Domek na stromě

*mrzí ho to, jak se k Chrysane ze začátku choval, ale už to bohužel nezmění. Kdyby mohl, tak by to ale udělal.* Ty jsi dokonalá pro mě. *Usměje se na ní. Občas přemýšlí, čím si ji zasloužil. Už si nedokáže představit svůj život bez ní. Líbí se mu, jak ho líbá na krku a pak narazí na to, jak předtím pořád prosil o druhou šanci.* Asi jsem to trochu přeháněl. Omlouvám se. *Uzná a v jeho hlase jde slyšet pobavení.* Ale stálo to za to, ne? *Povytáhne jedno obočí a nakloní hlavu lehce na bok. Po jejích slovech ji políbí. * Čím jsem si tě zasloužil? *Zeptá se nechápavě, ale myslí to spíše jako řečnickou otázku, takže ani nečeká, že by odpověděla. Pak se začnou bavit o želvách.* Jsi nějaký odborník na želvy? Beztak jsi si přečetla každou zajímavost a víš o nich úplně všechno, co? *Uchechtne se. Odpověď je mu už předem jasná.*pak zmíní, že má připravenou ještě jednu věc. Doufá, že jí to nebude vadit, protože ví, jak moc se podceňuje. Pak se od ní odtáhne a po jejích slovech se zasměje.* Chvilku to vydržíš. *Mrkne na ní a pak zajde pro svůj skicák a tužku.* Moc lidí to neví. Asi jen rodiče a možná nějací bližší příbuzní. *Přizná a pokrčí rameny.* To nejde. Nic nemůže být krásnější než ty. *Řekne upřímně a poté se posadí na pohovku, která je naproti dece.* Nehýbej se. *Řekne, a pak se dá do kreslení její tváře.*

*Už mu nevyčítá to, jak se k ní choval prvně. Miluje ho a všechno mu už odpustila. Navíc ona se pak taky nechovala úplně vhodně. Baví se spolu i o tom, jak byl neodbytný, což ji předtím strašně moc štvalo, ale teď je ráda, že to s ní nevzdal a pořád se o ni snažil.*Nemusíš se omlouvat. Naopak. Já jsem teď ráda, že jsi to dělal. Jinak bys mě asi nepřesvědči, že ti na mě záleží a já tu dneska s tebou nebyla. *Nemusí se jí za to omlouvat, skutečně ne.*To stálo.*-Přikývne.*Nikdy jsem nebyla šťastnější, než tady, teď a s tebou.*Na tváři jí přitom hraje zamilovaný úsměv.*Čím jsem si já zasloužila tebe?*Položí mu stejnou řečnickou otázku. Stejně jak on ani ona na ni nečeká žádnou odpověď.*Jo, přečetla. Želvy mám ráda.*Pokrčí rameny.*Ale všechno vážně nevím. Ale vím toho o nich dost. /*Nadzvedne obočí, když uslyší ještě o jedné věci a protože se Zayden zvedne, už nespokojeně zamručí a poznamená, že se jí to moc nelíbí, když musel od ní.*Pak mi to ale budeš muset vynahradit.*Mrkne na něj.*Co nejraději kreslíš? Ukážeš mi někdy doufám svoje kresby. Všechny.*Nenechá se jen tak odbýt. Chce vidět, co už nakreslil. Pak se jen usměje a potřese lehce hlavou. Nemyslí si, že by byla tak krásná, ale dneska se skutečně nechce s nikým dohadovat. Sleduje ho a když řekne, aby se nehýbala, aspoň se usměje a v tichosti ho pozoruje, jak kreslí její portrét.*

*vyčítá si to, jak se předtím choval a vyčítat si to i nadále bude. Pak se baví o tom, jak se jí snažil získat zpátky a byl neodbytný.* Ale dělal jsem to proti tvý vůli a to jsem neměl. *Povzdychne si.* Taky jsem nikdy nebyl šťastnější. Jsi jako slunce, které vneslo do mého života světlo. *Zamilovaně ji pohlédne do očí a usměje se. Pak se zeptá, čím si ji zasloužil, se protože to nechápe. Když se ona zeptá na to samé, pousměje se. Pak se jejich konverzace stočí k Austrálii a želvám.* Ty jich nemáš ráda, Chrysane. Ty jich miluješ. *Pobaveně se zasměje. Poté se zmíní, že má připravenou ještě jednu věc a pobaveně se zasměje nad tím, jak si Chrys stěžuje.* Vynahradím ti to. To mi nebude dělat až takový problém. *Slíbí jí a na tváři má stále pobavený úsměv.* Asi portréty. *Odpoví ji na otázku.* Nejsou nic moc. *Protočí očima. Je mu jasné, že se Chrysane jen tak nevzdá, ale nemyslí si, že by jeho kresby stály za to, aby je viděla. Pak řekne že nic nemůže být krásnější než ona a když vidí, jak potřese hlavou, protočí očima. Nevzdá se, dokud ji o tom nepřesvědčí. Pak už se dá do kreslení jejího portrétu. Snaží se ji zachytit tak, jak ji vidí jen on. Když ho po několika minutách dokončí, zvedne se a přejde na deku, na kterou se posadí vedle ní. Pak ji portrét podá a doufá, že se jí to bude aspoň trochu líbit.* Chtěl jsem, aby to vypadalo tak, jak já tě vidím. Aby to vyzařovalo tvoji úžasnou osobnost, které by si měli všichni vážit, protože nikdo jiný už nebude takový jako ty. A taky to, jak moc tě miluju. *Řekne tiše a přitom zkoumá důkladné rysy její tváře.*

*Potřese hlavou.*Prvně se mi to nelíbilo. Ale teď jsem za to ráda. Někdy je potřeb si prostě sát za svým. Kdybys to vzdal, já bych to udělala skutečně taky a dneska bychom tu spolu, šťastní, nebyli. Jsem ráda za to, jak jsi byl předtím neústupný.*zazubí se na něj, když řekne, že ani on nebyl nikdy šťastnější. Bude se snažit, aby s ní byl Zayden jenom šťastný. Protože když bude šťastný on, bude i ona.*Slunce, které vneslo do tvého života světlo? Jsi strašný romantik.*Skloní se a natiskne své rty na jeho v polibku. Zeptá se ho na to stejné, čím si ho zasloužila? Vážně to neví.*Jo, miluju je. Želvy jsou dokonalé. Ale je tu někdo, koho miluju ještě více. Schválně, jestli to uhádneš.*Popíchne ho. Když řekne, že má ještě něco, prvně si stěžuje, protože od ní musel vstát a jí se tu s ním pohodlně leželo.*Dobře, v tom případě tu chvilku nějak zvládnu.*Souhlasí s namalováním a přitom se nehýbe a mlčí. Jen se na něj dívá se zamilovaným úsměvem. Fascinuje ji, jak se na to soustředí.*Hotovo? Ukaž.*Zvědavě se podívá na obrázek.*Je.. nádherný Zaydene.*Řekne ohromeně.*Máš obrovský talent, skutečně.*Přejede o něm lehce prsty. Pak se podívá na něj a poslouchá ho.*Taky tě miluju, tak moc, že to snad ani není možné.*Odloží na chvilku obrázek stranu, aby ho mohla obejmout oběma rukama okolo krku a zase políbit. Po chvilce se ale odtáhne. A zase se podívá na obrázek.*/Udělal mě krásnější, jak jsem ve skutečnosti./Někdy budeš muset namalovat obraz nás dvou. Pak bychom si to zarámovali a pověsili v komnatě v Austrálii.*Přemýšlela o to, že by mohli mít nějáký společný obraz. A jak se na to tak dívá, kdo by je namaloval lépe, jak Zayden?*

*řekne, že také nebyl nikdy šťastnější, než je teď. V posledních letech si ani nemyslel, že by mohl být někdy šťastný. Až když potkal Chrysane a usmířili se.* Nevím, kde se to ve mě bere. Pravděpodobně za to můžeš ty. *Uchechtne se a oplatí ji polibek. Vždycky byl trochu romantik, ale od toho, co se zamiloval do Chrysane, má pocit, že jí pokaždé musí překvapit a udělat šťastnou něčím lepším, než minule. Pak oba položí otázku, na kterou neznají odpověď a nakonec se začnou bavit o želvách.* Hmm, to nevím. Třeba Večerníčka? *Zazubí se na ní. Pobaví ho to, jak si začne Chrysane stěžovat, když nachvilku odejde. Slíbí, že jí to vynahradí a poté pobaveně potřese hlavou. Následně začne kreslit její portrét, který po několika minutách dokončí. Soustředí se, aby ji vystihl tak, jak ji vidí jen on. Poté ji obrázek ukáže a doufá, že se jí bude líbit.* Díky.*pousměje se.* To zase ne. Ale baví mě to. Hlavně když můžu kreslit tebe.*zazubí se na ní. Nemyslí si, že by měl až takový talent. Když ho pak zase políbí, obejme ji rukama kolem pasu a polibek trochu prohloubí. Už ani neví, kolikrát se za tu dobu, co jsou tady políbili.* Na to bude potřeba profesionál. *Uchechtne se a přitáhne si ji do klína.* Mezitím se budeš muset vystačit s tímhle.

*Řekne mu, že je úžasný romantik. Uchechtne se nad jeho slovy spojí na chvilku jejich rty. Má pocit, že se na chuti jeho rtů stala závislou. Nevěří, že to bez nich zvládla na ošetřovně tak dlouhou dobu. Pak se baví o Austrálii a ona se opraví, že ¨želvy nemá ráda, ale že je miluje. A pak mu dá hádat, koho miluje ještě více.*Večerníčkovi patří třetí místo. První obsadil jeden princ z Austrálie.. Jestli ho znáš.*Zazubí se na něj. Chvilku si stěžuje, když od ní vstane, aby ji nakreslil, s čímž souhlasí. Myslí si, že ji udělá krásnější, než jaká je ve skutečnosti a nemýlí se.*Za pravdu se neděkuje. Je vážně nádherný.*Usměje se na něj a obejme ho rukama okolo krku a následně i spojí jejich rty, znovu. Mohla by ho líbat pořád.*Ty kreslíš nádherně. Pochybuji, že to někdo svede lépe, ale jak chceš.*Pokrčí rameny a pak se usadí na jeho klíně.*Hmm..*Zamručí zamyšleně.*Viděl jsi Titanic?*Zeptá se ho a nakloní hlavu na stranu.*Jack tam maloval Rose. *Připomene mu i jednu konkrétní scénku. Skloní se k jeho krku a dá na něj pár polibků.*Až budeme někdy v komnatě.. Namaluješ mě pak taky tak?

*ma pocit, že pokaždé musí Chrysane učinit šťastnou víc a víc. Romantik byl celkem vždycky, ale s ní je to jiné. Pak ji oplatí další polibek, za dnešek už několikátý. Klidně by jí líbal pořád. Pak se baví o želvách a když mu dá hádat, koho miluje více než želvy, tipuje, že to bude večerníček.* Něco mi to říká. Možná ho i znám. *Řekne pobaveně a svými rty se jen lehce otře o ty její. Pak se pobaveně zasměje nad jejím stěžováním a poté nakreslí její portrét. Usměje se na ní, když řekne, že za pravdu se neděkuje. Pak ji rukama obejme kolem pasu a oplatí ji polibek, který i prohloubí. Následně řekne, že na jejich společný obraz bude potřeba profesionál.* Určitě by to někdo svedl lépe. Ale jestli chceš, někdy ho udělám. *Slíbí jí. Pokud si to přeje, udělá to pro ní. Udělal by pro ni vše. Následně si ji přitáhne do klína a obejme ji rukama okolo pasu. Povytáhne obočí, když zamýšleně zamručí a čeká, co řekne. Popravdě se toho trochu děsí, protože ví, že ona je schopná vymyslet vše. Což se mu i následně potvrdí.* Cheyenne mě na něj donutila podívat se tolikrát, že bych ti to klidně odvyprávěl i pozpátku. *Uchechtne se. Pak zakloní hlavu aby měla lepší přístup k jeho krku a spokojeně zamručí.* Pokud chceš, bude mi potěšením. Ale nejsem si jistý, jak dlouho vydržím se na tebe jen dívat, když předemnou budeš takhle. *Řekne a lehce se uchechtne. Pak přitiskne své rty na její a vášnivé ji políbí.*

*Večerníček je v seznamu lidi, nebo věc, které miluje nejvíce až na třetím místě. Na druhém jsou želvy a ona mu dá nápovědu, kdo je na prvním.*Znáš ho? Tak to jistě víš, že je tak moc milý, vtipný. Je dokonalý, jak se mě vždycky snaží rozveselit a já bych si nemohla přát lepšího snoubence, jak je on.*Cítí lehce jeho rty na těch svých a skoro chce protestovat, protože chce samozřejmě lepší polibek. Ale nestihne to, protože ji Zayden chce namalovat, což mu i dovolí. A jeho kresba se jí i neskutečně moc líbí. Ale chtěla by nějakou jejich společnou.*Byla bych ráda, kdybys to udělal ty. Profesionál nás bude malovat na nějakej státní obraz, to nás čeká jistojistě. Budeme stát vedle sebe, napřímení podle pravítka s nacvičenými úsměvy. A v naškrobeném oblečení. To tak nesnáším.*Uchechtne se. Sedne si na jeho klín a rukama ho hladí po hrdi, kterou zakrývá tričko. Zamyšleně zamručí a zeptá se, jestli viděl film Titanic.*Je to moc krásný příběh. Tvou sestru chápu./Kdyby tu byla, asi bychom si rozuměly../*Pořád doufá, že se někde najde. Párkrát ho políbí na krku, jako by si myslela, že ho tím přesvědčí o tom, aby ji namaloval jak Jack Rose.*Zvládneš to. A když tak to budeme dělat postupně. Namaluješ kousek, než to nevydržíš a to půjde. A pak ten obrázek bude jen tvůj. Někam si ho schováš, abys při práci věděl, že na tebe budu čekat a díky tomu si ještě více pospíšil, abys byl se mnou.*Mrkne na ně a oplatí mu vášnivý polibek, do kterého i spokojeně vydechne.*

*hádá, koho asi tak miluje více, než želvy. Jako první tipuje Večerníčka, protože se o něm Chrysane často mluví. Celou dobu mu přitom hraje pobavený úsměv.* Zaslechl jsem, že má úžasnou snoubeku, která je prostě dokonalá a nevydrží bez ní ani minutu. *Lehce se otře svými rty o ty její a poté ji namaluje. Doufá, že se jí to líbí. Nemyslí si, že by měl až takový talent, jako říká ona, ale baví ho to a hlavně když může kreslit ji. Snažil se ji vystihnout co nejlépe.* Dobře, jak si přeješ.*také se uchechtne. Asi to bude příjemnější, než kdyby je maloval profesionál, i když ani tomu se asi nevyhnou. Poté si ji přitáhne na klín a obejme ji rukama. Celkem ho vyděsí její zamýšlené zamručení. ví, že je schopná vymyslet cokoliv.* Neříkám, že není hezký, ale jsou lepší filmy. Navíc u toho pokaždý brečela a pak mi ještě hodinu básnila o tom, jak by strašně chtěla poznat Jacka, ale za lepších okolností než Rose. *Uchechtne se. Když ho pak políbí na krku, spokojeně zamručí. S tím, že ji namaluje podruhé, ale tentokrát v komnatě, souhlasí, ale dodá, že si není jistý, jak dlouho vydrží se na ní jen koukat.* To by bylo na dlouho a nebylo by to tak hezký. *Protočí pobaveně očima.* Asi to bude zkouška mojeho sebeovládání, které na tom není moc dobře. *Uchechtne se.* Štve mě, že až budeme v Austrálii a já budu králem, tak na tebe nebudu mít tolik času. Ale budu se snažit věnovat se ti co nejvíce. *Slíbí jí a pak ji vášnivě políbí. Když ucítí, jak spokojeně vydechla, sjede polibky po její čelisti až k místečku za uchem, kde ji taky vtiskne pár polibků.* Chceš tady ještě zůstat nebo jít do komnaty? *Zeptá se jí a polibky přejde na její krk, kde ji zanechá několik značek.*

*Zamilovaně se na něj usměje a pak se nechá od něj namalovat. Líbí se jí ten obraz. Je prostě nádherný. Doufá, že ji někdy v budoucnu namaluje třeba zase, ráda by si společný portrét jich dvou.*Miluju tě.*Řekne, když jí slíbí, že je namaluje. Malování od profesionála si užijí dost. A většinou je to otravné. Nerada se od někoho takového nechává malovat. Ale od Zaydena jí to nevadilo. Sedí mu na klíně a v hlavě jí vytane jedna scénka z filmu, Titanic. Prvně se ujistí, že ho viděl.*Vždyť Jack byl roztomilej. A dobře zahranej. Jsem ráda, že jsem já svého Jacka našla.. A že to bude mít lepší konec, jak v Titanicu s námi.*Uchechtne se. Samozřejmě tím myslí jeho. Párkrát ho políbí na krku a když jí řekne, že ji namaluje v komnatě, usměje se a následně i uchechtne.*Věřím, že to zvládneš.. /Taky bude problém, jestli i já./Jo, to mě taky štve. Ale já ti budu pomáhat se vším, čím to půjde, aby to bylo rychleji hotové a my spolu mohli být co nejdéle.*Věří mu, že se bude snažit, to i ona. Pka mu oplatí vášnivý polibek a lehce zakloní hlavu a spokojeně vzdychne.*Možná bych už šla do komnaty.. Zase nepotřebujeme fotku v Illea News, když si to rozdáváme v Domku na stromě, ne?

*souhlasí s tim, že namaluje i jejich obraz.* Yo también te quiero, princesa. *Zamilovaně se na ní usměje. Naučil se pár slovíček španělsky kvůli ní. Poté už mu sedí na klíně a začnou se bavit o Titanicu. Viděl ten film několikrát a to hlavně kvůli sestře.* Taky jsem rád, že jsem našel svou Rose..a nebudeme mít stejný konec jako na Titanicu, neboj. *Uchechtne se. Pak spokojeně zamručí, když ho začne líbat na krku a souhlasí s tím, že jí namaluje ještě jednou.* Nechci, aby ses ještě zatěžovala mou prací. Nějak to zvládnu sám a udělám si i dost času na tebe. *Poté ji vášnivě políbí a začne se věnovat jejímu citlivému místečku za uchem a krku. Zeptá se jí, jestli chce jít do komnaty nebo ještě zůstat tady. Jemu je to upřímně jedno a zařídí se podle ní.* Dobře, jak si přeješ. Fotku asi opravdu mít nemusíme..*uchechtne se a poté vstane. Proplete si prsty s jejími a vydá se spolu s ní do komnaty.*

*Když na ni promluví španělsky překvapeně se na něj podívá.*Kdy jsi se to naučil?*Zeptá se ho. Baví se o Titanicu, na který, jak zjistí, ho nutila dívat se jeho sestra. Ráda by ji poznala. Pořád doufá, že se stane zázrak a ona se tu objeví. I když ví, že je ta naděj asi jen malá. Ona se jí nevzdává.*Já bych tě tam nenechala umrznout. Ale ta holka se prostě nemohla posunout. Prý, že by je to neuneslo oba, no jasně.*Odfrkne si. Ten konec ji docela naštval. Začne ho líbat na krku a pak mu řekne, že až budou v Austrálii, pomůže mu, jak jen bude moct.*Když budu mít svou práci hotovou dříve, pomohu ti, abys to měl dříve i ty a my tak měli více času na sebe. *Chce mu pomoct a pomůže. Oplatí mu polibek a vzdychne mu do rtů. Pak ze sebe dostane, že by raději šla do komnaty, protože o nich zase nemusí být článek v Illea news. Vstane spolu s ním a proplete si s ním prsty a odejde do komnaty.*

Pro odvážlivce, kteří se nebojí a vstoupí do lesa, čeká po delší chůzi i překvapení. A tím je malý a útulný domek v lese. Prakticky by se tu dalo žít, protože se v něm nachází všechno základní k životu, co potřebujete.

*Do Illey dorazili před pár hodinami. Starala se ještě o prince a její povinnosti skončili až před chvilkou. Konečně má čas i pro sebe. Na sobě má jednoduché modré džíny, roztrhané na kolenou a k tomu bílý elegantní top. Vlasy má v drdolu, který si dělá ráno kvůli práci a pak si ho většinou i nechá. Po celém dni je i dost uvolněný. Stavila se rychle ve své komnatě, kde si vzala bloček na kreslení a vydala se ven. Ráda kreslí venku. Obvykle si sedne na nějakou lavičku pod lampu, aby na to viděla. Ale slyšela tu od jedné komorné, se kterou se dneska už seznámila, že je zde domeček na stromě. Trochu ji i navedla,kudy má jít a ona na něj skutečně narazí. Vyjde po schodech nahoru a musí se usmát. */Je to tu krásný./*Vidí tam i v zadnější části sítě. Sedne si právě tam, otevře bloček a začne kreslit šaty, které začala včera. Ráda je navrhuje a šije, svým sourozencům.*

*Hneď po príchode do Illey si ľahol na posteľ, kde spal celé dve hodiny. Po prebudení sa rozhodol, že navštívi nejaké miesta tu aby si po prípade mohol zaflirtovat. Kráča cez záhrady až príde ku stromu na ktorom je domček. Dosť ho zaujme a tak vyjde hore. Uvidí tam ženskú postavu. Usmeje sa a príde bližšie. * Komu vďačím za tak pôvabnú spoločníčku? *Usmeje sa a znova príde bližšie.* Som Liang Varun Kim, z Novej Ázie. A ty? *Usmeje sa ešte viac na pôvabnú osôbku. *

*Po tom, co měla celý den práci je dost utahaná ale tohle je jediná příležitost kdy může dělat, co jí baví -navrhovat. Taky se chce trochu projít, proto dojde až k domku na stromě, kam ji navedla jiná komorná. Je tu sama za což je ráda. V přítomnosti jiných je dost stydliva a navíc by si pak nemohla kreslit. Chvilku si črtádo sešitu, chce totiž dokončit šaty na kterých pracuje od včerejška. Ale nestihne to, protože se za ní ozve neznámý mužský hlas. Automaticky svůj sešit základne a ohledne se po neznámém muži. Když se představí, vyskočí na nohy a udělá pukrle. Zná dobře všechny královské rody, jejich jména. *Dobrý večer, Vaše Vysosti. *Pozdraví ho, jak se sluší a patří.*Jmenuju se Hollis. Hollis Christie. *Představí se. S pohledem upřeným do země. *Chcete tu být sám? Mohu odejít. *Sice tu byla první, ale z nich dvou je on postavený výše.*

*Kroky ho zaviedli až sem. Na domček na strome. Keď uvidí dievča usmeje sa a začne sa s ňou rozprávať. Zasmeje sa.* Neklanaj sa, ja by som sa mal klaňať tebe. Tak pôvabnej slečne. *Usmeje sa a keď sa predstaví pobozká jej ruku.*Teší ma Hollis. Tykaj mi. *Povie a žmurkne na ňu. * Kam by si odchádzala. Ty si tu bola skôr, takže ten kto ma odísť som ja. Ak ti moja prítomnosť vadí odpustím to tu. *Usmeje sa a čaká na jej reakciu pri tom jej uprene hľadí do očí.*

*Když zjistí, kdo onen dříve neznámý muž je, rychle se postaví a ukloní se. Ví, jak se v přítomnosti šlechty chovat. Taky dokonale ovládá etiketu. Musela se to naučit, je to komorná u dvora. Setkává se s princi, princeznami, ale i dalšími z výše postavených úplně běžně. Trochu jí zčervenají tváře, když ji nazve půvabnou. Na tohle není zvyklá. Většina lidí si z ní utajuje kvůli tomu, že její oči mají jinou barvu. Jedno je hnědé, druhé zelené. Oboje, jak červené tvář, ,které získají ještě tmavší odstín černé poté co jí jí princ Liang políbí hřbet ruky, tak barvu oči, se snaží momentálně zakrýt tím, že sklopí hlavu. Pokud tu chce být sám, klidně odejde, přece on je princ ona obyčejná komorná. Na chvilku k němu i zvedne pohled. Měla by se jim dívat do očí, když s nimi mluví.*Mně tu nevadíte.. tedy nevadíš.*Opraví se. Není zvyklá na tykání. Většinu času lidem musí vykat.*Jak se i líbí v Illey?*Nelíbí se jí to trapné ticho a i když je v jeho přítomnosti dost nervózní, pokusí se začít nějaký druh rozhovoru. Aby ticho mezi nimi přerušila.*/Klid, ten se ti zatím neposmívá../

*S úsmevom na ňu pozerá, keď vidí ako jej zčervenali líca sibalsky sa usmeje.* /Liang zase prr. Nepotrebuješ dieťa s ďalšou komorou. Môžeš ju brat len ako kamarátku./ *Kričala polovica jeho ja zatiaľ čo ťa druhá polovica kričala.* /Bude to lahké za chvíľu ti padne ku kolenám../ *Neved, ktorú stranu mal počúvať a tak zatiaľ zostal na strede. Následne jej pozerá do očí. Síce len chvíľu keďže vždy sklopi zrak. Keď sa pozerá na zem vezme ruku a dotkne sa jej brady za pomoci svojej ruky jej hlavu zdvihne tak aby sa mu znova pozerala do očí.* Máš prekrásne oči. *Povie a stále do nich pozerá. * Mať také oči je výnimočné. *Doplní sa. Keď príde otázka s úsmevom odpovie aj keď ma radšej zaujímavejšie témy ako sú tieto.* Páči sa mi tu. Je to tu fajn hlavne, keď tu sú také pôvabné slečny ako ty. *Znova žmurkne a prehrabne si vlasy, ktoré teraz dostali čiernu farbu. Ktovie akou farbou s a bude pýšiť zajtra.*

*Musí se začervenat. V přítomnosti mužů často bývá nervózní a Liang jí to nijak neusnadňuje. On jí tu vůbec nevadí, navíc by bylo neslušné mu říct, aby odešel, i když jí to sám nabídl. Nechce riskovat, že by si někde stěžoval nebo tak. Vždycky se mu podívá do očí jen na chvilku, protože se stydí z části kvůli jeho přítomnosti a z části kvůli svým očím, které mají jinou barvu. Většinou se to lidem nelíbí. Překvapí ji, když jí rukou nadzvedne bradu. Podívá se mu do očí a pousměje se.*Děkuju.. Mnoho lidí si to nemyslí, ba právě naopak.*Pak lehce uhne hlavou a na krok od něj poodstoupí. Není jí zase nějak extra příjemné, když se jí takhle dotýká. Není na to zvyklá. Navíc je zamilovaná do prince, kterému dělá komornou. On její city neopětuje, ale stejně jí to připadá divné, když se takhle druží s někým jiným*/Navíc, další princ u kterého nemám absolutně šanci, i když je milý.. On je princ, já jsem obyčejná holka, komorná./Já nejsem půvabná. A pokud si to myslíš, nejspíše jsi tu mnoho dalších dívek nepotkal, jak tipuju.*Nikdy by o sobě neřekla, že je půvabná.*

Naozaj sú pekné. Výnimočne, jedinečné. *Povie k jej očiam. Keď sa dá na ústup v hlave mu preblikne varovný signál. Bolo mu jasné, že zašiel priďaleko na túto osobu a tak a rozhodol, že sa k nej bude správať ako ku kamarátke. * Nepodceňuj sa. Náhodou dnes som videl celkom dosť dievčat. Naozaj veľmi pekných. Ale ty si krajšia. Možno nie vzhľadom ale srdcom. *Vysype zo seba túto úžasnú repliku, ktorú sa naučil ešte dávno no myslí to úprimne. Aspoň z časti. Pozastaví sa nad tým ako sa začína ochladzovat a fúkať vietor. Nie, že by mu to vadilo no chlad pociťoval jasne. Pozrel sa na dievča, pred ním. Jej meno už zabudol a tak a rozhodol, že ju nebude oslovovať menom. *

*Mnoho lidí by neřeklo, že jsou její oči pěkné, naopak je kvůli tomu spíše terčem posměšků. I ona své oči nemá moc ráda a nelíbí se jí. Raději by je měla jednobarevné, normální. Bylo by to tak lepší. Trochu od něj ustoupí. Není na doteky zvyklá a popravdě jí o není ani moc příjemné. Musí se usmát.*Díky. Jsi milý. Lidi s tituly.. většinou takový nebývají. *Aspoň ne ty, se kterými se zná ona. Ale když si povídá s ním, ani jí nepřijde, že by se choval nějak povýšeně, jako další princové.*Takže Nová Asie? Jaké to tam je? Už jsem měla díky své práci možnost trochu cestovat, ale v Nové Asii ještě ne.

Každý je iný. *Povie a pokrci ramenami.* /No. Ja som milý.. Pff./ *Zasmeje sa v hlave a pozrie na ňu. * Áno.. Je to tam iné. Naša krajina je úžasná som rad, ze som sa narodil práve tam. Mame iné zvyky a spôsoby ako tu.. Mam pocit, že ľudia u nás sú vyspelejsi. Ale možno to je len pocit. *Pokrci ruky v ramenách a pozrie na ňu. Keď ona znova prehovori usmeje sa. * Musíš prísť aj k nám. Prijmem ta ako svojho hosťa. *Usmeje sa. Naozaj by bol rád, keby k nemu prišla ako návšteva. Veľa ľudí k nemu nechodí vecasnou hľadajú jeho kráľovských rodičov.*

*Přikývne. Souhlasí s ním v tomhle. Nikdo není stejný. Ani jednovaječná dvojčata. I ta v sobě totiž mají něco, co je od druhého odlišuje, někde to vyčetla. Přijde jí skutečně milý a i když předtím neměla moc náladu na společnost, je za jeho přítomnost docela ráda. I nervozita z ní trochu odpadla. Nepřijde jí, že by z něj měla být nervózní. *Řekne mi o tom. O vašich zvycích. Ráda bych se dozvěděla víc, pokud ti to teda nevadí.*Pousměje se na něj pak nadzvedne obočí.*Proč máš ten pocit?*Zeptá se docela zvědavě.*/Měla bych se krotit, i když se zdá fajn, pořád je královský.. Drž se své role Hollis./*Napomene se v duchu.*Dík, je to od tebe milé. Ráda bych se někdy stavila. Bohužel, většinou ani nemám čas věnovat se svým koníčkům a tak. Kvůli práci a rodině. Už teď budu několik týdnů tady a bojím se, jak to bude doma vypadat..*Uchechtne se. Jela sem kvůli většímu obnosu peněz, které potřebují. Táta bude chodit do práce a její sourozenci nejsme ještě dost dospělí.*/Bude to tam jako po výbuchu, neměla jsem odjíždět../*Protože máme tu už není, o domáctnost se nejvíce stará ona.*

Zaujímajú ta naše zvyky? *Usmeje sa a je pripravený jej povedať niečo o nich.* No napríklad keď je svadba nevesta musí mať červené šaty a ruky pokreslene hennou. Alebo mame zakázané jesť jablká. Je to niečo ako jedlo hriechu, zješ a do roka zomrieš.. Mame rôzne podobne tradície a divne zvyky. Napríklad keď sa dieťa do piatich rokov nenaučí tri jazyky bude mu odrezany jazyk. Je to dosť drastické ale ja s tým nič nespravím. Aspkn zatiaľ ako som mimo trón nie. *Povie a prehrabne si vlasy.* No, všetko čo spravia majú dôkladne premyslené zvážene plus a mínus. Našli sme si rôzne spôsoby ako jest ovocie a potom to radíme ľuďom. *premietne sa mu v hlave jeho krajina a všetko čo tam prežil. * Neboj sa doma to bez teba nejak vydržia.