Velký Taneční sál

*jakmile prededvermi do salu narazi na Mer, neunikne mu, jak ji to dnes slusi. Kdyz se jej pta jestli jde dovnitr, rekne ji ze ano a nasledne uz s ni vejde do salu, ke to hraje hned nekolika tematy, ktere jsou nejoblibenejsi Edelynne. Kdyz jde Mer za svou rodinou, on jde ke stolu, kde se davaji darky pro malou princeznu. otom jde kousek bokem a sleduje kralovskou rodinu a v duchu si nadava, jaky je zbabelec, ze nedokaze Mer rict, ze je pro nej dulezitejsi, nez jen jako kamaradka. Nechape, ze je tak slozite ji vyznat sve ity, ktere k ni chova.* /Nechapu? Vlastne chapu. Sawyer by me zabil, kdyby zjistil, ze jsem si dovolil Liu treba jen polibit./ *Kdyz vidi, jak se k nemu Mer vraci, snazi se tvarit klidne a usmeje se n ni, kdyz je u nej.* Jo, nadseni malych deti je vzdy dst nakazlive. *Kyvne havou a potom, co uslysi hlas sveho nejlepsiho kamarada, ktery zahaji oslavu, vezme si sklenku s sampanskym a upije z ni. Pohledem zabloudi zase k Merlii a skousne si spodni ret. Mer ja.. meli bychom si promluvit. Musim ti rict neco, co uz nedokazu proste dal potlacovat, potoze uz to nedokazu skryat. *Potom se nervozne poskrabe na zatylku. Najednou, jako by nedokazal rict ani A, kdyz se ji podiva primo do oci.* Neco.. se zmenilo.. u me. Ja uz nejakou dobu te nevnimam, jako kamaradku... stale te vnimam, jako sestru meno nejlepsiho kamarada, ale uz ne , jako kamaradku mne samotnyho. *Jeho hlas je nervozni.* Mer jsi pro mne neco, jako kyslik, ktery mi vsak beres vzdy, kdyz te vidim, protoze z tbe krasy jednoduse prestavam dychat... ty.. Kdyz se usmivas, jako by se cely svet zastavil. Kdyz places drti me to a nejradeji bych te vzal do naruce a susil tve slzy a rikal, ze vse bude zase dobry... *Potom jen zakroti hlavou.* Ja.. vzdy jsem tady pro tebe a chci, abych zde pro tebe byl i ja, ale ne jako kamarad, ale jako nekdo, kdo te.... *Nedorekne to, protoze do mistnosti vejde sluzebna s "jednorozcem" a na jeho hrbere sedi velitelka rebelu. Hned Liu strci ochranarsky za sebe, kdyby e nahodou strilelo, aby to hlavne neodnesla ona a potom stejne, jako vsichni je zarazeny nad slovy rebelky.* Teto? *Kouka se na kralovnu a stale ma Mer za sebou.*

*nachvilku odběhne ke své rodině a popřeje Edelynne. Má pro ní nějaké sladkosti a stejné náušnice jaké má i Beruška v její oblíbené pohádce. Hned poté zamíří zase za Mionelem. Jakmile se ocitne v jeho společnosti na tváři se jí rozlije úsměv a hned se zase cítí lépe. Svůj úsměv se pokusí zakrýt tím, že řekne, že radost Edy je nakažlivá. Když pak slyší, že by si měli o něčem promluvit a vidí jeho výraz, úsměv ji opadne. Podívá se mu zpříma do očí a snaží se v nich najít nápovědu, o čem si chce Mionel promluvit. Jakmile Mionel řekne, že už jí nevnímá jako kamarádku pochopí to jinak, než to očividně myslí.*/Co jsem si namlouvala?/*pomyslí si a čeká na jeho další slova. Před očima ji probíhají všechny možné scénáře a ani jeden z nich se jí moc nelíbi. Vrátí se jí ten pocit, že zničí vše na co sáhne. Dokonce i přátelství s Mionelem. A to si myslela, že by to mohlo být něco víc. Pokouší se nedávat na sobě nic znát. Nicméně Mionel mluví dál a ji spadne kámen ze srdce. Možná, že to neskončí tak špatně, jak si představovala. Oči jí vlhnou a na tvář se jí zpět vrací úsměv. Jakmile se otevřou dveře a ona uvidí živého koně a kterém sedí velitelka rebelů, úsměv ji opět strne na tváři. Ani si neuvědomí, že jí Mionel stáhne za sebe. Po slovech Arowen musí několikrát zamrkat a přehrát si její slova znova v hlavě aby pochopila, co vlastně řekla.* Co to má do háje být?*řekne potichu a udělá krok tak, aby měla větší výhled na scénu před ni. I hned jakmile má větší vyhled rozhlédne se okolo sebe. Očima patra v davu a je jasné koho opět hledá. Sama ani pořádně nedokáže vysvětlit proč. Právě ji Mionel řekl to, co chtěla slyšet a ona stejně hledá zase jeho. Všimne si, že hlavní dveře do sálu zůstaly otevřené a za nimi se hemží pár rebelů. Pohled ji spočine na jednom, který stojí až úplně vzadu*

**jakmile dokulha, diky kolenu do velkeho salu, jde hned ke stolku, kde se maji nechavat darkypro Edy a tak tam tedy prida ten svuj a nasledne se podtavi nekam bokem a sleduje deni v sale a hlavne cleny sve rodiny, kteri preji male Edelynne Pohledem zachyti, jak k němu jde Thylane se kterou se nedavno bidel v domku a ktera mu pomohla s jeho krvacejicimi ranami. Nad jejim otitulovanim jej jen zakrouti hlavou a rekne ji, aby nepouzivala osloveni Vase Vysosti. Kdyz mu rekne, ze vidi, ze zije uchechtne se a rekne ji, ze jakmile se dstal do palace, tak ze sel na osetrovnu, kde mu dali na koleno ortezu a pak ji rekne, ze prezil jen diky jedne lecitelce a po jejich slovechse jen uchechtne.* Pokud jeste nekdy na ni narazim, kdyz buduv pruseru a na hranici mezi zivotem a smrti, pak ji reknu, ze ji chces poznat. *Rekne a zazubi se na ni a kdyz se podtom ona zadiva do jeho oci, on uhne pohledem a poslechne si jeji slova ohledne toho jestli vi, ze mu muze kdykoliv pomoct, kyz bude otrebovat. Podiva se na Sawyera u trunu a potom zase na Thylane a a vydechne a nasadi jemny usmev.* Tve nabidky si vazim a vim, ze bs mi pomohla, kdybych si rekl, ale ja nejsem princ, kteremu by jsi mela nabizet pomoc a ujistovat jej, ze mu pomuzes, kdyz o pomoc pozada. *Rekne, jak to je. Uz v domku podle jejich slov poznal, ze mei ni a Sawyerem je mnohem vic a jiskra mezi nimi vazne preskocila, proto si dal spatecku.* Ten komu by jsi mela nabizet pomoc a hlavne ten v jehoz blizkoti by jsi momentalne mela stat je Sawywej a ne ja. *Rekne ji jemne a pohledne zse na Sawyera.* Budes dobrou kralovnou. Lid te bude milovat. *Rekne jen a potom uz Sawyer zahaji akci, tak se napije sampanskeho stejne jako osatni a potom se koukne zase na Thylane a nad jeji poznamkou se uchechtne.* Jo bestarostnost je nekdy fajn. *Prikyvne hlavou a potom se ji zepta, co dala Edelynne ona a nad jejimi slovy jen nadzvedne ovoci.* Mohla si poprosit komorne, nebo poprosit Sawyra, aby te pustil se strazci, abys mohla neco Edelynne vybrat. *Rekne ji a potom uz sleduje, jak na pokyn jeho svagrove kralovny do salu vejde jednorozec, pro Edy, ale jakmile vidi, ze s nim prisli i rebelove znejisti. Posloucha slova te zenske na hrbetu kone a potom s otevrenou pusou mrskne pohledem po kralovne.* Teto? Co to sakra... *Kdyz si vsimne, jak se Sawyer iva na Thylane a jak nastvane koukne na nej, prevrati nad tim ocima a potomm odlozi sklenku s sampanskym. Chytne Thylane za predlokti a sleduje , jak rebelove zaterasili vychod a jen se usklibne.* Pomalu se presuneme tamhle, kde je hloucek lidi u zdi. Prosim snaz se byt ticho. *Zaspta a nenapadne se s Thylane presune ke zdi, kde oba chvili stoji. Vi, ze Sawyer nechce, aby tady ona byla a byla v bezpeci. Udela pro to, co bude moct, aby Sawerovu divku odvedl do bezpeci. * Musime chvili pockat. hlavne bud v klidu. Sawyer by nechtel, aby se ti neco stalo. *Mluvi k ni tise.* /A pokud by se ti cokoliv stalo, kdyz on vi, ze si semnou, zabije me./

*Se stylem dojede do sálu na jednorožci a pak pozdraví svou rodinu. Vidí zmatené pohledy všech a to roztahuje její rty do čím dál tím většího úsměvu. Nazve královnu svou tetou a když se všichni začnou ptát, jak to myslí, uchechtne se a seskočí z koně. Dojde k nim a sleduje je tváří v tvář.* Všichni známe ten dojemný příběh o tom, jak jsi vyrůstala. *Pronese směrem ke královně.* Oba rodiče a starší bratr tragicky zahynuly při autonehodě a jediná ty jsi přežila. *Nakloní hlavu na stranu.* Nebo taky ne. *Usměje se sladce.* Protože tvého bratra tehdy zachránili a umístili do jiného dětského domova, než tebe. Dospěl, oženil se, měl čtyři děti.... A to nejstarší odhodil jako kus hadru do děcáku. *Zavrčí poslední slova a podívá se ke vstupu do sálu.* Je čas na menší rodinné setkání, co vy na to? *Pokyne rebelům a ti přivedou nejdříve královnina bratra, který má už na první pohled v obličeji stejné rysy jako královna a pak i jeho manželku a zbylé tři děti, které mají zase společné rysy spolu s ní. Všichni jsou svázaní a rebelové je přivedou před královskou rodinu.* Očividně si potřeboval vylít mindrák ze svého dětství na svém nejstarším dítěti. *Koukne se nenávistným pohledem na svého otce a pak sjede pohledem celou svou rodinu. Závidí svým sourozencům jejich život a nesnáší je. Všechny do jednoho.*

To by od tebe bylo velice milé, kdybys jí řekl.*Pokývne nad tím rozhodně hlavou a zazubí se stejně jako od před chvílí. Všimne si, když on od ní uhne pohledem...cítí se z toho..špatně. Protože nejspíš něco udělala a on se na ní teď nedokáže ani podívat. Uvědomí si taky, kam jeho pohled směřuje a povzdechne si, sklopí oči do země a chvíli přemýšlí nad jeho slovy.* Jenže...on ví co k němu cítím a stejně se pořád děje tohle. *Odmlčí se na krátký moment, jistě tím  myslí Selekci a to všechno kolem toho. Jednoduše se toho v její hlavě odehrává tolik, že už nechce dál pochybovat nad tím vším. Přemýšlet nad tím jak si Sawyer užívá s ostatními dívkami ze Selekce. Ubližuje jí to, a když chce své myšlenky odnést pryč...je to příliš obtížné.*Ne...*Vydá ze sebe jen tiše a zavrtí hlavou, pomáhá mu a v čem? V plánování rande s jinou...ne tohle vážně dělat nechce.*Jenže pokud se stanu královnou, budu jí i pro tebe..*Zamumlá nejistým hlasem. To že k Sawyerovi chová city, neznamená, že je připravená k něčemu takovému, jako je vládnou celé zemi.*To sice mohla, alee....teď už na tom nezáleží.*Zamručí vážně a potom už sleduje to všechno. Velký jednorožec s vůdkyni rebelů na svém hřbetu. Nechápe ani trochu nic z toho co se děje. Ví jenom, že se začíná třást strachem. Ani si nestihne všimnou pohledu Sawyera, jen prostě...kouká. Když ucítí něčí stisk na svém předloktí,  nepříjemně sykne a zakňučí. Proto se nejspíš také nechá jím odtáhnout ke zdi. Jenže potom se prostě sesune k zemi a obejme si rukama nohy. Přitom na Rhyse upře své oči, které teď nejspíš byly od slz.*

*Dojde spolu s Charity blíž ke své rodině a pak se tam objeví Arowen na koni a oznámí jim, že je vlastně jeho sestřenice. Neměl o tom nejmenší tušení. Ani ve snu by ho něco takového nenapadlo. Když od něj Charity poodstoupí, má pocit, že slyší, jak se mu ulomil kousek ze srdce. Sám sobě připadá nechutný a tohle ho od Charity hodně zabolelo, i když jí na jednu stranu chápe. Jakmile uslyší, jak něco procedila skrz zuby, podívá se na ní a vykulí strachem oči, když vidí, jak se chytla za břicho.* Cože? *Vyhrne, když mu Charity řekne, ať zachrání děti a ne jí. Rychle k ní přiskočí a sám jí dá jednu ruku na břicho a druhou jí podepře.* Nikdo neumře, rozumíš mi? Ani ty a ani děti. Nedovolím to. *Je ochotný pro to udělat cokoliv. Rozhlédne se po sále vyplašeným pohledem a zjistí, že všechny východy hlídají rebelové.* /No tak.. mysli!/ *Těká pohledem všude po sále, protože ví, že musí dostat Charity co nejrychleji na ošetřovnu. Během pár vteřin ho něco napadne.* Poslouchej mě. Dostanu tě na ošetřovnu. Ale nesmíš poslouchat to, co teď řeknu a udělam. Nepřikládej tomu žádnej význam, ano? Ale musíš to hrát se mnou. *Řekne jí rychle potichu a pak se napřímí a dojde s ní k hlavnímu východu ze sálu, odkud se dá i nejrychleji dostat na ošetřovnu. Samozřejmě se mu hned postaví jeden z rebelů.* Měl tu být někdo jinej. Jsem domluvenej s Arowen. Máš nás pustit ven, abych to s ní mohl konečně skončit. Ty parchanty stejně do pár minut potratí a pak půjde i ona. *Dívá se na něj tvrdým pohledem a moc dobře ví, že se rebel nemůže momentálně zeptat na nic Arowen, protože ta je právě uprostřed znovu shledání rodin. Rebel nakonec přikývne a ustoupí mu z cesty.* Zbraň. *Poručí mu a nastaví ruku. Když mu podá pistoli, přiloží jí Charity k hlavě a vyjde s ní ze sálu. Jakmile se za nimi dveře sálu zase zavřou, pistoli si strčí za pásek kalhot, kdyby jí potřeboval cestou na ošetřovnu a Charity vezme do náruče.* Promiň. Jinak by nás ven nepustili. *Omluví se jí rychle, políbí jí na čelo a rozběhne se s ní na ošetřovnu, kde jí rychle předá doktorům.*

*Když zjistí, že Jasper je bratranec Arowen, prvně se lekne se myslí, že o tom věděl. Když ji ujistí, že ne, je ráda aspoň za to. Stejně jí představa, že spal se svou sestřenku, i když nevědomky, přijde divná. Ale neví, co si o tom myslet. Nelíbí se jí představa, že její děti budou z části i její krev. A Jasper je její bratranec.. to se jí líbí ještě méně. Poodstoupí od něj a chvilku se mu jen bez toho, aniž by něco řekla dívá do očí. Pak ale ucítí bolest v břiše. Potichu zakleje a chytí se za něj. Doufá, že to nějak zvládne, ale pokud dne, hlavní jsou pro ni děti, ty se musí zachránit, což Jasperovi i řekne. Ať prvně zachrání je. Asi by od něj odstoupila, kdyby jí nic nebylo a on k ní teď takhle přiskočil a podepřel ji, ale teď je za to ráda a kdyby to neudělal, sama by to asi dlouho neustála.*Kdyby jo, ať zachrání děti, jasný?*Nenechá ho to jen tak zakecat. Chce, aby jí to slíbil. Proto se mu naléhavě podívá do očí a doufá, že jí to skutečně slíbí. Ví, že sál hlídají rebelové a není moc šance se odtud dostat. Zmateně se na něj podívá, ale pak slabě přikývne.*/Co má v plánu?/*Dojde s ním k východu.*/Si dělá srandu, vždyť nás tady rovnou zastřelí../*Pomyslí si. Po jeho slovech se na něj podívá, chápe, že to jen hraje, ale i tak to znělo hodně přesvědčivě a hnusně, podle ní. A když si od něj ještě vezme zbraň a přiloží ji jí ke spánku, ze strach se i trochu roztřese. Ale když vyjdou ze sálu a on si pistoli dá za pásek, oddychne si. Podívá se s úlevou na zavřené dveře. Než stihne něco namítnout, on ji vezme do náručí. Jen slabe přikývne a dál ho ani moc nevnímá.*

*Nadšení Edelynne roztahuje její rty do širokého úsměvu. Nechá přivést jednorožce a rychle obejme Edy nazpátek, než zaregistruje, kdo na jednorožci sedí. Její srdce vynechá pár úderů a pak poslouchá její slova a stejně jako ostatní nechápe, o čem to mluví. Nechápe, proč jí nazývá tetou. Krátce přejede pohledem všechny ostatní v sále, jestli jí to někdo nevysvětlí a zjistí, že ostatní jsou na tom stejně jako ona. Zaregistruje i Charity a hned se o ní a její vnoučata začne bát. Jenže Arowen začne opět mluvit a to jí donutí se pohledem vrátit zase k ní. Překvapí jí, když vidí, jak se Arowen postavila přímo před ní a všechny svaly v jejím těle ztuhnou. Až moc živě si pamatuje co následovalo po vánočních trzích. Poslouchá její slova a při zmínce o tom, že její bratr přežil nechápavě zavrtí hlavou.* /Vždyť... to není možné./ *Opakuje její mysl, ale pak už se dívá do tváře o něco málo staršímu muži, než je ona sama a vidí v jeho obličeji dost jasně rysy své tváře. Nejvíce v očích, které má stejně jasně modré, jako ona. A jeho děti mají zase podobné rysy jako rebelka před ní.* To přece.... *Dostane ze sebe šeptem a cítí, jak se jí hlava motá čím dál tím víc a pomalu se jí rozostřuje vidění.*

*Když přijede Arowen a nazve je rodinou a pak jeho mámu tetou, napne se a doufá, že se jen přeslechl. Ale jak se zdá asi ne. Ještě když nechá přivést jeho údajného strýce, podívá se na mámu. Vidí jejich společné rysy, stejně tak rysy, které mají i děti jeho strýce. Nervózně polkne. Nechce, aby zemřeli. I když je nezná, jsou jeho rodina. Podívá se krátce i na Thylane, kterou vidí vedle Rhyse. Na toho se krátce zamračí. Pohledem Thylane prosí, aby odešla ze sálu a když pak vidí, jak ji Rhys vede pryč, oddychne si. Po chvilce se už ztratí z jeho zorného pole, stejně tak i bratr, který odvede Charity. Podívá se zase na Arowen.*Co chceš?*Zeptá se.*Co chceš za to, abys je propustila?*Pořád tak nějak doufá, že se za chvilku vzbudí a tohle celý je jen sen. Nebo nějáký vtip.*/Doufám, že Rhys aspoň odvedl Thylane pryč../

*Jakmile je vsale i s Edelynne, jde hned ke trunum, kde vidi Bikssi a Sawyera. Sawyera pozdravi apotom se podiva na svou zenu. Zase je bleda, ale chape, ze nechtela prijit o oslavu narozenin jejich nejmladsi dcery a nechtela ji zklamat. Zepta se ji jestli je v poradku, protoze mu prijde bleda potom, co ji bolibi.* Opravdu lasko? Vis, ze nemam rad, kdyz mi nerikas ohledne toho jak se citis pravdu. *Rekne ji stale starostlive.* Pokud by se ti hlava zacala motat vic, rekni mi to a hned odsud odejdeme. *Rekne ji starostlive a potom je uz cas poprat jejich male princeznicce. kdyz ji popreje Sawyer, Lia a Brikssi je na rade on a drive nez privedou kone si k ni klekne a kyvne na slzebnictvo, ktere prinese plysoveho jednorozce v jeji velikosti.* Vsechno nejlepsi zlaticko. Ten jednorozec je specialni, protoze je sice pokryty hevkou srsti, ale zvladne i chodit. *Pousmeje se na Edellyne a potom ji ukaze krabicku v dlani a otevre ji. Uvnitr je retizek se zlatym priveskem ve tvaru psaciho E.* Tohle bude nosit azbdes vetsi, ale je tam pismenko na ktere zacina tvoje jmeno, aby kazdy vedel, ze je to jen a jen tvoje. *Pousmeje se na ni a krabicku da jedne ze slzebnych, aby ji donesla do komnaty Edelynne, protoze vi, ze ona by ji nejsps hned ztratila. Potom se posmeje, kdyz do salu vejde kun, ale hne nato se zarazi, kdyz vidi rebelku. Je to ta sama, co jej strelila do bricha. Hned se postavi a kouka se na Briksi a jakmile slysi, jak ji rika rebelka teto, zustane na ni stejne sokovane hledet, jako vsihni.* /Teto.... teto? ...To, ale znamena, ze.../ *Zakrouti hlavou a kdyz vidi Edelynne stojici pred jednorozcem, ryche sejde schody jde pro ni a nasledne se i s Edelynne vrati je sve rodine. a nasledne se diva na tvare lidi, co ona nechala proivest.* Ta podoba... hlavne ty oci... *Rekne prekvapene a koukne na Brikssi a potom zase mrskne pohledem k rebelce.* Co chcete za jejich propusteni a za to , ze neublizite ani jednomu z nich a ani nikomu zeclenu me rodiny?

*Pousmeje se nad jejimi slyovy.* Treba nekdy se potkate. *Uchechtne se a potom jen uhn pohledem, aby se nedival do jejiho obliceje, protoze to proste nesmi a nakonec se koukne na Sawyera a potom zase kratce na ni a rekne ji, ze si jeji nabizene pomoci vazi, ale ze on neni ten princ o ktereho by e mela starat a zajimat se o nej, ze ten stoji se svou rodinou u trunu a ona by mu mela byt na blizku tak, jak to ma byt. po jejich slovech nadzvedne jedno oboci a nasledne vydechne.* Tohle je Selekce Thylane. O tom, z se korunni princ ma venovat vsem dovkam, o vni jsu to presne je. Musi se jim venovat, aby vedel s kym by si rozumel a skym ne. Nemuze to jen tak ukonciit. *Rekne klidne.* Pokud te miluje, mela bys mu verit, ze s tema holkama nedela nic, co nechce.. Mela bys mu duverovat i kdyz je to slozity. Ver mu.* Rekne a hned odvrati zase zrak a skousne si spodni ret.* /Vidim ji ted podruhy a vubec se sakra nedovim, ze ji nejspis Sawyer propadl. Je nemozny ji nepropadnout. Ja ji ani nesmim propadat. Na tohle nemam sebemenci pravo./ *Potom se zase koukne na Thylane.* Jo, budes i pro mne kralvnou a budes i soucasti nasi rodiny. Budes zena meho synovce. /A ja budu ten, kdo se bude snazit se vyhybat moznostem na setkani se s ni spolu se Sawem./ Jsem si jisty, ze titul princezny bude tvuj, Thylane, ztakze uz ti prakticky muzu rikat Vase Vysosti. *Uchechtne se a potom uz se akce zahaji a posledhne si jeji sloa ohledne darku pro Edy.* Hlavni je, ze jsi se tady aspon ukazala a on vi, ze jsi v pohode. *Koukne na Sawyera a potom uz se deje to, co se deje a jakmile spatri pohled Sawyera na Thylane, nejradeji by odesel.* /Miluje ji. Ten pohled je proste jasnej a ja se mu ani nedivim. Ma dobrej vkus synovec./ *Potom chytne Thylane za predlokti a dokulha s ni k jedne ze zdi, kdyz vidi, jak se trese a jak sjela na zem i pres bolest kolene si klekne na to zdrave a da ruku na jeji rameno.* Notak Thylane, Musim te oodtud dostt, protoze musis bt v poradku. /jinak jsem mrtvej./ *Pokusi se vstat a zatne zuby, kdyt vstane a potom jen Thylane chytne a vezme ji do naruce, citi, jak jej boli odreniny, co ma na rukou, ale musi ji dostat do bezpeci, kvuli Sawyerovi.* /Musim se postarat o jeji bezpeci./ *Chvili sleduje, co se deje a potom s jen ramenem opre o specoifocke misto a zed se malinko otevre aoni tak zmizi v jedne z tajnych chodeb a jakmile jsou uvnitr zase potlaci a zetd se za nimi uzavre.* hlavne tise a neboj se tohle je jen jedna z tajnych chodeb palace. Dostanu e do bezeci. *Zaseota a pusti ji pomalu na nohy a vyda se s ni chodbou. Jakmile nahmata po chvili chuze dalsi vchod, stiskne misto a zed se zse otevre. Vykoukne ven a potom koukne na jednoho strazce na kereho sykne a ten se objevi pred nim. Rekne mu, ze v palaci jsou rebelove, tak aby byli ve strehu, ale ze nemaji zasahovat dokud to nebude nutne. Podiva se na Thylane.* Postarejte se o Lady Thylane. Dovedte ji do bezoeci a nechte ji tam k dispozici nekolik strazcu. Rozkaz prince Sawyera. *Rekne mu.* Jdi s nim dobre? Budes v bezoeci. *Rekne Thylane a jakmile je se strazcem, on zase zavre tajny vchod a vrati se tim samym zpusobem zpet a jakmile je zase venku koukne na Sawyera a zvedne palec nahoru.*

*Nechá do sálu přivést celou svou rodinu, která je svázaná a pak sleduje šokované pohledy všech ostatních.* Páni, všímavej, strejdo. *Pochválí ironicky krále, když slyší, jak okomentuje podobu jejího táta a královny. Když se jí jak Keenan, tak Sawyer zeptá, co chce za jejich propuštění, potichu se uchechtne a na oba dva se podívá.* To, co bych chtěla mi nedokáže dát ani sám král. *Podívá se na Keenana.* Vrátit čas zpátky nedokážeš ani s tou trapnou korunou. A i kdybys to dokázal, nejspíš by to nic nezměnilo. *Pokrčí rameny a pak se podívá na své rodiče.* Je zbytečné se ptát proč, taky to nic nezmění. *Zkonstatuje.* Teď můžete shořet v pekle a přímo předtím vidět, jak bych se cítila, kdybych měla city. *Usměje se sladce a pak vytáhne bez jakýchkoli okolků pistoli a bez mrknutí oka třikrát vystřelí a zasáhne do hlavy své sourozence. Další kulka putuje do hlavy její matky a ta, která jí následuje putuje do hlavy jejímu otci. Všechny se zabije se sladkým a vítězným úsměvem a pak stočí zbraň ke královně a její prst stiskne spoušť.*

*Rychle přiskočí k Charity, když vidí, jak se chytla za břicho a slíbí jí, že dneska nikdo neumře. Ani ona a ani ty děti. Pak se setká s jejím naléhavým pohledem a na chvíli úplně ztuhne.* /Jak bych mohl žít, kdybych měl sám vychovat naše děti, které by po ní měly rysy?/ *Honí se mu hlavou tato otázka, na kterou doopravdy nemá odpověď.* Nebude kdyby. *Zavrtí hlavou. To, co chce jí totiž slíbit nedokáže. Pak jí řekne, aby nic z toho, co řekne nebo udělá nebrala vážně a odvede jí k hlavnímu východu ze sálu. Dá se odsud nejrychleji dostat na ošetřovnu a ví, co musí udělat a říct, aby je rebelové pustili ven. Poslouží mu k tomu jeho dřívější spolupráce s nimi. Ví, že to, co řekne je opravdu hnusné a samotnému se mu z toho láme srdce, ale musí to udělat, aby Charity zachránil. Povede se mu to a hned jakmile se za nimi dveře zavřou, pistoli, kterou získal si dá za pásek a vezme Charity do náručí. Doběhne s ní na ošetřovnu, kde jí předá doktorům a jakmile se ujistí, že bude v pořádku a nezemře ani ona, ani děti, doktor ho vyprovodí z ošetřovny s tím, aby tady nezacláněl a on se vydá zpátky do sálu, protože ví, že by tam měl být, aby podpořil svou rodinu. Dostane se do sálu postranním vchodem, který nikdo nehlídá, protože se prakticky vůbec nevyužívá a kdo ví, jestli o něm rebelové vůbec vědí a sleduje scénu před sebou. Ztuhne, když uslyší první výstřely a vidí jak tři těla jeho bratranců a sestřenic padají k zemi. Láme mu srdce, když vidí jejich rodiče, jak poslední, co viděli před svou smrtí jsou mrtvoly jejich dětí a když uvidí, jak hlaveň pistole zamíří na jeho mámu, dá do pohybu všechny své svaly. Naštěstí se vchod, který využil nenachází vůbec daleko, takže pár kroky se ocitne u nich a před svojí mámu se postaví zrovna ve chvíli, kdy Arowen zmáčkne spoušť. Jeho tělo sebou prudce cukne, když kulka zajede mezi žebra poblíž jeho srdce a teď je to on, kdo se sesune k zemi.*

*Nechce se s ním skutečně dohadovat proč by to tak být nemohlo. On jí skoro nezdá a stejně je přesvědčený o tom, že by byla dobrá královna. Ona si to nejspíš nebude myslet, ještě dlouho potom co se to taky stane. Rozhodně si s ní potom plánuje promluvit....až bude někde, kde není tolik lidí a nebude mít na sobě něco tak nepohodlného jako jsou šaty. Během chvíle se toho začne dít tolik a i když je odtažena do bezpečné vzdálenosti, vnímá většinu z těch věcí. I Rhyse, který se jí snaží domluvit. Nespokojeně zamručí, když jí vezme do náruče, ale chytí se jej, aby nespadla nebo tak.*Tvoje koleno...*Namítne tiše, taky jediná věc co jí teď asi zajímá, neměl jí nést...Neměl jí vůbec kamkoliv dostávat. Nemusel nic takového dělat, jen kvůli Sawyerovi. Její oči byly v ten moment plné slz, a i kdyby se chtěla v tunelu zastavit a zůstat tam, ví že by jí tam nenechal. Zůstane koukat na stráže a poslouchá co jim vlastně říká. Tohle ne, on přece po něm nic takového nechtěl...proč.. Jenže to už se s ní i on loučí, vidí jen jak mizí v té tajné chodbě a jí strážní odvádějí pryč odsud. Do pomyslného bezpečí, ale ona v pohodě rozhodně není.*

*Podívá se na Arowen a svého strýce a tetu a jeho děti. Zeptá se jí, co chce výměnou za ně a pak si všimne, Rhyse. Jak mu ukazuje vztyčený palec. Pochopí a jen lehce přikývne. Je mu vděčný za to, že Thylane odvedl do bezpečí. On sám by asi nebyl zrovna nenápadný, kdyby se k ní od trůnů vydal a chtěl ji dostat pryč. Naopak, kdyby se pohl, asi by ho rebelové rovnou zastřelili a ještě pak něco udělali Thylane. Podívá se na tátu, která se taky velitelky rebelů zeptá, co chce výměnou za to, že jim nic neudělá. Nervózně polkne po ejí odpovědi a než stihne něco udělat, vidí, jak mrtvá těla dopadají na zem. Dívá se na ně v šoku, bezmocně. Pak si všimne, jak Arowen stočí hlaveň pistole na jeho mámu. Zavrtí hlavou a chce jít před ni, ale zamrzne a než to stihne, uvidí tentokrát svého bratra.*Ne!*Vykřikne zoufale a rozeběhne se k němu.*Doprdele, doprdele..*Mumlá pořád dokola.*Hele, budeš v pohodě, jo? Tohle musíš dát Jaspere. Kvůli Charity a dětem. Jasný?*Svlékne si sako, aby jej mohl přiložit na krvácející ránu. Hodí nenávistný pohled na Arowen.*

*Celou dobu od té doby, co tady je, stojí vzadu místnosti, aby měl rozhled po celém sále. Z pohledu mu ani neunikne jak králův syn prchá s jeho holkou ven z místnosti. Jelikož je tam jiný rebel, nechá to být, radši se zase zaměří na poslouchání královské rodiny a Arowen. Ale co ho docela dost zaujme, jsou dvě postavy mizejí v nějakým průchodu ve zdi. Překvapeně povytáhne obočím a pomalým krokem se vydá tam. V ruce drží stále pistoli, kterou má teď namířený na ten průchod. Upřímně doufá, že se někdo ještě vrátí. A ono vážně jo. Po chvilce rozezná, že je to podobné bratrovi krále, že by to mohl být on a to my vykouzlí škodolibý škleb na tváři. Popojde blíž, přičemž na něj pořád míří zbraní.* Kampak, kampak? Snad si nešel zavolat pomoc? Z toho bych nebyl moc nadšený. A ty taky ne. Z následků. *Zavrčí, příčemž ruku s pistolí sklopí a pistol si dá za opasek, jenže hned poté si z opasku vytáhne dva nože.* A co kdybych tě varoval, ať příště nezkoušíš ani mizet? To už žádny palec nahoru ukazovat nebudeš. *Zaprská mu do tváře a u toho jednu čepel nože mu přiloží ke tváři, kde ho lechce řízne a tím druhým nožem ho bodne do břicha.* Doufám, že je to jako varování dost. *Nože si otře o jeho oblečení a poodstoupí trochu dál - no, pořád ho ale sleduje znechuceným pohledem.*

*Zalže Keenanovi, že se jí jenom trochu motá hlava a pak si povzdychne.* Dobře, tak se mi motá docela dost, ale zvládnu to. Kvůli Edelynne. *Pousměje se na něj.* Dobře. *Souhlasí s ním nakonec a pak sleduje nadšení jejich nejmladší dcery a díky tomu se její rty roztáhnou do širokého úsměvu. Nechá všechny předat jí dárky a pak nechá přivést jednorožce, ze kterého se ale vyklube noční můra a ne splnění snu její dcery. Přijede na něm Arowen, která jí představí jejího bratra, o kterém si myslela, že je mrtvý. Sleduje jeho rysy, ve kterých poznává sama sebe a Keenanova slova jí dají do pohybu. Udělá krok směrem k němu a pak ho obejme.* Ty žiješ.. *Vydechne se šťastnými slzami v očích a pak se od něj odtáhne a podívá se na celou jeho rodinu. To, že se Keenan a Sawyer na něco ptají Arowen jí nedojde. Že je něco špatně jí dojde, až když se ozvou výstřely a ona vidí jak těla jejích neteří a synovců padají k zemi.* Ne! *Vykřikne a než to pořádně dořekne, tělo jejího bratra se sesune k zemi taktéž. S vykulenýma očima sleduje tu záplavu krve a pak se podívá do hlavně pistole, kterou na ní Arowen míří.* /Miluju tě, Keenane./ *Proběhne jí hlavou, když se ozve výstřel a ona očekává bolest, ale žádná nepřijde. Místo toho se u jejích nohou objeví Jasperovo tělo, ze kterého vytéká další krev.* Jaspere! *Vykřikne a z to všechno, co se tady děje už jednoduše nevydrží a už nevidí ani rozmazaně, ale jednoduše se jí zatmí před očima a ona omdlí.*

*jeji úsměv na tváři zmizí v momentě, kdy do sálu přijede na koni velitelka rebelů. Poslouchá její slova a tak jako všichni ostatní jen tupě zírá a snaží se to pochopit.*/Počkat..Arowen je tím pádem moje sestřenice?/*dojde ji to. Mezitím, co Arowen mluví dál vyhledá v davu Cassiuse. Stojí u hlavních dveří do sálu a propaluje ji pohledem. Pak přivede Arowen i další členy jejich rodiny. Beze hnutí seduje, jak máma obejme svého bratra o kterém si myslela, že je mrtvý. Pak se ale ozvou výstřely a když vidí, jak padají těla bezvládně na zem a kolik je tam krve, zvedne se jí žaludek a ona udělá krok zpět za Mionela. Když postřelí i Jaspera vydá ze sebe pridušený výkřik. Chvíli po té se spustí přestřelka a jelikož rebelové obsadili většinu východu, dostat se pryč bude náročné. Bez hnutí stojí na míste. Všimne si, že k ní přes dav lidí míří Cassius a stoupne si tak, aby lépe viděla. Nicméně to je chyba, jelikož jediné co uvidí je to, jak ho do hrudi zasáhne kulka a jeho tělo také spadne na zem.* Ne!*zaječí a křečovitě se chytne Mionela za ruku. Pořád dokola opakuje jen "ne" a přidržuje se Mionela. Nedokáže se podívat tím směrem. Bojí se, co by tam uviděla. Kulka ho zasáhla v blízkosti srdce takže dřív nebo později zemře. Začíná se jí motat hlava a objevují se jí mžitky před očima. Stále se tiskne k Mionelovi neschopná slova ani pohybu. Vi, že by se měla dostat co nejdříve pryč ale nedokáže se hnout z místa. Nedokáže se ani soustředit na to, aby donutila své tělo jiného pohybu než křečovitě svírat Mionelovu ruku.*

*Dneska se koná další ples. Tentokrát první ples Elity. Dívky si teď mají vzít více honosnější šaty, což jim ani trochu nezávidí, ale věří, že to nějak zvládnou. On si na sebe vzal tmavě modrý oblek a k tomu světle šedou kravatu, která na světle trochu září. Vlasy má sčesané na prvou stranu a s úsměvem na rtech vejde do sálu. Snaží se vypadat silně, musí tak působit, i když uvnitř je pořád dost otřesený z toho, že minulý týden právě na tomhle místě zemřela jeho rodina a on se dozvěděl, že je Arowen jeho sestřenice. Když prochází místem u trůnu, kam se skácela těla jeho rodiny a pak tělo Jaspera, který taky jen tak tak přežil, přejede mu po zádech mráz. Sedne si na svůj trůn a pohledem rychle přejede místnost. Hledá někoho ze své rodiny, ale zdá se, že je tu jako první. Stěží říct, jestli někdo vůbec dojde.*/Thylane tu taky ještě není./*Hledá i svou princeznu, ale nevidí ji.*

*Oe dneška je její povinností na plese nosit o hodně honosnější šaty. Ani jí to nevadí. Je zvyklá na to, že se občas taková příležitost najde a nemá s tím problém, jak asi některé dívky. Teď myslí hlavně Selekci, protože pro ně to musí být nezvyk.Na sobě má fialové šaty, které jsou v pase trochu světlejší a třpytivé. Šaty kromě toho že jsou širší, mají i menší vlečku, jak by měly. Komorné jí vyčesaly vysoký drdol a pár pramínků má schválně volně kolem obličeje, takže se jí při chůzi mírně pohupují. Lodičky na vysokém podpatku jsou u ní klasika, ale co je jiné je, že dneska zvolila o něco tmavší a výraznější líčení, ale docela se jí to líbí. Náušnice jsou stříbrné a třpytivé. Když vejde do sálu, krátce ho přejede pohledem, hlavně výzdobu, která je vlastně skoro stejná, i když možná trochu honosnější taky. Pak si vezme sklenici vody a stoupne si někam stranou, mezitím co čeká na zahájení plesu a na Bastiena, pokud přijde.*

*Do sálu jde v modrých šatech, které jsou více honosnější než které kdy v Illey měla. Mají docela dlouhou vlečku, na ni.*/Ještě někde zakopnu a spadnu do občerstvení../*Pomyslí si nespokojená, že musí mít takovouhle maškarádu na sobě. Občas vážně závidí mužům, kteří na sobě mají jen oblek, protože ten se hodí ke každé příležitosti. Líčení a lodičky jsou stejně tak v modré barvě. Nehty také aby o všechno ladilo. Náušnice stříbrné s diamanty a každá má na sobě ještě modrý safír. Vlasy má vyčesané nahoru. Dělá ji to vyšší, než jak ve skutečnosti je, ale to lodičky taky, že jo. Do sálu vejde s neutrálním výrazem na tváři, porozhlédne se a pak si od číšníka vezme sklenku šampaňského ze kterého se ihned napije.*

*Nad volbou dlouho nepřemýšlela, jelikož komorným přesně řekla co potřebuje. Šaty, které by se dokonale hodily, ke šperkům od Sawyera, které chce pro tuhle příležitost využít. Komorné zvolily modrou barvu, která na ní prý vypadá skvostně a jde  jí k očím. Z vlasů jí udělaly jednoduchý nižší drdol s prameny volně kolem obličeje. Jedinej problém bylo snad jen to, že šaty jsou obrovské a honosné a má strach, aby v nich nepůsobila třeba nevhodně. S rukama které si drží před sebou se teda rozhodne zamířit rovnou do sálu, do kterého se jí skutečně moc nechce, kvůli tomu co se stalo posledně. Když však vejde dovnitř, rozhlédne se, musí. Spadne z ní pomyslný balvan ze srdce, když si uvědomí, že sál vypadá...vlastně v pořádku. Jakoby se nic ani nestalo. Zarazí jí to, což však na sobě vůbec nedává znát.*

*Na akce vlastně vůbec nechodí, ani si nevzpomene, jestli byla vůbec na nějakém plese, ale tak dnedka se to rozhodla změnit. Ma na sobě normálně šaty, ale trošku více nóbl, sice ji to problém nedělá, ale náladu by měla víc na tepláky. Kudrnaté vlasy má jak jinak, než volně spadené na zádech a přes ramena. Hned jak vejde do sálu, ani se neohlíží, prostě kde rovnou k občerstvení, kde si vezme sklenici vína a hned ho začne popíjet. Stejně se nezdrží dlouho, přeci jen moc lidí tu nezná a stejně by byla radši na nějaké párty v klubu než na plese. Ples je na ni až moc formální, ale přesto tady stojí u občerstvení a popíjí víno.*

*Musel ještě vyřizovat stále papírování z domova, které mu jeho otec posílá více a více jako za trest. Ale přece jen si rozhodl udělat i nějakou tu pausu a to třeba na ten ples, na který šla i Kasey. Sice by si nejradši nebral oblek, spokojil by se i s košilí, ale te si nakonec přece jen vezme. Vlasy má v kudrlinkách tak jak vždy, na obličeji jako vždy piercing a v uších náušnice. Po chvilce pomalé chůze, protože není kam spěchat, dojde až do velkého sálu, kde okamžitě začne hledat Kasey. Zase se rozhodl obnovit jeho chůzi ze zadu, takže hned jak ji najde, tak jde takovým obloukem, aby ho neviděla a dojde k jejím zádům, ta které se postaví a ruce ji položí na oči. Věnuje ji polibek na krk a hned následně přejde před ní a mlčky ji políbí na rty.* Ahoj lásko. Neuvěřitelně ti to sluší, jako vždy. *Pronese s úsměvem na rtech.*

*Uvidí Winnie a hned jí zamává. Mezitím čeká na Bastiena a když jí někdo zakryje oči, lekne se, ale pal ucítí polibek na krku a pozná, že jde o něj. Zachvěje se, když ji tam políbí. Vždycky na něj reaguje takhle. Oplatí mu polibek na rty a usměje se.*Ahoj drahý. Jestli tohle budeš dělat často, asi dostanu infarkt..*Uchechtne se. Pak si všimne dalšího člověka, který se tu objevil a usměje se potěšeně. Možná dnešní plán vyjde.*Lásko? Jestli mě ta holka zabije, pamatuj, že tě miluju, dobře? Ale teď tu počkej.*Věnuje mu ještě rychle polibek, aby umlčela jeho případné otázky. Pka rychle přejde ke svému bratranci, kterého pozdraví a poté zamumlá tak rychle jak jen to jde, co s ním má v plánu a pak ho táhne směrem k Winnie a jeho otázky ignoruje.*Ahoj Winnie! Tohle je můj bratranec, Reed Lindwood. Myslím, že by vám to spolu slušelo a mohli jste si rozumět.*Chytne její ruku a vloží ho do té Reedově.*Užijte si to tu spolu a nezlobte.*Mrkne na ně a pak se rychle ztratí v davu a přijde k Bastienovi.*Tak jsem tady. Dáme si něco k pití nebo k jídlu?