připravená zemřít, aby takovou budoucnost zajistila Nickovi, i když v ní sama nebude figurovat.* Tak to prostě je a bude, Nicku. My dva už spolu nemáme nic společnýho. *Zvolí trochu hrubější slova a pak seskočí z jeho klína, protože potřebuje, aby mezi nimi byla nějaká vzdálenost a ona neměla takovou chuť ho obejmout nebo políbit. Moc to nepomůže, chce to pořád. Ale vzhledem k únavě a bolesti celého těla jí aspoň trochu pomáhá vědomí, že by kvůli tomu musela udělat ty dva kroky. Jeho slova se snaží neposlouchat, ale moc to nejde, takže musí znovu zahánět slzy.* Tak si to zjednoduš. Zapomeň na mě. Protože se každý den směju, hraju na kytaru písničky, který jsem pro Zacha napsala a zpívám. A takhle to bude a já jsem s tím spokojená. Protože ty jsi byl jenom pobavení. Nic víc. *Lež. Jedna velká hromada lží, ale jestli to pomůže tomu, aby jí Nick nenáviděl, musí to udělat. Je jí špatně ze sebe samé. A ještě více, když slyší jeho další slova a vidí tu slzu na jeho tváři. Nejradši by mu jí sama setřela a ujistila ho, že všechno bude dobré. Dokáže jenom stát přikovaná k podlaze a jakmile Nick odejde, zhroutí se na zem, kde začne nahlas vzlykat a brečet. Ještě nikdy necítila tak velkou bolest, jako teď. Má pocit, že celé její srdce je v plamenech a vypaluje jí v hrudi obrovskou díru a nesnáší se, protože nejspíš ten stejný pocit způsobila Nickovi. Sama neví, jak bez něj má žít. Ráda by ho dohnala a řekla mu, že všechno to byly lži. Ale nemůže. Ať už kvůli tomu, jak sama nemá vůbec žádnou energii a nebo kvůli Zachovým podmínkám. Takže tam zvládne jenom klečet na zemi, brečet a snažit se pod tou kupou bolesti nerozpadnout na milion kousíčků podobně jako před chvílí její srdce.*

*Domek na stromě bylo jedno z jejích nejoblíbenějších míst z celého paláce. Nechodilo sem tolik lidí, přestože tu bylo hodně místa. Málokdo si dal tu práci projít celé zahrady a kus lesa, aby se sem dostal, ale pro ni to byla hezká večerní vycházka. Tentokrát tu byla sama a vyhovovalo jí to. Výšky jí dovolovaly přemýšlet, odosobnit se od všeho ostatního. Navíc dnes odvedla hezký kus práce na diplomovce, zasloužila si chvíli odpočinku. Měla na sobě černé legíny, tenisky a lehkou červenou mikinu, přeci jen se začínalo oteplovat a noci už nebyly až tak chladné. Vlasy si spletla do ledabylého copu. Před chvílí si na Illeagramu všimla příspěvku ohledně Aideen. Už chápala, proč se večeře přesunula, zdálo se, že Schreave měli další rodinnou krizi. Vzpomněla si, co Xavier říkal, a tak mu po chvíli váhání napsala, že kdyby si chtěl promluvit, je online, případně by ji našel v domku na stromě. Stejně jako minule, když tu byla s Kel, si našla fajn místo na úzkém zábradlí. Chyběla jí gymnastika. Stále cvičila, ale nebylo to úplně ono, žádná hrazda či správné náčiní. A taky jí chyběla její nejlepší kamarádka. Čekala, zda se její paměť zlepší, ale zatím jí nechávala prostor, plus chtěla dát šanci i Wallymu, aby se ukázal jako dobrý člověk a pomohl jí získat zpět vzpomínky, aniž by lhal a podváděl. Tady si mohla připomínat obojí. Pokud bude kdy žít v paláci, tohle bude nejspíše její komfortní zóna, bezpečné místo.*

*Je naštvaný na to, cos e stalo Aideen. Jeho sestra je nemocná, nedávno se její stav hodně zhoršil a teď čeká dítě.. Včera to v chatu docela přehnal, ale aspoň se jí poté omluvil. Pořád se mu to zdá jako strašně nezodpovědné, ale je připravený tu pro ni být. Nicméně to nic nemění na tom, že o ni má strach a má náladu pod psa. Kdyby potkal jejího snoubence stejně by mu ais jednu vrazil, i když řekl, že to neudělá. Trochu mu zvedlo náladu to, že mu napsala Christophine. Protože malý Max zrovna usnul, rozhodnul se s ní sejít. Takhle ho hlídat zvládne i chůva, kterou na to najal, protože u něj nemůže taky být pořád. Musí se účastnit akcí, porad a taky se věnovat Selekci. Na sebe si vzal černé džíny a bílou mikinu. Moc neotálí a zamíří do zahrad, konkrétně k domku na stromě, kde se má sejít s Christophine. Vyjde nahoru po několika málo schodech. Rozhlédne se po domku a za chvilku jeho oči spatří blonďatého anděla. Dneska ho usmát přiměli jen dvě věci nebo spíše lidé. Maxwell a teď Christophine.* Ahoj princezno. *Pozdraví ji a přejde k ní. Docela ho překvapí, že sedí na zábradlí.* Nechceš raději slézt? Nerad bych tě ztratil zrovna když jsem tě získal.

*Trochu se bojí, co mohl Xavier provést, občas uměl mít horkou hlavu. Sám se jí svěřil, že ne vždy přemýšlí, než koná a potřebuje někoho, kdo by ho držel zpět. Chápe, jak je situace s Aideen závažná, ale sám neměl o zodpovědnosti moc, co poučovat. Navíc by stres Aideen neprospěl, neměla by se s nikým teď příliš hádat. Zkusí Xavierovi napsat, ale neodepsal jí. Proto ji trochu překvapí, že ho vidí přicházet, díky té světlé mikině i celkem zdálky. Spokojeně na něj pohlédne, když k ní vyleze a pozvedne obočí nad tou princeznou.* /Pokud si ho vezmu, vlastně to bude můj oficiální titul, nejen přezdívka, no teda.../ Očekávala jsem prince na bílém koni, trochu špatně jsi to pochopil, ale ta mikina se mi líbí... Je pro mě? *Poškádlí ho. Přeci jen jí slíbil novou. Neodolá tomu, aby ho nepoškádlila, tudíž při jeho schodech místo toho, aby slezla, zvedne se na zábradlí, rozpřáhne ruce, čistě pro lepší rovnováhu, než se ustálí.* Pořád toho dost nevíš. Dělala jsem gymnastiku. *Klidně by mu na tom zábradlí udělala stojku, i když by nerada riskovala, když dlouho necvičila a hlavně mu nemusí způsobit infarkt. Raději tudíž seskočí na pevná prkna podlahy vedle něj. Měla dobrý smysl pro pohyb, jediná chvíle, kdy selhával, byla první setkání, kdy ho přebil její talent na to se ztrapnit. Bez rozmýšlení ho obejme, čistě protože konečně může, a taky protože má dojem, že ho potřebuje, i když by si o něj nikdy jen tak neřekl.* Jak se cítíš? *Vzhlédne k němu, starostlivě svraští obočí.* Nikomu jsi doopravdy nic neudělal, že ne? *Zeptá se pro jistotu, ten jeho příspěvek na Illeagramu vyzníval poměrně odhodlaně.*

*Vylezena domek na stromě. Moc sem nechodí, i když neví proč. Má tohle místo dost rád. Asi je to prací, teď starostmi o Maxe a hlavně Selekci. Těší se, že by to snad do měsíce mohlo skončit. Už si vybral a minule si na rande s Christophine konečně připustil. Dokonce jí i naznačil, že ji miluje. Řek přece, že se do ní zamiloval Max a potichu dodal, "stejně jako já". Nebo něco v hodně podobném smyslu slova. Nazve ji princeznou a když vidí jak pozvedne obočí pousměje se.*Pro mě se nic od čtvrtka nezměnilo. *Pokrčí rameny. Naštval by ji rovnou královnou, ale nechce předbíhat. Navíc doufá, že si rodiče ještě aspoň rok nebo dva titul ponechají. Jeho prarodiče je korunovali na krále a královnu taky později po svatbě, asi dva roky poté. Tehdy bylo dost práce s postavením nového paláce a tak.. uvidí jak to bude u něj.*Promiň, příště přijedu na bílém koni, třeba k tobě do komnaty, to bude jistě zábavná podívaná, jak se s ním budu projíždět chodbami. Můžeme se vsadit, kolik lidí chytne infarkt. *Uchechtne se. Po její otázce si mikinu sundá a zůstane jen v tričku. On je na tohle počasí dost zvyklý a je mu v podstatě teplo. Taky je tu už přes dvacet stupňů .*Ale rád bych, abys mi vrátila tu moji, co jsi si vzala předtím. Nebo ti za chvilku všechny dám a budu tu chodit polonahý. Nebo to je tvůj tajný plán? Pokud mě chceš vidět nahého, stačí říct. *Zazubí se na ni. Nadzvedne obočí, když seskočí z toho zábradlí a v hrudí mu poskočí srdce.* Dobře.. ale vážně opatrně, aby se ti nic nestalo. *Nechce o ni přijít. Když ho obejme, samozřejmě ji to oplatí. Políbí jí do vlasů a opře si bradu o vršek její vlasy, jelikož je o dost vyšší. * Mám strach o Aideen.. Sice jo.. já si udělal dítě, ale neplánovaně. Jak mohla takhle riskovat ona? Ještě když se její stav zhoršil? *Promne si oči.* Ne, nikdo to neschytal.. Včera začal brečet Max, tak jsem ho musel utěšit a dneska jsem na Jaye nikde nenarazil. *Jinak by mu vážně jednu vrazil.* Jak se máš ty?