Komnaty královské rodiny

Nikdo nemůže být mozkem. Vždyť mozek si sám neuvědomuje, že je mozkem, je to prostě naše součást. *Ale tohle začíná být moc velká filozofie i na něj a to je už co říct.* Fajn, tak já ti jí navonim a pak ti jí zase dam. *Pokrčí rameny, protože to řešení je vcelku jednoduché podle něj. Ale těší ho, že to takhle přiznala a že se jí na té mikině líbila jeho vůně. Díky tomu se mu rozlévá na hrudi nádherný hřejivý pocit.* Není to zas tolik nepohodlný. Zvykl jsem si. Nestěžuju si na něco, co nemůžu změnit. Prostě to tak je. Jsem princ, musím pořád nějak reprezentovat, kdykoliv se může svolat porada nebo může někdo přijet a nemít na sobě při tom oblek by byla dost velká urážka. Nepotřebuju rozpoutat válku ještě předtím než vůbec usednu na trůn. *Uchechtne se. Nevěří si, že bude nějak hodně dobrý král. Doufá, že nic nepokazí a bude aspoň trochu tak dobrý jako jeho táta. Toho obdivuje a vidí ho jako skvělého krále.* Aaronovky.... Dobře. Tak já na rande vymyslim něco, při čem se budu moct oblíknout Aaronovsky. *Pokýve se smíchem hlavou.* To nepopírám. Ale poznáš z něj docela hodně. *Namítne potichu.* Ne, teď hned to ukončit nechci. Ne, když ty v tom nemáš jasno. Ale nechci se chovat jako bys pro mě byla někdo úplně cizí. *Snaží se vysvětlit, co se v něm odehrává.* Není za co. *Usměje se do polibku, při kterém je doopravdy šťastný po dlouhé době. Ještě chvíli si s ní povídá, i když postupně odpovídá čím dál tím kratšeji a tišeji, protože se mu začnou uzavírat oči, které nakonec zavřené už nechá a usne.*

Ta podstatná část těch vět bylo, že máš přejít na úsporný režim. *obeznámí ho a protočí nad ním pobaveně očima.* To si jen myslíš. *Uchechtne se. Nakonec to beztak bude někdo jinej, kdo bude mít komnatu plnou jeho mikin. I když by to zase na druhou stranu docela brala... jeho mikiny totiž voní úžasně dokud voní po něm.* Jsi ten nejzodpovědnější člověk, jaký existuje. Za tvý vlády Illea jen poroste a žádný války nebudou ani teď a ani v budoucnosti. *usměje se na něj. Tímto si je stoprocentně jistá. Snad všichni by s ní museli souhlasit, že není zodpovědnějšího člověka, než je on.* Dobře. *Zazubí se na něj celá nedočkává na jeho "Aaronovský" vzhled.* Ale ne vše. *potřeba mít poslední slovo je u ní dost dominantní, takže si námitku najde vždycky.* Děláme to tak od jakživa, Aarone. Před, během i po vztahu, takže se zas tolik nezmění. *Zamumlá. Jí to až jako taková obrosvká změna nepřijde a je na to dost zvyklá. I když je jí to dost líto. Pak jej políbí, načež si začnou opět povídat, ale Aaron zachvilku usne, nad čímž se pousměje. Natáhne se pro deku, kterou jich přikryje a přitulí se k němu, než poté také usne.*

*Jindy by byla ráda, kdyby k ní měl Daren namířeno, ale teď je jako na trní.*/Proč jsme si prostě něco nevymyslela? Celé roky mu lžu, že je můj kamarád, přitom ho tajně miluju, pak s ním předstírám vztah, přiznám i to, že ho chci, ale prostě neřeknu, že jsem se už s někým vyspala.. Proč jsem tak pitomá?/*Prochází se nervózně po své komnatě a odolává nutkání si nervozitou kousat čerstvě nalakované nehty. Ty jsou teď zlaté, takové je bude mít i zítra na plese. Jinak na sobě má černé šortky a červené tričko. Vlasy má stažené do culíku. Nechce, aby ji Daren viděl takhle vynervovanou, takže se posadí, aspoň nejdou vidět její lehce třesoucí se nohy. Tohle pro ni bude dost trapné, zrovna s ním se bavit o tom, proč se s nikým nikdy nevyspala!*/Skočit z okna se zdá jako lepší nápad./*Letmým pohledem se podívá k otevřenému oknu.*

*Celá jejich konverzace ho zmátla. Po jejich poslední neshodě se jí tak trochu vyhýbal a dospěl k názoru, že nezvládne dál předstírat, že spolu chodí. Až příliš ho to svádělo k tomu si namlouvat, že by mezi nimi mohlo skutečně něco být. Až příliš pak žárlil, jednal až moc impulzivně. Nečekal však, kam se jejich rozhovor zvrtne. To, že byla panna ho překvapilo, doopravdy předpokládal, že nějaké zkušenosti má. I kdyby stejně jako on na univerzitě věnovala úsilí spíše studiu než vztahům, neviděli se od té doby pár let. Ale nic se nevyrovnalo tomu, když přiznala, že ho chce. Na ta slova zíral notnou chvíli a cítil ono pověstné bodání v hrudi. Nemilovala ho, ale chtěla ho. Možná...* /Ne, nech toho./ *Opravdu si museli promluvit. Na sobě měl černé společenské kalhoty a k nim světle šedou košili, rukávy ohrnuté a horní knoflíčky rozepnuté, vzhledem k tomu, že byl v Midstonu horký den a on neměl žádné důležité jednání. Zastaví před Linou komnatou, je blízko té jeho, takže mu cesta víc času na přemýšlení nedá. Zaklepe a vstoupí. Přeci jen jsou domluvení. Zavře za sebou a vyhledá ji pohledem. Zná ji už dost dlouho, aby poznal, že je nesvá. Ale i on měl v ramenou jisté napětí, které bylo patrné i v lehkém pousmání, které jí věnoval.* Ahoj. *Odkašle si, jelikož má pocit, že i jeho hlas trochu skřípe. Přál by si, aby ho nerozptylovala tím, že si oblékla červenou, kterou na ní odjakživa miloval. Posadil se na kraj postele, přeci jen se znali tak dlouho, že byl zvyklý chovat se kolem ní jako doma. Kéž by se i teď vrátila jejich obvyklá nenucenost.* Takže... *Nadechne se a spojí ruce v klíně, když se trochu nakloní směrem dopředu, lokty si opře o stehna.* Nechápu to. *Přizná se prostě. A on nebyl rád zmatený. Snažil se působit klidně a rozvážně, jelikož to dělal celý život. Zvlášť když zrovna něco řešil. V zásadě jen jeho rodina a Lia ho znali bezprostředního.* Jsi do někoho zamilovaná, a proto jsi se nesnažila s kýmkoliv něco začínat, ani po intimní stránce. Ale s dotyčným být nemůžeš, a tak jsi se rozhodla pro politické manželství. Ale i tak si odmítáš s někým něco začít, ale... *Tady se na vteřinu odmlčí.* Nevadí ti... nevadilo ti, co jsme udělali v tom klubu. *Teď je jeho pohled pátravý, intenzivní.* Vynechal jsem něco? *Pozvedne obočí. Pořád v tom měl zmatek. Po dlouhé době měl pocit, že jí vůbec nerozumí.* A proč jsi přede mnou všechno tohle tak dlouho tajila?

*Vlastně to, že jí přiznal, že ji chce si nějak pořádně neuvědomuje. Je nervózní z toho rozhovoru, co ji čeká. Všechno to, co přiznala prožívá kvůli němu a není si jistá jestli to dokáže utajit během dnešního večera. Už nejednou ji napadlo, že mu to přizná, protože tohle je pro ni dost velké trápení. Ale co kdyby mu to přiznala a on se s ní už nechtěl bavit? To by nezvládla už vůbec. Promne si obličej a povzdechne si zrovna ve chvíli, kdy se ozve klepání na dveře, rychle se zase narovná a snaží se dělat jakože nic. Sedí na posteli v tureckém sedu a pousměje se na Darena.* Ahoj. *Kousne se do vnitřní strany tváře. /Nádech a výdech../ *Nepřerušuje ho, když mu řekne, že to nechápe, sám jí to stejně objasní. Chápe, že pro něj je to docela nelogické. Kdyby věděl, že ten koho miluje je on, dávalo by to větší smysl, minimálně to, proč jí nevadilo si to s ním skoro rozdat v tom baru.* Nevynechal.. Ale.. Asi je to prostě tím, že tě znám tak dlouho.. *Pokrčí rameny. Pohledem tiká mezi ním a svými rukami, které si mne.* Nechci plýtvat časem na seznamování se s lidmi v baru, co bych z toho měla? Jen sex na jednu noc.. To si raději prostě počkám do manželství, protože než se s někým vyspím, chci ho znát aspoň trochu. Tebe znám celý život a taky nejsem sakra slepá, jo? Podívej se na sebe do zrcadla, chce tě snad každá holka. /Zabte mě, zabte mě! Ale tak kdybych na něj vyklopila, že ho miluju a pak skočila, aspoň by se mu to ujasnilo a já se nemusela už trápit nad následky./

*Posadí se na kraj postele, takže je mezi nimi celkem mezera, kterou momentálně ale potřebuje. Objasní jí, co pochopil z toho, co mu říkala a psala a zdá se, že v tom nemá zas takový maglajs, jak si myslel. Stejně mu to ale nedávalo smysl.* A co to mění? *Stále si není jistý, jak to myslí. Šlo o to, že mu důvěřovala? To stále neznamenalo, že by měla být v pohodě s tím, že ji v tom baru opřel o zeď. Taky znal několik žen dost dlouho a nijak netoužil po tom je zatáhnout do postele, jakkoliv byly atraktivní. Naopak dával přednost anonymním dívkám, s nimiž alespoň na jednu noc zapomněl na svou mizérii. Překvapeně zamrká, když mu to konečně řekne po lopatě. Skoro by opravdu pohledem hledal zrcadlo, ale věděl moc dobře, jak vypadá. Nikdy neměl problém přitahovat ženské pohledy, ačkoliv se nedal počítat mezi všechny ty vypracované kulturisty a modely. Nevěděl však, že jeho osobní kouzlo působí i na Liu, která se vůči němu vždycky zdála tak nad věcí.* Taky nejsem slepý. Vždycky jsi byla hezká, ale vyrostla ze tebe zatraceně atraktivní žena. *Potlačí povzdech.* Ale vždy jsi byla v první řadě moje kamarádka. Jen protože mě občas napadlo, jaké by to bylo tě políbit nebo se tě dotknout jinak než kamarádsky, jsem nechtěl zničit to, co máme. /Prý občas./ *Odfrkne si v duchu nad svou vlastní lží. Byly chvíle, kdy nepřemýšlel nad ničím jiným, než nad tím, jak moc rád by ji políbil a bylo těžké soustředit se na to, co říkala.* V tom baru... jsem překročil hranici. A pak když jsme začali předstírat... byl to hloupý nápad. Všechno to flirtování, ta blízkost, připomínalo mi to, jaký to je, když tu hranici překročíme. *Nemluvilo se o tom zrovna snadno, ale on už byl takový. Jednal narovinu, rád věci řešil v klidu a na úrovni. A hlavně upřímně. Ačkoliv si v politice liboval, nikdy nesklouzl ke zvykům ostatních lhát a manipulovat. Rád jednal čestně.* Chápu, proč ses rozhodla pro ten politický sňatek, opravdu. *Zatne na vteřinu zuby a zhluboka se nadechne nosem, protože ho to stále štve.* Ale chtěl jsem pro tebe něco lepšího, jako kamarád. Ale taky jsem tě chtěl pro sebe, dřív než tě bude mít kdokoliv jiný. Žárlil jsem, jasný? Mít tě tak blízko, toužit po tobě, a nemoct tě mít, i když si všichni mysleli, že jsi moje, bylo to moc. *Přizná se otevřeně. A hlavně bylo příliš v sobě mít uzamčené všechny ty city, které k ní přechovával. Toužit nejen po jejím těle ale i potom, aby to mezi nimi bylo opravdu skutečné a nejen iluze.*

*Je ráda, že si nesedne hned vedle ní, ale je od ní kousek. Už tak to bude dost trapné a kdyby byl u ní nějak extra blízko, znervózňoval by ji snad ještě více. Už tak je teď těžké udržet svůj hlas na normální úrovni a dýchat v klidu.* Docela dost věcí.. *Vysvětlí mu jak to vidí ona. Teda samozřejmě na tom není moc pravdy, jelikož to samo o sobě stojí na tom, že mu důvěřuje kvůli tomu jak dlouho ho zná a přitom pravý důvod, proč se jí to v baru s ním líbilo je, že po tom touží už pár let a představovala si to nejednou. Lehce se začervená, když ji nazve atraktivní. Nemůže si pomoct, takže se jen modlí, aby tomu nevěnoval nějak extra pozornost a neprovokoval ji s tím.* Já to taky nechci zničit. Moc mi na tobě záleží a nevím, co bych si bez tebe počala. /Proč jsem se ze všech lidí na světě musela zamilovat zrovna do něj? Vždyť je tu přes sedm miliard lidí krucinál./ Mně to tedy tolik nevadilo.. *Zřejmě je to tím, že byla ráda, že aspoň chvilku mohla zažít to, jaké by to bylo, kdyby s ním opravdu byla. Sice by to nebylo úplně stejné, ale aspoň něco.*/Ani by mi nevadilo tu hranici znovu překročit./Můžeš mě mít.. *Zamumlá si pro sebe, ale tak potichu, že to snad ani slyšet nemohl.* Já chápu, proč ses zachoval tak jak ses zachoval.. Nemusíš se nějak ospravedlňovat. Jsem přece tvoje kamarádka, známe se tak dlouho.. Chápu, že pro mě chceš něco více, než jen politický sňatek, i já bych tobě přála něco více. To předstírání jsme asi oba dva brali jinak.. Jak jsem řekla, mě to ani tolik nevadilo. Sice jo.. Když jsem u tebe byla tak blízko, taky jsem tě asi o něco více chtěla.. *Chce ho pořád, ale to přiznat nemůže.*Ale tolik proti srsti mi to nebylo. *Odmlčí se.* Neodpověděla jsem ti na tvou předchozí otázku, proč jsem to tajila.. *Uvědomí si najednou.* Prostě je těžké o tom s někým mluvit. Obzvláště o tom, že jsem zamilovaná.. Nerada si to připomínám a kdybych to měla vše objasňovat a vyprávět všem, myslela bych na to více a více no a tak by mě to více bolelo. I když tobě jsem to měla říct.. Vím, že bys to nikomu neřekl. A o tom, že jsem panna je mi trapné mluvit .. *Celá zrudne. Je jí dvacet tři. (mimo hru.. jen doufám, že jsem její věk trefila, jsem líná to hledat xd ) V tolika letech ještě s nikým nespala, největší zkušenost má právě s Darenem díky tomu, co se stalo v baru..*

*Opravdu netušil, jak si to všechno vyložit. Poprvé měl doopravdy pocit, že jí tak úplně nerozumí. Na jednu stranu ano, chápal pár aspektů, ale celkově mu kompletní obrázek nedával smysl a on netušil proč.* Tak to jsme dva. *Nevesele se usměje. Bylo to čím dál těžší, předstírat, že mu tohle, co měli, stačí. Že by nechtěl něco víc.* Co? *Zamrká nechápavě.* Co přesně ti tak nevadilo? *Začínal byl frustrovaný. Snažil se jednat na rovinu, ale ona to pořád tak obcházela, chodila kolem toho tématu po špičkách. A pak něco zamumlá, což už ho vážně donutí prudce vydechnout a přesunou se k ní na postel.* Zopakuješ to? *Pokouší se o klid. Jak spolu mohli mluvit, když jí půlku věcí nerozuměl?* Takže ti... není proti srsti mě chtít. Ale zároveň mezi námi taky nechceš nic pokazit. *Zopakuje a nejraději by měl nyní delší vlasy, aby si je mohl v zoufalství prohrábnout, takhle si jen unaveně promne oči. Pro ni to bylo snazší, alespoň se jí do toho nemotaly ty zpropadené city.* Co s tím uděláme? *Lehce křivě se pousměje, vzhledem k tomu, že rezignuje na pokus z toho vyvodit nějaké logické důsledky.* /Pěkně jsme si to zamotali./ Jo, to chápu. Vlastně jsi první, komu jsem řekl, že vím, jaký je to být zamilovaný. *Což mu přijde ironické, když miluje ji. Jenže si vždycky všechno svěřovali a on si nedokáže představit, že by se o tom zároveň bavil s někým jiným.* Proč trapné? *Tady mu dokonce zaškubou koutky. Musí ji trochu poškádlit. Pak ho ale něco napadne.* Lio... *Svraští obočí.* Ale políbil tě přede mnou někdo... že jo? *Na jednu stranu ho děsí představa, že by byl její první polibek. Zrovna moc se v tom baru nedržel zpět. Na druhou stranu by nejraději byl všechny její poprvé.*

No.. to že jsme tak předstírali, bylo to pro mě očividně snesitelnější, než pro tebe. /Když skočím tak asi vážně nebudu mít šanci na přežití a on mi asi nepočká, než do svážu prostěradlo, abych to měla aspoň trochu níž../ *Zamumlá si pro sebe, že ji klidně může mít. Netouží po ničem jiném než po tom, aby byla jeho, navždycky a ve všech směrech.* Ale nic, to neřeš. *Odvětví pohotově a snaží se zklidnit z jeho najednou bližší přítomnosti. Už mezi nimi není ten velký prostor, ale sedí naopak docela blízko, což ji neuvěřitelně znervózňuje.*/Brzo mě s takovou chytí infarkt. No to je ale taky způsob jak se z tohohle vyvlíknout, ne? Aspoň na čas, abych si to urovnala více v hlavě a připravila odpovědi./*Přikývne.* Jo, přesně tak. *Kdyby to mezi nimi nechtěla pokazit, hned by ba něj vybafla, že to celou dobu miluje jeho a bylo by jí jedno, jestli ho tím přiznáním ztratí nebo ne.*/Pokud je dneska něco jasné, tkal je to to, že hned jakmile odejde se vydám do vinného sklípku, ze kterého se zřejmě pár dní nehnu./*Tohle chce alkohol, hoodně alkoholu.*Můžeme to prostě ignorovat, ne? Nebavit se o tom.. Já jinak nevím, vážně nevím, co s tím. Přece se spolu nemůžeme vyspat a stát se přátelé s výhodami, abychom konečně naplnili ten chtíč a ten nás opustil.. *Potřese hlavou.* Vlastně tak nějak pocit, že ať uděláme cokoliv, pořád to bude mezi námi divné a že to nemá východisko. *Připustí potichu, ale ne zas tak potichu, aby to tentokrát mohl přeslechnout. Vezme polštář a praští ho jím.*Proč asi trapné? Bože.. *Zaskučí a následně si do toho polštáře skryje obličej. Ani se na něj nepodívá po jeho další otázce a jen mlčí. Správnou odpověď si z toho si z toho asi vyvodí sám.*

Cože? Tak to není. *Teď je trochu rozpačitý on.* Nebylo mi to nepříjemné. *Přizná. Právě naopak. Bylo to skvělé. A taky bolestné, jako každodenní připomínka toho, co nikdy nebude moct mít. Nikdy by to však neoznačil za nesnesitelné.* Vždycky když řekneš nic, to neřeš, je to vlastně něco, co bych fakt měl vědět. *Uchechtne se. Vždyť ji moc dobře zná, vážně čeká, že se před ním vykecá.* Pořád tě můžu zlechtat a donutit tě, abys to zopakovala. *Vyhrožuje jí. A oba dva moc dobře ví, že to klidně udělá a je jedno, že jim je přes dvacet a ne deset. Schválně se k ní přesune ještě blíž, aby dodal svým slovům váhu. Je trochu uklidňující vědět, že oba dva nemají ponětí, co s jejich situací dělat. Jen tiše přikyvuje, alespoň do doby, kdy zmíní to, že by se z nich stali kamarádi s výhodami. Zalétne pohledem k její tváři. Ne, to by určitě nešlo. Nemohl by s ní jen spát. Zničilo by ho to, být jí tak blízko, moct ji mít, a pak ji nechat být, předat ji někomu jinému, s kým bude mít budoucnost. Nejraději by teď do něčeho praštil, a to mu záchvaty vzteku nebyly zrovna blízké. Tohle bylo tak hrozně nefér. Proč se nemohl zamilovat do kohokoliv jiného? A stejně, ačkoliv věděl, jak špatný je to nápad, uslyšel se promluvit, ani by to plánoval.* Nemůžeme? *Zeptá se tiše.* Možná to mezi námi nemusí být divné. *Neshody, hádky, vzdálenost, prošli spolu celou univerzitou. A ten polibek přeci zvládli taky skvěle ignorovat. Až nyní zase přišel na přednes, ale do té doby spolu jednali stejně jako předtím, anebo se o to alespoň snažili.* Přestáli jsme hodně věcí. A vždycky jsme zůstali kamarády. *Měl by rozhodně přestat. Připravoval si půdu pro opětovně zlomené srdce, ale stejně si v tom odmítal zabránit. Nikdy si neodvažoval doufat v to, že by po něm toužila stejným způsobem, jako on po ní. Ale chtěla ho. Co když to byla příležitost, jak ji donutit smýšlet o něm jinak? Co když to byla jeho šance? Hrál tak dlouho u zdi. Už byl unavený z předstírání. A kdyby se nic nezměnilo, a pořád ho měla ráda jen platonicky, bude prostě dál předstírat, že ani on to necítí jinak a jejich kamarádství zachrání za každou cenu. Ale mohl by ji mít, alespoň na chvíli. Na chvíli by si mohl namlouvat, že je doopravdy jeho. Zaškubou mu koutky, když ho praští polštářem.* Zákeřný útok? Fajn. *Natáhne se a okamžitě ji začne lechtat na žebrech, kde to nesnášela.* Omluv se. *Vyzve ji s hranou vážností, než si uvědomí jednu věc, která mu předtím nedocházela. A její mlčení je dostatečnou odpovědí.* /Do háje./ *Bez přemýšlení ji palcem pohladí po tváři. Kde se celé ty roky schovávala? Kdyby věřil na osud, možná by si vážně namlouval, že bylo uschována jen pro něj, ačkoliv to nebyla pravda. Sama se rozhodla, kam se bude její život ubíhat, jednou by měla patřit někomu jinému a on si ji pro sebe jen snažil ukrást. Ale mohl se mu někdo divit? Celé ty roky tajného obdivu. Každý má jen určitý pohár trpělivosti.*

Aha.. *Je z toho čím dál více zmatenější.* Fajn, fajn, fajn.. Řekla jsme, že mě klidně můžeš mít, jo? Ale to jsme si vyjasnili, že je vlastně špatný nápad no a... *Vloží si hlavu do dlaní.* Proč se to všechno musí tak komplikovat? *Je naštvaná na samu sebe, že k němu začala něco cítit.* Hlavně mě nelechtej. *Poposedne si kousek od něj, jako by mu to v tom mělo zabránit.*/Ano, protože by bylo o tolik těžší se o pět centimetrů více natáhne,. Lio.. Jak ty jsi udělala vysokou je mi pořád záhadou./*Jak řekla, má tak nějak pocit, že ať se rozhodnou udělat cokoliv, vždycky to už mezi nimi bude jiné. Když na to nebudou svádět téma rozhovoru, stejně na to jak toho druhého chtějí budou myslet a bude to zvláštní. A když si spolu začnou? Jak by se mohli spolu vyspat a pak klidně být jen dále kamarádi? Dost ji překvapí, že o tom Daren vůbec uvažuje, ale na druhou stranu.. Ano, bojí se toho, co by to mohlo znamenat, že už se spolu nebudou třeba bavit, jelikož to poté bude divné, ale nebude to divné tak jako tak?*/A jestli mě bude poté, co se spolu vyspíme, bolet vidět ho s některou jinou dívkou, bude to jedno. I kdyby se mezi námi nic nestalo, byla by to muka.* Ty myslíš, že bychom to.. Měli zkusit? *Zeptá se pro jistotu a lehce si skousne ret. Neví, jestli si více přát, aby jí řekl, že si to vyložila špatně a nebo to, že si to vyložila dobře. Kvůli jeho provokování ho praští polštářem.* Zasloužil sis to. *Má chuť na něj vypláznout jazyk jako malé dítě, ale to už ji začne lechtat a ona neodolá smíchu.* No tak.. Nech toho.. *Řekne, když se zrovna nesměje a snaží se ho odstrčit.* Ne, zasloužil sis to. *Řekne tvrdohlavě a vystrčí bradu, aby ještě utvrdila svůj postoj a dala dost jasně najevo, že se omluvit nehodlá. Jak se zdá dojde mu, co tím tichem říkala. On byl první, kdo ji políbil. A moc by si přála, aby byl i poslední, což nejspíše nehrozí. Když ji pohladí palcem po tváři, sklouzne jí pohled z jeho očí k jeho rtům a zase zpátky. Ani si neuvědomila, že lehce pootevřela rty, v tiché pobídce.* /Tohle je tak špatný nápad../

*Nejspíš to sám zrovna moc nevyjasnil, ale jak by jí mohl vysvětlit, že kvůli tomu, co k ní už dlouho cítí, je být jí nablízku vždycky jako požehnání i prokletí zároveň? Občas si doopravdy nemohl vybrat. Ale nikdy nepřestala být jeho kamarádkou, doopravdy byla člověkem, který mu vždy naslouchal, který mu rozuměl a pomáhal mu, s nímž mohl být sám sebou a smát se od srdce. Právě proto se tolik bál, že o ni přijde.* Oh... *Zamrká. Tělem se mu šíří známé teplo, jež má spojené jen s ní, vřelý příliv citů smíchaný s marnou touhou. I když možná tak marná nebyla?* /A ty bys to chtěla?/ *Nevím, jak na to reagovat.* /Mně stejně neutečeš./ *Pomyslí si pobaveně, když se trochu odtáhne, ale je toho tolik, co si potřebuje srovnat v hlavě. Nerad vynášel unáhlená rozhodnutí. A to, co nadhodila, ačkoliv ve vtipu... svádělo k souhlasu. Mohla by to být jeho šance. A kdyby to nevyšlo, určitě zvládne jejich přátelství napravit, musí. Stejně se po Selekci budou muset rozloučit, téměř se neuvidí. Jestli byl někdy čas riskovat, tak nastal nyní.* Jo. *Odpoví jednoduše, ale tím slovem na sebe přebírá veškerou zodpovědnost. Pokud se to pokazí, bude ho moct nenávidět a on to pochopí. On je ten, kdo smazal poslední hranice, jež mezi nimi existovaly. Trošku ji poškádlí, když si všimne jejích rozpaků, ale nečeká za to tak podlou reakci. Nemůže se pak Lia divit, když jí oplatí podobně.* Tak to ani náhodou. *Popře to a lechtá ji dál, v zásadě ji svalí na postel a musí se smát, když se pod ním svíjí a snaží se ho odstrčit. Napjatá atmosféra jako by mezi nimi alespoň na chvíli polevila.* /Zvládneme to./ *Pomyslí si. To, co měli, bylo příliš výjimečné. I když se zrovna hádali, jako by si vzájemně už odpouštěli. Až příliš jim na sobě záleželo. A pokud to nezkusí teď, bude moct už jen po zbytek života litovat.* Omluv se. *Jeho hlas o něco klesne, teď je téměř svůdný. Všimne si pohledu, kterým sklouzla k jeho rtům. A jakkoliv ho ty její plné lákají k polibku, místo toho nakloní hlavu a políbí ji na krku. Značí si cestičku po celém hrdle, odhodlaně a vemlouvavě. Kolenem rozdělí její stehna a schválně ho provokativně přitlačí k jejímu klínu. Zuby lehce skousne lalůček ucha a jemně potáhne.* Omluv se... *Hravě výhružný tón, pronesený již trochu ochraptělým hlasem, slibuje nespravedlivou ale mučivě slastnou pomstu, pokud se mu rozhodne nevyhovět.*

*Nakonec mu zopakuje, co si předtím zamumlala. Nechtěla, ale taky nechce, aby ji lechtal, při čemž by se stejně přiznala. Trochu si od něj odsedne, aby byla dále, i když je to vlastně jedno, stejně bude jemu na dosah. Neví, co si přát více. Aby souhlasil a oni se stali přáteli s výhodami, nebo aby to označil za ten nejstupidnější nápad, co ji mohl napadnout. Několikrát si představovala jaké by to bylo s ním. Až by se styděla přiznat kolikrát a co vše v jejích představách dělali. Potvrdí se jí, že to myslí vážně, ale ona na něj pořád nejistě zírá.*/ Opilý není, to bych na něm poznala../Dobře.. *Řekne jen a pořád ho sleduje.*/Vážně to chce? Snad to neřekl jen kvůli mě.. Ale zase to zmínil první, teda aspoň doufám, že řekl. Bylo by možné, že by ke mě cítil něco více? Ne, je to jen chtíč, sám řekl, že mě chce. Nesmím si dávat velké naděje, že by se to mezi náma změnilo v tomhle ohledu. Vyspal se s několika holkama, pro něj je to jen sex, ne jako pro mě. Ale zase na mě mu více záleží../*V hlavě jí lítá jedna myšlenka přes druhou, je zmatená a neví co si o tom myslet. Jedna její část chce věřit, že je to pro něj taky něco více, než jen sex, ale druhá jí připomíná, že on se vyspal s několika dívkami a do všech nebyl zamilovaný a asi je ani dlouho neznal.* Vždyť mě ani nemáš právo lechtat! Začal sis! *Zaúpí a zasměje se. On jí provokoval s tím, proč by to mělo být trapné, se bavit takhle o sexu a o tom, že je pořád panna. Ona mu to oplatila tak, že ho praštila polštářem. To ona je tu v právu a rozhodně se za to nebude omlouvat. Když konečně přestane a chce o ní, aby se omluvila, odmítne to. * Ne. *Řekne znovu s pohledem upřený na jeho rty, které jsou tak blízko.*/Stačil by kousek../*Než stihne něco udělat, ucítí jeho rty na svém krku a trochu překvapeně vzdychne. Cítí jeho koleno, které se tlačí do jejího klína a skousne si ret, aby nezasténala.*/Co mi to jen dělá?/ Nemám za co. *Namítne tiše hlasem, který je lehce rozechvělý. Neudrží své ruky, které se vydaly na průzkumnou výpravu. Dostala se pod jeho košili, kde ho pohladila po jeho hrudi.*

*Věděl, že tenhle nápad nepatřil k těm nejlepším, co kdy měl. Nejspíš to skončí katastrofou. Ale byl už unavený z toho předstírat, že k ní nic necítí, že po ní netouží. Nemohl jí říct, že ji miluje, ale možná... by ji mohl donutit o něm smýšlet jinak než jako o kamarádovi. Měla ho ráda, a očividně ji přitahoval. A to byl přeci dobrý začátek. Měl pár měsíců na to, aby to zkusil, pak už bude pozdě. Bylo načase trochu zariskovat. Nechá tak svá slova dopadnout, aby si to i ona mohla rozmyslet, ačkoliv to ticho ho drtí. Zkusí to rozptýlit žertováním, a když ho za to dobírání praští, oplatí jí to lechtáním a nutí ji se omluvit.* Ale tys mě praštila, to je horší. *Stojí si za svým a s úsměvem na ni hledí, ale zastane v lechtání, když už podezřele moc lapá po dechu. Když se však odmítne omluvit a místo toho se mu zahledí na rty, uvědomí si, jak jsou blízko. Možná bylo na čase otestovat, zda by to mezi nimi mohlo fungovat. Nikdy s nikým nevedl kamarádství s výhodami. Jednak neměl moc přátel, a hlavně dívky pro něj byly jen záskokem na jednu noc, kterým si pokoušel z hlavy dostat Liu. Líbá ji na krku a kolenem se vklíní mezi její nohy.* Špatná odpověď. *Zhodnotí to a přivře oči, když Lia dlaněmi vklouzne pod lem košile. Narušuje mu to soustředění, ale až moc touží po tom, aby se ho dál dotýkala. Proto ho stojí dost vůle se odtáhnout, ale jen proto, aby si košili rozepnul a stáhnul ji z ramen. Odhodí ji bokem a v dlaních sevře lem Liina červeného trička. Muselo to být přeci něco za něco, no ne? Jakmile ji zbavil toho kusu oblečení, sklonil se k ní, aby polibky zasypal i její dekolt. V dlani promne jedno ňadro a palcem pohladí ztuhlou bradavku, která je díky vzrušení snadno znát i přes látku podprsenky. Kolenem dále vyvíjí určitý tlak na její klín a nyní jím schválně začne kroužit, zlehka ji tím dráždí a podporuje tak její roztoužení. Stále přes onu bariéru obemkne jednu z bradavek rty a drobně skousne.* Omluv se. *Vyzve ji klidně, ačkoliv již cítí, že má v kalhotách těsno a to přitom ještě téměř nic nedělali. Jenže Lia na něj měla větší vliv než kdokoliv jiný. Tahle hra na kočku a myš ho až příliš fascinovala a bavila, než aby teď přestal. Pro jednou se jí mohl dotýkat způsobem, kterým vždycky chtěl a hodlal toho náležitě využít a k tomu z ní vymámit i tu omluvu za to, že ho praštila. Ne, že by o tu omluvu tolik šlo, spíše chtěl vidět, nakolik ji dovede vydráždit, kdy odsune stranou pýchu a tvrdohlavost v prospěch toho, aby jí vyhověl a dovedl ji k vytouženému uvolnění.*

Ne, to teda není. Já se kvůli tobě cítila trapně a červenala jsem se. Tebe jsem jednou praštila a to polštářem a nijak silně. Tě to nemohlo ani bolet. *Zdá se jí neférové, že ji kvůli tomu začne lechtat. I když se to brzy zvrhne a on ji začne přemlouvat jiným způsobem, aby se mu omluvila. Sice si řekli, že by mohli zkusit se vyspat spolu, jeden druhého přece chtějí, ale nečekala, že to udělají dneska večer.*/Nenechá mě pak jen tak, že ne?/*Asi by se hnala za ním a rozdala si to poté s ním třeba i na chodbě. Roky potlačované touhy udělají svoje. A když ho má teď tak na dosah je nemyslitelné, aby přestali. Odmítne se mu omluvit, i když ji přesvědčuje polibky na krku a kolenem vklíněným mezi jejími stehny. Ruce jí vklouznou pod jeho košili a obdivují jeho vypracovanou hruď. Párkrát i už viděla, když spolu byli třeba u bazénu nebo tak, oči se na ni vynadívaly, i když samozřejmě nenápadně a teď nastal čas, aby neobdivovala to jak vypadá, ale to jak jsou jeho svaly pevné. Prvně se zamračí, když se odtáhne, ale když si sundá košili, na tváři se jí objeví spokojený úsměv. Ochotně se nadzvedne a pomůže mu dostat ji z jejího trička, takže zůstane jen v černé podprsence. Chvilku má chuť se zakrýt a druhou se zase zbavit i jí, ale zatím si ji nechá, zaměstnaná jeho polibky. Spokojeně zasténá, když jí lehce skousne bradavku a přitiskne se mu, pobízející ho, aby pokračoval.* Fajn.. Omlouvám se, moc se ti omlouvám, jen nepřestávej.. Prosím. Jinak se asi zblázním. *Přizná a zadívá se na něj. Určitě nebude tak krutý, aby ji nechal takhle, že ne? Stejně by tím mučil i sám sebe. Cítí důkaz jeho touhy a na chvilku se jí na tváři mihne podlý úsměv. Ruka jí sklouzne ke středu jeho kalhot, kde je značná vyboulenina, po které ho lehce pohladí.* Pokračuj.. *Zašeptá a natáhne se k jeho rtům, aby ho políbila.*

Trapně se holt člověk občas cítí a červenáš se často, ale polštářem člověk nedostane denně, takže ne, jsem na tom hůř, ty bys měla být zvyklá. *Z legrace se s ní dohaduje a bere své přesvědčení jako výmluvu, proč ji lechtat, jenže je to dostane do těsné blízkosti, která je příliš lákavá na to, aby to nechal jen tak. Ochotně si sundá košili, když se její ruce dají na průzkum, teď už jim nic nebrání a on vítá její doteky. Nyní ji však zbaví trička pro změnu on, aby ji mohl provokovat, dokud se mu neomluví. Její sten ho donutí zavřít oči, sám cítí, jak mu kalhoty začínají být těsné a vůbec tomu nepomáhá, když se k němu takhle tiskne.* Vidíš, ani to nebolelo. *Pronese ochraptěle. Vzápětí už ji náruživě políbí, konečně znovu ochutná ta sladká ústa, na než jej vzpomínka mučila celé týdny od toho polibku v luxury baru. Jazykem zkoumá všechna zákoutí, nedrží se zpět. Jak by taky mohl? Tak dlouho přesně po tomhle touží. Jenže stejně tak chce polibky pokrýt každý kousek její odhalené kůže. Odtrhne se od jejích rtů a zalapá po dechu, když se její dlaň přitiskne k jeho znatelné erekci. I přes látku kalhot je ten dotek téměř elektrizující. Zadívá se na ni téměř zmučeně, když musí zavrtět hlavou.* Nemám tu kondom, Lio. *Jak jen by si nejraději vynadal. Nechtěl nic jiného, než je oba zbavit oblečení a pomilovat se s ní. Ale možná to bylo dobře. Šlo o její poprvé a ona si rozhodně zasloužila něco speciálního. Přesto ji však nehodlá nechat trpět. Když se k němu natáhne, polibek jí ochotně oplatí, zatímco jeho prsty najdou zapínání podprsenky. Stáhne jí ramínka, hezky jedno po druhém, aby následně znovu opustil její rty a ty své přemístil na odhalené ramena. Odhodí ten zbytečný kus oblečení někam bokem, ústy nyní zkoumá její hruď. Znovu do ruky vezme jedno ňadro, více než spokojen s faktem, jak přesně mu pasuje do dlaně, a jak hebká je její kůže. Mezi ukazováčkem a palce si hraje s tvrdým vrcholkem, zatímco ten druhý dráždí jazykem a zuby, dokud Lie neunikne další toužebný sten, jež jej ponoukne k tomu, aby se vydal ještě níž. Šortky i kalhotky jí stáhne z boků a nohou naráz, přičemž na chvíli zastane, aby mohl obdivovat pohled, jež se mu naskytne. Byla ještě krásnější a víc sexy, než si kdy představoval. A že si ji představoval často, byl středobodem jeho tužeb, všech těch prvních teenegerských snů, i dospělých fantazií. Nikdy však nevěřil, že by se byť jen jedna z nich měla stát realitou. Možná proto na ni koukal jako na splněný sen. Vzal jí nohu pod kolenem, aby ji pokrčila a on se mohl nahnout a políbit ji na vnitřní stranu stehna. Nespěchal, líbal všechny ta citlivá místa, včetně třísel nebo podbřišku, občas hravě kousl, ale schválně se vyhýbal místu, kde po tom toužila nejvíce. Až po chvíli se nad ní smiloval, sám příliš netrpělivý na to zjistit, zda bude chutnat stejně sladce jako její ústa. Jazykem jen krátce přejede po klitorisu, než táhne dlouhou čáru mezi jejími stehny, aby se znovu vrátil a věnoval se tomu nejcitlivějšímu místu. A znovu. Mění tempo, občas dokonce přestane a jen škádlivě líbá, hraje si okolo, než do ní pronikne ukazováčkem a tlumeně jí zasténá do kůže. Ode dneška nejspíš bude nosit kondomy po kapsách.*

Jenže zvyklá nejsem a ty jsi mě nemusel tak provokovat. *Našpulí na něj rty. Brzy se zbaví trička, což se jí dost líbí, věc která se jí ale nelíbí je, že z ní skutečně vymámí omluvu, kterou mu podle sebe nedlužila. Jenže se bála, že přestane, pokud se mu neomluví. A přestat s tím, co dělá je to poslední, co by si přála.* Hmm.. *Zamručí. V duchu si pořád myslí svoje a toho, že ho praštila nelituje. Jeho polibek ji ale zaměstná natolik, aby si s tím vůbec nelámala hlavu. Oplácí mu ho se stejnou náruživostí a marně se nad ním snaží získat navrch. Aspoň ho může podráždit dotykem. Dlaní mu přejede po vyboulenině v kalhotách.* No jo.. *Nespokojeně se zamračí.*/No snad nám tohle vydrží a není to jen dnešní noc./*Ráda by to dotáhla do konce. Hned zítra si zajde k doktorce a začne brát antikoncepci, jen pro jistotu, kdyby se opakovalo to co dneska a on neměl ochranu s sebou. Sice ho miluje a chce to, ale že by chtěla riskovat těhotenství? To zase ne. Neví, co by si poté počala. Její podprsenka brzy zmizne stejně jako tričko a ona odolá pokušení se mu zakrýt. Její tváře jsou stejně lehce narůžovělé, je přece jen první, kdo ji takhle vidí.*/Co když se mu nelíbím, Určitě viděl i hezčí holky s většíma prsama../*Nikdy moc svou postavu nekritizovala, nebyla ten typ holky, co o sobě říká jak je hnusná a tlustá, nebo to aspoň neříkala tak často, ale když je s Darenem a zvlášť teď se bojí, co na ni řekne. Zasténá jeho jméno a tím ho pobízí, aby rozhodne nepřestával se svou činností a dále jí dráždil bradavky. Lehce se nadzvedne, aby mohl lehčeji sundat i její zbývající oblečení a následně se před ním ocitne úplně nahá.* Líbí se ti, co vidíš? *Zeptá se provokativně a přitom by si zároveň přála i upřímnou odpověď. Jeho pohled dost naznačuje, že je s tím co vidí spokojený, ale chce to pro jistotu i slyšet. Ochotně pokrčí nohu a zavře oči, když ji začne líbat na podbřišku a tříslech. Ráda by i více, což on moc dobře ví a netrpělivě vzdychne.* Darene.. *Nemůže uvěřit a ani pochopit, co s ní dělá a to teprve začal. Celé ty roky snila a představovala si jaké by to bylo s ním a teď ví odpověď. Nikdy se necítila tak úžasně jako teď. Rukama se drží přikrývky, zatím co ho sleduje jak ji uspokojuje ústy v jejím klíně. Nečekala by, že tenhle pohled někdy uvidí a už jen to ji nutí ho chtít více a více.*

*Nad tím mu už jen zaškubou koutky. Měl rád pravdu. Ale s Liou to tak snadné nebylo, uměla být zatraceně tvrdohlavá, takže když z ní, nečestně, vymámí omluvu, je to pro něj malé vítězství. A zároveň tak trochu pobídka, aby pokračoval, jelikož pokud ho chtěla natolik, aby dala stranou vlastní pýchu a pokořila onu pověstnou zarputilost, ani nemohl jinak. A ačkoliv by nejraději pokračoval, věděl, že si zasloužila něco lepšího a taky, což je největší problém, tu neměl kondom. A pochyboval o tom, že by ona brala prášky. Jak ale mohl čekat, že by se to dnes takhle zvrtlo? Pořád to působí trochu neskutečně. Možná se probudí ve své posteli a zjistí, že tohle byl jen sen. Teď si to ale hodlá vychutnat. Postupně ji zbavuje oblečení, dokud není úplně nahá a on si může vychutnat pohled, který se mu naskýtá. Ačkoliv pronese tu provokativní poznámku, všímá si těch červených tváří a náznaku nejistoty.* Líbí. Jsi perfektní. *Ujistí ji s polibkem na vnitřní stranu stehna. Schválně ji ještě chvíli dráždí, než ho netrpělivě pobídne, a teprve pak se podvolí a začne ji skutečně uspokojovat ústy. Nespouští z ní přitom pohled. Ty výrazy, které se jí střídají ve tváří, způsob, jakým zatíná ruce do prostěradla a hruď se jí těžce zvedá pod trhanými nádechy, to vše jej rozpaluje ještě víc a nutí ho snažit se o vymámit z ní další hlasité vzdechy a steny. Pronikne do ní nejdříve jedním a po chvíli i druhým prstem, ale je dostatečně vlhká na to, aby nepohodlí bylo jen krátké a mizivé oproti rozkoši, kterou jí přináší. Bere její tělo jako hádanku a je dostatečně trpělivý na to, aby poznat, co přesně ji dostane do stavu extáze. Vnímá její reakce, nepatrně zrychlí tempo, když mu začne vycházet vstříc, dokud konečně nedosáhne vrcholu. Pozná ten moment, kdy zčervená, zadrhne se jí dech a vnitřní stěny se těsně stáhnou kolem jeho prstů. Přesto ještě chvíli pokračuje, dokud největší vlna neodezní, a až následně se narovná a rukou opustí její klín. Opatrně si lehne vedle ní na bok, prsty zamyšleně kreslí kroužky na jejím boku.* Všechno v pořádku? *Zeptá se zvědavě i lehce nejistě. Stále měl obavy, aby si to nerozmyslela a on tímhle teď nepokazil celé jejich přátelství.* Mimochodem, na někoho, kdo se předtím s nikým nelíbal, to umíš poměrně obstojně. *Usměje se a jeho tón je nyní očividně dobíravý, nechce, aby tohle něco změnilo na způsobu, jakým se škádlí nebo spolu jednají, i kdyby spolu měli spát. Pro něj to pořád byla jeho Lia. Jen pro jednou o něco méně nedosažitelná a to se mu více než jen líbilo.*

*Nejraději by mu řekla, aby si zašel pro kondom k sobě a hned se vrátil, ale zdá se jí to trochu moc. I když ho dost chce.. Počká si. Jen doufá, že si to Daren nerozmyslí do příště, kdy se uvidí. Pro jistotu si zajde zítra doktorovi, aby jí dal prášky, jelikož nechce, aby se tahle situace opakovala. Kdyby je u sebe měla a brala je, mohli by klidně zajít dále. Jenže jak mohla čekat, že se spolu s ním prvně pohádá a poté když si přijde promluvit do její komnaty se shodnout na tom, že oba chtějí toho druhého a stane se tohle? To, že ji bude nahou líbat v posteli a obdivovat její tělo nečekala. Nevěřila, že by se tenhle její sen stal realitou. Má chuť se zakrýt před jeho pohledem, stydí se a bojí, že nedosáhne toho, co viděl u jiných dívek, které vypadaly určitě lépe, než ona. Usměje se, když ji nazve perfektní a na chvilku uvěří tomu, že by mohl mluvit pravdu. Že by skutečně mohla být perfektní. Ruce zatíná do prostěradla, když jí začne uspokojovat ústy a trhavě se nadechuje. Dokáže ze sebe vymámit jen vzdechy a sténání jeho jména. Smysluplnou větu by nedokázala sestavit ani kdyby na tom závisel její život. Pozná, když přidá druhý prst a prvně je to trochu zvláštní, ale brzy jí to začne být více příjemné, než předtím. Začne mu vycházet vstříc a jen tak tak se drží, aby se nenechala tak moc unést až k tomu, že by si ho přidržela v klíně, ještě blíže. Cítí, že se blíží ke svému vrcholu a najednou to přijde. Zasténá nahlas jeho jméno a zavře oči.*/Tohle je nejlepší noc v mém životě./*Chvilku jí trvá, než se zase vzpamatuje a přikývne.* Víc, než v pořádku. *Ujistí ho a převrátí se taky na bok, čelem k němu. To, že je jaksi nahá ji teď nezajímá. Stejně už nemůže vidět více, než viděl.* Neprovokuj, nebo tě znovu praštím tím polštářem a to už ze mě omluvu nevymámíš. *Vymámí. Určitě by si našel způsob jak to udělat, stejně jak to zvládl udělat teď. Nicméně je čas na to, aby se karty obrátili, ne? Lehce se usměje.* To, co jsi udělal bylo úžasné a já ti to chci oplatit. *Rozhodne se Přiměje ho, aby si lehl na záda a tentokrát ho ona začne líbat na krku. Přes krk a hruď se dostane až k lemu jeho kalhot. Rozepne mu pásek a stáhne je dolů. Prvně ho provokativně pohladí přes látku boxerek, než sundá i ty. Těžko říct, kde se tohle v ní vzalo, ale moc dlouho neváhá a vezme jeho chloubu do ruky. Dlaní přejde po celé jeho délce nahoru a dolů. To, že on byl její první polibek a nikdy s nikým nespala zase neznamená, že neví co a jak, takže ho po chvilce napínání vezme do úst a přitom se mu pořád dívá do obličeje. Ujišťuje se, zda je mu to pořád příjemné, protože kdyby ne, hned by přestala.*

*Nemohla tušit, jak moc svá slova myslí upřímně. Neměla ponětí, jak dlouho ji miluje a že ona pro něj byla doopravdy perfektní, ačkoliv nedosažitelná, a že ostatní ženy naopak nikdy nemohly ve srovnání s ní uspět. Ačkoliv tu nemá kondom, hodlá ji k vrcholu dovést alespoň ústy, když tak sladce prosila, aby nepřestával. Přesto na to jde pomalu, nespěchá a nechává ji si zvyknout na všechny ty nové pocity. Trpělivě ji uspokojuje, přestože pokaždé, když zasténá jeho, by se nejraději vykašlal na kondom a vzal si ji tady a teď. Když se však rozechvěje a dosáhne orgasmu, cítí se spokojený, ačkoliv z toho sám nic neměl. Klidně by to udělal znovu. Bylo až moc fascinující ji pozorovat a bože, miloval ji snad ještě víc. Pro jednou se to uvědomění obešlo bez bolesti, zvlášť když se na něj tak rozverně podívala. Uklidnilo ho to. Nic se mezi nimi přeci jen nezmění. Určitě zvládnou být i kamarádi s výhodami. A možná, jen možná, by mohl doufat v to, že by si mohla uvědomit, že by mohli být dokonce víc než to.* Chceš se vsadit? *Líně se pousměje a pozvedne obočí. Málokdy se vsázel o něco, co nemohl vyhrát, to ona věděla, tudíž byl dost sebejistý v tom, že by z ní určitě další omluvu vymámil.* Nemusíš mi nic oplácet. *Ujistí ji, ačkoliv mu při tom konstatování vyschne v ústech a jeho vlastní vzrušení se jasně připomene.* /Ale kuš./ *Nedělal to proto, aby ji donutil mu to oplatit, zvlášť když teď věděl, že měla nulové zkušenosti s něčím podobným. Přesto se nevzmůže na protest, když ho zatlačí do ramene a ochotně si lehne. Tiše zamručí, když ho začne líbat na krku a jeho ruce si samy najdou cestu zpět k jejímu tělu, když dlaněmi přejede po bocích a znovu podebere její ňadra. Bylo nejspíš dost jasné, jakou část jejího těla měl momentálně nejraději. Nemohl se ubránit představě toho, že kdyby měli ochranu, nejspíš by ji teď nechal klesnout na jeho délku a rozdal si to s ní právě takhle. Ona navrchu a on s tím nejlepším výhledem.* /Do háje./ *Jak člověk jednou ochutnal, už to šlo z kopce. Jak vůbec teď zvládne fungovat, když ví, že ho Lia chce stejně jako on ji? Sleduje ji, jak se polibky přemístí až k lemu kalhot. Trochu se nadzvedne, když ho jich zbavuje a zatne čelist, když ho znovu hladí přes boxerky, jež toho už ale moc neskrývají.* /Provokatérka./ *Měl pocit, že nikdy nebyl takhle tvrdý. Dělala s ním hrozné věci. Brzy jsou pryč i boxerky a ona ho obemkne dlaní. Slastí přivře oči, ale tenhle dotek nemá ani zdaleka na tu chvíli, kdy si ho jeho milovaná a nevinná Lia vezme do úst.* Sakra. *Zakleje nahlas, když nahlas zavzdychá. Byla tak opatrná, ale o to víc ho rozpalovala, protože věděl, jak nové to pro ni je a stejně ho uspokojovala.* Jo, Lio... *Jeho hlas je značně ochraptělý a poznamenaný vzrušením. Nejdřív ji nechává určovat vlastní tempo, ale až se zdá více sebejistá, zaplete jí prsty do vlasů a pomáhá jí v tom najít rytmus, který ho dost rychle nese směrem k vlastnímu vyvrcholení. Jeho dech je, podobně jako vzdechy, tichý a nepravidelný. Ani na okamžik z ní nespouští oči. Tenhle pohled si bude stoprocentně pamatovat až do konce života a nejspíš bude zdrojem dalších neslušných fantaziích s ní v hlavní roli.* Už... budu... *To varování slouží hlavně jí. Nechce, aby byla nepříjemně překvapena. Ale je to taky to poslední, co zvládne říct, protože slast jako mravenčení putuje páteří, rozlévá do těla horkost, až se nashromáždí v podbřišku a on tak konečně dosáhne uvolnění.*

*Takhle skvěle se snad ještě nikdy necítila. Pořád nemůže uvěřit, že se to děje a kdyby měli ochranu, šlo by to i dál.*/Že to není jen nějaký skvělý sen?/*Ví, že to nic neznamená, teda nejspíše ne ro něj, vyspal se s tolika dívkami a to, ž ji chce neznamená, že ní něco cítí jako ona k němu, ale stejně.. Tohle je skvělé.* Noo... *Pokýve hlavou ze strany na stranu.* Možná příště bych se i vsadila, pokud ze mě tu omluvu bude mámit takhle. *Usměje se na něj a prohrábne si vlasy. Pár jich má v obličeji, tak si je dá n stranu, aby jí nekazily ten skvělý výhled na polonahého Darena, který leží v její posteli s vybouleninou v kalhotách.* Já vím, ale chci. *Ví, že by po ní nic nechtěl, ale chce ho potěšit stejně jako on potěšil ji. Aspoň to zkusit. Teď je nad ním ona a začne ho prvně líbat na krku, přičemž postupuje pomalinku níž a níž. Sama spokojeně vzdychne, když jí podebere ňadra. Prvně mu svlékne kalhoty, musí mu přece oplatit to dnešní provokování a tohle je ideální šance, kterou si nesmí nechat ujít, takže ho pohladí i přes látku boxerek. Všimne si jak zatnul čelist a rozhodne se nad ním slitovat. Svlékne mu je také a lehce si skousne spodní ret. Ani neví, co čekala. Nikdy nahého chlapa neviděla, nemá s čím srovnávat, ale tak nějak tipuje, e by ve srovnání ostatními muži Daren jasně vyčníval.*/A tohle s ním skutečně dělám já?/*Prvně použije dlaň, kterou se pohybuje po celé jeho délce a když si začne být jistější, vezme ho do úst. Nedokáže ho sice pojmout celého, ale dle jeho reakce mu to snad ani nevadí. Kdyby mohla, usmála by se po jeho nadávce a zavzdychání.*/Jeho hlas zní tak sexy./ *Prvně začne pomalu, jelikož je to poprvé, co něco takového dělá, je dost opatrná a nejistá. Dokonce je ráda, že jí začne pomáhat tak, že si zaplete prsty do jejích vlasů. Celou dobu ho sleduje, odmítajíc přijít byť jen o sekundu pohledu na něj, jeho tvář ve které se zračí uspokojení. Chce to dotáhnout až do konce a proto, když jí řekne, že už bude, neodtáhne se a polkne. Je to zvláštní, trochu slaná chuť, ale ne nepříjemná. Klidně by to celé zopakovala znovu. Sama se cítila skvělé, hřišně.* Hádám, že už nebudeš namítat nic k tomu, že jsem ti to oplatila. Vypadáš spokojeně. *Poznamená a lehne si na bok.* Nechceš tu dneska zůstat? *Je už docela pozdě a ona je unavená, za chvilku nejspíše usne a ráda by, aby tu on zůstal. Ale pokud bude chtít odejít, pochopí to, ačkoliv by ji to mrzelo. Všimne si na zemi svého trička, které je delší, skoro pod zadek a zakryje ji aspoň trochu. Pořád je trochu zvláštní tu v jeho přítomnosti být rozvalená nahá.*

*Chvíli se bál, že to teď mezi nimi bude zvláštní, ale její poznámce se musí zasmát a více se uvolní.* Hmm, začínám mít pocit, že bys mi brzy začala odporovat jen proto, abych z tebe následně tahal omluvy. *Prohlásí s hraným podezřením. Když si shrnuje vlasy, rád jí za ucho zastrčí ještě pár zbylých pramínků. Kolikrát si přesně tohle přál? Chovali se vážně téměř jako pár, i když věděl, že je to z jejího pohledu jen o vzájemné touze. Bylo lehké podlehnout té iluzi. Ačkoliv zná Liu nejspíš lépe než kdokoliv jiný, přesto ho trochu překvapí, když se mu rozhodne jeho laskavost oplatit. Po jejím ujištění už se nezmůže na námitky, až moc si přeje, aby pokračovala. Přesto se jí nechce přestat dotýkat, a když uteče mimo jeho dosah, dokonce se nespokojeně zamračí. Už snad posté zalituje, že tu nemá kondom, ačkoliv je to určitě dobře, vzhledem k tomu, že její poprvé by rozhodně mělo proběhnout více romanticky. A on se o to postará. Po dnešku si je jistý, zachová se jako největší sobec, ale nehodlá se o ni teď dělit a chtěl od ní všechno. Chtěl být její první, a nejlépe i poslední. Provokace je od ní téměř krutá, vzhledem k tomu, že nikdy nebyl takhle vzrušený, ale stejně se mu v pohledu mihne pobavení, když si ho tak pozorně prohlíží a kouše si ret.* Víš, že se mě můžeš i dotknout? Nerozpadnu se nebo tak. *Popíchne ji s tím svým typickým úsměvem, díky kterému si namotal každou holku, kterou chtěl. Bohužel zapracovala karma, jelikož brzy musek zanadávat nad těmi pocity, které vyvolala, když ho vzala do úst. Už od dob na univerzitě věděl, že je snaživý student, tudíž ho nepřekvapovalo, že si dávala záležet a velmi rychle pochytila, jak na něj. Neodolá a zaplete jí prsty do vlasů, trochu zrychlí tempo, ale ovládne se, aby jí ještě i nevycházel vstříc, i když bylo momentálně těžké myslet na nějaké ohledy. To poslední, na co se zmůže, je varování, ale ona přesto nepřestává a on už nedokáže oddalovat vyvrcholení o nic déle. Tentokrát zasténá nahlas, když ji vidí, jak polkne.* Zatraceně Lio. To po večerech sleduješ porno, nebo jsi prostě přirozený talent? *Zeptá se jí, zatímco se snaží dostat dech pod kontrolu.* Jsem víc než spokojený. *Přizná a pousměje se.* Hmm, no jasně. *Jen zmatené zamrkání naznačí, že nechápe, jak jo vůbec mohlo napadnout, že by odešel, pokud by ho sama neposlala pryč. Nebylo by to od něj vůbec fér, a on rád jednal čestně, nehledě o to, že by o ni měl starost, kdyby na ni náhodou nějak dolehlo, co spolu dělali. Všimne si jejího pohledu na tričko a okamžitě zavrtí hlavou.* Ať tě to ani nenapadne. *Poví rezolutně a přitáhne si ji k sobě do náruče. Prsty ji pohladí po zádech a hýždích, načež spokojeně vydechne.* Ani nevíš, jak dlouho jsem tohle chtěl, přede mnou se vážně zakrývat nemusíš. A pokud by ti byla zima... Vždycky tě mužů zahřát. *Hříšně se usměje při tom dvojmyslu. Pro jistotu se však natáhne pro peřinu, kterou přes ně přetáhne. V hrudi se mu rozlije příjemné teplo. Drží v náručí milovanou dívku, úplně nahou a může v tom pokračovat až do rána, nebyla tohle definice štěstí?* Spi, maličká. *Zabrouká a políbí ji do vlasů, než sám zavře oči. Není divu, že usne poměrně rychle.*

*Jeho rozum mu napovídal, že tohle nemůže skončit dobře. Byla hloupost se vůbec do celého toho byznysu s kamarády s výhodami pouštět. A přesto se cítil nejlépe za dlouhá léta. I když měl zprvu obavy, s Liou si povídali a psali, jako by se mezi nimi nic nezměnilo. Nebylo to trapné ani rozpačité. Vtipkovali, popichovali se jako obvykle, jen do toho začali i flirtovat. A taky si ji mohl v soukromí přitáhnout do náruče a líbat ji, jak mu jen bylo libo. Sice věděl, že ho nemiluje, ale bylo jim spolu fajn a kdo ví, teď, když ho vnímá trochu jinak, by se ty city mohly změnit. Vážně v to doufal.* /Protože jestli ne... / *V duchu si povzdechne. Nad tím uvažovat nechtěl. Tušil, že kdyby se pak měli vrátit k normálnímu kamarádství a ona si vzala někoho jiného, zlomí mu to srdce. I tak ale nebude litovat toho, že to riskl, protože to stálo za to. Na sobě má jako vždy společenské oblečení, i když sako nechal v komnatě přehozené přes židli, a tak měl jen obyčejnou bílou košili. Když dojde k pokoji Lii, jen ze slušnosti zaklepe, než vejde, načež za sebou zamkne. Nechtěl, aby je někdo rušil. Co psal Lii, myslel vážně. Nehodlal zajít dál, pokud sama nebude chtít, jakkoliv moc by si přál. Teď se však otočí a vyhledá ji pohledem, aby zjistil, zda na něj vážně čeká. A zda nahá, jak mu slibovala. Ta představa ho vážně donutila k ní pospíchat a nechat práci prací, i když jindy by si nedovolil nechat něco rozdělaného.*

*Trochu se bála, aby to co se stalo mezi ní a Darenem nic nezměnilo, ale ne. Neví, co by dělala, kdyby se s ní kvůli tomu přestal bavit, protože by řekl, že to byl jen chvilkový zkrat.. Tak nějak počítala, že to přijde a přesto teď míří k ní do komnaty, kde si to co se stalo minule zopakují a vlastně zajdou asi i dál. Je z toho nervózní? Jo, to je, ale ještě více by si přála, aby byl konečně u ní. Jak mu slíbila, leží nahá na své posteli a u sebe má jen jeho bílou košili, kterou mu tuhle ukradla. Líbí se jí v ní spát, protože voní po něm. Uslyší zaklepání a hned následné otevírání dveří a taky zamykání. Skousne si lehce ret. Sice ji už minule nahou viděl, ale pořád se kvůli tomu červená. Za chvilku už stojí před ní.* Ts ts ts.. Neříkal jsi něco o sundané košili? *Nazvedne obočí, když ho uvidí plně oblečeného.*/Zatím je plně oblečený./*I přes stud se rozhodne vstát a přejít k němu.* Tohle bychom měli rychle napravit. *Zkonstatuje a rozepne mu hravě první knoflíček, načež se postaví na špičky a políbí ho. Dokud ji chce stejně jako ona, musí toho využít. Tohle je její splněný sen, který nebude trvat věčně. Možná ji chce, ale nemiluje ji, takže hned po Selekci tohle skončí, když odjede zpět domů a ona zůstane tady. On si najde manželku, do které se snad zamiluje a ona se vdá aby pomohla své zemi.*

*Myslel si, že ho jen popichuje, ale ona vážně leží nahá na posteli. Dech se mu na chvíli zadrhne v hrdle a rysy ve tváři během chvíle ztratí ten náznak vlídnosti, když se na pozdrav usmíval. Místo toho na ni hledí téměř hladově, s jakousi těžce skrývanou nedočkavostí, která svádí boj se sebekontrolou, jež musí vynaložit, aby nešel okamžitě k ní do postele. Kdy se z ní stala taková provokatérka? Skoro těžko uvěřit, že nikdy s nikým nic neměla, kolem něj se chovala v zásadě sebejistě, až na občasné červenání či drobné zaváhání. I teď má tváře zabarvené lehce do nachova a působí díky tomu ještě svůdněji, aniž by to byl záměr.* Myslel jsem, že oceníš, když ten pohled schovám jen pro tebe a nebudu chodit po paláci polonahý. *Poví jí a je příjemně překvapen faktem, že se mu podařilo uchovat neutrální tón, jenž neprozrazuje nic z bouře pocitů, kterou v něm rozpoutala Nespouští z ní pohled, když k němu kráčí. Pohupuje těmi boky naschvál? Účinek to u něj teda rozhodně mělo.* S tím stoprocentně souhlasím. *Přikývne a přivře oči, když mu začne košili rozepínat. Skloní se k ní, aby ji políbit a potkal se tak napůl cesty. Jenže to, co zamýšlel jako něžný polibek se rychle zvrtlo v něco mnohem žhavějšího. Měl pocit, jako by ji nepolíbil celé roky a ne jen pár dní. Dlaněmi ji pohladí po zádech až na zadek. Spokojeně do polibku zamručí, když hýždě promne. Možná by si měl rozmyslet, kterou část jejího těla má vlastně nejraději. Zvedne si ji do náruče a donese ji zpět k posteli, na kterou ji opatrně složí. Narovná se jen proto, aby si sundal košili a udělal jí tak radost, ale pak je hned zpět a znovu ji naléhavě líbá. Nemohl se držet zpátky, předstírat, že tohle pro něj není jako splněný sen. A to doslova, protože o Lie se mu zdálo mockrát a některé že snů byly rozhodně takovéto povahy. Odtrhne se od jejích rtů, aby těmi svými prozkoumal její tvář, hranu čelisti a krk, kde jemně stiskne zuby a nasaje citlivou kůži, aby spokojeně zanechal značku. Není ale žádný puberťák, je malá a schovaná vzadu tak, aby ji mohla snadno schovat pod vlasy, ale on i ona o ní i tak budoi vědět a to je to, na čem mu záleží. Volnou rukou jí přejede po stehnu a vklíní se mezi její nohy.* /Moc rychle./ *Napomene se. Už zase ho donutila po ní šílet touhou, měl vy víc přemýšlet. Na chvíli zastane ve své činnosti a starostlivě jí pohlédne do tváře.* Zastav mě, když ti bude cokoliv nepříjemné. Kdykoliv řekneš, tak přestaneme, jasný? *Znal ji dost dobře na to, aby věděl, že často držela jazyk za zuby, než aby někoho zklamala, jenže on by nebyl zklamaný, kdyby dnes k ničemu nedošlo. Chtěl ji, jakkoliv mu to dovolila. Díky tomu, že ji tak pitomě hluboce miloval byl závislý na tom, jakou pozornost se mu rozhodla věnovat a vděčný za každý její drobek.*