Velký Taneční sál

*Chce si se svou sestrou promluvit, ale pořád se toho spíše obává, jelikož neví, jak by to zase dopadlo. Proto se radši soustředí na svou lásku, i když se stále rozhlíží, jestli svou sestru neuvidí.* Neděkuj lásko. *Usměje se na ni a poté se uchechtne.* Ale tentokrát by si držela ty mě a já Chrys. A nikdo by nikam neutekl. *Pokrčí rameny a pak si povzdechne.* Ale měl jsem s ni trávit více času. Pak bych si toho všiml. *Pokrčí rameny a pak navrhne zatancování si a zasměje se.* Taky nejsem kdo ví jak dobrý tanečník. Určitě ti to půjde lépe než mě. Když jsem se měl učit tanec, bud jsem předstíral, že jsem nemocný nebo jsem raději dupal lidem na nohy. *Zasměje se a už ji táhne k parketu, jenže uslyší ty rany a potom i střelby a už moc dobře ví, co to znamená. Nav pevně chytne za ruku a už ji táhne k východu.* Pojď, nechci aby se ti něco stalo. To bych nepřežil. *Zamumlá a rychle se ohlédne a táhne ji dál.*

Klokani jsou moc krásná zvířátka. A jak krásně skáčou! *Usměje se a jemně ho pohladí po vláskách.* Buď potrubím, nebo by mi ho přivezli v obřím akvárku, přímo z moře. *Zasměje se a jde s ním k občerstvení, načež mu do jeho malé ručky podá sušenku. Jakmile uslyší rány a křik, začne se zmateně rozhlížet a pak zbledne v obličeji, když ji to dojde.* /Rebelové, to ne./ Musíme rychle pryč, ano, Came? *Začne s ním couvat co nejrychleji k východu, avšak pak si všimne jeho rány.* Vydrž, prosím, ano? Všechno za chvilku bude v pořádku, slibuji. *Chytí ho opatrně za zdravou packu, avšak to už v lopatce ucítí palčivou, dechberoucí bolest. Zalape po dechu, avšak nevydá ze sebe ani hlásku. Bolí to jako čert, ale kvůli chlapečkovi, který tu je s ní, chce zůstat, jakoby se nic nestalo, aby ho nevyděsila. Nahrbí se a zahne do chodby, která vede k úkrytu. Nemohla s ním na ošetřovnu, protože tam byli rebelové bez pochyby také.*

*Pobaveně se pousměje, když navrhne plán, díky kterému by Chrys nemohla utéct.* Jsi rozený plánovač. *Uchechtne se a po jeho dalších slovech potřese hlavou.* Co se stalo, stalo. Nesoustřeď se na chyby v minulosti. Zaměř se na to, co můžeš udělat teď. A já věřím, že to mezi sebou dáte dohromady a všechno bude v pohodě. Jenom se musíš sebrat a někdy za ní dojít. Takže hned zítra ráno tě dokopu ke dveřím její komnaty, co ty na to? *Zazubí se na něj a pak už se s ním vydá k parketu.* V tom případě bych tě měla upozornit, že moje nohy umírají už jenom z těch podpatků a nepotřebujou ještě k tomu i pošlapání. *Zasměje se, ale smích jí hned přejde, když se ozvou výbuchy následované střelbou. V jejích očích se objeví strach a hned si vzpomene, jak patřila ke skupině Sas a že několik lidí sama zabila. Kdyby jí Clavio nechytl za ruku, asi by ztuhla na místě a nedokázala se hnout. Naštěstí jí jeho stisk probere.* Hlavně buď v pohodě ty. *Zamumlá rychle, zatímco se s ním rychle vydá k východu ze sálu. Už jsou docela blízko u východu, když ucítí pálení na hrudi, které se změní v obrovskou bolest. Cítí, jak jí kulka projela tělem a zastavila se kousek od místa, kterým by opět vystřelila na světlo světa. Její zelené šaty hned začnou nasákat krví, která se z rány v pravé části jejího hrudníku řine.* Běž odsud a zachraň se. Prosím. *Zamumlá směrem ke Claviovi, zatímco se jí podlomí bolestí kolena.*

Že? Mým plánům se nic nevyrovná. *Pokrčí rameny a uchechtne se. Poté se na ni usměje, ale je to spíše smutný úsměv.* Mohl by být z tebe filozof. Ale fajn, hned zítra mě tam dostrkáš a klidně na mě můžeš použít nějaký ty bojový hmaty, abys mě tam udržela. *Zazubí se na ni nazpátek a rukama zamává, aby napobil nějaký ty bojový věcičky.* Tak to radši tancovat nepůjdeme. *Zasměje se, ale poté se už ale sálem ozvou rány a potom i výstřely. Rychle chytne Nav za ruku a da se s ní k východu. Když se ale zastaví, ze strachem se k ní ohlédne a když vidí krev na jejim hrudníku, oči strachem vytřeští ještě více.* Ne, ne, ne, ne. Poslouchej, nenechám tě tady, půjdeš se mnou, odnesu tě k doktorům. *Začne zuřivě vrtět hlavou a mrkat, aby zahnal slzy. I hned se k ní sehne a vezme si ji do náruče, aby ji co nejrychleji mohl odnést.* H-hlavně tady se mnou zůstaň, lásko. Nechci o tebe přijít. *Zamumlá a pohled přesune na její hruď a rychle k východu, přičemž se dá do běhu aby se dostali do úkrytu co nejrychleji a ona mu nevykrvácela v náruči.*

Ne, ale pořád mi to jen víc a víc dokazuješ.*uchechtne se. Pak zpanikaří, protože Chrysane zmíní šediny a řekne, že ona mu vlasy rozhodně barvit nebude. Na to je má až moc rád.* Jasně, jasně... věřím ti.*řekne s pořádnou dávkou ironie. Pak ho Chrys začne provokovat tim, jak si upraví šaty tak, aby ji šlo vidět více nahé kůže.* Třeba to jednou zjistíš.*mrkne na ní a přitom se zazubí. Pak spolu začnou tančit a když ignoruje jeho otázku ohledně Clavia, dojde mu, že s ním ještě nemluvila. Namítne, že se mu nemůže vyhýbat napořád a jednou se s ním bude muset udobřit.* Přeci se s ním nechceš hádat nadosmrti. Pak budeš litovat toho, že ses mu vyhýbala. Raději to spolu vyřešte zrovna. *Nechce aby se Chrysane kvůli Claviovi trápila. Pak se jí zeptá, jestli už je stará ukecaná Chrysane zpátky a ještě rychle dodá, že mu to rozhodně nevadí.* Tak aspoň něco...*uchechtne se.* Jo, to ti vážně jde. Občas jsem čekal, že na mě skončíš a na místě mě zaškrtíš. *Řekne s hraným vážným výrazem. Když pak začne útok, rychle strhne Chrysane za sebe a řekne, aby se držela za ním. Pevně ji chytne za ruku a snaží se ji dostat co nejrychleji pryč, ale jedna kulka ho zasáhne do stehna, takže musí zpomalit. Všimne si, že i Chrysane je zraněná, a tak ji opatrně vezme do náruče a jak nejrychleji teď dokáže zamíří do úkrytu.*

Ale já skáčů lépe! *Zazubí se na ni a schválně začne skákat na místě, aby ji to přece dokázal.* A nebylo by jednoduší ho dovézt ze zoo? *Našpulí rty, i když si neni jistý, že v zoo delfíny mají, takže mu přinde reálnější ta možnost s potrubím. Poté už začne útok a on se jen nechápavě rozhlíží kolem, ale když ho kulka zasáhne do paže vykřikne a z očí se mu hned vyřítí slzy, které nepřestávají téct. Pevně stiskne její ruku a tak nějak se nechá odtáhnout, jelikož ma cesru nevidí, protože oči má plné slz a stále se spíše dívá na svou paži, kde se mna bílé košili tvoří červená skrvna. Když se očkem koukne ma Crystal a uvidí, že je shrbená, vykulí očka a pohledem hned začne vyhledávat zranění.* J-jsou mamka s taťkou v pořádku? A s-ségra, brácha? A j-je v pořádku Chrys? *Dostane ze sebe mezi zvlykami a poté se už necha odtáhnout do úkrytu.*

*Skoro celý den strávil na poradách a nad prací, takže se výjimečně těší na akci. Na sobě má černé kalhoty od obleku, bílou košili a sako, které ve tmě fialově září, aby aspoň trochu splnil zadané téma plesu. Vlasy si pokusil aspoň trochu upravit rukou, ale jinak má klasický rozcuch. Ještě před akcí se stavil se zmrzlinou za Camille, se kterou teď tráví plno času, aby jí aspoň trochu vynahradil přítomnost Chrise, o kterého si dělá starosti. Odešel od ní před chvílí, aby se mohl obléct na ples. Teď už míří do velkého tanečního sálu a jakmile tam dojde, pokýve hlavou pár známým tvářím a zamíří k trůnům, kam se posadí. Čeká, kdo další přijde na ples. Hlavně vyhlíží své sourozence, účastnice Selekce a v neposlední řadě snoubence Rhiannon, kterému má v plánu něco dost důrazně vysvětlit.*

*Dnešní outfit sladila hlavně do tmavě modré a zlaté barvy. Možná tato kombinace byla ohraná, ale jí se i přesto líbila. S veselým úsměvem, s kterým zářila jako sluníčko vejde do velkého tanečního sálu a okouzleně se rozhlédne.* /Tolik místa na tančení!/ *Pomyslí si nadšeně, avšak neví, zdali si vůbec zatancuje, protože sama tančit.. To ne, na to byla příliš stydlivá. Její blonďaté vlasy měla v drdolu, z kterého ji uniklo pár pramínků. Na očích znovu neměla brýle, ale kontaktní čočky, které tolik neměla ráda, jenže brýle by zajisté zničily celý její vzhled. Přijde k jednomu stolku, vezme si džus a napije se, s pohledem stále upřeným na sál, v kterém právě stála.*

*Těší se, že zase uvidí Kathiku. Naposledy jí sice viděl dneska ráno, když se vedle ní probudil, ale stejně mu přes den chyběla. Bohužel musel na jednu další poradu a pak šel navštívit i svou mámu. Teď už ale míří v obleku a s úsměvem na tváři zase ke komnatě Kat. Tím, že jsou rebelové v paláci, budou se účastnit i plesu a je uzavřený mír, je riziko útoku opravdu nízké, takže si ples mohou bezstarostně užít. Těší se, až jí bude zase držet, cítit její blízkost a sledovat její oči. Má s ní v plánu protančit co nejvíce písniček, pokud bude Kat chtít. Dojde k jejím dveřím, na které zaklepe a jakmile mu otevře, jeho rty se roztáhnou do širokého úsměvu.* Ahoj, lásko. *Pozdraví jí a na přivítanou jí políbí.* Vypadáš dokonale. *Vydechne obdivně, když si prohlédne její šaty.*

*Dneska se koná v paláci další akce, tentokrát ples. Téma Galaxie nebylo příliš jednoduché, ale po dle ní komorné jí navrhly dobré šaty, nádherné. I když si trochu není jistá těmi odhalenými zády.*/Za tohle mne snad neukamenují./*Proběhne jí hlavou. Lodičky má takové, aby ladily k šatům, třpytivé a ladí s tím, jaké jsou šaty právě na zadní straně, zádech. Jako účes zvolila drdol, docela obyčejný. Líčení a nehty jsou sladěné, a tak krásně sedí i k šatům. Náušnice jsou stříbrné a ve tvaru hvězd, aby její outtfit aspoň trochu připomínal vesmír. Když dojde do sálu, rozhlédne se po něm a klasicky ji naprosto uchvátí ta výzdoba. Na tváři se jí objeví úsměv. Všimne si zde už Wyatta, který sedí na trůně. Moc hostů tu ještě není, aspoň jí to tak připadá. Sama si stoupne k jednomu ze sloupů a zvědavě se rozhlíží po sále.*

*Po boku nejstarší rakouské princezny se objeví ve velkém tanečním sále, přičemž má v obličeji velice pobavený výraz, jako by se na něco těšil Samozřejmě že Sofii má zaháknutou, jak se na gentlemana sluší a patří, ale když se na ni podívá, vždy se jen mírně usměje. Je vtipné, že i k jeho poměrně malé postavě Sofie stejně vypadá tak malá a drobná, a on tak vedle ní jde jako ten správný pán. Na sobě má tmavě modrý oblek, očividně symbolizující noční oblohu,a se zlatou kravatou ladí ke své plesové partnerce. Rozhlédne se po místnosti a když nevidí aspoň takhle z dálky svého nejlepšího přítele a Sofiina bratra, jen se spolu s ní rozejde směrem k jednomu stolku.* Jsem rád, že jsi se konečně rozhodla někdy zase někam zajít. *Spiklenecky na Sof mrkne, načež se zašklebí.* Už jsem myslel, že tě při nějakém dalším plese budeme muset z komnaty páčit hasiči.

*Poslední dobou už má zase lepší náladu, takže se na kaci nemusela dokopávat jako minule k bazenů. Na sobě má tmavě modré šaty, na kterých jsou třpytky a co je docela u ní změna je to, že nemá pro ni typicky rudou rtěnku, ale černou. I oční stíny má výraznější než kdy jindy. Své oranžové vlasy má spletené v drdolu a vepředu ji do obličeje padají volné pramínky. Když vejde do sálu, ani se moc nerozhlíží a rovnou přejde někam k oknu a pohled upře na příchozí lidi.* /Jsem zvědavá jaká témata budou příště. Hlavně ne prosím nějaký růžový ples, nechci vypadat jak cukrová vata./ *Sice má lepší náladu, ale pořád ne moc náladu na to, se bavit s někým novým a skoro nikoho tu nezná, takže jen příchozí lidi sleduje.*

*Nechtěla jít na ples, ale už to co jí bratr slíbil, stálo za to tam jít.. Teda né, že by přála něco špatnému tomu muži co si jí měl údajně vzít. Jelikož otec to prý brzo zruší, snad z toho nebudou s Itálii akorát problémy. S povzdechem si upravovala své šaty, byly v odstínech fialové...přesně tak, aby dokonale připomínaly vesmír. Nechtěla to potom zbytečně přehánět s doplňky, protože je stejně nemá v lásce, jako snad cokoliv výrazného, co by na ní mohlo upoutat pozornost. V náruči drží tygře, takže stejně bere veškerou pozornost, a jelikož je to jediné co jí zajímá. Tak jí to v ničem netrápí. S ní v rukách dorazí až do sálu, kde se konal dnešní ples. Zamíří ke svému místu a posadí se na trůn, zvíře si přitom položí rovnou na klín. Zadívá se na svého bratra, kterému po dlouhé době věnuje úsměv.*Wyatte.*Pokývne mu hlavou a podívá se po sále, nikoho tu stejně skoro moc nezná. Pozná tak akorát svojí rodinu.*

*Tiše se po boku svého doprovodu jde do sálu, kde se koná dnešní galaktický ples. Oblékla se jako slunce, takže na sobě má zlaté šaty a zlaté doplňky, přičemž její vlasy jsou spleteny spíše do stylu nějaké éterické víly, jak to má přeci jen ráda. Když jí ale její doprovod cosi šeptne, jen se pro sebe uchechtne a zavrtí hlavou.* Víš, že tohle jsme si dohodli, když jsem tu byla posledně. Už jsem nemohla snést to neustálé tátovo "Sofie, choď do společnosti, bude z tebe velká žena! Nepřemýšlíš nad tím, jaký to bude mít na tvé nápadníky vliv? Budou si myslet, že jsi jen namyšlená husa. *Odfrkne si pobaveně a následuje ho.*

*Dnesni tema plesu je na tema galaxie a ona mela hned jasno do jakych barev se stylizuje. Na sebe si oblekla dlouhe cerne saty s vyraznym vystrihem. Uprimne je ji jedno jestli ji nekdo zhejtuje za to, ze tohl nejsou saty vhodne budouci kralovny Illeyi. Dnes je ji vse jdno. Navic ani moc nespala po poslednim vcerejsim telefonatu od Naatashi.* /Klidne at me vyhodi.... potrebuju domu./ *Jeji noha uz je na tom lepe a ona zvlada chodit celkem normalne jen pri prudkem pohybu citi ostrou olest ve stehne. Tohle je prvni akce od te doby, co byla zranena pri te bojovce od Rebelu, nebo co to vlastne melo byt. Jeji liceji je lazeno do stylu barvy satu, takze o tmavych barev. Vlasy ma rozpustene a zavlnene do vln. Podekuje svym komornym a vyda se do mistnosti, kde se ples kona. Vejde do dalu a jeji vyraz j neutralni. Ples je to posledni na, co mysli. Projde ulickou az k trunum, kde se ukloni clenum kralovske rodny, kteri zde jisz jsou a hned se odebere nekam bokem a najde si misto nekde v zadu u velkeho proskleneho okna a ramenem se opre o vyklenek a kouka se ven.* /Musime jednat... Takhle to nejde dal... priste nekoho zabije zatracne./

*S Wellsem se neviděla od rána. Byla taky v práci, vlastně skončila teprve před hodinou a jen tak tak se stíhá nachystat na ples, na který jde s Wellsem. Jinak by tam nešla. Na sobě má šaty, které odpovídají tématu - galaxie. Mají i menší rozparek. Lehce třpytivé lodičky ve světle fialové barvě a i v pohodné barvě nalakované nehty. Vlasy má vyčesané ve vysokém drdolu. Popravdě se jí to zdá trochu moc a kdyby měla čas, asi by si teď udělala něco menšího, ale sotva si dá malé stříbrné náušnice do uší, zaklepe na dveře od pokoje Wells. Jak aspoň správně tipuje. Ihned mu otevře a usměje se na něj.*Ahoj drahý. *Oplatí mu polibek.*Děkuju ti. Taky vypadáš skvěle.*Sjede ho pohledem a pak se vrátí zpět k jeho očím.*Jdeme?*Zeptá se. Je docela natěšená.*Konečně ples, kde se nebudeme muset pro jednou obávat žádného útoku..

*Je ráda, že s ní Wyatt tráví poslední dobou tolik času před plesem jí ještě přinesl zmrzlinu, pomáhá jí a drží jí to nad vodou. I když se pořád trápí nad Chrisem. Denně za ním chodí, i když je v komatu. Potřebuje se ujistit, že je živý. A že má ještě naději se z toho dostat. Dneska jde na ples, aby trochu poznala účastnice. Má v plánu se u některých stavit. A také tak snad přijde na jiné myšlenky. Na sobě má třpytivé černé šaty a k tomu i ladící lodičky, líčení i nehty, které si nalakovala černým lakem a jsou na nich i třpytky. Vlasy má v drdolu, ve kterém je i menší ozdoba, v podobě hvězdy. Stejné jsou i náušnice. Jak řekla, Lokiho dneska bere s sebou. Černý jaguár kráčí vedle ní s mašlí okolo krku. Ujistila se, aby ho to nijak nedusilo a podle ní se to Lokimu i líbí. Než vyšli z komnaty prohlížel se v zrcadle a má chuť si s tou mašlí hrát. Když vejde do sálu na tváři má menší úsměv Okamžitě zamíří k trůnům, kde už je Rhiannon s Wyattem.*Ahojte.*Pozdraví je a posadí se na místo. Loki se posadí na zem, vedle ní a zvědavě se rozhlíží po sále.*

*Na dnesni ples se velice tesila. jakmile se ozvedela tema plesu hned vedela, jke aty che. Nejake neobycejne, aby nebla treba ve stejnych satech , ktere by na sobe melo vice divek. Rozhodla se proto pro saty, ktere jsou svetle fialove, ale pod tenkou vstvou latky se nachazi male diody, ktere jsou napojeny na malou krabicku na boku, ale diky latce nejde videt a jeji saty tak sviti. Makeup si vybrala spis dofialova ajeji nehty maji galaticke vzory. Vlasy si nechala vycesat do uhledneho drdolu. nyni kraci chodou k salu a na tvari ma jako vzdy siroky usmev. Vejde do salu a jemne zrudne, kdyz se na ni upn ekolik paru oci. Namiri si o k tunum, kde se usmeje na vsechny cleny kralovske rodiny a kzdemu z nich se pokloni, nez se odebere ke stolu s obcertvenim.*

*Cosi pamatuje, nikdy na žádném plese nebyl a tohle tuší, že bude první a poslední. Své, teď nově, růžové vlasy má jen tak volně rozpuštěné a na sobě normální černý oblek, akorát kravatu má v barvách vesmíru aby se neřeklo, že nedodržuje téma.* Je divný sem jít jen tak a nemít v ruce nože a pistoli. *Uchechtne se a pousměje se na svou ženu, se kterou jde ruku v ruce do sálu.* Kéž bychom mohli aspoň odpálit jednu nevinoi bombu. *Ohrne ret a když vejdou do sálu, ohlédne se kolem sebe a znechuceně se ušklíbne.* Tak jo, už můžem jít? Byli jsme tu dlouho. *Zamumlá a snaží se zase nasadit kamennou masku, ale znechucený úšklebek to ničí.* Říkal jsem ti, že ti to sluší? *Usměje se na Arowen a zase se rozhlédne kolem sebe.*

* Scarlett měla už nějakou tu dobu, šťastnou náladu. Možná to bylo kvůli někomu. Ale možná to bylo tím že měla překrásné šaty. Ona se ráda vychvalovala.To by jinak nebyla Scarlett kdyby to neudělala, na sobě měla černé třpytivé šaty a černé třpytivé podpatky. Její líčení bylo také do černé, dokonce měla i černou rtěnku. Byla celá sladěná do černé, což mohlo být ohrané, když se rozhlédla kolik lidí tu má černou, nebo modrou. Nad modrou také uvažovala. Ale měla už vybranou černou. Její pohled hned zaujmul šampanske, došla ke stolu. Vzala si ho a kopla to do sebe.* Jo, to byl špatný nápad. Co tu proboha pijou?* Řekla si pro sebe a hned si vzala ubrousek a utřela si s ním jazyk. Nějak předpokládala že tu bude její "dokonalá" sestra. Stoupla si k oknu a vzala si nějaký jiný drink.

*Dojde ke komnatě Kat, kterou už hrozně dlouho neviděl. Teda aspoň mu to tak přijde. Ve skutečnosti to bylo naposledy dneska ráno. Jakmile mu otevře, na jeho obličeji se objeví velký a rozzářený úsměv.* V porovnání s tebou asi jako brambora vedle motýla. *Zasměje se a pak jí nabídne rámě.* Jdeme. *Přikývne a vydá se s ní do tanečního sálu. Jeho rty neopouští úsměv. Jakmile dojdou do sálu, rozhlédne se po něm a musí uznat, že služebnictvo se ve výzdobě opravdu překonalo.* Dáš si něco? *Kývne hlavou ke stolu s občerstvením, protože tancovat se bude moct, až Wyatt ples zahájí.*

*Tiše se objeví v sále, jako by ani nevěděla, co tam dělá, proč tam je a co to má na sobě. S výdechem se rozhlédne okolo sebe a mírně se usměje, i když nervozita v jejích očích je patrná. V duchu si opakuje to, co jí Crystal povídala o tom, jak správně chodit na podpatcích a udržet se ve stoje.Na sobě má dlouhé stříbrné šaty se spadnutými ramínky, přičemž odhalená ramena a výstřih, který je teď momentálně skoro vodorovný zdobí jen výrazný stříbrný náhrdelník s fialovými kameny. V uších má drobné pecky s fialovým kamenem a vlasy do obyčejného drdolu, jako by jím nechtěla zbytečně upoutávat pozornost. Celkově je její obličej dosti nevýrazný, aby se každý mohl zaobírat jejími dlouhými šaty plnými třpytek, že vypadá jako opravdu velká hvězda. pomalu vchází do sálu, s hlavou vztyčenou a mírně uspokojeným výrazem v obličeji, když se jí podaří opravdu vejít a ani nezaškobrtnout. Chodit tedy umí, ale jestli se dokáže nezabít u tance, u toho si není zas tak moc jistá. Přeci jen, ty vysoké fialové podpatky, které jí Crystal doporučila, jsou něco, co ještě neměla na nohou, a docela se toho bojí. Rozhlédne se a když si všimne korunního prince na trůně, jen se usměje, ale jinak mu moc pozornost nevěnuje. Jen pohledem přejede další lidi, kteří už na trůnu sedí, a zamrká. Tolik jich tam snad ještě nikdy nebylo, ne? nebo minimálně ne tolik, kolik by měla znát a být s nimi v jedné místnosti. Ale nic neříká. Místo toho se rozejde k jednomu z volných stolků, nejspíše čekajíc na někoho, jestli se k ní přidá. Doufá, že by mohla přijít třeba Juliet nebo Cath, se kterými si povídala na party u bazénu. Rozhlédne se tedy opět po sále, a když ani jednu z dívek nevidí, znovu přejede pohledem místnost, hledajíc teda jinou známou tvář. Když si všimne Destiny, rozejde se směrem k ní a s úsměvem ve tváři si uvědomuje, že vlastně jde naprosto normálně.* Ahoj. *Rychle v hlavě přemýšlí, jaké má dívka jméno. Destiny, pokud jí paměť slouží ještě dobře.* Neruším? Nijak jsem tu ještě neviděla nikoho, koho bych znala, tak jsem prostě nějak nevěděla, jestli můžu k tobě. Moc jsem tě pak totiž neviděla, po tom, co... No, víš. *Povzdechne si, jako by nad tím vůbec nechtěla přemýšlet. A už vůbec ne nad tím, že teď jsou ti stejní lidé v tomhle paláci. Měla z toho husí kůži.

*Taky Wellse pochválí, protože mu to skutečně sluší.*/I když více bez trička../*Proběhne jí hlavou, ale to si samozřejmě nechá pro sebe. Uchechtne se.*To není pravda. Skutečně ti to moc sluší. *Stojí si za svým. Zeptá se, jestli mohou jít a pak přikývne a vydá se s ním směrem do sálu. Je ráda, že dneska se nebudou muset na plese bát toho, že by na ně zaútočili rebelové. Teda doufá, že skutečně nic neplánují. Že je nezradí. Každého to asi napadlo a i ji. Podívá se na občerstvení a přikývne.*Ráda.*Souhlasí a přejde s ním tam.*Všechno vypadá lákavě. Co máš nejraději?*Sama si asi nedokáže vybrat. Pohledem zabloudí ke trůnům, kde si všimne jaguára a malého tygra. Uchechtne se nad tím.*Jak to, že ses nepřidal do klubu a dneska sem nevzal Boswella?*Zeptá se pobaveně a podívá se zase na něj.*

*Poslední akci si velmi užila a poznala se i s dvěmi účastnicemi Selekce. Dneska ji čeká ples na téma galaxie. To téma ji přišlo vážně složité. Neměla nejmenší tušení, co si na sebe vzít. Nakonec se ale rozhodla pro tmavě modré šaty, které mají na sukni stříbrné velmi drobné hvězdičky. Ve stejné barvě má i lodičky a nalakované nehty. Vlasy má v drdolu. Přijde do velkého sálu a rozhlédne se kolem. Je tu už hodně lidí. Všichni mají šaty na téma galaxie, ale i tak jsou velmi rozdílné. Zamíří ke stolu s občerstvením a vezme si sklenku šampaňského. Napije se a přejde k oknu. Podívá se ven a pak si všimne Scarlett, které stojí pár metrů od ní. Nic jí ale neříká, nemá chuť se s ní bavit.*

*Už jenom být v paláci jen tak je hrozně zvláštní, ale jít na akci a tím pádem stát tváří v tvář vší té havěti, na kterou roky útočí? To je úplně jiný level. Doteď se jí dařilo trávit většinu času v komnatě s Rorym, se kterým se konečně usmířili, a nebo s rebely, kde plánovali skupiny, ve kterých se budou účastnit hledání po viníkovi viru. Nějací z nich dokonce jsou nyní s vědci v laboratořích, protože ne všichni rebelové jsou tupý opice neschopné psaní a počítání.* Ani nevíš, kolik námahy mě stálo si nějakej nůž pod šaty neschovat. *Uchechtne se a pak potřese hlavou.* Taky by se mi to líbilo, ale musíme chránit naše lidi. Tři naši rebelové už jsou nakažení a tady se o ně postaraj. *Pokrčí rameny a pak spolu dojdou do sálu.* Aspoň chvíli. Musíme ukázat, že to spojenectví ctíme. *Přeletí pohledem sál a u toho se mírně ušklíbne.* Jo, už párkrát jo. *Přikývne s úsměvem a stiskne mu ruku.* Ale mě neunaví to poslouchat. *Zazubí se na něj.* Myslíš, že dorazí i Hedda? *Zeptá se ho a přeletí všechny přítomné pohledem, přičemž hledá jejich prvorozenou dceru.*