Střecha paláce s výhledem na město

Palácová střecha nabízí luxus v podobě minibaru a pohovek s nádherným výhledem na město. Je velmi luxusní a můžete se zde odreagovat od všeho.

*před chvílí byl v tělocvičně, kde pár hodin mlátil do boxovacího pytle. Boxuje už dlouho a vždycky si tak nejlépe protřídí myšlenky. Když skončil, zamířil do komnaty, kde se osprchoval a převlékl do černých džínů, bílého trička a černé kožené bundy. Vlasy má ze sprchy ještě trochu vlhké. Zamíří na střechu paláce, protože slyšel, že je to jedno z nejoblíbenějších míst paláce a chce vědět, co na tom místě všichni furt mají. Když tam došel, zjistil, že je to prostě obyčejná střecha a neviděl na ní nic zvláštního, což ho ani nepřekvapilo, protože přesně to čekal. Zamířil tedy k beru, kde začal prohledávat všechny skříňky a poličky, aby našel ten nejlepší alkohol.*

*Od svého příjezdu prakticky ležela v posteli a snažila se jenom přežít další den bez jídla.* /Týden.. Mam novej rekord./ *Usměje se sama pro sebe. Každopádně vzhledově vůbec nevypadá tak, že by měla radost z nového rekordu. Spíše vypadá jako ještě větší mrtvola. Propadlé tváře, kruhy pod očima, čím dál tím řidší vlasy, modré prsty na rukou a džíny, které jí padají, i když má pásek koupený v dětském oddělení. I tak se ale rozhodla vyjít na procházku. Chce si více projít palác a hlavně spálit kalorie pohybem. Je jí sice dost špatně díky motající se hlavy a třesoucím se slabým nohám, ale soustředí se prostě na ty kalorie. Dostane se za střechu, kde s nadějí na sednutí si vejde dál a vydá se k pohovkám. Na jedný se uvelebí a přitáhne si nohy k sobě, aby si držela nějaké to teplo. Dneska si pro jistotu navlíkla na sebe rovnou dva huňaté svetry, ale o moc větší teplo jí není. Až potom zaregistruje, že se někdo hrabe v baru.* Pardon. Nechtěla jsem rušit. Klidně půjdu. *Spustí nohy zase dolů a pokusí se na ně posadit, ale nějak nevychytá rychlost a hlava se jí zamotá tak, že se radši zase rychle posadí na pohovku, aby to přešlo.*

*po tom co se osprchoval a překlékl zamířil na střechu, protože slyšel, jak je to místo oblíbené. Nicméně.. jemu na tom nepřipadalo nic až tak zvláštního, a tak se začal přehrabovat ve skříňkách u baru, aby našel nějaký alkohol. Byl do toho tak zabraný, že si ani nevšiml Maddie, která mezitím přišla. Když uslyší její hlas, nadskočí leknutím a bouchne se hlavou o jednu skříňku. Zakleje a pak se na ni otočí.* Mě je to jedno, nerušíš. *pokrčí rameny. Jejich setkání si pamatuje jen matně, protože byl tenkrát dost opilý, ale něco málo ví.* Pořád se neudržíš na nohou? Měla bys jít na tu ošetřovnu.. vypadáš ještě bledší jak minule. Teda.. pokud to vůbec ještě jde. *ušklíbne se, ale lehce se zamračí, protože mu vážně připadá divná. Knečně najdu dobrou falšku Whiskey, takže si nalije panáka.* Chceš taky? Možná by tě to trochu vzpružilo a nebyla bys tak nepříjemná jako minule.

*Trhne sebou, když uslyší tu ránu a srdce jí vynechá pár úderů. Je to docela nezvyk oproti posledním dnům, kdy ho slyšela prakticky jako kdyby jo měla v hlavě. Ani si nepamatuje, jaké to je, když tělo funguje tak, jak má.* Dobře. *Zamumlá nakonec, protože teď stejně pár minut nebude riskovat druhý pokus o zvednutí se. Po jeho slovech protočí očima a upře na něj tvrdý pohled.* Na žádnou ošetřovnu nejdu. Jsem v pohodě. *Řekne mu dost důrazně, aby to už konečně pochopil. Vlastně se diví, že si pamatuje něco z jejich minulého setkání.* Já byla jenom trochu nevrlá a zrovna tys mi to fakt neusnadnil. *Opáčí a pak potřese hlavou a při pohledu na panáka se ušklíbne.* A ne nechci, má to asi tak miliardu kalorií a nepotřebuju se tu ožrat. *Což by nejspíš mohlo nastat i po jednom panáku vzhledem k množství tuku na jejím těle a naprostému prázdnu v žaludku, který se ozve zakručením, jakmile na to jenom pomyslí. Rychle se zase schoulí do klubíčka a pas si trochu pevněji obejme, aby na břicho zatlačila a tím zabránila dalším zvukům, aby se vydraly na povrch a on je slyšel.*

*bouchne se o jednu skříňku, když uslyší její hlas, protože se lekne. Neujde mu, že vypadá ještě hůř než když se potkali poprvé. Nepřipadá mu to normální a pořád zastává názor, že by měla jít na ošetřovnu. Nad jejím tvrdým pohledem povytáhne obočí.* Zase si hraješ na nasraný koťátko? *zeptá se a nakloní hlavu mírně na jednu stranu.* Jasně.. jestli tamto bylo "jenom trochu nevrlá", tak nechci vidět jak asi vypadá, když jsi vzteky bez sebe. *uchechtne se* A já nidky nic neusnadňuju... pak by to nebyl zábava. *pokrčí rameny a nevinným úsměvem. Poté si nalije panáka Whiskey a nabídne i Maddie..* Prosimtě, tohle nemá žádný kalorie. Maximálně tak kalorie na otupění mozku, což je skvělý. *Protočí nad ní očima.* A navíc vždyť ty to ani nemusíš sledovat.. jsi hubená jak tyčka. *neuniklo mu její vychrtlé zápěstí nebo to, jka na ní všechno oblečení visí.*

*Protočí očima po tý přezdívce a zaleze ještě hlouběji do sedačky, jako kdyby chtěla být co nejmenší.* Neříkej mi tak. *Zamumlá nespokojeně a trochu se zamračí. I to jí ale stojí dost energie, takže radši pak zase obličej uvolní.* Tak mě neser a neuvidíš to. *Pokrčí lehce jedním ramenem a u toho se na něj uculí.* V tom případě se divim, že ses dožil takhle vysokýho věku a nikdo tě ještě nesejmul. *Ucedí s trochou ironie v hlase a pak mu řekne, že panáka nechce, protože je v tom hrozně moc kalorií. Což je pravda, alkohol je na kalorie jeden z nejzrádnějších. Třeba u čokolády nebo pizzy je to jasné. Do jednoho panáka by to nikdo neřekl.* Má to 235 naprosto zbytečných prázdných kalorií, po kterých se akorát tak přibírá. Hlavně večer, kdy tvoje spalování usíná spolu s tebou a nemá to kdy vstřebat. *Poučí ho, protože její hlava je plná podobných informací a hlavně spousty čísel. Když slyší o tom, že je hubená jako tyčka, unikne jí ze rtů uchechtnutí.* Jo, jasně. Ten byl dobrej. *Poznamená spíše sama pro sebe a radši stočí pohled k výhledu na osvětlené město. U toho si začne třít ruce o sebe, aby je zahřála a rozproudila v nich trochu krev, aby měly aspoň trochu normální barvu a ne modrou.*

Budu ti tak říkat. *zajímá ho, jak dlouho jí bude trvat, než se s tím smíří.* Chtěl bych to vidět, jen musim nějak domyslet, jak to přežít a nehrát v tom hlavní roli. *uchechtne se.* To je umění, to musíš umět. *zazubí se na ni. Upřímně.. občas se tomu diví taky. Pak jí nabídne alkohol a nechápe, proč jí tolik záleží na těch kaloriích, když je hubená. Upřímně nikdy nechápal, co s tim furt všechny holky mají.* Máš v hlavě nějakej počítač, který ti vypočítává pořád kalorie? Proč se tim tolik zabýváš? *řekne trochu udiveně a povytáhne jedno obočí. Poté vypije toho panáka a posadí se na opačný konec pohovky, kde sedí ona.* To nebyl vtip. Myslim to vážně. Vždyť na tobě to oblečení visí. *sjede jí pohledem a všimne si, jak o sebe tře ruce.* To je ti zas zima? Vždyť je tu teplo. *nechápavě se zamračí.* Chceš bundu?

*Protočí očima a potichu si odfrkne. Nemá energii na to se o tom s ním dohadovat víc.* Hodně štěstí, nikdo mě nesere tak, jako ty. *Ušklíbne se a pak už ho poinformuje o tom, kolik kalorií jeden panák má.* Každej máme jiný koníčky. *Pokrčí rameny, když se zajímá, jakto, že to ví. Její hlava je plná takových výpočtů a nedělá skoro nic jinýho kromě počítání kalorií a výčitek ohledně váhy. Když pak slyší o tom, že je hubená, unikne jí ze rtů uchechtnutí.* To je otázka názoru. *Řekne tónem, který znamená, že o tom nechce už dál mluvit.* /Bude to daleko lepší. Jenom musim vydržet ještě aspoň týden, než si dam něco menšího./ *Proběhne jí hlavou a u toho se schoulí do klubíčka a začne si zahřívat ruce.* Mě je zima skoro furt. *To mu tak nějak říkala i posledně.* Ne, to je dobrý. Neobtěžuj se. *Vzhledem k tomu, že posledně chtěl něco i jenom za držení batohu, tak nebude riskovat další laskavost, co by mu dlužila za bundu.*

To je pocta. *uchechtne se a pak poslouchá nějaké kecy o kaloriích.* Tenhle je divný. *protočí očima. Odhaduje že tím koníčkem myslí něco jako fitnesska nebo tak. Ani ho nenapadne, že by mohla mít anorexii, i když je to dost očivdné.* Tak máš v tomhle ohledu blbý názor.* pokrčí rameny.* I v létě, když je třeba 40 stupňů? /Ona je beztak nějaká sněžná žena nebo tak, když je jí furt zima./ Vždyť tu zmrzneš. *namítne a nehledně na to, co mu před chvílí řekla, bundu jí hodí.* Nejsi těhotná? Těhotný ženský jsou divný a mají divný nálady a pocity. /Mít těhotnou snoubenku? Výhra v loterii../*pomyslí si, ale myslí to ironicky. Kdyby mu vážně řekla, že těhotná je, tak by se asi sebral a odjel do Austrálie, protože už teď ho stojí dost nervů.*

Ty sám jsi divnej. *Poinformuje ho, když slyší o divnosti svého koníčku. Každý je holt jiný a má jiný životní styl. A přesně takhle ona anorexii bere. Když už si teda přizná, že není úplně v pohodě.* A nebo máš blbej názor ty. *Pokrčí rameny a pak odmítne jeho bundu. Když jí jí ale hodí, nakonec si jí i přes dva svetry oblíkne a pokusí se zahřát.* Nepotřebuju ti dlužit další laskavost. *Přizná a sjede ho pohledem. Dost se bojí toho, co po ní chce. Když pak slyší o těhotenství, chvíli na něj kouká s nadzvednutým obočím, jestli to myslí vážně a když jí dojde, že asi jo, rozesměje se.* Ne, to fakt nejsem. Já patřim do tý skupiny holek, u kterých ani nepotřebuješ ochranu, když už tě pustí do postele. *Řekne mu pravdu a přitáhne si kolena k hrudi, aby zamezila tomu, že kručení v jejím břiše bude hlasité.*

Nemám blbej názor. Jsem kluk a ti holky posuzují furt, takže už mam vycvičený názor. *pokrčí rameny. Pár holek už přeci je za svůj život viděl.. Pak jí hodí bundu, i když mu řkene, že ji nechce. Trochu vítězně se pousměje, když si ji nakonec oblékne.* Ale potřebuješ, už mi dlužíš dvě. *zazubí se na ni.* Ne, jen za ten batoh. Druhou laskavost si získám, až později, teď by byly dvě k ničemu. *pokrčí jedním ramenem a docela ho baví tahle hra. Pak se jí zeptá, jestli není těhotná, prootže ví, že těhotný ženský jsou divný, ale jako chlap toho moc o těhotenství něví, takže jen odhaduje. Když se rozesměje, protočí očima, ale pomyslí si, že má hezký smích. Je to asi poprvé, co jí vidí jinak než polozmrzlou, s vraždícím výrazem v očích a neschopnou stát nebo chodit.* Super, konečně něco pozitivního. *zamumlá a když pak uslyší její kručení v žaludku, i přes to, že se ti snaží skrýt, povytáhne obočí.* Proč se nenajíš, když ti kručí v žaludku?

To, že jsi chlap akorát dokazuje, že jsi idiot. Nic víc, nic míň. *Pokrčí rameny. Svým názorem na chlapy se netají moc potom, čím si prošla. Stále to dost bolí a pochybuje, že někdy přestane. Když pak slyší o dvou laskavostech, zamračí se na něj.* A ta jedna je ti k čemu? *Nadzvedne obočí, protože fakt nechápe, co by po ní mohl chtít. Pak už ho se smíchem ujistí, že těhotná opravdu neni a že ani vlastně být nemůže. Její tělo už to jednoduše nezvládá a kdo ví, jestli by vůbec pohlavní styk zvládla.* Já jsem celá pozitivní. *Usměje se sladce a pak se schoulí, aby nebylo slyšet její kručení v žaludku. Moc se jí to ale nepovede. Po jeho otázce uhne pohledem k městu a schoulí se ještě víc.* Nemam hlad.

Nejsem idiot.* řekne a propálí jí pohledem. Pak nakonec usoudí, že tuhle laskavost jí odpustí a zůstane jen u té z batohu.* To ještě nevim, ale hodit se bude. *pokrčí s nevinným výrazem rameny. Mít u někoho laskavost se hodí vždycky. Kort u vlastní snoubenky. Protočí očima, když se začne smát, ale uleví se mu, když ho ujistí, že není těhotná.* Aha, jasně, ty. Furt se klepeš zimou a ječíš po mě. Tomu říkám ale pozitivita.. *řekne ironicky. K tomu, jak je Maddie "pozitivní" samozřejmě přispěje i její kručení v žaludku.* A proč ti teda kručí v bříše, hm? Z přejedení? nemyslím si. Kdy jsi naposledy jedla?

To je otázka názoru. A ty ho máš dost zaujatej a blbej. *Zopakuje podobná slova, jaká jí řekl předtím on, když se bavili o její postavě.* A na co? Co po mě můžeš chtít? *Nakrčí trochu naštvaně a zmateně obočí a uvnitř ní hlodá dost velký strach z toho, co si tenhle pitomeček může vymyslet.* Ječim po tobě, protože mě vytáčíš a to, jestli se třesu nebo neudržim na nohou do toho vůbec netahej. Nemá to s tim co dělat. *Odsekne mu a pak se pokusí schoulit do co nejmenšího klubíčka a ideálně se vypařit, než přijde rozhovor, který z celé duše nesnáší. To se jí ale nepovede.* Stačí se jenom napít vody a budu v pohodě. *Cukne rameny a po otázce, kdy naposledy jedla, sklopí pohled a dělá, že otázku neslyšela. Pak se pomalu postaví na zesláblé nohy a chce vyrazit k minibaru pro vodu, ale jenom zvednout nohy je pro ní něco hrozně těžkého, takže se spíš tak nějak šourá a doufá, že tam dojde, aniž by omdlela.*

Co máš furt s tou otázkou názoru?! *Vyjede po ní a prohrábne si zoufale vlasy.* Já nevím, vždycky se něco najde. *pokrčí rameny. Napadne ho toho samozřejmě plno, ale musí brát ohled na to, že skoro neustojí na nohou.* Ne, ty vytáčíš mě, takže já vytáčim tebe a proto po mě ječíš! *začne se obhajovat, protože si stojí za tím, že jádrem problému je ona.* Jojo, jasně, voda ti tak pomůže.*protočí očima a potřese hlavou.* Kdys naposledy jedla? *zopakuje to otázku ale o dost důrazněji a probodne ji pohledem. Pak ji sleduje, jak jde k minibaru a po chvíli se vydá za ní. Vezme z mísy, ve které je ovoce, jeden banán a podá jí ho.* Sněz to. *přikáže ji s tvrdým pohledem v očích.*

Moje názory jsou dost vyhraněný a zakládam si na nich. *Pokrčí rameny a z toho, že na ní vyjel si nic nedělá.* No právě. *Zamumlá si sama pro sebe polohlasně, protože toho všeobecného "něco" se dost bojí.* Vytáčíme se a ječíme po sobě zároveň. *Srhne to a pak mu vysvětlí, že hlad nemá a stačí jí jenom voda.* Přesně tak. *Přikývne vážně a zvedne se, aby si pro nějakou tu vodu došla. Potom, co zopakuje tu otázku jenom mykne rameny a slovně na ní neodpovídá. V baru si vezme flašku obyčejné vody, které se hned pořádně napije a když vidí ten banán, vyděšeně vykulí oči.* Ne. Nemam hlad. A ty mi nemáš co přikazovat. *Odpoví mu stejně tvrdě, banán si nevezme a s flaškou vody se vydá zpátky na sedačku.*

*vyjede po ní, protože už mu začíná lézt na nervy a prohrábne si přitom vlasy.* Božee, čím jsem si tohle zasloužil. *Zaúpí. Pak se začnou bavit o té laskavosti, kterou mu dluží vesměs za nic. Napadá ho dost možnosti, jak ji využít právě teď, ale vzhledem k tomu, že vypadá jak duch, rozhodne si ji ještě chvíli prošetřit.* To byla ironie. *Poinformuje ji. Žít jen na vodě přece nemůže.* /je to blázen.. takhle se zabije./ *Dvakrát se jí zeptá, kdy naposledy jedla a když mu stále
neodpovídá, povzdychne si. Vyda se za ní k baru a tam ji podá banán se slovy, aby ho snědla.* Máš hlad. A mám to co přikazovat, jsem tvůj snoubenec. *Odsekne a pak se vrátí za ni na pohovku.* Dej si to a uz mi konečně do háje řekni, kdy jsi naposledy jedla. *Zeptá se jí a doufá, že je jí jasné, že bez odpovědi neodejde*

*Na střechu pomalu kráčí Atticus, oblečen v černém saku a kalhotech, voní po kolínské, kterou rád používá a na tváři má úsměv, který říká "všechno mi tu patří." Nezdá se být nějak zaujatý tím, že na střeše je jeho sestra a její snoubenec.* /Zase ten nadopovanej debílek./ *Zamračí se na něj a povzdychne si, když si rukou prohrábne černé vlasy a ihned na svou přítomnost upozorní hlasitým odkašláním.* Nemůžete se válet jinde, kdo se na to má koukat? *Vydechne a posadí se na pohovku dál od nich. Nohu si dá přes nohu a rukama obejme opěradla. Ihned luskne prsty, aby tak přivolal služebnou.* Dones mi hrozny. Hned! *Přece nebude čekat.* Takže jak se má náš královský páreček? *Zasměje se.* V Illei se bude konat další selekce. Škoda že ji nemáme tady, třeba bys ji vyhrál. I když asi ne. *Zasměje se k němu a to už mu služebná nese misku s hrozny, vezme ji a začne si je házet do pusy.*

Jenže já to ironicky nemyslela. *Odpoví mu vážně a dojde k baru, kde si vezme flašku s vodou. Banán, který jí strká, hned odmítne a posadí se zpátky na pohovku, kde flašku položí vedle sebe, aby si přes prsty mohla přetáhnout rukávy a trochu si je zahřála. I když pochybuje, že to pomůže, když je má několik dní už modré.* Nejsem tvůj majetek. Nemáš mi co přikazovat. *Zavrčí na něj naštvaně.* Před týdnem. Spokojenej? *Vypálí nakonec a založí si ruce na hrudi.* Ten banán si strč někam. *Dodá pak tišeji. Jenom doufá, že časový údaj jejího nejedení neslyšel mladší bratr, který se tu hned na to objeví. Před rodinou se jí daří zatím nemoc jakž takž skrývat.* Taky tě ráda vidim, Attie. *Protočí trochu očima.* Oba furt žijeme a to je úspěch. *Zhodnotí vztah, jaký mezi sebou se snoubencem má. Přeci jen ho vidí podruhé v životě a jde o domluvený sňatek, takže zrovna na obláčku se teď nevznáší.* Co ty? Jak se ti tu líbí? *Snaží se nějak navázat normální konverzaci, kdyby měl náhodou Nick potřebu žalovat na ní, že nejí.*

Jenže já jo. *protočí očima a poté se vydá za ní k baru, kde jí začne nutit banán. Každou chvilkou si o ní myyslí že je ještě větší blázen. Když ho ale Maddie odmítne, následuje jí zpět na pohovku, kde se jí ho stále snaží podstračit.* Jsi moje snoubenka.* zopakuje jí a odolá tomu se zašklebit přitom slově "snoubenka". Pak z ní konečně vydoluje kdy naposledy jedla a zůstane na ni chvilku jen němě koukat.* Děláš si prdel? Vždyť... takhle se zabiješ. *potřese nechápavě hlavou a dojde mu konečně, proč se téměř neudrží na nohou a je tak bledá.* Nemysli si, že se z toho jen tak vyvlečeš. *řekne tišeji, když dojde na střechu i někdo další a banán hodí na stůl. Netuší, kdo to je, ale už jen podle jeho výrazu ho vytočí.* My se známe? *zeptá se a povytáhne jedno obočí, načež zatne zuby a propálí toho chlápka pohledem.* Nejsme královský páreček. *zavrčí naštvaně.* Vtipný... *řekne ironicky a nezapomene protočit očima. Pak se raději začne soustředit na podlahu, která je pro něj momentálně hrozně zajímavá.*

*On si vychutnává hrozny a sleduje ty dva.* Líbí? Hm ujde to tu. A jak se tu líbí tobě? *Řekne nezaujatě a pokrčí rameny, trhá hrozen za hroznem až spořádá skoro celou misku a tu pohodí na stůl. Pohledem přejede po tom muži o kterém ví jen to, že si má brát jeho sestru.* Jsem princ... *Zdůrazní to slovo.* Atticus. Tvůj švagr, bohužel. Jestli mé sestře ublížíš, budeš mít velký problém, mladíku. *Pronese provokativním hlasem, evidentně si nevidí do huby a začne se usmívat. Prohlédne si i svou sestru, která se mu zdá nějaká divná.* Jsi v pořádku? Vypadáš divně. *Zhodnotí její vzhled.* Měla by ses najíst, vypadáš jak z reklamy na hlad. *Zasměje se, přesto se však o sestru bojí.* /Doufám, že je v pořádku, tohle se mi nelíbí./

To neznamená vůbec, ale vůbec, nic. *Řekne mu dost důrazně, aby to pochopil. Jejich zasnoubení z ní nedělá jeho majetek a odmítá ho poslouchat. Pak už konečně vyprskne údaj ohledně toho, jak dlouho nejedla a zašklebí se, když vidí, jak na ní zůstal chvíli koukat.* To ale neni tvoje věc. Nechápeš to, tak se do toho nemontuj. *Zamračí se na něj. Pak už přijde její bratr, nad kterým jemně protočí očima. Ona sama moc nechápe, jak může jíst ovoce s tolika cukry večer, ale radši na to neupozorňuje.* V pohodě. On mi nejspíš jen tak neublíží. Zatim mě spíš jenom neuvěřitelně vytáčí. *Pokrčí rameny a když slyší dotaz na to, jestli je v pořádku, tak se schoulí ještě víc do klubíčka.* Jsem v pohodě. *Sklopí pohled ke svým modrým prstům, které zabalí do rukávů mikiny.* Nemam hlad. *Řekne jak nejpřesvědčivěji dokáže.*

*po jejich důrazných slovech jí ještě chvíli propaluje pohledem, než si nakonec odfrkne a odvrátí pohled. Pak z ní konečně dostane odpověď na otázku, kdy naposledy jedla a chvilku na ni zůstane nevěřícně koukat. Má pocit, že se dočista zbláznila.* Chápu to a budu se do toho montovat. *nechce si to moc připustit, ale má o ní celkem starost. Pak už přijde Atticus, což je, jak se po chvílí dozví, bratr Maddie.* Jo, vážně? Já taky. Chceš si začít měřit postavení? *Ušklíbne se.* To je oboustranný, vytáčíš mě taky. *zamumlá a protočí očima. Když pak padne řeč o hladu, koukne na Maddie neústupným pohledem, ale nic neříká. Tohle by si měla vyřešit ona se svým bratrem a sice je to možná trochu idiot, ale nechce jí zadělat na problémy tím, jak tady bude vyhlašovat, že týden nic nejedla.*

*Vytáhne z kapsy svůj mobil a něco píše, když se zasměje a schová ho opět do kapsy. Ruce si zkříží na prsou, nohama klepe o zem a znuděně vydechne. Prohlíží si svou sestru.* Vytáčí? Od toho jsem tu snad já, ne? *Uchechtne se.* Měla bys něco sníst, nebo mám žalovat? Víš, že to umím. /A dělal bych to pro tvé dobro./ *I když sestry rád vytáčí, má je obě moc rád a nikdy by nedopustil, aby se jim něco stalo, proto mu aktuální stav Maddie dělá starost.* Měřit postavení? Prosím tě... I jiný věci se dají měřit a nepochybuji, že i v těch bych vyhrál. *Provokativně na něj mrkne, když vstane a přejde ke své sestře. Vezme banán, oloupe ho a začne jí ho cpát do pusy.* Dělej jez! Nemůžu se na tebe koukat. *Zamračí se, vážně mu to dělá starosti a pokud do ní jídlo nenacpe on tak kdo?* /Určitě ne ten týpek na steroidech./ Prostě to sněz. Jeden banán. Jasné? *Otočí se na jejího snoubence a pak zase na Maddie, do které se snaží dostat banán.*