Palácová hvězdárna

Palácová hvězdárna se nachází v zahradách. Je zde veliký dalekohled, díky kterému se kdokoliv může podívat na hvězdy.

*Už neví kam se zašít, aniž by tam byli nějací lidi. Ne že by se výhybala i Cardanovi, ale tem má svou práci, takže ona se většinou potuluje tam kde by nemuseli být žádní lidi. Její absťák je strašně náladový a dost ji to už vyčerpává. Jeden den je to v pohodě a druhý den má problém vůbec vstát z postele. Kdyby abstitenční příznaky byly jen fyzické, ale docela dost to odnáší i její psychika, jelikož se s tím i přidávají vlny depese a vzteku. Dneska měla problém vstát z postele, ale spíše kvůli tomu, že její žaludek se stále obrací jako by měl utéct z jejího těla a taky je stále unavený, i když propsala polovinu dne. Teď se rozhodne se odšourat do hvězdárny, kde se hned svalí do jenoho z křesel a je ráda, že tu nikdo není. Na sobě má kožené, černé kalhoty a modrý svetr tak uplý a krátky, že zakrývá vážně to nejdůkežitější. Jakmile se svalí na křeslo, vytáhne z kapsy lahvičku s práškami, kterou vzala z ošetřovny. Přemýšlela, že by prášky vyměnila za drogy, přece jen by v tom rozdíl být mohl, ne? Ale ještě se neodhodlala si je vzít. Pořád přemýšlí nad tím, že ji drogy chybí, ale zároveň ji rodina dost možná rodina porhdá míň.*

*vždycky měl rád hvězdy celkově astrologii, takže v téhle hvězdárně byl za celý pobyt tady už několikrát. Rozhodne se tam zajít i dnes, protože za pár hodin bude tma a nemá nic lepšího na práci. Na sobě má černá džíny a bílou mikinu. Tady je stejně prakticky pořád horko, takže nemá moc smysl se oblékat tepleji, i když tady bude pravděpodobně dlouho do noci. Jakmile vejde do hvězdárny, všimne si své snoubenky. Nejraději by se rovnou otočil a odešel, ale už si ho určitě všimla, takže by to bylo asi divné.* Ahoj, co ty tady? *zeptá se a sjede jí trochu skepticky pohledem. Všimne si přitom, jak je opět oblečená. Lhal by, kdyby řekl, že s ním takový pohled nic nedělá. Neunikne mu přitom ani lahvička s nějakými prášky, nad čímž se musí zamračit.* Já myslel, že jsi říkala, jak jsi s tím skončila, ne? Nebo očistná kůra už je za tebou? *zeptá se trochu zmateně a povytáhne jedno obočí.*

*Když vejde do hvězdárny, doufá, že tam nikdo nebude a je ráda, že tam vážně nikdo není, jelikož by musel ajinak jít hledat jiný místo, které by ji sloužilo jako útočiště. Začne se upřeně dívat na lahvičku práků, které vytáhne z kapsy. Neví, jestli si je brát nebo ne, tohle dilema už pár dnů má, ale vůbec si neí jistá, jestli oblbovací prášky fungují stejně jako drogy nebo aspoň podobně. Myslela si, že tu je sama, ale když spatří svéoh snoubence, není nadšená ani trochu. Rychle schová lavičku zpátky do kapsy kožených kalhot, ale je jí jasné, že to viděl.* Na to stený se můžu ptát já tebe. *Odsekne mu. Ale vážně by ji o zaímalo.* /Má snád rád hvezdy a vesmír? Jestli jo, nemůžu ho vykopnout raketou na Mars?/ Mhm, do toho ti taky nic není. Náhodou jsem s tím skončila. Tohle jsou prášky na... bolest hlavy. *Dostane ze sebe nějakou výmluvu a rdši se otočí tak, aby se na něj nemusela dívat. V9í, že každý jejich setkání skončilo hádkou a dneska na hádky náladu nemá, ale taky tady chce být, protože tu byla první, takže bude muset odejít on.*

*jakmile vejde do hvězdárny, všimne si Vioricy z čehož není zrovna dvakrát nadšený. Ale přijde mu blbé se hned jen tak otočit a odejít, takže jí pozdraví a zeptá se, co tu dělá. Nečekal by, že na ní narazí zrovna tady.* Ale já se ptám tebe. *pokrčí rameny.* Chodím sem celkem často. *přizná nakonec. Pak se zeptá na ty prášky, co drží v ruce, protože si myslel, že se tím přestala. Což očividně ne.* Aha, jasně a proč na ně teda tak koukáš? Čteš si složení nebo co? *zeptá se s povytaženým obočím. Potlačí povzdych , když se od něj odvrátí a posadí se na křeslo naproti ní. Přehodnotil svůj odchod.* Hele, mě už tohle věčný hádaní se nebaví, nikam to nevede. Já chápu, že ti narušuju milostnej život, ale za to viň svý a moje rodiče, já do toho zasnoubení dobrovolně nešel. Nemůžeme se spolu aspoň pokusit vycházet? Mě je jedno, jestli jsi s tím Cardanem, nebo jak se jmenuje, ale nechci se neustále hádat. *Už je z toho unavený. Navíc.. ani jí nic neudělal a od začátku je na něj protivná. Sice i on občas, ale většinou jen vracel útok, protože si tohle nenechává líbit.*

*Zrovna snoubence potkt nechtěla a koho potká? snoubence. Ne že by ho vůbec někdy chtěla potkat, to ne, ale dneska nemá náladu na nikoo, natož zrovna na jejího snoubence.* Já jsem tady, protože jsem i myslela, že tady nikdo nebued a přiel jsji ty. *Zašklebí se na něj a na jeho otázku pokrčí rameny.* Je lepší si přečíst složení, i když jsou to jen prášky a bolest hlavy. *Uchechtne se a ironicky se zašklebí. Ale vážně si složení těc prášků četla, jen aby zjistila, jak moc velký oblbovák to je a jestli by to mohlo fungovat na stejné bázi jako drogy nebo aspoň aby měla v hlavě klid. Radši se od něj odvrátí, ale nespokojeně se zamračí, když si sedne naproti ní.* Neobrátila jse se jen, aby sis mohl líp sednout. *Podotkne. I když se chtěla tvářit otráveně, jeho slova jí překvapí.* A já čekala, že seš ten typ, kterej žárlí sotva se kouknu na jinýho chlapa. Navíc ještě jsem si myslela, že se rád hádáš, tak jsem ti to chtěla dopřát. Jsem hodná snoubenka, víš? *Zašklebí se, ale nakonec pokrčí rameny. Hádá, že by to vážně nikam nevedlo. Ale neznamená to to, že by mu hned padla kolem ramen. Pořád ji přijde strašně otravný ale nějakým způsobem jí na něm trochu záleží.* Faajn, zkusíme to bez hádek. *Pak ji trochu zaškubou koutky nad tím, co ji právě napadne.* Nejsi třeba gay? Bylo by to jednodušší. Ty bys mě chlaa, já byc měla chlapa, všichni by měli chlapy a život by byl hezčí. *ZAšklebí se na něj a vážně doufá, že by mohl být gay, i když musí uznat, že by to byla škoda, že je docela hezká tvářička.* /Máš Cardana, ani na to nemysli./

Tak to máš asi smůlu, protože tu hodlám zůstat. *pokrčí rameny jako největší neviňátko, protože to on taky je a pak narazí na ty prášky.* Aha, jasně, takže je vůbec neplánuješ vyměnit za ty drogy a tentokrát se stát závislou na tomhle? *pokračuje s vyptáváním s úmyslem zahnat jí do kouta. Asi to od něj není zrovna nejhezčí, ale chce vidět její reakci. Když se od něj odvrátí, sedne si proti ní, takže její plán moc nevyjde.* Nikdo ti neříkal, že se musíš odvracet. A já tu přišel, abych tu byl a nechce se mi celou dobu stát. *pokrčí rameny, ale bezděky mu zacukají koutky.* Nehádám se rád. Jen prostě nemám rád, když proti mě někdo něco má. Kort bezdůvodně. Vracel jsem ti to, cos dávala mě. A chlapa už máš a měla jsi už předtím, navíc žárlivej nejsem. *pokrčí rameny. Ne že by někdy měl důvod žárlit. Překvapí ho, jak snadno na to přistoupí, ale nic nenamítá. Zasměje se ale nad její další otázkou.* Fakt nejsem gay. A co by na tom bylo jednodušší? Vždyť stejně jednoduchý by to bylo, kdybych měl přítelkyni a ani k tomu nemusím být gay. *řekne pobaveně a pokrčí rameny.*

A já odmítám odejít, protože jsem tu byla první, takže tě asi budu muset naštvat tak, abys odešel. *Našpulí zamyšleně rty a vážně přemýšlí, že by o vyprovokovala až tak, aby prostě odešel. Na jeho otázku se zamračí a ukáže na něj vztyčený prostředníček.* Ne, ty prášky ti plánuju vysypat o jídla, aby se tě konečně zbavila. *Poví s kidým obličejem ve tváři a snaží se nedát najevo, že tou jeho otázkou vlastě uhádnul. Odmítá to přiznat, že má pravdu.* Tak zas můžeš odejít abys tu nebyl. *Zazubí se na něj chytře a pokrčí rameny.* Jenže já proti tobě mám, měla, co já vím, něco důvodně. Jsi můj snoubenec, kterýho jsem nechtěla, nepřála si ho na Vánoce ani na narozeniny. Prostě bych se obešla bez snoubence. *Zazubí se na něj, načež opět pokrčí rameny.* Kdybys byl gay, znělo by to líp v bulváru. Princ, který je gay, donucen si vzít si princeznu, která už někoho má. Přebere princ přítele princezny? *Nadhodí první myšlenku co jí napadne.*

Do toho. *uchechtne se a je odhodlaný tady vydržet co nejdéle jen proto, aby jí taky štval.* Talže ano. *odpoví si sám a zašklebí se, když mu ukáže prostředníček. Ta odpověď mluví za vše.* Aha, tak super, aspoň teď vim, že si od tebe nemam brát žádný jídlo ani pití. *uchechtne se.* Příště, až zas budeš mít něco v plánu, zkus o tom nemluvit dřív, než to provedeš. To pak většinou ten plán nevyjde. *poučí jí a pobaveně mu přitom zaškubou koutky úst.* Ale já tu být chci. *nevinně na ní zamrká. Neodejde odsud jen proto, že ona chce.* A myslíš, že já nějakou snobenku chtěl najít zabalenou pod vánočním stromečkem nebo dostat na narozeniny? Nechtěl. Tak z toho neviň mě, protože to neni moje chyba. *Teď je asi jediné štěstí, že se snoubenky vážně nedostávají na vánoce pod stromeček. Možná tak oznámení o zasnoubení ano, ale celého člověka by tam nechtěl najít zabaleného v balícím papíru.* Nepřebere, tím si buď jistá. To spíše on mě první někde zapíchne. *protočí očima.* Ale lépe by to znělo naopak "Přítel princezny se jí snaží přebrat snoubence".

To beru jako výzvu. *Pokýve hlavou a nezapomene se na něj zašklebit.* Mysli si co chceš. Ale takovou radost, abych se tady zas předávkovala ti neudělám. *Ušklíbne se. Sice se ani předávkovat neplánuje, jelikož ji je dost blbě i bez toho,aniž by zas musela ležet na ošetřovně To jak je v obličeji nezdravě bílá a jaké tam má kruhy, zamaskovala jen díky make-upu, i když kruhy pod očima ji jdou stále vidět, ale není to tolik vidět jako bez make-upu. Jen lehký třes rukou jen tak nezamaskuje, takže si ruce snaží nějak mnout a schovat si je,a bych si jich Chase nevšímal.*Však já to vymslím jinak, to se neboj. *Mrkne na něj a propálí ho pohledem, když vidí ten jeho pobavený výraz.* Tak to je teda smůla. /Hádám, že smůla pro mě./ Hmm, mám se ti zabalit do papíru a vybafnout na tebe na tvoje narozky? Ale na nějaký sexy prádýlko zapomeň. *Poradí mu a na jeho slova pokýve hlavou.* Nechci ti dávat falešný iluze, takže... Jo, je to dost možný. *Stále si vzpomíná na to, jak se s Cardanem bavila o tom, že by bylo nejlepší Chase vydlabat jak dýní.* Na to zapomeň. Card tě nechce. TAkže se o to bát nemusíš. *Zamračí se, jelikož se jí ani ta myšlenka nelíbí.*

*Protočí očima, když řekne, že to bere jako výzvu. On ale taky. Zůstane tu co nejdéle bude možný.* Tvoje předávkovávání se mi nedělá radost. *řekne se zamračeným výrazem. Minule měl o ní dost starost a to dost velkou, takže rozhodně nechce, aby to udělal znovu.* Nebojím, protože s tou tvojí prořízlou pusou mi to stejně řekneš. *popíchne jí a uchechtne se. Vážně by se nedivil, kdyby to tak bylo. A z jejího pohledu si momentálně moc nedělá.* Pro tebe. *nevinně se na ní usměje. Pro něj to až taková smůla nebude, když tu chce být,* A proč? Vždyť to holky klům na narozeniny dělaj, ne? Oblečou si nějaký sexy prádlo, který nic nezakryje a pak probdí celou noc a ostatní si ráno stěžují na hlasitý sex. *pokrčí rameny a uchechtne se. Teda.. aspoň tak to je ve filmech. V tomhle ohledu sice není úplně nevinný, ale vztah neměl, takže kdo ví, jestli je to vlastě pravda nebo ne.* Nemusíš mi dávat falešný iluze.. už se to jednou málem stalo. Já s tím počítám. *protočí očima. Cardana nemá moc v lásce už jen z principu. Pak se uchechtne, když se zamračí.* Fajn. Ale když se takhle budeš mračit, tak budeš mít vrásky a nebude chtít ani tebe. *popíchne jí a pobaveným výrazem v očích. Celkem se diví, že jejich příměří ještě jakž takž trvá. Ale je za to rád.*

To vůbec nechápu proč. Mohla bych se předávkovat tak, abych to nerozdejchala a ty bys měl ode mě klid a vyhnul by ses zasnoubení. *Pokrčí rameny a upře na něj pohled. Nechápe, kde je problém. Vždyť by měl aspoň od ní klid a nemusel by se starat o snoubenku, kterou nechtěl.* Prořízlou pusu mám jen na věci, který chci říct. Ne na to abych ti řekla, jak se tě chci zbavit. *Pokrčí rameny nad jeho slovy protočí očima.* No to sice jo, ale tenhle pohled není pro tebe. Teda asi spolu budeme muset mít děcka, což se mi nelíbí vůbec... *Zašklebí se nad tím. Děti nechce nebo aspoň ne teď a navíc má Cardana. Přijde jí, že je tohle strašně komplikované. Nechápe prorč nemůe mít normální život.* Nediv se mu, šlapeš mu do zelí. *Uchechtne se a doprovodí to šklebem.* Vrásky mít nebudu, takhle vrásky nefungujou. *Protočí nad ní očima. Sice by ho nejradši vykuchala, ale už to není tak velká zlost jak měla před tím.*

Sice nefandím domluveným sňatkům, ale to neznamená, že bych fandil sebevražedným snoubenkám. To, cos udělal ve vířivce, byla pěkná blbost a znovu to nedělej. *řekne přísně, i když čeká, že si za to zaslouží nějakou poznámku. Ale na tom mu až tolik nezáleží. Jo, z toho zasnoubení není zrovna dvakrát nadšený... ale aby se musela předávkovat a vzít si život? To rozhodně nechce. Navíc by se z toho vinil do konce života.* Jsi si tím tak jistá? Už jednou jsi to udělala a vsadil bych cokoliv na to, že prořízlou pusu máš pořád. *poušklíbne se. Jde to taky dost poznat a určitě by to všichni dosvědčili.* Když není pro mě, proč jsi mě v tý vířivce neustále provokovala? *zeptá se zvědavě a lehce nakloní hlavu na stranu. Nemůže popřít to, že ho provokovala. Vždyť to dělala prakticky do doby, kdy jí upozornil, že jí vidí i bez tooho.* Já že mu šlapu do zelí? Nene. Ani jednou jsem se tě nedotkl, ani jednou jsem se tě nesnažil od něj vzít a ani jednou jsem se nedotkl ani jeho. To on si od začátku myslí, že jsem nějaký kretén, který si na tebe bude dělat nároky. Takže já mu do zelí nešlapu. Dělejte si spolu co chcete. A vyřiď to prosím laskavě i jemu. *není to tak, že by měl Cardana zrovna v lásce, ale určitě mu nemá v plánu Viu přebírat, takže mu do zelí nešlape. Jejich vztahu dává volný průchod, ať si dělají co chtějí.* Ale fungujou. Když se mračíš, kůže se stahuje a tím pádem přichází o pružnost a pak ti tam zůstane vráska. A ty se mračíš často. *uchechtne se a zní teď jako nějaký dermatolog.*

Neudělala jsem to schválně. Nemyslela jsem si, že by s něco mohlo stát. Asi to bylo tím, že jsem měla i trávu, ale mixuju tak často, že jsem akorát myslela, že to bude mít tolik množství větší účinek. *Pokrčí rameny a na tváři mi nic neříkající výraz.* Jo, jsem si tím mooc, jístá. *Zazubí se na něj. Pořád se diví tomu, jak spolu teď vycházejí, bez hádek, bez urážení, tedy pokud se zrovna nepočítá i toto. Když jí řekne, proč ho provokovala, zazubí se na něj a schválně se zase narovná, takže její svetr se povysune ještě víc. Je árda, že ady není Cardan, z tohodle by asi nadšený nebyl a ned by ji dal nějakou mikinu a Chasovi vlepil.* Ráda provokuju. *Mrkne na něj a prohrábne si vlasy.* No... S tím kreténem...TY kretén nejsi? *Zamrká jako naprosý andílek a usměje se na něj sladce od ucha k uchu.* Nemračím se. Mračím se jen na tebe. *Uchechtne se a pak se zoufake rozlhlédne kolem sebe.* není tady alkohol? Něco bych si dala. *Pronese zoufale a znovu se rozlédne kolem sebe, ale netuší, jestli si někdo ve hvězdárně nchává flašky alkoholu.*

Dala sis celou tu lahvičku. Všechny podělaný prášky, který tam byly. To tě ani nenapadlo, že se něco takovýho může stát? *trochu skepticky na ní koukne a zamračí se. Následky by jí přeci mohly být jasné. Nebo spíše měly. Kort pokud jela na drogách už delší dobu, což zcela zřejmě jela. Uchechtne se a potřese nad ní hlavou, když ho ujsití, že si tím je "moc jistá".* Jak myslíš. *zamumlá, protože on si tím teda není jistý vůbec. Když si pak schválně vysune ten svetr, pokud se tomu teda tak dá vůbec říkat" ještě výš, automaticky sjede pohledem k jejímu hrudníku. Už v té vířivce se jí povedlo ho dost vzrušit a teď k tomu taky nemá daleko. Není to ten typ, který by se vyspal s každou, ale Via.. řekněme, že by za hřích stála.* I když máš přítele, který vypadá dost majetnicky? odtrhne pohled od jejího hrudníku a podívá se jí opět do očí a povytáhne jedno obočí.* Já myslel, že jsem pro tebe maminčin mazánek. Kretén a maminčin mazánek k sobě moc nejde. *uchechtne se, protože mu tohle opravdu k sobě moc nesedí.* Ale mračíš se na mě pořád. *dneska je to navíc snad poprvé, co se baví jakž takž normálně, což je příjemná změna.* Vio... tohle je hvězdárna. Tady máš koukat na hvězdy a ne pít alkohol, žádnej tu nebude. Navíc ten ti s absťákem moc nepomůže, akorát pak budeš mít kocovinu.

Možná? Možná m to trošku napadlo. Ale nějak mi to nevadilo. Byla jsem bez Cardana, s rodinou se jen hádám, mám pocit, že jsem pro ně jen přítěží. Tobě by nevadilo, kdyby si ty drogy nerzchodil, kdybys měl sejný pocity jak já? *Zamračí se na něj a jednou rukou si prohrábne vlasy. Potom se ho rozhodne trochu provokovat. je to chlap a ti jí jdou vyvést z míry hned. Už jen tím, že má svetr jen pod prsa, mc se snažit nemusí, takže se jen narovna a svet se povysune ještě víc. Když vidí jeho pohled, ušklíbne se a hodí po něm polštář.* Tak se kroť, jinak ten majetnickej přítel na tebe vletí. *Doproučí mu s pobaveným mrknutím a zase si svetr stáhne o něco níž, aby mu ten pohled zatrhla.* Ale jde. Seš maminčin mazánek, který je zároveň kreténem. Jednoudchý, ne? já si myslím, že dost jednoduchý. Jsi maminčin mazánek i kreté dohromady. *Sladce se na něj usměje Potom začne hledat alkohol a na jeho slova se zamračí.* To jako lidi sledují hvězdy bez alkoholu. To dokážou za střízliva? Sice budu mít kocovinu, ale je to lpší než nic. *Zamumlá a prudce vtsane, jenže její absťák si řekne, že ne, takže docíli toho, že se jí akorát zamotá hlava a ona se zvrátí zase dozadu a sedne si.* A nebo možná taky alkohol nebude. *Zamračí se nad tím a zoufale se rozlédne po alkoholu takhle z dálky.*

*nad její otázkou se myslí a trochu zamračí.* Asi by mi to nevadilo. *uzná nakonec.* Ale to neznamená, že bys to měla dělat. Vždycky se to může přece zlepšit, není třeba to hned zahodit. Všechny hádky časem pominou. *pokrčí rameny.* A je mi to líto. *dodá potom, protože na těch horách si asi procházela složitějším obdobím. Když ho pak provokuje, neodolá a pohledem sjede k jejímu hrudníku. Její postava by se asi líbila každému chlapovi. Už jen to, jak dokáže skvěle provokovat. Ze zírání ne její hrudník ho vytrhne až polštář, který do něj narazí.* Ty se kroť. *uchechtne se a polštář po ní mrskne zpátky. Ale s Cardanem si opravdu moc zahrávat nechce. Vždyť nic neudělal a už jednou ho držel pod krkem na akci, když se vedle rodilo.* Nemůžu být oboje. Jsou to dvě naprosto rozdílný věci. Musíš si vybrat jednu. *pobaveně nad ní potřese hlavou. Maminčin mazánek by měl být přece hodný člověk a kretén přesný opak, ne?* Za střízliva je to mnohem lepší. Aspoň si to pak pamatuješ. *nemá ale pocit, že ona by toho moc za střízliva dělala.* Jsi v pohodě? *starostlivě se zamračí, když vidí, že se jí zamotala hlava.* A co zkusit raději ty hvězdy bez alkoholu?

No vidí, tak ze sebe nedělej chytráka, když bys udělal to stejný co já. *Zašklebí se na něj a zase se na jeho slova zamračí.* Jo, všechny hádky pominou, pokud nejsi někdo jako já. Utekla jsem z paláce, našla jsem si domov, kde jsem byla s tím, s kým jsem chtěla.Zase mě odtáhli. Z toho vznikají hádky. Protože prostě chci svůj život. *Zašklebí se nad tím, ale nakonec jen zavrtí hlavou.* To je jedno, je pravda,ale teď je to už lepší. *pokrčí rameny a radši po něm hodí polštář, aby ho probrala z toho jeho pohledu na její hrudník. Polštář, který na ni letí nazpět chytne do rukou a položí s ho raději na klín a opře se o něj loktami.* Já se krotím, ty sse nekrotíš. *Odpoví jak malé dítě a ještě se u toho na něj jako malé dítě zašklebí, aby toho nebylo málo.* Fáájn, v tom případě jsi maminčin kretén. Lepší? *Zazubí se na něj a je s tím slovním spojením nad míru spokojená.* A co je vůbec lepšího na tom sedět a čumět na nebe? *Povytáhne obočí a zvědavě se na něj koukne. Následně se pokusí vstát, jenže se akorát zamotá a zase si sedne.* Jo, jsem v pohodě. *Zamumlá a když uslyší o hvězdch, podívá se na něj skepticky.* Zamávají mi ty hvězdy aspoň? Už jen za to, že se na ně dívám? *Nakrčí nad tím no zvedně hlavu, aby viděla přes sklo.*

Nedělám ze seb echytráka. Udělal bych to, ale neznamená to, že v tom lidi podporuju nebo že je to dobrý. *pokrčí rameny.* Měli o tebe strach. Kdybys měla dceru, která by utekla s rebelem, neměla bys o ni strach? Možná sis o tom s němi měla prvně promluvit, než hned utéct. *je si jistý, že kdyby si všichni v klidu promluvili, třeba by k nějakému řešení, kompromisu, došli. Pak po ní hodí zpátky ten polštář, který ho donutí odtrhnout zrak od jeho hrudníku.* Ty mě neustále provokuješ. Já na to jen reaguju. Kroť se ty. *zamrká n aní jako největší andílek, což taky samozřejmě je.* No.. ani ne, ale to by asi byla hádka na dlouho. *uchechtne se. Slovní spojení "maminčin kterén" zní trochu.. zvláštně, ale už se o tom dohadují dost dlouho a stejně by to nikam nevedlo.* Když se na to nebe opravdu podíváš, možná tam i něco uvidíš. Nebuď ke všemu tak skeptická a negativní. *protočí nad ní očima, načež se zeptá, jestli se v pořádku. Kdžy řekne, že ano, nepřestane jí starostlivě zkoumat. Moc se mu nechce nosit jí na ošetřovnu podruhé.* Jasně. Když na ně zamáváš taky. *uchechtne se a potom přejde k tomu největšímu dalekohledu, který nastaví na jednu hvězdu.* Jdeš jim zamávat?

No, takže jsi na tom stejně jak já. Jsi podobnej jak já. *Pokrčí rameny, jako by to snad nebylo jasné, že si přece jen trochu podobají, i když ho tím chce spíše naštvat.* Nevěděli o tom, že je rebel. Ani já jsem o nevěděla. *pokrčí s kidným výrazem ve tváři. Pořád ji to mrzí, ale už na Cardana není naštvaná. Docela ho chápe.Ale když jí to řekl, byla až moc naštvaná což ji vlezlo na mozek a pořádně o tom nepřemýšlela.* To je ale sexistický, víš? Proč bych se musela krotit já? Kroť si to svý nádobíčko ty. *Doporučí mu s na oko pohoršených výrazem ve tváři a tonem v hlase.* prostě si maminčin mazánek, kretén a maminčin kretén. Smiř se s tím. *Pokrčí rameny a zazubí se na něj. * Vidím ta svítící tečky. Konec. *Ušklíbne se a sleduje, jak vtsává. Nakonec taky vstane, ale pomalu, aby sebou nesekla. Když tam dojde, jednou rukou se o něj rádoby opře a koukne se skpeticky na dalekohled, načež zámává prosklenné části, ze které jde vidět nebe.* Spokojený? *Zasměje se a nakonec se sehne k dalekohledu.* CHchi mí tpo sobě opojmenovanou hvězdu. V9š co, aby byla jedna hvězda Viorica na zemi i na nebi. *Poví když se odtáhne.*

Nejsem na tom jak ty. Já ty drogy neberu. *připomene jí. Ona sice teď už taky ne, aspoň podle toho, co tvrdí, ale brala je.* Dobře, ale pro nich to určitým stylem rebel byl, i když ne doslova. Utekla jsi s někým, koho neznali, je logické, že o tebe měli strach. Stačilo si s nimi možná jen promluvit. *pokrčí rameny.* A mimochodem to není odpověď na mou otázku. *poznamená, protože ho ta odpověď stále zajímá. On by totiž o své dítě v takové situaci určitě strach měl.* Moje nádobíčku je v úplným klidu, musela by ses snažit víc. /Nebo taky nemusela/ *zrovna "v klidu" by to nenazval, ale nemůže to přeci jen tak přiznat.* Jasně, že vidíš svítící tečky. Ty vidí každej. Ale neumíš je vidět tak, aby se ti líbily. *protočí nad ní očima a nakonec dojde k tomu dalekohleud. Povytáhne obočí, když se o něj jednou rukou opře, ale nic nenamítá. Zasměje se, když opravdu zamává hvězdám.* Až nad míru. *odpoví jí pobaveně.* Jasně, jak kdyby jedna Viorica byla málo. Ještě hvězda.. vždyť taby zachvíli vybouchla a bylo by po nás. popíchne jí pobaveně. Jedna Viorica stačí až nad hlavu. Nebo alespoň pro něj,*

Ale když ti někdo začne říkat, že jsi maminčin, radši si dáš třeba trávu, že. *Uchechtne se a pobaveně se nad tím zašklebí. Moc dobře si vzpomíná na tu vířivku.* Svý dítě bych si necaa dělat co chce, pokud by bylo šťastný. *Pokrčí rameny, jako by to snad nebylo jasný. Pokud někdy bude mít dítě, odmítá u řídit život. Nikdy nechce být ten klasickej rodič.* Jasný, v klidu, jo? *Zeptá se ho pobaveně a zase si svetr povytáhne a na křesle si sedne na paty a pobaveně na něj zamrká. Sice je zamilovaná, ale na tom, že ho provokuje nevidí nic špatnýho.* Jsou tam tečky prostěě. Nic jinýho vidět nepotřebuju. Je tam večernice a tím končíím. *Zoufale se koukne zas na nebe a ohrne spodní ret jak malé dítě.* Jo, kdyby se ta hvězda jmeonvala Viroica, tak bych se jí nedivila, kdyby obouchla. Ale třeba Via? Nebo Rickey? To by bylo lepší. *Rickey ji říká Cardan a to strašně miluje. POtom se na něj zas otočí a zkoumavě si ho prohlédne a pohledem si prohlédne jeho rty. Ale potom jen zalituje toho pohleud, v hrudi jakoby ji vybuchl ohňostroj střepů a rychle od něj oddělá i tu ruku.* Už půjdu... Díky a měj se. *Ani neví, za co děkuje, jen chce být od něj co nejdál.*

To bylo jednou a protože jsi mě k tomu donutila. *protoč nad ní očima. Trávu si dal jen párkrát za život a to většinou ne ze své vlastní vůle.* I pokdu by to znamenalo, že bude v ohrožení? Třeba v ohrožení života? A teď to ber jako příklad, ne že to přirovnavam k tobě. *pokračuje dál ve vyptávání, jen aby jí zahnal trochu do kouta. On by se totiž určitě bál. A tahle její lhostejnost přece musí mít nějaké meze a ty chce zjistit.* Chceš se o tom snad přesvědčit? *zeptá se s povytaženým obočím a nutí se dívat se jí pouze do obličeje. Uchechtne se, když ohrne spodní ret jako malé dítě.* Tak máš málo vyvinutý zrak. To se holt u dětí stává no. *popíchne jí a zatváří se jako andílek.* A co Clio? To je tvý druhý jméno. *řekne, jak kdyby to snad nevěděla. Oplatí jí pak ten zkoumavý pohled, i když ho to trochu překvapí. Ale jen s těží od ní dokáže odtrhnout oči. Překvapeně zamrká, když se odtáhne.* Ty taky. *dostane ze sebe nakonec a pak ji jen zaraženě sleduje jak odchází a snaží se přijít na to, co to teď bylo a co se pokazilo,*