Domek na stromě

*Kousne se do jazyka, aby neřekla něco nevhodného. Když se Max nabízí, možná by mu přeci jen mohli dát trochu práce? Myslela, že bude chtít více času na děti.* /Proč dělám všechno zle?/ *Nemůže se zbavit pocitu, že je v ní nějaký problém. Proč by ji Max jinak tak vytrvale odmítal, jakkoliv se snažila mu dostat blíže?* /Neber to osobně, odtahuje se od nás všech./ *Připomene si. Jen kdyby věděla proč. Nechá Xaviera, aby to vyřešil a snaží se nedat najevo smutek. Na Daph se usměje.* Chvíli ještě jo. *Zasměje se krátce. Je vážně zvláštní čekat další mimčo, když už má na cestě další vnouče, ale nemohla se ho zbavit, to prostě nešlo, nehledě na rizika.* Děkuju vám holky. *Pokývne jim, když slíbí, že si od ní vezmou část práce, které se jen nerada vzdává. Nad Aaronem jí jen škubou koutky. Tak trochu nechá Xaviera se v tom vykoupat, ona si to užila nedávno.* Dobrou noc, broučku. *Rozloučí se s Aaronem a nakonec i se všemi ostatními. Hlavně Max a Ava odejdou poněkud spěšně.*Edelynne zní krásně. *Povzdechne si. Přála by si ale dalšího kluka, po těch třech holkách se jí nikdo ani divit nemůže. Nejdříve se uvolní, když ji Xavier obejme, ale následně se na něj ošklivě zadívá.* Párkrát? Za měsíc tě nepustím z postele. *Odfrkne si. Znala své těhotenské nálady. Hlavně chuť na sex se zvyšuje, jakmile je ve třetím měsíci těhotenství a často to vydrží až do doby, než končí druhý trimestr. Zabije ho, jestli jí bude odpírat sex kvůli tomu, že má rizikové těhotenství. Můžou být přece opatrní! Proplete si s ním prsty a po posledních rozloučeních odchází z domku na stromě. Zůstává v ní určitý strach a úzkost, ale rozhodně ne tolik, kolik v ní bylo nastřádáno předtím. Má úžasné děti i muže, spolu to zvládnou. Ještě že všichni podědili tu zatracenou tvrdohlavost.*

*Dneska si dlouho zkoušela šaty na páteční ples, který je ve stylu z roku 1920. Dost se na něj těší, jako prakticky na kteroukoliv akci v paláci. Jelikož dneska a už si nechce zkoušet šaty a nic vybírat, bylo toho dost, v nestřežené chvíli, kdy její komorne vášnivě diskutovaly o ozdobě do vlasů která se v té době nosila, si vzala rozečtenou knihu o botanice a utekla do domku na stromě. Na sobě má dneska světle modré šaty a k nim baleríny ve stejné barvě. Stála si za tím, že nemusí mít žádné šperky, ale komorné ji přiměly vzít si aspoň menší stříbrné náušnice. Oční stíny má jen jemné, jako vždycky a natřené červenou rtěnkou. Vlasy si nechala jen tak volně. Hodně se jí líbí ta kombinace ledově modrého oblečení v porovnání s jejímu rudými vlasy. Když dojde do domku, nikdo tu není, tak si lehne do jedné ze sítí, otevře knihu a hned začne číst. *

*upřímně? Zatím se v paláci trochu nudí. Doufala v větší srandu. Ale doufá v to, že se to zlepší. Nicméně nějakou "zábavu" si musí najít. A občas je to dokonce i mimo kouření a alkoholu něco jiného. Odpoledne byla v tělocvičně, kde strávila značnou dobu. Ráda se zlepšuje tak nějak ve všem, dodává jí to trochu pocit jistoty, který už dlouho nezažila. Pak ještě občas zavítá do střelnice, ale tu dnes vynechala. Nakonec se k večeru rozhodla projít se s Lyonesse. Teda ne její sestrou Lyonesse, ale s fenkou, kterou si pořídila hned co přijela do paláce. Musela sice zaplatit strážci a nebylo to zrovna levné, ale co už, tu potvůrku si zamilovala. Na sobě má černé kožené džíny, bíý top, který by se dal považovat dost možná spíše za krajkovou podprsenku a černou koženou bundu. Šaty neuznává. Vlasy si nechala rozpuštěné, protože s tou krátkou délkou toho stejně moc nenadělá. Make-up má spíše jemný. Procházela se s Lyou v zahradách a nakonec i v lese, kde objevila domek na stromě. Ještě tam nebyla a tak tam zamířila. Po cestě nahoru si ještě zapálila jednu cigaretu, přičemž jí ale Lya vytrhla z ruky vodítko a sama utekla nahoru, což jí donutilo možná trochu moc nahlas zanadávat. Vyběhne rychle nahoru, kde jí spatří jak očuchává nějakou záplavu rudých vlasů.* Omlouvám se, je to štěně. A asi se jí líbí zrzky. Skvělý, takže mám ještě fenku lesbu s záminkou na zrzky? Prokrista, já Lyu uškrtím... *tentokárt myslí už svou sestru. Díky ní totiž dostala ten nápad udělat to samé, co udělala ona - koupit si zvíře a pojmenovat ho po sestře. Na jednu stranu skvělý nápad, na druhou stranu hrozný nápad. Neodolá a potáhne si z cigarety.* Co to čteš? Vypadá to dost nudně. Mimochodem, já jsem Chalsianna.

*V klidu si čte v domku na stromě, kam uprchal před komornými, ty myslí to zkoušení šatů dobře, chtějí jí jen pomoct a ona je jim vděčná, ale dneska toho bylo extra moc. Je to přece jen taková větší výzva, tematická akce, která je na vybrání outfitu dost těžká.*/Ale nic se nestane, když s tím počkáme do zítřka./ *Stejně má šaty už vybrané a jde jen o doplňky. Ze čtení jí vyruší štěkot psa, který k ní přiběhne a skočí na ní. Vyjekne, protože se docela lekla. Až když se štěně trochu uklidní, oddechne si a dřepne si k ní na zemi a začne ji drbat. Zvedne hlavu, když uslyší diví hlas a pousměje se.* To je v pořádku. Trochu mě vyděsila, ale chápu je, obzvlášť když je štěně, tak musí být hravá. *Pokračuje v drbání toho psa, který se překulí na záda.* No jsi krásná holka.. Jen poslouchej, co si o tobě tvoje panička myslí. *Zasměje se nad tím.* Když je to takhle, příště bys ji měla raději hlídat.. Kailani je taky zrzka a má velkou fenku Winnie. Kdyby se na n takhle tvoje vrhla, si by nebyla nadšená. Ještě by ji zašlápla. A to by byla moc velká škoda. *Přestane štěně drbat a místo toho zvedne ze země knihu, která jí předtím upadla.* Je to o botanice, mně to docela zajímá. *Pokrčí rameny.* Já jsem Purity a ráda tě poznávám. Taky jsi účastnice, že? *Párkrát si jména všech zopakovala a tohle jméno je jí dost povědomé.*/Ano určitě je to další dívka ze Selekce./

*rozhodne se ještě vyvenčit Lyonesse, což by samozřejmě měla dělat, i když na to trošku zapomíná, ale naštěstí to zvládají i její komorné. Dneska jí Lya zavedla až k stromku na domě, který vypadá na první pohled hezky, takže se tam rozhodne zajít. Lya se jí ale vytrhne z vodítka, takže zanadává a vyběhne pro ní. Najde jí už s nějakou zrzkou, ve které poznává účastnici selekce, ale jméno si pamatuje jen matně.* To je, neustále někam utíká a něco trhá. Což je vlastně dost přesný, protože má jméno po sestře a ta byla vždylcy taky taková. Teda aspoň jako malá. *uchechtne se. Z toho dětství si toho až tolik nepamatuje, protože je rodiče přeci jen brzo oddělili, ale nějaké vzpomínky má,* Kailani je taky ze selekce, ne? Pak bych se vrhla já na Kailani a ta by taky nebyla nadšená. *uchechtne se. Střelba, vrhání nožů... tenhle souboj by asi vyhrála. Ale není to samozřejmě žádný vrah, to zas ne. Když Purtiy přestane drbat Lyu, tak začne prohledávat domek na stromě a nechá jí tu jen tak pobíhat.* Aha, takže jsi nějaká botanička? Máš i vlastní botanickou zahradu? to obdivuju, u mě každá kytka chcípne tak na druhej den. *uchechtne se. Ne že by měla dost zodpovědnosti, aby se o něco takového starala. Což bude asi příčina toho problému.* Taky tě ráda poznávám, Purity. *zazubí se na ni.*Bohužel už to tak bude. *pousměje se a zakoulí očima.*Nebude ti vadit společnost? Nebo ti stačí společnost kytek? Protože já klidně vypadnu a najdu si jiný místo, kde se zašiju. *pokrčí rameny. Je jí to vesměs jedno, i když jí Purity přijde sympatická a možná by se hodilo někoho znát.*

*Nevadí jí, tenhle "útok" od jednoho štěněte, ale docela se lekne. Bylo to přece jen tak najednou a ona to nečekala ani zdaleka. Ale fenku začne hnedka drbat, což se jí očividně líbí. Přijde jí miloučká a stejně tak dívka, které pes patří. I když jí přijdou milí ze začátku asi všichni, všechny vidí v tom lepším světle. Uchechtne se.* Ty dvě by si očividně rozuměly. *Řekne pobaveně.* Vlastně.. tvoje setra je tu taky, že? *Matně si vzpomíná, že se v Selekci ocitly dvě dívky, které jsou sestry, což je dost neobvyklé. Přece jen z každé provincie mohla být vybrána jen jedna dívka a je náhod, že se rodiče dívek rozvedli a každý si vzal jednu a proto mají jinou provincii, de žijí. A že je vybrali ještě obě dvě. Kdyby jednu, budiž, ale tohle je zvláštní.* Ano je. *Přikývne. Pozvedne nad ní obočí.* Likvidace konkurence? Měla bych se klidit.. *Raději couvne, i když na tváři má pořád pobavený úsměv.*/Snad pozná, že já jsem ta poslední, která by mohla zrovna ji ohrožovat./*Není to adeptka na vítězku a ani by se jí stát nechtěla. Přestane drbat fenku a místo toho si vezme svou knihu a posadí se na místo, kde byla i předtím.* Ne, botanickou zahradu nemám. Jsem nebo teda před Selekcí jsem byla sedmá. Občas jsem vypomáhala v květinářství, vždycky mě to tam bavilo, jak aranžovat květiny tak je i přesazovat, zjišťovat jaké bylinky třeba pomohou na kterou nemoc a tak různě. Tak aspoň využívám volný čas tady, abych se o tom dozvěděla více. *Je třetí a až ji pošle princ domů, budou mít dost peněz aby se jejich rodina proplatila do vyšší kasty, všichni její sourozenci budou mít minimálně třetí. Ona se bude zase starat o sestry, ale má v plánu si dělat dálkově i vzdělání a nejlépe něco s květinami. Jelikož má ráda děti uvažovala nad učitelkou ve školce nebo i škol, kde by mohla učit biologii.* To nevím jak se ti může podařit. *Zasměje se.* Ale teda doporučuju kaktus, ten stačí zalít jednou za dva týdny a jen trochu, klidně i jednou za měsíc a bude v pohodě. *Usměje se na ni.* Bohužel? *Zeptá se jí nechápavě.*/Třeba je t z toho stejného důvodu jako jsem já./*Ona je tu vyloženě kvůli tomu, že potřebovala vyšší kastu a peníze pro rodinu, jinak se o srdce prince neplánuje bít.* Ne, klidně tu zůstaň, jen ráda poznám někoho nového.

Očividně. *uchechtne se.* Jo, jsme tu obě. *odpoví jí na otázku. Už si zvykla na to, jak se každý ptá, jak je to možné atd. i když jí to občas dost vytáčí, protože si ráda chrání svoje soukromí.* Neee, žádná likvidace konkurence. *zasměje se.* Mě je nějaká konkurence někde, nejsem tu kvůli princovi, takže klid. *teda... jediné, co jí na Aaronovi zajímá je to božské tělo a výzva se sestrou.* Aha, taky jsem sedmá. Ale ty máš teda o moc záživnější život jak to tak vypadá. *uchechechtne se. Ještě si nezvykla na to, že je vlastně třetí, takže opět řekne, že je sedmá, ale to už je jedno. I její život je tedy dost záživný, což o to, ale nechlubí se s tím v prvních minutách rozhovoru.* Ale vždyť kaktusy jsem měla, hezky na poličce a zalívala jsem je tak jednou za tři týdny, což není až takový rozdíl, ne? *nechápavě se nad tím zamračí.* To je jedno, já raději budu dělat něco jinýho než pěstovat kytky. I když zase kaktus je dobrá zbraň, to bych jim možná mohla dát ještě druhou šanci v paláci, kdyby náhodou došlo k něčemu. *zapřemýšlí nahlas a už má v plánu to zrealizovat. Vlastně jí nikdy předtím nenapadlo, že se to dá použít i takto. Házet kaktusy po Aaronovi by byla celkem sranda, ne?* Nejsem moc palácový typ. *pokrčí rameny. Do selekce se nedostala z vlastní vůle.* Super. *pousměje se a posadí se na síť za ní, načež si potáhne z cigarety.* Nevadí ti to? *uvědomí si, žene všichni jsou příznivci tohoto životního stylu a sice na to normálně moc ohledy nebere, ale tam venku je to jiné než tady vevnitř.* Odkud jsi?

Páni, to je docela náhoda. *Pousměje se. Nebude více vyzvídat, jak se to stalo ví i ona sama, protože to četla a taky jí to potvrdly komorné a je jí jasné, že Chalsianny se na to musí ptát každý koho potká.* Hmm.. předtím to znělo trochu jinak *Přimhouří oči jako by se rozhodovala zda jí má věřit a nebo raději utíkat, protože očekává, že ji bodne do zad jakmile se otočí a to nemyslí metaforicky.* Sedmá jako já.. Takže jsi tu taky kvůli povýšení kasty a penězům? *Zeptá se jí.* Upřímně.. cítím se špatně, že jsem se sem přihlásila jen kvůli tomu, ale udělala jsem to kvůli mé rodině, abychom se měli lépe, podmínky pro nás nejsou nejlepší, ale co zrovna tobě o tom mám povídat, zažila sis to sama. *Povzdechne si. Hne dna první schůzce se princi přiznala, proč tu je. Nemá smysl to tajit a je jedině férové, že to ví. Co ji překvapilo je, že ji po té hned neposlal domů, ale hádat se s ním nebude.* No není.. Tak nevím jakou mocí jsi obdařená, že jsi zabila i je. Třeba jsi to ale nebyla ty a jen nějací škůdci je napadli. *Pokrčí rameny. Těžko říct, když je neviděla.* Až se bude příště konat útok, tentokrát opravdový, tak budeš v první linii házet po rebelech kaktusy? Asi místo do úkrytu poběžím za tebou, protože to bych ráda viděla. *By se k ní taky samozřejmě přidala. Ujistí ji, že jí nevadí jako společnost a naopak je ráda, že může poznat další z dívek které tu jsou. Zatím zná jen Artemis, Kailani a od teď tedy i Chalsiannu. Pořád je to ale docela málo vzhledem k tomu, kolik jich tu je.* Sice nekouřím, ale zvládnu to, neomezuj se. *Mávne nad tím rukou. Sedí docela od sebe, takže to ani moc necítí.* Jsem z Angeles, bydlíme tam, protože tam mají docela levné doby, však víš od té doby, co rebelové zbořili palác to jde s tou provincií z kopce. *Občas sek těm troskám zašla podívat. Postupně vše prorůstalo trávou, květinami.. Příroda si to místo brala zpět.* Odkud jsi ty? *Zeptá se jí na oplátku.* Nebo co ráda děláš? Kromě zabíjení kytek a tak samozřejmě.

To jo. Ale my jsme se stejně chtěly potkat poprvý od tý doby, co se rodiče rozvedli, takže asi osud nebo tak něco? *uchechtne se. Sice na tyhle pitomosti nevěří, ale je to taková náhoda, že neví, co si o tom pořádně myslet.* Hele, jsem neozbrojená, klid. Si zavolej třeba strážce, kdyby mi náhodou přeplo a já se tě pokusila shodit dolů. *zakoulí nad ní očima. Jasně, že by to neudělala a celkem jí to její mhouření očí pobaví.* Vlastně jsem tu spíše omylem. Párkrát jsem uvažovala nad tím, že by mi to dost pomohlo, co se peněz týče, ale vždycky jsem došla k názoru, že by mi to za to nestálo a zvládnu to i tak. Ale pak jsem se opila a sjela na jenom večírku, asi na to přišla řeč a za pár týdnů jsem byla mezi vybranými a netuším jak. *Pokrčí rameny.* A když už jsem tam jednou byla, nechtěla jsem to vzdát, protože by to bylo zbabělý a to já prostě nedělám. *vždycky se všemu postaví čelem, ať to stojí co to stojí. Třeba i noční můry a občasné záchvaty úzkosti, se kterými se pere od té doby, co jí zavřeli a tady v paláci se to ještě zhoršilo, protože je tu prakticky taky zavřená. Ale o tom se nikdo nikdy nedozví.* Nemusíš se cítit špatně, každej má nějaký důvod a navíc ten tvůj je rodina a ta je vždycky důležitá. Je hezký, jak se o ni staráš. *Pousměje se. Celou tu dobu si nalhávala, že je jí dobře samotné a rodinu nepotřebuje. Ale teď, když se po takový době viděla s Lyonesse a zjistla, že jejich matka zemřela... uvědomila si, že jí rodina chybí víc, než by kdy byla schopná přiznat.* Ne, já spíš myslela, že bych to využila na Aarona. Má moc perfektní tělo, chtělo by ho trochu poničit nějakými mini jizvičkami po bodlinách, nemyslíš? *uchechtne se. Ale i na rebely by to byla sranda použít.* Dobře. *pousměje se a rovnou si potáhne. Zbožňuje ten pocit, kdy se jí to dostává do hlavy a přestává rozumně uvažovat. Teda.. ne že by někdy rozumně uvažovala, ale co už.* Momentálně žiju v Dakotě, ale předtím ještě v Likely a Belcourtu. Ráda to střídám. *potlačí ušklíbnutí. Vlastně je pravda, že jí nevadí žít na rozdílných místech, i když prvně je to zlatý důl a pak úplná díra, jen by se to mohlo příště obejít bez těch okolností.* Mám ráda sporty, hlavně sebeobranu a bojový. Pak ráda střílím a nebo i vrhání nožů je sranda. Co já vim, dělám toho dost. Takže vlastně to zabíjení kytek je takový školení na lidi. *uchechtne se. Po té noci, co se jí pokusil policajt znásilnit, se začala zajímat hodně o tohle. Je si tak jistější. Příště už by věděla, co dělat.* Od malička se zajímáš o kytky?

Nejspíše ano, přece jen přihlásilo se mnoho dívek a že vybraly vás obě dvě.. *Považuje to za dost velkou náhodu. Z legrace přimhouří oči jako by si pořád nebyla jistá, zda jí může věřit a nebo raději ne, ale nad její nabídkou, aby si zavolala strážce se zasměje.* Doufám, že to nebude nutné. Vlastně mi připadáš dost mile. *Pokrčí rameny. Všechny vidí v tom lepším světle a kdo ví, zda se dívka před ní jen nepřetvařuje, no pokud ano, jednou její pravou tvář jistě odhalí.* Aha.. No aspoň se teď obě budeme mít lépe. *Pousměje se. Jí jde hlavně o rodinu. Kdyby byla sama a neměla nikoho jiného o koho by se chtěla starat a dělala si o něj starosti, nejspíše by se nepřihlásila. Ale má dva bratry a dvě malé sestřičky, pro svou rodinu chce zajistit lepší život, i když si do konce života bude vyčítat, e sebrala místo dívce, kterou by si princ mohl zamilovat. Pokud se teda neožení z lásky. Už za něj doufá, že se mu to podaří.*Děkuju. *Rodina je pro ni všechno. Člověk si neuvědomí, co pro něj něco určitého znamená, dokud to neztratí, to poznala u svých rodičů, proto si svých sourozenci tolik váží, že je má a že jsou spolu. Pro ně by byla schopná udělat všechno na světě a mnohem více.* No podle toho co jsem viděla na fotkách má.. *Zčervenají jí tváře. Je dost stydlivá a bavit se o takových tématech? To je pro ni hotové peklo. Ale kdyby mohla prince bez trička vidět i naživo, si by si nestěžovala.*/Škoda, že nebyl na té party u bazénu./*Aspoň ho tam nepostřehla, sama se tam teda moc dlouho nezdržel, mohl přijít později, než ona, kdo ví.* Ale asi bych mu to tělo neničila, byla by to docela škoda. *Pokrčí rameny. Řekne, že ten kouř jí nevadí, ať klidně pokračuje dále a začne se jí taky vyptávat na něco o ní.* Kdybys někdy chtěla, můžeme spolu zajít do posilovny.. Ráda bych se naučila třeba pár sebeobranných chvatů, tady v paláci, kde útočí rebelové by se to hodilo. Pokud by ti teda nevadilo vzít si pod křídla takovýho nemotoru jako jsem já. *Zranila si kotník při falešném útoku, začíná se pomalu bát, co se stane, až bude ten pravý.* Vlastně ano. Hodně zajímaly i mou mámu.. Měli jsme malou zahrádku, kde pěstovala jak normální květiny tak i nejrůznější bylinky, vždycky dělala pak skvělé čaje, v zimě normální a v létě ledové.. Dalo by se říct, že jdu tak trochu v jejích šlépějích, co se toho týče.

Možná to vybrali i schválně, aby to upoutalo lidi. Ale to se asi nikdy nedozvíme a prostě to musíme brát tak, jak to je. Jsem ráda, že jsem se tu s Lyou potkala, chyběla mi. *pokrčí rameny. Ani si neuvědomovala kolik, dokud se s ní opět neviděla. Když řekne, že vypadá docela mile, pohodí hlavou a zatváří se jako anděl.* Já jsem ten nejmilejší člověk, jakýho jsi kdy mohla potkat. *zazubí se na ni. Milá většinou je, ale hlavně dost šílená. A taky si od lidí drží určitý odstup, i když to tak možná ze začátku nevypadá.* To doufejme. Ještě musíme ale přežít toto zlatý vězení. *uchechtne se. Přijde jí to úplně stejné a to jí na tom hrozně vadí, Kromě toho, že tady je všechno moderní, se to od opravdového vězení vlastně vůbec neliší. Vždyť nemůže sama ani do toho pitomýho města.* A co teprv kdybys to viděla na živo, to je jinej pohled. Fotky ho zkreslují, v realitě vypadá ještě líp, i když se tomu těžko věří. *Poštěstilo se jí mít tento pohled už na první schůzce, za což je ráda. A rozhodně si nestěžuje. Jen se jí začíná líbit trošku moc. Musí se pobaveně usmát, když vidí její červené tváře. Bylo jí hned jasné, že ona bude přesně ten typ, co se bude neustále červenat. Ale upřímně má ráda tyto lidi, je s nimi vždycky legrace, i když v trochu jiném slova smyslu. * To jo, ale zase je takový moc perfektní a když je všechno moc perfektní, tak to není ono. *upřímně... ráda věci kazí. Má to tak od malička a hlavně v době dospívání. Snažila se tka upoutat pozornost svého otce, ale marně.* Jasně, klidně tam spolu zajdem. A mám ráda výzvy, takže bych si klidně "pod křídla", jak říkáš, vzala i třeba nějakýho 200 kilovýho nemotoru. *uchechtne se, ale pak kupodivu trochu zvážní, když slyší o její mámě.* Mluvíš v minulém čase. *zkonstatuje. Sice je hodně upřímná, ale nechce se rovnou ptát, jestli žije od matky odděleně nebo její matka nežije vůbec. Zase má své limity.*

Myslíš si, že to losování není náhodný? *Taky ji to napadlo, ale to by zase nechápala, proč by tu byla ona. Je sedmá, určitě nechtějí, aby někdo takový dostal korunu a pokud chtěli vybrat někoho z nižší kasty, nejspíše by zvolili nějakou dívku z páté kasty, přece jen by měla větší vzdělání než ona, kdyby vyhrála. Ale stěží říct.* To věřím, neviděly jste se asi dlouho. Já neobjala dvě své sestry tak měsíc a už mi taky strašně moc chybí. *Nejraději by by už zase s nimi. A to si ob jeden den volají, jenže to samozřejmě není ono. Vidět je na obrazovce člověku nenahradí objetí, které by jim jinak věnovala.* Mile skutečně vypadáš, ale trochu se ozývá pode všeho i ego. *Popíchne ji s úsměvem.* Mně se to tu nezdá nějak hrozné. Až na to nošení podpatků se mi to tu v podstatě líbí. Mají ti skvělou knihovnu. *Až odejde, tak ji knihovna kromě Artemis bude chybět nejvíce. * Takže ty jsi jedna z dívek, která ho svlékala už na prvních schůzkách? *Pozvedne obočí a zasměje se.* Jak se ti povedlo toho dosáhnout? *Nehodlá její radu nějak využít, jen ji to prostě zajímá, protože princ se jí nezdál jako ten typ, co by se jen tak svlékal uprostřed schůzek.* Hmm.. Jizvy občas taky mohou být atraktivní, to je pravda a obzvlášť, když se za nimi schovává nějaký zajímavý příběh. Víš co.. třebaže ho pobodali rebelové, když pomáhal malé holčičce uniknout, ale nejsem si jistá, zda by tak atraktivně působila historka o tom, že k jedné jizvě přišel, když ho napadla šílená účastnice s kaktusem a on musel utéct. Ale vtipné by to bylo pozorovat. *Uchechtne se.* Dobře, ale varuju tě, vážně mi to nepůjde, ne ze začátku. Když se konal ten "útok" *Naznačí uvozovky.* Rychle jsem si stoupla a jelikož si nejsem jistá, na podpatkách spadla a zranila si kotník. Tak jen abys věděla do čeho jdeš. /Já bych si měla spíše sepsat závěť. Jakou á šanci tohle přežít?/ No jo.. Ona i táta zemřeli. Je to více už déle než rok. *To je důvod, proč mluví v minulém čase.* /Mít tak možnost si s nimi promluvit, ještě jednou../ *Dala by za tuhle možnost prakticky cokoliv.*

Já nevim, na jednu stranu moc nevěřím tomu, že by to byla fakt taková náhoda a na druhou stranu si zas říkám, že třeba opravdu losují náhodně. Nebo je to půl na půl.. prvně vyberou pár zajímavých a nebo vhodných a zbytek náhodně, aby se neřeklo.*pokrčí rameny. Dost nad tím přemýšlela. A musí se na to Aarona zeptat.* To je pochopitelný. *pousměje se. Pořádně se stále s Lyou neviděla, jen v tom letadle a párkrát si psaly. Ale třeba na akci nebo tak jí nezahlédla. Což jí dost mrzí, ale chce jí dát čas.* Pf, ti dám ego. *uchechtne se. Egoistická je jak kdy, podle toho, jak se jí to hodí. Ale moc nad tím nepřemýšlí, prostě se chová tak, jak to zrovna cítí.* To jo, ale chybí mi večírky, noční procházky po městě.. prostě nějaká volnost a svoboda. Vždyť nemůžeme ani nikam samy a jsme tu jak lapený v kleci. I pro Lyu jsem musela poslat strážce a ještě ho přemlouvat a platit mu, aby to udělal. *odfrkne si. Svoboda jí opravdu chybí a začíná mít silný absťák.* Samozřejmě. *zazubí se na ni. Je pyšná na to, že už se jí ho podařilo svkléknout.* Prostě jsem přišla, začala mluvit o rozdávání si to pod okny a on si svlékl sako, pak jsme se shodli na tom, že je tu horko a zrazu byl bez košile. *uchechtne se a pokrčí rameny.* Ale na mou obranu on si o to řekl! Takže za to může on. *Začne se raději hned bránit, protože co kdyby si o ní náhodou Purity myslela něco špatného? O takovém andílkovi? To by svět nepřežil.* Tak to prvně natrénujem na rebelech a pak až na princi. *zakončí to s pobaveným úsměvem.* Na podpatkách jsem sebou sekla o zem tolikrát, že se ot snad ani nedá spočítat, tkaže zas tak špatně na tom nejsi. I když ty jsi asi byla střízlivá. *uchechtne se. Rozhodně si tuhle výzvu bere a pokud Purity chce, ráda s ní stráví nějaký ten čas.* To mě moc mrzí. *pronese tiše a začne drbat na hlavě Lyu, která akorát přiběhla a složila si hlavu do jejího klína.* Moje mamka taky zemřela a tátu.. toho jsem viděla naposledy možná před třemi lety. A i předtím jsem ho vídala minimálně. *Na mamku si skoro nepamatuje. Od Lyonesse ví, že za to mohl alkohol, ale to je vše. Přesto jí to bolí, i když asi ne tolik, jak to může být třeba u Purity.*

*Pokýve hlavou ze strany na stranu. Zdá se jí jako dost velká náhoda, že jsou ty právě Chalsianna i se svou sestrou. Možná je skutečně vybrali schválně?* Pravdu se asi nikdy nedozvíme, i když mě by to teda dost zajímalo. *Nebude si nad tím ale déle lámat hlavu, tak jen pokrčí rameny a zavede téma rozhovoru raději k něčemu jinému. Třeba k jejímu egu, které je očividně vyšší, než by člověk na první pohled řekl. Sice si tedy z Chalsiany dělá spíše legraci, ale i tak.*Nevinně se na ni zazubí jako opdověď.* Jo, to je pravda. Palác je taková okázalá zlatá klec, bez soukromí. Řekla bych, že každá věc má svoje pro a proti. Můj předchozí život před tímhle to nebyla žádná sláva, ale aspoň jsem měla více volnosti i se staráním se o sourozence. Třeba po Selekci se to zlepší. Pokud teda nevyhraješ princovo srdce. Teď o to nejspíše nestojíš, ale kdo ví, co se ještě může stát. Řekla bych, že láska je jako blesk z čistého nebe. Můžeš si to uvědomit náhle. *Nejvíce tedy fandí Artemis, kdyby měla být upřímná, ale Chalsianna je hned za ní. Zasměje se, když zjistí, že to právě při schůzce s dívkou před ní přišel princ o tričko a dozví se i jak k tomu došlo.* Ten pohled sis jistě musela užít. *Lehce se začervená, když o tom mluví. Tohle červenání na sobě nesnáší nejvíce. Kdyby ji někdo někdy vyzval k tanci a přidržel v základní pozici, byla by rudá jak rak, pokud by to teda rozdýchala, to taky není jistý. *Dobře. *Souhlasí pobaveně nad jejím plánem.* Střízlivá jsem byla až moc, řekla bych. *Téměř nepije. Vždyť jí ani ještě nebylo osmnáct. Jestli pila alkohol dvakrát v životě, je to moc. *Mně je to taky líto.. tvé mamky a i toho, že jsi neviděla dlouho tátu. Proč vůbec? Pokud ti teda nevadí se o tom bavit.

To asi ne. *souhlasí s ní. Ráda by ale pravdu věděla, takže se to pokusí z Aarona dostat, ale moc tomu nefandí. A taky se tím zároveň až tolik netrápí. Stalo se to, ať už to bylo jakkoliv.* Nenene, žádná láska. To je moc omezující, nevím, jestli bych vydržela ve vztahu. Ale ty zníš jak romantik, takže si určitě něco takovýho přeješ a tady se ti toho dostane, což znamenááá, že tě princi dohodím. *nevinně se na ní zazubí. Nedělá jí to žádný problém, nehledně na to, c na to Purity řekne.* Jasně, že užila. A ty by sis ho určitě taky užila vzhledem k tomu, jak se červenáš. Určitě by mu to přišlo roztomilý a svlékl by si třeba i kalhoty. *zasměje se nad jejím červenáním. Ona nikdy nebyla ten typ, který by se takto červenal. Za což je ráda. Když už se to výjimečně stane, nemá to moc v oblibě.* A proto je dobrý se občas pořádně opít.. pak za všechno může alkohol a ne ty. *poučí jí naoko vážným hlasem a zároveň jí pobaveně zaškubou koutky. Pak se přesunou trochu vážnějšímu tématu, takže nějaký úsměv je pryč. Chvilku váha s odpovědí, ale pak jí dojde, že se to stejně všichni dřív nebo později dozví a nebo už to ví, takže to vezme svým klasickým stylem - jakoby na to byla pyšná.* Nikdy se moc nestaral, věčně byl na nějakých pracovních cestách, tak jsem se snažila jeho pozornost upoutat pitím, chozením na večírky, kašlala jsem na školu atd., ale pak to jednou jaksi nevyšlo a skončila jsem na dva a půl roku v base za ublížení na zdraví veřejného činitele a dali mi sedmou kastu. *zazubí na ní jako největší anděl.* Naposled jsem ho viděla v soudní síni, kde vypadal, že se mu spíše ulevilo. Na odvolání se nedostavil, protože byl opět na nějaký pracovní cestě a pak jsem prostě zůstala v Dakotě, protože i když jsem nic neměla, aspoň tam nebyl on a prostě to byl jinej život, který jsem potřebovala. *pokrčí rameny.* Takže možná bych si tý "žádný likvidace konkurence" nebyla tak jistá. *uchechtne se a samozřejmě to myslí jako vtip, i když to tak možná úplně nevyznělo.*

*Úsměv na tváři jí zamrzne a vykulí oči.* Co? Ne, ne a stokrát ne, jasný? Jako jo, věřím na lásku c chci si ji najít, ale opovaž se mě dohodit princi! Dozvím se, že něco plánuješ, najdu si tě a uvidíš! *Pohrozí jí. No, asi ji moc vážně brát nebude, neublížila by jí o nic více než nějaký malý krásný nevinný pavouček* Achjooo.. *Schová si obličej do dlaní, aby Chalsianna neměla možnost její červenající se obličej vidět.* Tohle téma bychom měly raději opustit, už to nedám. Potřese nad tím hlavou a když cítí, že její tváře už nejsou moc horké a tudíž už mají asi i normální barvu, obličej odkryje.* Ale ten alkohol jsi do sebe lila ty, takže za to pořád můžeš. *Namítne nesouhlasně. Nehodlá začínat s pitím, maximálně si připije na plese, když jí někdo sklenku nabídne, ale jinak zůstane raději o vodě.* Takže ty jsi nebyla původně sedmá? *To ji dost překvapuje, ale budiž.* Ale to je hrozný.. Měl se o tebe více zajímat. Každý potřebuje jak mámu tak i tátu, neměl na vás kašlat. Ale třeba svůj vztah ještě urovnáte. Nejspíše jsi na něj teď naštvaná, ale.. Věř mi, že to za to nestojí. Nikdy nevíš, kdy se co může stát a můžeš o něj přijít.. Kdybych já měla mít jediné přání na světě, přála bych si aspoň jednou ještě mluvit s rodiči. On nebyl ukázkový otec, ale lidi se mění. *Pousměje se na ni. Podle ní by neměla ztrácet naději na to, že budou mít hezký vztah. Pobaveně se nad jejím vtipem pousměje a chvilku mlčí.* No nic.. ráda jsem se s tebou seznámila a popovídala si. Někdy se s tebou ráda zase sejdu a nebo si můžeme napsat. *Nedá jí to, přijde k ní a krátce ji obejme.* Určitě teď pro tebe bude vše lepší. *Řekne konejšivě. Ani jedna z nich to neměla lehké, ale věří, že se teď vše k lepšímu obrací. Naposledy se na ni dneska pousměje a vydá se dolů z domky a směrem k paláci.*