Svatby v Katedrále

*Těší se, až si bude moct dělat ze svého bratra srandu, že už je tak starý na to, že se žení a kašle na ten fakt, že on je na tom stejně, jen svatbu má až příští týden. Na sobě má černý oblek, černou košili a modrou kravatu. Kvůli jeho dvojčeti si učesal a to pořádně, aby mu na svatbě nedělal ostudu. Dojde do katedrály a umístí se na své místo svědka. Celou dobu se nsaží tvářit jako andílek, protože nejde sám, ale a ním cupitají dvě lišky, které mají na sobě mašličky. JSou to i zvířata jeho bratra, nemohl je ne sem nevzít. Vždyť oba dva s liškami vyrůstali. Ještě dojde za Jacem a Eady, přičem bratra poplácá po zádech.* Klid, dýchej, uvolni se. Neuteče, je do tebe zamilovaná, kdyby utekla, ublíží tím i sobě, takže by nedávalo smysl, kdyby utekla. *Zazubí se na něj a otočí se na Eady.* Ty ho tady beztak plašíš. *Uchechtne se a zavrtí hlavou.*

*Nemůže uvěřit, že dnešní den opravdu nastal a jeden z jeho synů se bude ženit. Od toho, co Selekce začala už v hlavě připravoval různý cesty, jak by to zrušil, kdyby se přes to kluci přeci jen nepřenesli a žádnou dívku si zde nenašli. I tak se mu ale naplno uleví, až když uslyší jasné "ano". A jednoho se snad dočká za pár chvil. Dojde do katedrály, kde se svatba koná spolu se svou manželkou, u které doufá, že mu moc nepobrečí rameno a hned se vydá za svými dětmi a hlavně se soustředí na dnešního ženicha, který vypadá už od prvního pohledu zbytečně nervózní.* Jestli budeš zvracet, zkus mířit když už tak na kněze a ne nikoho z rodičů. Mě bys tim dost urazil a u Misty by sis asi moc nešplhnul, kdybys to hodil na ní nebo její rodiče. *Zazubí se na svého syna a pak si všimne i lišek, nad kterýma protočí očima.*

*Nervózně pochoduje po místnosti. Ani vojáci nepochodují tak dobře jako ona. Neví ani kolikrát stihla obejít místnost za tu dobu, co tu je. Zastaví až po dlouhé chvíli a to díky Angel. Nadechne se a vydechne jak jí řekne, ale k uklidnění jí to stejně moc nepomůže. Pak se pousměje.* Jo.. snad máš pravdu.* Vážně doufá, že ho u oltáře uvidí. Pak se uchechtne.*Když půjdu uličkou a uvidím ho tam skutečně stát, tak se k němu přiženu během vteřiny a za sebou potáhnu maximálně tátu. *Ten ji totiž odvede k oltáři.* A taky si myslím, že ty bys s nějakým mým odtáhnutím tam neměla problém. *Trochu ji popíchne a doufá, že za to neschytá ránu.* Neboj, čokoládovej dort sama miluju a je tam. *Řekne jí s úsměvem.*

*Na dnešek se neuvěřitelně těší, protože nedokáže uvěřit že její syn, kterému nehorázně dlouho trvalo uvědomit si, že je zamilovaný, má svatbu. Na sobě má tmavě modré šaty, které ji obepínají těhotenské bříško. Oranžové vlasy má zatočené a volně spuštěné na zádech. Do katedrály dojde se svým manželem a na tváři má stále úsměv. Chce se jí dojetím brečet už teď, ale to je vinou jejich hormonů. Když dojdou k Jacovi, poslouchá WYatta a u toho ho pobaveně šťouchne do ramene.* To jsou teda těšující řeši od otce. *Poví pobaveně a sama se s úsměvem otočí na Jace.* Ještě si vzpomínám na začátek Selekce, kdy jsi byl proti, byl jsi naštvaný a teď tady stojíš u oltáře. Jsem na tebe pyšná. *Usměje se na něj upřímným úsměvem od ucha k uchu.*

*má pocit, jakoby někdo schválně zastavil čas, jen aby mohl být déle nervózní, protože mu připadá, že tady stojí už věčnost a obřad měl už dávno začít. Nervózně si začne upravovat kravatu, díky čemuž docílí toho, že je nakřivo, a tak ji hned rychle spraví.* Ahoj. *pozdraví Eady a oplatí jí objetí, Musí se pobaveně usmát nad tím, jak je nadšená.* A co když ne? Třeba nepřijde. Nebo řekne ne. Nebo nastane apokalypsa a budeme v háji. *prohrábne si vlasy. Když pak uvidí Justice s liškama, sehne se, aby obě dvě podrbal za ušima.* Tím, že mluvíš o útěku mi moc nepomáháš, pitomče. *protočí očima,* Jo, plaší. Jinak Eadyyy. *otočí se s zazubením na svou sestřičku.* Doufám, žes nezapomněla na naší sázku. *v očích mu pobaveně zajiskří.* Nebudu zvracet. *ujistí tátu, když přijde a uchechtne se.* Nebo tys snad na svý svatbě zvracel? Máš s tím zkušenost, tak mě varuješ? Hodil jsi to na mámu? *popíchne ho a a zatváří se jako andílek.* Každej byl vždycky proti. *uchechtne se a otočí se na mámu.* Hlavně to tu pak nevytop slzama, mami, prosím.

*Chce trochu uklidnit Jace, takže se vydá k němu, aby mu během toho čekání na začátek obřadu dělala společnost. Obejme ho a usměje se na něj.* Neboj, přijde, řekne ti ano a za chvilku budete manželé. *Pak pobaveně potřese hlavou.* Jo jasně, najednou tu vypukne zombie apokalypsa, spadne sem meteorit a nakonec nás sežere T-REX.. nebo tebe č ji unese ET. *Řekne naoko vážným hlasem, ale má co dělat, aby se nerozesmála. Protočí očima nad Justicem.* Hele, já se hop snažím uklidnit. Je strašně nervózní a to ani nemá důvod k tomu být. Vždyť víš, jak jste se spolu bavili dneska ještě v chatu.*Podívá se zase na Jace. Tam šlo podle ní více než dobře poznat, že ho miluje a útěk fakt neplánuje.* No taak.. To mi přece neuděláš..*Nasadí prosebný výraz.*Originální způsob seznámení s rodiči toho druhého.*Uchechtne se nad představou, že by rodinu Misty ještě Jace pozvracel.*Hlavně nezapomeň.. že jsme to říkali.. *Zazubí se na něj. *

*Zastaví Misty v pochodování okolo místnosti, protože jinak by už prošoupala podlahu.* Určitě mam pravdu. *Zazubí se na ní a pak se zasměje po jejích dalších slovech. Tuší, že ona sama při cestě ke Cassiusovi bude sprintovat a překoná celosvětový rekord. I když hned potom bude poslouchat výtky o tom, že je těhotná a tak dále.* No tak vidíš. A on tam určitě stojí, to vim na sto procent, tak se uvolni rovnou. *Pokrčí rameny, protože je to dost jednoduché.* No vidíš. Tak žádnej problém mít nebudeš. *Zazubí se na ní a pak jí podá kytku a kývne hlavou k východu do sálu.* Hlavně klid, jo? Všechno bude v největším pořádku. *Ujistí jí ještě jednou a spokojeně se usměje nad tím, že už za chvíli bude Misty oficiálně patřit do její rodiny. Dost si jí oblíbila.* /Stejně jako za chvilku budeš na světě i ty, drobečku./ *Promluví v duchu ke svému, už dost velkému, břichu a pohladí se po něm.*

*Dojde i s liškama za Jacem a doufá, že aspoň ty lišky ho trochu povzbudí a odradí od toho, aby utekl nebo zkolaboval.* /Jsem hodnej bráška, to nejlepší dvojče pod sluncem./ Pořád pomáhám víc než Eady. *Uchechtne se a protočí očima.* Prostě nad žádným utěkem nemysli, ona přijde. *Ještě jednou ho poplácá po zádech na povzbuzení a pak pohled otočí na tátu a zase na Jace.* Jestli budeš zvracet, tak se hlavně neotáčej a vážně to hoď na kněze. Nebo na tátu. *Zazubí se na tátu a neunikne mu ani jeho protočení očima, což nemůže samozřejmě nemůže nechat být.* Hele, ty lišky jsou vycvičený, takže nikoho nepokoušou. Možná sežerou jídlo. *POkrčí rameny a pak se zase uchechtne.* Že ses tati nikdy nepochlubil, že jsi zvracel na vaší svatbě. *Podotkne pobaveně.*

*Zastaví se a konečně se nadechne a vydechne.* To se lehce řekne, ale těžce udělá.*Namítne, když jen tak řekne, aby se uvolnila.*Však počkej až se budeš vdávat ty.. To brzy poznáš sama. *Usměje se na ni. Ujistí jí, že čokoládový dort tam je, protože sama ho má taky dost ráda. A uchechtne se.*Vezme si květinu a podívá se ke dveřím.* Děkuju. *Obejme Angel, trochu neohrabaně, kvůli jejímu břichu a vděčně se na ni usměje, docela ji uklidnila. Vyjde ven, kde na ni čeká už táta, který jí má odvést k oltáři. Dojde ke vchodu před katedrálu, odkud se za chvilku ozve hudba a dveře se otevřou. Společně s tátou a družičkama, vejde do sálu. Pohled jí hned padne k oltáři, kde skutečně stojí Jace. Najednou jako by z ní spadl velký kámen a na tváři se jí objeví velký úsměv. Kdyby nebylo jejího táty, už by k němu sprintovala, ale kvůli němu se snaží jít normálním tempem chůze. Když se zastaví před oltářem, dá tátovi pusu na tvář a poté vezme Jace za ruku. Květinu, aby ji nemusela držet během obřadu dá své sestře. Prvně se podívá na kněze, ale pak má oči už jen pro Jace. Kněz začne takové ty klasické věci, což ani moc nevnímá.*

Já na nikoho nezvracel. *Protočí očima.* Ale Jace vypadá, že bude. *Pokrčí rameny.* Jinak na Des prosimtě taky ne. Ta byla spolu s vaší mámou asi jediná normální v mý Selekci. *Uchechtne se a pak probodne pohledem Justice, když slyší, jak navádí Jace, aby to hodil na něj.* Nebuď drzej. *Varuje ho, ale na tváři mu hraje pobavený úsměv.* Ty lišky tu nemaj co dělat. Tohle je katedrála. Jestli je kněz vyhodí, nebudu je zachraňovat. *Ujistí ho rovnou a když pak začne hrát hudba ještě poplácá Jace po zádech.* Bude to v pohodě, hlavně klid. *Ujistí ho a jde si spolu s Pol sednout na svoje místo.* Proč tak rychle vyrostli? *Zeptá se jí trochu zklamaně a položí jí ruku na břicho.* Nemůžu se jich dočkat.

*Dorazí do katedrály a sleduje svého syna, na kterého je strašně pyšná a u toho vzpomíná sama na ten den, kdy i ona tady měla svatbu.* Neboj, Jaci, nevytopím. Navíc za to nemůžu já, ale tvoji sourozenci. *Uchechtne se a mimoděk si položí ruce na břicho.* Na naší svatbě nikdo nezvracel a pokus se nezvracet i ty, Jaci.*Zasměje se a pak se musí pobaveně usmívat a protáčet očima nad dohadováním se mezi Jacem a Eady a Wyatta a Justice. Poté se odebere a s úsměvem si sedne vedle svého manžela.* Nemůžou být navždy děti, lásko. I tihle drobečci vyrostou. *Musí se ale usmát, když ji položí ruku na břicho, kde ho chytne za ruku. Pak už sleduje jak přihází MIsty a zase se nahne k Wyattovi.* Vybral si dobře. *Pronese šeptem, načež sleduje obřad, i když už netrpělivě čeká na důležité slovo jejího syna, aby to tad vážně mohla zatopit slzama, které se jí ale do očí derou už teď.*

Doufam. *zamumlá. Neví, co by dělal, kdyby Misty nepřišla nebo mu řekla ne. Rozpadl by se mu celý svět.* Ten meteorit ne, ten by zničil palác. *uchechtne se. Když pak dojde Justice i s liškama, oba dva svoje mazlíčky podrbe za ušima.* Ani jeden v tom zrovna nevynikáte. *pobaveně se usměje. Je rád, že se jeho sourozenci snaží, ale klidný bude až po obřadu.* To se ti lehko říká..* protočí očima a pak si vzpomene na jejich sázku s Eady.* Říká kdo? *uchechtne se.* Protože jsem ten nejlepší bráška na světě, tak pozměnim pravidla sázky. Nemusíš tancovat v tom kostýmu, ale týden budeš dělat cokoliv ti řeknu. Jkaože vážně cokoliv a bez řečí. Takže se z tebe stane takej můj maličkej sluha. *nevinně se na ní zazubí.* Nebo taky můžeš tancovat. *pokrčí ramney.* Hele, vzhledem k těm tvým blbým poznámkám ráno v chatu budeš první volbou ty. Ale zvracet nebudu. *zopakuje to ještě jednou a tetorkát trochu důrazněji* Vážně si myslíš, že bych zvracel na její mámu? *zeptá se už s trochou zoufalostí v hlase.* Ale ty lišky jsou naše. Maj co dělat kdekoliv kde jsme. *zazubí se na tátu,* Nojo furt..*protočí očima, když Eady řekne, že mu to říkali.* Díky. *prohodí ještě rychle k tátovi a následně už začne hrát hudba a on se soustředí jen na dveře, kterými by každou chvilkou měla přijít Misty. Když se tak stane, na tváři se mu objeví úsměv a má pocit, jakoby tu byla jen ona a nikdo další. V těch šatech mu přijde nádherná. Chytne jí za ruku a lehce stiskne.* Vypadáš nádherně.*prohodí k ní tišším hlasem a oči má jen pro ni. Pořádně nevnímá slova kněze, dokud tedy nepoloží tu zásadní otázku, jestli si Misty bere za ženu. Bez rozmýšlení odpoví v momentě, kdy kněz domluví.* Ano, beru. *když se pak kněz zeptá na tu samou otázku Misty, v očích se mu objeví trocha nervozity a obav a doufá, že neuslyší zápornou odpověď.*

*Je skutečně Angel vděčná, protože díky ní se trochu více uklidnila. Ale pořád určitou nervozitu pociťuje. Úplně klidná bude až poté, co si s Jacem řeknou ano a ona bude vědět, že neutekl. Nakonec dojde před vchod do katedrály, odkud se ozve hudba. Projít uličkou, aniž by sprintovala je dost těžké, protože tam Jace u oltáře skutečně uvidí stát. Cestou se podívá na svou mámu a bratra a usměje se na ně. Tátovi věnuje polibek na tvář a následně vezme svého snoubence a brzy manžela za ruku.* Děkuju, ty taky. Dokonce jsi se učesal.. *Popíchne ho tichým hlasem a pousměje se. Většinou mu totiž vlasy trčí do všech světových stran.* Dívá se se zamilovaným úsměvem na něj. Ani nevnímá těch několik dalších hostů, které se na ně dívají. Jako by tu byl jen on. Slova kněze neposlouchá, dokud tedy Jacovi nepoloží otázku, zda si ji bere. Na chvilku jako by zatají dech ale když odpoví kladně, šťastně se usměje. * Ano, beru. *Odpoví bez zaváhání, když je jí položena otázka, zda si jeho bere za muže. Když je kněz prohlásí za muže a ženu a vyzve je, aby se políbili, neváhá ani vteřinu a udělá to.*

*Uchechtne se.*Vážně se nemáš čeho bát.*zopakuje mu to a protočí očima nad svým druhým bratrem.*A to můžeš vědět jak? Byl jsi tu před tím? Víš co jsem mu řekla? Ne, tak vidíš. Nemůžeš vědět, jestli pomáháš více nebo méně než já a já se ho vážně snažila uklidnit a říct mu, že sem určitě nespadne meteor, nesežere hop Godzilla ani nic podobnýho, co si beztak představoval.*Udělá na Jace psí oči, protože se jí tančit tak jak by měla vážně nechce. Povzdechne si.*Dobře.. budu dneska dělat to, co mi řekneš. *Souhlasí s tím.*/Lepší než se takhle ztrapnit../* Jen mlčí a nechá je, aby si vyjasnili kdo zvracel, kdo nezvracel, kdo zvracet bude a na koho to má hodit. Jen tiše doufá, že to v případě, že by na to vážně došlo neschytá ona.*/Když tak Justice, prosím../* Když už má začít obřad, sedne si na svoje místo, vedle rodičů. Nadšeně to celé sleduje a když se kněz konečně zeptá, zda si jeden druhého berou a oba odpoví kladně má co dělat, aby nadšením nevyjekla. Až když je vyzve aby se políbili, začne společně s ostatními tleskat.* Vánoční zázraaak.

*I když se tomu dá jen těžko věřit, nedávno se oženil její první bratr a dneska se žení i druhý. Je z toho nadšená. Celý den má velký úsměv na tváři.*/Rychle, rychle, než si to Chels rozmyslí ještě.. /*Když viděla, co za fotky posílali do rodinného chatu, protáčela očima a připravovala se na chytání zdrhající nevěsty. Na sobě má dneska červené šaty, zdobené, které jsou vepředu kratší, jak vzadu. Má k nim i sladěné lodičky. Nehty má nalakované taktéž v červené barvě. Líčení je jen jemné a doplňuje ho rtěnka na rtech, která je červená. Vlasy má i trochu natočené a má je v takovém ozdobném.. asi culíku? Jako šperky zvolila jednoduchý stříbrný set náušnic a náhrdelníku. Když dojde do katedrály, rozhlídne se po Justicovi, kterého ale nevidí, takže se zamračí.*/Jestli se rozhodl zdrhnout, stejně ho najdu a sem dovleču.. Ať si mě nepřeje, jestli se tu do deseti minut neobjeví./

*Čeká ji její svatba. Když byly zásnuby, myslela si, že asi víc nervózní být vážně nemůže. Mýlila se. Nemá ani důvod být nervózní, proč by Justice utíkal od oltáře, když už ji požádal o ruku? Stejně se té nervozity jen tak nezbaví. Vzpomněla si, jaké fotky dneska posílali ostatní do Schreave chatu. Sama pro sebe se pousměje, rozhodně si to nerozmyslela a stále si ho chce vzít. Čím déle ale tady bude postávat, tím ta její nervozita bude horší. Už si vážně přeje, aby se mohla vydat uličkou k oltáři. Na sobě má krásné bílé svatební šaty, vršek je zdobený krajkou, stejně jako průhledné rukávy a spodek sukně. I když bílé lodičky nejsou ani vidět, tak na nich také nechybí zdobení. Vlasy má v jednodušším drdolu se sponou a pár pramínků ji volně visí kolem obličeje. Líčení má jednodušší a světlé, stejně tak jako nehty. Nechybí ji ani svatební kytice, kerou nervózně svírá v rukou.*

*I když dneska četl zprávu Chels, že utíkat nebude, pořád má strach, že nedojde nebo řekne ne, prostě že si to rozmyslí. Nečekal by, že bude takhle nervozní a teď konečně chápe svého bratra, který vypadal, že si vyzvrací vnitřnosti, jelikož teď se tak cítí i on sám. Na sobě má tmavě modrý oblek, bílou košili a černou kravatu, vlasy má řádně  a pečlivě učesané. Dokonce i tu kravatu má zavázanou správně, i když právě díky ní mu to trvá, jelikož mu trvalo si ji zavázat.Teď už spěchá do katedrály a ani ho nepřekvapuje, že tam už vidí Eady. Postaví se už na místo u oltáře a na Eady se nervozně koukne a pousměje se.* Neviděla si Chels? Je tam? Neutekla? *Vysype na ní plno otázek a pohled upře na dveře, ze kterých by měla vyjít.*

*Dojde do katedrály, kde se oženil Jace před pár dny a dneska to stejné čeká Justice. Překvapuje ji, že tu ještě není a v duchu začne připravovat plán, jak ho najde, sváže a odtáhne ho sem. Už chce jít pro lano, když se tu najednou objeví. A to ani neví, jaké má štěstí, že se sem už uráčil přijít. Dojde k němu a usměje se na něj.* Neboj, sice jsem ji neviděla, ale určitě neutekla. Miluje tě. I po tom, co se dneska posílalo do rodinného chatu. *Uchechtne se nad tou vzpomínkou. Obejme ho, aby se uklidnil. *Určitě sem přijde, vezmete se a budete šťastní, neboj. *Pak se odtáhne a poodstoupí. * Vidíš před půlrokem by neřekl, že tu budeš teď stát, zamilovaný až po uši a nervózně čekat na lásku svýho života, co? *Zazubí se na něj.*Musela jsem tě prostě popíchnout. Jinak jsem moc ráda, že jsi šťastný.

*Vzpomíná na to, jak byla ona nervózní, když se vdávala a doufá, že Chels je na tom lépe. Jde vidět, že se s Justicem milují a určitě ani jeden z nich útěk neplánuje. Taky by to stejně bylo na nic, protože Angel nebo Eadlyn by je brzy našli a ještě je sem dotáhli svázaný v řetězech. A Justic asi nepotřebuje vidět jak je sem Chels táhnuta a nebo naopak. Na sebe si dneska vzala jednoduché modré šaty, bez ramínek, které jsou dlouhé přesně k jejich kolenům. Lodičky má ve stejné barvě, modré a jsou na vysokém podpatku. Jako jediný šperk zvolila náušnice, které jsou stříbrno-modré, takže to krásně ladí. Líčení je, jak je u ní zvykem, jen jemné, béžové. A ve stejné béžové barvě má nalakované i nehty. Své blond vlasy si nechala vzadu sepnout. Je to poměrně jednoduchý účes, no jí se dost líbí. Do katedrály jde společně s Jacem. Na tváři má přitom velký úsměv.* Doufám, že ti dva nejsou moc nervózní a nevyšilují. Provaz, abych je tam případně svázala a dotáhla k oltáři jsem si jaksi zapomněla.

*Dojde nervózně do katedrály a už by nejradši viděl Chels jen aby si byl jistý, že tam je. A taky aby to už měl za sebou. Pak se koulne na Eady a a ni ho nepřekvapí, že tam už je.* Snad máš pravdu... A jestli nemáš, tak to jako první schytáš ty. *Stáhne obočí a nervózně začne přešlapovat. Obejmutí ho překvapí, ale s menším úsměvem ho oplatí.* Před půlrokem bych se ti vysmál, kdybys mi tohle řekla. *Uchechtne se a zavrtí nad tím hlavou. Vážně nečekal, že by ted stál u oltáře a čekal na lásku svýho života, na dívku, která ho dělá šťastnou.* Díky, Eady. *Uchechtne se a podívá se zase na ty dveře.* Proč už nepřijde, nemůže už přijít? *Podívá se trochu zoufale a stále nervózně na svou sestru.*

*Dneska má svatbu jeho bratr a on se těší, až ho tam uvidí stát celého vynervovaného a konečně se on bude moct smát jemu a ne naopak. Na sobě má klasický černý oblek, bílou košili a tmavě modrou kravatu, kterou zvolil schválně, aby ladila s šaty Misty, se kterou kráčí ruku v ruce směrem ke katedrále. Stejně jako minule Justice, ani on nezapomněl vzít lišky, které mají kolem krku uvázané provizorní motýlky. * Rozhodně jsou nervózní a vyšilují. Nedivil bych se, kdyby tam Justice šílel z nervozity. *uchechtne se. Jeho bráška je úplně stejný jako on, takže moc dobře ví, jak se cítí.* Ale svázat ho klidně můžeme hned po obřadu. Jako trest za ty fotky. Ještě ho šoupneme k těhotné Angie a netěhotné Eady.. to bude dostatečný trest. *řekne, pyšný na svůj geniální nápad. Když dojdou do katedrály, zamíří hned k oltáři a pustí obě lišky.* Tentokrát vypadáš že budeš zvracet ty, bráško. *Popíchne ho.* Hlavně ne na mě, Misty, Chels a její rodiče.

*Společně se svým už manželem, je pořád zvláštní jej takhle oslovovat. Má pořád pocit, jako by to byl všechno jen krásný se. Občas se musí sama dokonce štípnout, aby se ujistila, že je to všechno skutečné. * Stejně jako ty. *Jeho sestry jí samozřejmě nezapomněly zmínit, jak nervózní byl. Prakticky stejně jak ona. * Ty fotky, ale byly dobrý! Ještě by se mohlo něco dalšího takového poslat. Ráda bych tvých podobných fotek viděla víc. *Zazubí se na něj. Jemu se nelíbilo, že to posílali, ale ona se tomu v jejich komnatě smála.* /Díky bohu, že v tom chatu ale není moje sestra../* Ta by ochotně taky něco poslala a pak by se asi propadla do země hanbou.* Ahoj.*Pozdraví oba dva Schreave sourozence, kteří už v katedrále jsou.* Pokaždý mě dostane ta vaše vzájemná bratrská podpora. *Pobaveně potřese hlavou.*

*V katedrál je jako první z jejich rodiny. Doufá, že se tu brzy objeví aspoň Justice, když je to taky jeho svatba. MÁ štěstí, že se tak stane, protože se jej už chtěla vydat hledat.* Určitě mám. *Uchechtne se.* Justici.. Miluje tě, kdyby si tě vzít nechtěla, neřekla by ti ani "ano" při zásnubách. Takže klid. A žádný zprávy o utíkající nevěstě jsme neslyšela. Jinak bych ji už naháněla, neboj. *Obejme jej, aby se trochu uklidnil.* Jo, to je mi jasný. /Ale já říkala, že se zamiluješ.. A stejně tak i Jace./*Dodá pro sebe v duchu.* Nemáš zač. *Usměje se na něj.* Do začátku obřadu ještě nějaký ten čas zbývá. No taak.. Nádech, výdech.. Pokud se tu zhroutíš a budeš muset na ošetřovnu, ještě více se to protáhne. *Otočí se na Jace a při pohledu na lišky s motýlky se pobaveně uchechtne.* Díky, že na mě taky myslíš, bráško. *Odfrkne si, když její jméno v seznamu těch, které Justice nemá pozvracet není.*

*Když dojde do katedrály, pohled mu padne na Eady, na kterou se pousměje.* No jo pořád. Ale ty bys byla taky takhle nervózní. *Zamumlá a pak se zase uchechtne.* Vždyť dýchám. víc už dýchat neumím. *Postěžuje si a když uslyší o ošetřovně, zamračí se.* S ošetřovnou dej pokoj. Tam jsme byl dost dlouho a naležel jsem si tam na celej život. Pohled potom otočí na Jace a Misty, na které se také usměje.* Ahoj. *Pozdraví také Misty a na lišky se zazubí a podrbe je na hlavě.* Stejně jsme ten hezčí bratr. *Zazubí se na ni a pohled otočí na Jace.* Nebudu zvracet. Když tak to hodím na tebe, kdyby jo. *Pokrčí rameny a zase nervózně přešlápne.* To je hrozný, proč musí být člověk v tak strašných nervech. *Postěžuje si a prohrabne si vlasy.*