Městský park

*Hned jak uslyší zaklepání na dveře, tak otevře. Pozdraví ho. Když ji řekne, že ji to sluší, tak se usměje a poděkuje mu. Potom si všimne ale jeho vlasů a zeptá se ho, jak se mu to stalo. To, že se vsadil ji moc nepřekvapilo. Řekne mu, že ona se už nevsází. Všechny předešlé sázky prohrála, a tak s tím prostě radši včas skončila. Možná, že udělala dobře.* To už vůbec ne. Stoprocentně bych prohrála. *Znovu zavrtí hlavou na nesouhlas. Nebyl by to dobrý nápad. Potom uzná, že ty vlasy nevypadají nejhůř.* Tak to si nedokážu představit. *Slušela by mu možná každá barva, ale kdyby neměl být vlasy vůbec, kdo ví, jak by vypadal. Přijme jeho rámě a společně s ním, se vydá k autu. Jen tak řekne, že by třeba mohl být rozený talent a hned potom se zasměje.* Jen to ne. To bych se asi nechala převálcovat potom dobrovolně, nevím co bych dělala. *Znovu se zasměje. To, že by zemřel při jejich schůzce není pro ni zrovna ta nejlepší představa, ale dělá si z toho srandu. Potom se ho už vážně zeptá, jestli někdy sám jel na motorce a na jeho odpověď přikývne.* To bude určitě ještě sranda. *Věnuje mu nevinný úsměv. Dojde s ním k autu a sedne si dovnitř.* Díky. *Je zvyklá děkovat za všechno, a tak mu poděkuje i za to, že jí otevřel dveře. Sleduje ho, jak obejde auto a potom už sleduje cestu.* Není zvláštní učit se jezdit na motorce zrovna v parku? Vždyť tam je tráva. *Musí uznat, že při pádu to je možná lepší varianta než silnice, ale už od té doby, co zjistila, že bude v parku, přijde ji to divné.*

Já jsem hodnej, já bych tě nechal vyhrát.*Zazubí se na ni, a pak ještě pokračuje.* Pokud bychom se teda nevsadili něco, co by mi bylo proti srsti, ale když jsem si na vlasy dal i tu růžovou, hádám, že už nic horšího být nemůže. *Zasměje se a poté zavrtí hlavou.* Já taky ne. Nedokázal bych být plešatej. Stačí mi, když vím, jak vyšiluje můj táta kvůli pár šedinám a myslím, že nechci být vůbec starej. *Uchechtne se, když si vzpomene na svého tátu, jak šílí z toho, že je podle něj už starej. Následně se společně vydají k autu a překvapeně, ale s úsměvem, se na ni koukne.* Můžu to bát tak, jako že bych ti strašně chyběl a nedokázala by sis představit to, že bys se mnou už nemohla mluvit? Něco jak... Romeo a Julie? *Zeptá se ji pobaveně, přičemž u toho má na tváři stejně pobavený úsměv.* Ne že se mnou ztratíš trpělivost, dokážu být bezradný případ. *Sice to nerad přiznává, ale ví, že je to s ním někdy těžký, takže je zvědav, jestli mu jízda na motorce půjde a jestli bude mít Chels ještě na něj energii.* brzo se s takovou uděkuješ. *Usměje se na ni a zapluje za volant a rozjede se směrem k parku.* Je tam takový místečko z asfaltu, ale jestli mi to nepůjde, ta tráva bude skvělá možnost. *Zasměje se a letmo se na ni koukne, načež se zas koukne na silnici.*

*Chvilku se baví o sázkách a ona potom zamítne, že by se s ním vsadila. Prohrála už pár sázek a od té doby se radši nesází, kdo ví, kam by to až zašlo. A k tomu nikdy nebyla takový ten tip, který by se s každým o něco vsadil.* Jo? Nechal by sis nalakovat kvůli mě nehty na růžovo? *Zasměje se a potom nad tím mávne rukou. Nic takového ani nechce. Potom mu řekne, že si ho vážně nedokáže představit úplně bez vlasů. Poslouchá ho a zasměje se. Následně se se společně s ním vydá už k autu. Představí si, jak by ho převálcovala motorka a to by se potom asi nejradši nechala převálcovat taky.* Samozřejmě.Ty by jsi potom ale přežil, ovšem já bych byla mrtvá, a tak bys spáchal sebevraždu. To zní skvěle. Geniální romantický příběh. *Zasměje se při té představě, že bykvůli ni páchal sebevraždu.* Tak nějak to bylo, ne? *Koukne na něj.* To bys musel být úplné dřevo. *Usměje se. Zrovna ona má zrovna vážně velkou trpělivost.* Určitě ti to půjde.*Pousměje se na něj a potom už přijdou k autu. Když ji otevře dveře, tak mu poděkuje. Je zvyklá děkovat za všechno. Nad jeho poznámkou pokrčí rameny, tohle se asi nikdy neodnaučí. Sleduje ho, jak si taky vleze do auta a potom se zeptá, jestli je v parku dobrý jezdit na motorce. Nevěděla, že tam je nějaký plácek.* Jestli ti to nepůjde na asfaltu, tak na trávě vážně nevím. Ještě tě to vážně převálcuje. *Zasměje se.*

Kdybys mi je nalakovala ty a všem vysvětlovala, že si mi je nalakovala ty, tak jo. *Zasměje a u toho pokrčí rameny. On už se i vsadil, že na nějakou akci půjde v šatech a korunce a nebo že mu někdo vybere i v čem půjde, teď si i kvůli sázce obarvil vlasy na růžovo. Takže sázky jsou pro něj něco, co bere ze srandy a nedělá mu problém skoro nic.* Tohle myslím ještě v historii selekce u mých předků nebylo. Zapsali bysme se do historie. *Zazubí se na ni a zkouší nasadit vážný výraz, ale koutky mu začnou cukat v pobavení, takže to nevydrží.* Asi jo. Romeo a Julie mě nikdy moc nebrali. Nikdy jsem nevěřil, že i já bych mohl být tak zamilovaný, abych to udělal taky. *Řekne upřímně a u toho pokrčí rameny.* Já nejsem dřevo skoro v ničem, ale znám svoje štěstí. *Zasměje se a poté auto nastartuje a zamíří k parku.* Ale na trávě aspoň umřu komfortně. Tam to bude měkký, zatímco na asfaltu bych ani u umírání neměl pohodlí. *Pronese ze srandy, zatímco auto zaparkuje na parkovišti vedle parku. Z auta vyleze jako první, aby mohl Chels otevřít dveře a podá ji ruku, aby ji pomohl vylézt.* Je to na kraji parku. *Usměje se na ni a zase ji podá ruku, tentokrát místo rámě a doufá, že ji to vadit nebude.* Můžeme vyrazit? *Zeptá se jí s úsměvem.*

*Zeptá se ho, jestli by si kvůli ni nehal nalakovat nehty na růžovo. Ladilo by to s těma jeho vlasama. Nápad, že by mu je měla nalakovat ona, ji přišel vážně šílený, ale byla by to sranda.* To nezní nejhůř. *To, že by se zapsali do historie ji zrovna nějak extrémně neláká, ale nevadilo by ji to. Potom se chvilku baví o tom, jak by to dopadlo, kdyby ho převálcovala motorka. Hned je napadl scénář Romea a Julie. Ona by se nejspíš nechala převálcovat taky, nedokáže si představit jak by to dopadlo, kdyby byl princ po jejich schůzce mrtvý. Jak by na to asi reagovali ostatní. Ale věří, že nebude takový dřevo, aby spadnul z motorky hned, jak by se na ní posadil.* Bude to určitě dobrý. *Zasměje se. Potom už dojdou k autu a ona si vleze dovnitř, když ji otevře dveře. Zeptá se ho, jaktože jedou zrovna do parku, nevěděla, že tak je zrovna nějaký plácek z asfaltu.* Jestli máš vážně v plánu umřít, tak jsme asi měli jít na hezčí místo. *Znovu se zasměje. Na trávě by se mu jezdit na motorce učilo mnohem hůř, než normálně na asfaltu. Po nějaké době dojedou na místo a jakmile ji otevře dveře od auta, tak vystoupí. Usměje se, když ji znovu podá ruku a chytne ho za ni.* Jasně, můžeme. *Pousměje se.*

J8 mám skvělý nápady. *Zazubí se na ni a pokrčí rameny. sice má většinu šílený nápady, ale i to se počítá. Sám je zvědavý, jak jízdu na motorce zvládne, jelikož se před dívkou nechce ztrapnit, takže doufá, že i na tohle je talent od narození. Poté oba dojdou k autu a společně se rozjedou k parku. Poté se zasměje.* Však ještě nevíš, že už by tam měla být nachystaná i rakev, kytky a takový blbosti. Aby to bylo skvělý místo na umírání. *Zasměje se, načež auto zaparkuje na parkovišti vedle parku a za auta vyleze jako první, aby ji mohl podat ruku. A to i poté a tentokrát normálně, žádný rámě.* Tak jdeme. *Usměje se na ni a pak si ji starostlivě přejede pohledem.* Ty jsi po těch všech útocích v pořádku? *Naráží hlavně na ten poslední útok, který by se dal přirovnat k nějakému masakru. To místečko, které mají vyhrazené pro sebe je až na druhém konci parku, takže musí přejít celý park, ale mu to nevadí, když jde zrovna s ní. Když na to místo dojdou, už tady na ně uprostřed toho plácku čekají dvě motorky. Rukou k nim mávne.* Můžem začít? *Usměje se na ni a motorky si prohlédne.* Vím, že jako první si na ni musím asi sednout a tím končím. *Zasměje se a u toho si prohrábne své vlasy a na motorky se koukne nedůvěřivým pohledem.*

*To, že by mu měla nalakovat nehty na růžovo, jí příjde jako šílenost, ale rozhodně to nezní nejhůř. Do parku se těší a zároveň i doufá, že se jim tam nic nestane, i když si oba z toho dělají srandu. Ještě nikdy nikoho neučila jezdit na motorce, takže je zvědavá, jak to dopadne. Ale není to nic těžkýho. Když dojdou k autu, tak se při cestě o tom i chvilku baví. Musí se zasmát.* Tak to je skvělý. To mám vážně radost. *Znovu se zasměje. Když přijedou konečně na parkoviště, tak s jeho pomocí vystoupí z auta a rozhlédne se kolem. Souhlasí s tím, že můžou jít. Po jeho otázce chvilku mlčí, ty útoky jsou hrozné. Potom zavrtí hlavou.* Nic hrozného se mi nestalo. Maximálně nějaké odřeniny a tak. *Netuší, jak se mohla vyhnout horším zraněním, musela mít z pekla štěstí. Projdou spolu celým parkem, i když ji to ani nepřišlo, protože ji to uteklo vážně rychle. Když přijdou na místo, tak si hned všimne dvou motorek postavených uprostřed plácku. Usměje se.* Jasně. *Podívá se na něj.* Pro začátek dobrý, pojď. *Kývne na něj a přejde k motorkám.* Nikdy jsem to nikoho neučila, takže kdo ví, jak to dopadne. *Zasměje se a tváře ji mírně zrudnou. Neví jak by měla začít.* Víš kde je plyn, brzda, spojka a tak? *Podívá se na něj a zeptá se ho zvědavě.*

*Když už si nechal nabarvit vlasy na růžovo, už by přežil i nechat si nehty nalakovat na růžovo, když by teda všichni věděli, že si to nenalakoval on sám a dobrovolně.* Já taky. *Zazubí se na ni a poté už vyleze z auta ven a nabídne ji ruku. Zeptá se ji poté jestli se ji nic po útocích nestalo a nesnaží se ani zakrýt starostlivý výraz.* Jsem rád, že se ti nic horšího nestalo. Dávej na sebe pozor. *Usměje se na ni. Je rád, že se ji nic horšího nestalo, protože by vážně nechtěl, aby i ona skončila třeba v komatu. Poté se spolu vydají až k motorkám, které tam už jsou připravené. Dojde k motorkám a jednu ruku položí na místo, kde se sedí a obodivně motorku sleduje. Nikdy sice na ní nejezdil, ale vždycky se mu líbily.* Určitě to dopadne dobře. Jestli se nenechám převálcovat. *Zasměje se a následně se na ni usměje.* Jsi roztomilá, když se červenáš.*lehce ji rukou pohladí po tváři, načež pohled stočí k motorce a přihmouří oči.* Tady je spojka a plyn myslím. *Ukáže na oblast řídítek. Něco málo si o motorkách, ale stejně ví, že neví vše, když na nich nejezdí. Ale třeba díky ní začne.* A tady je asi řadící páka? *Ukáže na dolní část motorky a pokrčí rameny.*

*Chvilkuu se v autě baví a dělají si srandu z toho, jak by je mohla převálcovat motorka a dopadlo by to špatně. Věří ale, že nic takového se nestane. To je větší šance, že na ně po cestě spadne z nebe třeba cihla. Jeho otázka, jestli se ji nic nestalo, ji překvapí. Ale cení si, že se stará a řekne mu, že jí se nic vážného nestalo. Je to pravda, nějakým zázrakem se vážně nic nestalo.* Já jsem ráda, že se staráš. *Pousměje se a přizná to nahlas. Potom už oba dorazí na druhou stranu parku k plácku, kde uprostřed hned uvidí dvě motorky. Pousměje se. Vydají se společně k motorkám a ona nejistě řekne, že ještě nikoho na motorce jezdit neučila. Tváře ji mírně zrudnou.* To určitě ne, vždyť tu nemáš tu rakev. *Zasměje se znovu. Když ji pohladí po tváři, tak se usměje a podívá se mu na chvilku do očí. Potom se ho ale zeptá, jestli aspoň ví, kde je plyn a další.* No vidíš. Správně. *Pousměje se a sleduje kam ukazuje. Pak ještě ukáže i na brzdu a následně i na spojku k evé straně řidítkům.* Brzda, spojka. Bez brzdy bychom asi moc dlouho nepřežili. *Zasměje se, protože si vzpomene na jejich rozhovor v autě a podívá se na něj.* Není to žádná věda, tak rovnou pojedeš ne? *Navrhne a nakloní hlavvu na stranu. Hned na to nastartuje motorku.*

*Stará se o to, jestli jí zranili nebo ne, jelikož mu na ni záleží a nechtěl by, aby ji vážně zranili. Už tak si vyčítá to, co se stalo jeho tátovi.* Starám se o tebe, protože mi na tobě záleží. *Usměje se na ni a pokrčí rameny.* Rakev se teprve doveze, radši. *Usměje se na ni a pobaveně se uchechtne. Pak si motorku prohlédne. Vždycky měl rád motorky, ale nikdy na nich nejezdil, takže je rád, že ho na tom naučí. Když se začervená, má nutkání ji pohladit, takže ji pohladí a usměje se na ni. Poté zkusí pojmenovat pár věcí na motorce a když řekne, že je to správně, nadšeně se usměje jako malé dítě.* No, když někdo pojede cestou, rovně, bez lidí a zastaví až mu dojde šťáva.*Zasměje se, ale ví, že je to dost blbá představa.* Fajn, ale jestli se zabiju, pomsti mě. *Uchechtne se a motorku nastartuje také a pak na ni nasedne.* Nemůže to bát takovej rozdíl od auta, ne? *Ušklíbne se a pokusí se teda rozjet pár metrů. Sice si není nějak moc nevěří, ale snaží se. Po chvilce se zastaví a koukne se na Chels.* Šlo hoddně vidět, že si nejsem jistý? *Zasměje se.*

*Je ráda, že se jí zeptá, jestli se ji někdy něco nestalo při útocích na palác. Když ji řekne, že mu na ni záleží, tak skloní hlavu dolů a usměje se. Nic neříká a potom už přijou k motorkám. Řekne mu, že se určitě nenechá převálcovat, vždyť tu nemá tu svoji rakev. Potom se nahlas zasměje.* Jo, to je pravda. Upoutala by moc velkou pozornost. *Přikývne a snaží se udržet si vážný výraz, to se jí ale ani trochu nepovede a vyprskne smíchy. Pak se začervená a když ji položí ruku na tvář, tak se mu na chvilku podívá do očí. Usměje se a potom už se zeptá, jestli ví, kde je na motorce plyn, brza a další různé důležité věci. Sleduje ho, jak je určuje a potom přikývne hlavou. Podařilo se mu to. Když vidí, jak se nadšeně usměje, musí se taky usmát. Potom ještě dodá, kde je brzda i spojka. Bez brzd by asi moc dlouho nepřežili. Nad jeho představou pobaveně pokrčí rameny.* Jestli máš štěstí, proč ne. *Potom už navrhne, jestli nechce rovnou jet, nějakou představu o tom, jak to funguje, mít musí. Nastartuje svoji motorku, když s ní souhlasí.* To mám zabít sebe, jo? *Řekne naoko uraženě, ale hned potom se zasměje. Znovu si vzpomněla na scénář Romea a Julie.* No, to by ses divil. *Koukne na něj a potom ho už sleduje jak se rozjede. Když po pár metrech zastaví, tak přijede k němu. Pousměje se.* Vůbec. Přímo rozený talent. Být tebou ale brzdím pomaleji. *Kývne dopředu.* Máš kde zastavit. *Zasměje se a potom nakloní hlavu na stranu.* Nelhal jsi mi, že jsi motorku nikdy neřídil? *Ušklíbne se, ale myslí si, že nelhal.*

*Když vidí, jak skloní hlavu dolů, usměje se na ni a jemně ji vezme bradu mezi palec a ukazováček a lehce ji hlavu nadzvedne.* Přesně tak. Ona až bude nouze, vysune se ze země abych do ní mohl přímo spadnout. *Zasměje se a když vyprskne smíchy, zasměje se ještě víc. Pak už popíše věci na motorce a nad tím, že zapomněl na brzy se ani nepozastavuje. Vždyť na co brzdy? S jeho štěstí by zabrzdil strom.* Jo, já a štěstí jsme starý známí. Asi takoví, že jako milej jsem se zavěsil na kliku a když sem se pustil, natloukl jsem si kolena.* Tak přece bys nedokázala žít beze země. *Zamrká na ni jako andílek a pak se pokusí rozjet, sice na to přijde, ale moc si nevěří, takže to vypadá tak jak to vypadá. poté se znovu po jejích slovech rozjede a pokusí se zastavit pomaleji. Vyjde mu to, takže to zkusí ještě jednou, ale moc nedává pozor, jelikož se s nepatrným úsměvem dívá na Chels, takže málem vyjede z toho plácku vyjede na trávu až k jedné za laviček, takže prudce zabrzdí. Šokovaně se koukne na Chels a po chvilce vyprskne smíchy. Znovu k ní dojede a teď bez probléu.* Jak vidíš, nikdy jsem to neřídil. *Zasměje se a poškrábe se na zátylku. Následně z motorky sleze a dojde k Chels,ke které se skloní a políbí ji.* Díky za naučení řídit. *Usměje se, když se odtáhne.*

*Když ji řekne, že mu na ni záleží, tak skloní hlavu dolů. Usměje se na něj, když ji hlau nadzvedne. Potom už přijdou k motorkám a řeč zase padne na to, že se nechá převálcovat, ale že tady nemá žádnou rakev. Zasměje se.* Tak to je luxus. *Přikývne. Potom už ale vybuchne smíchy, protože to nevydrží. Jejich konverzace je občas vážně šílená a i divná. Pak už sleduje, jak popisuje nějaké věci na motorce, trefil správně všechno, co řekl. Jenom ještě dodala, že zapomněl na brzdu a spojku. Hlavně bez brzdy by to bylo dost špatný. Řekne mu, že pokud má štěstí, tak by jeho plán bez brzd bez problémů vyšel. Znovu se zasměje.* Až tak? To není snad ani možný. *Nastartuje motorku a jenom sleduje, jak se snaží rozjet. Šlo mu to, a tak přijede za ním a řekne mu, že je přímo rozený talent. Sleduje, jak se rozjede a pak zase znovu, ale všimne si, že ji sleduje. To nemůže dopadnout dobře. Pak už jenom vidí, jak prudce zastaví na trávníku těsně před lavičkou. Ještěže tam nikdo neseděl. Oddychne si a potom se taky zassměje.* V pohodě? * Zeptá se ho a sleduje, jak jde zpátky k ní.* Teď mi to tak připadá. *Zasměje se a souhlasí s ním. Když příjde až k ní a políbí, v břiše se ji objeví motýli. Nikdy by ani neřekla, že v Selekci může zůstat i po prvním vyřazování. Oplatí mu polibek a když se odtáhne, tak se pousměje.* Nemáš zač, i když jsem asi moc nepomohla.

Že? Taky si myslím. To je hrobka značky Jace. Stejně jako tak rakve, taky stejné, teda mé značky. *zasměje se pobaveně a zavrtí nad tím hlavou. Nikdy by neřekl, že se s nějakou dívkou v selekci bude bavit o tomhle, ale je rád, jelikož se u toho cítí sám sebou. Následně už se dá do popisování důležitých věcí na motorce, přičemž se dostanou k tomu, jaký má štěstí a že kdyby jel bez brzdy, to štěstí by asi nepřišlo.* Jo, vždycky jsem byl šikovnej a štěstí jsem žádný neměl. *Zasměje se a pokrčí na tím rameny. Nakonec se opět rozjede a chvíli mu to jde, jenže se pak koukne na Chels a trochu si neuvědomí, že řídí, takže vjede na trávu a nakonec vjede až k lavičce, o kterou se ani pořádně nedotkne.* Jo, jsem v pohodě. Ale ta lavičce jsem asi způsobil traumata. *Pokrčí pobaveně rameny a nakonec dojede zase k ní a z motorky sleze, aby mohl dojít k až k její motorce. Poté se k ní nahne a políbí ji. Když se odtáhne, usměje se na ni a po jejích slovech se pousměje ještě více.* Pomohla si víc než si myslíš. *Usměje se na ni a ruce ji položí na boky a zase se k ní sehne kvůli polibku.*

*Pobaveně přikývne. Rakev značky Jace? Je vážně šílený, o čem se spolu dokáží bavit. Jak je taková věc mohla vůbec napadnout. Ale baví se při tom, to nemůže zapřít. Potom už přejdou k motorkám a sleduje ho, jak popisuje důležité věci na motorce. Akorát mu připomene brzdu. Taková menší drobnost a nedůležitá věc. Znovu se zasměje. Bez brzdy by vážně nikam daleko nedojel. Jí štěstí poslední dobou přálo, třeba i při útocích na palác, o kterých se spolu i předtím bavili. Sleduje, jak se znova a znova rozjíždí, ale potom zajede až na trávník a skoro narazí do lavičky. Lekne se, ale potom se taky zasměje a zeptá se ho, jestli je v pohodě. Je ráda, že se nic nestalo. Mohlo to dopadnout hůř.* Chudák lavička. *Přizná nejdřív s vážným výrazem, ale pak se rozesměje. Sleduje ho, jak jde zpátky k ní a když se potom k ní nahne a políbí ji, tak ucítí v břiše motýli. Polibek mu hned oplatí a potom se usměje. Pochybuje, že mu nějak pomohla se naučit jezdit na motorce. Ona se ale vlastně v podstatě učila taky skoro sama. Podívá se mu do očí, když se k ní znovu nahne, ruce mu dá kolem krku a znovu ho políbí. Potom se s úsměvem na tváři odtáhne a zrak sklopí k zemi.*

*to že zapomene brzdu je jen takový malý detail, který ničemu nevadí, protože pece bez toho může určitě normálně jezdit. Bez toho by určitě dokázal jet i v autě. Jenže o tom, jak je důležitá brzda se také nakonec přesvědčí, když málem nabourá do lavičky, díky tomu, že měl zrak upřený na Chels, a tak nedával pozor kam jede. A právě díky brzdě zabrzdí včas a prudce a nic se mu nestane, stejně tak jako lavička je bez úhony. nakonec dojde zase zátky k ní a nečeká dlouho a sehne se k ní, aby ji mohl políbit. Když mu polibek oplatí, usměje se. Taky by se sní klidně dohadoval, jelikož nebýt ní, asi by se k tomu, aby se naučil jezdit na motorce ani nedokopal. Následně ji políbí znovu a tentokrát ji položí ruce na boky, po kterých ji začne lehce hladit. Když se odtáhnou a on uvidí jak opět sklopí pohled, s úsměvem nad tím zavrtí hlavou a rty vyhledá ty její, aby ji opět donutil zvednou pohled.* Je mi s tebou dobře. *Poví upřímně a s úsměvem na rtech. Pak ruce z jejich boků spustí a natáhne k ní ruku.* Nevydáme se k autu? Na cestu zpátky do paláce si na motorce asi ještě netroufnu. *Zasměje se a vydá se spolu s ní k autu, ke kterému když dojdou otevře ji dveře a sám zase zapluje za volant a namíří k paláci.*

*Po tom, co se chvilku baví, tak sleduje, jak se snaží popsat důležité věci na motorce. Zapomene hlavně na brzdu. Bez ní by se vůbec neobešel a zabrzdit by se možná ani nemusel snažit. Pak ho už jenom sleduje, jak se rozjede. Na první pokus mu to docela šlo a když se rozjede znovu, tak se na něj stále dívá. Když se ale rozjede znovu, tak přejede z asfaltu až na trávník a kdyby nezabrzdil včas, tak by t naral přímo do té lavičky. Nejdřív se lekne, jestli je v pohodě, ale potom se také zasměje. Zeptá se ho, jetli je všechno vpohodě a je ráda, že se nic nestalo. Sleduje ho, jak se vrací zpátky a překvapí ji, když ji políbí. Polibek mu hned oplatí a na tváři se ji objeví úsměv. Když se k ní nakloní znovu, tak mu ruce dá kolem krku a znovu ho políbí. Potom ale sklopí hlavu k zemi,, stále se ale usmívá. Hned ji ale musí znovu zvednou, když ji políbí. Podívá se mu do očí. Připadá si vážně skvěle, šťastně.* Mě taky. *Řekne v podstatě to stejné a pousměje se. Chytne ho za ruku a přikývne.* Mohl bys nabourat do něčeho horšího než je lavička. *Souhlasí s ním a hned potom se zasměje. Vydá se společně s ním k autu, kde si hned sedne na místo spolujezdce.*

*Nějak mu nedojde, že zapomene na brzdu a taky to tak vypadá, když pak na motorce jede, ani ne nějak rychle, spíše tak přiměřeně, ale tím, jak se celou dobu dívá na ni, nějak zapomene, že vlastně motorku řídí a musí prudce zabrzdit, aby nenapálil do té lavičky. Následně ji ujistí, že mu nic není a že je v pořádku a následně ji políbí a polibek ji stále oplácí. Položí ji ruce na boky a když vidí, jak pohled sklopí dolů, musí se nad tím pobaveně usmát a polibkem ji donutí pohled zvednout. Překvapí ho, když uslyší vlastně to stejné, co řekl on jí, ale zároveň ho to mile překvapí.* Třeba strom nebo nějaký chudák nic netušící a nevinnej člověk. To bych asi jako princ neměl moc dobrou reputaci potom. *Zasměje se a následně ji nabídne a vydá se s ní ruku v ruce přes park zpátky do auta. Poté j s úsměvem otevře dveře u spolujezdce a sám pak zase zaleze za volant a rozjede se k paláci. Cestou se na ni očkem dívá a celou dobu má na tváři úsměv. Jakmile dojedou k paláci, zase vyleze z auta jako první, aby ji mohl nabídnout pomocnou ruku a zase ji nenabízí rámě, ale chytne ji s úsměvem za ruku. Když dojdou k její komnatě, usměje se na ni.* Moc ti děkuji za dnešek, užil jsem si to. *Usměje se na ni a ještě se k ní nakloní, aby ji mohl políbit.* Dobrou noc, Chels. těším se, až se zase uvidíme. A nemusí to být jen v průběhu schůzky. *Poví, jelikož by mu nevadilo se sní potkat i mimo schůzku. Pak se na ni ještě usměje, načež zamíří do své komnaty.*

*Sleduje ho, jak se snaží znovu a znovu rozjet, ale když potom těsně zabrzdí před lavičkou, tak se lekne. Ještěže do ní nenarazil a nic se mu nestalo. Zeptá se, jestli je v pohodě a oddychne si, když jí řekne, že jo. Potom už jenom sleduje, jak se k ní vrací. Když se k ní sehne a políbí ji, tak mu polibek hned oplatí. Následně sklopí zrak dolů k zemi, ale stále se usmívá. Hned ale musí hlavu znovu zvednout, protože ji znovu políbí. Když ji řekne, že je mu s ní dobře, tak mu poví v podstatě to samé. Myslí to vážně, cítí se šťastně. Nápad, že by zpátky jeli na motorce nepříjde ani jí nejlepší, a tak se společně vydají zpět k autu. I když teda věří, že by se nic takového nestalo.* To si radši ani nechci představovat. *Zasměje se a projde společně s ním zpátky přes park až k autu. Nasedne si dovnitř a na tváři má stále úsměv. Občas se cestou na něj podívá, ale nic neříká. Když přijedou zpátky, tak s jeho pomocí vyjde z auta. Chytne ho také za ruku a s úsměvem na tváři se společně vydají k její komnatě. Před ní se ještě na chvilku zastaví. Jeho polibek mu oplatí a usměje se.* Já děkuju. *Poděkuje mu za dnešek a potom se s ním rozloučí.* Dobrou noc. Ráda se s tebou uvidím. *Řekne upřímně a potom se na něj usměje a vejde k sobě do komnaty.*

*po nějaké té době zase zamířil ven z paláce, protože mu došlo, že by taky mohl koupit nějaké vánoční dárky. Sice to není nic originálního, ale kdo by nechtěl na vánoce ponožky? Na sobě má črné džíny, bílé triko a černou koženou bundu. Kruhy pod očima už mu celkem zmizely, ale ne úplně. Potom, co vybral snad celý jeden obchod s ponožkami, zamířil do parku, kde se posadil na jednu lavičku a vytáhl mobil, aby zkontroloval nějaké zprávy.*

*Naštěstí ho už z ošetřovny pustili, ale i když musí chodit na kontroly, je to stejně lepší, než tam ležet a užírat se nudou a neschopností. Proto se rozhodl, že se dneska vydá do města, aby se mohl kouknout že na nějaký ten prstýnek pro Chels. Pár si jich vyfotil, ale vůbec netuší, jaký by se jí mohl líbit nejvíc, protože nechápe myšlení holek, bude se asi muset zeptat svých sester. Na dárky zatím kašle, ty vždy kupoval na poslední chvíli. Z paláce vyrazil pěšky, aby se trochu protáhl po tom ležení, takže teď vyráží o paláce přes park. Na sobě má roztrhané rifle a uplé triko, přes které jde ještě vidět hrana obvazu, proto si ještě přes sebe hodil lehkou černou bundu. Když na jedné lavičce uvidí někoho, kdo vypadá jako on, zamíří tam. Sedne si vele svého dvojčete a přes rameno u nahlédne na mobil.* Nějaký milostný zprávy s Misty? *Zeptá se ho lehce pobaveně.*

*Miluje Vánoční trhy. To je i důvod, proč do města dneska zamířila. Dárky už má koupený, dokonce i zabalený. Tento rok to nechtěla dělat na poslední chvíli, chtěla svátky hlavně prožít v klidu se svou rodinou a ne den před Štědrým dnem shánět dárky, co by se jim ještě nemuseli líbit. Trhy prošla už několikrát celé dokola, koupila i pár krásných ozdůbek. A když uviděla kluziště, bylo jasné, kam půjde. Vždycky ráda bruslila. Jelikož brusle běžně s sebou nenosí, půjčí si je a pak se přidá k davu na kluzišti. Kousek od něj jsou i lavičky, kam si sedli její bratři, jak si všimla. Rozhodne se jet k nim, jenže nějak neodhadne rychlost, nestihne zabrzdit a narazí do těch mantinelů, nebo jak by to nazvala.*Kruci./Zanadává na zemi, kam spadla na zadek a zvedne se.*To mi trošku nevyšlo..*Opráší se a pak se podívá na Jace a Justice.*Co vy tady?

*Ví, že má dneska Cassius více práce, takže se ho rozhodla neotravovat a místo toho se vydala do města pro nějaké dárky. Pár jich už zabalených a schovaných v komnatě má, ale chce pořídit něco speciálního ještě i pro svého snoubence. Nechce jen tak něco obyčejnýho, ale jednoduše něco dokonalýho. Teď už s několika igelitkama v ruce míří zpátky do paláce a v druhé ruce má kelímek s teplým čajem. Letos si bude muset svůj oblíbený svařák odpustit. Díky rostoucímu bříšku, které je už dost velké, začíná chodit už více houpající se chůzí a přijde jí, že v těhotenském tlustém svetru připomíná naprosto dokonalého tučnáka. Když ale v parku narazí na všechny své sourozence, trochu dotčeně se zamračí.* To jste šli na výlet beze mě? To je nefér. *Postěžuje si s trochu nafouklými tvářemi a u toho se vsáčkuje ke svým bratrům na lavičku, protože jí po chození po obchodech bolí nohy.*

*byl ještě dokoupit nějaké vánoční dárky, i když většinou netuší co koupit, tak to řeší ponožkami. Když už odešel z obchodu, zamířil do parku, kde se posadil na jednu lavičku a vytáhl mobil. Trochu se do toho zabral, takže si nevšiml blížícího se Justice. Až když si sedne vedle něj, začne ho vnímat a málem mu spadne mobil tím, jak se lekne.* Číst cizí zprávy je nevychovaný.. i když k tobě nevychovanost patří. *ušklíbne se.* Byl jsi koupit nějaký hračky do postele pro Chels k vánocům? *koukne na něj s povytaženým obočím. Pak se ozve rána z kluziště kousek od nich, tak tam koukne a vlastně ho vůbec nepřekvapí, když uvidí Eady na zemi. Hned se začne smát.* Proč tam vůbec lezeš, když to neumíš? *zeptá se pobaveně.* Jsi v pohodě? *v jeho hlasu už jde poznat trochu starostlivosti.* Justice šel nakupovat hračky do postele a já vánoční dárky. *odpoví rovnou i za svého brstra, načež se k nim připojí i ANgel. Chtěl říct nějakou poznámku o tom, že zabírá moc místa, ale raději ji neřekl.* Tohle je neplánovaný setkání. *poinformuje ji.*

*Cestu si zkrátí přes park, přičemž tam narazí na svého bratra, vedle kterého si sedne a hned se mu koukne přes rameno na mobil.* Vychovávali nás stejní rodiče, takže jsi nevychovanej taky. *Chytře se na něj zazubí a po jeho otázce protočí očima.- Ne, na dárky je čas. Šel jsem se dívat na prstýnek pro Chels. *Pokrčí rameny a stejně jako jeho dvojče, otočí pohled ke kluzišti a taky se začne smát.* Jsi v pohodě? *Dostane ze sebe mezi smíchem a ještě si ji nezapomene rychle vyfotit jak leží na zemi.* Hračky šel kupovat Jace, já se šel dívat na prstýnek pro Chels, náhodou. *Obhájí se a nad Jacem protočí očima. To už přijde další jejich sourozenec a možná i naštěstí poslední.* /Ještě že jich není víc, bychom se sem nevešli.* Nikam jsme bez tebe nešli, nevěděli jsme, že tady budeme. Ale víš, jakej jsme na sebe magnet. *Pokrčí rameny a pak se podívá na její břicho.* Hele, k Vánocům asi dostaneš nějaký tričko pro toho ďábla s nápisem: Od nejlepšího strýčka. Nebo něco v tom smyslu. *Pronese zamyšleně když sleduje její povyrostlé břicho.*