Venkovní bazén

*Její vycházka k bazénu s účelem, aby si od všeho oddychla a v klidu si zaplavala, se jí moc nevyvede, protože tam uvidí svého snoubence, s kterým nevychází ani trochu dobře. Samozřejmě mu hned projeví, jak je nespokojená s tím, že tu je. Nemůže mlčet, což je celkem paradox, vzhledem k tomu, že s ním na druhou stranu ani nechce vůbec mluvit. Jakmile zaslechne jeho odpověď, musí pozvednout s hraným šokem obočí.* Normální lidi? Pokud sem chodí jen normální lidi, ty tu reputaci tedy celkem kazíš. Hodně kazíš. *Opraví se hned, protože kdyby řekla jen celkem, pro něj by to byla docela pochvala. Jenže neujde ji jeho hlasité oddychování.* To tě tolik zmohlo plavání? *Rýpne si, jenže když ho uvidí, jak si do pusy poté, co vyjde z bazénu strká nějaký přístroj, uvědomí si, že to možná nebyla úplně vhodná slova.* /Uniká mi snad něco?/ *Optá se sama sebe, než se ozve.* Ty jsi nějak nemocný? *Pozvedne obočí, načež konečně vleze do bazénu. Po těle ji naskočí husí kůže, proto se rychle ponoří, aby ji nepřišla voda tolik studená a nějakou chvilku pod vodou plave, než se zase vynoří.* /Neřekli mi, že mám nemocného snoubence./

*Podívá se na svou snoubenku, když si myslela, že ho nějak utře, a on nad tím jen posměšně odfrkne. Čekal, že si z něj zase bude dělat dobrý den, tak ho její chování nějak nepřekvapovalo a ani ho to nějak neštvalo, protože si sem přeci jen šel zvednout náladu. Ne se hádat.* Klid, horší jak ty to být nemůže. *Pokrčí nad její poznámkou rameny a jakmile dodýchá do inhalátoru, jen po ní mrskne pohledem.,* Ne. *Odpoví tak divným tónem hlasu, že člověk neví, jestli to je sarkasticky nebo jenom znuděně, protože jí o tom vážně nechce říkat. Vždycky byl člověk, co o svých zdravotních problémech nemluvil, a nechtěl to rozhodně měnit. Pak už se na dívku ve vodě nepodívá, jen si vezme košili, která zachrastí, jako by v kapsách měl víc věcí, a jde si lehnout na lehátko.* /Ani tady si člověk neodpočine./

*Když už se na ní dívá, pohled mu neústupně oplácí. Jako kdyby ji přišlo naprosto nesprávné, před ním uhybat pohledem, nebo mu ten jeho nepříjemný pohled neoplácet. Možná mu ho však oplácí o něco nepříjemněji, jelikož se u toho mračí.* Nemohly bys mě alespoň urážet originálněji? Takovouhle úrovní vracejí urážky malé děti. *Protočí očima a začne klidným tempem plavat sem a tam, od jednoho kraje bazénu k druhému.* Ne? *Optá se nevěřícně.* Chápu, ono totiž to, že dýcháš skrze nějakou mašinku, naprosto vypovídá o tvém skvělém zdraví, že? *Ozve se ironicky.* Nic mi o tom, že jsi nemocný, neřekli. Tak mi to řekni ty, ať vím, s kým pořádně poté odletím do té díry. *Zamrmlá nepříjemně, načež se položí na vodu a zavře klidně oči.*

Mohl bych, ale to bys mě musela zajímat víc. *Pokrčí rameny, než od ní uhne pohledem. Nemá na ni opravdu v tuhle chvíli náladu, protože se v Illey nestihl ještě ani ohřát a už se tohle děje? Přemýšlí, proč ho jeho matka musí tolik trestat. Tolik si přeje, aby zmizela. Aby se jí něco stalo a nikdy se nevrátila, aby mu nemohla posrat život ještě víc, než to udělala doteď. Zavře oči, když leží na lehátku, a podívá se letmým pohledem na dívku znovu, když promluví.* Jestli že jsi o tom nevěděla, aspoň projednou matka udělala něco normálního. *Ušklíbne se a podívá se nahoru na nebe.*

Ty mě rozhodně nezajímáš a stejně, používám rozhodně lepší urážky, které jsou alespoň na malé úrovni. Najdi si spíše jinou výmluvu, tahle se ti úplně nepovedla. *Pokrčí rameny, zavře na nějakou chvilku oči a nechá se jen houpat na vodě a nechat se ohřívat od sluníčka. Je ráda, že je její snoubenec alespoň na chvíli ticho, protože mluvení s ním se jí opravdu příčí. Stále nechápe, jak ji rodiče mohli zasnoubit. Své rodiče miluje, to rozhodně, ale oni ví, jaká je. Že ji vztahy přijdou jako naprostá zbytečnost a že nevěří v lásku, kterou ani nepozná. A hlavně její rodiče ví, jak miluje svoji svobodu, kterou ji vzali tím, že ji právě zasnoubili korunnímu princi z Itálie. Vážně to nepobírá.* A nemohl bys mi prostě říct, co ti je? Nebylo by to tak lepší, než si hrát na pana tajemného, dost otravným způsobem? Pokud mi to neřekneš ty, stejně se to dozvím. Určitě budeš mít nějaké záznamy o zdraví na naší ošetřovně a já jsem ze zdejší královské rodiny, takže se k takovým dokumentům dostanu poměrně lehce. *Pronese otráveným tónem.*

*Na to už radši nic neříká, opravdu nemá náladu se s ní hádat po tom, co zrovna musel na veřejnosti použít inhalátor. Neví o tom skoro nikdo a doufal, že to i tak zůstane, ne že bude teď chodit jak otevřená kniha. Musí si promluvit s Algotem, aby na něco přišli. Protože naštěstí v Illey nejsou vedeny jeho lékařské záznamy. jeho rodiče si dávají sakra pozor, hlavně kvůli němu, aby se o jeho zdravotním stavu nemluvilo. Tak snad si nenajde nějakou skulinku, jak se k nim dostat. Ušklíbne se.* Já ti to neřeknu a až to najdeš, já budu už dávno čuchat kytky zespoda. *Odfrkne si jen tak ležérně, ale tahle myšlenka ho zabolí. Opravdu za pár let bude mrtvý, tak to aspoň říkali rodiče. Měl by co nejdřív udělat nějakého dědice, jinak trůn dostane Bianca. Jí by to sice přál, ale do její plnoletosti je tolik let, že kdo ví, co se v Itálii za tu dobu stane. A pokud bude on a jeho potomci jako hlavní dědická linie, Biance se nebude co stát.*

*Je jí jasné, že nechtěl, aby ho viděla přitom, když se nadechoval z inhalátoru. Určitě to ublížilo jeho sebevědomí, když ho viděla při slabší chvilce. Mohla by toho nějak využít a později mu to dát třeba nějak sežrat, jenže není svině, aby si utahovala z něčího zdraví, věděla, jak je cenné. Její starší sestra Bea, si prošla rakovinou a dostávala se z toho docela dlouho. Od té doby není absolutně schopna někomu přát špatné zdraví. Proto chce i zjistit, co je jejímu snoubenci, přestože jí na něm nezáleží, měla by to vědět.* To jsi vážně, tak vážně nemocný? *Optá se už s vážným výrazem v obličeji, i s vážným tónem v hlase. Neušklíbá se, ani neprotáčí očima. Jeho "vtípek" o tom, že brzy bude čuchat kytky zespoda, ji docela zhoršil náladu.*