Domek na stromě

*Přestože se o nich začalo šuškat, že si vyznali lásku, ona to tak nebrala. Přeci jen ty slova jí přímo neřekl. A ona na něj nehodlala tlačit. Sama mu pověděla, že jí nemusí říkat to samé, pokud se na to necítí, protože to, jak se cítí on, neovlivní to, co cítí sama. Bude ho milovat, i kdyby on ji ne, její láska nebyla sobecká.* Princezna... *Pokroutí hlavou.* Nějak mi to nesedí. *Bude si na to muset zvyknout, pokud to s nimi myslí vážně, ale stejně. Zasměje se té představě, kterou nastíní.* Dobře, to nemusíš, zatím mi stačíš, jak jsi. *Poškádlí ho.* Takhle jsem to nemyslela... *Napomene ho.* Bude ti zima. *Zamračí se nesouhlasně. Přes den bylo hodně teplo, ale večer se vždy ochladilo a ačkoliv mikina byla ideální, bála se, že by mu v tričku mohlo být chladno.* Tak to teda ne. Ta mikina je rukojmí. *Zavrtí nesouhlasně hlavou. Nad jeho předpoklady protočí oči.* Nechci, abys chodil polonahý, vlastně bych byla mnohem radši, kdybys krotil své sklony k exhibicionismu a svlékal se výlučně kvůli mně. *Zaremcá. Už ho netrápí a seskočí ze zábradlí.* Vážně se tak bojíš? *Škádlí ho dál, ale obejme ho, načež se nenápadně zhluboka nadechne. Jeho blízkost jí vážně chyběla.* Musíš brát v úvahu, že nad následky v tu chvíli asi úplně nepřemýšlela. *Ušklíbne se zlehka. Pokud cítila ke svému snoubenci to, co Chris ke Xavierovi, tak si dokázala představit, že na nechtěné těhotenství vážně nepomyslela.* Mrzí mě to. Ale už to nezměníš. Když se budete hádat... anebo budeš vyhrožovat, že něco provedeš jejímu snoubenci, na klidu jí nepřidáš. *Vysvětlí mu opatrně.* To je dobře. Teda ne to s MAxem... *Starostlivě se zamračí.* Ale to s Jayem. Nemyslíš teď jasně a ten konflikt by vážně nikomu neprospěl. Nemusíš ho mít rád. Jen se omez na slovní pohrůžky, hmm? A nejlépe v soukromí, někde, kde to Aideen neuslyší. *Podotkne pobaveně. Lehce pokrčí rameny.* Nic zvláštního. Pokročila jsem s diplomovou prací. A myslela na tebe. *Dodá, i když mu to nejspíš jen pohladí ego.* Určitě jsi musel dostat škytavku. I Max. Nebrečel náhodou kvůli tomu? *Podotkne. Stále si nezvykla na myšlenku toho být matkou a nejspíš jí to potrvá, ale to neznamenalo, že ho neměla ráda nebo se o něj nezajímala. Přejela dlaněmi z jeho hrudi na ramena a spojila je na jeho týlu, prsty se probírala v pramíncích jeho vlasů na zátylku.*

Pokud mi řekneš ano, budeš si na to muset zvyknout. *Pokrčí rameny. Nevzdá se svého titulu. Jedině tak by se nestala princeznou a královnou, ale on to nehodlá hodit na Austina nebo spíše Nyneve, protože Austin je nemocný..*Jsem rád, že ti takhle stačím. *Uchechtne se. Poté si sundá mikinu a podá jí ji.*Nebude. Ne, pokud mě zahřeješ. *Poškádlí ji. To by nebyl on, kdyby to neudělal.*Takže už ji nikdy neuvidím? Ts ts ts.. Za chvilku si přivlastníš celý můj šatník.*Ale když se nad tím zamyslí, odhalí její dokonalý plán. Teda aspoň si to myslí.*Hmm.. Když se nebudeš vystavovat před jinými, třeba na Illeagramu, tak nebudu taky. A když to nemyslíš takhle.. tak že plánuješ mě držet schválně v komnatě, když nebudu mít to oblečení? Se nezdáš Chris. Neřekl bych, že poté noci se takhle změníš a budeš mě chtít dvacet čtyři hodin denně. Já tě takhle sice chci, ale ty ji mi připadala teda více nevinná. *Zacukají mu pobaveně koutky.*Jistěže se o tebe bojím. *Obejme ji nazpět, políbí do vlasů a nasaje jejich vůni.*No jo.. Ona nad následky nepřemýšlí snad nikdy. *Povzdechne si. Za ta léta zná svou sestru. Když po příjezdu z hor zašli na pláž, taky tvrdila, že je v pořádku, přitom věděla, že se její zdravotní stav zhoršil, ale nic jim neřekla a riskovala. A jak to skončilo? Byla několik dní na ošetřovně.*Já se s ní včera sice dohadoval, ale pak se jí omluvil. *Zamumlá.* Vím, že máš pravdu.. Štve mě, že se to stalo, zrovna teď fakt není vhodná doba, ale budu tu pro ni, vždycky. Jayovi nevrazím, pokud jí teda nějak neublíží a nebo neuvidím, že se o ni špatně stará. O ni a toho prcka. *Nikdo nebude ubližovat jeho malé sestřičce.* Nemáš toho se školou moc? Mohl bych ti zařídit více času. *Navrhne. Přece jen nemá tolik času jako jiní studenti. To, že myslela na něj ho samozřejmě potěší slyšet a uchechtne se.* Víš, že ale Max ji dneska měl? A asi mu dost chybíš. Nespokojeně se na mě mračí, protože nemám tak hezký vlasy, stejně tak i na ostatní, včetně mamky a sester. Zdá se, že náš budeš muset brzy navštívit. Pokud budeš chtít, samozřejmě. *Přitáhne si ji za boky více k sobě, když mu přejede dlaněmi po hrudi a skloní se k ní, aby ji mohl políbit. Polibek dost prodlouží a odtáhne se až při nutné potřebě kyslíku.*Myslím, že se stávám pomalu ale jistě na chuti tvých rtů závislý.

Pokud... Skoro mě zaráží, že při svém sebevědomí neříkám Až. *Odfrkne si pobaveně. Stále jí to zní zvláštně. Princezna Christophine.* /Hrůza./ Navíc jsem se tenkrát myslím bavila s Kel, že Christophine Charlotte Schreave zní taky dost zvláštně. *Pokroutí nesouhlasně hlavou. Teda jen ona si to myslela, ale možná ti bylo nezvykem.* Zahřej se sám, třeba si nasaď zpátky tu mikinu. *Odmítá a podává mu ji podmračeně. Ten si ji však nepřebere.* /S tebou není radno žertovat./ No nevím, ty boxerky byly taky celkem pohodlné. *Přizná, když se nad tím zamyslí.* Ah, chceš vyjednávat? *Pozvedne pobaveně obočí, než ji něco napadne a schválně se zatváří uraženě.* Tobě se ty fotky nelíbily? *Přeměří si ho podezřívavě.* No když jsi tak nespokojený, měl jsi říct a najít si někoho jiného. *Sešpulí uraženě ústa, ačkoliv to jen hraje, aby ho trochu zahnala do úzkých, zvládá to celkem přesvědčivě.* Hmm, chceš, jasně, ale moje fotky se ti nelíbí, že... *Postěžuje si. Nakonec to ale nevydrží a zasměje se. Raději ho obejme.* Hmm, koho mi to připomíná. *Rýpne si.* Nu aspoň že ses omluvil. A ona určitě ví, že všichni máte jen starost. Ale asi to pro ni taky musel být šok. Můžeš říct, že to byla hloupost, ale očividně se u vás v rodině dědí celkem často, tak jí to nemůžeš vyčítat. *Pousměje se a obejme ho kolem krku.* To zní fér. *Uzná nakonec.* A ona to zvládne. Má veškerou dostupnou péči a vaši pověstnou tvrdohlavost. *Dodá.* Ah, ne. *Zavrtí hlavou. Kdyby jen věděl, kolik toho na sebe nakládala předtím. Momentálně jí Selekce, co se týkalo časovčasové vytíženosti, i se školou, připadala chvílemi jako odpočinková dovolená.* Zvládnu to. *Ujistí ho. Míní to dobře, možná se o ni strachuje kvůli tomu, co mu minule řekla? I tak je mu za to vděčná.* Jen si nemá, s čím hrát. *Usměje se potěšeně.* Ráda bych. *Ujistí ho. Chtěla by, aby si na ni malý zvykl. Ten polibek ji překvapí, ale ochotně pootevře ústa a nechá ho, aby ho prohloubil. Přitiskne se k němu blíže a nad tou povědomou blízkostí se z ní spokojeností vydere tichý povzdech.* Tak si vem další dávku. Do zásoby... *Zamumlá, když se odtáhne. Nebyl jediný, kdo to takhle cítil, ale to mu muselo být jasné. Vždyť za ním tu noc přišla a věnovala mu svoje poprvé. Chtěla ho v tu chvíli tak moc, až to téměř bolelo a teď tomu nebylo jinak. Nikdo jiný v ní podobný pocit neprobouzel. Nechtěla se nechat ochudit, bylo jí jasně, že možná bude muset brzy jít kvůli Maxovi. A tak rty přejela po jeho čelisti, pousmála se nad drobným škrábáním strniště. Nejspíš mu Max ani nedal čas se ráno oholit. Pokračuje s nimi na krk, ke kterému má při své výšce perfektní přístup. Prsty ho pohladí po ramenou, než ruce svěsí a zajede s nimi pod lem jeho trička mapujíc jimi linie svalů na jeho břiše.* Stejně myslím, že nevinné myšlenky se k tobě vůbec nehodí. *Zašeptá mu do kůže.* Když jde o tebe, málokdy myslím na něco slušného. *Ujistí ho a tentokrát neodolá dokonalé příležitosti a na krku, již blízko ramene a klíční kosti vybere místečko, kde pokožku lehce nasaje a zanechá za sebou drobnou modřinku. Vyvolá to v ní hluboký pocit spokojenosti a majetnickosti. Najednou mnohem lépe rozumí tomu, proč jí on sám tyhle značky zanechával.*

Pořád si to můžeš rozmyslet. *Usměje se lehce rozpačitě. Docela se toho bojí. Že všechno, co by obnášel život s ním ještě jednou zváží a raději se rozhodně z toho vycouvat a odejít. Nebylo by to s ním jednoduchý. Pozornost médií, práce, málo času jeden na druhého.. *Mně se to naopak dost líbí. Christophine Charlotte Schreave, moje manželka. *Usměje se nad tím. Je to skoro jako hudba pro jeho uši. Představa, že by měla být vážně jenom jeho je lákavější než cokoliv jiného. Založí si ruce na hrudi. Mikinu si vzít zpět nehodlá je její ani tolik zase nemrzne. Skoro vůbec. Je na tohle zvyklý.*Jistě, že se mi líbily. Ale nelíbilo se mi, že je může vidět prakticky kdokoliv na světě. Klidně bych byl pro to, abys mi něco podobného denně posílala do soukromého chatu.. Ale pak bys musela počítat s tím, že to nenechám jen tak. Pravděpodobně bych se svlékl taky.. A ne před mobilem, abych ti poslal fotku, ale rovnou před tebou ve tvé komnatě, kde bych byl do pěti minut. *A hádá, že ona by se na něj za tohle nezlobila. Oplatí jí objetí a drží si ji u sebe. * Tím jako naznačuješ, že jsem hloupý? Pff.. když o mě mluvíš takhle, tu mikinu si ani tolik nezasloužíš.. *Přimhouří oči, jako kdyby zvažoval, že jí ji vezme.* Vážně: Kdyby něco, tak řekni. Zajistil bych to pro tebe.*Nějak rychle si tě oblíbil. Dokonce se na tebe více usmíval. Možná i více než na mě. Což chápu. Taky bych se spíše smál na tebe než na svůj odraz v zrcadle. *Uchechtne se.*A to jsem docela sexy, ne? *No tohle ale jeho syn zrovna neocení.*Dobře, stačí napsat, kdy budeš mít volno od psaní své práce a domluvíme se, kdy se to bude hodit nám oběma.*Usměje se na ni. Těší ho, že by se ráda s Maxem někdy viděla. Chce pro svého syna to nejlepší. Přišel o matku a potřebuje jinou. Ví, že Christophine se do něj taky zamilovala a je za to skutečně. Dívka, kterou miluje se zamilovala jak do něj samého tak i do jeho syna, třebaže není pokrevně její. Políbí jí a když tak ochotně pootevře ústa, polibek prohloubí a prodlouží.*Na tohle mě nemusíš pobízet dvakrát. *Zamručí a zase si rychle přivlastní její rty.*Hmm.. *Spokojeně zamručí, když se Christophine rozhodně věnovat jeho krku.*Prosím tě, já jsem anděl.. Skoro do kláštera bych mohl jít. To spíše ty se vybarvuješ. *Poškádlí i. Cítí jak trochu nasála jeho místo na klíční kosti a nadzvedne obočí.*Si značkuješ svoje území? To abych nezůstal pozadu.. *Zvedne ji a donutí jí obmotat svoje nohy okolo jeho pasu. Přejde k sedačce, na kterou se posadí a tudíž mu Christophine skončí na klíně. I přes jeho džíny může Chris poznat, že už teď ji strašně chce a nejraději by si ji vzal tady a teď. Ale místo toho jí pomalu odrhne vlasy z jedné strany krku. Prsty schválně zavadá jen lehce o její kůži. Schválně ji provokuje. Moc dlouho ale nečeká a začne ji líbat na krk, jenom lehce a a po chvilce jedno její místečko na krk jemně skousne zuby a zase jej jemně políbí. Tentokrát nehledí na to, jestli je místo, kde se rozhodně nasát její kůži a udělat tam značku vzadu a snadněji si ho zakryje nebo více vepředu. Je mu to jedno. Však ať klidě všichni vidí, že tam má cucflek. On si to taky nebude nijak maskovat, pokud si myslí, že ano. *

To bych mohla. *Přitaká, ale spíš ho jen škádlí. Ano, cítí se nejistá a bojí se, co by život s ním obnášel. Nikdy netoužila po tom být královnou. Všechna ta pozornost, zodpovědnost. Být matkou si naopak přála, ale rozhodně ne teď, spíše za spoustu let. A co se lásky týče, věděla, že na ni nebude mít tolik času, že to budou mít složitější než jiné páry... A přes to všechno hledala další a další důvody, proč zůstat. Protože odejít neznělo vůbec jako lákavá možnost.* Ze záletníka manželem pod pantoflí? *Pozvedne pobaveně obočí.* Vážně tě to láká? *Zeptá se. Chvílemi má stále pochyby. Přemýšlí, zda si to spíše nerozmyslí on. Schválně ho škádlí ohledně fotek, ale když se začne bránit, už neudrží smích. Téměř provokativně se na něj usměje.* Stačí tak málo, abych tě svedla? *Pokroutí nevěřícně hlavou.* To jsem si nemusela zjišťovat, jak jinak bych toho mohla dosáhnout... *Něco si načetla, když si myslela, že by pro něj ta noc nemusela znamenat nic zvláštního.* To jsem naznačila? *Nevinně zamrká.* /Možná ne hloupý. Spíš impulzivní a nepřemýšlíš nad následky svého jednání?/ *Ne, že by mu to vyčítala, měla svoje chyby.* Děkuju. *Cení si toho, že se o ni zajímá. Jeho starostlivost na něm zbožňovala.* Jen si to namlouváš, v tvém náručí je nejspokojenější. *Ujistí ho.* Vážně chceš, aby tě tvůj syn považoval za sexy? *Potlačí smích. Ona upřímně by ho milovala, i kdyby byl na kluky, ale nemohla si nerýpnout, když to Xavier tak nešikovně podal.* Tak jo... *Usměje se zeširoka. Věděla, kolik měl práce a přesto byl ochotný si pro ni vyhradit čas a ještě jí půjčit Maxe. Měla pocit, že její srdce tyhle vřelé pocity neunese. Od chvíle, kdy si přiznala, co k němu cítí, se to mnohem hůře ovládalo. Stačila vzpomínka na jeho úsměv a chyběl jí. Stačila trocha pozornosti, a utápěla se ve štěstí. A stačil jeden dotek a toužila po něm. Před Selekcí občas zapomínala, jaké to je, doopravdy žít a nejen přežívat, ale on jí to připomínal každý den. I kdyby si ji nevybral, vyhrála už jen kvůli tomu, vzpomněla si, že milovat neznamená automaticky být zranitelný, ale být i opečovávaný. Bylo to konstantní strach a potěšení v jednom. Nechce, aby to skončilo jen u jednoho polibku, naopak ho ochotně vybízí, aby pokračoval.* Tak to těžko, když jsi mě zkazil zrovna ty... *Zamumlá. Na Xavierovi nebylo nic nevinného. Člověk by ho mohl uvádět jako antonymum ke slovu nevinnost.* Ano. *Pohlédne mu odhodlaně do očí, jako by ho snad vyzývala, aby si stěžoval. Místo toho ji zvedne do náruče a ona automaticky obmotá nohy kolem jeho pasu a chytne se ho za ramena, aby neměla pocit, že spadne. Vydechne vzrušením, když se usadí a ona ucítí, co s ním dělá. Schválně se zavrtí, jako by hledala pohodlnější pozici. Bohužel se to asi mine účinkem, je hrozně jemný, když jí shrne vlasy stranou a dotkne se jí přitom jenom letmo. Tiše zasténá, když ji začne líbat na krku. Věděl moc dobře, jak ji dráždit. Skousne si ret, když si vybere místo, kde zanechá cucflek. Prsty mu vjede do vlasů a přitáhne si ho k sobě, ochotně zakloní hlavu, aby měl lepší přístup.* Znovu... *Poprosí úpěnlivě. Milovala ten pocit. Znovu se zhoupla v bocích oproti jeho klínu a nespokojeně se zavrtěla. Oběma rukama se přesunula k lemu jeho trika a vzala za něj, aby mu ho přetáhla přes hlavu. Odtáhne se pak ale na vteřinu, aby mohla obdivovat ten výhled. Minule na to neměla dostatek času.* Dej mi chvíli... *Svůdně se pousměje a bříšky prstů přejíždí po vypracované hrudi, skloní se a políbí ho u klíční kosti. Ačkoliv se jí ruce trochu chvějí nervozitou, propracuje se s nimi až k lemu jeho džínů, kde si poradí se zapínáním. Dlaní přejede po vyboulenině a namáhavě polkne. Místo toho, aby se nechala přitáhnout zpět, odtáhne se více z jeho náručí, chodidly se dotkne podlahy. Polibky zanechává vlhkou cestičku po jeho hrudi, kde rty zavadí o jednu z bradavek a pečlivě studuje jeho reakce, zatímco si kleká mezi jeho nohy. On se jí minule věnoval více než dost a udělal tu noc o ní. Chtěla mu to oplatit. Možná byla nezkušená, ale vždycky byla horlivý a šikovný žák. O jejím záměru nemohlo být pochyb, když stáhla lem jeho džínů a boxerek níž, aby odhalila jeho erekci. Mohl ji zastavit, ale rozhodně ne pokud měl jen starost o to, že by dělala něco, co by se jí nelíbilo. Naopak. Její dotek je nejistý, téměř opatrný, když ho sevře v dlani. Nakloní se blíže a jazykem přejede po celé jeho délce a znovu, než začne pohybovat i rukou. Nápovědu jí dávají jen jeho reakce, dovolí si tedy o něco zesílit svůj stisk a poprvé ho vzít do úst. Chvíli je to zvláštní pocit, ale ne tak, aby si rychle nezvykla a nenapodobila pohyb rukou. Chvíli jí trvá, než najde vlastní tempo a ačkoliv ho nedokáže pojmout celého, snaží se dopřát mu co největší uspokojení. Zapojuje jazyk, když chvílemi zalapá po dechu. Nakonec je v tom něco lákavě hříšného, byl jí vydán na pospat a užíval si to. A ona taky.*

Jo.. vidíš co se mnou děláš? *Taky by neřekl, že se někdy bude chovat takhle. DO háje ještě před pár měsíci se podobných chlapům smál. I s mámou Maxe t bylo jiné. Jo miloval ji, ale ne tak moc jak miluje Christophine, tím si je jistý. *Jistě. *Odpoví bez zaváhání. Chce ji a nikoho jiného. Možná teď zní jako malé dítě, kterému někdo sebral oblíbenou hračku. Předtím taky říkal, že ji chce a myslel to jen fyzicky. Chtěl si to s ní rozdat. Ale teď, teď už to bere jinak. Chce ji nejen kvůli tomu jak vypadá, ale i kvůli tomu jaká je. * ty sis hledala jak mé svést? Neříkej mi, že jsi si vážně četla nějaké internetové články. *Uchechtne se pobaveně.*Ty jsi dokonalá. Ale jo, fakt stačí tak málo. Už kdy jsi poslala ty provokativní fotky na Illeagram měl jsem chuť jít za tebou do komnaty a přimět tě sténat tak hlasitě, aby všichni v paláci věděli, že jsi moje. *Musel se vážně držet, aby to neudělal. A taky si dát dlouhou studenou sprchu..* Hmm..*Zamručí nedůvěřivě. Podle něj to naznačila a dost jasně. Ale teď se tím zabývat nebude.*Když myslíš. *Sám si stejně myslí svoje. Podle něj si Christophine Maxwell hned oblíbil.* No.. ne, tohle raději vážně ne.*Kdyby ho jeho syn považoval za sexy chlapa, bylo by to fakt dost zvláštní a ne zrovna příjemný. Prohlubuje jejich polibky a po jednom jí lehce skousne dolní ret, za který lehce zatahá.*A nelituji toho.. *Má ji rád zkaženou. Obzvlášť, když mu dovoluje tohle.* To by nevinná Chris nejspíše nedovolila. To, že se na jeho klíně zavrtí má účinek, ale nenechá se tím moc rozptýlit. Chce ji provokovat. Jen jemně líbá její krk a až když má pocit, že ji mučil takhle už dost, udělá jí tam značku. *Jak si přejdeš. *Nenechá se moc pobízet a znovu nasaje její kůži na krku. Teď už jsou značky dvě a netrvá to moc dlouho, než jsou tři. Tohle už jen tak nezamaskuje. Pomůže jí sundat mu tričko, která zahodí někam na podlahu a upřímně je mu jedno kam. Sám se nenechá moc pobízet. Rukou vjede pod její mikinu a pohladí jí na teplé jemné pokožce svými o něco studenějšími prsty. Taky jí ji přetáhne přes hlavu. Když ho poprosí, aby jí dal chvíli, zůstane sedět v klidu a sám prozkoumává pohledem její hruď. I přes její podprsenku jsou vidět její ztvrdlé bradavky. Pro sebe se usměje a lehce ji tam pohladí. Když mu rozepne kalhoty, chce si ji už přitáhnout k sobě, ale ona ho dost překvapí tím, že se ještě více odtáhne. Ale nemůže si stěžovat. Spokojeně vzdychne. Líbí se mu jak se ho dotýká. Sice je ve skutečnosti docela zima, on má pocit, jako by tu bylo aspoň třicet stupňů. Má spokojeně přivřené oči a otevře je, až když mu Chris stáhne boxerky.*/Ta holka fakt jedno bude moje smrt./*Vidět ji takhle klečet před ním.. Asi nikdy nebyl nadrženější. Chce se nadechnout k protestu, protože tohle je přece jen podruhé, co jsou spolu takhle a on nechce, aby dělala něco, co by jí bylo nepříjemné, ale když se ho dotkne a jazykem přejde po celé jeho délce, jen zasténá její jméno.* Je zatraceně dobře, že jsem tě tak zkazil, fakt dobře. *Dostane ze sebe. Nicméně když ho vezme do úst.. už neodkáže nic jiného říct. Má co dělat, aby se držel a nezačal si sám určovat tempo.* Chris.. Za chvilku budu. *Upozorní ji a vzdychne. Její ústa jsou naprosto dokonalá, takže netrvá dlouho a on cítí narůstající uspokojení. Ale hádá, že to hned napoprvé nebude chtít mít v puse.*/ Nebo jsem ji zkazil až tak moc?/

*Viděla a líbilo se jí to. Byla jedna věc být zamilovaná, ale vědět, že na ní někomu záleží podobným způsobem bylo jednoduše úžasné. Nemůže se nezačervenat, když zmíní ty články. Kdyby to byly jen články. Taky knihy z červené knihovny a klesla tak hluboko, že do vyhledávače zadala i porno. TO jí ale přišlo příšerně umělé a přehnané. Ještě že si vymazala historii prohlížení. Nerada se cítila v nevýhodě a věděla, že on má mnohem víc zkušeností, jednoduše alespoň chtěla vědět, do čeho jde a jak se zlepšit. Tím že už se červená ji další jeho slova tolik nerozhodí.* Měl jsi to udělat. *Skousne si ret. V tu chvíli na něj byla naštvaná, ale taky jí příšerně chyběl. Raději už ho nepopichuje ohledně jeho inteligence. Potěší ji, že si ji Max oblíbil, i když podle ní šlo hlavně o její vlasy a Xaviera měl stejně nejraději. Vzdychne, když jí skousne ret a potáhne za něj, načež mu polibek oplatí s veškerým zanícením. Těžko uvěřit, že už to byly týdny, kdy byli od sebe. Na minulé schůzce dostala alespoň pár cudných políbení, ale to se ani zdaleka nepodobalo dnešku. A být chtěná byl úžasný pocit. Sama rozhodně též ničeho nelitovala. Zavrtí se mu v klíně, ale on schválně zdržuje. Nicméně si nestěžuje, miluje, když jí dělá značky. Rozkoš se mísila se spokojeností nad vědomím, že si ji přivlastňuje. Nyní ji nezajímalo, jak to později zamaskuje, chtěla jen víc.  Sundá mu tričko a nechá ho, aby ji též zbavil části oblečení. Chlad na kůži sotva vnímá, je až příliš rozpálená touhou. Potlačí zasténání, když ji pohladí po prsou, prsty zavadí o vystouplé bradavky, které tenká látka sotva může skrýt. Ale má jiné plány, nemůže se nechat rozptylovat. Klekne si mezi jeho nohy a odhalí jeho erekci. Má pocit, že by mohl něco namítat, a tak ho nenechá, místo toho ho vezme do ruky a jazykem přejede po celé jeho délce. Jeho reakce ji více než potěší, stejně jako jeho slova a dodají jí odvahu pokračovat a vzít ho do úst. Najde si tempo a každou vteřinu se cítí sebejistější. Cítí napětí v jeho těle i ty drobné pohyby, když se neudrží a lehce jí přirazí do úst. Při jeho slovech jen na vteřinu zaváhá, ale ta očividná rozkoš a touha v jeho hlase ji přesvědčí pokračovat. Zvýší své úsilí a potlačí dávivý reflex, když ho pojme hlouběji. Stáhne se a jazykem obkrouží špičku, než zrychlí pohyb rukou a začne sát. Zadrží dech, když Xavier dosáhne vrcholu a instinktivně polkne. Chvíli ještě setrvá, než se odtáhne a zalapá po dechu. Tváře má zrudlé, ale pohled jasný když pátrá v jeho tváři po stopách nespokojenosti, kterou však nenachází. Olízne si rty. Na jazyku jí zůstala určitá slaná pachuť, ale nebylo to ani zdaleka tak zlé, jak dle některých článků očekávala. Upřímně se nikdy necítila víc sexy než právě teď, když na ni hleděl. Zvedla se a nejistě se pousmála.* Líbilo se ti to? *Dle toho sténání a jeho reakcí by řekla, že ano, ale nikdy tohle nedělala, co když něco pokazila? Sama je stále vzrušená, ale tentokrát se chtěla postarat o jeho uspokojení. Chtěla, aby to bylo vyrovnané, aby po ní toužil stejně jako ona po něm.*

*Musí zadržet smích a je to vážně těžké, když si představí Christophine, nevinnou Christophine jak si čte o různých článcích jak svádět muže a nebo co dělat při sexu.* Už poprvé se mi to s tebou líbilo. Nemusíš nic.. "studovat".. *Uchechtne se a potřese hlavou.*Prostě dělej co chceš. *Pokrčí rameny. Podle jeho reakcí pozná, co se mu líbí a co ne. Stejně jak on podle těch jejích.* Příště to udělám, to se neboj. *Pokud bude ještě někdy sdílet takovou fotku, rozeběhne se k ní do komnaty, kde zařídí, aby její steny slyšel klidně celý palác. Jen stěží potlačí vzdech, když se mu zavrtí na klíně. Neví, jestli tohle vyčetla v těch svých článcích, nicméně to dost pomáhá tomu, aby se mu čím dál více napínaly kalhoty v jistých partiích. */Sakra, ale já tu nemá kondom../*Chce ji, strašně moc by si ji rád vzal tady, ale kondom tu nemá a dalšího Maxe nepotřebuje, zatím ne. Aspoň by rád počkal tak rok nebo dva, stejně jako určitě Christophine. Když mu sundá tričko, aby to bylo férové, on ji zase zbaví její mikiny a chvilku ji obdivuje. Neví jak to dal dva týdny bez tohohle pohledu. Jen lehce ji pohladí po prsou, aspoň přes látku podprsenky. Stejně to udělá jen právě proto, aby ji více rozdráždil. Snad ještě více než všechny její doteky ho rozpálí vidět ji jak před ním klečí a za chvilku si jeho erekci bere do úst. Nezadrží zasténání.*/Sakra.. Tohle je snad ještě lepší využití jejího jazyku než při líbání./ *Ale nečekal, že to zjistí takhle brzy. Není to tak dávno, co spolu byli poprvé. Upozorní ji i na to, že za chvilku bude a nemuselo by jí být příjemné, kdyby vyvrcholil přímo jí do úst. Nicméně jak se zdá tahle dívka ho nepřestane udivovat a polkne to. Zasténá přitom její jméno a podívá se na ni. Ani by nedokázal popsat jak sexy teď působí.* Líbilo? To je slabé slovo. *Potřese nad tím hlavou. Chytí jí za ruku, aby ji zase stáhl k sobě.*Ty jsi perfektní, ví to? *Začne ji pomalu líbat na krku. Jednou rukou jí rozepne podprsenku a když spadne na zem, skloní se a do úst vezme jednu její bradavku a obkrouží jí jazykem. Druhou nijak nezanedbává a hned se zase věnuje jí. Jednou rukou si ji přidržuje za záda u sebe. Líbí se mu jak se jejich těla dotýkají a nedovoluje, aby mezi nimi byl byť jen centimetr volného prostoru. Chce jí oplatit jak se o něj dneska postarala. Začne ji dráždit prsty. Je dost vlhká i tak, ale přece jen chvilku ještě počká, než do ní jimi vnikne. Prvně jedním a poté přidá druhý. *Sakra, nikdy jsem více nelitoval, že u sebe nemám kondom. *Zamručí a začne se věnovat jejímu krku. Rád by ji políbil na rty, ale to by se připravil o její vzdechy, které pro něj byly ta nejkrásnější muzika.*

Hmm... Když já jsem vůči tobě v nevýhodě. *Zamumlá. Ženský taky umí předstírat, že se jim to líbí, proč by to nezvládli i muži? Vážně se kupodivu cítila líp, když si něco načetla, ačkoliv si přitom připadala nehorázně trapně.* /Příště.../ *Nad tím se musí pousmát, předpokládá tedy, že ho zase bude provokovat? No, asi má pravdu. Jako třeba teď, ale to se jim dost rychle zvrtne. Vůbec jí to ale nevadí, byli to až moc dlouho, co se musela obejít bez jeho blízkosti. Touží mu oplatit to, jak se o ni minule postaral, a tak klesne na kolena, a i když zprvu nejistě, začne ho uspokojovat ústy. Nečekala, že se jí to bude tak líbit, ale způsob, kterým se na ni dívá, ji nutí cítit se sexy a nakonec absolutně zapomíná na nějaké tabu a dotáhne své činy až do konce. Její úsměv se změní na spokojený, když jí potvrdí, že si vedla dobře a bez řečí se nechá stáhnout do jeho náruče.* /Takže ty články nezatracuj./ *Očividně jí přivedly na správné nápady.* Mhm, ale nevadí, když mi to budeš připomínat. *Uzná,  ale následně se jí myšlenky rozprchnou, když se skloní zpět k jejímu krku a putuje rty níže až k dekoltu. Odhodí podprsenku na zem k ostatnímu oblečení. Sama se prohne v zádech, když se začne věnovat bradavkám. Nemusí se ani moc snažit, aby z ní mámil hlasité vzdechy tak, jak si přál. Když zajede dlaní pod spodní prádlo a začne ji dráždit, ztratí se v tom již docela. Líbá ho na krku a tlumeně sténá, když do ní pronikne prsty. Je dostatečně vlhká na to, aby nenarazil na sebemenší odpor, přesto by si přála víc.* Já... Beru prášky. *Dostane že sebe, když jí po vteřině dojdou jeho slova. Zčervená ještě více než doposud, navzdory tomu, co právě dělali, si pořád nezvykla o sexu mluvit tak otevřeně.* Kvůli zpravidelnění cyklu... *Zamumlá ještě, ale naštěstí nemusí dlouho přemýšet nad tím, zda se cítí trapně, jelikož touha převažuje nad vším ostatním.* Prostě si mě vezmi. *Vyzve ho ochraptěle a pomůže mu zbavit je oba přebytečného oblečení. Spíše se může udivovat tomu, že je znovu připravený, ale přeci jen je mu přes dvacet, ne čtyřicet.* Prosím... *Vybídne ho úpěnlivě. Chce ho cítit v sobě, u sebe, jen nahá kůže a tahle dokonalá naléhavost a čirý chtíč. Všechny problémy nyní neznamenaly vůbec nic, pro ni to byli jen oni dva, klidně jediní na celém světě.*

Mně osobně to přijde spíše naopak. Máš nade mnou moc než kterákoliv jiná žena na tomhle světě. Stačilo by říct a on by pro ni udělal skoro cokoliv. Jak se ukáže, on Christophine vážně dost podceňuje. Pořád dokola ho překvapuje., protože ho začne uspokojovat ústy. Je to snad pro ně ještě lepší využití než při líbání a nemůže si stěžovat. Nechápe jak se ho ještě po tom může ptát, jestli se mu to líbilo. Jistěže líbilo. Stáhne si ji k sobě na klín, kde se začne věnovat hlavně on jí. Chce jí to oplatit, tudíž se jí začne dotýkat na těch nejintimnějších místech.* Budu ti to připomínat klidně denně po zbytek života. *Zamumlá do jejího krku, kde jí udělá další značku. Ani neví, kolik jich je, ale na jedné ruce už to asi nespočítá. Chtěla víc, tak to má, ne? Zatímco se věnuje jejím bradavkám, vnikne do ní prvně jedním a poté i druhým prstem. Užívá si jak sténá. Je to pro jeho uši ta nejlíbeznější muzika. Rád by si jí vzal tady, ale zatím dalšího Maxe nepotřebuje. Rád by tak rok počkal.. Zarazí ho ale její oznámení, že bere prášky. a chvilku se odtáhne a pozvedne obočí. Pak se mu rty ale roztáhnou do velkého úsměvu a blýskne mu nebezpečně v očích. *Vážně kvůli cyklu? Nebo jsi doufala, že to budeme dělat v nejbližší době znovu? *Popíchne ji. * V tomhle případě mě nemusíš pobízet dvakrát. *Rychle jí rozepne džíny a pomůže ji z nich se dostat. Rovnou dá pryč i její kalhotky. Sám je dost nedočkavý, takže nečeká moc dlouho a za chvilku je v ní. Dneska v tom má spíše kontrolu ona, jelikož je na něm. Může mu oplatit to škádlení a jít na to pomalu, ale to by si nenechal asi dlouho líbit. Jednu ruku jí položí na bok, kde jí trochu pomáhá udávat tempo a druhou jí prsty dráždí její ztuhlé bradavky. Krade si krátké polibky, které bohužel nemůže moc prodlužovat. Oba dva jsou zadýchaní. *

*Z toho prohlášení se jí rozbuší srdce o něco rychleji. Nikdy by toho nezneužila, ale i ta představa byla nádherná. Tak moc si přála, aby byl její, ve všech ohledech. A sama na něj myslí úplně stejně, což mu za chvíli i dokáže. Nebere to tak, že by byla nyní v nějaké podřadné pozici, užívá si ho uspokojovat stejně tak, jak si to minule užíval on. Stejně jí to pak ale vrátí a ona rozhodně nehodlá protestovat. Naopak slastně přivře oči, když se jí začne věnovat.* Ah... *Nedokáže mu normálně odpovědět, protože v tu chvíli do ní vnikne jedním a následně i druhým prstem a ona intenzivní rozkoš ji donutí jen nahlas zasténat jeho jméno.Je jí jedno, jak moc poznačí její krk. Nejspíš to teď jen tak neschová. Když zmíní, že by měli snad přestat, protože nemá kondom, rozhodne se jít s pravdou ven. Pobaveně si odfrkne a hravě ho praští do ramene.* Zatracenej egoista... *Rýpne si a opře si čelo o to jeho.* /Pokračuj, nebo přísahám, že jdu pryč./ *Vyhrožuje mu v duchu a nahlas ho pobídne, aby pokračoval, čemuž díky bohu vyhoví. Zbaví se přebytečného oblečení a následně překvapeně vydechne, když do ní vzápětí pronikne.* /Sakra./ *Tentokrát v tom není ani bolest či nepohodlí, je na něj připravená a jen nedočkavě přitiskne boky k jeho a pojme ho hlouběji.Je ráda, že jí pomůže udávat tempo, není si ve své pozici tak jistá, ale brzy pohyby sladí s jeho. Myšlenky si vezmou neplacenou dovolenou, zůstane jen touha a instinkty. Přitiskne se k němu blíže a zrychlí rytmus jejich přírazů, jelikož má dojem, že to oba potřebují. Něha může počkat na později. Dech se jí zrychlí, přesto si krade krátké políbení, neschopna pohrdnout jeho rty ani ve chvíli, kdy se jí dechu nedostává.* Miluju tě. *Šeptne mu do ucha přerývavě a hravě mu skousne ušní lalůček. Cítí, že se blíží vrcholu, napínal ji až příliš dlouho a soustředí se na ten intenzivní pocit, kdy ji konečně pohltí vyvrcholení a zanechá ji rozechvělou ale blaženou v jeho náručí.*

*Chce se teď věnovat zase on jí., což mu přináší snad stejné potěšení jako když ona uspokojovala jeho. Líbí mu pozorovat její tvář, poslouchat její sténání. Vždycky když byl s holkou usiloval hlavně o to, aby se to líbilo jemu. Výjimkou byla teda matka Maxe, ale.. Ani s ní to nebylo takové jako s Christophine. Musí jí popíchnout ohledně toho braní prášků. To by jinak nebyl on. Provokace je jeho druhé jméno. Uchechtne se, když ho praští do ramene. Nebolelo ho to a přijde mu to naopak roztomilé od ní. Zbytečně ale nezdržuje. Chce ji stejně jako ona jeho, ne-li více. Zbaví jí kalhot i kalhotek a brzy do ní pronikne. Na chvilku se nechá unést, tak nějak zapomněl, že je to vlastně její podruhé. Chvilku se jen nehýbá a studuje její tvář. Pátrá po jakékoliv známce bolesti, ale tu nevidí. Proto jí začne pomáhat s udáváním tempa. I když to víceméně nechává na ní. Začne jí vycházet i naproti, protože cítit narůstající uspokojení a chce jí k tomu uvolnění taky pomoct, takže prstem začne dráždit její vrcholek. Slyší co mu řekne a musí se usmát. Miluje ji taky, ví to, ale zrovna v téhle chvíli nemá na to, aby to vyslovil. Jeho hlas je ochraptělí a těžko říct, jestli by mu rozuměla. Zasténá nahlas její jméno, když dosáhnou oba dva vrcholu. Chvilku se snaží zklidnit svůj dech, ale hlavně se taky stará o ni. Odhrne jí pár pramínků vlasů z obličeje a políbí, něžně a dlouze. Teď už se jejich dech docela zklidnil, takže to není problém. Oběma rukama ji obejme a přitiskne ještě více k sobě.*Taky tě miluju Chris. *Zašeptá jí do ucha.* A následujících několik týdnů bude teda zatraceně těžkých. *Nejraději by si ji vzal už teď, aby ji mohl mít jen pro sebe.* Do konce Března snad zvládnu všechny schůzku se zbylými účastnicemi, rychle Tribunál a zásnuby. *Usměje se.* Klidně se už začni koukat po svatebních šatech.

*Jeho doteky jsou více než přesvědčivé, a pokud ji chtěl donutit šílet touhou, věděl očividně, jak přesně na to. Přesto vnímá ještě dostatečně, aby jí docvakla jeho poznámka a alespoň na oko se urazila. Sice nebrala prášky kvůli němu, ale byla zrovna teď zatraceně ráda, že tomu tak bylo, protože během chvíle mohl být v ní a jestli to nebyl úžasný pocit, cítit ho a vědět, že mezi nimi tentokrát nic nestojí. Uvolnila se, protože se tentokrát nedostavila žádná bolest ani nepohodlí, a tak se začala nadzvedávat a pomalu klesat zase zpět, oporou jí byl jeho stisk na bocích, když jí pomáhal udávat tempo. Přesto brzy nedočkavě rytmus přírazů zrychlila. Zajíkne se, když najde její klitoris a těmi drobnými dráždivými kroužky ji s jistotou vede k vrcholu. Rozechvěje se v jeho náručí a hlasitě zasténá. Jen vážně doufá, že nikde poblíž nikdo nebyl, tentokrát své hlasité výlevy zrovna nekrotila. Opře si hlavu o jeho rameno, než největší vlna omámení rozkoší pomine. Následně se narovná a s lehkým úsměvem mu pohlédne do tváře. Spokojeně přimhouří oči, když jí něžně shrne pramínky vlasů z tváře. Kdyby si nebyla jistá, že ho miluje, propadla by mu asi právě při tom láskyplném polibku. Při jeho dalších slovech se jí však koutky roztáhnou do širokého úsměvu, který nedokáže zadržet. Poprvé jí to řekl takhle přímo. A bylo to dokonalé. Kašlala na svíčky a romantiku a další hlouposti. Přála by si jen, aby se na ni vždycky díval tak, jak dnes, když tohle říkal.*Na tom nezáleží. *Uklidní jo. Nějak si nedokázala představit, že by ji od něj něco odradilo. Nejspíš by mu odpustila skoro všechno. Nejspíš až na nevěru, ale zatím jí bylo jasné, že možná bude muset skousnout nějaký ten polibek, co by věnoval jiné účastnici, ale příčetnou ji držela představa, že na konci tohohle všeho bude jen její.* A líbánky někde v teple... *Přejede mu rty po čelisti.* Jen my dva... Hmm? *Asi by jí chyběl Max, ale ten s nimi bude už napořád. Představa toho, že by aspoň týden byla jen s Xavierem byla dost lákavá.* Zvládneme to. *Ujistí ho vřele. Je možná v citech pomalá, s důvěrou a podobně. Ale s každým dnem, s každou vzpomínkou mu dá něco ze sebe, a budu ho milovat o něco víc, dokud nebude kompletně jeho. A to věděla nezvratitelně. Už se ani nebála.* Nerada to říkám... *Povzdechne si.* Ale realita nás volá. *Bude muset za Maxem a zítra má určitě povinnosti. Ačkoliv jí nikde není líp, než zde, nemůžou tu zůstat.*

*Pomáhá jí při určování tempa a netrvá dlouho, než jí sám netrpělivě začne vycházet vstříc, protože cítí narůstající uspokojení. Začne jí i dráždit klitoris a spokojeně se usměje nad její reakcí. Její vzdychy jsou teď snad ještě hlasitější a to se mu rozhodně líbí. Ne, že by někdy toužil, by ho při sexu někdo pozoroval, ale kdyby se na ně teď někdo díval.. k čertu s tím. Nepřestal by do její těla přirážet. Poté, so oba dva dosáhnou vrcholu se snaží zklidnit svůj dech. Hladí jí jemně po zádech a políbí na čelo. Následně jí z obličeje oddělá pár pramínků vlasů, se spokojeným úsměvem na tváři.* Ale záleží, já tě už chci mít jen pro sebe. A pokusím se to nějak popohnat. Abychom mohli být spolu, tohle dělat přinejlepším každý den a to v naší společné komnatě, kde se ti budu moci věnovat mnohem více, než tady v tomhle domku na stromě. *Zajiskří mu nezbedně v očích. Bude se muset o svou manželku přece náležitě starat, no ne?* Hmm.. to zní dobře. *Rád by s ní byl jen sám. Chyběl by mu Max, ale nějak by to bez něj asi týden zvládl a rodiče by ho snad pohlídali. Sice neručí za to, že by jim denně tak třikrát nevolal, ale uteklo by to určitě rychle. *Takže si vybírej šaty a taky kam bys přesně chtěla jet. Španělsko? Austrálie? Nebo nějaký soukromý ostrov, kde budeme jen my dva a nikdo, vážně nikdo jiný.. *Políbí ji.* Zvládneme. *Věří, že ano. I když by už byl nejraději, aby bylo vážně po všem.* Ale já ještě nechciii..*Protáhne to jako malé dítě. Následně si však povzdechne.*Máš pravdu. Počká, než si stoupne a udělá to i on. Podá jí její oblečení, po svém se začne shánět hned na to. Jak slíbil, ta mikina je od teď její. Když jsou oba dva oblečení, chytne ji za ruku a vykročí s ní směrem k paláci.*

*Ačkoliv by sex označila za převelice uspokojivý, nemohla popřít, že jeho něžné konejšení po něm, měla ráda úplně stejně. Přišla si neskutečně šťastná a spokojená. Asi v tom měly prsty vyplavené endorfiny anebo jeho slova, protože tenhle úžasný muž ji miloval, a přestože to nedávalo žádný smysl, na ničem jiném jednoduše nezáleželo. S úsměvem na něj hledí a neodolá, aby ho ještě jednou nepolíbila.* Hmm, takže máš plány, co bys se mnou rád dělal... *Oplatí mu ten rozverný pohled.* Doufám, že jsou skrz na skrz zhýralé. Ale taky doufám, že se vedle tebe budu probouzet. Že si tě ukradnu mezi poradami na pár minut jen na to, abych tě mohla políbit a říct ti, že mi chybíš. Těším se na všechny narozeniny, Vánoce, těším se, až poznám tvou rodinu, těším se, až uvidím Maxe vyrůstat a tebe vyšilovat, až doopravdy objevíš první šediny. Vím, že to nebude lehké... Ale taky vím, že jsme oba dost tvrdohlaví na to, abychom to přestáli. *Skousne si ret. Možná se nechala trochu unést.* Slibuju, že se každý den budu snažit být tím, koho potřebuješ. *Věděla, že teď jím není. Není ideální žena, ideální královna a rozhodně ne ideální matka. Ale stála si zatím  co řekla na první schůzce. Každý musel někde začít. A ona se nevzdá, i kdyby jen pro prchavé štěstí, co by spolu mohli mít, bude na sobě dřít, aby se jednou mohla ohlédnout a říct, že ničeho nelitovala. Rozesměje se jeho pobídce a zavrtí hlavou.* Je mi to jedno. Jen ať je tam teplo, jsme tam sami a je tam wifi, abychom mohli každý den volat domů a kontrolovat Maxe. Nevydržel bys ho nevidět. *Telefonování nebylo ono, bude to chtít videohovory. Ani si neuvědomila, že palác nazvala domovem, ale měla by ho tak začít vnímat, pokud to vše myslela vážně. Cvrkne ho nosu a pokroutí nevěřícně hlavou.* Seber se, mužský, já mám být ta citlivka. *Škádlí ho a ačkoliv nerada, zvedne se. Protáhne se a převezme si od něj oblečení. Pobaveně se zahlédí na mikinu, kterou jí zanechal a pokrčí rameny. Uváže si její rukávy kolem krku a nanápadně k ní přičichne a spokojeně se pro sebe pousměje, když zjistí, že doopravdy voní jako on. Ohlédne se na něj a akorát stihne obdivovat hru svalů na jeho zádech, když si obléká triko. Uhne pohledem, aby nepoznal, že ho sledovala a vklouzne dlaní do jeho. Proplete si s ním prsty a vydá se zpět k paláci. Rozloučí se s ním už u vchodu, stejně každý musí do jiného křídla. A je jí jedno, že by ji někdo z oken mohl vidět, když se postaví na špičky a věnuje mu aspoň ještě polibek na dobrou noc, než se rozloučí a zamíří do komnaty.*

*Celý dnešní den trávila s dětmi. Od rána s Haydenem a poté i se Soph, když se vrátila od učitelky, která jí chodí vyučovat do paláce. Té pak pomáhala i s úkoly, protože pořád bojuje s matikou, i když je zatím v první třídě. Postupně už to ale začíná vypadat, že to začíná chápat. Byla s nimi venku, aby se proběhly a nadýchaly čerstvého vzduchu a když se vrátili, poslala je hrát si do jejich komnaty, která je spojená s tou, kterou obývá ona s Maxem. Zavolala k nim chůvu, aby na ně dohlídla. Ona sama se vydala do koupelny a vytáhla jeden z těhotenských testů. Už několik měsíců se snaží otěhotnět a pořád jí to nejde. Je z toho už docela zoufalá, protože si další dítě dost přeje. Jenže test opět vyjde negativně. Na chvíli svěsí hlavu do dlaní a potlačuje slzy. Chůvě pak řekne, že se jde projít a bude na telefonu, kdyby něco a vydá se do venkovních prostorů paláce. Tam dojde pomalu až k domku na stromě, kam vyleze. Tam se posadí mezi polštáře a jeden si přitáhne do náručí. Teprve když je tady úplně sama, tak nechá pár slz, aby jí stekly na tváře. Hned si je ale stírá, aby si nerozmazala makeup. Snaží se vypadat dokonale jako vždy. Lehký makeup, halenka, kalhoty od kostýmku, upravené vlasy. Během posledních měsíců, kdy se snaží otěhotnět se naučila i jíst zdravě, aby podpořila snahu o dítě, takže i zhubla něco málo váhy, kterou nabrala během těhotenství se Soph a Hayem.*

*Jako vždycky šel zase odpoledne cvičit, i když byl už dopoledne, ale rozhodl se, že prostě půjde ještě jednou. Ne, že by se tak nerozhodoval skoro každý den. Jakmile odešel z tělocvičny, zamířil hned do komnaty, ke se dozvěděl, že tam jeho manžeka není. Skočil si ale ještě do sprchy, načež si poté na sebe hodil tepláky, mikinu ještě se koukl na děti jestli jsou v pohodě a od chůvy zjistí, kam jeho manželka šla. Ne, že by za ní chtěl nějak extr jít, ale chce se ujistit, že je v pohodě. Chvíli bloudí po venkovních prostorech a snaží se ji najít. Až poté vejde do domku na stromě, kde spatří Avyannu. Zná ji už dost dlouho na to, aby zjistil, že není v pořádku, už jen to jak sedí o tom něco prozrazuje. Mlčky si sedne naproti ní a povytáhne obočí. Chvíli mlčí a až po chvilce se rozhodne promluvit.* Jsi v pohodě? Nevypadáš tak moc. *SIce v jeo hlase nejde moc znát nějaká starost, ale stará se a dává to na jevo po jeho způsobu.*

*Rychle si stírá slzy, protože tu sice sama je, ale moc dobře ví, že to v paláci nic neznamená. Kdykoliv sem může někdo přijít. Zvlášť, když se sem pomalu sjíždí i zahraniční hosté. A moc se nesplete, protože během chvíle se tu někdo objeví. Neví, jestli je to ten lepší případ, když je to jeho manžel a nebo horší. Rychle zamrká, aby zahnala zbytek slz zpátky do kanálků a polkne. Provinile sklopí pohled, když si proti ní sedne, protože opět není tou dokonalou princeznou, jak po ní chce. Sama nezačíná mluvit. To až když promluví on. Pohled k němu nejdříve nezvedá.* Zase se to nepovedlo. *Řekne jednoduše. Hádá, že mu to dojde, slyšel to od ní v posledních měsících už spoustakrát. Znovu rychle zamrká a až když si je jistá, že jsou její oči víceméně suché a nebude dál brečet, tak k němu vzhlédne.* Promiň. *Špitne potichu.* Budu v pohodě, nedělej si starosti. Určitě se to povede příště. *Řekne rychle. Tuší, že nějak velkou starost nemá, spíš ho bude štvát, že se to znovu nepovedlo.*

*Neumí utišovat lidi, když jsou smutní. Možná by se to kvůli jeho manželce mohl anučit, ale už jsou spolu delší dobu a za tu doobu toho ještě nebyl schopný. Umí zlepšit náladu jen jeho dětem a tím to hasne. Nějak přejde to, že tady sedí skrčená, rozházená a kdoiv by ji tak mohl vidět, raději se zajímá o to, co jí je, aby aspoň nějak plnil svůj titul manžela. Jakmile promluví, upře na ni pohled a snaží se potlačit všechen vztek.* Zkusíme to znova. Nebo půjdeme k tomu doktorovi, vždyť se už snažíme dlouho a pořád nic. *Prohodí. I když neá rád doktory, třeba by to přežil. Pro další dítě by udělal cokoliv.* Tím si nejsem tak jistej... Vždyť se vážně snažíme dlouho. A chyba může být jak u mě tak u tebe. Když to nezjistíme, proč to nejde, můžeme se dál snažit zbytečně. *Poví zamračeně. Rozhodně to štve, chtěl by dlší dítě, ale zároveň se bojí, že je chyba na jeho straně a zas něco je s ním špatně.*

*Řekne mu, co jí tak rozhodilo a proč se tady zašila a podívá se na něj až když si je jistá, že zase brečet nezačne.* Já vím, je mi to líto. Jestli je to mnou...vážně se omlouvám. Nevím už co zlepšit, abych tomu nějak pomohla. *Bere pravidelně různé vitamíny, začala trochu cvičit, jíst zdravě, netuší už, co víc udělat. Jediné, co jí napadá, je klasická věta, že děti vznikají z lásky. To je ta jediná věc, která v jejich manželství chybí.* Já vím. Ale u Soph a Haye to taky trvalo. U Haye ještě dýl jak teď. Ty pocházíš z rodiny, kde není problém mít dítě, já ne. Bude to něco genetickýho. Určitě se to povede. Za nějaký čas... *Přeci jen nejsou staří, jsou v nejlepších letech, můžou si dovolit pár měsíců snažení.* Soph už konečně začíná chápat matiku, přišla jsem na způsob, jak jí to vysvětlit. A Hay si zamiloval to autíčko od tebe a nepustil ho z ruky ani při obědě. *Nadzvedne mírně koutky rtů, když mu říká o dnešním dění s dětmi.* Jak ses měl ty? *Snaží se aspoň trochu odreagovat oba dva tím, že změní téma hovoru.*

*Rozhodla se trochu se projít. Miluje jaro, vše je teď tak rozkvetlé a protože to nebude už trvat dlouho, musí si to užít. Na sobě má speciální džíny v modré barvě, které mohou mít i těhotné, břicho je vlastně udělané ze speciálního materiálu který se natáhne. Přijde jí to skvělé. Co se týče trička, to má schválně větší, je bílé stejně jako její tenisky. Prochází se s malým Aaronem na rameni, takže jde pomaleji a dává hodně pozor, aby nespadl. Ne se svým bratrem Aaronem, ale potkanem, kterého po něj na počest pojmenovala. Bylo to ještě mláďátko, ale už trochu vyrostl. Dojde až k Domku na stromě a jelikož si potřebuje odpočinout, vystoupá několik schodů. Narazí tu na svého nejstaršího bratra a švagrovou, což ji přiměje se usmát. Má Avyannu ráda, i když jí přijde, že se od nich distancuje, neví proč, snaží se být milá.* Ahojky, neruším? *Upozorní nad sebe.* Je vše v pořádku? *Zdají se jí trochu zvláštní.*

*Ještě mu zbývá pár papírů na dodělání, ale Christophine nakecal, že už všechno má. Chce s ní strávit nějaký čas, jelikož ho na sebe moc nemají a ví, že ona by protestovala, kdyby znala pravdu. A taky od ní nechce pomoct, jelikož ví, že toho sama má dost.* Zopakujeme si dneska naši tradici ještě z dob Selekce? *Nadzvedne obočí a zazubí se na ni jako naprostý andílek. Nemůže ale za to, že má tam nádhernou manželku a nejraději by s ní strávil celý den v posteli, ne? To jsou prostě Schreave.. Je divný, že to po něm moc jejich děti nepodělili, snad poprvé za více než pět generací převažují geny od vítězky Selekce a on má vlastně chuť oslavovat, protože kdyby se Aaron bouřil proti kralování, Selekci a dalším podobným věcem, přibylo by mu dost vrásek. Když s Christophine dojdou do Domku a zjistí jaká je to událost, v duchu zakleje, dneska svou "tradici" asi poruší.* Ahojte.

*Před chvílí se vrátil z města, kde byl vypomáhat ve středisku pro chudé, jak je jeho dobrým zvykem. Většinou ještě potom využije čas i aby si lidi tam vyslechl a zjistil, co je nejvíce trápí a jestli sami nemají nápady, jak to zlepšit, které jeho ještě nenapadli. Už takhle přišel na spoustu věcí. Teď potřebuje dodělat papíry a zároveň trochu máknout i na svém plánu o Selekci. To je momentálně obrovsky tlustá složka papírů, náčrtů, poznámek, tabulek, grafů, chemických a matematických rovnic a biologického průzkumu lásky. Chce se u toho ale trochu provětrat, takže všechny papíry vezme do podpaží a vydá se z pracovny ven. Občas si zaleze do domku na stromě, kde je většinou klid a tam na papírech dělá. Aspoň ho tu tak snadno nenajde táta s úmyslem mu práci sebrat a zase se pohádat o tom, že jí dělá hodně. Na sobě má černé kalhoty od obleku a bílou košili, u které má rukávy zohýbané k loktům. Kravatu a sako nechal v komnatě. Jako vždy, když je mimo komnatu, nosí kontaktní čočky. Vlasy mu po celém dni už trochu rozcuchaně trčí, ale stejně nepočítá s tím, že by měl někoho potkat, takže to neřeší. Vejde do domku a zarazí se, když uvidí všechno osazenstvo.* Emmm.... Něco důležitýho? *Přejede všechny pohledem a snaží se odhadnout, proč se polovina rodiny slezla zrovna na jeho tichém místě.*

*Hned jak má tu možnost, se oblékne do sportovního oblečení, v podobě černých legín a slabé šedé mikiny, načež si obuje lehké běžecké boty a jde se proběhnout, jak je jejím každodenním zvykem. Sport ji hodně baví, zvlášť běh, který je pro ni teď ještě příjemnější, když se konečně příroda začala díky jaru probouzet k životu. Udělá si klasický okruh, jaký dělá vždy, když běhá. Nějakou dobu běhá v lese, dokud se nerozhodne, že by se mohla jít vydýchat do domku na stromě. Normálně by běžela dál, často běhá do okamžiku, kdy sotva pobírá dech, ale jelikož ji díky včerejšímu běhu začnou pálet svaly na lýtkách, rozhodne se si oddychnout. Rozpustí si vlasy a ještě, než vejde do domku na stromě, si je prohrábne. Následně se trošku překvapeně rozhlédne po všech přítomných, ale nakonec jen pokrčí rameny a zářivě se usměje.* Ahojte. Co to bude dneska? *Optá se a posadí se na zem, načež si opře zády o stěnu domku a zvědavě se po všech koukne.*