Venkovní bazén

Je to tvoje věc. I kdyby, měla by si jeho smrt na svědomí ty a to by si pak měla celá život ty svědomí, protože by to byla tvoje vina. *Řekne klidně. ISe si sám sobě namlouvá, že k tomu dítěti nemá žádný cit a nic takovýho, stejně kdyby se mu něco stalo, asi by moc nadšený nebyl.* Byl jsem tady první a to místo tady se mi dost líbí. Takže fajn, zůstaň si klidně tady, mě je to vlastně jedno. *Uchechtne se a prohrábne si vlasy. Nelíbí se mu, že teď jejího syna je. Kyž ho porodila, praticky ho jen doložila pryč. Jediný co pro něj udělala bylo to, že ho odnnosila , porodila a to, že mu odsává mlíko, to je jediné, co pro jejich syna dělá a rozhodla se pro to sama.* A proč si změnila náor? Chceš si spravit reputaci nebo co? Neříkej, že ti na něm začalo záležet, když si ani jednou nepřišla, že bys ho chtěla vidět. *Ušklibne se a pak jen pokrčí rameny.* Když budeš chtít, můžeš se na něj tak maximmálně přijít podívat. Ale potom, co ses rozhodla se na něj vykašlat ti ho jen tak do péše nedám. Sice nejsem ukákovej otec, když jsem pryč, starají se o něj komorné, ale pořád se o něj starám. *Radši se zase otočí k baru a ní zády a kopne do sebe další whiskey.*

*svoji snoubenku vůbec nepozná, protože sotva ví, jak vypadá a navíc teď jeho mozek nefunguje patřičným způsobem. Ale podle toho, jak vypadá, jak se chová a co má na sobě by jí tipoval na striptérku. Velmi krásnou a svůdnou striptérku.* To jo, ale nejhezčí je stejně vždycky jen jedna. A navíc všechny jsou moc daleko, sotva na nich jde něco vidět.*uchechtne se. Tady má krásný výhled přímo před sebou, takže si ho tady řádně užívá.* Protože tak vypadáš a chováš se tak. *odpoví jí na otázku, jakoby to nebyla ta nejvíc jasná věc na světě. Ani nechápe, proč se na to ptá. Vždyť to musí být jasné každému, ne?* Aha, to je škoda. Tak to bude nudnej večer. *řekne naoko zklamaně. Už měl v hlavě všechny ty představy toho, co by se mohlo dít, ale když žádná párty není, tak to jeho představy dost zúží.* Teď už to zní na lepší vyhlídky. Bereš si peníze na hodinu nebo na činnosti? Nebo nějak jinak...? *nakonec od striptérky přejde k prostitutce, i když ono to vlastně může vyjít na stejno. Ale to ho teď moc netrápí a spíše ho zajímá její nabídka.*

*Uchechtne se.*No, to máš pravdu. *Přikývne. Zvířata jsou milejší, než lidi. Nehádají se a až na výjimky jsou na vás milé, pomazlí se..*/Raději se přestěhovat doprostřed lesa a nebo do džungle a být tam se zvířaty, než bydlet v paláci s hrubými snoubenci./Jak to? *Nechápe, proč by se s ním člověk neměl vyspat. Tolik se o ježky nezajímala, přijde jí to jako roztomilé zvířátko, ale potkani jsou lepší.*Ale vybírat blechy bych mu teda nechtěla. *Podotkne. Má přece bodliny a díky nim to není asi zrovna nejpříjemnější záležitost.* Přesně tak. A děkuju, jsem ráda, že to vidíš stejně. *Uchechtne se.*Aaron se s tím snad taky už smířil. Třeba pořídí svému křečkovi kamarádku a pojmenuje ji po mě. *Ji by to teda neurazilo.* Určitě ne.. je to řádná osoba, prověřila jsem si ji, ale stejně o malou mám strach. Mám ji moc ráda a nedovedu si představit co bych dělala, kdyby se jí něco mělo stát. *Pousměje se malinko. Už tak o ni měla strach kvůli tomu, že se narodila předčasně. Má strach ohledně toho jaký život s ní bude mít ve Španělsku. Kdo ví, kdy Emmettovi hrábne a bude na ni hnusný, i když se nějak domluvili..*Určitě si ještě některé kamarádky uděláš. Mně osobně připadáš milá a nedivím se, že se o tobě Aaron zmiňoval. /Taková švagrová by byla super./

Navíc, člověk není tak chundelatý a měkoučký, aby sis na něj lehla, nebo ho na sebe natiskla. A jak říká sestra, muži jsou na mazlení moc tvrdí a nepohodlní. Ale já ji moc nevěřím. *Přizná se s cukajícími koutky. Nebo spíše nemá podle čeho porovnávat a názor bez zkoušky si dělat nechce. Její sestra místo toho má už asi šestého přítele. Snad posledního.* Protože chrápou. Nezdá se to, ale je to hrozný hluk. Pokud máte ježky i v zahradách paláce, můžete se tam jít v noci povídat a rozhodně je nepřeslechnete. *Je to jako když chrápe starší pán. Je to slyšet přes celý dům, v jejich případě tedy přes celou zahradu.* Stačí přes prášky a takovou divnou tekutinu. Dává se to i psům proti červům. Tak něco podobného. *Alespoň to viděla u táty, když někoho operoval. Tam pomáhala jen občas, nedovedla se koukat na trpící zvíře. Přišlo jí ho líto.* Já bych to tak udělělala. A kdo ví, třeba nějakého křečka dostane od nějaké účastnice. *Pokrčí rameny. Byl by to rozhodně zajímavý dárek, ale pak by těch dárečků bylo více a to zase tak super není.* Tomu rozumím, je to teprve chvíle, co se narodila. Docela se divím, že jste se od ní vůbec zvládla vzdálit. /Spousta matek to tak má. Je to nějaký syndrom, pokud se nepletu. A nebo prostě mateřský pud./ Děkuju. *Začervená se.* Vy tu máte nějaké kamarádky? Nebo spíše trávíte čas s rodinou?

Ničí smrt na svědomí mít nebudu. *Protočí očima.* Božee.. *Odstrčí ten koktejl, ze kterého si v podstatě jen trochu cucla. Je tak nefér, že jen ženská nesmí pít. Celé těhotenství nemohla a teď, i když odsála mléko a zítra večer už bude v pohodě ji do toho kecá její snoubenec, který stejně to děcko taky nechtěl.*Vidíš a teď se klidně můžeme ignorovat. *Ušklíbne se na něj.* Lidi si o mě dost povídají, takže ano z části i kvůli tomu. Navíc ty jsi ho taky nechtěl a za tuhle situaci můžeme oba dva, je jen férové, když si vezmu část té zodpovědnosti na sebe. To dítě nemiluju, ale nejsem taková bezcitná mrcha, abych dovolila, aby vůbec neznal matku. A sám si sáhni do svědomí.. Kdybych se o něj od narození starala já, kolikrát by ses na něj přišel podívat? *Nepočítá s tím, že by vůbec přišel.* A jak se o něj mám asi tak starat já, když mi ho to ani nedovolíš? *Stoupne si ze židle.* To dítě jsem nechtěla, stejně jako ty, ale nosila jsem ho v sobě devět měsíců ty se o něj staráš dva týdny. Lidi se sakra mění, teda kromě tebe, protože jak se ukazuje, ty jsi pořád stejnej pitomec. *Promne si obličej.* Já ti chtěla konečně pomoct, protože jsem se s tím vším už o něco více smířila. *Potřese hlavou. Nebude se mu ale vnucovat. Na svého syna se přijde podívat, ale jedině když tam on nebude.* Nebudu se tu s tebou dohadovat. *Raději se rozejde rychle pryč.*

*Uchechtne se.* Řekla bych, že zvířata budou lepší, i když nemám moc podle čeho posuzovat. *Nikdy se s žádným chlapem nemazlila.. Otěhotněla po znásilnění, ale to ví jen ona a Emmett. Všem ostatním, včetně své rodiny nakecala to, že se s někým na rychlovku spustila v baru. A to si myslí i celý Illea. Spala s někým tudíž jen jednou a to se jí vůbec nelíbilo.* Tak to jsem nevěděla. Po zahradě v noci jsem se procházela několikrát, ale neslyšela jsem je. Možná spíše více v lese? *Tam si v noci za tmy nikdy netroufla. Je tam hodně tma a žádné světlo. V zahradách jsou aspoň lampy a strážci, kteří hlídkují. Kdyby se cokoliv stalo, stačí je zavolat. V lese nikdo není. *Aha. *Pokýve chápavě, je to tak rozhodně lepší, než se probírat ostny toho ježka a hledat blechy a červy. Kdyby neměla Opaline a ani potkana, nad ježkem by asi jako mazlíčkem začala uvažovat, teď má ale práce dost s těma dvěma.* Třeba od tebe? Když tvůj táta má tu stanici.. Udělalo by mu to radost a za měsíc má narozeniny. *Mrkne na ni.* Věř mi, že kdyby se to ode mě neočekávalo, jsem v komnatě s ní. Ale jedna z povinností princezny je i chodit na akce a tak reprezentovat rodinu.. bavit se s hosty a tak. A vzhledem k tomu, že se sem nikdo jiný z mé rodiny neuráčil přijít, by ani nebylo moc vhodné, kdybych se hned vypařila. *Rozhlédne se kolem. Nevidí ani jednoho z nich. Aaron tu má Selekci a Beatrice by taky určitě ráda někoho vyzpovídala..*/Zvláštní./ Nemáš zač. *Usměje se na ni vlídně.* Pár bych se jich našlo. Řekla bych, že se přátelím se svými komornými. Chodily jsme spolu i do města, než jsem otěhotněla. S pár dcerami dvorních dam se taky bavím.. Ale hlavně s rodinou. V paláci je blbé to, že lidé přijdou a za chvilku odejdou. Pořád zde jsou návštěvy a tak.. A lidé z personálu většinou nemají čas se s vámi bavit. *Pokrčí rameny.*

*Zazubí se na něj a zase torchu hrudník vyppne.* Takže chceš říct, že ta nejhezčí tady jsem já? *Zazubí se na něj a sama se schválně koukne na jeho hruď a aspoň za tohle může ordičům poděkovat, že jí aspoň vybrali doela přitažlivýho s noubence. Ne že by se do něj plánovala zamilovat, to odmítá.* To sice jo, ale i tak striptérka být nemusím. *Uchecthne se a mrkne na něj.* Nudnej večer? Možná pro tebe. *Vyplázne na něj schválně jazyk. Pak se pobaveně na něj zamračí.* To si pleteš s bordelem, zlato. *Schválně, ale k němu přide blíž a chytne ho za košili. Pak se rozhodne ho víc potrápit. Když je to její snoubenec, musí za to takle trpět přece. Položí mu ruce na hruď a nahne se k němu.* Pojď do bazénu. *Zašeptá mu a čapne ho za předloktí a začne ho táhnout k bazénu, kam sama vleze.* Jestli mě chceš mít pojď za mnou do bazénu. *Pokrčí rameny a upře na něj pohled.*

Protože jsem se tady zatím neukázal na žádné akci, což by mohlo působit nezodpovědně, když se mám jako nejstarší dítě Rakouska nějak ukazovat a reprezentovat.. Ještě, když moji sourozenci nijak zvlášť na akce nechodí. A nechci, aby se to případně dozvěděli rodiče, že se na akcích nijak neukazuji, protože poté by možná mohli být starostliví a o to já úplně nestojím. *Vysvětlí ponuře. Ví o tom, že bere drogy, také nu řekli že pokud mu jeho snoubenka nepomůže nějak k lepšímu, půjde na odvykačku. Chápe, že to myslí dobře, ale i tak je zs to naštvaný, vážně tam nechce. A ještě ví o tom, v jakém je stavu poté, co provedl, i když oni to neberou jako jeho chybu. Tudíž by rozhodně byli starostliví, kdyby o jeho docházce na akce věděli.* Navíc se mi asi nechce spát. Jsem unavený, ale nechci spát. Dává to smysl? *Lehce se zamračí a prohrábne si vlasy.* Vážně? Proč nespíš ty? *Optá se, přičemž se v jeho hlase ozve lehký podtón starostlivosti.* A.. Proč máš zkaženou náladu? Teda, asi se mi nesvěříš, ale nemůžu nějak alespoň pomoct? *Optá se. Kdyby mohl nějak pomoci, klidně by tak udělal. Následně se jí zeptá, zdali si nesundá brýle, protože ji chce vidět do očí. Když si je opravdu sundá, prohlédne si její obličej podrobněji. Fakt mu přijde nádherná, jen se mu k ní nehodí ty kruhy pod očima. Už takhle jsou docela výrazné a když si představí, že je pid těmi líčidly bude mít mnohem tmavší..* Lepší, alespoň ti takhle vidím do očí. *Na její kruhy pod očima raději nic neřekne. Nechce si ní s tím rýpat, když sám je ns tom podobně. Sleduje, jak si sama namáčí nohy, avšak poté opět zavrtí hlavou.* Dnes ne. Ne vždy je ns ti chuť. *Sám si prohlédne své dlaně, které se lehce třesou, ať už se snaží třes potlačit, nebo ne.* Minule jsi se zmínila o psaní a nějak jsi mi neodpověděla na mou otázku. Co vlastně píšeš? *Pozvedne lehce obočí.*

Fajn, fajn, ježiši. Nenervuj se. Rupne ti céva a ja ti nebudu dělat z dýchání úst do úst, na to si radši vyberu nějakou holku, co není ničí snoubenka. *Zašklebí se se a pak zůstane sedět a koukat se na ni trochu vraždícím pohledem.* Že bych za ním nepříšel? Pkud vím, přišel jsem za ním hned, jak jsi ho porodila. Takže mi nemel něco o tom, že bych se o něj nestaral. *Protočí očima.* A vidíš? Chceš ho jen kvůli tomu, že si o tobě lidi něco šuškaj.* Vážně? lidi se mění? Klikrát ses zeptala, jestli je to dítě v pořádku? Jestli má vše? Nezeptala ses ani jak jsem ho pojmenoval, kdybych to nedal na Illeagram, nevíš to do teď. Takže přestaň mlet o tom, že se lidi mění, když ho chceš jen kvůli tomu, aby sis nepošpinila pověst. To dítě jsem nechtěl, ale pořád je to část mě. Nebyl jsem ani ho u jeho porodu ani u toho, když jsi ho nosila, ale za to jsem se na něj hned po porodu nevysral. Chceš ho jen kvůi tomu, aby si o tobě lidi nemysleli, že seš bezcitná mrcha. *Možná to trochu přepískl, ale alkohol v jeho krvi trochu začal působit, take se mu povídá lépe en ji doprovodí pohledem, když odejde a i on vstane, ale zase k nějaké dívce.*

*Prezerá si dievča pred sebou prekvapene a zároveň pobaveným úsmevom. Okrem toho, že má rada, ak pozná s kým sa to vlastne stretáva. Prišlo jej normálne, že si zistí najprv mená dievčat. Prišlo jej to celkom logické a hlavne slušné. Nikoho nechcela uraziť a znieť neúctivo. Síce si úplne všetky nezapamätala pár z nich sa pozná už osobne. Rada by sa stihla zoznámiť kľudne aj so všetkými, ale na to by potrebovala veľa energie a chuť sa zoznamovať. Za to dievčaťu pred ňou tá energia nechýba. Pripomína jej tak trochu veveričku z orechom, ktorý si najprv skrývala pod plášťom. Musí sa ovládať aby, sa nezačala smiať ale, už mala naozaj na mále. Tá jej veselá energia bola priveľmi nákazlivá a rozhodne sa ju nechystala upozorňovať. Na jej pozdrav znova kývne hlavou, a ani ju nenechá nič povedať, pretože Rio sa rozhovorí o orechu. Pohľadom skáče na Rio a potom zase späť na ňu.  Orech, ktorý držala v rukách nepoznala ale, rozhodne o ňom už niečo počula. Netušila že, je to droga len vedela o jeho existencii.* Niečo som o ňom počula ale, rozhodne som netušila, že je to droga.* Prizná sa jej, a počúva ďalej čo z nej ešte vypadne. Nečakala, že spomenie Aarona ani netuší akoby, by mala na niečo také zareagovať. Skrátka sa na ňu uškrnie.* Už bez toho vyzerá, že je poriadne energicky, ak by si mu také niečo dala možno by si mu privodila infarkt myokardu.* Zavtipkuje aj keď nie si istá či o takom niečom sa dá vôbec vtipkovať. To už dievča nerieši a začne skákať na druhú tému a to že, sa jej predstaví.* Teší ma Rio a nevadí, že ma nepoznáš. Ja som Niamh Reyna Fitzgerald.* Predstaví sa jej a rukou ukáže na seba. Nevadí jej, že ju nespoznáva, predsa len ona nečaká že, je každý taký ako ona. Práve naopak má pocit, že sú totálne protiklady. Rio je obrovská energická guča vlasov a pripomína jej typ baby, ktorá je vždy za každých okolností mimo. Podľa jej horlivej prednáške o botanike sa pravdepodobne o ňu zaujíma a jej ľúto, že jej v tejto debate nie je rovnocenná. Jej krátky úvod do toho čo, sa nachádza v skleníku jej na tváry vyčarí úsmev.* Mám pocit, že som narazila na skutočnú odborníčku na botaniku.* Uznanlivo prikývne na jej slová a pokýve z hlavou a porozhliadne sa okolo.* Študuješ botaniku?* Zvedavo sa jej spýta. Dievčina pred ňou hovorila naozaj zapálene pre rastliny. Pravdepodobne milovníčka všetkého zeleného a živého. Kto by to na ňu bol povedať. Na prvý pohľad vyzerá, ako niekto kto sa rozhodne nerozplýva nad orechom. Ale istým spôsobom to bolo roztomilé.* Teda vyzeráš ako, človek čo, sa vyzná.* Dodá rýchlo aby, jej neskočila znova do reči. Má pocit, že jej slová ani nezachytí, pretože už začala hovoriť o princovi. Nečakala tak úprimné slová. V rozpakoch zaklipká očami a nechápavo na ňu hľadí. Už to sebe neudrží a začne sa zvonivo smiať. Od smiechu sa prehne do predu a má pocit, že sa skotúľa do vody. Snaží sa upokojiť ale., stále sa musí smiať. Cez smiech a slzy sa snaží niečo povedať, keď sa konečne upokojí zahanbene sa pozrie na Rio.* Prepáč len mi to prišlo vtipné. Si poriadne šidlo Rio.* Šibalsky sa na ňu usmeje a potom začne bombardovať otázky ju. Utrie si slzy z tváre a vlasy si uhladí a odpovie jej na otázky, ktorými ju zbombardovali.*  Páči sa mi v paláci ale, tiež sa mi páči túlať sa v záhrade je naozaj krásna. Síce sa v nej nejak extra nevyznám je to u mňa spôsob relaxu.* Mykne ramenami a potom ju zbombarduje ďalšími otázkami. S úsmevom si povzdychne.* Prišla som sem zo zvedavosti príliš ma neláka vidina koruny, ale ktovie. A princ? Zatiaľ sa mi pozdáva ako, naozaj dobrý človek z ľudským prístupom, čo sa často nevidí.* Zadíva sa na ňu a zaspomína si na ich prvá stretnutie a na jeho milé slová. Tie rozhodne nečakala ale, potešili ju.* A pochádzam zo severného Calgary tam by sa ti páčilo je to tam samí strom a krík. A ty odkiaľ si? Čo ťa sem privádza?.* Vráti jej otázku. To ju sa jej znovu niečo pýta a tentoraz sa obzrie na bazén.* Tak sa poďme kúpať!* Veselo zvolá chmatne ju za ruku aby, sa vydali k bazénu. Dá si dolu topánky, ktoré nechá pri palmách a vydá sa k bazénu.* Vieš čo by ma zaujímalo?* Obzrie sa na ňu usmiata.* Či si zvládneš tie vlasy vôbec rozčesať.* Pobavene povie a ukáže na jej vlasy. Takú guču vlasov by ozaj len ťažko dokázala zvládnuť ale, ku nej jej dokonalo sedia.*

No.. minimálně jsi nejblíž, takže mám nejhezčí výhled? *položí to trochu jako otázku a pobaveně se pousměje.* Chvála ti ale očividně nesvědčí. Nebo máš nějakou vadu zas, že se furt tak prohýbáš a ukazuješ? *popíchne jí.* Pokud jí teda nejsi, tak proč jsi to zatím nepopřela? *zeptá se zmateně. Možná už to řekla, možná ne. Vlastně ani neví, jka se tu ocitla. ALe má pocit, že ještě přímo neřekla, že by nebyla striptérka.* Bordel je budova, kde jsou ženský. Toten palác je taky budova, kde jsou taky ženský, takže to teoreticky bordel je. Vždyť i brácha už má děcko a k tomu taky beztak přišel v bordelu. Celej svět je jeden velký bordel. *začne tu filozofovat jak nějaký idiot. Alkohol a drogy už si udělaly své a nemůže tomu ani další panák, který teď vypije. Když ho ale chytne za košili, zajiskří mu v očích a ruce jí tak nějak automaticky položí na boky. Krásný první setkání se snoubenkou. Aspoň, že mají stejné priority. Na její pobídnutí k bazénu nic nenamítá. Sice na veřejnosti to neplánoval, ale nedokáže myslet jasně, takže to je momentálně jedno. Tedy... ne že by za střízliva dokázal myslet jasně. Po cestě k tomu bazénu si začne nemotorně svlékat košili, protože tahle věc ho ještě napadne, ale má pocit, že všechno vidí nějak dvojně, takže párkrát zakopne o vlastní nohy. Pak mu to ale úplně nevyjde a zakopne o jedno lehátko, které je hned vedle bazénu a skácí se k zemi. Nebo přesněji řečeno do vody. Cítí, jak se udeří o něco tvrdého do hlavy, ale neví o co. Je to poslední věc, kterou vnímá, protože pak už se ponoří do temnoty a nevnímá vůbec nic.*

J8 bych řekla, že teda máš. *Pokýve hlavou a pak se trochu zasměje.* Jo, bolí mě záda, ak se protahuju, víš? Bolí mě zda z tohoto. *Zazubí se na něj a položí si ruce na hruď. PAk jen okrčí rameny.* O tom ti řkíát nehodám. *Ušklíbne se a pobaveně se uchechtne. Už by mu nejraději řekla, že je jeho snoubenka, ale plánuje to jinak.* Jsi sjetej,že máš takový myšlenky? *Zeptá se ho trochu vážně. Pak na to ale kašle a chytne ho za košili a protočí nad ním pobaveně očima, když ji chytne za boky.Pak vleze do vody a čeká, až vleze za ní, jenže to taky jaksi nevyjde podle plánu a její snoubeec si narazí ksicht a jaksi spadne do vody. Ztají s ejí dech, protože co když ho zabila? Ale zase by neměla snoubence. Ale není mrcha, takže k němu do plave a snaží se ho vytáhnou z bazénu. Musí se usmát na strážce, který ji s tím pomůžou. Otočí ho na bok, aby kdyžtak vyplivl vodu, jestli si nějaké lokl. Pak ho zas položí na záda a obrkočmo si na něj sedne, zatímco mu jednu liskne aby se probral. Neví, co má dělat, jestli se nepobere, tak ho nechá prostě odnést na ošetřovnu.* Blbče, snoubenče, dělej! Sice by bylo fajn, kdybys snoubence zbavila, ale na svědomí tě mít nechci. *Znovu ho propleská. Pak to vzvdá a necá strážce aby ho zvedli a ondesli ho na ošetřovnu.*

Takže... jsi jakože vlastně zodpovědný? *zeptá se zmateně s nakrčeným obočím, protože tak jí zatím teda rozhodně nepřišel. I když.. dneska možná trochu? Minule vůbec. Je z něj zmatená.* Máš noční můry nebo tak něco? *není až tak těžké uhádnout. Proč jinak by nechtěl spát?*Nebo se bojíš tmy? A strašidla pod postelí? *napadne jí ještě jedna možnost, nad kterou se uchechtne.* No.. moji sestru asi unesli rebelové a prostě jí furt nenašli, nemaj ani žádný vodítka a mám o ní hroznej strach. *přizná po chvilce mlčení a sklopí pohled. Není to samozřejmě ta jediná věc, která jí nedá spát, ale je to tak jediná, kterou mu řekne. Protože to stejně většina lidí ví. Takže to nemá ani cenu moc zapírat. Pak si tedy sundá brýle, i když vypadá hrozně. Ale co už nadělá. * Jak kdyby to bylo důležitý. *protočí očima, ale pak se bezděky podívá do těch jeho.* /Má krásný oči./ *pomyslí si, což se trochu příčí s jejím předchozím tvrzením o tom, jak oči "nejsou důležité". Poté si i ona namočí nohy a zeptá se ho, jestli dneska něco maloval.* Aha. *zamumlá a pak uvidí jeho klepající se ruce.* Takže máš absťák. Co bereš, když nepiješ? *zeptá se narovinu. Nerada chodí kolem horké kaše.* Jak kdy. Občas romány, povídky, někdy jen myšlenky... prostě cokoliv, co ze sebe potřebuju momentálně dostat. Ale je to stejný jako u tebe s malováním.. nedělám to denně, ne vždy je chuť.

Však jsem to řekl taky. *protočí nad ní očima a uchechtne se.* Jasně, jasně... *zamumlá ironicky, ale víc si na její "protahování" stěžovat nebude. * Takže jsi to právě potvrdila. Jsi striptérka. *zazubí se na ni jakoby právě přišel na osmý div světa.* Sjetej a já? ne. Jsi sjetá ty? *oplatí jí otázku se stejnou vážností. Pak jí chytne za boky, když se k němu nahned. Je to taková automatická věc. A navíc její tělo po tom vyloženě volá. Pak už se tedy vydá za ní do bazénu, ale motá se mu hlava a všechno vidí dvakrát, takže brzo zakopne o jedno lehátko a skončí vě vodě. Ztratí na chvíli vědomí, protože se uhodí do hlavy. Až po nějaké době přijde zase k sobě a vyplivne trochu vody. Pak si tak nějak uvědomí, že na něm obkročmo sedí Theodosia* Au. *zamračí se, když ho několikrát propleskne a promne si bolavou tvář.* Jaká snoubenka? Nejsi moje snoubenka. Ty jsi striptérka, která mě nemá bít. Mimochodem to už jsme v tom bordelu? Jak že se to vlastně jmenuješ?

Taky ne, abych řekla pravdu a nemyslím, že by se to ještě někdy stalo. Připadám si, že jsem strašně nešikovná a odpudivá. Už jen ty brýle. *Zazubí se na ní. Ty brýle má ráda, ale chápe, že ne všem přijdou atraktivní, nebo alespoň komické.* I na zahradě. Obvykle od léta na podzim se tam potulují, když je teplejší noc. A na zimu a jaro jsou více v klidu. Navíc, u vás v zahradách je místa dost na to, aby se ztratili. *Rozmluví se trochu víc, než by sama chtěla. Je spíše mlčenlivá, ale pokud jde o zvířata, nejde ji zastavit.* No, to by záleželo, kolik je tomu jeho současnému. Jestli by nebylo rovnou dobré mu koupit celý nový pár. *Křečci žijí krátce, přibližně dva až tři roky, byla by škoda darovat samičku ve chvíli, kdy je sameček na sklonku života.* Ale myslím, že podobný nápad dostanou i jiné lady. A ráda bych dala něco, co by mu udělalo radost, ale vzpomněl by si, od koho ten dárek má. *V takových věcech byla expert. A bude nad tím muset přemýšlet, pokud má narozeniny tak brzy.* To sice ano, ale když jste porodila, myslím, že by vám pár prvních akcí odpustili, pokud na ně nechodíte tedy dobrovolně. Ale opravdu, pokud máte maličkou, nikdo se zlobit nebude, když se na jednu nebo dvě akce omluvíte s tím, že se chcete věnovat svému zlatíčku. *Tak by to asi udělala ona. Kdyby měla někdy nějaké dítě. Rodina je pro ni nade vše a jen tak opustit své prvorozné, by asi tak snadno nedokázala. I když princezna před ní je asi taky na vážkách, zda má být tady, nebo nahoře.* To musí být zvláštní. Sice máte kamarády všude po světě, ale nakonec… Jen pár jich máte opravdu poruce. Těch byste si měla vážit. *Usměje se na ní mile. Nerozkazuje jí, ale spíš to tak říká. A stále si nedává pozor na to vykání.*

Jakože jo, řekl bych, že své povinnosti beru docela vážně. Nemám rád pocit, když vím, že jsou lidé ze mě zklamaný, tak se snažím, aby nebyli. *Vysvětlí. Teď mu nejvíce záleží na tom, aby hlavně nezklamal své rodiče, kteří ho tak dobře vychovali a přestože už je zklamal tím, že se dal do drog.* Vypadáš docela zmateně. Překvapuje tě to? *Pozvedne opět lehce obočí a podívá se na ní, dokud po její otázce neuhne pohledem.* Vlastně jo, tak nějak. Ty máš také noční můry, nebo ti brání ve spánku něco jiného? *Zeptá se jí lehce zvědavě, s pohledem upřeným do vody.* Zaslechl jsem, že někoho z paláce unesli, jen jsem asi přeslechl, že je to někdo z Austrálie.. Sakra, to je mi líto. Je mi jasné, že jsi ji asi zkoušela najít, tak... Nemohl bych nějak pomoci s hledáním, zapojit se do toho? Mohlo by to přeci jen trošku pomoci. Určitě se brzy najde. *Vyhrkne hned, jakmile řekne, že ji unesli sestru rebelové. Následně ji požádá, aby si sundala brýle. Když tak udělá, lehce pozvedne koutek úst.* Mně na tom záleží. Máš hezký oči a tak se alespoň budou sledovat tvé výrazy lépe, protože vše jde hlavně přes oči. *Vysvětlí a lehce nad tím pokrčí rameny. Vysvětlí ji, že dnes opravdu nemaloval a při zmínce o malování se se podívá na své čisté ruce, které se však klepou. Po její otázce si povzdychne a rukama se opře o hrany bazénu.* Nemá cenu ti lhát, stejně by ses to jednou dozvěděla.. Alkohol nemám rád, já.. *Odmlčí se.* Jsem na drogách, řekněme. Čekal jsem, že by tě přede mnou mohli v tomhle ohledu varovat. Jen každopádně chci, abys věděla, že beru převážně drogy, které ve mně vyvolávají euforii, pocit klidu a štěstí. Ne nic, co by ve mně mohlo vyvolat agresi, takže ti neublížím. Nikdy jsem to nechtěl brát, vážně. Drogy bych vážně nikdy nezačal brát třeba z nudy, byla to ta poslední možnost, kdy už jsem nevěděl, jak dál. Stydím se za to, ano? Vím, že takhle můžu vypadat jako obyčejný feťák, nejspíše půjdu ale na odvykačku, takže.. *Vysvětlí ji a musí se podívat do strany, protože se v jeho tváří mihne stín psychické bolesti. Doufá, že teď neuteče, to už by bylo i lepší to, kdyby mu začala nadávat. Poté se odvrátí zpátky a když mu řekne, co píše, pokýve zaujatě hlavou.* A plánuješ něco vydat? Také si rád hraju se slovy, ale píšu jen básničky.

Temi, jsi krásná a nemysli si ni jiného, ano? Vždyť vypadáš v podstatě jako anděl. A brýle vůbec nevadí. *Mávne and tím rukou. Však Aaron nosí brýle taky, jen na veřejnosti mívá čočky a ty mu nejsou zrovna pohodlné. Nechápe tedy, proč je nosí. I kdyby měl brýle, tak co? Neznamenalo by to to, že je nějak méně zodpovědný a horší budoucí král. Ale je to jeho věc.*Zahrady paláce jsou velké, asi se tu prostě ztratili. *Přikývne.* No pokud si vzpomenu příště, až se budu procházet, tak budu dávat pozor, zda něco nezaslechnu z dálky. *Brzo to asi nebude. S malou Opaline chodí na procházky, aby byla na čerstvém vzduchu, ale rozhodně ne v nočních hodinách, to by se ještě bála, že se něco stane.*Taky pravda.. Nejsem si jistá, jak dlouho má Fleka, to se budeš muset zeptat jeho, až ho příště uvidíš. /Určitě ji pozve na rande mezi prvníma. Musí!/ Věř mi, že dost zanedbávám jiné své povinnosti, třeba práci.. Sice jsem si některou nechala, ale dost mi jí sebrala rodina, za což jsem jim vděčná, ale zase si pak připadám špatně, že to nezvládám. Tak chci aspoň plnit tohle. *Vysvětlí jí jak to teď má jak to vnímá. Kdyby se cokoliv stalo, hned by odešla a na nic a nikoho nehleděla, to je jisté.*Vážím si jich a dost. Ale jinak je to dost zvláštní. V paláci je taky dost riskantní se na někoho vázat. /Stejně až odjedu do Španělska, nebudu tam mít nikoho./*Komorné si s sebou nevezme. Mají tu rodiny a neodtrhne je od nich, nechtěly by ani jít a ona by jim to nepřikázala. Chůvu si tam taky najde jinou.. Samozřejmě bude mít svou princeznu, Opaline, ale z dospělých bude znát jen Emmetta. No a to není žádná výhra, nerozumí si s ním a taky už vzdala snažení se o to, mít s ním nějaký dobrý vztah. Prostě ho poslouchá a nenamítá.* Tohle je další důvod, prčo se netěší do Španělska. Neví, co ji tam čeká a nebude mít po ruce nikoho, kdo by jí s tím pomohl a podržel ji. Beatrice se nabízela, že pojede s ní, ale to ona nechce. Nechce vypadat jako uplakaná princezna, co se bojí a navíc ji nebude odtrhovat od rodiny, když nemusí odjet.* Už je docela pozdě, asi půjdu. *Usměje se na dívku.* Ráda jsem tě poznala, Temi. Věřím, že jsme spolu nemluvily naposledy. Kdyby jsi cokoliv potřebovala, napiš. *Mrkne na ni spiklenecky. Kdykoliv jí pomůže s něčím pro Aarona. Poté se otočí a vydá se d o své komnaty. Už chce vidět svou dceru.*

Aha. *kývne hlavou, ale zmatení v její tváři přetrvává, protože se jí to k němu nehodí.* Jo, hodně. Minule jsi mi moc zodpovědný nepřišel. *přizná a uchechtne se.* Noční můry, nevolnosti, stres, nespavost.. je toho dost. *pokrčí rameny. Teď jí přijde, že jsou si hodně podobní. Jakoby vystupovala ta pravá stránka. A tak nějak i zapomene na to, že je to její snoubenec, kterého nesnáší. Momentálně je jí s ním příjemně.* Nechci tě tím zatěžovat. Párkrát jsem venku byla, ale moc toho nezmůžu, raději necham pracovat odborníky, kterří jí fakt najdou. Ale bránit ti v tom zase nemůžu, takže je to na tobě. Jen... kdybys šel, tak napiš prosím. *šla by s ním. Zase ho nenechá hledat Anais. Sice teď na ní působí trochu zodpovědněji.. ale pořád mu nevěří až natolik.* Když myslíš.. ale díky no. *uchechtne se.* Taky máš hezký oči. *vysouká ze sebe nakonec, ale sotva to dořekne, vybaví si oči Johnnyho, svého bývalého přítele a otce jejího dítěte. Dost jí to zasáhne a ze všech sil se to snaží na sobě nedát znát. Snaží se na něj myslet co nejméně, ale občas se prostě přižene myšlenka, která jí dorazí. To jsou pak ty momenty, kdy si sedne k počítači a píše třeba dvě nebo tři hodiny v kuse, dokud ze sebe všechno nedostane. Pak poslouchá to o drogách, přičemž se jí v očích objeví starost a lehce se zamračí. Neodsuzuje ho. Spíše ho lituje.* To mě moc mrzí. Proč jsi začal, co se stalo? *zeptá se starostlivě.* Klidně mi to řekni, já to nikomu nebudu říkat. A nebudu tě ani odsuzovat, ani nic podobnýho. *povzbudivě se pousměje. Nebude to z něj tahat, ale pokud chce, může se jí svěřit. Vždycky byla dost empatická a starostlivá.*Spíše ne. I když co já vím, neplánuju to, ale možná jednou k tomu nejde. Ukážeš mi někdy nějakou básničku?

*Betelové orechy boli známe tým, že sa ich dužina dala ľahko vložiť pod jazyk a látky, ktoré sa pri tom uvoľnili mali psychotropné účinky. Vyskytovali sa hlavne vo východnej Ázii. Preto ju prekvapilo, že dve nádherné palmy sa rástli aj v Illey jej priamo pod nosom. A že dokonca našla jeden orech našla len tak, úplne nedotknutý, sa váľať pod stromom. Niektoré dievčatá si odtiaľto odnesú nádherné šaty, šperky, epizódu s princom, ale ona si odnesie ORECH. Dnes jej však nie je súdený stráviť večer len s jej novým nálezom, keďže ju pri jej výskume vyruší nejaká ryšavka. A ako je lepšie sa zoznámiť, ako prednáškou ako vystrihnutou z Ottovho náúčného slovníka?* Ani ja som to nevedela, ale keď sme boli s oteckom v Clermonte, tak som sa to dozvedela. Je to miesto, kde sa vďaka podnebiu skvele darí palmám a pestuje ich tam jeden botanik. No a otecko o nich robil výskum. Bývali sme tam vtedy v stanoch a vždy večer, keď už zapadalo slnko, tak si oteckovi kolegovia vedeli dať kúsok toho orechu pod jazyk... *poklope po jeho zdrevnatenej škrupine prstami* ... a potom sa diali zaujímavé veci. Niektorí mali zrazu štyri ruky namiesto dvoch, iní sa rozprávali so svojimi dávno zosnulými pribúznými alebo sa snažili nájsť  ďalšie číslice v rade pí. Boli to predsa vedci. *Mávne nad tým rukou, ako by nešlo o nič veľké a povie ten príbeh jej novej známej, hoci ho pravdepodobne ani nechcela počuť. A nejako ten rozhovor zvrtne k princovi a k tomu, ako by mu danú látku podala. Len čisto teoreticky, samozrejme.* Nemyslím si. Záležalo by tom, koľko by si toho Aaron dal. Ak by to bolo viac ako jedna šestnástina ploda, tak v tom prípade by došlo k otrave. Najskôr k vracaniu, brušným problémom a ak by látka nebola vylúčená z organizmu, tak by nakoniec zlyhali... *poškrabe sa rukou na nose, čo robí vždy, keď sa nad niečím zamýšľa* ... obličky, prípadne pečeň, pretože tie bývajú najčastejšou príčinou úmrtia pri otrave. *Jej tón je zamyslený, odtrhnutý z reality a celkom vecný. Vlastne presne taký, aký by použil lekár v nejakej ordinácii. Ani si neuvedomuje, že pred niekým úplne neznámym popisuje otravu dediča trónu a pri tom v druhej ruke drží vec, ktorá by za to bola zodpovedná. Potom si s dievčaťom potrasie rukou, ale tak intenzívne, ako by jej ju šla odtrhnúť. Je plná energie, veselosti a optimizmu. Vlastne, ako by si ten orech dávala na raňajky, obed, večeru a rovnako tiež pred akciou.* Niamh! To je krásne meno! *Povie nadšene a mierne nakloní hlavu do boku.* Máš írske korene, však? *Pýta sa jej, pri čom ju jej oči skúmajú, ako by chcela zaradiť do správneho radu, ako sa to robí pri rastlinách a aj zvieratách.* Nie, študujem veterinu. Len môj otecko je botanik a vedec. Keď som bola malá, tak sme v podstate ani neboli doma a zobral ma asi do každého skleníka, rezervácie alebo krajinnej oblasti, kde sa nachádzala nejaká zaujímavá rastlinka. Vlastne niečo ako dobrodružstvá Indiana Jonesa. A potom neskôr sme mali doma obrovský skleník, takže niečo z toho sa na človeka nalepí. *Usmeje sa na ňu. Pri tom, ako rozpráva, rozhadzuje okolo seba rukami, ako by chcela vzlietnuť a nie len rozpovedať svoj životný príbeh. Aj o veterine by dokázala hovoriť hodiny, ale pravdupovediac, kráľovský palác nie je ZOO a je viac pravdepodobné, že tu narazí na zaujímavú rastlinku. A potom sa jej úsmev zmení na zhovievavý. Zas pohladká orech po jeho škrupine.* Neviem, či som odborník, znalec alebo niekto, kto sa vyzná. Skôr ma fascinujú živé veci, ktorým nikto iný neprikladá tak veľkú dôležitosť. Ľudia sú často egocentrickí, zameraní na seba a zabúdajú aj na zbytok sveta. Veď skoro všetko okolo nás je živé, nádherné a má svoju dušu. *Vlastne by po týchto slovách mohla zamieriť k prvej dodávke, nasadnúť do nej a stal by sa z nej hippie, no ona je namiesto toho v kráľovskom paláci a súťaží o princa. Osud má zvláštny zmysel pre humor. A zjavne aj ona, keďže ďalšie slová o Aaronovom vypracovanom hrudníku, Niamh rozosmejú skoro až tak, že spadne do vody. Pobavene sa jej zatrasú kútiky úst, ale je na toľko pri zmysloch, aby Niamh nepovedala, že Aaron ju pozval na pársekundovú prehliadku jeho brušných svalov.* Smiech je skvelý pri každej príležitosti. Do krvi sa vylučujú endorfíny a prospieva to celému organizmu. *Prednášku, o tom, že istým spôsobom sa smejú aj zvieratá si radšej nechá pre seba, pretože to by ju už Niamh asi radšej utopila v bazéne. A presne preto otočí slová smerom k Niahm - spýta sa jej v podstate na všetko.*Calgary! To je krásna provincia! Ako zo zimnej rozprávky. Ak človek teda nepočíta to, že v snehu a v ľade by nenašiel továreň Santa Clausa, ale skôr grizzlyho. *Pobavene sa pousmeje a keď sa jej pýta, odkiaľ vlastne je, tak jej ten úsmev pretrvá, pretože svoj domov miluje.* Som z Bonity. Slnko, teplo, suché počasie a veľa Španielov. A tiež hlavné mesto so skvelou univerzitou, tam som vlastne študovala. A prečo som tu? *Uchechtne sa a nebojí sa jej povedať pravý dôvod, pre ktorý prišla.* Prehratá stávka. *Mávne nad tým rukou, ako by o nič nešlo. Byť v paláci sú pre ňu ako prázdniny. Preto aj svoju novú kamarátku už postrkuje smerom k bazénu.* To je tajomstvo, ktoré si medzi sebou vymieňajú len kučeraví ľudia. Ak by som ti ho povedala, premeníš sa na morského slimáka. *Zazubí sa na Niamh a kráča smerom k bazénu. Tam zo seba zhodí jej položupan, sandálky, slnečné okuliare a zostane len vo svojich plavkách. Orech položí na kôpku zo svojich vecí.* Posledný vo vode bude lemra! *Zakričí na Niamh a bez štipku zahanbenia skočí do bazéna bombu. Vôbec jej nevadí, že voda zrejme osprchovala aj ľudí na okolo. Vo vode sa už ale prejaví väčšia ladnosť. Urobí niekoľko záberov pod vodou, vychutnávajúc si príjemné teplo a až potom sa vynorí, hľadajúc záblesk ryšavej. Je zvedavá, či je Niamh zbabelec a bude ju musieť do tej vody vlastnoručne dotiahnuť. Ona by s tým totižto problém nemala.*

Minule jsem na tom byl trošku jinak. Můžeš si to vzít tak, že se mi často střídají nálady. *Lehce se uchechtne. Tak alespoň s tím pro příště bude počítat a nebude tolik zmatená vůči jeho chování, i když to vážně chápe. Na jejím místě by byl také zmatený, takhle to vypadá, jak kdyby měl dvě odlišné osobnosti.* To mě mrzí.. Kdyby sis o tom chtěla promluvit, rád si tě vyslechnu, jsem tu. Vážně doufám, že se ti to zlepší a bude vše lepší. *Lehce se pousměje. Nelíbí se mu pocit, že trpí i ona, i když má zároveň teď pocit, že si jsou vlastně docela podobní, když jsou teď vůči sobě komunikativnější a dozvídají se navzájem o tom druhém více věcí.* Nezatěžuješ mě, kdybys mě zatěžovala, pomoc ti nenabízím, rád pomůžu. A klidně ti tedy i napíšu pokaždé, co do města půjdu. *Slíbí, chce být alespoň trošku užitečný, v případě její sestry je určitě dobrý každý člověk, který se nabídne k tomu, aby pomohl s pátráním.* Vím to, není za co. *Zavrtí hlavou, když de zmíní o jejích očích.* Díky. *Sám se se zvednutým koutkem poděkuje.* Je všechno v pořádku? *Optá se jí, raději, zdálo se mu totiž, že nějak ztuhla, když si začali povídat o očích. Poté už ji však řekne o tom, v čem vlastně jede. Vůbec by ji to neříkal, ale jako jeho snoubenka by se to stejně dozvěděla, takže to alespoň bude vědět dříve a nebude moct být poté překvapená.* Špatná událost, která se mi vrací i ve snech a proto vlastně normálně nespim. Chtěl jsem se přes to nějak dostat, zkoušel jsem vše, ale poté jsem spadl do drog, protože mi už nic jiného zkrátka nepomáhalo k tomu, abych našel alespoň malou cestu ke štěstí. Promiň, nejsem schopný ještě říct, co se stalo. Děkuji za to, že se zajímáš a také se mi snažíš pomoct, jen to nedokážu. Je to zatím až příliš čerstvý a nedokážu prostě o tom mluvit. A děkuju i za to, že mě neodsuzuješ. Trošku jsem se bál, že utečeš, když budeš vědět, s kým tě zasnoubili. *Vzdychne a zeptá se jí raději na její psaní.* Chápu. *Pokýve hlavou, když řekne její rozhodnutí o vydávaní nějaké knihy. Překvapeně se na ni podívá, když se jej zeptá, zdali by si mohla přečíst jeho básně..* Noo, mohl bych. Když ty mi das přečíst nějaké příběh? *Mrkne na ni a pousměje se.*

Děkuju. *Uculí se potěšeně a trochu stydlivě. Není zvyklá na komplimenty a hlavně ne od někoho stejně starého, jako je ona. Pomalu začíná přemýšlet, co dělala do teď špatně, nebo jsou jen lidé v paláci prostě hrozně milí. Trochu lituje toho, že až vypadne, o všechny lidi tady díky tomu přijde.* I vy jste hrozně krásná. A jste hodně podobná mámě. Alespoň co jsem z fotek koukala.* Nemusí to být hned, vlastně čím blíže k září, tím máte větší šanci je najít, nebo zaslechnout. I když se to nezdá, jsou to velmi hluční tvorové. Ale hrozně sladcí. *Nemohla se ubránit vyjeknutí, když ho dostala. Byl tak sladký a sotva mu dorůstali bodliny. Je opravdové štěstí, že její táta je veterinář a má takové možnosti.* Pokud si na to vzpomenu. *Zažertuje. S pamětí má trochu problém, ale možná toto bude výjimka a zapamatuje si to snadno.* Tomu rozumím. Ale občas odpočinek a čas s rodinou jsou lepší, než nějaká akce, kde si lidé ani nevšimnou, zda tam jste, nebo ne. Vsadila bych se, že na plesech si lidé nevšímají kromě svých společníků nikoho jiného. *V tolika lidech na jednom místě by se ani nedivila. Je to hlava na hlavě a taneční parket uprostřed.* Jo. Já už teď s tím mám problém. *Přizná. Komorné zbožňuje, Purity je skoro její druhá sestra a Daphne se zdá být naprosto okouzlující dívka. Ta, která soutěž vyhraje bude mít neuvěřitelné štěstí na lidi.* Krásně se vyspěte a pozdravuj malou. *Popřeje ji a po jejím odchodu se ještě porozhlédne kolem, než se sama vydá pryč do své komnaty.*

Aha, to je skvělý.. s čím vyrukuješ příště? ať se připravím a pak na tebe nekoukam jak na novýho člověka. *uchechtne se.* Díky. *letmo se pousměje. Tohle moc nečekala. Ale pro jednou hodí za hlavu nějaké zásady. Povídá se jí s ním dobře a rozumím mu. Asi jsou si v některých ohledech dost podobní.* Děkuju moc. Ale moc se tím netrap, nejsou to tvoje starosti. *nechce zase, aby kvůli tomu nespal nebo kdo ví co. Je mu vděčná za pomoc, ale nechce, aby se přepínal.* Není za co. *zopakuje po něm a zazubí se na něj.* Nene, všechno je v pohodě. *rychle se pousměje, aby to zamaskovala. Pak si tedy poslechne to, že bere drogy, což jí nepřekvapilo, došlo jí to samotné. Neodsuzuje ho ,spíše ho lituje. Vidí, že to nezačal brát jen tak bezdůvodně, ale očividně se něco stalo.* Netahám to z tebe, takže mi to říkat nemusíš. A já chápu, proč to bereš, ale víš, že to pro tebe není dobrý. Minule jsi byl úplně jinačí. A Jenom se tím ničíš, i když máš potom lepší náladu. Není lepší se s tím poprat nějak jinak? Třeba až ti nebude dobře, tak napiš a já ti zusim nějak pomoct. Ale takhle se přivedeš akorát do hrobu. *nechce mu dávat ty klasické přednášky, takže se snaží mluvit jemně a mile. Ale moc se jí to nelíbí. Nechce, aby si tak ubližoval. Nikoho by nenechala jen tak se ničit drogami.* Možná jednou. *zazubí se na něj. Svoje příběhy si chrání, ale zase musí uznat, že by měla fungovat nějaká spravedlnost.*

*Už dlouho nikde nebyl. Skolila ho docela silná nemoc a on musel odpočívat ve své komnatě, kde ho jen občas navštívila jeho malá sestřička. Takže když mu je konečně lépe, oblekl si na sebe obyčejnou bílou košili a šortky, které slouží i jako plavky, a rozhodl se jít do venkovního bazénu. Dlouho neplaval, protože mu to jeho matka zakazovala, a teď je konečně na místě, kde ho jeho matka nemůže kontrolovat. Jako by on ji někdy poslouchal, hah. Rozejde se tam a pak si sundá košili, kterou jen odhodí od sebe. Je vedro, tak de musí několikrát nadechnout, aby popadl dech, a následně skočí do vody šipku. Nikdo by to asi do prince nečekal, že bude dělat zrovna tohle, ale Adrian je prostě jiná liga. Rovnou ze skoku vyplave na hladinu a pokračuje při plavání bazénu tam a zpátky, jako by byl nějaký závodní plavec. Je to pro něj zrovna nějaký způsob relaxace a uklidnění, tak je rád, že má tady na to čas. Musí se pak ale zase zabavit, jeho hormony volají po naplnění jeho tužeb.*

*Poslední dobou jsou její dny naprosto stejné. Vstane, dá si zdravou snídani, zacvičí si a s několika hrnky kávy dělá práci do pozdního odpoledne, kde si jde potom alespoň na dvě hodiny zaběhat, poté se navečeří a zase dělá několik hodin papíry. S během i cvičením to dost přehání, vždy sportu věnuje snad všechnu svou energii, což se i podepisuje na její svalech, které má neustále natáhlé bolestivým způsobem, kvůli čemuž si je maže hřejivou mastí, aby mohla normálně chodit, přestože má někdy nutkání chodit třeba jako těhotná žena, minimálně v osmém měsíci. Dnes ale si jde zaběhat dříve, hned po obědě. Běhá tak tři hoďky, dokud ji pořádně nepálí svaly a nesvíjí se v lehkých svalových křečích. Po běhu se rozhodne trošku si oddychnout, proto si rychle zaběhne do komnaty, aby se mohla převléct. Vezme si na sebe dvojdílné plavky, se žlutým dolním dílem a s podprsenkou, která je bílá, avšak zdobí ji slunečnice. Přes plavky si hodí jednoduché bílé šaty, do ruky popadne osušku s lahví vody a opalovacím krémem. Rozejde se k venkovnímu bazénu, kde když se vysvlékne do plavek, sedne si zprvu na kraj bazénu, aby si na teplotu vody přivykla. Jelikož je dost spocená, neriskne okamžité skočení do vody. Avšak poté si všimne, že tu není sama. Musí protočit očima, jakmile ji dojde, že je to její snoubenec, kterému by se nejraději vyhýbala velkým obloukem.* Nene. Ty jseš tady taky? Upřímně bych tě tu nečekala. Je divný tě vidět někde, kde se okolí nepodobá nějakému baru a kde nemáš nějakou naivku na klíně. *Uchechtne se ironicky a prohrábne si své dlouhé vlasy. Nejraději by teď odešla, když zjistila, že je tady on. Jenže je jí hrozné vedro a opravdu se chce zchladit.*

*Plave dál, než uplave celkem deset bazénů, pět tam a pět zpátky, a pak se ve vodě postaví. Na mělčí straně bazénu mu je voda kousek nad pas, tak je cca v polovině, aby mu voda byla po prsa, a prohrábne si vlasy. Nenávidí je od chloru, protože se mu neskutečně suší, a už se nemůže dočkat, až si je umyje. Když ale zaslechne hlas, ohlédne se a jak mu oči padnou na svou snoubenku, kterou opravdu nemůže ani vystát, suše se zasměje a rozejde se ke kraji, který je naštěstí daleko od ní.* Já bych tě taky nečekal někde, kde jsou normální lidi. *Pokrčí rameny, ale je slyšet, jak docela hlasitě oddechuje. Jako by se něčím dusil, ale stejně jí musel odpovědět. Ke břehu se tak skoro rozběhne, ale rychlostí, aby nevypadal jak debil a zvládl to i udýchat, a z kapsy košile, kterou si tam odhodil, vytáhne malý černý nástroj. Zasune si jeden jeho konec do pusy a začne zhluboka dýchat, přičemž dech se mu klidní. Až když dýchá normálně, zase si ho uklidí do kapsy od košile a vyskočí na břeh, jako by to nebylo víc než nějakých deset centimetrů. Prostě pohoda.* /Tohle mi byl opravdu čert dlužnej. Plíce i srdce v prdeli./