Palácová mučírna

Tak promiň no.. *uchechtne se a protočí očima. Pobaveně ji sleduje, jak se marně snaží upravit si vlásky. Oddychne si, když s ním poprvě souhlasí bez jakéhokoliv dohadování.* Není to nefér. Je to nabídka. Ber nebo nech být. *pokrčí rameny a ignoruje to, jak mu lomcuje s rukou.* Jo, půjdu. Vidíš. že to jde. *je rád, že to konečně vzdala. Poté ji poinformuje, že vzpírat se nemá smysl.* To mohl. Ale neudělám to. *zazubí se na ni.* Ale bude. A máma volá každý den, aby se ujistila, že jsme v pořádku, takže by se to dozvěděla. *namítne.* Bude dostatečná. *uchechtne se, když s ním začne smlouvat.* Po nohou, chytrolíne. *protočí očima a vydá se ke dveřím z mučírny a následně chodbou směrem k ošetřovně.*

Nabídka? A to je zase co? *Nakrčí zmateně obočí a zalomcuje mu s rukou, což nakonec vyjde jako naprosto zbytečné. I tak to ale zkusí ještě jednou, protože naděje přece umírá poslední.* Nojooo. *Protáhne to nakonec otráveně a pak protočí očima po jeho zazubí.* To je nefér. *Poinformuje ho.* Bysme jí to neřekli. *Pokrčí ramínky, protože ona na tom nevidí nic těžkého, ani složitého.* Fajn. *Vzdá se nakonec a pak na něj šokovaně koukne.* Ale já chci letěět. *Namítne se smíchem a pak se vydá za ním směrem k ošetřovně.*

*povzdychne si, když se ho zeptá na další slovo, které nechápe.* Nabídka je, Když ti řeknu něco, co můžeš přijmout nebo odmítnout. *Vysvětlí ji to jak nejlépe dokáže. Když mu zalomcuje rukou i podruhé, rezignovaně si povzdychne a uvolní trochu stisk ruky.* An, znam te. Ještě bys někam utekla, schovala se mi a ublížila si. *Uchechtne se a doufá, že to teď neudělá.* To si piš, že bysme ji to řekli. *Opraví ji. Pak ji řekne, že se odsud dostanou po nohou. Logicky.* Letět můžeš jindy. *Řekne pobaveně a pak už se spolu s ní vydá na ošetřovnu.*

Mučírna se nachází v části paláce, kde jsou věznice a hladomorny.

*Celých posledních 24 hodin byla jako na trní. A má za to, že chovat se normálně jako kdyby bylo všechno v pořádku a Zach nepojal žádné podezření byl nejlepší herecký výkon jejího života. Naštěstí se jí to ale povedlo, i když celou noc nespala. Ale to není nic nového. Vedle něj se jí povedlo usnout prakticky jenom jednou a to bylo díky naprostému vyčerpání. Celé dopoledne se snažila klidnit svou nervozitu a chuť poklepávat nohou a věčně sjíždět pohledem k hodinám, i když netrpělivě vyhlížela poledne, kdy se domluvila se strýcem, že sem pošle strážce. Zachovi řekla, že dnešní dvě hodiny, kdy jí nechává určitou volnost a pouští jí z komnaty, využije výjimečně až odpoledne, protože jí napadla během noci nová písnička, kterou se teď snaží sepsat do bloku. A i když jí čas utíkal děsně pomalu, nakonec se dočkala a do komnaty vpadli strážci spolu s Nickem a Jacem, kteří bez problému Zacha zdecimovali a odvedli do suterénu paláce, kde jsou cely a i mučírna. Sice nesouhlasí s tím, aby ho zabili, ale proti nějakému vybití vzteku nemůže nic namítat. Moc dobře ví, jak to hlavně v Nickovi vře potom, co mu včera řekla, co všechno jí Zach dělal. Do té mučírny se rozhodla jít taky, i přes svou nelibost k nějakému násilí. Chce se sama přesvědčit, že Zach nikomu neublíží a případně i mírnit všechny zúčastněné. Jakmile dojde k mučírně, zabalí si dlaně do rukávů svetru, protože je tu docela zima a dovnitř vejde až když se přesvědčí, že je Zach opravdu připoutaný k židli, stráže ho mají pod dozorem a on jí nic neudělá. Nahlas polkne, když ho tam vidí, ale i tak se mu zvládá dívat do očí a neklopit pohled. Sice nemá ráda lži a jemu lhala v posledním dnu prakticky nonstop, ale nelituje toho, co udělala.*

*Celou dbu si myslel, že mu to vyšlo. Že, vážně získal, co chce. Jenže to netušil, že ho Maddie podrazila. Jakmile pro něj přili tráže, myslel si, že je to jen nějaký blbý vtip, jenže pak viděl samotného místního krále a snoubence Maddie a byl tak rozčílený, že je měl chuť všechny do jednoh zabít. ALe těch strážců bylo toik, že něměl anci vůbec utéct. Teď je zničený z toho, že mu Addie lhala. Nejdřív se ho snaží zranit a pak ho takhle podrazí? Z toho mu je docel smutno a zároveň je pořád příšerně naštvaný. Teď sedí přivázaný v mučírně na židli, kde e snaží sedět vzpřímeně a u toho se dívá před sebe. Jakmile přijde Maddie, propálí ji pohledem a schválně se na ni zuabí.* Máš mě, kdes mě chtěla tu ceou dobu mít, co, zlatíčko? *Zavrčí na ni a stále se na ni upřeně dívá. Sice by měl mít strach z toho co ho čeká, ale on si to neuvědomuje. Normální člověk by strach měl, ale vzhledem k tomu, že on to nemá v hlavě v pořádku, sedí na židli, s úsměve na rtech, pohledem upřeným na Maddie a kdyby mohl, asi by houpal i nohama.* Celou tu dobu si mi lhala. Zlomilas mi srdíčko, víš to? *Zavrčí na ni ironicky.*

*neskutečně se mu ulevilo, když Zacha strážci odvedli, takže Maddie už nehrozí žádné nebezpečí. Sice slíbil, že ho nezabije.. ale nemůže to taky nechat jen tak. Nenávidí ho za to, co jí udělal. Logicky ho nenechá běhat si po světě jakoby nic. V noci nezamhouřil oka, takže vypadá vlastně ještě hůře než včera, ale to ho moc momentálně nezajímá. Nemohl spát, když věděl, že Maddie spí vedle toho psychopata, kterému mohlo každou chvíli ještě více přeskočit. Teď už míří do mučírny v džínách a mikině, vlasy má jakž takž učesané a pod očima tmavé kruhy.* Moc se mu nelíbí, že by to měla Maddie vidět, ale asi by ani nemělo smysl se nad tím dohadovat.* Ale dostal ses tam sám. Že, lásko? *odpoví za Maddie, když vejde do mučírny a probodne zacha pohledem.* Fakt tu chceš být? Nebylo by ti lépe v komnatě? *zeptá se starostlivě tišším hlasem Maddie. Je tu chladno, ona je slabá a navíc je to mučírna. Kdo by tu chtěl být dobrovolně? MOžná tak psychopat podobný Zachovi. Když pak Zach začne opět mluvit, začne ho vraždit pohledem. Už teď by ho nejraději zmlátil do bezvědomí.*Mlč raději. *zavrčí vztekle.*

*Sice je nervózní z toho, co se bude dít a nijak si v tom nelibuje, ale chce u toho být. Bude si pak daleko jistější. Asi by si nervama okousala nehty a nakonec všechny prsty, kdyby měla netrpělivě čekat, jak tohle dopadne. Zvládne se dívat zpříma Zachovi do očí, když vejde do mučírny a po jeho zavrčení zatne trochu zuby a musí potlačit chuť se nakrčit při jeho zavrčení, protože většinou při těchto případech přišlo škrcení nebo výhružky.* Ideálně bych tě viděla ve svěrací kazajce, vycpaný místnosti a nadopovanýho práškama jako psychicky narušenýho člověka, jak právě jsi, ale ty tu bohužel nemají. *Odpoví mu a slovo "bohužel" je dost nasáklé ironií. Vyhoupne se na stůl proti Zachovi, aby se mohla posadit a nemusela se držet sama na nohou a po Nickově otázce zavrtí hlavou.* Ne, chci u toho být. *Odpoví mu přesvědčeným hlasem, protože tohle je něco, o čem ani trochu nepochybuje. Pak zase přesune pohled na Zacha a jeho otázka s ní neudělá vůbec nic.* To ty mě taky. Rok a půl zpátky. Jen jsem vrátila laskavost. A mileráda budu sledovat, jak ti dneska Nick zlomí minimálně jednu kost. *Pokrčí jedním ramenem a na svého bývalého snoubence se rovnou i podívá.* Všechny hračky tu můžeš použít. *Jediná podmínka zůstává a to ta, že Zach vyvázne živý a poté se mu pokusí najít odbornou pomoc, ale jinak Nickovi dává možnost vyventilovat si svůj vztek, jak uzná za vhodné.*

*Nechápe proč do mučíren nemůžou dávat aspoň křesla, aby se aspoň oběi měli dobře. Ta židle mu přijde dost nepohodlná a tak sebou pořád vrtí, aby si našel pohodlnou pozu na sezení, i když těch možností kvůli provazům moc nemá.* Narušenýho člověka? Ty mě má za narušenýho člověka? Mě? Toho, kdo chtěl jen zpátky holku, kterou má rád? To mi přijde jako podpásovka. *Odfrkne si a na oko znuděně zakloní hlavu. Narovná se až přijde Nick, přičemž když Maddie osloví "lásko" dost nelibě nakrčí obočí. Nelíbí se mu to, že ji tak oslovuje. Maddie je prostě jeho. Na oko znuděně si povzdechne a zakoulí očima. Chce je provokovat, i když by tohle měla být jeho poslední chvilka. Netuší, jestli ho nezabijí, i kdyby jo, chce aby jeho slova byly nějaká provokace. Nebo nějaká epická věta, která by se potom používala ve filmech, přičemž by to říkali hrdinové. Nebo i zločinci. Stejně se říká, že padouši jsou jen zlomení hrdinové, ne, A on docela zlomený je, nhledě na to, že mu teď ta osoba, která mu zloila srdce hrozí tím, že mu její přítel zlomí kost.* Proč? Proč bych měl mlčet? Dáš mi snad nějakej náhubek, abych mlčel? Vyřežeš mi jazyk? *Klidně na Nicka upře pohled. I když o svůj jazyk teda přijít nechce. S čím by pak mluvil? Znakovou řeč neumí a než by se ji naučil, byl by pod drnem.*

*v noci toho moc nenaspal, takže taky podle toho tak vypadá. Nemohl ale spát, když Maddie byla se Zachem a on tomu nemohl zabránit. Měl o ni moc velkou starost na to, aby mohl spát. Když pak dojde do mučírny, první promluví na Zacha, ale pak se starostlivě zeptá Maddie, jestli přitom vážně chce být. Už minule mluvila o nějakých nočních můrách a navíc zase moc nejedla, takže by podle něj měla spíše odpočívat.* Dobře. *přikývne. Asi nemá smysl se o tom dohadovat, i když si stojí za tím, že by jí bylo v komnatě lépe.* Protože sedíš svázanej na židli a kdyby bylo po mým, mohl bys dávno viset na popravišti. Ale když se ti teda tak dobře mluví... *pokrčí rameny a udělá pár kroků k němu, aby mu mohl vrazit.* Alternativa místo náhubku nebo vyřízlého jazyka. Pak přejde k jednomu stolku, kde je položená španělská bota. Tu podá jednomu strážci, který tu je také, aby jí Zachovi připevnil. Nemučí někoho denně, takže bude lepší, když to udělá někdo možná trochu zkušenější. Pak strážci nařídí, aby botu o něco stáhl.* Jak dlouho ti asi ta dobrá nálada vydrží? *zeptá se jen tak do vzduchu, ale vážně by ho to zajímalo.* Jak se sebou můžeš vůbec vydržet? Po tom, co jsi prakticky dvakrát denně několik dní znásilňoval dívku, která má už tak dost svých problémů, který má překvapivě opět kvůli tobě?

*Odmítá odsud odejít, protože v komnatě, kde by nevěděla, co se děje, by nevydržela. Už takhle má trochu nervozitou stažený žaludek a neumí si představit, jaký by to bylo, kdyby tu neměla být. Když od Zacha slyší o tom, že je to podpásovka, stiskne na chvíli pevně zuby a zamračí se.* Ty mě nemáš rád. Nikdy jsi neměl. Z nějakýho důvodu jsi mnou posedlej. Protože víš, jak se pozná pravá láska? Ta ví, kdy je nejlepší nechat toho druhýho jít. A to ty nevíš. Pravá láska si nevede nějakej deník, kam si lepí fotky svý polovičky, když spí nebo když je kdekoliv. Nestříhá tomu druhýmu vlasy, aby si je tam mohl vlepit. Nevyhrožuje jí smrtí někoho, koho miluje, když s ním nebude. Nenutí jí do sexu, neškrtí jí. Ty jsi narušenej. Jedinej, kdo se tu choval nefér, jsi byl ty. *Vychrlí to na něj co nejrychleji to jde a uvnitř ní se rozhoří podobná zuřivost, jakou doteď sledovala jenom u Nicka. Pak ho sleduje, jakou z mučících hraček si vybere a nespouští pak z tý boty pohled ani když jí Zachovi utahují. Nemá potřebu se do toho zapojovat. Je tu prakticky jenom od toho, aby dohlídla na to, že Zach z toho vyvázne živej. Sice má ještě jeden svůj menší plán, který hodlá provést, ale nechává si to úplně nakonec.*

*Sezení v mučírně si neužívá, ale aspoň se snaží tvářit, že si to užívá. Uvnitř sebe dusí strašně moc pocitů. Zlost, zklamání z toho, že eh stránka v deníčku, kde má napsáno "š´tastně až do smrti" je teď docela k ničemu. Je docela zklamaný i sám ze sebe. Mohl to mít všechno lépe promyšlené. Mohl ji násilím odvést zpátky do Polska, daleko od Nick a teď by to nemusel být tam, kde je.* Mám tě rád. Tohle není hezký, že to říkáš. Vážně tě mám rád. To v deníku si vedu, protože tě mám rád. Protože na tebe chci mít vždycky vzpomínku. *Poví to co nejvíce klidným hlasem co dokáže. Jakmile mu Nick vrazí, probodne ho nenávistným pohledema cukne rukama, které má svázané ve snaze se vysvobodit a vrazit mu taky, ale marně.* Měl jsem tě zabít ned, jak to lo. Aspoň bys nám nekazil štěstí. *Zavrčí na něj a potom už sleduje, jak mu strážci na nohu dávají nějakou botu. Musí potlačit nutkání na sucho polknout. Jakmile mu tu botu ještě více stáhnou, zasyčí přes pevně semknuté zuby. Nechce jim udělat tu radost, že bude řvát bolestí.* Neznásilňoval jsem ji. měla na výběr. AKorát ten druhej zahrnoval zabití tebe. Ale pořád na výběr měla. *Vztekle na něj zavrčí.*

*zatne zlostně zuby, když začne Maddie vyjmenovávat všechno to, co jí dělal a vraždí přitom Zacha pohledem.* Vzpomínku bys možná mohl mít, kdyby ses před rokem nezachoval jako kretén. Tohle všechno sis zavinil sám. *odsekne mu a když se pak zeptá, proč by měl mlčet, vrazí mu, protože doufá, že aspoň to ho trochu umlčí. Ušklíbne se, když se pokusí vysvobodit, což se mu samozřejmě nepovede.* Tos možná měl, ale na to už je pozdě. A svý štěstí sis posral sám a teď už si žádný nezasloužíš. *pokrčí rameny. Přeci jen on je ten, kdo před rokem Maddie podvedl, takže si může sám za to, že jí ztratil. Ale asi ej i dobře, že se tak stalo. Jasně, díky tomu se rozjela její anorexie a všechny ty věcí, co se s tím pojí, ale aspoň není zamilovaná do nějakého násilnického psychopata, který si z ní dělá akorát tak svůj majetek. Nakonec vybere španělskou botu, kterou mu pak strážce nasadí a stáhne.* Znásilňoval jsi jí. Nezapomínej, že jsem to taky viděl. *zavrčí vztekle, i když v ten moment to jako znásilnění neviděl. Teď už ale ano. Nicméně ten pohled mu v hlavě zůstane. A stejně tak ten hrozný pocit, že na ní sahal někdo jiný.* Kdyby měla na výběr, neskončilo by to takhle. *doplní a přikáže strážci, aby tu botu ještě více stáhnul.*

*Vyjmenuje všechno, co jí udělal a co se nedá ani vzdáleně považovat za projevy pravé lásky a znechuceně se zamračí, když slyší o tom, že jeho deník měla být vzpomínka.* Vzpomínky si tvoříš na někoho, u koho víš, že ho ztratíš. Ty sám víš, že nás šťastnej konec nečekal, jenom si to nechceš přiznat. A víš co? Je to tvoje vina. Můžeš si za to sám. Protože všechno, co mezi náma bylo, je už maximálně jenom ta vzpomínka. A vzpomínka bude i tohle. *Vytáhne zpod mikiny jeho "deník", který otevře v místě, kde jsou její fotky, aniž by ona věděla o tom, že jí fotí. Někde je jenom na ulici, jindy ve své komnatě. Bylo mu jedno, jestli se právě převlíkala, nebo skládala nové písničky, stoupala si na váhu. Seskočí ze stolu, na kterém seděla a odignoruje protestující hlavu, která se jí zamotá. Pak se vydá k jednomu plechovému barelu, který tu je a z kapsy vytáhne zapalovač. Nechá ten debilní sešit, aby chytnul a pár vteřin sleduje, jak ho olizují plameny čím dál tim víc, než ho hodí do toho barelu, aby v klidu dohořel a nezapálil nic jinýho.* Je to už jenom popel. Nic. Přesně to stejný jsi ty pro mě. *Řekne nakonec chladně s pohledem upřeným na Zacha a vrátí se na své původní místo, ze kterého sleduje, jak mu na nohu upínají španělskou botu.* Tomu říkáš výběr? *Nadzvedne obočí a podrážděně se uchechtne.* Fajn, tak já ti dám taky na výběr. Až tady tohle skončíme, ty se půjdeš léčit. Zbytek života strávíš snahou být normální a už se nikdy nepodíváš na mě, nebo na nějakou mojí fotku. Nikdy se nebudeš snažit zjistit, kde jsem, natož, abys za mnou jezdil a snažil se mě získat. Uděláš to a sama si podříznu krk. To je dobrej výběr, ne? *Střelí rychle pohledem po Nickovi, aby nezačal jančit, protože nějakou hádku teď nepotřebuje a všechno je to jenom snaha dokázat Zachovi, jak moc posedlej a nemocnej je. Navíc, co si budeme... hrát si na chvíli s jeho strachem a jeho psychikou je příjemná změna od toho, když to on dělal jí.*

Ne chtěl jsem mít vzpomínku na celý žiot, kdyby se něco stalo. CHtěl jsem, aby nám to vydrželo, věděl jsem, že to vydrží. A pak řišel ten tvůj přítelíček. *Odfrkne si skoro uraženě. Jakmile mu sebere deníček, skoro zoufale se na ni koukne.* Ne, nedělej to. Prosím. *Normálně neprosí, ale tohle je něcoo, k čemu je tak nějak přivázaný. Je to jeho dílo a teď si řpijde jako by plameny ničily i ho samotného.* Byla to moje vzpomínka. To jediný mi teď mohlo zbýt. *Propálí ji nedá se říct nenávistným pohledem, i když ji stále miluje. Nedokáže ale stále uvěřit tomu, co udělala. Nechce tomu ani věřit.* Ale prosimtě. vidl jsi jen to, co jsi vidět chtěl. *Zavrčí na Nicka a botu na své noze propálí pohledem. Jakmile mu tu botu ještě více stáhnou, už mu dělá ětší problém nevyjeknout nahlas, takže to ztiší přes pevně stisknutí zuby. Nedělá mu dobře to, jak jde cítít, že se mu ta bota zarývá do masa a tlačí na jeho kost, jemu z toho až na zvracení. Ale pořád jim odmítá dělat tu radost, aby prosi o to, aby toho nechali.* Proč mě nezabijete? Nebylo by vám líp? *Zeptá se jich a hrdě zvedne bradu nahoru.* Nepůjdu se léčit. Nic mi není. *Odfrkne si a překvapeně se na ni koukne.* To bys neudělala. On by tě nenechal. To něuděláš. *Sám si není jistý, jestli nepřesvědčuje spíš sám sebe.*A nikam nepůjdu. *Stále si stojí za svým, ale nemocný není. A doufá, že svou výhružku nemyslí vážně. To ať radši hrdlo podžízne jemu.*

*vlastně ten deník nikdy neviděl a lhal by, kdyb yřekl, že ho vidět ani nechce. Chce vidět, co všechno tam má, i když ví, že by ho to jenom naštvalo. Celkem ho překvapí, že ho Maddie spálí, ale asi je to i dobře. Když uvidí Zachovu zoufalost, musí se nad tím spokojeně pousmát.* Ty vidíš to, co vidět chceš. *odsekne mu a ušklíbne se. Ten obraz toho, co viděl v hudbením salonku, ale asi z hlavy jen tak nedostane a do teď ho často budí ze spaní.* Kdyby to bylo na mě, dávno by bylo po tobě. *Probodne ho pohledem. Za to, že ještě žije, může být vděčný jen Maddie. On by ho rád viděl na popravišti. Upřímně nechápe, jaktože ona ne. Střelí ale přísným pohledem po své snoubence, když slyší o podříznutí krku. To by v žádném případě nedovolil. Všimne si i jejího pohledu samozřejmě, ale ten moc ničemu nezabrání.* To neuděláš. *Ucedí a probodne jí pohledem. Tak nějak chápe, že to je jen vyhrožování.. ale s tím, jak vypadala v tom salonku a mluvila o rozloučení, je v toto ohledu ještě více starostlivý než předtím. Což ani netušil, že ještě jde. Navíc podle něj by si ani léčbu nezasloužil. Když už teda zamítli popraviště, tak aspoň vězeňská cela s touhle poruchou by byla fajn. Po tom, co Zch řekne, že nikam nepůjde, botu mu strážce opět stáhne tak, že už mu musela určitě zlomit kost.*

Jediný, co se mohlo stát a co se stalo, jsi byl ty. *Pokrčí letmo rameny a na jeho prosby zareaguje jedině tak, že když zapaluje deník, pohledem sleduje jeho tvář.* Taky jsem tě takhle prosila, když jsi mě držel pod krkem, zamykal mě v komnatě a vyhrožoval mi. *Zkonstatuje jednoduše bez nějakého většího zájmu a deník nechá hořet v barelu.* Ty se ode mě potřebuješ odpoutat. Takže kromě myšlenek ti nezbyde nic, co by ti mě připomínalo. *Odmítá mu nechat cokoliv, co by si mohl nějak spojit s ní. Zamračí se, když slyší jeho dotaz, proč ho nezabijí.* Protože jsem to Nickovi zakázala. I svýmu strýci. Nikdo tě nezabije, protože ty potřebuješ pomoc. A druhou šanci na to, začít normální život, až to psychiatři uznají za vhodné. To ale nic nemění na tom, že když jim na to kývnu, nedočkáš se klidně veřejný popravy. *Ví, že Nick by ho nejradši zabil. A tuší, že její rodina by sdílela stejný názor, kdyby zjistila, co všechno jí Zach dělal. Pak rozjede svojí vlastní hru, u který by bylo ale nejlepší, kdyby tu Nick vůbec nebyl. Ale nechce tu zůstávat sama se Zachem a pochybuje, že by to vůbec Nick dovolil. Snaží se mu pohledem naznačit, aby to nebral vážně a držel klapačku a nekazil to a potlačí chuť protočit očima, když vidí, že to nezabralo. Nakonec znovu seskočí ze stolu a dojde zpátky k barelu, kde jeho deník už jenom doutná. To ale Zach nemůže vědět. Pochybuje, že bude vědět, jak dlouho by tak ten deník hořel. A oheň rovná se žár a ten rovná se bolest. Nejdřív podrží ruku nad okrajem barelu a pokrčí rameny.* Slib mi, že se půjdeš léčit a že se mě nepokusíš už nikdy najít. Že nebudeš sledovat moje fotky, přemýšlet o mě, vést si podobný deníky a uznej, že potřebuješ pomoc. *Sjede rukou níž do barelu, kde by teoreticky už cítila nějaké horko, kdyby tam vůbec něco hořelo.* Slib mi to, protože to, co teď děláš, to, co jsi dělal, mi tak akorát ubližovalo. To chceš? *Povytáhne obočí. Nesnáší lhaní, nikdy to neměla ráda, ale potřebuje, aby Zach pochopil, že oni dva nebudou mít šťastný konec. Chce, aby si vsugeroval, že jeho blízkost a všechny jeho "projevy náklonosti" jí působí tak akorát bolest a tím pádem to nedělal, jestli jí má rád. A možná k tomu používá citové vydírání, lže a nejedná moc fér, ale to on nedělal poslední dva roky. Chce mít jistotu, že po tomhle všem se za pár let Zach znovu neobjeví a nezopakují si všechno tohle. Potřebuje to, aby se mohla posunout dál. A během čekání na Zachovu reakci posouvá ruku pomalu níž.*

Nikdy bych ti ale vážně neublížil. To bych si neodpustil. *Zavrtí hlavu a zoufale se podívá na barel, kde jeho práce momentálně hoří a přijde mu to, jako by hořela i součást sebe sama. Jakoy mu hořela ruka nebo noha nebo mu někdo z těla vytrhl orgán. Na její slova nic neříká, ignoruje je, teď vnitřně trpí s pohledem upřeným na barel.* Ne, já vidím to, co vidět mám. To co jde normmálně vidět. *Zavrčí na Nicka a zase se otočí na Maddie.* Nenechám na sebe chytnou od nějakýho psychiatra. Nepotřebuju psychiatry. *Zavrčí na ní. Když mu botu ale znovu utáhnou, už to nevydrží a zařve. Rychle se kousne do rtu, tak silně, že v puse ucítí krev, ale je to lepší, než aby zařval ještě jednou. Přijde mu, že má obě dvě kosti úplně zdemolované na prach a už se mu z toho docela motá hlava, ale snaží se ani na tu nou nedívat, jelikož se bojí, že by viděl několik litrů krv, který mu z nohy lije jak vodopád, aspoň tak to cítí. Zoufale sleduje Maddie a stále nechce na nic kývnout, ale nad tím barelem se starsotlivě zamračí.* Nedělej to. Neubližuj si. *Zavrčí na ni a kdyby mohl, nejradši by si zoufalstvím vytahal vlasy. Zuřivě začne škubat rukama ve snaze se uklidnit, ale je přivázaný až moc dobře.* Fajn! To cheš slyšet? Že půjdu do nějaké zasrané léčebny? Fajn! Půjdu tam! Ale jdu tam zbytečně. *Poví t trošku víc nahlas, jelikožuž má vážně nervy v kýblu a moc mu nepomáhá ta bolest.* Klidně ubližujte mě, ale ty si nic nedělej. *Upře na ni zrak a Nicka jen před tím probodne nenávistným pohledem.*

Ty nevidíš vůbec nic, jenom posedlost mojí snoubenkou. *vynecháme ten fakt, že už vlastně zasnoubení nejsou. Ale stejně má v plánu jí co nejdříve požádat o ruku. Pak řekne, že kdyby bylo jen na něm, tak už je dávno na popravišti. Ale to jaksi bohužel Maddie zakázala a respektuje to. Když pak slyší o podříznutí krku, probodne Maddie pohledem. Všiml si jejího pohledu, ale v tomto ohledu je teď ještě starostlivější, takže ho jednoduše ignoroval. Občas si vážně není jistý, čeho všeho by byla schopná. Což se mu taky potvrdí, když začne ruku strkat do toho barelu. Taky tam zrvona nevidí, protože stojí kousek dál. Zamračí se nad tím, ale chvíli jí nechá tak, dokud teda její ruka skoro z poloviny nejde vidět. Chytne jí za loket a ruku jí prudce z toho barelu vytáhne.* Co to do prdele děláš? Ublížíš si. *probodne jí pohledem.* Měla jsi zůstat v komnatě. Tam by ti bylo líp. *zamumlá a vážně lituje toho, že jí v té komnatě třeba nezamknul. Pak řekne strážci, aby tu botu trochu povolil. Přeci jen nemusí mít nohu úplně na padrť.* Půjdeš se léčit. A až, nebo pokud, z toho blázince vypadneš, tak na Maddie ani nepomyslíš. *konečně odtrhne pohled od Maddie, i když za tu ruku jí stále drží a Zacha probodne pohledem.*

Ale ty nechápeš, žes mi ublížil nejvíc tim, že jsi mě odtrhnul od Nicka. *Snaží se mu to nějak vysvětlit a během toho Nicka chytne za ruku, aby měl Zach i názornou ukázku. Když spálí deník, snaží se Zacha nějak přimět, aby souhlasil s psychiatrií. Skončí tam sice tak jako tak, ale bude pro něj lepší, když tam přeci jen půjde dobrovolně.* Potřebuješ. *Oponuje mu stejně skálopevně přesvědčená jako on. Ví, že to, co se chystá udělat, je dost možná hnusné, ale rozhodně to nedosahuje toho, co udělal on jí. Dojde k barelu, kde sešit už dávno dohořel a natáhne nad něj ruku. Postupně jí zasouvá níž a níž a snaží se mírnit nadšení, které se v ní šíří při pohledu na zoufalého Zacha, jak bojuje s provazy. Cukne jí mírně koutek rtu, když od něj slyší souhlas a pak se zamračí na Nicka, který jí prudce trhne rukou. Ani by se nedivila, kdyby z toho měla další modřinu. Po jeho otázkách jen výmluvně ukáže dlaň, která je naprosto v pořádku.* Já prostě potřebuju jistotu, že se půjde léčit a tohle se nebude opakovat. Nemůžu žít ve strachu z toho, kdy se tohle bude opakovat. Kdy přijede do Austrálie a tohle se rozjede nanovo. *Vysvětlí mu potichu, aby to Zach neslyšel.* Nebylo by mi tam líp. Protože bych o tebe měla strach. *Zamračí se nesouhlasně a přesune pohled na Zacha.* Pochop, že takhle ti bude líp. A nejenom tobě. Ale hlavně mě. To pro mě přece uděláš, ne? *Promluví na něj mírně.*

Toho k ničemu nepotřebuješ. Vždyť je to jen kretén, ní se dobře mít nebudeš. *Naštvaně si odplivne a zabodne zuřivě zoufalý pohled na Nicka, aby viděl, jak moc ho nenávidí. Nenevidí ho z principu i z toho, že mu vzal Maddie.* Nejsem ní posedlej, mám ji rád. *Zavrčí na Nicka a zase se otočí na Maddie, která se ho rozhodne mučit ještě horším způsobem než je pro něj ta bota. potom už by i svolil v to, že teda půjde na psychitarii, ale jakmile uslyší sovo "blázinec" od Nicka, přepne mu zas v hlavě nějaký čudlík, který mu řekne, že tím slovem ho chce jen rozzuřit, ponížit, takže na něj vycení zuby jak ublížená šelma a zašklebí se na něj.* Nikam. Nepůjdu. *Vysloví to důkladně, aby měli šanci to asi pochopit.* Ty si neublížíš. On tě nenechá. Aspoň na něco je dobrej. *Zavrtí nad tím hlaou a znovu začne škubat svázanýma rukama, že to má od provazy už odřené.* Líp kde? V blázinci? *To slovo řekne pohrdavě a schválně se koukne a Nicka, že za to může on, jelikož to slovo neměl radši ani zmiňovat.* Líp mi bude, když mi dáte pokoj. *Zaumlá a stále se snaží působit, jako že ho nic nebolí, ale to všechno ho docela ubírá od energie, takže je už z toho všeho vyčerpaný, že cítí jen tu bolest v noze.*

A s tebou jako jo? Když jí ubližuješ? *ušklíbne se a lehce stiskne Maddie ruku. Občas má pocit, že by si zasloužila někoho daleko lepšího než je on, ale vzdát se jí jen tak nehodlá.* Kdybys jí měl rád, věděl bys, že ona tě nechce a nenutil jí do toho. *probodne ho pohledem. Pak zamračeně sleduje Maddie, která začne dávat ruku k barelu, ale jakmile je už moc blízko, chytne jí za loket a trochu prudčeji než zamýšlel jí z tama ruku vytáhne.* Ale takhle si ublížíš. Donutíme ho k tomu jinak. *namítne stejně tiše. To, že je její dlaň v pořádku ho moc neuklidnilo. Pořád byla moc blízko nebezpečí.* A tady mám já strach o tebe. *namítne a pak zatne zuby, když slyší o tom, že by to měl dělat "pro ni". Že by se měl léčit pro ni a celou dobu myslet jen na Maddie. Jen ta představa ho neskutečně vytáčí a odolává touze ho umlátit k smrti. Když pak uslyší o blázinci, zoufale si rukou prohrábne vlasy, protože to slovo řekl první on.* Ani pro Maddie to neuděláš? Máš jí rád, ne? Nebo jí miluješ. A chtěl si pro ní to nejlepší, což mělo být s tebou. Ale teď je pro ni to nejlepší, abys byl v pořádku ty. A takhle se pozná, jestli ti na ní skutečně záleží, protože pokud ano, půjdeš se léčit a to jí udělá šťastnou. *snaží se ta slova říct co nejvíce přesvědčivě a potlačuje všechnu tu nenávist, kterou k němu cítí.*

Právě, že budu, Zachu. Budu se s ním mít nejlíp, jak bych jenom mohla. *Prohlásí pevným přesvědčeným hlasem, i když je v něm trocha mírnosti a možná i lítosti nad tím, že ač je Zach jakkoliv psychicky nemocný, tohle mu ubližuje. Sama ví, jak moc bolí zlomený srdce a tuší, že při takovéhle posedlosti to bolí ještě víc.* Nick má pravdu. Jestli mě máš doopravdy rád, měl bys být rád za to, že jsem šťastná, ne? A já jsem s Nickem šťastná jak jen to jde. /Kromě toho líbá tisíckrát líp jak ty../ *Proběhne jí hlavou, ale nepotřebuje dráždit hada bosou nohou a říct to nahlas, takže si to nechá pro sebe. Nespokojeně se zamračí, když jí pak Nick stiskne ruku a vytáhne jí z barelu.* Neublížim. Nic jsem si neudělala. Taky jsem si mohla sednout vedle něj a vzít si tu druhou španělskou botu, co tu je. *Namítne a potlačí povzdych, když u Zacha dojde, k otočce o 180 stupňů.* Není to blázinec přece. *Opáčí.* Sundejte mu to. *Kývne hlavou směrem ke strážci, protože se už dýl na jeho nohu nemůže dívat. Vezme kýbl s vodou a hadr a klekne si před něj, aby mu mohla z nohy opatrně setřít krev.* Já se ti pokoj snažím zajistit, Zachu. Bude líp tobě i mě, když s tím budeš souhlasit. Takhle mi přiděláváš akorát starosti a až odsud odejdu, budu akorát tak přemýšlet nad tím, kde jsi a jestli jsi v pořádku. Takhle bych věděla, že je o tebe dobře postaráno. A když půjdeš dobrovolně, bude to ještě lepší. *Vzhlédne k němu, během toho, co se snaží vymáchat hadr nasáklý krví v kýblu, aby mohla pokračovat. Doufá, že nějaká milosrdnost a milost z její strany jí nějak pomůže naklonit ho k tomu nápadu. Mučením a jeho bolestí nikam nedospěli.*

Neubližuju jí. Nikdy bych ji vážně neublížil. Vše jsem dělal jen pro varování. *Probodne Nicka pohledem a zamračí se an něj co nejvíc nenávistně umí.* Nebudu rád za to, že jsi šťastná s někým jiným než se mnou. To nejde za to být rád. *Pronese s pohrdáním v hlase a zamračí se ještě víc, i když pochybuje, že to ještě víc jde. Potom má v hlavě až moc celký zmatek, jelikož chce, aby Maddie byla šťastná, ale chce, aby byla šťastná i s ním a zároveň nechce jít do nějakého blázince, ale pořád přemýšlí nad tím, jestli by ji tím ážně něudělal radost. Nejradši by se šel do něčeho vymlátit, ale teď si musí vystačit tím, že se snaží dostat z provazu až ak moc, že má rozškrábané ruce. Překvapeně se koukne na Maddie, když nařídí, aby mu tu botu sundali. Teprve až teď se koukne na svou nohu a zašklebí se nad tím, když vidí v jakém stavu je a když mu ji začne Maddie omývat, znovu se na ni koukne překvapeně. Snaží se taky nemyslet na to, že cítí jak ta kost v jeho noze není úplně v dobrém stavu. Už nechce aby mu ničili nohu, i když při další bolesti dělal, jakože ho to vůbe nezajímá.* Fajn. Půjdu tam kvůli tobě. *Pronese potichu a je sám nad sebou nad tím co řekl znepokojený.*

Ublížil jsi jí před rokem a teď jsi to udělal znovu. *připomene mu a oplácí mu ten nenávistný pohled. Pak začne pohledem probodávat ale i Maddie, protože začne strkat ruku do toho barelu, což může být nebezpečný.* Na to zapomeň. *zamračí se. Vždyť s jejím stavem by se sotva té boty dotkla a měla nohu na padrť. Ještě více se ale zamračí, když Zachovi stráže tu botu sundají. Zaraženě Maddie sleduje, jak mu začne omývat nohu od krve a probodne Zacha nenávistným pohledem. Nejraději by jí od něj hned odtáhl, ale tím by si asi moc nepřidal, takže jen zatne ruce v pěst a dále toho idiota vraždí pohledem. Trochu si oddychne, když řekne, že tam nakonec půjde, i když ta část, že to bude "kvůli ní" se mu hnusí. Ale ani s tím bohužel asi nic nedělá. Hlavní je, že bude pryč a dá jim pokoj.*