Velký Taneční sál

*po tom, co mu Chrysane dala druhou šanci, na ní téměř nedokáže přestat myslet. Jenom doufá, že už si znova neublíží. Na dnešní ples zamířil jenom kvůli tomu, že doufal, že tam Chrysane bude. Na sobě má černý oblek, bílou košili a červenou kravatu. Ze své komnaty zamíří rovnou do sálu a tam vyhledá Chrysane. Pořád si není úplně jistý, že na něj teď nespustí její klasickou přednášku o tom, že si žádnou další šanci nezaslouží. Přeci jen, je to Chrysane.* Ahoj.*pozdraví ji s úsměvem a sjede ji pohledem.* Vypadáš skvěle. *řekne upřímně.* /Jestli mě teď pošle do háje, tak končím./ *Pomyslí si a pak se jeho pohled změní na starostlivý.* Jak je ti? Je všechno pohodě?

*Na ples se dneska rozhodla přijít, což je možná dost překvapující. Sedí na trůně a rozhlíží se po sále. Doufá, že někde uvidí Chrise, ke kterému by ráda utekla. Ale místo toho přijde Wyatt. Už mu chce říct ahoj, ale zarazí se po tom, co řekne. Podívá se s nadzvednutý obočím a pak se uchechtne.*Pěkně z toho blázníš.*Zhodnotí a i ho pozdraví.*Jak jsi na tom s účastnicemi? *Zeptá se jej. Snaží se, aby se to mezi nimi možná trochu urovnalo. *Jo, všechno je v rámci možností v pohodě.*Řekne mu a pak pozdrav tátu.*Jo, dneska to tu poprvé zahájíš. Jseš nervózní? Určitě to. zvládneš.*Řekne trochu povzbudivě.*Ahoj mami.*Pousměje se na ni. Všimne si kousek od trůnů Chrise, tak se zvedne a pokyne i Lokimu a vydá se k němu.*Doufala jsem, že přijdeš.*Řekne mu popravdě. Sjede pohledem k šampaňskému v jeho ruce.*Zase provokuješ?

*Stojí kousek od ostatních se sklenkou v ruce, kterou vyprázdnila téměř do poloviny. Doufá, že se tu objeví někdo, s kým by si mohla po povídat, protože má i celkem chuť na to se s někým pobavit. Klepe nehty o sklenku a pak se podívá na Zaydena, který se vedle ní objeví.*Ahoj.*Pousměje se na něj krátce.*Díky.*Podívá se na jeho oblek.*Taky nevypadáš nejhůře. Ale tu kravatu ti snad vázalo pětiletý dítě?*Zeptá se jej pobaveně.Odloží sklenku a upraví mu ji.*Jo, už je to lepší.*Zhodnotí.*/Tohle bylo možná trochu zvláštní.. Bože, proč jen jsem to nenechala být?/*Potřese nad sebou hlavou.*Jo.. je to v pohodě.*Vydechne a odmlčí se.*Ani jsem ti nepoděkoval za to, že jsi mě dostal na ošetřovnu, takže.. díky.*Pousměje se na něj vděčně.*Jak se máš ty?

*ve svých světle fialových šatech dojde až do sálu kde se koná ples. Na podpatcích je stále dost nejistá ale trénovala na nich chodit. Když vejde trochu jí znervózní to množství lidí. Zabloudí pohledem k princi. Chvíli se na něj dívá a vzpomene si na polibek v salonku. Celou dobu nad tím přemýšlela*/ znamenalo to něco nebo líbá každou dívku?/* Sklopí pohled a přesune se ke stolu s občerstvením. Vezme si sklenici s vodou a napije se*

* Přitom co jen tak stojí tak její pohled sjede na královskou rodinu a to přímo na Wyatta* / Ten musí mít odvahu se takhle obléct, ale tak je to princ že.../ * uchechtne se a dojde ke stolu, kde si vezme šampaňské * napije se a podívá se do davu lidí, kde zahlédne dívku ne daleko od ní* / Tahle dívka vypadá celkem osaměle, asi by bylo dobré někoho dalšího poznat / * Dojde za dívkou a v ruce pořád drží šampaňské * Ahoj, ty budeš asi účastnice že? * podívá se na ní * Kdyžtak jsem Davina Claire...* uculí se a trochu zrudne* / Doufám že si nebude myslet že jí tu nějak obtěžuju / *Projede jí hlavou a nad tou myšlenkou se uchechtne, to snad ne..*

*co nejrychlejší v davu vyhledá Chrysane a zamíří k ní. Pak ji řekne, že vypadá skvěle a následně se ušklíbne.* Nezačínej si, Brepto.*zazubí se na ní. S tímhle jen tak nepřestane. Už tu přezdívku raději nebude používat tak často, ale to neznamená, že jí nebude používat vůbec.* Taky bych to mohl brát tak, že sis ty šaty někde roztrhla a nebyl čas na to, aby ti je komorné spravily.*řekne pobaveně a očima sklouzne je rozparku na jejích šatech.* /Stejně to vypadá takhle líp./*pomyslí si a pak se jí zeptá, jestli je všechno v pořádku a jak se cítí. Po její odpovědi kývne hlavou.* Dobře, ale kdybys cokoliv potřebovala, pořád platí, že máš za mnou přijít a ne si to řešit po svým. *Řekne vážně a pousměje se.* Za to mi nemusíš děkovat. *Pokrčí rameny.* Dobře. *po dlouhé době už se konečně cítí lépe. I když si nikdy neodpustí to, co kvůli němu Chrys udělala.* Chceš si zatančit? Nebo dělat něco jiného? *Zeptá se jí. Popravdě moc neví, jak se chovat. Chce k ní být milý, ale to popichování už mu vážně začíná chybět. A navíc na ní nechce v ničem tlačit.*

*Postáva na jednej strane sálu a so záujmom pozoruje ľudí naokolo. Snaží sa nenápadne odpozerať, ako by sa mala správať, chodiť, rozprávať... Potrasie hlavou.* /Hlavne buď sama sebou a nepretvaruj sa./ *Pomyslela sa a zistila, že to bude asi najlepšie. Tu sa pri nej zastaví jedno dievča.* /Davina./ *Spomenie si. Včera večer spolu sedeli v dámskom salóniku.* Ahoj. *Usmeje sa na ňu.* /Asi si ma po včerajšku nepamätá./ *Pomyslela si, keď sa jej pýtala, či je tiež účastníčka. Nechala to radšej tak a odpovedala jej na otázku.* Áno som. *Usmeje sa.* A volám sa Alisah, včera sme sa stretli v salóniku. *Ozrejmí jej.* Už si bola niekedy na plese? *Vyzvedá.* Úprimne, toto je moja premiéra a mám celkom veľkú trému. *Prizná sa.* /Trému má asi každá z nás./ *Napadne jej a zrazu je rada, že v tom nie je sama.*

*Nemohl by chybět na akci, kde bude plno lidí a také jídlo a možná ibta zábava. Navíc je to v paláci, takže mu nikdo nemůže vynadat za to, že tady nemá co dělat. I když možná nemá i tak, ale to ho nezajímá. Vlásky má jako vždy rozcuchané, jediné co je na něm upravené je aspoň trošku oblečení. Na sobě má bílou košili a tmavě modré kalhoty. No a na tváři rošťácký úsměv. Když vejde do sálu, pohledem těká po lidech, ale jako první si všimne zvířete.Jen překvapeně zamrká a jde dál, ale ze zvířete očka nespouští. Díky tomu taky vrazí do nějaké dívky, tedy Crystal. Překvapeně vzhledne a nasadí nevinný kukuč.*  Promiňte! Já si vás nevšiml, sledoval jsem to velký zvíře! Je faakt velký! *Zazubí se na ni a dívku si prohlédne.* Ja jsem Cameron! *Představí se nadšeně a očkem se rozhlédne kolem sebe.* /Není tady Chrys? Nebo brácha? Nebo ten chlápek od Chrys?/ *Našpulí rtíky, ale hned se zase otočí na dívku.*

*Pozdraví Zaydena a pak jej trochu popíchne a když ji nazve Breptou, lehce jej šťouchne.*Jasně.. Opice./Tak mi nabídl, abych mu říkala, tehdy v komnatě, že?/*Poupraví mu kravatu, kterou u snad uvazovalo pětiletý dítě, aspoň tak jí to připadá.Po jejím komentáři se podívá na své šaty a schválně si je upraví, čímž "náhodou" je posune, aby šla vidět její kůže, stehno a usměje se jako neviňátko.*Náhodou tohle bylo účelně.*Dodá a pak odpoví, že je docela v pořádku.*Jo, díky.*Je ráda, že za ním může jít, ale ještě jí asi bude trvat, než si zvykne na to, že má na koho se obrátit.*/Ale abych ho pak skutečně neotravovala../I tak, díky. Kdyby jsi nepřišel..*Potřese hlavou.*To je už jedno.*Nechce se o tom moc bavit.*Klidně si můžeme zatančit.*Podívá se na taneční plochu, kde je už pár párů.*Ne, že mi pošlapeš špičky.

*Dojde do sálu, kde se usadí na svůj trůn vedle Camille a aniž by to nějak ovlivnil, hned z něj vypadne pozdrav, jakým zdravil celý týden účastnice.* Jo, to jo. Ani nevim, co mi která říkala, mam v nich hroznej zmatek. *Uchechtne se a prohrábne si vlasy.* No... Jedna mi vyznala lásku a polovina z nich mě nesnáší. Jsem nespolehlivej ignorant, prase a mnoho dalšího. *Nadzvedne koutky rtů v menším falešném úsměvu, jakým ho polovina Selekce obdařila. Pak se jí zeptá, jestli je u ní všechno v pohodě a po jejím ujištění pokýve hlavou. Pousměje se na tátu, který dorazí a sjede ho pohledem.* Ahoj. *Pozdraví ho.* Měl bys odpočívat. *Připomene mu a protočí očima při jeho zmínce o zahájení.* A co to nezahajovat? Prostě...to nechat plynout? *Navrhne a pousměje se mírně na Camille.* Díky. Ale ani moc nervózní nejsem. Prostě tam něco vyžbleptnu. /Vážně se bavíme normálně?/ *Proběhne mu hlavou, protože to rozhodně není nic obvyklého. Ale je za to rád. Uchechtne se, když si jeho táta všimne, že nemá košili.* Nějak jsem jí zapomněl. *Pokrčí rameny, i když je to lež a pak kývne na pozdrav mámě.* Taky tě rád vidim. *Prohodí, protože její pozdrav na něj působí, jak pozdrav vojáka. Když vidí, jak se Camille zvedá, zasměje se.* Užijte si to, hrdličky. *Zašvitoří a pak potřese hlavou a zvedne se z trůnu.* Tohle je naprostá zbytečnost. *Zamumlá si sám pro sebe, ale dost nahlas na to, aby to jeho rodiče slyšeli a od jednoho sluhy si vezme skleničku šampaňského, se kterým se postaví na menší pódium a tím na sebe upoutá pozornost všech v sále.* Dobrý večer. Rád bych tímto oficiálně přivítal všechny zahraniční hosty a účastnice Selekce u nás v paláci. Doufám, že se vám všem bude u nás líbit. A teď už bych vám bez nějakého zdržování chtěl popřát, abyste si dnešní večer užili, jak jen to půjde. *Pousměje se do davu a zvedne skleničku do vzduchu na znamení přípitku. Poté ze skleničky trochu upije a položí jí jedné služebné na tácek. Sejde pár schůdků z pódia a vydá se ke stolu s občerstvením, kde do sebe hodí panáka whiskey. Až potom se zaměří na všechny přítomné a v davu si všimne ADELINE, ke které zamíří.* Dobrý večer, lady. *Pozdraví jí s úsměvem.* Jak se vám sál líbí? *Zeptá se jí a krátce vyzdobený sál přeběhne pohledem.* Při schůzce jste si u mě zamluvila tanec. Takže...smím prosit? *Zeptá se jí a natáhne k ní ruku, aby jí mohl odvést na parket a tam s ní začít tančit.*

* Poslouchá jí a když jí řekne že už se znají, zrudne ještě víc* Ano, samozřejmě Alisah že? Už si vzpomínám včera večer jsme se setkali v dámském salonku..* prohrábne si vlasy* / Už ted jsem se ztrapnila../ pomyslí si a promne si oči, dále jí poslouchá než narazí na otázku, byla jsi někdy na plese, na chvíli se zarazí a po chvíli z ní vypadne* Noo..ne, vlastně tohle je můj první ples a doufám že mě někdo vyzve aspon jednou k tanci. A co ty je to tvůj první ples nebo si už nějaký měla? * usměje se na ní* Já mám taky trému.. * napije se šampaňského*..

*Jde ruku v ruce s Nav, přičemž má na tváři malinký úsměv, který je tam jen a jen kvůli jeho největší lásce, teda Nav. Jinak má pořád strach o jeho sestru, tak nějak doufá, že na akci bude, aby si s ni mohl promluvit, ale taky by ji nejradši zavřel do místnosti beze všeho.* Moc ti to sluší, lásko. Vypadáš jak princezna. *Usměje se na ni a znovu si ji očkem prohlédne. Když vejdou do sálu, rozhlédne se kolem sebe ve snate najít Chrys.* Myslíš... Myslíš, že tady bude? *Polkne a opět se rozhlédne.* Chtěl bych s ní konečně mluvit, ale nechci aby zase utekla. Asi ji omluvu a to, že jsem hroznej bratr pošlu na papíře. *Zamumlá a jemně pokrčí rameny.*

*na nejistých nohou vejde do sálu. Prohlédne si všechny ty lidi a prince. Dojde ke stolu s občerstvením je ale nervózní takže se jen napije. Potom se zaměří na prince a jeho přípitek k zahájení. Místo šampaňského se napije vody. Když k ní princ zamíří zasílají jí v břiše motýlci* dobrý večer i vám výsosti*usměje se* sál je nádherný. Přijdu si trochu jako Popelka*zasměje se* jistě moc ráda si s vámi zatančím* chytne se jeho ruky a nechá se dovést na taneční parket, kde začnou tančit* přípitek se vám povedlo.* Řekne aby začala konverzaci a usměje se na něj* košili nemáte záměrně* zeptá se hravým tónem*

*Očima stále přejížděla po sále a ujišťovala se, zdali někomu něco nechybí. Očima zahlédla i pumu, načež se musela usmát.* /Opravdu netradiční mazlíček./ *Zvířata milovala a někdo by se mohl i bát, avšak ona se nebála a jen v duchu zvíře obdivovala. Zajisté ale muselo dát hodně práce k tomu, aby se zvíře mělo dobře. Jen se tak rozhlíží, dokud do ní někdo nestrčí. Podívá se tím směrem a chvíli je zmatená, když nic nevidí, avšak když jemné sklopí pohled, oči ji spočinou na malém chlapečkovi, který se jí začne hned omlouvat.* Není proč se omlouvat, nic se nestalo. *Usměje se na něj, něco, co milovala se zvířaty, byly i děti.* To určitě velké je, ale krásné, že? A netradiční. *Zazubí se na chlapce.* Já jsem Crystal, těší mě, Cameron. *Usmívá se na chlapečka a pak ji napadne, že by mu mohla něco nabídnout a něco mu přinést, protože to teď tady byla její práci.* Neschází ti něco? Mám ti něco přinést? *Zeptá se a s úsměvem zvedne obočí. Byla ráda za takovou společnost.* Máš plesy rád?

*Pozoruje, ako sa začne červenať, tak sa snaží situáciu rýchlo zachrániť.* Áno, včera sme sa stretli, ale tým sa netráp. Mne sa začínajú všetky tváre zlievať do jednej. *Povedala a teraz si nebola istá, či to ešte viac nepokazila.* /Toto sa mi veľmi nepodarilo./ *Usmeje sa a snaží sa odľahčiť situáciu, ale radšej rýchlo prejde k inej téme - ples.* Toto je tiež môj prvý. *Prikývne.* Tiež by som si rada zatancovala. Odkedy som tu, ešte som nemala možnosť zatancovať si a už mi to chýba. *Zdôverí sa závistivo sa pozerajúc na parket, kde tancovali dvojice ľudí na jednu veľmi známu melódiu.* /A to práve spoločenské tance mám najradšej./ *Pomyslela si trošku smutne.* Ja sa bojím, aby som hlavne niekoho neoslovila zle alebo aby som nespravila niečo, čo je etickým prehreškom. *Zasmeje sa.*

*Dojde na ples a snaží se nevypadat tak unaveně, jak se cítí a na tváři si drží aspoň nějáký náznak úsměvu. Pozdraví obě své děti a posad se na trůn. Povzdechne si.*Budu tu jen chvíli. Pak půjdu do komnaty, slibuju. Jen tě chci.. podpořit.*Řekne mu. Jeho rodiče taky přišli na první ples a na několik dalších akcí a i ona se chce aspoň občas ukázat.*Zahájit to musíš. A neboj, zvládneš to.*Usměje se na něj povzbudivě. Pak se uchechtne, když řekne, že tam něco vyžbleptne.*/Je tak nádherná, jako při prvním plese, když jsem měl Selekci já./Proběhne mu hlavou, když vidí svou královnu.*Ahoj lásko.*Ani nevnímá, že Camille odešla, protože nemůže spustit oči z Thylane.*Zvládneš to.*Ujistí Wyatta a sám si vezme sklenku šampaňského a druhou podá Thylane.*/Zvládl to už napoprvé lépe jak já./*Je na něj pyšný. Lehce nadzvedne sklenku a napije se. Pak se otočí na Thylane.*Zatančíš si se mnou, drahá?*Vstane a natáhne k ní ruku.*

*Dojde do sálu, kde si hned všimne Camille u trůnů. Vezme si od jedné služebné skleničku šampaňského a pak se přiblíží k trůnům, aby si kdyžtak mohl Camille odchytit. Je rád, když vidí, že se svou rodinou komunikuje v pohodě. Pak zjistí, že odchycení není potřeba, protože Cam se vydá rovnou k němu.* Nápodobně. *Usměje se na ní a zasměje se po její otázce. Schválně ze skleničky upije a na tváři se mu rozlije spokojený úsměv.* Je výborný. *Zazubí se na ní.* Neboj, za pár měsíců si dáš taky. *Uklidní jí.* Po plese mam pro tebe překvapení. Ale ještě předtím...smím prosit? *Odloží skleničku a natáhne k ní ruku.*

*Na dnešní akci nějak moc nechtěla, obzvlášť když si vůbec není jistá svym vzhledem. Na plesové šaty není zvyklá, měla je na sobě párkrát v životě, protože je nikdy nosit nemusela. Barevné vlasy má natočené a lehce spletené a make-up takový jako vždy. Výrazná rtěnka a oční stíny hnědé. Když dojde do sálu, rozhlédne se kolem sebe.* /Tomuhle se nedá říct jinak než zlatá klec. Ale jo, hezký to tu je./ *Nejradši by si ruce dala do kapes, jelikož neví co s něma, ale nakonec si začne hrát s náramkem. Chvíli se zastaví u stolu s občerstvením, přičemž si vezme nějaký čokoladový košíček. Když ho sní, zase se rozhlédne kolem sebe a pohled jí padne na dvě dívky.* /Asi bych měla ze sebe vypudit toho introverta./ *Ušklíbne se a nakonec k dívkám přejde.* Ehm, neruším? Řekla jsem si, že by nebylo špatný se s někým seznámit a vy jste byly nejblíž. *Uchechtne a dívky si prohlédne.* Jsem Polaris. *Na dívky se pousměje a opět si je prohlédne.* /Ta jedna je ze Selekce, ne? Ale rozhodně jsou obě dvě hezké. Hezčí./

*Snaží se s Wyattem mluvit nějak normálně, teď by měli, jsou přece jen na veřejnosti. Pozdraví se i s mamkou a když ví, že nejspíše Wyatt půjde zahájit ples, rozhodne se jít za Chrisem.*Že nechám Lokiho, aby tě sežral?*Pohrozí svému bratrovi, když slyší, jak je nazval hrdličkami. Pak přejde ke Chrisovi a zeptá se jej, jestli chce zase provokovat. Uchechtne se.*Riskuješ. Loki je přesně vedle mě.*Poukáže na jaguára, který ale přejde právě k němu a začne se lísat.*Zrádče..*Odfrkne si z legrace. Nadzvedne obočí.*Překvapení? Mám se bát? Ani neodpovídej, už se bojím.*Podívá se na parket a pak odchytne jednoho číšníka.*Pohlídáte mi prosím Lokiho? Děkuju.*Usměje se na něj zářivě a aniž by měl čas reagovat, otočí se na Chrise a přikývne.*Moc ráda si zatančím.*Řekne mu a vezme jej za ruku a nechá se odvést na parket.*

*V šatech se necítí úplně svá a pořád se musí jemně ušklíbat. Nepřijde jí, že by jí to nějak moc slušelo a lodičky jsou rození zabijáci nohou. Šaty, které jí komorné připravili jsou tmavě zelené a stejnou barvu mají i lodičky. Doplňky má ve zlaté barvě.* Přijdu si hrozně divně. Džíny a svetr jsou lepší. *Namítne, když jí Clavio řekne, jak jí to sluší. Pak už vejdou do sálu a jí hned připadá, že sem vůbec nepatří. Všechny ty dívky vypadají doopravdy jako princezny a pak je tu ona.* To nevím, třeba jo. *Pokrčí rameny a stiskne mu ruku.* No tak, lásko. Dopis není řešením. Jestli tady nebude, klidně za ní můžeš jít do komnaty a já se zatím uklidím u nás. Nevadí mi to. *Nabídne mu a krátce ho políbí na tvář.* Bude to v pohodě, neboj. *Ujistí ho a rozhlédne se po sále ve snaze zahlédnout jeho sestru.*

*nazve ji Breptou, a když do něj šťouchne zasměje se.* Ale no tak, to není fér. Já ti říkám tak roztomilou a hezkou přezdívkou, a ty si musíš vymyslet nějaký blbý zvíře.*řekne naoko dotčeně a usmívá se při tom.* Díky. *Poděkuje ji za to, že mu upravila kravatu.*/Jen aby to teď nevypadalo ještě hůř.../*pak okomentuje její šaty a když si je upraví, polkne.* /Do prdele.../ *Pomyslí si a pak se zvedne oči od její nahé kůže.* Jasně...*potřese hlavou. Pak ji ještě jednou připomene, že kdyby něco potřebovala, má si promluvit a ním. Když mu poděkuje, řekne, že za tohle děkovat nemusí. Udělal by pro ni cokoliv.* Nechme to být. Co se stalo, stalo se. Teď už to ani jeden neovlivníme.*ukončí to. Nechce ji to připomínat.* Já tobě? Snad ty mě, ne? *Uchechtne se a povytahne obočí. Pak k ní natáhne ruku, a pohled mu sklouzne ke skleničce šampaňského, kterou Chrysane drží.* Jak na to tak koukám, tak vzhledem k tomu, že už máš v sobě téměř celou skleničku, tak na špičky budeš každopádně šlapat ty.*zasměje se.*

*Prechádza sa davom a hľadá niekoho, koho by mohla jej spoločnosť potešiť alebo zachrániť. Nájde stáť jedno osamelé dievča, LILY, zrejme účastníčku Selekcie a veselo sa pri nej pristaví.* Ahoj, nečakáš niekoho? *Usmeje sa a vzápätí sa predstaví krstným menom.* Som Lotte a ty sa ako voláš? *Snaží sa pôsobiť milým a priateľským dojmom, aby dievča náhodou nevystrašila.* /Určite nie je zvyknutá na všetko tu naokolo./ Ako sa ti zatiaľ páči ples? *Spýta sa čakajúc na odpoveď. Jej osobne sa tu zatiaľ veľmi páčilo a obzvlášť ju oslovila tá prekrásna kvetinová výzdoba.* /Skutočne si dali na tomto plese záležať./ *Napadlo jej.*

*Postává zatím sama u sloupů a rozhlíží se zvědavě po sále. Líbí se jí tu, očarovalo jí to tu. Najednou se naproti ní objeví dívka, kterou ještě nezná. Usměje se na ni mile.*Dobrý den. Já jsem Destiny, těší mě, Jentte.*Je ráda, že k ní někdo přišel a nebude sama. Není ten typ, který by k někomu šle sám, protože by se bála, aby druhého člověka třeba nějak neotravovala. Pak se podívá i na druhou dívku. obarvenou.*Těší mě Polaris já jsem Destiny.*Představí se potřese hlavou.*Ne, nerušíš, aspoň mě určitě ne.*Ujistí ji.*Je to tu nádherné, že ano?*Rozhlédne se po sále.*Na pár plesech jsem byla, ale tomuhle se nic nedokáže vyrovnat.

*Rozhodla se jít na ples, ve snaze podpořit svého nejstaršího syna.  Je ráda, že tu uvidí i svou dceru, vlastně jí má ráda zpátky doma. Všimne si pohledu svého muže, který na sobě cítí při cestě, ke trůnům a i ona se posadí a rozhodne se pozdravit svou rodinu. Povzdychne si nad tím co jí řekl Wyatt, není to tím, že by ho ráda neviděla. Ale vážně se nedokáže tvářit, jakože se nic neděje. Proto si převezme od Sawyera skleničku a připije si s ostatními na zahájení prvního plesu. Musí uznat, že tohle mu skutečně šlo vždy. Strhnout na sebe pozornost, sklenici odloží a věnuje pohled svému muži.*Měl bys odpočívat lásko.*Zašeptá tiše, ale jeho nabízenou ruku příjme a vstane. I po těch letech nedokáže nepropadnout tomu jeho modrému pohledu, kterého se nemůže nabažit.*

*Zazubí se na Camille, která mu pohrozí sežráním od jaguára.* Na to mě máš až moc ráda a víš, že beze mě bys musela plesy zahajovat ty. *Opáčí pobaveně a pak už se vydá ples zahájit a něco ze sebe vysype. Nakonec se pak vydá k Adeline, která si u něj zamluvila první tanec a on chce své slovo dodržet.* Tak v tom případě doufám, že mi neutečete a já vás nebudu muset hledat pomocí střevíčku. *Zasměje se a pak k ní natáhne ruku a zeptá se jí, jestli si s ním zatančí. Když přikývne, odvede jí na parket, kde se postaví do správné pozice a začne s ní tančit.* Děkuji, ale podle mě to nebylo nic přeborného. Něco takového by tam ze sebe dostal každý. *Pokrčí jemně rameny s pobaveným úsměvem.* Ano, má to svůj důvod. Jedním z nich je to vedro tady. A pak taky hrozně škrtí. *Uchechtne se.* Ty šaty vám hrozně sluší. Váš nápad nebo nápad vašich komorných? *Zajímá se.*