Palácová mučírna

*Pochybuje, že to Zach pochopí. Minimálně ne teď, takže už se ani nesnaží něco namítat a dál se mu to snažit vysvětlit. Místo toho se snaží co nejvíc to jde ignorovat jejich vraždění se pohledem. Ví, že to se jí taky nijak zastavit nepodaří, takže se o to ani nesnaží.* Klid. Nejsem blbá. Tys dostal šanci udělat mu, co chceš, teď je řada na mě. *Nelíbí se jí, že jí takhle zastavil. Měla to vymyšlené a Zach už souhlasil s tím, že na léčení půjde, dokud se do toho Nick nezačal míchat. Na jednu stranu ho chápe a na druhou chce, aby on pochopil jí. Je pro ní důležitý, aby s tím Zach opravdu souhlasil a ona se nemusela bát, kdy jí znovu najde a celé tohle se bude opakovat. Teď musí jet druhé kolo přesvědčování, pro které zvolí mírný postup bez vyhrožování a přikáže stráži, aby Zachovi sundali tu botu. Samotné se jí stáhne a trochu i zvedne žaludek, když vidí stav jeho nohy a tu krev. Začne mu nohu umývat vodou a zašklebí se, když vidí ta místa, kudy ostny z boty projely kůží.* Děkuju. *Zvedne k němu pohled a pousměje se.* Ošetří ti to, neboj. *Vymáchá znovu hadr a zase se soustředí na omývání krve.* Věř mi, bude takhle líp nám oběma. I tobě tam bude dobře. Není lepší zkusit mít normální život, než jít na popravu? *Nejradši by byla, kdyby to udělal i pro sebe, ne jenom pro ní a toho se teď snaží docílit. Když má krev umytou, kýbl odloží stranou a vezme kapesníky a obvaz.* Bude to trošku bolet, ale zastaví to krvácení. *Oznámí mu opatrně a kapesníky mu přiloží na rány, aby vytvořily provizorní verzi tlakového obvazu a pak mu lýtko omotá obinadlem. Když má hotovo, postaví se a trochu klopýtne, protože se jí zamotá hlava. Zhluboka se nadechne, aby rozehnala černo před očima a podívá se na Nicka.* Půjdeme? *Zeptá se ho. Chtěl ho mučit, to už udělal a nepředpokládá, že tu chce strávit zbytek noci jen tak. Nechce, aby Zachovi ublížil ještě víc.*

NIkomu jsem neublížil. *Zazvrčí na Nicka a probodne ho pohledem, že v jeho pohledu už je tak tisíckrát probodnutý skrz naskrz. Rozhodně by ho tak viděl radši, než aby ho viděl tady, jak tady stojí, zatímco on sedí přivázaný. Potom už oho má plné zuby, je unavený, jak pschicky a fyzicky, mučení člověka docel přece jen výtíží po bou stránkách, obzlášť když je člověk ten, koho mučí. Překvapeně se na Maddie dívá, zatímco mu otírá nohu a ošetřuj mu to.* Normální život? *Zopakuje po ní s úšklebkem na tváři.* Bez tebe to normální žuvot nebude, Maddie. *Zamumlá a probodne pohledem tenotkrát ji. Největší mučení pro něj na tom všem je to, že ho Maddie ničí tím co říká. Chce ji vidět. Necche být od ní odloučený. Ale hádá, že i kdyby nekývl s léčením, stejně ho někdo bude hlídat nebo ho stejně pošlou na smrt. Bolestí zkřiví obličej a jen kývne hlavou místo poděkování. Jakmile ale řekne Nickovi, jestli už půjdou, bolestně se na ni zas podívá. Znovu zaškube rukama,a by se ji mohl dotknout, ale to je zcela zbytečný, když má ruce svázané vzadu* Pusťte mě! Chchi se jí dotknout! Na posled! *Začne docela nepříčetně řvát a kdyby ho nechytli strážci, asi by byl schopýn za Maddie odkákat s žídlí.* PUsťte mě naposled za ní! *Zařve, ale to se zrovna bouchne do zmučené nohy, takže hned potom zařve bolestí jak nemocné zvíře.* Mám tě rád Maddie. I když nebudu u tebe, vždycky si tě najdu a vždycky budeš se mnou. *Není to jako výhružka, spíše nadějná slova od něj pro něj. Pak už bez námitek enchá, aby ho strážci odvedli zase do vězení a i když má nutkání se za Maddie otočit, pohled upírá na zem.*

To to do prdele nevidíš? Nevidíš, jakou má podváhu, protože nejí, jaký má kruhy pod očima, protože kvůli tobě nemůže spát nebo jak se jí při každým prudším pohybu motá hlava? Už jednou kvůli tobě málem umřela a teď k tomu tak nebylo daleko! Takže ublížil a ubližuješ, protože nic jinýho dělat neumíš. *vybouchne, protože ho jeho slova připravují o nervy. Je dost očividné, jak jí ublížil.* Neříkala jsi náhodou, že chceš jen hlídat, aby někdo nepřišel úhoně? Mohla jsi mi o tom říct dřív, třeba by to dopadlo jinak a vyšlo by ti to. *přeci jen by třeba aspoň věděl, že v tom barelu už nic nehoří a není to tak nebezpečné. Pak jen bez hnutí sleduje to, jak mu omyje nohu od krve a dělá všechno proto, aby zahnal to nutkání jí od něj odtáhnout. Když klopýtne, dá jí ruku kolem pasu a těžko říct, jestli spíše více starostlivě nebo majetnicky.* Půjdeme. *potvrdí jí, dneska už si tady užili dost. Ušklíbne se, když slyší Zachova slova. Teď se karty obrátili a bude trpět on. Následně už jen se svou bývalou snoubenkou odejde z mučírny.*

Nech toho, nikam to nevede. *Šeptne směrem k Nickovi prosebně, protože tím, že na sebe takhle budou řvát a vraždit se pohledy, nic nezmůžou. A ač je Nickaise obrovský paličák, doufá, že teď se projeví jako ten moudřejší a vážně toho nechá.* Jak jsem zjistila, tak to stejně nijak nezabralo. Mohl bych mu urvat všechny končetiny a stejně by nesouhlasil. Jestli sis toho nevšiml ty, tak já ano a tak nějak nebyl čas tě zasvětit do jinýho plánu. Co třeba projevit aspoň trochu důvěry? Takhle mám akorát tak pocit, že mě vidíš jako nějakýho magora a nejradši bys mě někam zavřel taky. *Vychrlí na něj šeptem co nejrychleji to jde a zamračí se u toho. Na jednu stranu ho chápe a na druhou by ráda ona nějaké pochopení od něj. Pak se vydá Zachovi ošetřit aspoň provizorně tu nohu a u toho na něj mírně a konejšivě mluví.* Právě, že bude. Oni ti to tam ukážou. Naučí tě, jak žít pro sebe. To bys měl totiž udělat, Zachu. To pro tebe bude nejlepší. A i pro mě. *Zvedne k němu pohled a pak se postaví a trochu se jí zamotá hlava.* Jsem v pohodě. *Ujistí Nicka a zeptá se ho, jestli už půjdou. Překvapeně se podívá na Zacha, když sebou začne škubat a stáhne starostlivě obočí. Sundá si Nickovu ruku z pasu, aby jí u sebe nedržel a ona mohla ještě dojít k němu. Je jí ho hrozně moc líto.* Klid, klid. Všechno bude dobrý. *Ujistí ho a vezme do rukou jeho obličej. Chtěl poslední dotyk, má ho mít. Jestli pro něj může něco udělat za to, že jí ukázal, co je to láska, že se stal její první láskou a ukázal jí to kouzlo vztahu bez ohledu na to špatné, co se potom stalo, dá mu aspoň pořádné sbohem. Mluví na něj konejšivě, jako kdyby se snažila utěšit dítě, které si právě odřelo koleno a brečí kvůli tomu.* Budu se mít dobře, slibuju. A ty taky. Nechtěla bych po tobě, abys tam šel, kdyby to pro tebe nemělo být to nejlepší. Víš to? Bude to v pořádku. Všechno jednou končí. Takhle končí náš vztah. Ale to neznamená, že končí život. My dva spolu nikdy nebyli předurčený ke šťastnýmu konci. A aby si ho každý z nás mohl najít, musí se naše cesty rozejít. Nech mě jít za mým šťastným koncem a já nechám tebe jít za tím tvým. Ale to neznamená, že bys pro mě byl nic. Vždyť to ty jsi byl první, koho jsem kdy milovala. První, koho jsem políbila. To ty jsi mi ukázal, jaký to je mít s někým opravdový vztah. A to je něco, co ti nikdo nevezme. Takhle se mnou zůstaneš už napořád, víš? A já ti za to děkuju. *Pousměje se na něj a palci ho lehce po tvářích pohladí. Samotné jí vstoupí do očí trochu slzy. A i když ví, že se to Nickovi za mák nelíbí už teď, i tak se k Zachovi sehne a lehce ho políbí na čelo.* Sbohem. *Zašeptá a pak se zase narovná a podívá se na strážce.* Až odejdeme, tak ho rozvažte. Vemte ho na ošetřovnu a dohlídněte na to, že se o něj postarají. Až to doktoři uznají za vhodné, dopravíte ho sem. *Podá mu lísteček s adresou psychiatrické léčebny, kterou sama našla a zajistila tam Zachovi místo. Jedná se o dost luxusní léčebnu, u které je přesvědčená, že se tam bude mít dobře. Až potom se s Nickem vydá pryč. Když se na něj podívá, nejradši by nasadila omluvný pohled, ale nelituje toho, co udělala.* Musela jsem, jinak to nešlo. *Šeptne potichu, zatímco si setře slzy z očí a pokusí se za životním obdobím ovlivněným Zachem udělat obrovskou tlustou čáru.*

*Má toho dneska fakt dost. Absolutně nechápe, co to do něj vjelo. Sám jí napsal a ještě byl milej.* /Jako vážně? Co to kurva??/ *Ani nedokáže pořádně dokončit myšlenku, ale zdemolovaná komnata mluví za vše. Už tam neměl co k ničení, a tak se vydal do podzemí paláce. Slyšel o mučírně, kterou tady mají. Jeden stůl se mu povede převrhnout a rozsype se veškeré náčiní na něm na betonovou podlahu. Zařinčení aspoň na chvíli přehluší jeho myšlenky, ale není to víc než jedna sekunda. Pak je to zase zpátky. Nechce k Daphne nic cítit, nechce. Nechce zase spadnout do bolesti, která vede, když dá průchod citům. Ani se nevyzná v tom, co k ní cítí. Vezme jeden z nožů, aniž by vnímal, že je namočený v nějakém jedu a začne s ním kroužit v ruce. Sedí uprostřed tmavé místnosti, protože ani nerozsvicel, takže vidí jen obrysy objektů, které tu jsou. Točí si s nožem v ruce a špičkou nože se přitom zavrtává do bříška ukazováčku na druhé ruce.*

*Malou Opaline zrovna nakrmila, když se vzbudila z delšího spánku a dala ji k rodičům. Táta jí psal a přál si malou hodně vidět, nejraději by ji u sebe měli nonstop, to je jí jasné, tak se jim ji rozhodla na chvilku půjčit. Aspoň bude mít chvilku volno na sebe, no stejně bude devadesát devět procent času zírat do mobilu, protože kdyby se náhodou něco stalo, hned by jí rodiče volali. Má o malou strach..*/Táta a máma mají pět dětí.. S nimi je v bezpečí více než se mnou./*Povzdechne si v duchu. Pořád se bojí, že malé ublíží. Nemyslí si, že je dobrá máma a to jak jí to i Emmett rád říká ji znervózňuje ještě více. Dneska jí psal a.. byl zvláštní. Neví o co mu jde, ale hádá, že se prostě ožral. Sice to bylo ráno, ale u něj by se nedivila. Rozhodla se projít do zahrady, ale na chodbě vidí právě svého snoubence jak jde do části paláce, kde jsou věznice a hladomorny, nad čímž se podiví. Neví, proč by tam chtěl jít a tak se rozhodne ho sledovat.*/Ještě tam vezme nějakej jed, aby mi ho mohl přisypat do pití a otrávit mě./*Nepochybuje, že by se jí nejraději zbavil. Na chvilku ho ztratí, ale podle hluku ho nad v mučírně. Pootevře ji a tak dovnitř vpustí trochu světla z chodby. Zamračí se nad tím výjevem.* Zajímavé místo na trávení večera. *Podotkne. Ruce si založí na hrudi. Je tu docela chladno a ona jen v letních modrých šatech. K těm si vzala béžové baleríny a v té barvě má i makeup.* Po paláci se šušká, že sis to rozdal snad se všema komornými na všech místech, které by člověka napadli, ale tady jsem to skutečně nečekala.. Nicméně asi nebudu rušit.

*Sleduje otáčející se čepel nože v jeho prstě. Špička už je špinavá od krve, ale on stejně bolest nevnímá. Ani ve chvíli, kdy mu nůž drhne o kost a on cítí pálení v celé ruce. Jed mu postupně prostupuje rukou aniž by o tom vůbec věděl. Jakmile se otevřou dveře, v čepeli nože se odrazí prostor za ním a Daphne, která akorát vešla. Neotáčí se na ní, vlastně jenom pokračuje v otáčení nožem jako kdyby ho vůbec nevyrušila a nebyla tu.* To bych mohl říct i o tobě. *Přeci jen taky se tu jen tak večer objevila. Nepočítá s tím, že by ho sama od sebe hledala.* Vidíš tu teď někoho, s kym bych šukal? *Zeptá se jí a zastaví pohyb nožem tak, aby viděl její odraz.* Jsi tu jenom ty, takže teoreticky bych mohl ošukat tebe. *Pomalu se otočí a podívá se na ní, i když musí zamrkat kvůli světlu, kterému jeho oči najednou čelí.* Co tu děláš? *Nakloní hlavu mírně na stranu?*

*Rozhodne se Emmetta sledovat, protože vážně netuší, proč chodí do míst, kde jsou akorát cely pro vězně a mučírna, kde ho později i najde. Zamračí se nad tím jak tu sedí jen tak po tmě a ona mu ani nevidí do obličeje.* Nevím na koho tu můžeš čekat. *Pokrčí rameny. Přece kdyby si to tu s někým chtěl rozdat, klidně na tu dotyčnou může čekat. Uhne pohledem.* Já myslela, že jsme se domluvili, že následníka odnosím až za dva roky po svatbě. /Do té není jediný důvod, proč by ses mě chtěl a měl dotknout./ *To si dodá jen v duchu, říct to nahlas se jí nechce. Před ten chat dneska ráno byla odvážnější, ale je jednodušší něco psát do mobilu než to tomu druhému poté říct narovinu, z očí do očí.* Viděla jsem tě sem jít, tak jsem šla za tebou. Vím, že zde jsou jen cely a mučírna a zdálo se mi vážně zvláštní, že bys sem chtěl jít. * Nevěří mu a myslela si, že něco plánuje. Co ona ví, kterého zajatce by třeba mohl pustit, dát mu do ruky nůž a poslat na někoho z její rodiny nebo na ni samotnou. Všimne si něčeho v jeho ruce a když se na to zaměří dojde jí, že je to nůž, kterým si už očividně ublížil. Pozvedne obočí, vydá se k němu a nůž mu vezme.* Dobře.. co jako blázníš? Hele, jestli máš nějaký psychický problémy, zajdi si k psychiatrovi a neubližuj si. *Nemá Emmetta ráda, ale nůž by sebrala i tomu chlapovi, co ji znásilnil.*

Kdybych si sem někoho chtěl vzít, vezmu si sem tu holku rovnou. Nikdy na nikoho nečekam. *Poučí jí, i když jí to vlastně může být jedno a i když sám ví, že Daphne je momentálně výjimka. Čeká na její reakce a čeká na to, jestli se rozhodne ho do smrti nenávidět nebo v něm dál bude hledat světlo jako ještě před pár dny.* Víš, že dva se spolu můžou vyspat aniž by z toho bylo děcko? Mam tu ochranu, jestli ti jde čistě jenom o tohle. *Uchechtne se suše a otočí se obličejem k ní.* Takže mě sleduješ? A pak kdo z nás je ten špatnej, stalkerko. Jak dlouho a kde všude už jsi mě sledovala? *Přimhouří trochu oči a nakloní hlavu na stranu. Zamračí se, když mu vezme nůž a prudce vstane ze židle, takže se nad ní tyčí a jejich hrudníky se prakticky dotýkají.* Nechtěl jsem po tobě žádnou podělanou radu. Dej to sem. *Natáhne ruku, aby mu do ní mohla vrátit nůž a probodne jí u toho pohledem.* Proč jsi doopravdy tady? Proč jsi za mnou šla? *Zopakuje svojí otázku. Chce vědět, co se v ní odehrálo, když se rozhodla ho následovat.*

Hmm.. *Zamručí jen jako odpověď. Neví, o by mu na tohle měla jinak říct. Pak jí už vůbec nedává smysl, proč by měl být ze všech možných míst v paláci zrovna tady. Leda, že by skutečně něco proti ní a její rodině plánoval.* Jo, to vím.. Ale o tom jsme se spolu jaksi ještě nebavili a vždyť k tomu, abychom spolu spali není jedinej důvod. /On si najde milenku, která mu bude ve všem po vůli a nebude se s ním dohadovat raději./*A ona? O to s ním něco mít nestojí. Kdyby měla říct pravdu, trochu se i bojí.* Sledovala jsem tě.. ale jen dneska, nikdy jindy ne. *Jen tohle jí přijde podezřelé a divné. Vlastně k Emmettovi docela sedí, že si vysedává v mučírně, když se nad tím člověk tak zamyslí. Vezme mu z ruky nůž, kterým si ubližuješ a lekne se, když se tak najednou postaví, ale neuhne. Nechce, aby si myslel, že se ho bojí. Teda, aby si nemyslel, že se o bojí až tak moc. To, že jí nahání docela strach mu musí být jasný, ne? Chvilku zaváhá, přeskakuje pohledem z nože na Emmettovi ruku, nejistá, zda mu ho má dát nebo ne. Nakonec si jen povzdechne a nůž mu vrátí.*/Slíbila jsi, že ho budeš poslouchat../*To si musí dost připomínat. Dělá to kvůli Opaline.* Protože je prostě divný, že by se někdo chtěl potloukat po celách a mučírně. *Odpoví potichu. Nechce mu napřímo říct, že se bála, že proti nim něco kuje.*

Fajn, dovol mě tě zasvětit dál. Normálně spoli lidi sex neujednávají, prostě se to stane. Myslel jsem, že i přes svoje dosavadní zkušenosti máš aspoň nějaký povědomí o tom, jak to funguje. *Převrátí lehce očima.* Jasný, stalkerko. Kdybych se zeptal na moje obvyklý večerní zvyky, určitě budeš vědět barvu králíka, co jsem včera pitval, abych mohl klidně usnout. *Popíchne jí. Když mu sebere nůž, humor jde stranou. Přimhouří lehce oči, když nijak neucukne. Jakmile mu nůž vrátí, odhodí ho na nejbližší stůl.* A tobě nepřijde divný toho člověka sledovat? Co kdybych tě tu zabil? Nechceš, aby měl prcek aspoň mámu? Nebo jsi fakt tajně doufala, že tě ojedu? *Nadzvedne obočí a zvedne ruku, aby jí lehce přejel po klíční kosti.* Nejsi moc chytrá. A pud sebezáchovy jsi taky moc nepobrala. Měla ses ode mě klidit hned, jak jsi mě potkala. Ale tys místo toho hledala nějaký podělaný světlo. A pak se na to vysrala a uvěřila, že žádný neni. *Zatne zuby, zatímco potichu mluví.* A když se jdu konečně uklidnit a najdu místo, kde jsem jakž takž klidnej a nemam zmatek v hlavě, objevíš se tu. Jako kdyby ses mi chtěla vysmát do obličeje...

Já vím jak to funguje.. Jen mi nepřipadalo, že by tu byl důvod, proč bychom to měli dělat my dva spolu, dokud nebudeš chtít následníka. Snad máš v paláci ve Španělsku svoje oblíbené komorné se kterými si užíváš, ne? /Co jsem měla čekat../*Asi nic jiného, beztak se vyspí s ní jen proto, aby jí to ještě více znepříjemnil.* Hmm.. bílej s černýma flekama. *Ušklíbne se.* Ne, fakt tě nesleduju a nevím, kterýho králíka jsi pitval nebo s kým jsi si to kdy rozdal. Je mi to upřímně jedno. *Ať si klidně oplodní všechny komorné, co tu najde, on si pak bude řešit nějaké výživné na dítě. I když asi by těm holkám dal maximálně prachy na potrat.. Prvně mu ten nůž vezme, ale hned na to mu ho vrátí, teda po chvilkovém váhání.* Nechci, aby sis to tu se mnou rozdal. *Zamračí se nad tím.* A teď mě zabít přece nemůžeš. Musíme se vzít, abys získal korunu a Illeu na svou stranu díky tomu. Nejsem hloupý. *Odmlčí se.* Zbavíš se mě až po čase ve Španělsku. *Tak nějak to očekává. Budou si žít třeba dva neb tři roky, až budou mít dítě, někam ji určitě uklidí, aby mu nezavazela. Pohled má zabodnutý do země. Díky jeho doteku jí naskočí husí kůže, ale ani trochu ta příjemná.* Nechtěl jsi to tak taky? Abych to vzdala? Proč bych se měla pořád snažit? Snažila jsem se dost, chtěla jsem mít s tebou dobrý vztah, ty jsi to nechtěl. Nebaví mě pořád se snažit, vnucovat s tebou konverzaci, kde mě budeš jen urážet jak to děláš většinou. My dva spolu prostě nedokážeme vycházet. *Pořád se jen hádají, stejně jako teď. Na krok od něj odstoupí.* Proč bych měla chtít se ti vysmát do obličeje? Vždyť pomalu ani nevím, proč máš takovou mizernou náladu. *Nevěří, že by to bylo kvůli tomu jak se spolu bavili ráno. Vždyť neřekla něco až tak hrozného, ne? Sice se nechovala mile, ale prakticky první větě jí řekl, že její optimismus je hroznej.. A najednou mu vadilo, že se nechovala přátelsky a mile? ¨Stěžoval si na to. Teda do teď.* Nebudu tě rušit od uklidňování. *Raději se k němu otočí zády a vydá se ke dveřím.*

Možná by to byl dobrej skutek a já bych ti ukázal, že to může být i hezký. *Pokrčí rameny. Pochybuje, že po té jedné zkušenosti bude mít nějaké super vzpomínky. Možná to i způsobilo, že se bude teď sexu vyhýbat, jak jen to půjde. Nedivil by se tomu.* Se zrzavýma, ale bylas blízko. *Ušklíbne se.* Kdyby ti to bylo všechno jedno, teď tu nejsi, když jsi předpokládala, že tu na nějakou děvku čekam. *Opáčí.* Možná bych získal moc a soucit jako skoro vdovec, co se ujal malé Opaline. *Pokrčí rameny a věnuje jí šibalské pousmání.* Ne, to už mi to nepřinese žádné potěšení. *Tímhle tempem nebude schopný jen pomyslet na to, že by se jí něco stalo, hned po jejich svatbě.* Jo, máš pravdu, chtěl. Spoustu věcí by to usnadnilo. *Povzdychne si. Chytne jí za ruku, když se chystá odejít a otočí si jí k sobě.* Aspoň jeden.. *Hlesne potichu, než přitiskne rychle svoje rty na ty její. Jenže než si vůbec stihne vychutnat její chuť, ucítí šíleně pálení všude po těle jako kdyby mu někdo zapálil žíly.* Kurva. *Stáhne bolestně obočí a celý zkroutí, zatímco se zhroutí na zem, kde zařve bolestí.*

Hmm.. *Neurčitě zamručí. Rozhodně to v nejbližší době nechce zkoušet, stejně by ani neměla, když je tak krátce po porodu. Sice by to ani nevadilo, nebo ne až tak, protože už je to prakticky dva týdny, co je tu malá Opaline s ní. Ale ona nestojí o to si to s ním rozdat. A v mučírně už vůbec ne. Po delší době, co se spolu baví se pokusí zažertovat, tohle jí prostě nedá. Ať už řekne cokoliv, on i stejně bude myslet, že ho nonstop sleduje a nemá lepší věci na práci.* Je mi to jedno, je mi to úplně jedno. *Zopakuje mu to rovnou dvakrát.* Hele, klidně si nalhávej cokoliv, ale pravda je, že jsem sem šla za tebou kvůli tomu, že když někdo míří do chodby, kde jsou cely a mučírna, je to divný a chtěla jsem vědět, co tu kuješ za pikle. To, že si to tu s někým chceš rozdat byl až můj druhý nápad, ale nedivila bych se tomu. *Klidně by mu dohodila i svou komornou, kdyby to znamenalo, že ona bude mít klid. Na to, že by se měl on ujat Opaline nic neříká. Doufá, že kdyby se jí skutečně něco stalo, ujala by se jí její rodina. Táta s mámou nebo Beatrice.. Aaron v tu chvíli bude mít svých jiných starostí dost.*/Asi bych to měla pro jistotu sepsat./ Usnadní to hodně věcí a já jsem vlastně pro, abys to udělal. Budeme mít dítě a pak si mě klidně odkliď na nějaký sídlo, když se mě nebudeš chtít zbavit jinak. *Pokrčí rameny. Práci si hádá stejně bude dělat sám. Chce moc a tudíž nevěří, že by jí pustil nějak k práci. */Jsem přece jen hloupá ženská, bych to akorát zkazila../ *Chystá se odejít, otočí se y chce vykročit pryč, ale on si ji zase otočí čelem k sobě a než stihne něco namítnout, políbí jí. Překvapí jí to a zůstane jen zkoprnělé stát na místě, takže si může úplně přihlásit její rty. Netrvá to moc dlouho a uvidí ho na zemi jak řve bolestí.* Zatraceně.. *Zakleje a klekne si k němu.* Co se stalo? Co ti je? *Pomohla mu zastavit krvácení z nosu, ale dojde jí, že na tohle je krátká.* Vydrž, seženu pomoc, bude to dobrý. *Řekne mu, načež rychle vstane a doběhne pro strážce, kteří naštěstí nejsou daleko. Zajde k celám, kde vždycky někteří jsou. Ti ho odnesou na ošetřovnu, kde ví, že se o něj postarají doktoři, ať už je mu cokoliv. Ona akorát zmíní ten nůž v mučírně, což je příčina jeho stavu.*/Pitomec jeden.. co ten má za nápady./ *Promne si obličej. Ať se nad tím snaží přemýšlet sebevíc, nechápe, co se to teď stalo a o co Emmettovi jde. Proč se najednou chová takhle? Celou dobu se mu nelíbilo, jak se chová a teď by byl nejraději, kdyby se s ním zase vesele bavila? Když to konečně vzdala jak si prvně přál?*/A ještě mě políbí../*Ohledně toho polibku se přesvědčuje o tom, že to udělal jen kvůli tom, aby i potrápil.*/Moc dobře ví, co se mi stalo, takže je to jasný./*Otřese se nad tím a raději se vydá do komnaty k rodičům, kde je její dcera, o kterou se musí postarat.*