Venkovní akce

Může ti být jedno, jak se chovám. A přesně tak, docela ti to pálí, seš chytrá hlava, je to můj život, takže si ho můžu ničit jak chci a dělat si s ním co chci. *Jakmile ho oodstrčí, hodí po ní ledový výraz.* O to se taky nemusíš strachovat. Namyšlený dámičky nemám za potřebí řešit. *Uchechtne se a protočí na dní očima. Nemá ani v sobě moc alkoholu, takhle se chová normálně, obzvlášť když má tu čest se bavit s takovou nafoukanou dámou. Pak ho překvapí hlas jeho sestry, na kterou se pousměje.* To jsem rád. Mám se zase večer stavit nebo budeš s Dorianem? Hádám, že tady stanovat asi nebudeš. *Uchechtne se a rozhlédne se kolem sebe.* To teda jsou.Mám pocit, že nám ještě chtěla dělat společnost, ale rozmyslela si to. *Uchechtne se, když vidí dívku a oddechne si jak odchází pryč. Ale hádá se rád, takže by mu ani až tak nevadilo, kdyby se vrátila.* Jasný, klidně. *Pokrčí rameny a jednou rukou ji obejme kolem ramen a přitáhne si ji blíž k sobě.* Chceš ještě i mojí mikinu? *zeptá se jí zatímco si sedá k ohni.* A víc holek radši polívat už nebudu. Nechci vědět, co bych polil za husy teď. *Ušklíbne se a ještě se jednou koukne po dívce, která je taktéž u ohně, ale naštěstí daleko od nich.* /Ještě by řekla jedno slovo o tom, že ji budu platit šaty, tak jí ty šaty radši strhnu. A nebo ji hodím do ohně i se šatama./

*Ujistí Keenana, že je jí líp, protože se dokázala vyspat a dostat do sebe i teplý jídlo po dost dlouhé době a pousměje se na něj.* Netuším, co je s Dorianem. Normálně na akcích je a tady ho nevidim. Poslední dobou má docela dost práce a kolikrát u ní sedí i několik nocí, aniž by spal. A samozřejmě je šíleně tvrdohlavej a odmítá v noci spát. *Vysvětlí mu a trochu starostlivě nad tím stáhne obočí. Znovu se rozhlédne okolo sebe, jestli svého snoubence někde neuvidí a potřese nad jeho nepřítomností hlavou.* Každopádně, jestli chceš, klidně se stav. Ale klidně si odchyť nějakou nenamyšlenou komornou a užij si večer. *Uchechtne se a pak se podívá na tu manekýnku, se kterou se předtím Keenan bavil a ušklíbne se.* To je jedině dobře. *Nijak nestojí o to, aby jí nějaká namyšlená princeznička kazila večer. Začne jí být zima, takže se ho zeptá, jestli nepůjdou k ohni. Usměje se na něj, když souhlasí a vydá se tam s ním.* Ne, to je dobrý. Pak by byla zima tobě. *Zavrtí hlavou a posadí se vedle něj u ohně.* Vylívat to na holky je zbytečný plýtvání. To nech radši sestřičce. *Zazubí se na něj.*

*S povytaženým obočím ji poslouchá když mluví o Dorianovi a na konci její přednášky o něm pobaveně protočí očima.* Běž ho políbit jak šípková Růženka a vyprosť ho ze zlých paží práce. *Dramaticky se chytne za hruď v místě, kde má srdce a na tváři má u toho pobavený úsměv.* Radši se stavím.Dneska jsem už za jednou komornou byl. A myslím, že po té dnešní namyšlené ani nevím co byla zač. Komorná to asi nebyla, oháněla se svým postavením. A takovou komornou, která by se oháněla svým postavením jsem teda ještě nepotkal. A že jsem za svůj život potkal dost komorných. *Ušklíbne se a zavrtí hlavou, přičemž nad tím lehce na krčí nos. Poté se s ní vydá k ohni a zeptá se jí, jestli nechce jeho mikinu, ale i tak její nesouhlas ignoruje a mikinu si sundá a natáhne ji jí přes hlavu jak malému dítěti, ale jen protože se obává, že by si ji i tak na sebe nevzala.*Mně je akorát. *Zatahá za dlouhá rukáv svého trička, čímž se snaží vysvětlit, proč mu je akorát.* Sestřička teď potřebuje radši pořádný jídlo a vitamíny než alkohol. *Starostlivě se zamračí.*

*Protočí nad ním očima a se smíchem ho dloubne loktem do žeber.* Šípková Růženka naopak dostala pusu, to zaprvé. A zadruhé.. já už mu věnovala několik polibků a zatim to nijak moc nepomohlo. Je stejně paličatej, jak my dva. *Pokrčí nad tím jedním ramenem a pak se pobaveně uchechtne a pokýve hlavou. Znova vyhledá pohledem tu holku, se kterou se předtím bavil a snaží se určit, o koho jde.* Řekla bych, že to bude nějaká princezna z Řecka, ale nejsem si jistá. *Infomruje ho nakonec.* Jo, nikdo nikdy nepotkal tolik komorných, jako ty. *Pokýve se smíchem hlavou a když pak vidí, že si sundavá mikinu, zakoulí očima. Chystá se jí odmítnout, ale on jí ji přetáhne přes hlavu. Když na něj zpod mikiny opět její hlava vykoukne, může vidět trochu nafouknuté tváře a stažené obočí, protože se jí nelíbí to, že se k ní chová jako k malému dítěti.* Akorát nastydneš. *Opáčí nespokojeně a posadí se s ním k ohni, který, jak doufá, zabrání tomu, aby Kee nastydnul.* Nojonojo, já vim. Taky už jsem hrozně dlouho nepila ani nekouřila. *Ušklíbne se trochu. Tak nějak ve svém stavu zapomněla i na svou závislost na nikotinu.* Nemáš tady nějaký cigarety? *Zeptá se ho, protože teď by jednou nepohrdla.*

*Zašklebí se na ni, když ho dloubne do žeber a po jejích slovech pokrčí rameny.* To nevadí. Tak je to obrácená forma Růženy. *Protočí očima, ale zároveň má na tváři pobavený výraz.* Někdo může být paličatý stejně jako my dva? *Povytáhne tázavě obočí, jelikož se tohle poslouchá zvláštně.* z Řecka? Nikdy v tom případě neletím do řecka. *Uchechtne se a zavrtí nad tím hlavou.* Však by sani neřekla, kolik je tady v paláci komorných. Mám obkouklý i ty, který skoro vůbec neuvidíš. *Pokrčí nevinně rameny a nakonec si sundá mikinu a rychle ji jí natáhne přes hlavu, aby neměla šanci nic říct proti tomu. Pobaveně ji prstem dloubne do tváře.* Abys neuletěla. *Pronese pobaveně a protočí nad ní očima.* Nenastydnu, je mi teplo. A navíc jsme u ohně. *Namítne a následně jeho výraz vystřídá starostlivý.* Dovolím ti pít a kouřit až budeš v dobrým stavu. *Poté si založ ruce na hrudi a spraží ji neústupným pohledem.* Možná. Ale teď na to zapomeň. V takovým stavu jakým jsi by tě jedna cigareta skolila. Až ti bude líp. Pořád vypadáš jak mrtvola. *Poví i neústupným tonem a stále se na ni dívá starostlivě a neústupně zároveň.*

*Pobaveně nad ním potřese hlavou. Nechápe, že zrovna Keenan teď zmiňuje pohádkové princezny, ale nechá to být, protože je teď až moc zaměstnaná tim, že si dělá starosti o Doriana.* Jo, očividně jo. On rozhodně je. *Přikývne a pak se zaměří na tu princezničku a pokusí se odhadnout, o koho jde. Vzhledem k tomu, že je přeci jen večer a ona není žádná příkladná princeznička, která by se s jistotou orientovala ve všech zahraničních rodech, si svým tipem není úplně jistá, ale snaha se cení.* Jo, to věřim. Já zase jednu dobu měla dost slušně obkouklý stráže. *Uculí se jako neviňátko. O stráže se ale přestala zajímat asi rok zpátky. Nějak jí to s nimi přestalo bavit a pak se dozvěděla o tom zasnoubení, nějakou dobu byla pryč a teď je šťastná s Dorianem. Když jí pak Keenan natáhne mikinu přes hlavu, nafoukne uraženě tváře. Na jeho dloubnutí zareaguje tím, že na něj vyplázne jazyk.* To bych ti až moc chyběla a to nedopustím. *Zazubí se na něj.* Ale i tak je zima. *Namítne paličatě, i když předem ví, že je to marný a on si tu mikinu stejně zpátky nevezme.* Naštěstí jsem ale dospělá a můžu si rozhodovat sama bez tvého dovolení. *Ušklíbne se a zeptá se ho, jestli nemá cigarety. Po jeho odpovědi protočí očima a zaúpí.* Kee, no tak. Prosím. Třeba jenom půlku. Tohle je nefér. Na žádnou očistnou odvykací kúru jsem se nehlásila. *Založí si nespokojeně ruce na hrudi.*

*Je ráda, že jí Kaden vyrušil. Tráví s ním čas opravdu ráda a upřímně se těšila, kdy ho zase potká. Od té poslední nehody spolu ještě nemluvili, což jí bylo líto, protože se bála přesně toho, že si to Kaden stále vyčítá, jako si to vyčítal ještě v ošetřovně, kdy se mu snažila domluvit to, jak za to nemůže. To ona jen byla ve špatný čas na špatném místě. Pousměje, když jí řekne, že nemá za co. Zeptá se ho na tu otázku, ale hned ji zabolí to, jak se zatváří. Udělá k němu necelý krok, přičemž se objeví těsně před tím, s mezerou maximálně její pěsti. Stoupne si na špičky, jelikož je oproti ní dost vysoký a obmotá kolem něj ruce, aby ho objala a nakloní se k jeho uchu.* Tak na to nemysli, protože já už na to také nemyslím a nic ti nevyčítám, protože já vím, že to byla špatná náhoda. Maximálně myslím na to, jak se mi v tvé náruči hezky spalo. *Šeptne tiše, načež se otočí k jeho tváři, na kterou ho lehce políbí. Chce, aby na to přestal myslet a hlavně chce, abys to nevyčítal. Bolí ji ho takhle vidět. Opatrně se odtáhne a široce, avšak stydlivě se na něj usměje.* Víš, moc to nejde, protože běhám po celém paláci, nebo když jsem na ošetřovně, vetšinou se nezastavím, nechci ti lhát. Ale když můžu, tak se šetřím. A budu dávat na sebe pozor. *Pousměje se a přikývne.*

*když se ho zeptá, jestli na to stále někdy myslí, popravdě ji odpoví, že na to myslí pořád. A skutečně to tak je. Asi na to bude muset myslet do konce života, a stejně tak se z toho bude vinit. Překvapí ho, když k němu přistoupí blíže, takže na ní trochu nechápavě koukne. Když ho obejme, nachvilku ztuhne překvapením a proběhne mu hlavou ta myšlenka, že si slíbil, jak se od ní bude držet dál. Ale po malé chvilce ji objetí oplatí a pevně omotá ruce kolem jejího těla. Jakmile ho políbí na tvář, otočí k ní více hlavu a vtiskne ji malý polibek na rty, načež se opře hlavou o tu její.* Jenže já na to nemůžu nemyslet, Noor. Myslím na to pořád.. dokonce i v noci ve snech. Já vím, že ty mě z toho neviníš a jsem ti za to vděčný, opravdu.. ale to nemůže změnit nic na tom, že se z toho viním já. *Řekne tiše, zatímco ji stále objímá.* Ta noc, co jsme byli spolu na ošetřovně, byla poslední, kdy jsem klidně spal... *Přizná, když už o té noci začne mluvit i Noora. Poté se ještě chvíli objímají, ale všechny krásné momenty někdy končí, a stejně tak i tenhle. I když by jí nejraději takhle objímal do konce života.* Nojo, při tvý práci si asi moc neodpočineš..*uzná, i když dost neochotně.* A díky, je pro mě důležitý vědět, že jsi v pořádku. *Vděčně se na ni usměje.* Chceš jít k ohni si něco opéct? Nebo.. jestli tady chceš zůstat přes noc, kdysi jsi o něčem podobným mluvila, tak můžem klidně do stanu. Nebo tě můžu nechat být, jen si řekni.*vymáčkne ze sebe několik vět a možností toho, co dělat a ani neví, jak a proč se do toho zamotal. Tuhle svojí stránku vůbec nepoznává.*

*Mrzí ji, že na tu událost stále myslí. Podle ní, když na ní tak myslí, tak si stále tu nehodu vyčítá, což se jí ani za mák nelíbí. Proto se k němu přiblíží, načež se na chvíli zastaví, když už je od něj pouze jednu malou stopu. Avšak poté okolo něj obmotá ruce, čímž ho obejme. Spokojeně vydechne, když ucítí jeho pevný stisk. Nejraději by v jeho náruči zůstala už napořád. Šeptne mu vše, co má na srdci. To, jak mu nic z toho nedává za vinu a jak by si to měl také přestat vyčítat. Lehce se ho políbí na tvář, avšak když ji on políbí lehce na rty, se lehce pousměje, ale v očích se jí rozzáří hotový ohňostroj.* Jsem už v pořádku Kadene, opravdu. Ani na té ošetřovně mi nic nebylo, vypadalo to špatně, ale bylo to maličké zranění, ano? Zkus se z toho nevinit. Prosím, bylo to je hloupá nehoda. *Pohladí ho po tváři ještě, než se odtáhne. Následně jemně sklopí pohled.* Myslíš.. Že kdybych k tobě třeba přes noc přišla, že by ti šlo klidněji spát? *Optá se jej, načež se mu váhavě podívá do očí. Neví, jestli to pro něj není absurdní, protože třeba to vůbec nebude chtít.* Ne, to neodpočinu, ale kdyby jo, tak by mě nejspíše vyhodili, což by byl velký problém. *Jemně pokrčí rameny a jemně se pousměje, nedá se s tím nic dělat, nemůže pracovat jen na 50%.* Já bych klidně šla do stanu, mám tu už postavený stan a je dost velký, teda pokud by jsi chtěl. Jen jsem si to chtěla zkusit spát venku. *Přizná s menším úsměvem.*

*pevně ji oplatí objetí a cítí, jak je s ní o tolik klidnější. Když mu řekne, co má na srdci a následně ho políbí na tvář, lehce ji políbí na rty. Jak by jí mohl odolat, když je u něj tak blízko? Všimne si jak se jí rozzářily oči a přijde mu to jako ten nejhezčí pohled na světě, ale zároveň v něm stále hlodá ten pocit, že se od ní má držet dál.* Já se snažím, Noor. Vážně. Ale prostě to asi nedokážu a bude to tady se mnou už napořád. Ale nedělej si s tím starosti. Já se s tím nějak vypořádám, ano? *Nechce, aby se tím zbytečně trápila. Za nějakou dobou si vždy člověk zvykne i na to, co nechce. Usměje se na ní, kdyz ho pohladí po tváři.* Nechci tě využívat. A navíc.. já si pořád stojím za tím, že by bylo pro tebe nejlepší, kdyby ses ode mě držela dál..*přizná a sklopí pohled. Samozřejmě, že by mu Noora vůbec nevadila. Strašně rád by byl s ní. Ale opět má i ty jiné pocity, které mu to zakazují. Poslední dobou se takhle cítí skoro pořád.* Nechci, abys přišla o práci.*řekne jemně. To by si totiž vyčítal asi taky.* Rád bych, přece jsme na něčem podobným byli domluvení. pokud ti to tedy nevadí. *Pousměje se.*

*Když je v jeho náruči, připadá ji, jako kdyby všechny problémy najednou nebyly a po těle se jí rozlije příjemné teplo. Proto aji neodolá a zlehka ho políbí na tvář, avšak když ji on políbí lehce na rty, má chuť se k němu natáhnout, ale nechce ho od sebe svou reakcí odehnat. S jiskřícíma očima se na něj podívá.* Jsem tu kdyžtak pro tebe, vždycky tu budu, kdyby sis potřeboval nějak promluvit. *Pousměje se a pohladí po po tváři ještě, než se úplně odtáhne, což upřímně dělá nerada.* Nevyužíval bys mne, však ti to sama dobrovolně nabízím. *Podívá se mu do očí.* Nechci se od tebe držet dál, to k ničemu nepovede. *Polkne a zavrtí hlavou, aby nestihl nad tím nějak více přemýšlet. Nedokáže se mu vyhýbat, ani se od něj držet dál. Ví, že to nepůjde a to to ani nezkoušela.* Nepřijdu, neboj. *Pousměje se a zavrtí hlavou. Když přijme její nabídku, zaculí se. Chytí ho za ruku a začne se proplétat mezi lidmi, přičemž se zastaví u svého stanu. Je nějaký kousek od dění akce, proto tu je docela klid, což byl přesně její účel.* Snad to nevadí, že je to trošku dál. Mám i deku a spacák navíc, počítala jsem s tím, že by ses mohl objevit, nebo že by mi mohla být zima, což není. Zkoušela jsem to. *Vysvětlí mu s úsměvem.* Chceš se tu ještě někde po tmě třeba procházet a povídat si, nebo jít rovnou do stanu? *Otočí se na něj s menším úsměvem.*

*když ho políbí na tvář, políbí ji lehce na rty, protože se mu opravdu těžko odolává, když je tak blízko. Následně se začnou bavit o té nehodě na ošetřovně.* Děkuju. Já jsem tady pro tebe taky, ano? Kdykoliv za mnou přijď, nebo klidně napiš. *Usměje se na ní a následně se od sebe odtáhnou, což se mu vůbec nelíbí a nejradši by si ji přitáhl zpátky.* Vždyť ti jen ubližuju.. s největší pravděpodobností to udělám brzo znova. Nechci tě táhnout se mnou ke dnu. *Řekne smutně a vyhýbá se jejímu pohledu. Poté přijme její nabídku a musí se usmát, když ji hned chytne za ruku a společně se začnou proplétat davem.* Dobře.*uchechtne se, když ho zaplaví informacemi.* Stan dál od ostatních, soukromí, tma, noc.. na cos při tom myslela, Noor? *Neodolá popíchnutí a pobaveně se usměje.* Kdyby ti ale byla zima, tak mi hlavně řekni, prosím. Ne, že se budeš klepat zimou a dělat, že jsi v pohodě. *Už jí dost zná, takže nějak očekává, že by to tak mohlo dost pravděpodobně dopadnout.* Povídat si můžeme i ve stanu, ne? Ale jestli se chceš procházet, tak klidně můžeme
*Pokrčí rameny.*

*Snaží se tvářit, jako kdyby s ní ten menší polibek nic neudělal, přestože s ní udělal opravdu hodně.* Děkuji, to stejné platí i pro tebe. *Usměje se, je ráda, že tu jsou alespoň takhle jeden pro druhého. Neví sice, jestli až se něco stane, poběží hned za ním. Nechce ho úplně tolik otravovat, ale na druhou stranu si je jistá tím, že mu určitě někdy zase napíše, jako už tomu párkrát bylo. Opatrně se odtáhne a pohlédne mu do obličeje.* Když už to bude s tebou, klidně s tebou na to dno spadnu. A pokud ne, tak tě z něj vytáhnu, ano? *Šeptne tiše a odolá nutkání ho pevně obejmout. Nechce, aby se cítil tak mizerně. Následně jej však už drží za ruku a jde s ním ke stanu, který se jí povedl postavit.* Hale, já jsem v tom nevinně. Nevěděla jsem upřímně, že přijdeš, jelikož jsem myslela, že se mi budeš vyhýbat, což se naštěstí nestalo. Tak jsem počítala jen s tím, že tu sama budu pozorovat v klidu třeba hvězdy. *Nevinně se zazubí.* No určitě, aby poté byla zima kdyžtak tobě. *Zvedne s pobaveným úsměvem obočí, načež se podívá na stan.* Máš pravdu. *Přikývne, sundá si boty a vleze do stanu.*

*usměje se, když mu opět řekne, že je tady pro něj. Je jí vděčný, ale nechce ji zatěžovat. Je zvyklý dělat toho staršího sourozence pro své sestry a být tu pro ně. Jednoduše dělat toho silnějšího. Po jejich slovech upřímně vůbec neví, co říct, a tak na ji jen kouká.* Ale.. vždyť.. nechápu tě.*potřese hlavou. Nechápe, proč by se měla takhle objevovat kvůli němu. Poté už kráčí ruku v ruce k jejímu stanu, u kterého si neodpustí nějakou tu poznámku. Při zmínce o tom, že by se jí měl vyhýbat s sebou cukne.* Jasně, jasně..*řekne pobaveně, protože ji to nevěří.* Jsem v pohodě, zima mi nebude. Hlavní jsi ty. Takže mi to řekneš a myslím to smrtelně vážně, Nooro. *Řekne nesmlouvavým tónem.* /Stejně to na ní poznám./*následně se oba shodnou na tom, že stráví zbytek večera ve stanu. Také skopne boty a vleze hned za ní. Posadí se na jeden spacák a natáhne k ní ruku, jako malé dítě, které touží po své sladkosti. Jakmile si sedne vedle něj rovnou se natáhne pro deku, kterou ji alespoň přehodí přes ramena.* Jak se má teta?*zeptá se, aby mezi nimi nebylo ticho.*

*Věděla, že Kaden má nutkání být ten silný a ochraňující, měl k tomu dobrý důvod, co se týče jeho dvou mladších sester. Ovšem také ví, že každý potřebuje někdy podpořit a podržet, bez výjimky. Proto mu to i nabídne a ví stoprocentně, že tu pro něj bude v jakékoliv situaci.* Občas každý někdy něco nechápe, ale myslím to vážně. *Pousměje se, načež ho chytí za ruku a začne ho vést ke svému stanu. Uvědomuje si, jak je obětavá, ale když ji na někom záleží, je schopna do všeho skočit po hlavě. Dovede ho až před stan a poté se na něj s údivem a pobavením otočí.* Ty mi nevěříš! *Zasměje se, si vleze do stanu a počká, až si tam vleze i on a posadí se. Jakmile uvidí, jak k ní natáhne ruku, zaculí se, za ruku ho chytí a posadí se k němu. Vděčně se na něj pousměje, když ucítí teplo deky na svých ramenou. Ovšem jelikož je dost velká, přehodí ji i přes jeho ramena, tudíž jsou oba pod jednou dekou.* Má se dobře, zrovna včera jsem s ní mluvila a posílala jsem jí i peníze, aby se měla co nejlépe. *Usměje se.* Možná ji někdy v blízké době přijedu navštívit, abych viděla, jak se jí vede. *Přemýšlela, že by její tetu s Kadenem seznámila, ovšem nevěděla, zdali s tím bude vůbec souhlasit a jestli se mu to bude líbit, čehož se obávala. Natáhne se k batohu a vyndá krabičku, v které je čerstvé ovoce, které připravila těsně před tím, než sem šla. Tudíž je opravdu čerstvé. Jsou tam borůvky, jahody aji maliny.* Ber si, kdyžtak mám i něco jiného, kdybys chtěl. *Pousměje se na něj, načež si dá do úst borůvku.* A co ty? Mluvil si s rodiči, nebo třeba s tou snoubenkou? *Polkne borůvku a podívá se mu do očí.*

*nechápe, proč by s ním chtěla "spadnout na dno", když by bez něj byla o tolik šťastnější.* Nechápu toho hodně. Třeba to, co ve mně vyvoláváš a jak se s tebou cítím. Co k tobě cítím. *Řekne tiše a koukne ji do očí. Poté už společně dojdou až k jejímu stanu, kde si neodpustí nějakou tu poznámku.* Věřím ti, určitě ti věřím..*začne se rychle bránit, přičemž se rozesměje, protože ji to nevěří. Jakmile vejdou do stanu, posadí se a natáhne k ní ruku, aby se posadila vedle něj. Poté už oba skončí pod dekou, a tak využije té blízkosti a obejme ji jednou rukou okolo pasu a hlavou se opře lehce o její rameno.* Necháváš si aspoň nějaké peníze? Vždyť přes týden tolik pracuješ.. myslíš i na sebe někdy?*zeptá se. Už jí dost dobře zná, takže je mu jasné, že všechno co dělá, dělá pro tetu.* Kde že vlastně bydlí?*neví, jestli se o tom vůbec někdy bavili.* Co všechno máš s sebou? Základní výbavu pro přežití?*pobavene ji popíchne, protože mu to tak skutečně začíná připadat. Vezme si ale jednu malinu a strčí si ji do pusy.* Jo, s rodiči mluvím pravidelně i kvůli práci. ale snoubenku jsem tu ještě neviděl. Pokud tu vůbec je, protože to tak nevypadá. *Ušklíbne se.* Chci to probrat s rodičema. Chyba musí být na čínské straně, protože jsme se tu měli potkat a já se po paláci potuluju často, taky jsem se na ní ptal, a ona dělá mrtvýho brouka. *Pokrčí rameny.* Možná by tak zvážili to zrušení zasnoubení.*řekne s nepatrnou naději v hlase.*

*Ví, že možná to, jak ochotně by s ním spadla na dno zní šíleně, ale tak to zkrátka dopadá, když z člověka mluví city a cloumají s ním.* Věř mi, že tomuto také nerozumím. /Až na to, co k tobě cítím. Tomu už rozumím dost dobře, řekla bych./ *Pomyslí si, ale neřekne to nahlas - na to odvahu úplně nemá a nechce přerušit tu klidnou atmosféru mezi nimi. Proto ho také chytí za ruku a odvede ke svému stanu.* No jo, to určitě. Úplně to slyším. *Usměje se a pobaveně ji zajiskří v očích. Nějaký to pošťuchování musí být. Vleze do stanu a počká si, až se posadí, avšak po jeho gestu, kdy k ní zvedne ruku, se k němu rychle přidá a deku, kterou přes ní přehodí, ona zase přehodí přes ně oba. Usměje se, když ucítí jeho ruku na svém pasu a neunikne ji, jak se jí na tom místě díky jeho doteku rozlije příjemné teplo. Lehce si opře hlavu o tu jeho.* Neboj, něco si nechat musím. Ale většinu posílám tetě, když je v šesté kastě. *Pousměje se a lehce pokrčí rameny. Je tetě vděčná za to, jak si ji tehdy vzala do péče a má potřebuji ji to stále splácet a pomáhat jí co nejvíce dokáže.* Bydlí v Yukonu, znáš tu provincii? *Optá se jej.* Mám tu ještě čokoládu a čaj v termosce. *Zasměje se.* A to je k přežití rozhodně potřeba. *Našpulí jemně spodní ret a pokýve s vážným pohledem hlavou.* Nechápu, proč se tě nepokusí alespoň poznat. *Pronese zamýšleně a vezme si jednu jahodu.* Ale asi je to její smůla, nějak se to vyřeší. *Pousměje se s pohledem upřeným na své ruce.*

*skutečně nerozumí tomu, co k ní cítí. Ví jenom to, že když je s ní, tak se cítí úplný. Je rád že není sám, který to tolik nechápe, a tak se na ní lehce pousměje. Poté už dojdou k jejímu stanu a po nějakém tom popichování oba dva vlezou dovnitř. Zachvilku skončí oba dva pod dekou v nějaké napodobenině objetí. Užívá si to.* To je od tebe úžasný, Noor. Všechno co děláš, děláš vždycky pro ostatní. Jen na sebe nesmíš zapomínat, protože ty jsi taky důležitá. *Připomene ji.*/Byla by úžasná královna./*napadne ho a je si tím víc jak jistý. Noora by opravdu byla úžasná královna.* Ne, neznám. Je to daleko? Byla.bys dlouho pryč?*začne se vyptávat, protože to pomyšlení na to, že bude v tomhle paláci zatímco ona bude někde na druhé straně Illee, mu není moc příjemné. Ale samozřejmě ji v ničem nebrání.* Výborně, takže můžeme rovnou vyrazit pěšky někam na severní pól, ne?*uchechtne se.* Jo, nějak to dopadne. *Zamumlá neurčitě.* Nejsi unavená?

*Další akce se koná v paláci v Illey na které se očekává její přítomnost. Dneska ale možná bude snadnější se vypařit. Je to v zahradách paláce, u táboráku, takže to není zas tak formální a navíc je venku už tma. I když tam bude nějaké osvětlení, dokáže se ztratit. Možná to ale ani nebude potřebovat, pokud by znovu potkala někoho zábavného jako minulý týden na plese prince z Polska. Na sobě má červené tričko, kratší a k tomu ještě, aby jí nebyla zima bundu. Nechybí ani džíny, které mají podobnou barvu jako bunda, takže to ladí. Co ji těší je, že dneska nemusí mít lodičky a má svoje pohodlný červeno-bílý tenisky. Nehty má nalakované na stříbrno a oční stíny jsou takové šedé, možná někdo by v tom mohl z části vidět i modrou. Vlasy má v takovém napůl copu a napůl culíku, což se jí líbí. Když dojde na místo konání akce sedne si na jednu z laviček, která je dále od ostatních a zadívá se na hvězdy.*

*Dneska se koná poslední akce před Selekcí. Zítra už sem přijedou účastnice a příští týden na akci budou už taktéž i ony. Ještě neví, co to bude. Jestli nějaký ples na jejich uvítání, večeře.. Netuší, zkrátka se to ještě neorzhodlo. Na příští týden se ani moc netěší, protože to pro něj bude znamenat nekonečně mnoho schůzek právě s těma holkama. Na sobě má černé džíny a tmavě modrou mikinu. Vlasy mu klasicky trčí ze všech stran, jako by právě vylezl z postele. Dojde od zahrad, kde se dneska koná akce a hnedka si vezme jednu sklenku whisky, kterou vypije.*/Poslední noc nějaké té svobody, tu si musím užít../*Mrkne na jednu ze služebných, která tu je. Není jich tu moc, jídlo je vyskládané na stolech, stejně tak pití, aby si lidé mohli sami cokoliv brát. Samozřejmě tu už hoří oheň.*

*Nemá ráda žádné akce, které se v paláci pořádají, ale takhle by snad mohla být o něco lepší než ty ostatní. Není to tak formální. Na sobě má modré džíny, bílý rolák a ještě riflovou bundu, kterou má ale rozeplou. Je jí teplo i tak. Tenisky jsou bílé, což asi není nevhodnější do zahrad, ale půda by měla být suchá, takže to snad bude v pořádku. Její oční stíny a nehty jsou ve stříbrné barvě. Má takové netypické náušnice, které se jí ale dost líbí. Část vlasů má v takovém culíku, jak by to tedy označila ona a ten je zdobený ještě bílými gumičkami. Taysu teď hlídá její chůva, takže s sebou má mobil, aby jí mohla kdykoliv zavolat, kdyby se něco stalo. Naštěstí to vyšlo dobře a malá zrovna usnula, napapaná a spokojená. Teď sedí kousek od ohně, do kterého se dívá a přemýšlí, kdy bude tak vhodné odejít.*

*žádné akce v paláci se dosud nezúčastnil. Přišlo mu to zbytečné. Ale došlo mu, že aspoň jednou by se ukázat měl. A dnešní akce bude asi ta nejpříjemnější volba. Na sobě má roztrhané džíny a mikinu - obojí klasicky v černé. Nosí snad jenom černou barvu. Vlasy má jakž takž učesané, ale zase jim nevěnoval takovou pozornost. Jakmile dojde na akci, rychle se rozhlédne, aby zjistil, kdo všechno tu je a nakonec se rozejde k jednomu stromu opodál, o který se opře a zapálí si cigaretu.*

*Poprvé jde na akci se svou manželkou, Liviou. Stále si zvyká na to, že je jeho manželka a přijde mu to zvláštní. Oblečení nijak neřešil, není to přece jen formální akce. Má na sobě černé džíny a šedou mikinu, to je podle něj ideální. */Konečně taky jeden večer bez toho otravnýho obleku./*Obleky přímo nesnáší. Raději má mikiny, džíny a nebo nejlépe úplně nic. */A ještě lepší je, když na sobě nemá nic ani Livia../*Tyhle myšlenky rychle zapalší.* Dneska by na akci mohla být i Mayven.. Dobrý je, že v temných zahradách bychom se mohli rychle a dobře schovat.* Uchechtne se. Bavení e s jeho sestřičkou může být náročné, zvlášť, když se s Liviou ještě nezná a tu čeká teď výslech jako na policejní stanici.*

*Dneska šla do práce ráno a odpoledne má volno, proto se rozhodla zajít na akci. Navíc dneska ani nepotřebuje nějaké šaty, ale má svoje oblíbené černé džíny s dírami v kolenou a s perličkami. Jinak na sobě má šedou mikinu, taktéž s perlami. Tenisky má černé zdá se jí, že ty jsou do zahrady nejvhodnější. Nehty jsou nalakované černě a s pár ozdobami. Líčení má stříbrné a jako náušnice perly, samozřejmě umělé, ale na první pohled se rozdíl nepozná. Udělala si jeden cop a ten dala ještě spolu se zbytkem vlasů do culíku s černou gumičkou. Uvažovala, že by s sebou mohla vzít Asciena, ale nechce riskovat to, že by jí třeba utekl a obtěžoval další hosty. Takže s ním zašla na procházku před akcí a i to je důvod, proč vlastně trochu mešká. Ale jelikož ji tu nikdo nečeká tak je to vlastně jedno.*