Staré jezírko

Zámek. *Řekne tedy a jen lehce pokrčí rameny, než se podívá na jezírko. Skoro instinktivně sjede rukou k foťáku, ale zarazí se a namísto toho se natáhne pro čaj a nalije si.* Myslím si, že na teplejší dny je studené pití ideální. *Řekne k tomu, jak se vyjádřil k pití, a pak znovu pokračuje v tom, co řešili předtím.* Mám ráda umění, architekturu, celkově historii, takže tohle je pro mě jako splněný sen. Doma jsem všechno jen zavánějící po umění mohla obdivovat jenom z dálky, takže se člověk nechá trichu unést. A omlouvám se, zase jsem se unesla a melu o věcech, co vás nejspíš zase vůbec nezajímají. *Uchechtne se a když se jí zeptá, jestli jí něco nechybí, jen zavrtí hlavou.* Vůbec ne, občas se spíš musím štípnout, jestli tohle všechno není jenom sen. *Vysvětlí mu a pak se podívá na něj.* A jak si vy zvykáte v obklopení tolika holek? Když jste měl šanci je už všechny aspoň trochu poznat, je to spíš děsivý, nebo zajímavý?

To máte pravdu. *Pokýve hlavou ohledně vhodnosti pití. Argumenty o tom, že studený čaj a káva se připravují jinak než ty teplé varianty si nechá pro sebe a odříká si to jen v duchu. Nechce jí otravovat a poučovat potom, co z ní cítí rozpačitost ohledně pozdního příchodu kvůli kterému by jí mohl přednášku dát taktéž. Nemá ale v zájmu jí nějak vydeptat, to ani náhodou. Chce se místo toho posunout v hovoru dál a nechat jí se uvolnit.* Ne, mě zajímá spousta věcí a momentálně hlavně vy samotná. Jak jinak vás mám poznat, když se o sobě budete bát mluvit? *Nadhodí mile s úsměvem na tváři.* Je to zajímavý. Zažije to jeden člověk během celé generace, což je docela zvláštní pocit. A všechny jste úplně jiné, takže je to zajímavý vás poznávat a zjišťovat o vás víc. I když mi z toho občas jde hlava kolem. *Přizná se smíchem.* Jaké je to pro vás v Selekci?