Altánek na jezírku

*Ještě okamžik před tím, než se objeví vedle Aarona, si uhladí rukou kalhoty a smete z nich neviditelný prach. Poté se však ukloní a s decentním úsměvem pozdraví.* Děkuji.. Šaty jsou nádherné když se na ně můžu dívat, ale upřímně jsem stále zastánkyní kalhot a košil. *Zazubí se a prince rychle prolétne pohledem.* Vám to také sluší. *Řekne upřímně, jelikož ty tmavé barvy, co na sobě princ má, mu podle ní vážně sednou. Jen když si všimne jeho kruhů pod očima, trošku se nad tím zamyslí. Není si jistá, jestli se princ trápí jen kvůli práci, nebo i kvůli něčemu jinému.* Tak to je super, že vám ji za chvilku sundají. Poté ji sice budete pár dnů pořádně rozhýbávat, ale bude to hned bez sádry lepší. *Pokýve hlavou.* Opravdu jste v pořádku? *Optá se ještě, s pohledem upřeným do jeho očí, pod kterými má právě ty kruhy.*Já se mám fajn, věčně tu někde lítám a řekla bych, že se v paláci orientuji už docela dobře. Alespoň v nějakých částech určitě, i když tu snad každý den stále objevuji něco nového. *Zasměje se.* Každopádně jsem volala domů, mluvila jsem s bráškou i mamkou. Bráška vás pozdravuje a doufá, že se vám daří. *Zaculí se, její mamka to otočila trochu jiným směrem, o kterým by princi nikdy neřekla. Otočí se směrem k loďce, ke které ukáže a hned přikývne. Tohle místo vážně miluje. Jelikož ji princ pomůže do loďky, hned poděkuje a posadí se do loďky.* Tady trávím času nejvíce. *Uzná a ruku si přehodí přes loďku, načež strčí špičky prstů do vody a vodu začne trochu vířit, jelikož hezky chladí. Poté již vystoupí z loďky a s rozzářenýma očima se podívá na všechno to jídlo.* Určitě bude, o tom nepochybuji. *Lehce mávne rukou a posadí se na jednu židličku.* Děkuji, tak tedy případně dobrou chuť. *Popřejemu a vezme si nakonec máslový croissant.* Nevadí, naopak budu ráda! Tak tedy jen Feyre a Aaron? *Zeptá se a zároveň si do croissantu kousne, kvůli čemuž spokojeně zamručí. *

Umíte je dobře nosit, ale sluší vám i ty šaty. *Jako královna bude muset nosit převážně šaty, ale i takovéhle kostýmky jsou dost dobrou volbou, která se v jeho očích zdá krásná. Sice asi ne tak přitažlivá jako správně zvolené šaty, ale stále vhodné.* Děkuju. *Usměje se spokojeně po jejím komplimentu. Málokdo řekne chlapovi, že mu to sluší, zvlášť, když nosí obleky denně, takže to všem připadá normální. Tím pádem ho její kompliment hodně potěšil.* Jo, hned budu o něco pohyblivější. *Přikývne a sjede pohledem k té bílé zrůdnosti, kterou má na ruce. Nemůže se dočkat, až bude dole a on od ní bude mít klid.* Nedělejte si starosti. *Usměje se na ní mile, protože jí vážně nechce zatěžovat tím, co se mu děje. Ani to nemůže udělat, protože o Alyaně nikomu zatím nemá říkat.* Co se vám tu zatím líbí nejvíc? *Zeptá se jí zvědavě. Tohle ho zajímá u většiny dívek vzhledem k jeho plánu pro další schůzky.* Děkuju moc za pozdravy. Příště můžete vyřídit můj pro ně oba. *Všiml si, že pozdravy od své mamky nezmínila, ale není to pro něj důvod pozdravovat jen bratra a nadržovat tak někomu, když nezná souvislosti.* Je to tu krásné. *Pokýve hlavou.* Celkově je to novostavba, ještě před cca patnácti lety tu bylo jenom jezero. Nechali tu postavit pak altánek jako posezení. *Podělí se s ní o informace o tomhle místě, které by jí mohly přijít zajímavé.* Dobrou chuť. *Popřeje jí a sám se natáhne pro ovocný sladký koláček. Sladkého by se nikdy nedokázal vzdát.* Feyre a Aaron. *Pokýve hlavou se spokojeným úsměvem.*

Když si to myslíte, tak mě to těší, ale změna je to vážně velká. Doma jsem byla ráda, když jsem měla slušné kalhoty, které někde nebyly odřené, nebo děravé. *Pozvedne pobaveně koutky. V šestých kastách tomu tak bylo a navíc, jejich provincie se na tom neměla celkově nijak dobře, už jen kvůli těm továrnám.* Není za co. *Pokrčí s malým úsměvem rameny. Stojí si za tím, aby se mužům také pochvaloval vzhled. U každého je přeci skvělé, když se umí oblékat. Jak u žen, tak u mužů.* Chápu, že je sádra hrozná.. Při tanci jsem si byla schopna několikrát zlámat různé kosti v nohou, takže rozumím, že vás to musí štvát a omezovat. A ta ruka vás nebolí? *Zeptá se ještě, protože je i tak možné, že se mu stále ozývá bolest z ruky, ať už je v sádře, nebo ne.* Dělám si starosti o to, abyste byl v pořádku. Vy se zajímáte o mě a já zase o Vás, je to vzájemné. Nechci, aby to vyznělo, že si nějak fandím, to rozhodně ne.. Ale kdybyste na mně poznal, že se něco děje, také byste se právě zajímal. Nevím sice, jestli se opravdu něco děje, ale kdybyste měl nějaké problémy a chtěl si o nich promluvit, jsem tu pro Vás. A myslím to vážně, nemyslím to tak, že kdyby se něco stalo, tak bych se zdejchla. Dodržuji svá slova. *Pronese a lehce se zastydí, když si všimne, jak se rozkecala.* Dneska je krásné počasí, že? *Obrátí řeč k tématu, které je naprosto náhodné, aby princ nemusel věnovat tolik pozornosti k tomu, kolik toho řekla.* Mm.. Co se mi tu líbí nejvíce? Asi Velký taneční sál, to je nádhera. Nebo skrytý vodopád, či tento altánek. Stále se toho tady nemůžu nabažit. *Poví upřímně, když se jí zeptá, jaká místa zde ma ráda.* Jaká oblíbená místa máte vy? Jestli je nějaké místo, které Vás stále oslňuje i přesto, že zde bydlíte od narození. *Optá se stejně zvědavě, jako se zeptal předtím on.* Není za co, také vám děkuji, za ně. Určitě vaše pozdravy vyřídím. /A mamka bude šílet./ *Pomyslí si pobaveně v duchu, ale na prince se vděčně usměje. Poté si vyslechne nějaké informace o tomhle místě.* Vždy jsem spíše obdivovala starší stavby, ale tenhle altánek si mě zkrátka získal. *Vydechne, než popřeje princi dobrou chuť a sama se natáhne pro máslový croissant, do kterého se následně zakousne,než ji princ nabídne tykání, což ji moc potěší a hned to přijme.* Tak je to lepší. *Sama se spokojeně usměje.* Můžu se tě zeptat? Jaká byla nejšílenější věc, kterou jsi udělal, ale u které víš, že bys ji klidně udělal znovu? *Podívá se na něj a vážně se široce usměje. Nemá svůj úsměv ráda, ale tady je zvědavá na to, co ji princ řekne. Je to trošku neobvyklá otázka, ale troška srandy musí být.*

Takové starosti už si nikdy nebudete muset dělat, nebojte. *Ujistí jí s menším úsměvem na rtech. Mrzí ho, jak špatně na tom někteří obyvatelé Illey jsou a že je jich hodně. A zároveň ví, že spousta jich je na tom ještě hůř, než co Feyre právě teď naznačila.* Občas zabolí, ale není to nic hrozného, je to o hodně lepší. *Odpoví jí upřímně a pak jí řekne, aby si nedělala starosti. Čeká všelijakou reakci, ale to, co slyší, ho stejně překvapí a potěší. Pobaveně se pousměje, když pak hned stočí hovor k počasí, aniž by mu dala šanci na nějakou reakci.* Ano, počasí je krásné. Každopádně vy jste krásnější. *Je to pravda, nejde jen o nějaký kompliment, který řekl, protože se to právě hodilo, jak to spousta mužů říká.* A děkuju moc za váš zájem. Vážím si toho. Ale jsou věci, o kterých zatím s nikým mluvit nemůžu. Prostě se toho teď děje hrozně moc, pokud mám být upřímný a jsou věci, se kterými není snadné se vyrovnat. *Pokusí se jí to vysvětlit aspoň trošku, aniž by prozradil něco, co neměl a zároveň její milou nabídku hrubě neodmítl. Nechce jí urazit a ani ztratit, z celé Selekce mu zatím přijde jako jedna z nejlepších dívek.* Já mám rád starou část paláce, kdysi to bylo jenom sídlo a nezvládlo se zrenovovat. Je to skvělý místo na přemýšlení o všem možném, je tam i klid a ticho. Asi ho nikdy nebudu mít dost, i když tam trávím čas už odmalička. *Odpoví jí na otázku. Překvapí ho její další ohledně šílené věci. Na chvíli musí uvažovat a u toho se pobaveně uchechtne.* Emm... No.. Asi souhlasil se Selekcí..? *Zvedne to do otázky a zasměje se. Pak ale potřese hlavou.* Nedávno jsem udělal velkou šílenost, ale to jsem byl pod vlivem a rozhodně bych jí nezopakoval. A Selekce byla tak trochu povinnost. Ale jinak... Já nevím. Šílenosti nedělám, mam radši stereotyp, od kterýho člověk ví, co očekávat, kde může zapojit matiku a ví, co mu vyjde a tak. *Přizná, i když to asi není odpověď, v jakou doufala.* Co šílenýho jsi udělala ty? *Zajímá se. Předpokládá, že by se na to neptala, kdyby sama na tu otázku neměla odpověď.*