Velký Taneční sál

A jestli je to pravda, proč mi říkal to co říkal? Udělala jsem něco špatně? Rozmyslel si to? *Rozhodí u toho rukama a poté pokračuje dál.* A jestli to není pravda, kdo má sakra za potřebí rooznášet tyhle drby? *Zavrtí nad tím nechápavě hlavou.* Jestli to on necítí steně tak nejsem asi dost dobrá pro nikoho. Ale máš pravdu, asi to nemá cenu řešit, když nevím, jestli je to vážně pravda nebo ne. *Přikývne a potichu si u toho povzdechne a pak nechápavě pohled stočí na wyatta pronášející přípitek. Bolí ji pohled na to, jak očividně není při vědomí.* Napíšu mu a pak co? A co mu vůbec napíšu? Radši bych dělala, že jsem žádný drby neslyšela, bylo by to tak lepší a aspoň bych tě s tím neotravovala. *Pokrčí rameny apohledem přejede všechny ty zákusky, ale už si žádný nevezme, protože jí přešla chuť.* Jak se vlastně máš? *Zpetá se jí na tuhle obyčejnou otázku, jelikož ji nic jiného nenapadne, ale řeč chce odvést jinam.*

*Pokrčí rameny.*Já nevím.. Nevím co mu hráblo. *Je jí Polaris upřímně líto. Nezasloužila si to ani trochu.*Třeba o bylo vážně jen nějáký zatmění. Možná ho k ní něco táhlo, ale pak si uvědomí, že ty jsi ta pravá. Má toho teď dost, může blbnout. A pokud spolu nebudete, tak to tak prostě má být a ty si najdeš někoho lepšího a budeš šťastná. Ještě uvidíme. Soutěž nekončí.*Pak řekne, že to třeba není pravda, že si to jen někdo vymyslel.* Možná ten někdo chtěl být jenom zajímavější, na chvilku.*Potřese nesouhlasně hlavou.*o neříkej Pol. Jsi úžasná. Jsi moc milá, vtipná, starostlivá. Pokud s tebou Wyatt skutečně nebude chtít být, zachová se jako pitomec./To se zachoval i teď, koneckonců../*Podívá se na Wyatta. Jde na něm vidět, že není ve své kůži.*Prostě se zeptáš, jestli jsi pro něj byla jen hra a nebo jak to máš brát. Nebo se prvně raději zeptáš, jestli jsou ty drby pravda, nebo ne. A až pak na to Když to nebude pravda, tím líp, když ano, budeš se moci zeptat na to ostatní, jak to myslel.*Protočí nad ní očima.*Pol, kdybych ti nechtěla aspoň nějak pomoct, teď bych tu nebyla. Beru tě jako kamarádku, i když se moc neznáme.. přijdeš mi fajn. A s Wyattem jste vypadali šťastně. Podle mě bys byla taky dobrou královnou. Lepší, než kdokoliv jiný z Elity.*Pousměje se na ni.*Jo.. ujde to. Upřímně se docela těším domů. Chybí mi rodina. Nečekala jsem, že bych tu mohla být tak dlouho.*Nikdy by neřekla, že se dostane až do Elity.*Taky ti tak chybí rodina?

Soutěž sice nekončí, ale i tak... Myslela jsem, že je to mezi námi vše vyřešený a že jsme oba dva šťastní a... *Nedořekne to, jen nad tím zavrtí hlavou a rychle zamrká.* V tom případě se mu to teda fakt povedlo. *Necháoe, kdo by měl potřebu se chovat takhle hnusně, ale pořád je to ta lepší možnost, než to, že by to měla být pravda.* To říkáš jen abys mi zlepšila náladu. *Namítne nesouhlasně a po jejích dalších slovech si povzdychne a zavrtí nad tím hlavou.* Asi to radši nechám tak, třeba se to nějak vyřeší. *Odmávne to rukou, protože si nedokáže představit, jak mu něco takového píše.* Díky Des, vážně. Jsem ráda, že se s tebou můžu bavit. *Usměje se už o něco více, ale poté už nic na tohle téma necche řwšit, takže řeč odvede jinam. Chápavě přikývne, ale po její otázce se ji na tváři vyloudí úšklebek.* Ne. Teda, sourozenci jo. Jinak ne. A je to vzájemný. *Poví ji upřímně, jelikož se vážně nechce za nimi vracet. Hned kdyby jela domů, stěhuj se pryč i kdyby neměla kam.*

*Podívá se krátce do země a pak zase na Polaris.*Je mi to líto, skutečně.. Ale snad se to vyřeší. Víš, jak to má teď těžký, prostě jen zblbl.. Ještě uvidíš.*Neví s jistotou, jestli je to pravda a i kdyby byla, třeba by se to dalo vyřešit. Ona v to doufá. Wyatt a Polaris vypadali šťastně. Třeba v úkrytu, jak ho utěšovala. Když se Polaris zeptá, proč by si to někdo vymýšlel řekne jí jeden důvod, který ji napadne.*No jo..*Hlesne tiše. Pak jí řekne, ak ji upřímně vnímá a protočí nad ní očima.*Neříkám. Říkám jenom to, jak tě vnímám já. A myslím, že hodně lidí by s mým názorem souhlasilo. Vzpomeň si třeba na průzkum, co byl v Illea News.*Ví, že se nejvíce lidem líbila právě Plaris.*Myslí si to většina lidí, takže na tom něco bude, ne?*Zeptá se s menším úsměvem.*Jo.. napsat mu můžeš kdykoli a třeba se to nějak vyjasní i bez toho.*Je to na Polaris, jak se rozhodne.*Nemáš zač, já se ráda zase bavím s tebou.*směje se na ni upřímně. Je ráda, že Selekce aspoň na něco byla. Skamarádila se s Polaris a i Aless, stálo to za to. Kdy se jí Polaris zeptá, jak se má odpoví, že dobře ale chybí jí rodina.*Rodiče, ne?*Zeptá se jí zmateně. *

*navrhne ji, že na ní klidně bude křičet předtím, než ji obejme, aby se tedy nelekla.* Dobře, příště to tak udělám. *slíbí jí. Poté si ji otočí čelem k sobě a zalichotí ji. Brání své vlasy, protože podle něj vypadají skvěle, ale dotek jejich jemných prstů si náramně užívá. I tak se ale snaží hrát uraženého, i když mu to moc nejde.* Vážně si je češu! Za co mě máš? *Odfrkne si a obrátí oči v sloup. Poté ji oplatí polibek a prodlouží ho, dokud se nepotřebuje nadechnout.* Až budeme v Austrálii, tak vyhlásíme zmrzlinu jako národního udržovače míru. *Prohlásí také hraným vážným tónem,.ale v očích mu pobaveně zajiskří. Pak sní jeden z koláčků, které Chrysane tolik chutnají a uzná, že je opravdu dobrý. Setře ji z koutku úst trošku čokolády a uchechtne se, když si hned vezme další.* A já zase nepustím nikam tebe.*zazubí se na ní.* Nad něčím jsem přemýšlel..co kdybychom v té komnatě zůstali spolu, dokud nebudeme mít společnou komnatu v Austrálii? *Navrhne ji a trochu nervózně polkne, protože jen doufá, že teď od ní nedostane kopačky, protože je to na ní moc brzy. Poté okomentuje stav krále Wyatta a usměje se na ní, když ho chytne za ruku. Poté ji pohladí po břiše.* nebo pět, nebo šest.. kolik jen budeme chtít. *Zazubí se na ní a poté se jí zeptá, jestli si chce zatančit. Odvede ji na parket a postaví se do taneční pozice. Také se jí zamilovaně dívá do očí.* Miluju tě. *Zopakuje její slova a přitáhne si ji ještě blíže, takže mezi nimi není už téměř žádné místo. Je mu jedno, že už se vesměs jen pohupují do rytmu písničky skoro v objetí.*

*Řekne, že pořvávat přes celý sál na ni zase nemusí. Jen by ráda menší upozornění, aby ji pozdravil dříve, než ji obejme okolo pasu, to už by se nelekla, kdyby věděla, že je to on. Usměje se na něj když souhlasí a pak se snaží upravit jeho vlasy, které trčí do všech světových stran.*Za někoho, kdo se nečeše. Řekne jednoduše. Políbí si ho na usmířenou a oplácí mu polibek, i když ho prodlouží. To, že musí dýchat ji v podobných chvílích štve, protože jinak by se od něj nemusela odtahovat. Pak řekne, že zmrzlina by si zasloužila nějakou cenu míru. Když se vezmeme, kolik ženských je ročně těhotných, tudíž hodně náladových a zmrzlina ostatní v jejich okolí zachraňuje od jisté smrti.*Jo, to by mohlo stačit. *Přikývne s pobaveným úsměvem na rtech. Sní jeden z těch skvělých koláčků a usměje se na něj, když jí utře z koutku čokoládu, ale hned si vezme další koláček. Řekne, že dneska ho z komnaty už nikam nepustí, až zítra ráno, možná. Nadzvedne obočí, když řekne, že nad něčím přemýšlel, ale po jeho návrhu se hned usměje a nadšeně přikývne.*To by bylo skvělý. Byli bychom spolu více a já mohla každý večer usínat u tebe.*Je ráda, že to navrhl. Natáhne se k němu, aby ho mohla zase políbit a polibek sama trochu prodlouží.*A která to bude komnata? Mně upřímně je to jedno./Hlavní je, že budeme spolu./*Vidí na Wyattovi, že na tom není nejlépe a taky si všimne Zaydenova výrazu, takže ho chytne za ruku.*Přesně tak. Pak se uvidí, kolik budeme mít brambůrků.*Vzpomene si na maškarní ples a jejich kostýmy. Když Zayden zjistil, že je těhotná řekl, že ten kostým má takový menší poselství. Souhlasí s nabídkou tance a nechá se odvést na parket, kde se postaví do základní taneční pozice a dívá se mu do očí. Řekne, že ho miluje a když to on zopakuje, ještě více se k němu přitulí. Ostatní lidí bez problému ignoruje.*

*brání své vlasy, protože podle něj vypadají dobře. Nechápe, co se na tom Chrysane nelíbí. Po jejích slovech zaúpí a protočí očima. Pochopil, že tenhle boj má prohraný. Oplatí ji polibek. Poté řekne, že až budou v Austrálii, tak prohlásí zmrzlinu za národního udržovače míru. Sní koláček, který mu dá a uzná, že je opravdu dobrý. Setře ji z koutku úst trošku čokolády, která ji tam zůstala a uchechtne se, když vidí, jak si bere Chrysane další. Následně se oba shodnou na tom, že toho druhého z postele ráno nepustí. Ani jeden s tím asi nebude mít problém. Poté ji navrhne, jestli by se nechtěla sestěhovat do té doby, než odjedou. Je z toho trochu nervózní, protože by to na ní mohlo být brzo. Spadne mu tedy kámen ze srdce, když to Chrysane přijme.* Dobře. *Usměje se na ní a poté ji oplatí polibek, který i trochu prohloubí a je mu jedno, že tu nejsou sami.* Mě je to taky jedno. Ale abys nemusela stěhovat svoje želvy, tak klidně tvoje. Ale je to na tobě, lásko. *Pokrčí rameny. Začnou se bavit o králi Wyattovi.* Třeba budeme mít brambůrčí školku. *Řekne pobaveně a zazubí se na ní. Poté ji odvede na parket, kde začnou tancovat a po chvíli si ji přitáhne blíže, takže už se to ani nedá nazvat tancem.*

*Souhlasí s tím, že by měli vyhlásit zmrzlinu jako udržovatele míru. To by možná mohlo stačit, na uctění její pocty, poté sní zmrzlinu a když Zayden navrhne, aby společně byli v komnatě, nadchne ji to. Chce s ním trávit co nejvíce času a takhle bude. Hned ho nadšeně políbí a oplácí mu polibek, i když ho její snoubenec prohloubí.*Hmm.. To je pravda. Takže asi v té mé.*Ví, že stěhovat želvy by bylo náročné, navíc, dlouho tu už stejně nebudou a pak se budou stěhovat zase, do Austrálie a tam už budou mít jen svoji komnatu. Zasměje se.*Celou školku? Zase brzdi, ty nejsi ten, co ze sebe bude muset ty brambůrky pak taky dostávat.*Trochu se bojí porodu, ale na druhou stranu, Zayden bude s ní a to ji uklidňuje. Na parketu se spíše objímají a lehce pohupují do rytmu, ale jí to nijak nevadí. Jen stěží postřehne, že hudba přestala hrát.*Nepůjdeme už? Do kuchyně a poté do naší komnaty*Usměje se, když řekne "naší komnaty".*

*navrhne, jestli by se nechtěla sestěhovat a spadne mu kámen ze srdce, když to přijme. Poté řekne, že by možná bylo výhodnější, kdyby použili její komnatu, protože se nebudou muset stěhovat želvy. Kývne hlavou. Poté řekne, že můžou mít klidně celou brambůrčí školku a zasměje se po jejích slovech.* Dobře, tak celou školku ne. Ale ty to zvládneš. *Povzbudivě se na ní usměje. Poté spolu začnou tancovat, i když to moc tanec není. Všimne si, ze hudba už přestala hrát, ale nechce se mu ji pouštět.* Jasně, pojďme. *Řekne, proplete si s ní prsty a zamíří do kuchyně a následně i do jejich komnaty.*

Jo, já vím, ale... Neví, radši to nechám být. Třeba to fakt není prvada a já jsem hrozná, že bych něčemu takovýmu veřila. *Pronese tiše a pokrčí u toho rameny. Potom se zeptá na to, proč by to někdo vymýšlel, když by tím jenom všem ublížil, ale i tak chce aby to byla tahle možnost.* To byo jen třeba kvůli... Mým vlasům, kdo ví. A nemůžou mě mít rádi, když mě pořádně neznají. A jestli mě mají rádi, tak mě mají rádi takovou, jakou si myslí, že jsem. *Zamumlá trvdohlavě a vážně doufá, že se s ní o tom nebude dohadovat.* Jo, snad jo. *Přikývne a poté se na ni upřímně usměje a je to snad první upřímný úsměv za tu dobu, co na ples přišla. Následně se jí zeptá jak se má a po její otázce se neubrání úšklebku.* Ne, pro matku jsem zklamání, protože jsem se nestala modelkou po ní jak chtěla a otec není ani můj otec, takže stojí za jejím názorem. *Uchechtne se tomu a lehce pokrčí rameny.*

*Potřese hlavou.*Kvůli tomu by jsi nebyla hrozná. Jen jsi nejistá, což je asi pochopitelné. Nevím, já nějáký zkušenosti se vztahy nemám.*Uchechtne se. Řekne, že si to třeba jen někdo vymyslel a dá jí i jeden důvod, proč by to dělal. Možná jen skutečně chtěl být zajímavější. Možný je cokoliv. *Polaris. Jsi milá, přátelská, takže toho nech. A jestli tě někdo nemá rád kvůli tvým vlasům, je to pitomec. Lidi by se neměli soudit podle vzhledu. Pka se na ni pousměje a zeptá se na její rodinu.*Aha.. To je mi líto.*Řekne.*Moje máma byla baletka. Pak otěhotněla s bratrem a následně se mnou. Velice často a ráda nám připomíná, že to kvůli nám musela skončit kariéru. O bratra se prakticky nezajímala, o mě dost, ale jen kvůli tomu, že jsem už od mala musela dělat balet. Měla jsem to štěstí, že mě to bavilo a baví, takže to nebylo až tak hrozný. *Taky její rodinné vztahy nejosu ideální.*S tátou jsme měli docela pěkný vztah./Než zemřel../

Já taky ne, proto jsem se toho ze začátku bála. *Zamumlá potichu a poté nad tím zavrtí hlavou.* Být milá a přátelská není vše. *Rozhodí rukama a poté se už začnou bavit o rodině, která ji vůbec nechybí. Jen ji chybí sourozenci, které by ráda viděla, ale ví, že by musela vidět i svou matku, takže by to možná i přežila.* Jo, to mi připomíná mou mámu. Nechala si udělat děcko od chlapa, který byl z nižší kasty než byla ona, takže mu ani neřekla, že je otec a prostě odešla. A potom mi vyčítala, že je kvůli mně hnusná a tak. No a pak mě chtěla dokopat taky k modelingu, už jako malou, nesnášela jsem to. A pak mi vyčítala to, že jsem se začala věnovat tomu, co mě baví. *Pokrčí nad tím rameny a povzdechne si u toho.* Aspoň s někým. *Pousměje se na ni, přičemž se rozhlédne kolem sebe.* nechceš už jít? Třeba se projít jinam? *Zeptá se ji s menším úsměvem na tváři.*

Ale byla by jsi i dobrá královna. Jde vidět, že se staráš o druhé, dělala bys pro lid to nejlepší, tím jsem si jistá. *Pokrčí rameny. Následně se společně baví o rodině. Když slyší, že nemá nejlepší vztah s matkou, připomene ji to trochu ji samotnou. Nebýt baletu, její matka by se o ni vůbec nezajímala, jako o jejího bratra. Možná by to tak bylo i lepší. Má ráda balet, ale možná by ses na něj nezaměřovala, kdyby do toho nebyla nucena od dětství kvůli matce. Ráda zpívá, hraje na klavír, chtěla by zkusit prorazit i díky hudbě, ale má docela strach.*Tak to jsme na tom dost podobně. Až se vrátím domů, mamka bude zklamaná, že jsem nevyhrála, o což ani upřímně nestojím, nedovedu si představit být královnou a do Wyatta ani nejsem zamilovaná. Asi se začnu věnovat něčemu jinýmu, ještě uvidím. Ale vím s jistotou, že pro ni budu to největší zklamaní na světě, protože jsem se nestala královnou.*Povzdechne si.*Jo, aspoň s někým.*Pousměje se při vzpomínce na tátu. Pak přikývne.*Jo, klidně už můžeme jít.*Řekne a odejde s Polaris na menší procházku.*

*Na akci míří chvíli před jejím začátkem. Chce se vyhnout rozhovorům a otázkám, na které takhle nezbývá čas. Moc dobře ví, že urychlení celé Selekce plno otázek vyvolalo a dnešní večer jich nejspíš vyvolá ještě víc.* /To pak dozpovim všechno naráz, dneska na to nemam nervy./ *Na hlavě má královskou korunu a na sobě zlatý lesklý oblek a černou košili. Jakmile dorazí do sálu, projde uličkou mezi fotoaparáty a posadí se na svůj trůn. Radši se snaží nemyslet na to, že jsou tu trůny tři a obsazený je jen jeden. Na zbylých dvou mají podle tradic sedět jeho rodiče. Odmítá na sobě ale něco nechat znát, takže pečlivě udržuje svou masku. Jakmile se rozezní Illejská hymna, střelí pohledem ke dveřím do sálu a čeká na pět účastnic Selekce, které v Selekci zbyly a které dnes čeká Tribunál.*

Účastnice jsou v postranní místnůstce, odkud pak dveřmi projdou do sálu. V ruce má každá olivovou ratolest, kterou poté položí králi Wyattovi k nohám, než se seřadí na menším pódiu. Půjdou v pořadí:
LADY DESTINY
LADY NOVA
LADY POLARIS
LADY EMBER
LADY AYLEEN
Každá z nich předstoupí a bude před ni předveden jeden souzený. Pak už přichází tři věty, které se účastnice měly naučit slovo od slova.
"Čím jsi se provinil/a?"
"Jaký je tvůj trest?"
"Odsuzuji tě na ______________ (podle trestu). Jdi, poddaný a přijmi spravedlivý trest za svůj zločin."

Destiny:
*Jako první přichází mladá žena jménem Mariana Milescz, která porodila dítě a to poté nechala vyhladovět k smrti. Je odsouzená na osmnáct let v žaláři. I přesto, že při vstupu do sálu šla s bradou hrdě vztyčenou, před lady Destiny začne dramaticky slzet. Nejspíš chce docílit zmírnění trestu.*

Nova:
*Druhý přijde do sálu muž středního věku, který byl chycen při podporování rebelů a jejich útoků na palác. Jmenuje se John Mikelson a je odsouzený na deset let v žaláři. Cestou sálem kulhá, protože se při zatýkání snažil strážcům utéct a ti ho postřelili do lýtka. Za to dostal další dva roky v žaláři k původním osmi. Celou dobu se během svého rozsudku tváří naprosto nezúčastněně a pohrdavě.*

Polaris:
*Spolu s Johnem byla chycena i rebelka Stacey Smith, které byla dokázána i účast na několika posledních útocích na palác a vražd několika strážců. Za to je odsouzena na doživotí v žaláři. I ona se snažila utéci strážcům, takže kulhá, ale nebylo už co k rozsudku přidat. Na jejím výrazu je vidět, že ani vyhlídka na strávení zbytku života ve vězení jí nijak nerozpakuje a neubrala ani trochu na nenávisti k paláci, proto všechny okolo vraždí pohledem.*

Ember:
*Jako čtvrtý v pořadí přichází čtyřicátník, Stephan Miller, který zabil svou manželku a dvě děti. Jako obhajobu nebyl schopný říct nic. Jednoduše pokrčil rameny. Za tuto neúctu k životu je odsouzen k doživotí v žaláři stejně, jako předchozí souzená. I on se tváří naprosto nezúčastněně a bez zájmu.*

Ayleen:
*Poslední jde na řadu mladý, pětadvacetiletý muž, Peter Dencam, který sloužil jako strážce v paláci. I přes nařízení krále, odevzdávat třičtvrtě své výplaty, své rodině, si Peter nechával všechny své peníze pro sebe podvodnou adresou své rodiny a díky tomu jeho rodina málem zemřela. Paláci se povedlo je zachránit a Peter je odsouzený na sedm let v žaláři. Jako jedinému ze souzených mu jde ve tváři vidět trocha strachu a nejistoty. V jeho příchodu do sálu jde znát i bázeň ke králi a účastnicím.*

*Nikdy by nevěřila, že se dostane až do Elity a nakonec k Tribunálu. Myslela si celou dobu, že vypadne jako první. Ale je ráda, že to vydržela. I když nevyhraje, to je jí jasné a ani ji to nemrzí. Našla si tu pár kamarádek, jak z řad účastnic Selekce, například Polaris, která má výhru v kapse, tak se taky spřátelila s Aless. Obě dvě jí budou chybět. Ale zároveň se těší domů. Na bratra, neteř, své kamarádky od baletu. Na sobě má zlaté šaty, lodičky a i makeup je do zlata. Vlasy má ve vysokém drdolu a pá pramínků jen tak volných. Je společně s ostatními účastnicemi ve vedlejší místnosti. Ví, že za chvilku budou muset jít, tak se na ně ještě všechny otočí.*Hodně štěstí.*Popřeje jim. Tuší, že nervózní jsou všechny, ne jen ona. Zvlášť se podívá na Polaris, se kterou se sblížila asi nejvíce a mrkne na ni. Neodolá tomu. A pak ještě na Ayleen, které pomohla sehnat lékaře, jak jí před už pár týdny slíbila a taky ji už považuje za svou kamarádku. Poté, co dohraje hudba, vkročí do sálu s olivovou ratolestí v ruce, kterou nakonec položí k Wyatttovi a společně s ostatními se seřadí na menší pódium. Na tváři má přitom menší, rezervovaný úsměv.*/Kdyby tu byl táta.. Byl by na mě pyšný?/*Doufá, že ano. Je na řadě jako první, takže když před ní předstoupí žena, hned se jí zeptá.*Čím jsi se provinila?*Po odpovědi následuje další otázka.*Jaký je tvůj trest?*Upřímně osmnáct let se jí zdá tak akorát. Nechápe, jak to mohla udělat vlastnímu dítěti.*Odsuzuji tě na osmnáct let v žaláři. Jdi poddaný a a přijmi spravedlivý trest za svůj zločin.*Snaží se to říct pevným hlasem a osobně si myslí, že se jí to i podařilo. Poté jen čeká na ostatní dívky, až odsoudí vězně.*

*Dnes je den Tribunálu sa ona si nikdy nemyslela, že by se dostala až tak dakeko. Vlastně tohle neměla vůbec v plánu stejne, jako to, že by se nakonec s Wyattem zpratelila.* /A následně se do něj i zakoukala, ale bohužel tohle je jen jednostranny.../ *Upřímně by teď byla radši, kdyby ho nenáviděla jako na začátku aspoň by ji nebolelo to, že pro něj není dobrou volbou. Na sobě má bílé šaty se zlatými vzory a její makeup je lázeň do stříbrných očních stínů a matné růžové rtěnky na rtech. Vlasy má sepnutý do drdolu a na nohou má bílé lodičky. Je v místnosti i s ostatními dívkami, ale kromě Ember nezná ani jednu. Takže stojí spíš nejde opodál. Když k nim promluví Destiny, zvedne k ní pohled a jemně se usměje* I tobě... Vlastně jo vám všem. * Přijede je pohledem a dál je neřeší.
Potomm přijde čas, kdy tribunál začne a ona spolu s ostatními dívkami se vydá do sálu. Na tváři má jemný úsměv spíš jen pro kamery a fotografy a když stojí před trůnem, kde sedí Wyatt, nejraději by se otočila a utekla pryč, ale nakonec se na něj jen letmo podívá, sklopí pohled a ratolest položí k jeho nohám a odebere se k Destiny*/hlavně klid odbydes si to a půjdeš domu.. tam zapomeneš.. Budeš s rodinou a přáteli./ *Zvedne pohled, který čelo dobu upírala k podlaze, když slyší Destiny a sleduje ji. Potom je na radebony. Polkne a pohled ji padne na odsouzeného může před ní.* Čím jsi se provinil? *Zeptá se může a když slyší jeho slova, jen na něj kouká.* Jaký je tvůj trest? * Položí mu druhou otázku a vyslechne si jej. Trest ji přijde zasloužený i když by mu klidně dala víc* /kdo ví jestli při těch útocích i sám někoho nezabil./ Odsuzují tě na dvanáct let v žaláři. Jdi poddaný a přijmi svůj trest. *Řekne nakonec avtim to pro ni dnes končí. Malinko se jí uleví. Jde zase zpět na své místo a pohledem přejede sál a potom jen sleduje ostatní.*

*Tribunálu se docela boji, vzhledem k tomu, že má někoho odsoudit. To by ji až takový problém nedělalo, ale bojí se, že se to nebude líbit lidem a tím pádem ji s tím pošlou do háje.* Taky přeju hodně štěstí. *Zamumlá a po mrknutí Destiny se na ni pousměje a pokusí se na ni zazubit. Když poté už jde dovnitř, polkne knedlík v krku, upraví si šaty a také vlasy a pak přejde s olivovou ratolestí k Wyattovi a položil mu to k nohám. Na chvilku se na něj podívá, ale aby nezdržovala, jde se postavit na místo. Pozorně poslouchá tresty a zločiny zločinců, přičemž se jí z toho, co udělali dělá špatně a nejradši by všem udělala to, co oni druhým. Když dojde řada na ni, narovná se, nasadí kamennoi masku a potichu si povzdechne.* Čím jsi se provinila? *Zeptá se rebelky co s nejpevnějším hlasem a po odpovědi se musí ubránit dalšímu znechucenemj povzdechnutím.* Jaký je tvůj trest? *Zeptá se a po další odpovědi chvilku mlčí. Celý život ji přijde možná moc, ale přece jen zabila několik nevinných lidí, kteří bránili a dělali co je bavilo. A při útocích se taky hodně lidí zranilo.* Odsuzuji tě k doživotí v žaláři s tím, že budeš pomáhat při pracích v zahradach a na opravách toho, co jste na útocích způsobili. Samozřejmě s dohledem několika strážců. *Vydechne a poté už ma knedlík v krku o něco menší.* Jdi, poddaný a přijmi trest za svůj zločin. *Pak se už o něco s lepším pocitem vydá na svoje místo a poslouchá další dívky.*

*Dneska se konal tribunál pro Elitu. Nečekala, že se dostane až tak daleko a byla ráda za každou vteřinu, co tu mohla být. Jinak stojí v malé postranní místnůstce velkého sálu a v ruce drží olivovou ratolest. Na tváři má trošku nervózní výraz, avšak neví, koho bude muset odsoudit, tudíž ještě jakž takž zanechává chladnou hlavu.* Držím palce. *Usměje se na všechny dívky a následně projde velkými dveřmi do sálu, klekne si před Wyatta, přičemž mu k nohám položí ratolest. Následně se postaví, jemně se na něj usměje, přejde na pódium a dívá se na všechny přítomné. Na sobě má zlaté šaty, své blonďaté vlasy má seplé v nízkém drdolu a líčení má do hnědé barvy. Na očích má brýle, protože se naučila díky Wyattovi se za ně tolik nestydět. Jakmile přijde řada na ní, předstoupí a počká, až před ní přijde ten zločinec.* Čím jsi se provinil? *Zeptá se pevným hlasem a počká, až odpoví.* /Zabil svou vlastní rodinu? Své děti?/ *Snaží se udržet v klidu. Nechápe, jak to někdo může udělat. Nevinné lidi a k tomu i děti. Teď by chápala, kdyby byl popraven.* Jaký je tvůj trest? *Optá se na další otázku.* Odsuzuji tě na doživotí v žaláři. Jdi, poddaný a přijmi spravedlivý trest za svůj zločin. *Poví mu, pohled pevně upřený do toho jeho.* /Jak může být tak klidný, když udělal toto? Netíží ho ani trochu svědomí?/ *Pomyslí si a čeká na poslední dívku, tedy Ayleen až odsoudí dalšího a posledního zločince.*

*na tribunál se vůbec netěší. Upřímně řečeno tu akci nenávidí. Doufá, že když už to tedy musí být, tak tam budou alespoň skuteční zločinci a ne lidé, kteří se provinili například jen krádeží. I ona krade, a to hodně. A jen proto, že nemá na výběr. Ano, postupem času se z toho stal tak trochu její koníček a kdyby někdo viděl, kolik toho ukradla, tak by asi dnes odsoudili ji, ale začínala, protože musela. A takhle to dělají i jiní lidé. Na sobě má bílo-zlaté šaty, ve kterých se necítí zrovna příjemně kvůli tomu, jak je sukně objemná. Nemůže se dočkat džín a tenisek. Lodičky jsou slazeny také do zlata a stejně tak i líčení. Vlasy má učesané ve vysokém drdolu a doplňky jsou také zlaté. Když jim Destiny popřeje hodně štěstí, potlačí protočení očima. /Ta holka je až moc milá./ Taky přeju všem hodně štěstí.*řekne a všechny rychle prolétne pohledem. Když se na ní pak Destiny podívá, lehce se pousměje. Je jí opravdu vděčná za doktora, kterého ji zaplatila pro mámu. Dost jí to pomůže. Její nedůvěra k lidem je pořád mizerná, ale musí uznat, že Destiny vážně věří o dost více než ostatním. Poté s ostatními vkročí do sálu a jde jako poslední. Také položí svou ratolest Wyattovi k nohám a málem ji unikne ušklíbnutí, ale uvědomí si to a potlačí ho.* /Na co to vůbec je? To si to pak vystaví v komnatě a bude na to čumět a vzpomínat, až bude mít vnoučata?/ *Pomyslí si a dojde na své místo. Poslouchá všechny dívky, jak odsuzují zločince.*/Jaký to asi bude, až z tama vypadne táta? Bude si mě vůbec pamatovat? Bude stejnej jako dřív?/*zatoulá se ve svých vlastních myšlenkách k tátovi, který už je ve vězení nějakou tu dobu a ještě dost dlouho i bude. Následně je řada i na ní, aby odsoudila zločince. Všimne si jeho strachu v očích.* Čím ses provinil?*zeptá se ho na první otázku a po jeho odpovědi má opravdu co dělat, aby neprotočila očima.*/samozřejmě.../*pomyslí si. Tohle řešili s Wyattem už tolikrát, ale i tak ji to dost překvapí. Netušila, že to až tolik řeší.* Jaký je tvůj trest?*zeptá se ho na další otázku.* Odsuzuji tě na sedm let v žaláři. Jdi, poddaný a přijmi spravedlivý trest za tvůj zločin. *Řekne a následně se vrátí na své místo.*

*Sleduje přicházející dívky do sálu a na každou z nich se pousměje, když mu pokládají olivovou ratolest k nohám. Nejvíce se však usměje na Polaris. Pak poslouchá jejich rozsudky. To, že Polaris předřečený rozsudek poupraví, ho dosti mile překvapí. Odsouzená tak bude i užitečná a aspoň se po zbytek svého života zabaví a nebude muset čekat na smrt. On sám je při rozsudcích pro rebely dost tvrdě přesvědčený, že si zaslouží doživotí. Potom, co mu zabili tátu a způsobili zbláznění jeho mámy se tento názor ještě utvrdil. Když předstoupí Ayleen, potlačí zadostiučiňující pohled. O tomhle se s ním nejvíc dohadovala a on jí chce dokázat, že to na lehkou váhu nebere. Pak už je odvedený i poslední odsouzený a on se postaví.* Jak jste všichni mohli vidět, všech pět lady zvládlo tribunál bravurně a já jsem na ně na všechny hrdý. Všechny z nich by byly skvělými královnami. *Přejede všechny dívky pohledem.* Je tu však jedna, která mezi nimi vyniká. A já nevidím důvod, proč Selekci zdržovat, když si mé srdce už vybralo. Proto dnešním dnem Selekci ukončuji. *Na chvíli se odmlčí a nechá to všechny zpracovat. V plánu to totiž nebylo. Vytáhne z kapsy malou černou krabičku a krátce se na ní podívá. Pak zvedne pohled k dívkám.* Jsem hrozně rád, že jsem každou z vás poznal. A věřte mi, že palác je vám všem vżdy otevřený a já tu pro vás budu. Děkuji za vaši účast v Selekci. Obzvláště jedné z vás, která mě naučila milovat a ukázala mi, že i já jsem toho schopný. A jak je láska krásná. *Během těch slov pomalu k dívkám dojde a nakonec jeho kroky zamíří k Polaris, před kterou si klekne.* A pro tuhle výjimečnou dívku mam jednu otázku. *Pousměje se na ní, krabičku otevře a ukáže jí tak prsten.* Polaris, vezmeš si mě? *Zeptá se jí předevšemi v sále a i přesto, že se jí na tu otázku už zeptal v soukromí, je nervózní, že teď by mu mohla říct "ne".*

*Neví, jestli je dobře, že k rozsudku ještě něco přidala, ale přišlo ji to jako dobrý nápad, který po vyslovení úplně skvělý nepřijde. Jakmile všechny dívky rozsudky řeknou, pohled obrátí na Wyatta. Jakmile řekne, že Selekci ukončuje, uvědomí si co to vlastně znamenáznamená. Docela ji mrzí, že už je to dost možná naposled, co uvidí dívky, se kterými se seznámila a bere jako kamarádky. Po jeho slovech se ji sam od sebe na tváři rozleje úsměv a když s ek ní Wyatt rozejde, usměje se ještě více. Sice už tohle jednou zažila, soukromě, ale stejně je to pro ni milý šok. Když uvidí krabičku s prstýnkem, musí se bránit, aby na povrch neunikly slzy, protože mu slíbila, že slzy bude krotit.* Ano, vezmu si tě. *Vydechne s úsměvem na rtech a lak nehledě na to, že je mezi lidmi, mu padne kolem krku a obejme ho.* Miluju tě, méďo. *Vydechne zamilovaně, když se od něj odtáhne.*

*Až dnes dopoledne se rozhodl, že kašle na původní plán a místo vyřazení dvou dívek, po Tribunálu celou Selekci ukončí. Jakmile všechny dívky odsoudí přiřazené vězně, řekne pár slov a nakonec skončí na jednom koleni s prstýnkem před Polaris. Když od ní slyší pozitivní odpověď, na tváři se mu rozlije obrovský šťastný úsměv a obejme jí okolo pasu.* Já tebe taky, opičko. *Políbí jí před celým sálem a ignoruje novináře, kteří se nadšeně hrnou kupředu k nim s cvakajícíma foťákama.* Vás oba. *Dodá tišeji, aby to nikdo kromě Polaris neslyšel, protože zatím nechce její těhotenství nějak veřejně oznamovat. Pak už se postaví a navlékne jí na prst prstýnek.* Doufám, že se ti líbí. *Poznamená s úsměvem. Nemá náladu teď ztrácet čas rozhovory pro novináře, když má za pár hodin znovu odlétat, takže se mezi nimi spolu s Polaris protlačí a řekne dvěma strážcům, ať pomůžou zbylým čtyřem dívkám ze Selekce, aby je novináři neumačkali. Pak už spolu se svou snoubenkou opustí sál.*

*ta fotka na Illeagramu ji dost vyděsila. Což je i pochopitelné. Zamířila hned za Edwradem, protože jeho táta je rádce a on bude jednou také rádce. Nebo možná bude mít i vyšší postavení, ale to se zatím neví. Doufá, že by mohl něco vědět nebo zjistit. Odešla z komnaty a vzala to přes taneční sál, protože ví, že je to blíže k Edwardově komnatě. Mezi tím ještě odpovídala na zprávy v rodinném chatu, takže se jednou málem prizabila, ale naštěstí se jí nic nestalo. Na sobě má potrhané džíny a černé tílko. Vlasy jen tak rozpuštěné a make-up jen lehký. Doufá, že není Edwrad zase někde v baru s Romeem a bude ve své komnatě. Rychlým krokem přechází přes taneční sál, který je prázdný, protože se využívá hlavně kvůli plesům nebo jiným akcím.*

*Šla se projít po zámku, aby se zbytečně nenudila v pokoji. Zrovna šla přes taneční sál a narazila do nějaké dívky. Rychle se zvedla a podala jí ruku *Omlouvám se, jste v pořádku?