Komnata Krále a Královny

*Pobaveně ho poslouchá když básní o schovkách na alkohol, který má po celém paláci.* Jasný, zlato. Neboj, jsem ticho. Nikomu neřeknu ani slovo. *Dá si prst přes rty, aby naznačila, jak moc je ticho a že to myslí vážně, i když má co dělat, aby přemohla cukající koutky a nerozesmála se.* To teda budu. *Uchechtne se a pak s ena oko uraženě zamračí.* Jsem roztomilá jen když si to myslim nebo pořád? *Zeptá se ho na oko uraženě. * Obojky? Že tě to nenapadlo u našich dětí. *Uchechtne se a pobaveně zavrtí hlavou. Následné přemýšlí nad tím, jestli ještě další dítě zvládne, ale nakonec se rozhodne, že to přeci jen můžou zkusit. A navíc taky nechce Wyatta zklamat, když vidí, že si je ohledně dalšího dítěte vážně jistej.* Jsme si jistá. *Potvrdí mu s úsměvem na rtech.* Ještě aby ne. Po třech těhotenství by ses už ani neměl bát výkyvů nálad. *Zasměje se a jakmile ucítí jeho rty na svém krku, slastně vydechne. Po jeho otázce si jako odpověď sedně na jeho klín a ruce mu položí na hruď.* Teď už je stejně protizákonný přestat. *Zasměje se a rukama mu vjede pod košili, kde mu začne nehtama prozkoumávat hruď.*

Hlavně se opovaž mi ty flašky schovávat. *Varuje jí se smíchem a stiskne jí ruku.* Jsi roztomilá pořád, ale teď ještě víc. *Snaží se přijít s odpovědí, která by jí uspokojila a u toho se na ní nevinně usměje.* Moje milovaná, roztomilá manželka. *Zkonstatuje nakonec a jemně jí políbí.* Nojo.. Člověk dozrává jako víno a stejně tak i jeho nápady. *Pokrčí nad tím rameny.* A kdykoliv je ještě u našich dětí zavést můžeme. *Navrhne pobaveně. Pak se jí zeptá, jestli si je jistá tím dalším dítětem a když slyší pozitivní odpověď, usměje se a začne jí líbat na krku.* Neboj, už vím, co čekat. Jakmile mi poletí bačkora proti obličeji, vim, že mam spát jinde. *Zasměje se do její pokožky. Když pak ucítí jí na svém klíně a její nehty na své hrudi, blaženě zavrčí a kalhoty mu začnou být těsnější.* Souhlasím. *Přikývne a natiskne své rty na ty její ve vášnivém polibku, během kterého jí začne vyhrnovat tričko.*

Neboj, v noci se budu vykrádat ven a budu je hledat jak poklad a krást je. *Zasměje se a natáhne se k něu pro kratší polibek.* Jen aby. *Zasměje se a usměje se na něj, přičemž po jeho dalších slovech se její úsměv ještě zvětší.* Můj milovaný a skvělý král. *Zazubí se na něj a následně se musí zasmát.* Lásko, od kdy z tebe padaj takový moudra jako že nápady dozrávají jako víno? A jasný, přivážeme Jace na vodítko a budeme ho vodit za účastnicemi a jim to vodítko předávat. *Pokýve hlavou, jalo by to byl úplně úžasný nápad.* Ale ne na dlouho, i kdybys šel spát na chodbu, šla bych si tam potom lehnout za tebou. *Pokrčí s úsměvem rameny a pak si radši už užívá jeho polibky na krku, zatímco si sedne na jeho klín a začne mu nehtami zkoumat hrudník. Do polibku se usměje a když se pak odtáhne kvůli potřebe kyslíku, usměje se na něj ještě více.* Ty dneska na nic nečekáš, králi. *Pronese s úsměvem, přičemž se na jeho klíně posune tak, aby byla co nejtěsněji u něj a zavrtí se na místě. Poté na nic také nečeká a sundá mu tričko a prstem mj na hruď začne malovat různé obrazce.*

To těžko, protože to bys nejdřív musela vyklouznout z mýho náručí. *Zamžiká na ní obočím a pak se na ní usměje. Nejradši by se začal dohadovat, že není skvělý král, ale nechce kazit tuhle chvilku, takže pro jednou se přemůže, pusu nechá zavřenou a tyhle dohady nechá na někdy jindy.* No.. Právě od teď. Jsem dozrál, víš? *Zasměje se.* No jasně. Myslím, že i ty účastnice nám poděkujou. Ale budeme je muset hlídat, aby si to vodítko předávali a nějaká nám Jace neukradla. *Zamračí se nad tím, jako kdyby plánoval průběh nějaké mission impossible, kterou má vést. Což tak trochu výchova jejich dětí, vladaření a zařizování Selekce jsou.* /Kam se hrabe Tom Cruise../ Já vím. Proto bych zůstal vzhůru a pak tě přenesl zpátky do postele. *Uchechtne se a pohladí jí po tváři. Když ucítí, jak se mu na klíně zavrtí, zavzdychá a zhluboka vydechne.* Jestli rychle nepřestaneš, nebo mi ty kalhoty nesundáš, tak prasknou. *Poinformuje jí hlasem, který má touhou ochraptělý.* Tak je to přece nejlepší, ne? *Usměje se na ní, sundá jí tričko a jeden prst zahákne o lem jejích kalhotek. Pak si prolíbá cestičku k jejím prsům a vezme mezi rty jednu bradavku, kterou jemně skousne.*

Nepodceňuj mě, lásko. Já dokážu vše, když se mi chce. *Uchechtne se a když z něho vypadne moudro o dozrávání a vínu, musí se nad tím pobaveně pozastavit.* Radši nechci vědět, co by to, že si dozrál, mohlo taky znamenat. *Uchechtne se pobaveně a zavrtí nad tím nad tím hlavou.* Neboj, na to vodítko dáme alarm a nikdo ná ho neukradnem *Zasměje se, zatímco mu prohrábne vlasy. Po jeho slovech se na něj víe usměje.* A já bych si začala stěžovat, že mě nemůžeš nosit, protože by si měl kýlu a nakomec bych se kvůli hormonům zase urazila a šlo by to odznovu. *Zazubí se jako andílek, který by vůbec něco takovýho neudělal. I když těžko říct, jestli těhotný ženský jsou vůbec nevinní andílci a nejsou to rovnou furie z pekel. Následné se mu zavrtí na klíně a na jeho reakci se musí usmát.* Tak to ti ty kalhoty radši co nejrychleji sundám, protože odmítám přestávat. *Poinformuje ho o tom.* To teda je. *Přikývne, načež je i její tričko a pryč a když ucítí jeho rty na svém hrudníku, musí slastně vydechnout. Taky se jí nelíbí to, že má tady nejméňe kusů oblečení na sobě, proto se trochu nadzvedne, aby mu mohla rozepnout pásek a nakonec i kalhoty stáhnout.*

Nepodceňuju, neboj. *Ujistí jí s úsměvem a pak jí začne přesvědčovat o tom, že dozrává jako víno.* Znamená to, že jsem v tom nejlepším věku, kondici, a tak dále. *Zasměje se.* Nebo sis snad myslela něco, co by mě mohlo urazit? *Zeptá se naoko dopředu uraženě.* To je dobrej nápad. Nechci o něj přijít jenom kvůli nějaký bláznivce. *Uchechtne se a slatně přivře oči, když mu prohrábne vlasy.* Bude to pohodových devět měsíců. *Zkonstatuje to se smíchem a věnuje jí polibek na špičku nosu. Pak už jí začne líbat více vášnivě a sundá jí tričko, které je vlastně jeho. Už si zvykl, že nosí jeho oblečení a přijde mu to krásné.* Do toho, lásko. *Zavrní jí do pokožky a přesune se k její druhé bradavce, které se také chvíli věnuje. Jakmile jsou jeho kalhoty dole, změní polohu, aby ona ležela na zádech a on byl nad ní, rukou vklouzne pod látku jejích kalhotek a začne jí hladit na klitorisu.* Tak moc tě miluju. *Zavrní jí do ucha, než opět přisaje své rty na ty její.*

Jen aby. *Uchechtme se pobaveně a poté ho stejně pobaveně sleduje, když mluví o dozrávání.* V nejlepším věku, kondici a tak dál. *Zopakuje po něm a u toho ji pobaveně škubou koutky úst.* Nebo ještě že máš konečně správnej rozum? *Zamrká na něj jako andílek a pak ho hned políbí.* Samozřejmě jsem ale nic, co by tě urazilo, nemyslela. *Pokrčí rameny jako andílek.* Byla jsem taky bláznivka, co si tě ukradla? *Usměje se na něj zamilovamě a poté si už užívá jeho vášnivě polibly, které mu se stejnou vášní oplácí. Spokojeně a nedočkavě vydechne a konečně mu také sundá kalhoty. Když ucítí jeho ruku pod kalhotkami, vydechne.* Taky tě miluji. *Zamumlá spokojeně než se zase jejich rty spojí. Trochu ho zatahá při polibku za ret a tlumeně vydechne. Poté taky na nic nečeká a rukama vnikne pod jeho boxerky, které mu i hned sundá a rukou ho začne hladit a dráždit kolem jeho pokladu.*

Spíš jsem ještě rozumnější, než před chvílí. Správnej rozum mi nikdy nechyběl. *Namítne rychle, i když poslední slova jenom zamumlá do jejích rtů a oplatí jí polibek.* To ti tak budu věřit. *Uchechtne se a potřese nad ní hlavou.* Ne, ty jsi byla nádherná víla, která mě okouzlila a zachránila přede mnou samým. *Pousměje se na ní zamilovaně a zastrčí jí pramínek vlasů za ucho. Pak jí začne vášnivě líbat a když ucítí její ruku na svém nádobíčku, nahlas zavzdychá.* Provokatérko. *Zamumlá s úsměvem a pak jí stáhne kalhotky a konečně jejich těla spojí a začne přirážet.*

Jasný, jasný. Nechám ta v tom, zlato. *Zasměje se a pobaveně nad ním zavrtí hlavou, přičemž se stále usmívá. Po jeho slovech se na něj zamilovaně usměje.* Přeháníš. Nejsem žádná víla a spíš jsem si tě pro sebe ukradla. *Pokrčí rameny, ale poté se už jejich rozhovor zvrhne a místo toho mu začne oplácet náruživé polibky.* Že to říkáš zrovna ty. Mám stejnej nárok tě provokovat, jako si provokoval ty mě. *Zazubí se na něj a když ji stáhne kalhotky, nohama se zachytí za jeho pas a pak nechá, aby jejich těla spojil. Když začne přirážet, začne nahlas vydechovat ab emtam zasténá jeho jméno.*

Pfff. Jmenuj situaci, kdy jsem se nezachoval rozumně. *Vyzve jí s pobaveným úsměvem, i když se snaží tvářit naoko uraženě.* Jsi víla. Moje víla. *Namítne, protože on jí tak vidí a pohladí jí po tváři.* A pokud si vzpomínám, tak to já tebe dovedl do mučírny. Ne ty mě. *Zasměje se, když si vzpomene na jejich první oficiální schůzku. Už tehdy mu bylo jasné, že na Polaris jen tak nezapomene. I když mu trvalo uvědomit si, že jí miluje. Teď mu ale nijak netrvá přejít od normální konverzace k něčemu víc.* Pravda. *Uzná nakonec trochu neochotně, protože by radši provokoval jenom on. Pak už spojí jejich těla a začne do toho jejího přirážet. Všechny její výdechy a vzdechy ho nabuzují k vyšímu tempu. Na čele se mu objeví pár krůpějí potu a na ty se mu začnou lepit vlasy. I tak ale nezastavuje, protože jeho uspokojení stále narůstá a doufá, že to je stejně i u jeho ženy. Rukou ještě začne mnout znovu její klitoris, aby jí dovedl rychleji k orgasmu, protože on cítí, že už za chvilku vyvrcholí. Párkrát ještě do jejího těla přirazí a on s hlasitých zasténáním dosáhne orgasmu.* Miluju tě. *Vydechne zadýchaně a lehce jí políbí na rty, protože se hned pak potřebuje zase nadechnout.* Jsi to nejúžasnější, co mě kdy potkalo.

Hmm... Vyjmenovat jednu za těch dvacet jedna let co jsme spolu je těžký. *Popíchne ho pobaveně a na tváři má stejně tak pobavený úsměv, který se mísí s úsměvem naprostého a nevinného andílka.* Takhle to zní zvláštně. Že si mě dovedl do mučírny. Jako bys mě tam mučil a ne byla to jen jedna nevinná schůzka. *Zasměje se a poté se to už všechno zvrhne a z konverzace o dětech a vše možné, přejdou na vášnivé polibyky a v to, že tady leží bez oblečení. Poté když jejich těla spojí, vydechne a začne nahlas sténat jeho jméno mezi mnoha spokojenými vzdechy. Jednu ruku zvedne a prohrábne jeho vlasy. Když cítí, že i ona už brzo bude u svého uspokojení, zatahá ho za ty vlasy a druhou ruku mu položí za krk. Když uslyší jeho slova, chce odpovědět, ale místo toho zase zasténá a prohne se lehce v zádech, jelikož i ona dojde ke svému vrcholu.* Taky tě miluju. *Usměje se na něj udýchaně, přičemž opět prohrábne vlasy.* To ty taky. *Usměje se na něj.*

Spíš vzpomenout si na jednu, protože já jsem tak rozumný, že se těžko najde nějaká nerozumnost. *Zazubí se na ní, jako malé dítě, které dostalo ve škole jedničku a chce za to náležitou pochvalu.* Někdy bysme se tam mohli zase navečeřet. Mám rád naše společný večery na tom místě. A jo, moc dobře si uvědomuju, jak divně to zní. Ale myslím, že tady nikdo odposlechy nemá. *Zasměje se a pokrčí rameny. I kdyby měl, tak jemu by to bylo srdečně jedno. Ten člověk by tak akorát věděl, že svou rodinu opravdu miluje. A své ženě tu lásku také teď dokáže tím, že jí dovede k orgasmu. Políbí jí lehce na koutek rtů a pak na špičku nosu. Nakonec z ní opatrně vystoupí, lehne si vedle ní a přitulí si jí k sobě.* Jsem ten nejšťastnější chlap pod sluncem díky tobě. *Vydechne spokojeně a oba dva je zakryje dekou, aby během noci nenastydli. Věnuje Polaris polibek do vlasů a ještě se nadechne její vůně, než se mu začnou únavou zavírat oči.* Asi za chvilku usnu. Dobrou noc, lásko. *Popřeje jí už napůl ponořený do spánku.*

Určitě, lásko, určitě. Byl jsi rozumný i když ti bylo třeba devatenáct? *Povytáhne pobaveně obočí a zavrtí nad jeho výrazem hlavou a cvrnkne ho prstem do nosu.* můžeme, budu jen ráda. Tu mučírnu by už nám měli nechat jako nějaké výroční a posvátný místo. *Zasměje se, ale na tváři má zamilovaný úsměv.* Když jsi mě pozval na tu večeři do mučírny, musela jsem si to přečíst tak stokrát, abych se ujistila, jestli je to pravda nebo ne. Protože jsem nečekala, že naši konverzaci vezmeš tak vážně. *Zasměje se a poté si už užívá jeho pohyby. Když jejich těla rozpojí, stále se usmívá. Pak se bez námitek k němu natiskne.* Nepřeháněj, ještě tu jsou děti. *Zasměje se a jednou rukou ho obejme a přitulí se k němu co nejvíc to jde.* Jen spi, potřebuješ to. Dobrou, méďo. *Usměje se ještě a pak ho jen chvíli sleduje, načež po chvilce sama usne, aniž by o tom pořádně věděla.*

*Ještě nikdy se za sebe nestyděl tak, jako dneska. Kdyby neměl takovou kocovinu, už by nejspíš balil tašku, sepsal dopis, ať korunují Jace a že se mu omlouvá a zmizel někam pryč. Momentálně je ale rád, že se odplazil k záchodu, kde si prakticky pupuje žaludek. Na sobě má kalhoty od obleku, který měl včera na Jacové svatbě. Ze saka a košile se nějak před usnutím nejspíš vysoukal. Vlasy mu trčí do všech stran daleko více než obvykle a celý se cítí jako zmuchlaný a potrhaný cár papíru. Už nikdy nechce pít. Nebo aspoň ne tolik. Vyčítá si, že zklamal Polaris a naprosto zkazil svatební noc Jacovi a Misty. Tuší, že ani jeden mu to nikdy neodpustí a nesnáší se za to. Všem slíbil, že tu pro ně bude, že se bude snažit být co nejlepší a akorát je zklamal. Vlastně by se ani nedivil, kdyby odjela Pol. Má to nejspíš plný právo a kdo ví, jestli už tak neudělala zatimco on ze sebe vydává dávivé zvuky v koupelně. Nepamatuje si, že by kdy byla jeho žena až tak moc naštvaná a nepromluvila s nim ani slovo a jak je jeho pesimickým zvykem, pomalu ani nedoufá, že to tentokrát zvládne napravit.*

*Doufá, že mamka na tátu nebude tak moc naštvaná. Ví, že udělal dost blbostí.. Ale taky chápe, že je to pro něj teď dost těžké. Přece jen, Jace se oženil, za chvilku to stejné potká Justice a Angel a i ji. Ony dvě i odjedou a s ostatními se moc vídat nebudou. Každý den se jejich odjezd blíží a ona je jak na trní. Tobias se jí zdál milý, ale viděla ho asi jen jednou, nanejvýš dvakrát.. Teď jako by tu nebyl a ji přehlíží, už od září. Povzdychne si. Raději než aby se litovala zamíří ke komnatě jejích rodičů. Chce zkontrolovat, jestli mamka tátu ještě neuškrtila a jestli třeba něco nepotřebují. Na sobě má černé džíny a šedou mikinu. Vlasy má v ledabylém drdolu. Zaklepe na dveře a po chvilce, když je jí odpovědí jen ticho nakoukne dovnitř. Nechtěla by je taky rušit, během usmiřování v posteli a dokud jí zrak nepadne na prázdnou komnatu, modlí se, aby je právě nevyrušila v tom nejlepším. Uslyší ale zvuky z koupelny. Vejde do komnaty a zavře za sebou dveře, aby přešla do koupelny a podívala se tam.*Ahoj tati.. *Vezme kapesníky a klekne si vedle něj, aby mu je podala.* Chtěla jsme se zeptat, jestli něco nepotřebuješ.. Nechceš třeba prášek, aby se ti ulevilo? *Neví, jestli ho měl nebo ne.* Pojď si když tak lehnout, dám ti k posteli misku.. /Stejně toho ze sebe už asi moc nedostane./

*je na tátu pořádně naštvaný a hodlá nějakou tu dobu naštvaný být. Ale jelikož viděl, jak na tom byl včera, tak jemu jasné, že musí mít pořádnou kocovinu. Sice na něj naštvaný je, ale má o něj i starost, takže se rozhodl, že než se Angie a Justice dobelhají do jeho komnaty, zajde tátu rychle zkontrolovat, jestli vůbec žije. Na sobě má černé tepláky a modrou mikinu, ,vlasy klasicky neučesané, ale to ho teď vůbec nezajímá. Když dojde k komnatě svých rodičů, zaklepe a rovnou otevře dveře. Překvapí ho, že je komnata prázdná, ale pak uslyší hlasy z koupelny, tak tam zamíří. Když uvídí, v jakém je táta stavu, povzdychne si a potřese hlavou.* Čau, Eady. *pozdraví svou sestru a pak najde sklenici vody, kterou napustí plnou studené vody a vrátí se do koupelny. Chytne tátu za ramena a posadí ho ke zdi, aby se mohl opřít, načež mu podá tu sklenici vody.* Vypij to. Celý. *přikáže mu.* Jak dlouho tu jsi? Kde je máma? *zeptá se Eady a posadí se na zem vedle nich.*

*Je na svého manžela naštvaná, a to dost. Sice ví, že mu je to líto, to věděla už včera, že mu to bude líto, ale momentálně ji štve to, že se vůbec zase rozhodl jít pít a ji neřekl ani slovo. Dělá ji problémy aby nemyslela na to, že je to třeba její vina, že už se s ní prostě nudí, tak radši jde pít. Celý den strávila ve městě a teď zašla do kuchyně, aby si vzala čokoládu, protože je to jediný na co ma teď zrovna chuť. Chvíli sědí v kuchyni, ujídá čokoládu a kouká do blba. Na nic víc teď nějak nemá náladu. Štve ji i to, že by měla jít zase na ultrazvuk, ale rozhoduje se mezi možnosti počkat na to až se s Wyattem usmíří nebo tam jít sama a pak to prostě napsat do rodinného chatu. Ale zničilo by ji, kdyby u toho nebyl, takže se rozhodne, že se vrátí do komnaty a aspoň se s ním pokusí prohodit jendo slovo, i když má pocit, že když promluví vybouchne a rozbrečí se zároveň. Na sobě má těhotenské džíny a velkou chlupatou, černou mikinu, ve které je skoro celá zapadlá. Když dojde do komnaty, připraví se na blbou atmosféru, ale překvapí ji, když tam uvidí dvě z jejich dětí.* Co vy tady? *Zeptá se jich a pokusí se na ně usmát, ale radši si místo toho strčí do pusy kousek čokoládu, protože si vzala z kuchyně druhou tabulku.*

*vyčítá si, že včera začala pít. Měla už by mít dost rozumu na to, aby věděla, kdy přestat. Jenže její rozum se někdy chová, jako by jí bylo zase 20. Jakmile se včera dostala s Edwardem do jejich komnaty, tvrdě usnula a vzbudila se až po obědě. Pořád je jí špatně a bolí jí hlava, ale dala si nějaké prášky, takže je to trochu lepší a už zvládne aspoň chodit bez toho, aniž by se nepozvracela. Pokusila se se sebou aspoň trochu něco udělat, protože má pořád nějaký ten pud sebezáchovy a nechce vypadat jak chodící zombie, ale nic moc to není. Využila příležitosti, když jí na chvilku Edward zmizel z dohledu a odplazila se pryč z komnaty, protože chce zjistit, jak je na tom Wyatt. Naštěstí je jeho komnata ve stejně chodbě, jako ta její a Edwarda, takže to nemá nijak daleko. Když se tam dobelhá, zaklepe na dveře a sama si otevře, načež koukne dovnitř. Uvidí několik lidí v koupelně a tak tam zamíří.* Neruším? *zeptá se a než se jí dostane odpovědi, zamotá se jí hlava, a tak se raději rychle posadí na zem a opře se o jednu stěnu.* Vypadáš hrozně. *prohodí směrem k Wyattovi.* Ale aspoň ještě žiješ. *opře se hlavou o ruce, které má položené na kolenou.* Proč musí mít alkohol vedlejší účinkyy?

*Odešel do kuchyně rychle pro nějakej čaj, kterej by mohl Aless pomoct zklidnit žaludek, ale jakmile se vrátil do komnaty, objevil akorát tak prázdnou postel. Převrátí nad ní očima a zaskřípe zubama. Čajem práskne do stolku, takže se trochu rozlije a vydá se jí hledat. Nechápe, že má zapotřebí furt zdrhat, i když jí je na umření.* /Jestli mi pak vyčte ještě jednou, že jdu pozdě, zaškrtim jí./ *Z komnaty Pol a Wyatta uslyší plno hlasů, takže zaklepe a nakoukne dovnitř. Radši tam ale strčí nejdřív hlavu.* Nemam tady ženu? *Zeptá se veškerého osazenstva a když uslyší její hlas, dojde k ní a protočí očima.* Nemáš náhodou ležet v posteli? *Nadzvedne obočí.*

*Zvuk otevírání dveří zaznamená, ale nemá sílu se zvednout a jít se dojít podívat, jestli se vrátila Pol. Nakonec ale uslyší hlas Eady, který jej ujistí, že Polaris stále nedorazila. Dělá si o ní starosti. Neodpustil by si, kdyby se jí něco stalo nebo skutečně odjela a nehodlala se vrátit. Od Eady si vezme kapesníky a jenom neurčitě zamručí na pozdrav.* Nic nechci. *Odpoví jí nakonec, protože jeho nenávist k práškům je stále stejná a pak ztuhne, když uslyší hlas Jace. Hned schytá ještě větší kopanec od svého svědomí. Ani nezaznamená jak a najednou sedí na zemi a opírá se o stěnu. Díky tomu vidí obličej svého syna a hned stáhne provinile obočí.* Promiň, Jaci. Já vážně nechtěl. Nikdy jsem se za sebe nestyděl víc. Omlouvám se. *Dostane ze sebe a zašklebí se na sklenici vody. Po jeho pokynu protočí očima a pokusí se vypít co nejvíc dokáže, což je asi jenom půlka. Potom se jeho škleb ještě zvětší, protože voda má pro něj momentálně naprosto nechutnou pachuť.* Netušim. A nevim. Někde pryč. *Odpoví mu na dotazy a když se pak vrátí Pol, uleví se mu. Avšak to netrvá moc dlouho vzhledem k tomu, že jeho úplně ignoruje. Radši sklopí provinile pohled dolů a sleduje jenom sklenici vody.* Ty vypadáš hůř. *Zahučí potom k Aless, aniž by se na ní vůbec podíval. Nemá náladu a energii na nějaké vtípky a hádá, že před Pol bude nejlepší prostě jenom mlčet a dělat, že tu ani neni.*

*Chce zkontrolovat rodiče, hlavně teda tátu, jestli pořád dýchá a nebo ho mamka neuškrtila. Jenže když zaklepe nikdo ji neodpovídá, takže do jejich komnaty vejde bez pozvání a hned se jde podívat do koupelny, kde se svítí a ozývají se tam zvuky. Je ji líto takhle tátu vidět, takže si k němu Kleine a pořád mu kapesníky a také mu nabídne, že skočí pro prášek. *Jak myslíš.. *Povzdychne si. *Ahoj. *Pozdraví Jace a pomůže mu tátu opřít. */Spíše bychom ho měli dostat do postele.. /Přišla jsem krátce před tebou, takže tak pět minut? A mamka tu nebyla, takže nevím. *Povzdychne si a pokrčí rameny zrovna, když se tu objeví i mamka. * Chtěla jsem to tu zkontrolovat a zeptat se, jestli něco nepotřebujete. *Vysvětlí ji, co tu dělá. Vidí, jak tátu mrzí, co se stalo a je ji líto ho, takže ho obejme. * To bude dobrý. *Zašepta.* V pohodě teto? *Zeptá se starostlivě, když vidí jak si musela sednout, když se ji nejspíše zatočila hlava. * Aby vás potrestal za to, že jste ho pili.. Nechceš vodu? *Zeptá se jí. * Jo, je tady. *Kývne hlavou k místu, kde sedí její teta. Nelíbí se jí jaka je tu atmosféra ale neví, co udělat, aby se to změnilo. *

*rozhodne se zajít zkontrolovat tátu, i když je na něj naštvaný, protože o něj má starost. Vůbec by se nedivil, kdyby ho tu našel celýho zmlácenýho od knížek a knihoven. Když zaklepe, rovnou vstoupí dovnitř a zamíří do koupelny, kde uslyší nějaké hlasy. S pomocí Eady tátu posadí tak, aby se opřel o stěnu. Když se začne omlouvat, jen neurčitě zamručí a podá mu raději sklenici vody. Když vypije sotva polovinu, protočí očima.* Mluvil jsem na Eady.. *zamumlá, když mu odpoví oba dva.* Taky jsem šel zkontrolovat tátu. *odpoví mamce.* Jak ti je? Spala jsi aspoň trošku? *zeptá se starostlivě. Když pak přijde teta a chvilku po ní i strýc, jen na ně kývne, ale dál se jim nějak nevěnuje.*

*Celý den se vyhýbá Wyattovi, jelikož je na něj pořád naštvaná, ale je jí ho líto a nechce na něj být naštvaná, ale zároveň má pocit, že si to trošku zaslouží. Nakonec si ae přece jen rozhodne zajít do komnaty, i když tam dojde, na Wyatta se nedívá a snaží se spíš pochopit, co tu dělá tolik lidí. Chápavě přikývne, když zjistí, prč tady její děti jsou a na podívá se na Jace.* Jo, chvilku jo Nedělej si starosti, sem v pohodě. *Přikývne a bolestně se koukne na svého manžela, pak se překvapeně koukne za dalšími hlasy, když spatří Wyatta i Aless, musí se v duchu uchehtnout.* Kdybyste aspoň jednou nepili a chovali se jako dospělí, teď by vám tak nebylo špatně. *Zamumlá potichu s pohledem zabodnutým do země. Jelikož ji začnou bolet záda z těhotenského bříška, opře se o zeď a dokopá se k tomu, aby se koukla na svého manžela znovu a tentokrát i promluví.* Já na tebe nechci být naštvaná. Ale tohle je pořád dokola. Nikdy nevím, kde jsi, kam zmizíš a pak zase skončíš na mol. Co i pak o tom mám myslet? *Promluví potichu a pohled upře na Edwarda a Aless, jelikož je zvědavá, jak na tom jsou oni dva jako pár po tom včerejšku.*

*když zjistí, že Edward neni v komnatě, vydá se do komnaty Wyatta a Polaris. Chce zjistit, jak na tom je. Sice jí stále není dobře, ale tu malou vzdálenost zvládne. Jakmile je v jejich komnatě, dojde do kouplny, kde jsou i ostatní. Přijde jí to jako nějaká po opilecká sešlost. Zatočí se jí ale hlava, a tak se musí posadit na zem.* To neni pravda. *zamumlá přesvědčená o tom, že vypadá líp.* Jasný. *odpoví Eady.* Ne, díky. *zamumlá* Já nepiju furt..*namítne směrem k polaris.* Do háje.*zakleje, když uslyší hlas svého manžela a pokusí se splynout se zdí, jakoby si snad myslela, že si jí nevšimne.* Nojo, já vim. Ale tys odešel první. *řekne, ale raději se na něj ani nepodívá. Teď už jí přijde, že chodit sem nebyl tak dobrý nápad, protože se akorát začne cítit ještě více trapně.* Chtěla jsem jen zkontrolovat Wyatta, jestli ho Pol nezakopala.

*Musí se ovládat, aby neskřípal zuby natolik, že si je vyvrátí. Netuší, co to do Aless vjelo, že měla potřebu se takhle ožrat. Moc dobře ví, že proti alkoholu nemá nic ani on a že si klidně rád občas skleničku dá, ale zároveň už je daleko zodpovědnější, jak když mu bylo devatenáct a s Aless se dal dohromady, takže se neopíjí. Trochu se bojí, aby se jeho manželka nevrátila ke starým návykům, ze kterých pro ní nebylo jednoduché se dostat už před těmi lety. Když jí objeví v komnatě Wyatta a Pol, musí protočit očima.* Já odešel pro čaj a prášky, aby ti bylo líp, sakra. *Zamračí se a zoufale si vjede rukou do vlasů, které se mu houpají na ramenou.* No, řekl bych, že to vypadá, že zatim žije, *Koukne na svého švagra, který nevypadá o moc líp, než Aless.* a moc bych neriskoval, aby nás zakopala všechny, když tu budeme prudit. *Pokrčí rameny a střelí pohledem po Pol.* Nic ve zlym. *Ujistí jí hned.*