Staré jezírko

*V poslednom čase dosť zanedbávala Winnie, a tak sa rozhodla ju dnes poriadne vyvenčiť, aby ju aj unavila. Po dlhej prechádzke po záhradách zamierila k Starému jazierku, kde uvidela dve ďalšie dievčatá.* Budeš slušná, jasné Winnie? *Prihovorí sa fenke, keď podíde bližšie k dievčatám.* Ahojte. *Pozdraví ich, keď príde ku nim, no v tom si všimne, že jedno z dievčat má niečo s nohou.* To sa ti ako podarilo? *Mierne nadvihne obočie, príde jej to dosť vtipné, že dievča nevie chodiť a hneď skončí s výronom členka. Pre istotu však zatiahne za vôdzku Winnie, aby hneď po nej neskočila, nepotrebuje jej ešte spôsobiť nejaký úraz.* Tak čo, ako ste si užili prvú akciu paláca? *Opýta sa, nevie ako inak má začať rozhovor s ďalšími účastníčkami.* /Mala by som zistiť, v čom sú dobré a v čom nie, nech viem, na čom mám stavať svoju stratégiu./ *Začne premýšľať, chce predsa vyhrať Selekciu, i keď nebude na princa tlačiť, keď si ju nevyberie nebude mu to zazlievať, i keď nie je zvyknutá prehrávať. Po chvíli naznačí rukou Winnie, nech si sadne, čo i fenka hneď urobí..* /Mala by som asi ukázať pár posunkov aj komornej, nech ju Winnie počúva na slovo, niekedy jej totižto nerozumie./ *Pripomenie si, čo mala urobiť, kým odišla z komnaty.*

*Opravdu ji to mrzí. Nezasloužila si to a ještě si z toho předtím dělali legraci. Možná proto jí to tak mrzí.* Vážně? To je super. *Usměje se, ale v očích má stále smutek. Vážně by byla raději, kdyby čekat nemusela. Přeci jen… Bylo tomu jak zabránit, ale možná nebyla možnost.* Ne, nic se neděje jen… Mrzí mě, že se ti stalo něco s nohou. Dělali jsme si z toho legraci a ono se to stalo. Kdybych byla rychlejší, kdybysme si nešli sednout, nemuselo se to stát. A to, že jsem ti pak pomáhala ze sálu, to se nedá počítat. *Zabloudí k ní smutným pohledem a pak zase sjede ke kotníku. Toto nebylo hezké.* /Co tu vlastně vůbec dělám? Jsem jen kopa neštěstí./ *V tu chvíli přijde dívka s hafíkem, což u ví vyvolá drobný úsměv. miluje zvířata.* Ahoj… No.. Moc ne, co ty? *Obrátí její otázku k ní a zadívá se na vodu. Pak ji ale něco trkne.* Ty jsi Kailani, že? Psali jsme si. *Doufá, že to je ona s kým si pár dní zpátky psala.*

*Je ráda, že se k ní přidala Artemis. Považuje ji už za kamarádku, třebaže se znají jen dva týdny. Je to zkrátka skvělá dívka a osobně její favoritka na vítězku Selekce. Byla by to i skvělá královna. Vidí na ní, že je smutná a tak se jí rovnou zeptá, o co jde. Chce ji nějak rozveselit ale prvně musí zjistit, co zapříčinilo její skleslou náladu. Nečekala, že by si nějak vyčítala, co se stalo, proto vykulí oči a potřese hlavou.* Ale Artemis.. to přece není tvoje chyba. Já jsem nešikovná a jak jsi řeka, už předtím jsem říkala, že se na těch lodičkách přizabiju. Že se stalo něco takovýho mě tudíž vážně nepřekvapuje. Kdybychom si nešly sednout, tak bych sebou zase sekla tím jak bych se třeba otočila. Takové věci se nedají ovlivnit. A to co se stalo není ani nijak vážné. Zítra už budu v pořádku a prakticky mě to nebolí. *Obejme ji.* Takže si nic nevyčítej, ano? Nerada tě vidím takhle. A naopak ti moc děkuju za pomoc. *Usměje se na ni. Přidá se k nim další dívka, kterou ještě nezná. Teda hádá, že se jmenuje Kailani, snažila se zapamatovat si jména ostatních účastnic, ale s touhle dívkou ještě nemluvila.* Ahoj, no.. Ukázala se moje šikovnost. Když nastal ten rozruch, rychle jsem stoupla a jelikož si nejsem jistá na lodičkách, podařilo se mi spadnout. Ale nic to není. *Mávne nad tím rukou.* Až do toho nedorozumění u strážců jsem si to osobně užila dost. *Měla skvělou společnost. Zeptala by se jí na to jak si to užila ona, ale tuhle otázku položila Artemis.* Mimochodem, ráda tě poznávám, já jsme Purity. *Představí se jí.* A kdopak je tohle zlatíčko? *Kývne s úsměvem k fence.*

*Pozrie na dievča, ktoré ju oslovilo menom.*Áno, áno to som ja. Kailani, ale stačí, keď mi budeš hovoriť Kai. A toto biele huňaté čudo vedľa mňa je Winnie.*Potvrdí jej, jej slová, pričom predstaví jej spoločníčku, ktorá na jej oslovenie slabo zavrčí, nepáči sa jej, ako ju panička nazvala.* Hm ... až na ten "útok" ...*Rukami naznačí úvodzovky, pričom sa rozosmeje.* ... to bol aj celkom pekný ples, ale potom sa to celé zmenilo. Ako som rada, že to nebol ozajstný útok, ale i s tým by sme mali rátať, že sa môže kedykoľvek stať. Aj keď sama dúfam, že sa nestane nič veľmi zlé.*Povie po chvíli ticha, no potom pozrie na obe dievčatá.* Eh ... prepáčte ak sa netrafím, ale ty nie si náhodou Artemis a ty hm .... počkaj ako to bolo, niečo na P .... Persefona, Pandora ... nie, nie, Purity! Áno, to je ono. Prosím povedz mi, že si Purity a ja tu nevyzerám ako najväčší blbec, čo tu triafa len náhodné mená. *Rozosmeje sa, pamäť na mená mala celkom dobrú, no pamäť na tváre už bola o niečo horšia. Veď bola predsa zvyknutá na namaľované dievčatá, ktoré po odlíčení vyzerali úplne odlišne.* Och, tak to by sa ti v tom prípade zišli lekcie chôdze na podpätkoch? Rada ti ich poskytnem, ak o to budeš stáť, a vlastne i tebe...*Otočí sa na druhé dievča.* ... chôdza na podpätkoch a ja sme už niečo ako kamaráti. Povedzme, že hm .. od 15 rokov takmer inú obuv ani nenosím.*Kývne rukou, pričom sa pozrie na svoje topánky na nízkom opätku, ktoré sa dnes rozhodla si dať.* Pozdrav sa Winnie, no tak. *Osloví fenku, ktorá pricupitá k Purity, aby jej mohla podať labku.* Neboj sa, neublíži ti, maximálne ťa bude chcieť opusinkovať.*Zachichoce sa.*

*Dívá se na ni smutným pohledem raneného zvířete. Právě proto, že se z ní stala její kamarádka má o to větší pocit ji před vším chránit a opatrovat. Klidně by za ní schytala kulku, kdyby to bylo potřeba.* Ale mě je to líto. Vážně. Nechci vidět, že se ti něco stalo a i kdyby se ti to stalo při otočce, tak u ní bych tě chytila, klidně bych tě nechala spadnout na mě. Ale takto jsem nemohla a mohla jsem tě jen podepřít. Ani to nebyl skutečný útok. Jsem na sebe naštvaná. *Kousne se do rtu, aby zabránila slzám. Možná to není její chyba, ale je ze sebe zklamaná, že neudělala víc. Že nemohla udělat víc, než ji jen někam dopravit. A ani to neudělala sama. Do rozhovoru jim nevstupuje a spíše pozoruje malé čtyřnohé zlatíčko. Miluje psy, kočky, i křečky. Prostě vše co má čtyři nohy. Poté se zadívá na Kai a zavrtí hlavou.* Já bohužel odmítnu. Nemám ráda vysoké podpatky a udělala bych cokoliv, abych si je na sebe nemusela brát. *Usměje se omluvně. Stalo by se jí pravděpodobně něco horšího, než Purity a možná je povrchní, ale jí je jedno, zda se jí něco stane, nebo ne. Jen se to nesmí stát někomu jinému.* Nebude vám vadit, když si vlezu do vody? *Zeptá se jich, protože ví, že by jim to mohlo být nepříjemné. Ale ta voda ji neskutečně láká. Dojde kousek od vody a tam si položí knihu s ručníkem a pomalu si sundá šaty, takže je v jednodíných obyčejných plavkách s vázáním nahoře.*

*Lehce se zamračí a potřese nad Artemis hlavou. Zrovna ona by byla ta poslední, která má nějaké právo na to, si to co se stalo vyčítat.* Ale no tak. Kdybych spadla zase na tebe a ublížila ti, vyčítala bych si to zase já. Je to moje hloupost, byla to moje hloupost, že jsem si neuvědomila jak jsem nemotorná a prudce si stoupla. Ani si to nezkoušej ještě vyčítat, rozumíš tomu? Jinak si mě nepřej. *Pohrozí jí, ale u toho se usmívá. Jen vážně nechce, aby se tím nějak trápila. Vždyť to ani není nic tak vážného. Nepřišla o nohu, jen pár dní bude trochu kulhat.* Je roztomilá. *Řekne na fenku Kailani. Sama má pejsky dost ráda a už vlastně počítá tak nějak s tím, že až vypadne ze Selekce a zařídí si věci doma jednoho ze stanice Artemis a její rodiny adoptuje. Představí se dívce a taky řekne, že ji ráda poznává, takže když musí hádat její jméno, trochu ji to překvapí.* Ano, jsem Purity. *Přikývne, sice je v duchu zmatená, ale tak co. Tohle to nebude řešit.* Pár dní je nechci ani vidět. *Uchechtne se.* Jinak jsem se snažila v nich chodit, dost mi pomáhají i komorné, takže to snad nějak zvládnu. Nicméně děkuju za nabídku. *Co slyšela, tak další akce bude nejspíše party u bazénu, to je aspoň něco, kde nemusí mít podpatky. Vezme si jednoduše baleríny nebo pantofle.*/Jestli si tam někdo vezme lodičky na vysokém podpatku, už mě asi jebne./ Mně rozhodně ne. *Ujistí Artemis.* Kdybych mohla, skočila bych tam taky. *Přizná a obrátí se k fence, která jí dá pac.* Nebojím se jí. Je miloučká. *Začne fenku drbat, což hádá, že se jí líbí.* Jak se vám jinak líbí v paláci? Máte tu oblíbené místo? *Zeptá se jich, aby tu nebylo takové ticho.*

*Pozrie na obe dievčatá.* Jasne, to je v pohode, ka by ste to potrebovali bude to stále platiť. Moje dvere sú pre vás neustále otvorené, pokiaľ teda neprídete o 3 ráno, to väčšinou spím, ak ma nebudí Winnie. *Zachichoce sa, keď vidí, ako sa jej fenke páči, že ju Purity škrabká.* Tak na to by si ona veľmi rýchlo zvykla. To už by si sa jej nezbavila, čo Win? *Pustí vôdzku, vie, že jej fenka neutečie, pokiaľ ju niečo nevystraší. To by však rýchlo zachytila vôdzku, ktorá bola našťastie dosť dlhá.* Pokiaľ ťa z tej vody nebudem musieť vyťahovať, tak som s tým v pohode. Och, no to áno, ďalšia akcia je pri bazéne. Tam neviem, či sa zapojím. *Povzdychne si, pričom mierne skloní hlavu. Voda nepatrila vôbec k jej obľúbeným činnostiam, odkedy si pri jednej akcii na lodi s priateľmi rozrazila hlavu o útesy, keď ich loď narazila.* /Do vody ma nikto nedostane, ani keby to bol samotný princ. Ešte nie, nedokážem to./ *Povie si sama pre seba, začína si spomínať na ten takmer osudný večer. Veľmi nerada o tom hovorila, a tak to ani nikde nezverejňovala.*  A-ako možno sa tam ukážem, ale do vody určite nevleziem, to po mne nikto nemôže chcieť. *Pokrúti hlavou, vedela, že to pre ňu bude ťažké a bude mať pri bazéne strach, ale nechcela vynechávať akcie paláca, kým sa snažila o srdce a ruku princa.*

*Pozorně ji poslouchá, avšak její výraz se nemění. Má ve svém životě tak málo lidí, že o žádného z nich nechce přijít. A i když je to jen výron, stále je to zranení. Přesto se pokusí a drobný úsměv.* Když… Dobře. Ale budu dělat vše proto, aby se to neopakovalo, dobře? *Zkusí najít kompromis. I když to byl jen planý poplach, neznamená to, že nemůže přijít nic horšího. To může kdykoliv a teď na každém plese bude o hodně opatrnější.* Jako obdivuju vás, že něco takového si vezmete na nohy, ale já si víc jak pěticentimetrový podpatek raději nevezmu. *Zkusí zavtipkovat a sundá si šaty, aby se mohla smočit. Přeci jen, od odjezdu ve vodě nebyla a dost ji to chybí, stejně jako led. Zajímalo by jí, zda tu mají kluziště, že by si zkusila ještě zabruslit. Pomalu dojde ke kraji, posadí se a seskočí do vody. Voda je na její poměry teplá, ale příjemně.* Já tam půjdu rozhodně, jen nevím, zda se odvážím jít do vody před tolika lidmi. Asi spíš ne, takže si tam jen sednu a možná až se akce vylidní, si tam vlezu. *Upřesní jim a pár tempy se dostane kousek od kraje.* Kdybys tam náhodou spadla, vylovíme tě. Neboj. *Už jednou jí to slíbila, hodlá to dodržet. Poté se podívá zpátky na Purity a zamyslí se.* Skleník a možná nově i knihovna. *Zazubí se a až teď si uvědomí, že si nesvázala vlasy, snad to nebude vadit.* Co vaše? *Zeptá se jich na oplatku. Ví, že Purity má skleník taky moc ráda, ale možná našla i další místo, kde je jí příjemně. A u Kai neví už vůbec.*

Opovaž se nějak zdržovat se se mnou, pokud bude další útok, hezky poběžíš do bezpečí, je ti to jasný? *Podívá se na ni dúrazně.* Ale jinak platí. *Přikývne a usměje se. Kailani je za nabídku lekce chození na podpatcích vděčná, ale chvilku si od nich chce dát pokoj. Navíc tento týden bude akce u bazénu a tam si je nemusí vzít, poté v nich začne třeba chodit v kruzích po komnatě a natrénuje si to na ten další týden.*Dobře, děkuju. *Řekne ze zdvořilosti.* A když ne ve tři ráno, tak co kdybych se stavila ve 3:15? To už by se dalo? *Lehce zavtipkuje. Snad všichni znají ten horor 3: 15 zemřeš a taky je známo, že v tu chvíli mají mít temné síly největší moc.* To by mi nevadilo. *Uchechtne se a pokračuje v drbání Winnie.* Proč pak tam nechceš jít? Teda.. pokud ti je nějak nepříjemné o tom mluvit, nemusíš to říct. *Ujistí ji rychle. Nerada by ji tu nutila do toho, aby jim vyprávěla svoje ne zrovna šťastné vzpomínky a pak by byla po zbytek dne smutná.* Mám to stejně. *Stydlivá je dost a ještě se by se tam měla svléknout do plavek před cizími lidmi? Ale zase by se nezlobila, kdyby byl jen v plavkách třeba princ Aaron.. Nemá o něj nějak extra velký zájem, ale tak podívala by se. Souhlasně přikývne s Artemis. Nejspíše by ji vylovil nějaký záchranář, který tma přítomný určitě bude, ale kdyby náhodou, skočila by tam pro ni.* Můj teda skleník, knihovna taky, vlastně jsem zarytý knihomol a teď se k tomu přiřadilo i tohle místečko.

*Pozrie sa na Purity i na Artemis.* Ďakujem dúfam, že to nebude potrebné. Budem sa vode vyhýbať veľkým oblúkom. *Zasmeje sa, no potom pozrie na Purity.* /Mám im to povedať? Nezneužijú to?/ *Pýta sa sama seba, nevie úplne, či o tom chce hovoriť, no potom sa zhlboka nadýchne.* To je v poriadku, síce sa mi o tom hovorí ťažko, ale jedného dňa to musí prísť a radšej nech to príde teraz ako priamo pri bazéne, keď sa ma tam pokúsi niekto zhodiť. *Zasmeje sa, snaží sa mať dobrú náladu.* Stalo sa to asi 2, maximálne 2,5 roka dozadu, keď som bola s kamarátmi a kolegyňami v rámci jednej akcie fotografovať na jachte. Ani neviem ako sa to stalo, nikto nečakal, že sa na oceáne rozpúta búrka, ktorá rozbúrila vodu, a tak sa začala loď kimácať ... *Na chvíľku sa odmlčí, aby si mohla čupnúť k Winnie, ktorá ku nej pricupitala i keď ju Purity hladila čo si užívala, no cítila, že jej panička ju potrebuje. Začne jej teda oblizovať veselo ruku, pričom vrtí chvostíkom.* Odplavilo nás to k útesom, kapitán nezvládol riadenie, a t-tak to skončilo zrážkou s útesmi. Niekoľko z nás to vyhodilo z lode rovno do útesov. S-skončila som s rozrazenou hlavou a vodou v pľúcach. Niekoľko dní v kóme a potom niekoľko týždňov v nemocnici. *Skloní hlavu, ťažko sa jej o tom hovorí, no vie, že to zo seba musí dostať.* T-to ale nebolo najhoršie. Jedna z mojich najlepších kamarátok pri tej nehode zomrela. Už ju nedokázali zachrániť. Museli sa rozhodnúť, ktorú z nás zachránia, i keď sa snažili dostať sa k obom, bolo to veľmi nebezpečné. *Mierne nadvihne hlavu, v jej očiach môžu obe dievčatá vidieť slzy, ktoré sa jej tam tisnú, no snaží sa byť silná.* P-prepáčte, je to pre mňa ťažké, ale niekomu som to už musela povedať. *Pokúsi sa o úsmev.*

Ale to nevylučuje, že tam nemohu běžet s tebou. Klidně si tě vezmu na záda, pokud to bude nutné. *Usměje se konečně upřímně a trohu vychytrale. Pokud bude muset běžet do úkrytu, tak jedině s ní. Ať si klidně protestuje, ale bez ní se z místa ani nehne. Nenechá si tam jedinou kamarádku zemřít.* No neřekla bych, že ji budit o čtvrt hodiny je lepší. *Odvětí ji. Přeci jen, sama chtěla vstávat okolo půlnoci a teď toto. Vůbec se nepoučila.* Páni, to je boží. Taky miluješ knihy. *Usměje se na Purity. Mají toho více společného, než čekala. Obrátí se na Kai a poslouchá co říká. Vypadá, že se jí do toho nechce, ale nakonec se k tomu odhodlá. Je vidět, že ji to hodně trápí a když zmíní tu kamarádku, celý její obličej posmutní. Doplave zase ke kraji, s lehkostí vyleze z vody a dojde za Kai, ke které si klekne a tak, aby ji nenamočila, ji obejme okolo krku.* Je mi moc líto, co se ti stalo. Budeme se snažit udělat cokoliv, abys do té vody nemusela a aby tě tam náhodou někdo nehodil. *Pošeptá ji. Je jí smutno z toho, čím si musela projít. Muselo to být těžké, zvlášť poté, že i sama měla na kahánku. Nevídá se to, ale není to první případ, kdy si lékaři museli vybrat mezi jedním ze zraněných.*

Tak to hodně štěstí s tím, jestli bys mě unesla. *Uchechtne se. Připadá jí, že za tu dobu, co je tady se trochu spravila. Byla dost vyhublá, pohybovala se na hranici podvýživy, v sedmé kastě lidé nemají dost jídla nikdy, takže pokud přibrala je to jen dobře. * Mám je ráda hodně moc. Jsem si hned druhý den, co jsme byli tady vzala do komnaty asi tři.. A prakticky za tři dny jsem tam šla znovu. *Uchechtne se. Vždycky si jich bere více, aby tam nemusela chodit každý den.* Ráda teda čtu nějaké odbornější a dozvídám se nové věci, ale zbožňuju i romány. *Vlastně by přečetla asi cokoliv, co by jí přišlo pod ruku. Zeptá se Kailani, proč se jí nechce do vody, ale hned ji ujistí, že jim to nemusí říkat, pokud nechce. Ona se ale rozhodne svěřit. Bedlivě ji poslouchá a její obličej posmutní. Ví moc dobře jak se cítí.* Je mi líto, co se ti stalo. Určitě se z t akce můžeš omluvit, pokud se na to jít tam nebudeš cítit. A nebo se bavit třeba s námi a my ti tam budeme dělat společnost. *Podívá se tázavě i na Artemis, se kterou by zase strávila další akci. *Docela rozumím tomu, jak se cítíš.. Je to krátce přes rok, co mi zemřeli rodiče. Náš dům začal hořet no a.. Mladšího brášku jsem dostala ven, ale rodiče ještě byli vevnitř, nepřijížděli hasiči, tak jsem tak vběhla sama. Našla jsem je v ložnici, byli tam oni a i dvě mé sestry, dvojčata, jsou to teď batolata.. Byly to ony nebo jeden z rodičů. *Sklopí pohled a taky ji obejme.* Ani na vteřinu si třeba nemysli, že je to tvoje vina, ano? Nemůžeš za to, že zachránili tebe a ji ne. Ani jsi to nerozhodovala. *Zato ona sama se rozhodla, kdo ten den zemře a kdo bude žít.. Prakticky denně z toho má noční můry.*

*Keď vidí i pomedzi tých pár sĺz, ktoré jej stečú po lícach, ako k nej podíde Artemis, usmeje sa na ňu.* To je v pohode, mne voda nevadí, pokiaľ ju mám na tele, ale vadí mi tá hĺbka v bazéne a celkovo v mori. Keby mi vadila samotná voda, tak to sa nedokážem ani osprchovať. *Pokúsi sa o vtip, čo jej trochu pomôže prísť na iné myšlienky. Keď sa pridá i Purity, otočí sa na ňu.* Och, to mi je ľúto, veľmi dobre viem, ako sa cítiš. Aj keď som nemohla ovplyvniť to, či zachránia mňa alebo Jennifer, niekedy to na mňa doľahne. Vtedy som rada, že mám Winnie, ktorá mi vždy znovu vyčarí úsmev na perách, však šidlo? *Prihovorí sa fenke, ktorá na ňu vyloží labky, čím ju zhodí na zem, no vôbec jej to nevadí. Práve naopak, je za to rada, nakoľko to je práve to, čo ju donúti rozosmiať sa.* Tá potvorka vždy vie, čo má urobiť, aby mi zdvihla náladu.* Poškrabká fenku za ušami, no ostane sedieť na zemi. Nevadí jej to, že si zašpiní šaty, ktoré má na sebe.* Ďakujem, postačí mi, ak ma ochránite, ak sa niekto pokúsi ma tam zhodiť, i keby to mal byť i samotný princ. Pred ním som už niečo naznačila, a-ale nedokázala som mu to ešte povedať. Ste prvé, komu som to po dlhom čase povedala. Ale viem, že jedného dňa príde i ten čas, kedy to poviem princovi. Chcem byť k nemu úprimná. *Povie s miernym povzdychnutím, dúfa, že to princ pochopí a nebude na ňu tlačiť. Veď pri prvej schôdzke vyzeral, že je to veľmi príjemný mladík, ktorý dá dievčaťu priestor, ale čo ak sa jej to iba zdalo a princ taký naozaj nie je.* Ale teraz prejdime na inú tému, inak sa tu rozplačem. *Pokúsi sa zmeniť tému, no potom sa vráti k Purity.* Bolo to ťažké, viem si to predstaviť, ale rodičia na teba sú určite hrdí a chránia ťa z neba, tak isto ako je so mnou stále Jennifer. *Pozrie do neba, akoby tam chcela vidieť svoju kamarátku, no vie, že sa to nedá.* I keď tu už s nami nie sú, určite nechcú, aby sme sa kvôli tomu trápili a utápali v žiali. *Natiahne k Purity ruku, aby dievča vedelo, že je s ňou a plne jej rozumie.* Na tú akciu pôjdem ale na vodu si dám pozor. Chcem sa ale baviť, a kde inde sa mám zabaviť, ako na párty pri bazéne. Vidieť princa v plavkách? Tak to si rozhodne nenechám ujsť, určite musí mať božské telo. *Zamyslí sa, ako asi tak vyzerá princ bez oblečenia.* /Vyčkaj Kai, veď jedného dňa to možno budeš môcť zistiť ako vyzerá. Len na neho netlač./ *Povie si sama pre seba.*

Sice se to nezdá, ale silná docela jsem. A na zádech jsem často nesla sestru, která má podobnou postavu jako ty. Čili neboj, nějak se to zvádne a když tak tě ze sebe shodím, aby si mohla utíkat sama. *Usměje se na ní a doufá, že tím celé téma i jejich hádku uzavřela. O to víc i vítá téma ohledně knih. S knihami by mohla trávit celý život s dětmi i bez nich.* Posledně jsem si šla pro asi šest knih o historii Illei po čtvrté světové válce až do dnes a musím říct, že mě to baví. A budu tam muset jít brzy znova, jelikož mám skoro vše nastudované a sepsané. *Zazubí se, ale úsměv ji padne, když začne Kai vyprávět. Je jí to opravdu líto. Sama takovou bolest, jako její dvě společnice, nezažila a může tedy jen hádat, jaké to je. Jediné, co pro ně ale může udělat, je je obejmout. A natisknout je na tebe.* Bude to dobré. A pokud ne, jsem tu pro vás obě, kdyby jste si chtěli promluvit. *Nabídne jim. Kromě finanční pomoci, nebo pomoci s mazlíčky a je psychická opora to jediné, co pro ně může v tuto chvíli udělat a doufá, že to stačí.* Neboj. Opravdu je strašně milý a kdybys mu to řekla, rozhodně by to pochopil, i když má trochu jinačí styl uvažování, než mi ostatní. *Trochu ustoupí, jakmile Winnie shodí Kai na zem. Není si jistá, zda by jim mohla říct o tom, co se stalo v knihovně. Tedy, Purity by to řekla, ale u Kai si není jistá, jak moc soutěživý typ to je.* To nevím, možná. *Uhne pohledem, když zmíní prince v plavkách. Jediné, koho tak viděla byl její bratr. Sama se o to nikdy moc nezajímala a jen samotná představa ji žene do tváří krev.*

*Potřese hlavou. Nehodlá její nabídky využít, pokud budou i při dalším útoku spolu, tak ji hodí na nějakého strážce, aby ji odnesl a sama e dostane do úkrytu tak rychle jak jen to bude možné. Nehodlá ji ohrožovat kvůli svému bezpečí.* Na ty jsem měla taky zálusk, ale když jsem si pro ně šla nebyly tam.. Aspoň vím, kdo si je půjčil, takže si je ráda ukradnu rovnou od tebe. *Uchechtne se. Když se jim Kailani svěří, proč nemá ráda vodu, rozhodně se zase ona svěřit s tím, co se stalo s jejími rodiči a jak se vlastně musela rozhodnout, koho zachrání, aby dívka věděla, že chápe její bolest. *Je dobře, že máš ji. *Usměje se na fenku. Ona se naštěstí vždycky mohla vypovídat staršímu bratrovi, třebaže to dělala nerada. Už tak měl starostí dost a ona ho ještě zatěžovala tímhle? Ani neví o jejích nočních můrách, konkrétně si teda myslí, že přestaly už před delší dobou. *Pokud se tě princ pokusí shodit do bazénu, jednu mu ubalím. *Slíbí jí z legrace. *Určitě pochopí, když si to necháš pro sebe, než se mu s tím dokážeš svěřit. *Princ Aaron jí nepřipadal jako zlý člověk, který by někomu něco takového vyčítal. Vždyť ona sama mu na první schůzce přiznala, že je zde prakticky jen kvůli vyšší kastě a penězům, které potřebovala pro rodinu a on nekřičel, naopak se zdálo, že to pochopil a ani ji nevyhodil. *Děkuju a máš pravdu. Určitě se na tebe tvoje kamarádka dívá a na mě moji rodiče. A jednou se zase sejdeme, ale to snad až za dlouho. *Sice jí rodiče chybí a stejně tak i Kailani její kamarádka, ale aspoň ona si chce prožít svůj život a ne aby ji o něj někdo připravil, to si na setkání s rodinou raději nějakých šedesát let počká. Oplatí objetí Artemis.* Děkuju. *Řekne potichu. Když Kailani zmíní prince jen v plavkách, zrudne.* No.. O ten pohled bych se nerada nechala připravit. *Přizná a červená barva z jejího obličeje nezmizí. Teď aspoň krásně ladí i s vlasy.*

Knihy o histórii Illey? A to už načo? Ako jasne, mali by sme niečo o tejto krajine vedieť, keď sa uchádzame o miesto budúcej kráľovnej a partnerky princa Aarona, ale história nie je predsa všetko. *Pozrie na Artemis, históriu sama nikdy neobľubovala, i keď ju ovládala veľmi dobre, čomu sa i sama dosť čudovala, keďže nemala nikdy veľmi veľa času učiť sa to podrobne. Keď sa ale na ňu nahrnuli obe, aby ju mohli objať, mierne sa pousmeje.* /Ako môžeme byť konkurentky a rivalky, keď sú také úžasné?/ *Pýta sa sama seba, no vie, že ak by k tomu prišlo, ich priateľstvo by muselo ísť bokom. Chce predsa zaujať princa, no nie, ale ako sa predsa hovorí, je dobre mať priateľov blízko pri tele, no nepriateľov ešte bližšie, a toho sa držala už odkedy začala s fotomodelingom.* Mala by som ale zájsť do knižnice a prečítať si zopár kníh i o histórii, ale najmä o etikete. Nie všetko ovládam, veď kto by to aj ovládal, nevyrástli sme na kráľovskom dvore predsa. *Mykne mierne ramenami, no potom začuje štekot Winnie.* Aj ona sa k nám chce asi pritúliť. *Zasmeje sa, vie, že jej fenke sa nepáči, že je odstrčená a nie je stredobodom pozornosti. Keď ale uvidí, ako Artemis uhne pohľadom pri spomienke na princa, pozrie na ňu.* Stalo sa niečo? Urobila som niečo zlé? *Opýta sa mierne vyplašene, nechce si predsa odplašiť svojím správaním potenciálnu kamarátku.* Určite mu to niekedy poviem, mal by to vedieť predsa, už keď sa uchádzam o jeho ruku, i keď žena má mať i nejaké svoje tajomstvo, toto to však nebude. *Pokrúti hlavou, túto informáciu pred ním nemôže zatajovať, rovnako ako to, že sa ju pokúsili ako 16 ročnú znásilniť. Vždy keď si na to spomenie, chce sa jej utekať hlboko do lesa, kde by mohla byť len sama so svojou fenkou, kde by jej nikto neublížil.* /Sama sa vlastne čudujem, že dokážem s princom Aaronom hovoriť, bez toho, aby som sa rozklepala./ *Zamyslí sa nad tým prvým stretnutím, kde nemala vôbec problém hovoriť s princom, aj keď ho takmer vôbec nepoznala a predsa len bol to muž, od ktorého nevedela, čo môže očakávať.* To obe ste zaťažené na históriu? Ale veď to nie je všetko. Jasne, musíme vedieť dejiny, aby sme neurobili rovnaké chyby, ako naši predkovia, ale nežijeme predsa v ich dobe, všetko sa posunulo ďalej. *Pokrúti hlavou, keď aj Puriby povie, že hľadala tie knihy.* /Asi by som mala začať študovať tie knihy, i keď históriu ovládam, môže to byť výhoda pri princovi. Alebo sa začnem venovať niečomu, čo má rád on, aby sme to mohli robiť spolu./ *Premýšľa nad ďalšou stratégiou pri stretnutiach s princom.* Tak to rozhodne. Raz sa s nimi stretneme, no dúfam, že nie tak veľmi skoro. Už keď sa mi raz podarilo vyhrať nad smrťou, dúfam, že si ma nezoberie tak skoro. Doktori povedali, že som silná bojovníčka, už-už som im takmer zomrela pod rukami, no po niekoľkých minútach mi srdce znovu naskočilo. Vraj to až bol zázrak, akoby mi niečo chcelo naznačiť, že má so mnou Boh iné plány. *Zasmeje sa.* Je to úžasné, že mám Winnie, mám ju veľmi rada a nechcem o ňu prísť, preto si na ňu dávam veľký pozor, nepúšťam k nej hocikoho a najmä nedovolím hocikomu ju kŕmiť tým, čo nepoznám. *Prizná sa po chvíli ticha, veď nechce, aby jej niekto otrávil jej štvornohú kamarátku.* Tak ja by som už mala radšej ísť, chcem sa ísť ešte pozrieť do tej knižnice. *Pozrie sa na obe dievčatá, je pripravená odísť, už tam bola dosť dlho, čo u nej nebol až taký zvyk.*

Mně je jedno, čí budu žena. Zda prince nebo někoho jiného. Ale historii studuju, mám ji ráda a nechci tu jen sedět a šoupat nohama. *Už to říkala Purity a nemá to problém říct i ostatním. není to tajemství a není jediná, kdo o ruku prince nemá úplně chuť bojovat. Je to na něm. Svoje favority má, zda vyhrajou nebo ne je na princi. A to samé platí ohledně účastnic. Nemá potřebu se s nimi prát, nebo dělat ze sebe co není. Raději si ze všech udělá kamarádky, než aby s nimi bojovala o něco, co možná ani nechce.* Knihovna je opravdu krásné místo a je tam toho hromadu. *Klidně by tam mohla spát, ale strach z toho, že by ji nějaká napadla. A to by riskovat nechtěla, stačilo, že se to stalo princovi. Podívá se na fenku a podrbká ji za ouškem. Je tak roztomilá.* Ne, jen… Si to nějak nedokážu představit. *Přizná se a zrudne ještě více. V plavkách viděla jen rodinu a kluka nikdy neměla, takže pokud prince uvidí v plavkách, asi tam sebou šlehne na zem.* Už chceš jít? *Zeptá se ji a otočí se ke svým věcem. Sama o tom sice přemýšlela, ale není si jistá, zda tam ještě Purity nechce počkat. Ještě by se jí ráda svěřila, ale možná ji to pak napíše.* Asi taky půjdu. *Řekne nakonec, dojde k rušníku a začne se sušit, aby se mohla hned na to naosukat do vlasů a do bot. Vlasy si pak do toho ručníku zabalí.* Co ty Puri? Půjdeš taky, nebo tu ještě počkáš?

Přesně tak, já taky. Nezajímám se o to kvůli princi, jen se ráda dozvídám nové věci. *Pokrčí rameny. Vždycky četla jak odbornější knihy, tak třeba i hloupé romány. Vážně tohle nedělá jen kvůli princi, aby na něj měla jak zapůsobit, proč by to dělala? Přijde jí milý, to nepopírá, ale že by do něj byla bláznivě zamilovaná a prostě ho chtěla vyhrát? To vážně ne, spíše by mu podstrčila kteroukoliv jinou dívku ze Selekce, kdyby nad n byť jen na sekundu uvažoval. Kailani obejme, aby ji podpořila, protože chápe jak se cítí, i když to, co se stalo není vůbec její vina. Ona sama nerozhodla, koho záchranáři zachrání a koho ne.* Něco o tom jsem si přečetla taky, i když etiketu mě spíše učí komorné.. Nechci se někdy ztrapnit, když nebudu vědět jak pořádně stolovat a tak.* Nejde po výhře, ale aby ji tu lidé měli za burana, když ani neví před kým musí udělat pukrle a komu má potřást rukou zase nutné není. Ze slov Kailani ale tak nějak pozná, že ona o výhru stojí více, než ona a Artemis dohromady. No, ale to j její věc. Zdá se jí milá, ne jako nějaká mrcha, asi se jí prostě princ líbí a nechce vyloženě korunu. Stojí si za názorem, že dívka, která si chce vzít prince jen proto, aby se jednoho dne stala královnou, by měla vypadnout hned.*/Snad vše dobře dopadne a princ si najde štěstí../Po očku se podívá na chvilku na Artemis. Jí fandí nejvíce.*Já nejsem jen na historii, spíše tak všeobecně. A nejraději tedy čtu knihy o rostlinách. Ale přečetla jsem si i tu učebnici od princezny Beatrice o matematice. *Uchechtne se. Sice jí to asi moc nepomohlo a rozhodně si matematiku díky ní nezamilovala, ale byla zvědavá, co tam je a když už jeto dárek od princezny, přišlo jí to i jako nějaká slušnost si to přečíst. Představa prince jen v plavkách ji docela zaujme, ale následně díky tomu zrudne jako rajče.*To chápu. *Přikývne. Taky by asi svému mazlíčkovi, kterého by měla tak ráda nedovolila přiblížit se a nechat se krmit od kohokoliv. *Už taky půjdu. Samotnou by mě to tu tolik nebavilo a ej docela pozdě. *Opatrně si stoupne a poté se s dívkami vydá pryč. Teda aspoň s Artemis hádá, že půjdou stejným směrem ke komnatám účastnic Kailani si zřejmě zajde ještě do knihovny.*

Och, tak na strapňovanie ešte len bude čas, na niektoré situácie človek nemôže byť nikdy pripravený. *Pokrúti hlavou, etiketu milovala, i keď ju ešte celkom neovládala, nemala však rada, ak sa niekto začne správať ako totálny hulvát.* Netvrdím, že história nie je dobrá, tiež si rada prečítam niečo z tejto oblasti, ale skôr ma fascinuje psychológia a medicína. *Povie napokon. Keď sa jej Artemis opýta, či už naozaj chce odísť, pozrie sa na oblohu.* Už začína byť dosť neskoro, a ak mám byť aj úprimná, celkom sa tu v noci bojím. Hoci mám so sebou Winnie, nechcem, aby sa ani jednej z nás niečo stalo. Tak radšej sa už teda vrátim a budem v dohľade strážcov. *Prizná sa po chvíli. Vydá sa teda smerom k palácu, pričom je rada, že ju dievčatá nasledujú a idú tiež.* Veď kedykoľvek sa môžeme stretnúť. Kým sme tu v paláci, mali by sme si to i trochu užiť, no nie? Chcelo by to nejakú pyžamovú párty so všetkým, čo k tomu patrí. Alebo párty s obrovskými bublinami a horou peny. *Zachichoce sa, tak veľmi by chcela vidieť všetky dievčatá a hlavne princa sa odviazať pri niečom ako je penová alebo pyžamová párty. Dúfala, že i teraz pri bazéne sa rozpúta poriadna divočina, i keď ona sama nebude tá, ktorá sa bude hrnúť do vody.* Hlavne k bazénu nemôžem zobrať Winnie, to by som ju už z toho bazénu nevytiahla. Ona je môj pravý opak, kebyže môže, tak by v bazéne strávila i celý deň. *Rozosmeje sa, keď to hovorí, pričom sa pozrie na Winnie, ktorej vôdzku potiahne, aby kráčala pekne pred ňou. Nechce predsa, aby sa o niečo zavadila alebo zožrala niečo po ceste, čo do jej bruška nepatrí.*

Já bych si ráda nastudovala základy stolování. Mám hokej v  příborech nad talířem. *Ostatní věci tak nějak umí. Je to základní etiketa, kterou se děti učí na prvním stupni, když tu možnost mají. A když ne, učí je to rodiče. pozdravit, poděkovat, podat ruku. To ostatně chtěla udělat i při schůzce s princem, ale nakonec zvážila, že to nebude dobrý nápad. Kai nezazlívá její soutěživost a cílevědomost, ale sama takto nepřemýšlí, nemohla by. Poté co se potkala s princem v knihovně by jí to nepřišlo fér. Navíc i jemu naznačila, že raději uvolní místo a podstrčí mu Purity, místo sebe.* Tys jí četla? Já se k ní ještě nedostala. *Popravdě na ni skoro zapomněla. Má ji sice hned vedle na stole, ale její averze k matematice ji brání v tom si to přečíst, i když by možná měla.* To bych zase nezvládla já. *Poví popravdě. Medicína i psychologie jí přijdou velmi zajímavé, ale neměla by na to dost kapacity a je to až moc složité. Takže to raději nechá zkušenějším.* Můžeme. Rozhodně je ještě na zábavu čas. *Usměje se. Sama by ale zvolila trochu klidnější zábavu. Třeba přespávačku, ale akce u bazénu taky nebude zlá, pokud si bude mít kam zalézt s knihou a zmizet, dokud se nezačne stmívat. Pak už na světlo vylézt bude muset.* /Nesmím si ale zapomenout knihu./ *Pomyslí si a začne se oblékat. S Kai se rozloučí v půlce cesty k jejich pokojům, kam jde s Purity, než se s ní taktéž rozloučí.*

*I po bouračce se vydal na akci včera a naštěstí se mu z útoku podařilo vyváznout bez dalšího zranění. Tím pádem je stále ve stejném stavu jako včera odpoledne. Zlomená levá ruka je v sádře, naražená žebra má obvázané obvazem a podvrtnutý kotník v ortéze. Ten bolí o něco víc potom, co do úkrytu běžel s Alyanou v náručí, ale dá se to zvládnout. Dnes má v plánu schůzku s lady Monday. Domluvili se, že se sejdou u starého jezírka, kam se taky teď i on vydá. Na sobě má černé kalhoty od obleku a bílou košili, u které má vyhrnuté rukávy k loktům a tři horní knoflíčky si nechal rozepnuté. Nechal zde připravit stolek s občerstvením, kde je hlavně čaj, kafe a pár druhů džusu a něco málo sladkého jídla. Makronky a tak podobně. Přejede vše pohledem, když sem dorazí a je rád, že je všechno v pořádku. Zbývá už jen počkat na příchod lady, se kterou má dneska schůzku.*

*Věděla, že má s princem schůzku, ale podařilo se jí na ni zapomenout, protože ten den šla zrovna fotit do starších částí paláce. Kde to vypadalo víc historicky, a ona tak mohla zkoumat všechno okolo sebe. To za ní ale pak přišel někdo z personálu paláce, aby ji upozornil, že má schůzku a už se po ní shánějí.* /Sakra!/ *Omluvila se a zula si boty na podpatku, než se v obyčejných květovaných šatech, přes které byl přehozen kardigan, rozběhla na smluvené místo schůzky. Šaty má v culíku svázané mašlí a na krku se jí houpe foťák, když bosky a s botama v rukou, než sklopila oči, aby se vydýchala. A zároveň jí bylo trapně, zapomenout na takovou událost.* Moc se omlouvám. *Vyhrkne místo pozdravu, když jí ta nepřipjemná červeň z obličeje vyprchá.* Úplně jsem ztratila pojem o čase. *Vysvětlí, když si rychle nazuje své botky zpátky, a podívá se na jeho zranění. Nijak nápadně, jenom je přejede a nijak se k tomu nevyjadřuje. Lehce se tedy ukloní, protože to je furt přeci jenom krátce, a podívá se na jídlo, které sem kvůli téhle schůzce přinesli. Je toho nějak moc.*

*Čeká už nějakou dobu u jezírka než odchytne procházejícího strážce, aby se ho zeptal, jestli neví, co s Monday je. Co si zjišťoval, včera na útoku se jí nic stát nemělo, ale mohlo dojít k nějaké změně. Mezitím přechází okolo jezírka a sleduje čas na hodinkách, který se nezadržitelně sune kupředu. Už se chystá odejít a jít zjistit, co s ní je sám, ale v tom udýchaně přiběhne. Ani nevypadá, že by se na schůzku s ním nějak speciálně připravovala, když sjede pohledem její šaty a účes. Rozhodně má ale rekord v délce zpoždění. Což jí zrovna moc nepřidává, protože v jeho poznámkách bude mít od teď minus velké přes půl papíru díky nedochvilnosti. Vybíral si tu královnu, ta musí na svých povinnostech lpět, uvědomovat si je a být všude včas.* V pořádku. *Usměje se na ní mile, aby skryl veškeré své rozporuplné pocity, kterých je plný. Má to ale už dost dobře naučené za ty roky, co tu žije.* Copak vás tak pohltilo, jestli se můžu zeptat? *Nějak konverzaci začít musí, neměli by tu na sebe teď hodinu jenom koukat a mlčet.*

*Nechápe, jak se jí mohlo podařit takhle na schůzku zapomenout, protože taková normálně není, ale taky normálně nežije v chodící historii, kterou by si mohla osahat a zjistit všechno hned o chodbu dál nebo dvě, kde by byla knihovna, galerie a všechno možné, na co by si jen vzpomněla. Takže když se jí zeptá na to, proč přišla tak pozdě, jen znovu sklopí oči, než jí dojde, že tomuhle by měla čelit čelem, tak se jen zase na prince podívá a povzdechne si.* Trochu jsem se zasekla při zkoumání. *Rukou ukáže na svůj foťák, což byla jedna z mála věcí, co si s sebou přinesla, a pak ji nechá zase klesnout.* Normálně chodím na čas, omlouvám se, ale když jsem se dostala do tranzu, nedošlo mi, že jsem tam byla už čtyři hodiny. Docela paradox, když jsem si myslela, že jestliže vyjdu dřív, stihnu se připravit na schůzku. *Připadá si trapně, když tohle říká, protože přeci jen, upozadila své koníčky před prince a schůzku, což je docela velká věc.*

*Zajímá ho, co může za její zpoždění. Jestli se něco doopravdy stalo, co nemohla ovlivnit a nebo jen o její neogarnizaci času.* Co jste zkoumala? *Ptá se dál vcelku zvědavě.* Jasně, to chápu. Občas se člověk snadno zabere do věcí okolo. Čas pak plyne hodně rychle. *Ne, že by se mu to někdy stalo, on si čas umí hlídat dokonale, ale už několikrát se to stalo někomu v jeho okolí. A i když ho to rozčiluje, nedává to najevo. Chápe, že lidi nejsou jako on.* Ale nebojte, neurazim se, že vám připadá něco zajímavějšího jak já. *Ujistí jí pobaveně se smíchem v hlase.* Nabídněte si něco z občerstvení, jestli chcete. Čaj a kafe už budou asi studené, ale dá se to pít i tak. Nebo aspoň mě to většinou nevadí. *Ukáže ke stolku s občerstvením.* Jak jste se v paláci zatím měla? Nechybí vám tu něco? *Zajímá se. Pokud by jí tu něco chybělo a on by s tím mohl něco udělat, udělá to rád. Zajímá se o to u všech účastnic.* /Víc jak polovině by se hodily hodinky s alarmem../ *Proběhne mu hlavou. Už několik jich přišlo pozdě.*