Velký Taneční sál

Jako kdyby tys tvrdohlavá nebyla. *uchechtne se a protočí očima.* Jasně že jo. Vždyť se líbí skoro všem, koukni kolik chlapů po tobě šilhá pohledem. *není jich zrovna málo a a ni to moc neskrývají. I když podobně oblečených dívek jako je Celest je tu plno.* Vidíš, ještě ze mě bde nějaký módní poradce. *uchechtne se. I když to by mu teda si moc nešlo no. Pak se rozesměje, když uvidí její rudé tváře. Přijde mu roztomilá a zároveň vtipná.* Jojo, a pak je rozšíříš ty sama? *popichuje jí dál, protože ho to náramně baví. Jemu by to teda až tolik nevadilo a klidně by drby podložil skutečností.* Dobře, tak já si půjdu raději rovnou stoupnout dolů pod balkony, at to stihnu. *uchechtne se a potřese nad ní hlavou. Doufá, že jí opravdu nebude muset chytat. Přizabitou a polámanou jí zase nepotřebuje. Po zahájení plesu se jí zeptá, jestli si to jdou tedy rozdat na ty balkony a když řekne že ano, položí jí ruku na záda a jemně navede ke dveřím ven. Tam si pak tedy svlékne to sako, které přehodí přes zábradlí a povolí si i trochu kravatu.* To je. Začínají být ty hezký letní teplý večery. *přikývne a opře se o to zábradlí.* Nechceš si někdy vyrazit do města?

*Všimla si jedné dívky ze selekce jak došla k ní.* /Sakra jak se jmenuje./ *Snažila si vzpomenout na její jméno, ale nakonec si vzpomněla/ Ahoj Kailani. /Vždyť jsem s ní mluvila v letadle./ *Nevěděla proč si nemohla vzpomenout jak se dívka jmenuje.* Děkuji. Tady to sluší asi každému. *Podívá se na všechny v sále a i princové vypadali v oblekách tak nějak jako z pohádky.* Pomáhaly mi komorné, ale příště si chci vybrat sama. Člověk by měl mít nějaký vlastní styl, ale doteď jsem šaty moc nenosila a vlastně ani žádné jiné luxusní věci. Je to pro mě něco nového. *Soudila že dívka bude z vyšší kasty něž ona.* /Taková druhá nebo třetí bych typovala./

*Počúva Jackie ako rozpráva o štýle obliekania.* To rozhodne áno, každá jedna z nás má svoj vlastný štýl, aj keď v mojom prípade som i trochu rada, že mi pomohli komorné. *Zasmeje sa, i keď sa jej šaty, ktoré má na sebe nepáčia tak veľmi ako by sa jej páčili iné, ktoré by si vybrala sama, no je dosť možné, že by mali väčší výstrih a aspoň nejaký rozparok, veď tak bola zvyknutá chodiť. Tu však bola v paláci, a tak musela svoj šatník i štýl obliekania dosť pozmeniť.* Nie je to to, čo nosievam doma s Winnie alebo na akciách v našej provincii. V tej jednej najčastejšie chodím v kraťasoch a crop tope alebo obyčajnom tielku a v tej druhej zase v lyžiarskej kombinéze. Tu by som sa však tak obliecť nemohla. *Pri tej predstave sa rozosmeje, no potom pozrie na Jackie.* Čo si už stihla spoznať v tomto paláci? *Opýta sa jej.*

*Omluvně se pousměje na Niamh.* Je mi líto, že vám beru společnost. Za chvíli jí vrátím, slibuju. A příště si zase zatančím s vámi a vynahradím vám to. *Ujistí ho a pak se s Feyre vydá na taneční parket, kde s ní začne tančit do rytmu hudby.* Bylo to docela náročné, to ano. Ale podařilo se mi vyspat se, tak jsem doplnil energii a zvládám zase fungovat normálně jenom o čtyřech nebo pěti kafích denně. *Zhodnotí s pobaveným úsměvem.* Jak jste se měla vy? *Zajímá se a navede jí do otočky.* Tančíte skutečně výborně.

Jinak by mi ještě smazali účet za spamování, musím své nadšení vyjádřit v určitým mezích. *Vysvětlí jí to ochotně. Zaškubou mu koutky.* Jo, jak by mohlo. *Protočí lehounce očima, jelikož oba znají pravdu.* Jsem rozhodně pro tu druhou variantu, přeci by ses se mnou nechtěla tak namáhat. Dokážeš si představit, jak velký a hluboký hrob bys musela vykopat? A krev ze šatů nevypereš. No prostě hrůza. *Poučí ji a nejspíš si tím zachraňuje vlastní krk. Dalšími slovy mu na vteřinu téměř vyrazí dech.* /Je to jen jako./ *Připomene si. Přesto se těžko může zbavit představy, jak si obmotá její vlasy kolem dlaně a vezmi si ji zezadu.* Takže na tohle jsi? A co kousání na krku? A nebo se preferují jiné partie? *Klesne pohledem k její hrudi. Její šaty nemají výstřih, ale jeho gesto naznačuje jasně, co tím myslí.* /Přísahám, že je tu vedro./ *Povzdechne si v duchu. Raději ji vyzve k tanci a ukončí tak tohle flirtování, díky kterému mu to přestává přemýšlet. Je zvyklý, že mu občas šlape na špičky. Taky není bůh ví jaký tanečník, ale hlavní je, že se oba udrží na nohou. A on si stejně nejvíc užívá tu blízkost.* Musím uznat, že kdybychom se vsadili, prohrál bych. Jsi dobrá. *Uzná a stojí ho hodně námahy nevšímat si svírání u srdce. Sám se do toho uvrtal. A bylo to nádherné utrpení.* Lio... *Povzdechne si tentokrát nahlas.* /Co jsem provedl tak hrozného, že si zasloužím takové mučení?/ *Skloní se k ní a rty se jí otře o tvář.* Takové políbení? *Trochu uhne a skloní se ještě níže, aby ji něžně políbil na rameno.* A nebo takové? Nebyla jsi vůbec specifická. *Podotkne. Schválně se vyhýbá jejím rtům. Tohle byly jen letmé polibky, pořád to udržovalo jisté meze. Kdyby ji však měl políbit na rty, sotva by se ovládl. Už takhle ji u sebe drží trochu moc pevně, jak nevědomky bojuje sám se sebou. Naštěstí tanec doopravdy skončí a on se jí zadívá do tváře.* Tohle jsme myslím zvládli dobře. Co myslíš? *Polibek na rty snad není potřeba.* /Bohužel./ Stejně plesy moc nemusím, co se vypařit a dát filmový maraton? *Navrhne jí.*

Měl sis hrát na gentlemana. Občas pokud něco chceš, tak pro to taky musíš něco udělat. A když ses choval tak jak ses choval.. mám to tyhle následky. *Pokrčí rameny.* Vévodkyně je urozená. Jo, potřebuješ někoho urozeného, ale mě přímo ne. Vezmi si nějakou ze svobodných princezen, které tu jsou. Sice jich není moc, ale pár jo a jedna tvoji nabídku snad přijme. /Nějaká zlatokopka, co myslí na svoje štěstí../ Na to, abys nevypadal jako idiot je trochu pozdě. Už jen vzhledem k tomu, že sem jedou tvoji rodiče a budou o tom zrušení jednat. Teď je už prakticky jedno, co uděláš. *Bylo by pro něj lepší, kdyby si našel někoho, komu je jedno jak se chová a kdo se podvolí. Stejně před svými lidmi vypadá jako pitomec a podle ní tak ted před nimi vypadal už i dávno předtím. Snad museli vidět v médiích jak se chová, ne?*/Nebo mi tu bude tvrdit, že je Španělsko sto let za opicema a nemají tam noviny, kde by se tiskly jeho fotky s holkama v baru?/*Ví moc dobře, že si tu začal už s nejméně tuctem komorných a pochybuje, že to bude ve Španělsku jiné. Spíše by vsadila krk na to, že tam vojel polovinu holek. Jeho dotek se jí nelíbí, ale drží. Nijak ji to nebolí.* Jistěže chci být s ní, miluju j. Ale nechci, aby jela do Španělska. Sice říkáš, že bys ji přijal, ale řekni mi jeden důvod, proč bych ti měla po tom všem věřit? A taky jsi řekl, že bychom byly "vcelku spokojené". Chci pro ni něco lepšího a než aby byla "vcelku spokojená" se mnou bude pro ni lepší zůstat v zemi, kde ji mají lidé rádi a má tu celou rodinu. *Podle ní udělá pro svou dceru to nejlepší, když ji tu nechá.* /Ne../*Chtěla by více otázek, ale bude hrát s tím, co má. A co chceš vědět asi nejvíce je, jestli je její teorie správná.* Zamiloval ses a ta dívka ti zlomila srdce, že ano?

*Je ráda, že od opatrnosti přejdou k něčemu jinému, protože jí opatrnost nebaví. Je hodně svéhlavá, potrpí si na tom, aby se cítila svobodně, přestože je teď vlastně svázaná zasnoubením a větším množstvím práce než před selekcí, tak opatrnost k svobodě ji zase tolik nesedí. Ráda si užívá života a do hodně věcí skáče po hlavě, ale ne, že by se neuměla klidnit. To umí, když je to vážně potřeba, ale teď to rozhodně potřeba není.* Tak moje dětské oči si nevšimly toho, že ta větev je suchá, no. To je toho, prosimtě. *Popíchne ju ze zasmáním, jako kdyby se tehdy vůbec nezranila. Ale pamatuje si, jak ji to mrzelo, jak se jí poté stále omlouvala a pravidelně ji běhala do kuchyně krást čokoládové bonbóny, nebo ji běhala do zahrad, aby ji mohla natrhat nějaké barevné květiny, jako omluvu.* Pff, kdybych zvýšila hlas, tak bych si získala pozornost nejbližších lidí kolem nás a kdyby se otáčeli, ostatní by se divili, proč jsou otočení a otočili by se taky. A tak by to šlo dál a dál. *Úšklíbne se pobaveně, to hyl docela dobrý plán. Jen se jí nechtělo dělat ostudu bráškovi, když tohle byl ples na přivítání účastnic.* Fajn, tak si je případně budeš dávat i k obědu. *Zasměje se, načež pokýve hlavou.* Ano, znám tě. *Usměje se pobaveně. Samozřejmě, že Bea kousne první, pokud to bude potřeba. Líbí se jí, že je Bea taková, jaká je. Často k ní jako ke své starší sestře vzhlíží, přijde ji, že s ní i ze všech svých sourozenců mluví nejvíce. Ale samozřejmě, že miluje celou svou rodinu, jen s Beou toho má asi nejvíce společného.* Já si s ním poradím. *Odmávne to. Buď to, nebo třeba.. Uteče. Bůhví, jak se to mezi nimi ještě vyvine.* Taky si myslím, že to klapne. Rodiče pro to dělají maximum. *Pousměje se. Hned ji bude lépe, až bude vědět, že je Daph v pořádku a svobodná.* No vidíš, říkala jsem, že jsem v tom dobrá. *Pronese naoko pyšně.* Dobře. Ale ne, aby tě napadlo, se totálně přetahovat. Kdybys vážně potřebovala pomoct, řekni a nedus to, jo? Vždy ráda pomůžu. *Pronese upřímně. Po chvilce má už konečně v ruce sklenku whisky, což ji zlepší zase o něco více náladu, dokud se neobjeví Luna. Nečekala, že s ní bude g blízké době po takové době mluvit. Zkoumavě se podívá na Beu a prohlédne su jak její sladký úsměv, tak její grimasu v obličeji. Snaží se poznat, jak na ni reaguje.* Ano, přesně. Má sestra vypadá jak princezna, že? Úplně zde září, dokonce se za ní otáčí i nové tváře. Myslím, že by ji každý mohl její vzhled tady v místnosti závidět.. Ale tobě to taky sluší. *Brání svoji sestru, s trošku křivým úsměvem. Sleduje, jak Luna vypije celou sklenku whisky a lehce se zamračí, když zmíní její zasnoubení.* Jo, nějak to dávám.. Je to v pohodě. *Pokrčí rameny*

*Prerušenie konverzácii medzi dievčatami, nepovažovala zrovna za nejak vychovaný čin. Nerobí sa to len tak sa objaviť, kdesi uprostred nejakej konverzácii. Chvíľu rozmýšľala či si to nerozmyslí a nepočká znovu na Feyru. Páčilo sa jej, že má prezývku väčšina ľudí nevedelo poriadne ani ako, sa to správne malo vyslovovať. Vždy musela zatnúť zuby a tváriť sa, že jej to nevadí. Dievčatá, ktoré oslovila mala našťastie správnu výslovnosť a o to bola radšej. Bolo od nich zlaté, že jej vykali ale, cítila sa, tak že je niečo viac a to nechcela.* V pohode mi tykajte predsa len necítim sa až tak stará.* Žartovne povie a obe spozná aj blondínku aj dievča z ryšavými vlasmi.* Rada si prisadnem ďakujem.* Prikývne hlavu a obíde Artemis aby, si mohla sadnúť na stoličku oproti ním.* Takže keď sa navzájom poznáme ako sa vám páči v paláci?* Spýta sa a oprie si ruku stôl pozerajúc sa na dievčatá.* Nečakala som, že sa tu dnes bude úprimne nachádzať toľko ľudí. Nemáte niekedy pocit akoby, to tu bolo úplne prázdne?* Spýta sa ich a pozerá sa na ľudí na parkete. Začne rozprávať energicky a má strach či nie je až moc urozprávaná. Radšej si upije šampanského aby, sa utíšila. Vrava a náhli odchod hosťov ju prekvapí a chvíľu pozerá na dievčatá. Nechápe čo, sa poriadne deje ale netrvá jej dlho to zistiť.* Niečo sa deje v paláci! Mali by sme sa hnúť!* Povie dievčatám a okamžite sa vystrie. Srdce jej divoko bije. Nečakala, že to príde tak rýchlo a rebeli príde tak skoro. Ale jediné možnosť kto útočí sú oni a ona nechce schytať guľku do hlavy. Nabáda dievčatá aby, išli spoločne kam sa hrnú všetci. *

No nejsem. Jsem úplný zlato. *Zamrká jako neviňátko.* Jsou mi upřímně jedno. Já jsme spokojená s tou společností, kterou mám. Momentálně by ze všech chlapů tady stála nejvíce asi o něj. Je jí s ním příjemně. * Můžeš zažádat o práci komorníka a nebo rovnou v Illea news jako módní kritik. *Zaškubou jí pobaveně koutky.* Neee.. *Zaúpí. *Ona ráda provokuje ale jak se zdá, tak na Asciana nemá.* Utíkej.. *Kývne hlavou k východu ze sálu a uchechtne se. Souhlasí s tím, aby si to šli rozdat na balkony, přičemž skoro způsobí infarkt jedné postarší paní. Lhala by, kdyby řekla, že jeho dotek s ní nic neudělá. Dlouho nikoho neměla.*/I tu košili by si mohl sundat../ Jo, to jo. *Přikývne a skopne si z nohou lodičky.* Je to úleva. *Vydechne.* Ráda si tam s tebou někdy zajdu. Stačí napsat, až budeš mít volnější den, já mám čas prakticky kdykoliv. Mám sice nějaký papírování taky, ale mohu to dělat postupně. *Má méně důležitou práci, než její sestřenky, když je jen ve vedlejší rodové linii. Zaslechne nějaké výkřiky ze sálu a když tam nahlédne vykulí oči.* Sakra.. *Zakleje.* Neměli bychom raději zůstat tady? Probíhat celým sálem do úkrytu je riskantní. A nebo můžeme skočit! *Přistoupí k zábradlí, aby se mohla podívat dolů. *Je to docela výška..

*Povídání o šatech sice není její šálek kávy ,ale co. Občas se člověk musel přizpůsobit.* Ale vypadáš taky hezky. Já sice nejsem nějaký odborník na modu, ale minimálně ti to sluší. *Pochválí jí šaty.* Myslím že s kratasy by tě rychle vyprovodili se převléknout. *Pozasměje se nad představou že by šla na ples v kratasech. Zřejmě by jí vyvedla módní policie a rovnou do vězení. Jejich rozhovor přeruší až vpád strážných. * /Co se děje?/ *Zmateně se podívá na dívku a sleduje strážce. Když jí dojde že je to celé omyl. Pozasměje.* Nechtěla bych být v jejich kůži. Vysvětlovat takový omyl. *Podívá se na strážce, kteří se zřejmě domlouvají pohledy kdo to řekne králi.*

Děkuju. Jsi milá. Kdyby se něco stalo tobě, pravděpodobně bych k tobě hned přiběhla. *Se slepičím vývarem, kdyby jí bylo špatně a ještě k tomu s doktorem. Zasměje se.* Zlobivá Artemis! Nevrč na mě nebo zítra nedostaneš pamlsek.. *Řekne hravě. Uchechtne se.* Takže takhle se ty vyhýbáš povinnostem? Že si schválně zlomíš ruku nebo tak? *To ona by snad někoho raději poslala do háje.* Hmm.. Tak si dám budíka třeba na tu šestou, to by šlo taky. *Uzná, že je to lepší nápad. Je ráda, že je jí dobře, protože by si neodpustila, kdyby ne. Včera si spolu dlouho psali a bála se, aby ji neokradla o moc spánku a jí poté třeba celý den nebolela hlava. Pozná další lady, jako jednu z mála. Navíc ví, že spolu letěly letadlem. Sice spolu nepromluvily, ale všimla si jí tam.* Dobře, já budu za tykání jedině ráda. *Usměje se na ni. Je to pro i příjemnější.* Mně se tu líbí hodně. Tedy, hlavně zahrady a nebo skleník, tam trávím nejvíce času. *Miluje květiny a přírodu celkově.* Přesně tak. Občas si člověk připadá v paláci sám, když se prochází chodbami, ale tady snad nejde udělat krok, aniž by do někoho nechtěně nevrazil. /Ještě s mojí šikovností./Jak se tu líbí tobě? *Zeptá se jí na oplátku, když na její otázku odpoví i Artemis. Nadechuje se k další otázce, když ji zarazí hluk. Srdce ji začne rychleji bít, když si stejně jako všichni ostatní uvědomí, že je palác právě pod útokem. *Musíme jít! *Souhlasí s Niamh. Rychle si stoupne, no bohužel na lodičkách si není tak jistá, takže sebou rovnou šlehne o zem.* Zatraceně. *Zanadává a rychle si stoupne. Bolí jí kotník, ale musí zatnout zuby. Raději si zuje rychle lodičky a pak chytne Artemis za ruku a rozeběhne se za Niamh. Musí do úkrytu.*

Bože ty jseš otravná. *Převrátí očima, protože tohle ho fakt unavuje.* Nepotřebuju mít zrušený zasnoubení. Proč to odmítáš pochopit? *Má pocit, jako kdyby mluvil s někým, kdo je na tom s inteligencí stejně jako její nenarozený děcko a ne s dospělou ženskou.* Pořád o tom neví veřejnost, to je mi hlavní. Co si myslí tvoje rodiče nebo ti moji je mi u prdele. Navíc s tím určitě nepůjdou do tisku, vypadali by uboze. *Furt z toho vítězně vychází on.* Myslíš, že ona bude spokojená, když bude na druhé straně světa bez mámy, aniž by chápala, proč nemá ani jednoho rodiče? Jo, gratuluju, jsi opravdu matka roku. Ta nejhorší. Můžu vám zajistit peníze, a to, že tisk jí nebude označovat za bastarda a nebude mít z toho ze života peklo. Když ty budeš poslouchat, nechám ti víc volnosti a budete moct být spolu. To, jak šťastný budete, záleží pak hlavně na vás. To zní jako dobrá dohoda, ne? Budeš moct dokázat, že existují i horší matky. *Jemu se to zdá jednoduché a pro ní i výhodné. Vlastně je sakra dobrý chlap. Zatrne mu, když se zeptá zrovna na tuhle otázku, ale než vůbec stihne odpovědět, strhne se zmatek vyvolaný "útokem".* Padej odsud. *Kývne rychle hlavou směrem kudy utíkají ostatní. Sám se otočí ke stolu s alkoholem a hledá nejvhodnější flašku. Nakonec se natáhne po flašce s vodkou a vydá se za ní. Díky dlouhým nohám jí dožene vcelku rychle a nakonec zapadne do malého postranního úkrytu, který jim ukážou strážci. Do velkého by se prý už nemuseli dostat kvůli jeho zdržování s flaškou.*

Můj zadek si všiml. *Rýpne si ještě naposledy pobaveně, ale pošťuchování bere jako běžnou sesterskou záležitost, bez něj by se neobešla. Předstírat, že se navzájem štvou, ale následně se o sebe starat, pokud se některé z nich něco stane. To u nich bylo na denním pořádku. Trochu ji mrzí, že na Clau v poslední době neměla čas. Daph z nich tří byla ta klidnější, takže svoje lítání po barech a případně i sport, provozovala v rámci rodiny hlavně s Clau. Jen toho bylo poslední dobou fakt hodně. Zatímco Clau energií překypovala, Bea čerpala z tajných zásob, jelikož se začínala cítit čím dál unaveněji, jak jí její tělo dávalo náznaky toho, že je něco špatně.* To máš teda promyšlené, ale ti co se otočí automaticky už nebudou vědět, že se otáčí kvůli tomu, že jsem nádherná. *Protočí očima.* A k večeři si nandám pěknou dávku zhatěných iluzí. *Navrhne nadšeně.* Ach jo, proč si ty i Daph myslíte, že na to musíte být samy? *Téměř ji to urazí. To je pořád, jak si to samy vyřeší. Ona se jim do toho nechce plést, chce jen vidět, že se k nim snoubenci chovají slušně a že neodjedou s nějakým kreténem, co je pak bude týrat. A pokud jsou to oba takoví kreténi, jasně že si s nimi chce vše vyříkat z očí do očí. K jejím ségrám se mají chovat slušně. Obě si zasloužily modré z nebe.* Pokusím se tě příště nezpochybňovat. *Odfrkne si pobaveně.* Jasně, ale zatím se to dá, plus pomoc mám. *Luna ji sice mátla a rozčilovala, ale svou práci odváděla skvěle. A vůbec, v myšlenkách o vlku a vlk se přicourá. Škoda, že nemá pušku, aby ho odehnala.* Jsem princezna. *Pokrčí rameny. Skoro vyprskne smíchy, když se jí Clau přehnaně zastane a drcne do ní loktem.* Díky, díky, příště to chci písemně. *Popíchne ji s úsměvem. U Luny neodolá provokaci a trochu ji překvapí, když Luna přikývne a kopne do sebe sklenku.* Ale pokud skončíš pod stolem, tahat tě do postele nebudu. *Zhodnotí to zaujatě. V očích se jí potetulně zablýskne.* Můžu? To bych mohla i z toho, když to trochu přeženeš, třeba ti pomoc ve vší počestnosti ze šatů, že jo. *Nadhodí, ochota sama. Všimne si pohledu Clau a má, co dělat, aby se nezatvářila provinile. Neměla by s Lunou flirtovat. Zatraceně. Proč to vlastně dělá? A rozhodně nesmí vědět její rodina to, že má k Luně tak smíšený postoj. V zásadě patřila do rodiny, když to byla dcera Gretch, ale hlavně by se nezbavila narážek na to, jak je zamilovaná a podobně. S Lunou to bylo komplikované, ale nikdy by dívce nechtěla ublížit tím, že by jí dala planou naději, když věděla, že má nádor na mozku a za pár měsíců tady nebude. Nemohla si s Lunou začít. I kdyby to bylo lákavé alespoň po fyzické stránce. Brzy nastane rozruch na chodbách. Vzápětí vtrhnou do sálu lidí v civilu, mají zbraně a všude je zmatek. Skoro neuvažuje, když vezme malý příborový nožík. Jen tak pro jistotu.* Musíme jít. *Už je na tohle zvyklá, udržuje klid, ale stejně s Clau a Lunou do úkrytu chvátá. Co kdyby se jim něco stalo? To nechtěla riskovat.*

Že jsem si toho ještě nevšiml. *pobaveně nad ní potřese hlavou. Zlato teda rozhodně není.* Taky jsem se svou společností spokojenej. *zazubí se na ní. Nemůže si stěžovat. Možná tak na to, že by mohl mít takovou společnost častěji.* Jasně, ještě si vezmu takovej ten baret a šátek kolem krku ať vypadám jak nějaký francouzský kritik. *uchechtne se.* Jen to přiznej, mě to nenaštvee. *tohle ho náramně baví.* Vždyť jdu, vždyť jdu... *zamumlá pobaveně, ale nakonec se tedy na ty balkony oba dva vydají, přičemž jí položí ruku na záda.* To věřim. Vždy´t na tom nemůžete chodit. *uchechtne se.* Dobře, někdy příští týden ti napíšu. *pousměje se. Pak už uslyší výkřiky a prostě klasickou verzi útoku, i když mu na tom dost věcí nehraje a navíc o ničem nevěděl a to ví o každým útoku. I tak si ale tak nějak nevědomky přitáhne ochranářsky Celest blíž. Rozhodně nechce, aby se jí něco stalo.* Nebudeme skákat. Vždyť by sis všechno polámala. *protočí nad ní očima a nakoukne do sálu. Ve všech těch lidech ale pozná své "kolegy", takže asi o nic nejde.* Vypadá to na planý poplach. Všichni tam jsou strážci. Pitomci jedni. *zanadává ale spíše pro sebe.* Zůstaneme tu, kdyby náhodou. Běžet přes celý sál by asi fakt nebylo nejlepší. Kdyžtak se skrč u toho zábradlí trochu. *Trochu ho to znervóznilo, ale nijak moc ne. Očividně o nic moc nejde, to poznal. A pokud ano, tak rebelové ví, kdo je a něco málo ví i o Celest, alespoń nekteří teda, takže z toho taky moc velké obavy nemá.*

Děkuju. Jsi opravdu laskává. Vážím si toho. *Daruje jí vděčný úsměv. Toto by pro ni neudělal kde kdo. A kdyby se něco takového stalo, kvůli Purity by to zkusila rozchodit, aby ji na podobných akcích nenechala samotnou.* Ale…. *Udělá psí očka, jako malé nevinné štěňátko před ranou. Dokonce by i zakňučela, ale to by bylo moc divné.* Ne! Tedy, ne. Jsem hodně zodpovědný člověk, ale jsou to jen nápady, kdyby se ti do toho chtělo tobě. nebo kdyby to chtěl udělat někdo jiný. *Sama by se povinnostem nikdy nevyhla. Ne takto. Obvykle jim čelí a když už, tak se předem omluví, že to nezvládá, nebo na to nemá sílu. Ještě se Purity omluví za tón hlasu.* Nápodobně. *Kývne k další lady. Nebylo potřeba už reagovat na čas budíku. Sama vstává docela brzy, narozdíl od ostatních.* Skleník je opravdu kouzelné místo. *Špitne a pohledem sjede obě dívky. Zase by se nejraději vsákla do židle.* A jo, je to až moc velké místo. Nebýt strážců, bojím se tu. *Přizná se. Tma a ještě opuštěné okolí je pro ni nejhorší možná kombinace. Při hluku se napne a podívá se okolo sebe. Připomíná ji to cvičné evakuace ze školy.* Co? *Dostane ze se sebe jen, co se Purity zvedne ze židle a vláčí ji za sebou. Jenže, moc dobře vidí, že kulhá. Proto se ji vysmekne, dá ji ruku okolo pasu a tu její dá okolo svého krku.* Zapři se. A trochu zpomal. Sice je potřeba být rychlý, ale celou dobu, tahle se vyčerpáš. *Poučí ji rázněji a pomalejším, ale přesto organizovaným pohybem dokonce doženou Niahm.*

Je to závislost spojená s odvyknutím normálnímu spánku. *Vysvětlí pobaveně.* Co vy? Máte ráda kafe nebo pijete radši něco jiného? *Zajímá se zvědavě, jestli mají společné chutě co se nápojů týče.* Děkuji. Učí mě to už od pěti let. *Zasměje se. Nejde o vášeň, spíš o povinnost, kterou musí umět. Ale vzhledem k tomu, že mu na povinnostech záleží, i tohle se snaží umět dokonale a zapůsobit co nejlépe. Poslouchá její odpověď, ale než jí uslyší celou, v sále se to změní v obrovský zmatek. Něco mu na tom nesedí. Žádné rány, prostě to neodpovídá klasickému útoku. To ale neznamená, že se mu adrenalin nerozproudí celým tělem. Rychle jí chytne za ruku a strčí jí před sebe, aby jí případně mohl chránit svým tělem. Jenže ona z ničeho nic začne kašlat a upadne. Rychle se sehne, aby jí mohl vzít do náruče a všimne si i malé věci, která jí vypadla. Pozná inhalátor a sepne mu to.* Hlavně klid, dobře? Klid. *Rychle se po inhalátoru natáhne a podá jí ho. Vezme si jí do náručí a postaví se znovu na nohy i s ní. Do úkrytu jí donese a tam jí pak posadí na jednu z postelí a starostlivě jí sjede pohledem.* Jsi v pořádku? *Ujišťuje se.*

To je pravda. Ještě bych si namohla záda kopáním jámy.. To tak.. /Vymyslela bych lepší způsob jak sis tebou namoct záda. /*Je rudá, ale i tak ho poškádlí.* Ráda bych vyzkoušela všechno. *Má pocit, že tohle by se jí dost líblo. Neví, co má v posteli ráda. Ještě s nikým nespala. Chce to s někým, koho bude milovat a když miluje Darena s kterým chodí jen naoko, tak je to těžké..*/Příště si beru šaty s větším výstřihem../*Chce mu poskytnout skvělý výhled.*/Jako by na tom záleželo../*On to stejně nectí jako ona. Ale i tak.. Pořád v sobě živí tu malou naději, že by to bral jinak a takhle by ji mohl začít chtít. Je zoufalá. Párkrát mu na špičky během tance šlápne, ale nechtěně. Nikdy by mu záměrně neublížila.* Příště se s tebou musím o něco vsadit. /Růžové vlasy by bylo vtipné na něm vidět./ Jen si dělám legraci. *Řekne spěšně. Bojí se, že tak překročila hranice a tahle představa se mu nelíbí. A nebo že nedej bože začal něco tušit. Potlačí trhaný vzdech, když ji políbí na rameno a i to, že chce zaklonit hlavu, aby mu dala lepší přístup ke svému krku. Přesně k tomu, aby ji tam políbil a zanechal i třeba značku.* Oba dva ty polibky byly skvělé. *Řekne s úsměvem.* Dle pohledů, které nám ostatní věnují.. Nemají vůbec podezření, že bychom lhali o našem vztahu. /Ale polibek na rty bych si nechala líbit../ Souhlasím. *Usměje se. Vyjdou ze sálu dříve, než se stane to nedorozumění a zamíří do komnaty jednoho z nich.*

*Je jí jasné, že ji bude bránit, proto se krotí a raději do sebe nechá od Bey kopat. Je na to zvyklá.* Ještě aby ne. *Utrousí krátce. Nechce provokovat ještě Claudii, na to ji má ráda až dost.* Promiň, nechtěla jsem se tě nějak dotknout. Jen jsem se chtěla ujistit, že to bude v pohodě. Alespoň v rámci možností. *Prohodí rezignovaně. Začíná být trochu unavená. Možná to vážně nebyl dobrý nápad se jim vměšovat do konverzace. Příště bude opatrnější a půjde třeba za bratrem, kdyby se rozhodl konečně tak přijít.* Dobrý, do komnaty ještě trefím. Ale jo, pomoc ze šatů by se hodila i za střízliva. A děláš, jako bych to někdy přehnala. Možná piju pod svoje možnosti, ale zase nechci nikoho ohodit, kdyby mi bylo špatně. *Pokrčí nad tím rameny. Nikdy se jí to snad nestane. Ani v jednom případě. Asi by to její žaludek neunesl. Nerada moc pije a kdyby stropila nějakou scénu, raději by odešla z paláce, než aby to od všech poslouchala.* /Ach jo, co to dělám? Budu se od ní držet dál. Takto to nejde a na toto nemám nervy. Bylo lepší, když jsme se nebavili./ *Začíná ji v hlavě drobná deprese, z toho, jak se zase nechala napálit. Kdyby byla víc uzavřená, kdyby se držela, nestalo by se to. Hluk skoro nevnímá, jen vidí proudící dav a i to, jak Clau a Bea pospíchají. Jí se ale nechce, jde spíše volným krokem, zraněně, s hlavou skloněnou. Nemá cenu pospíchat, nechce se s lidmi tlačit. A co, kdyby dostala zásah od nějakého rebela, nebylo by to poprvé.*

*Pozerá stále na Jackie.* Tak to rozhodne, ale dúfam, že budú aj nejaké akcie, kde sa môžeme obliecť aj inak ako do dlhých šiat. *Zasmeje sa, no potom uvidí ako partia strážnikov zaďebňuje okná.* Čo sa to deje? *Opýta sa Jackie, sledujúc celú situáciu. Keď sa však ukáže, že je to len nedorozumenie, nadvihne obočie.* Nemali by byť lepšie vytrénovaní? Akože dobre, môže sa to stať komukoľvek, ale nechcela by tom teraz byť v ich koži a vysvetľovať to pred kráľom, i keď ho poznám len z obrazov a televízie. *Pokrúti hlavou, celé sa jej to nepáči, ale tak vie, že pomýliť sa môže ktokoľvek.* Ale našťastie sa všetko vyriešilo, takže je to v poriadku. Nič nám nehrozí, aspoň teraz rozhodne nie.* Usmeje sa na Jackie, je pokojnejšia, dúfa totiž, že v paláci nezažijú veľa útokov.* /Veď nás tu musia dobre strážiť, keď je tu celá kráľovská rodina a veľké množstvo zahraničných hostí./ *Povie si sama pre seba, predpokladá, že palác je teraz najviac strážené miesto v celej krajine.*

Přesně tak, tudíž bys mě měla nechat naživu. *Podotkne velice ochotně, přeci jen právě vyjednává o svém životě, i když z legrace. Nečeká, že se Lia zapojí do hravého flirtování, ale když to udělá, neodolá, aby ji neškádlil zpět, ačkoliv má pocit, že mu kvůli tomu začalo být i horko.* /Chtěl bych s tebou dělat všechno./ To je dost možností. Budeme na nich muset postupně zapracovat. *Nadhodí a raději ji vezme na parket, kde už je nikdo snad neuslyší, a tak unikne těmto mučivým poznámkám.* Nevsázím se, když vím, že je velká šance, že prohraju, budeš tu sázku muset vymyslet na něco jiného, teď když vím, jak jsi dobrá herečka. *Usměje se pobaveně a pokroutí hlavou. Ona však pokračuje ve škádlení. A tak jí to přeci musí oplatit? Vždyť jde jen o tom, aby je ostatní viděli. Ne o to, jak zoufale by si přál ji líbat, všude.* Tak to bychom je měli příště zopakovat, když jsme jimi pohoršili společnost a podpořili naše představení, že? /S takovou ze zoufalství skočím z okna./ *Napadne ho. Ale popravdě si to vážně dělá sám. To ho však nezbavuje frustrace, spíš naopak. Už se mu tu nechce zůstávat, plesy nikdy nebyly oblíbenými akcemi, tudíž rozhodně dá přednost polehávání u filmové série, kterou minule rozkoukali. Místo toho, aby jí teď nabídl rámě, vezme ji za ruku, když opouští sál. Pustí ji až před komnatou. Popravdě ho to vlastně mrzí.* /Tuhle hru nemůžeš vyhrát./ *Měl by z tohohle falešného vztahu vycouvat dřív, než dá najevo, že v něm žádná faleš z jeho strany není.* /Ale ne dnes./

*Nad posledním rýpnutím její sestry se ještě naposledy zasměje a zakroutí nevěřícně hlavou. Koneckonců je ale i tak za jejich popichování se ráda, protože je alepsoň sranda a je to originálnější vyznávání sourozenecké lásky.* Tak bychom si zahráli všichni na trochu hlasitější "tichou poštu". Tak by to šlo hned a věděli by to všichni, proč se otáčí. *Zasměje se pobaveně, možná trochu i sama nad sebou a nad tím, co za blbost to zase vymyslela.* Jo, to zní skvěle, sestřičko. Předem ti přeju dobrou chuť. *Úšklíbne se pobaveně.* Není to tak, že bych si myslela, že na to musím být sama. Vím, že tu pro mě všichni z rodiny jste a já si toho vážně vážím, jen toho máme všichni v poslední době až až, není rozumné, abych někomu přidávala starosti jen kvůli mému zasnoubení.. Navíc to zatím není tak hrozný, ještě se to může zlepšit.. Hlavně, aby se teď vyřídilo to zasnoubení mezi Daph a tím šmejdem, nepamatuji si jméno. *Pronese upřímně.* Ake děkuji ti za starost, jsi skvělá sestra. *Usměje se vděčně a stiskne Bee ruku.* To teda doufám, protože mě zpochybňovat nemá takový smysl, víš? *Usměje se nevinně a mrkne na ní.* Klidně můžu Lunu vyměnit, kdyby se to vážně nedalo snést, nechci, aby ses kdyžtak zbytečně nervovala, jo? *Řekne starostlivě. Nelíbí se jí vylíčení toho, jaký vztah mezi nimi je. K velké náhodě se u nich brzy i Luna objeví, avšak co se jí vůbec nelíbí, je ironický tón, kterým mluví k Bee, proto se jí rychle a intenzivně zastane.* Pokud ti to udělá radost, klidně ti to napíšu i písemně. *Zamručí. Následný postoj Bey k Luně ji však ale zarazí natolik, že si ani nevšimne toho, že Luna zareagovala na její odpověď k zasnoubení.* /Zdá se mi to, nebo s ní Bea flirtuje?/ *Optá se, avšak když zaslechne ze strany její sestry, že by druhé dívce pomohla i ze šatů, párkrát zamrká.* /Ok, nezdá./ Tohle je matoucí. *Poznamená jen tak mimochodem zmateně. Když však ale zaslechne nějaký povyk a uvidí, jak se lidi někam ženou, na poznámku Bey rychle pokýve hlavou. Položí ji zlehka ruku doprostřed zad a jemně ji i popostrkuje, aby byla alepsoň trochu před ní, nechce, aby se její sestře něco stalo.* Luno, jdeš? *Vyhrkne ještě rychle, při cestě do úkrytu.*

* Chce vedieť čo, sa deje. Nebojí sa len je plná adrenalínu a kľudne by sa pridala ku strážcom aby, im pomohla pri boji. Smrť už takmer okúsila, keď sa pred rokom aj pol snažila brániť matku pred jej drahým nevlastným oteckom. Tá spomienka jej v hlave si znova nájde cestu ako, jej pripomenúť tú noc. A na chvíľu musí spomaliť aby, premohla strach a pokračovala cestou do úkrytu. Dobehne ju však Artemis a Purity a všimne si to krivkanie Purity. Zazrie jej holé nohy a pozrie sa za seba do miestnosti.* Čo máš z nohou? * Spýta sa a pozrie sa na Artemis. Neváha okamžite sa postaví na druhú stranu a Purity chytí okolo pásu. Pričom zoberie na seba viac jej váhy. Aby si Artemis mohla chvíľu vydýchnuť snažiac sa čo, najrýchlejšia sa skryť.*

V tom případě to chápu. *Zasměje se.* Kávu taky piju, v práci jsem ji hodně pila, také nějaké tři hrnky, jelikož jsem se rychle unavila. *Vysvětlí s úsměvem a pokrčí rameny.* Ale mám hodně ráda i čaje. Třeba černý čaj s mlékem, to nepije každý, ale mně to hrozně chutná. Ochutnal jste to nekdy? *Optá se s úsměvem.* Jde to vidět.. A baví vás to, i když je to pro vás asi povinnost, umět tančit? *Optá se. Sama se diví, že i teď tancuje takhle dobře. Kdyby ji nebolela chodidla kvůli podpatkům, jelikož na ně není zvyklá, neví, že je na sobě má, jak se v nich naučila chodit. Chce mu odpovědět na to, jak se má ona, ale místo toho se místnosti rozšíří povyk, utichne hudba a vše začne být zmatené. Proto ji dojde, že by se měli dostat do bezpečí, proto se i s Aaronem rozběhne do úkrytu, ale přijde na ni záchvat, proto se natáhne pro inhalátor, který ji upadne, stejně jako ona, dokud ji nezvedne Aaron. Na jeho slova pouze pokýve rychle hlavou a převezme si inhalátor, který otevře a rychle se třikrát za sebou nadechne, načež to začne celé rozdýchávat. Ještě se jí dech uklidňuje, když ji Aaron posadí na postel v úkrytu.* Je to v pořádku, děkuju, že jste pomohl. *Zachraptí a podívá se na něj.* Podívejte se za rodinou, abyste mohl být klidný, že jsou všichni v pořádku. *Usměje se lehce. Myslí to dobře, ne z důvodu toho, aby ho nejak odehnala, jen ji je jasné, že se bude strachovat.*