Palácová fontána

*Jejich konverzace tak nějak plynula až do té doby než se někde vyloupnul její otec. Netušil co to bylo za chlapa, ale zatím mu to bylo celkem jedno. Jediné co mu připadalo bylo že je nějak moc vysazený na čas.* Jasně. Běž.*Pousmál se a zvednul se. Sluníčko už začalo zapadat a možná jí chtěl ještě něco říct, ale na to už prostor nebyl.* Dobrou noc. *Hlas jejího otce slyšel už z dálky ačkoliv onoho muže neviděl.* /Že by měla ještě v tomhle věku večerku./ *On ještě pár hodin hlídal a přejížděl myšlenkami k událostem dnešního odpoledne až nakonec sebral pořád mokrý kabát uniformy a s konce služby zamířil do paláce. Ještě ho čekal otravný výslech nadřízeného o tom proč vypadá jako vodník a bohužel ještě jeho práce nekončila. Vlastně začínala jeho rebelská aměna.*

*Ví, že dneska nebo zítra, podle toho jak to stihne by měl přijet do Illey Daren, z čehož je nadšená. Doufá, že jí napíše, protože by mu ráda jela naproti na letiště nebo čekala před palácem. Sama se teď docela nudí, takže si zašla ven si zaběhat. Z toho důvodu na sobě má černé legíny a červený top. Vlasy má stáhlé do culíku, i když pár pramínků se jí z něj uvolnilo a teď jsou slepené na jejím čele, kvůli potu. Běhala docela dlouho a zastavila se až teď u fontány, do které by nejraději skočila, aby se osvěžila. No ale aspoň si z fontány může udělat provizorní postel. Její okraj je dost velký na to, aby si tam lehla a jen poslouchala vodu, která na ni občas taky kápne. Docela zvláštní, princezna ležící u fontány, ale to jí nevadí. Když je unavená, je schopná si lehnout prakticky kamkoliv. V uších má pořád sluchátka, ve kterých jí hraje hudba.*

*Konečně dorazil do paláce. Věděl, že Lia už je zde, protože mu to psala. Původně jí měl napsat už z letiště, aby mu mohla jet naproti, ale rozhodl se ji místo toho překvapit. Napsal tedy, že jejich let má zpoždění a ona se zmínila, že si šla zaběhat, ať jí písne, než budou přistávat. Místo toho ale teď už míří do zahrad paláce, na sobě černé společenské kalhoty a bílou košili, kde si rozepnul alespoň dva horní knoflíky a kravatu zahodil už v komnatě. V Midstonu byl slunečný den a po klimatizovaném letadle dokázalo být teplo vlezlé, přestože on sám byl na horko více než zvyklý. Vzhledem k tomu, jak často si píšou a Lia chodí běhat, má pocit, jako by její okruh znal téměř zpaměti, aniž by zde někdy doopravdy byl. Chtěl na ni počkat u fontány, ale zjistil, že už tu je. Měl tím pádem štěstí, kdyby se nerozhodla si odpočinout, tak by ji minul a jeho pokus o překvapení by nebyl tak účinný. Nyní však ležela na okraji, oči zavřené a špunty od sluchátek v uších. Příliš perfektní příležitost na to, aby byla promeškána. Je ještě hezčí, než si pamatoval, když se jí slunce naživo zachytávalo ve vlasech a měla ve tváři ten pokojný výraz. Téměř ho bodlo u srdce, připomínka toho, že jakkoliv se snažil, stále měla v jeho srdci zatnuté spáry, aniž by o tom sama tušila. Mučila ho už jen svou existencí. Proč si to tedy trochu nevybrat, že? Připlížil se k ní tak, aby na ni nevrhl stín a neupozornil ji na sebe. Vzápětí bleskově popadl její mobil, aby nebyl zničen, a než se stihla vzpamatovat, shodil ji do fontány. Dlaněmi se zapřel o kamenný okraj a v jinak téměř vždy vážné tváři se objevil pobavený výraz.* Jsi opravdu okouzlující vodník, Oly. *Popíchne ji vesele, zatímco se válí mezi lekníny a prská vodu. Mobil odloží raději stranou, aby nedošel k úhoně.*

*Mrzí jí, že letadlo Darena má zpoždění, ale doufá, že je jen chvilkové a on za chvilku bude tu. Aby si zkrátila čekání, rozhodně se jít právě se proběhnout. Utahaná si lehne na okraj fontány, což je perfektní místo, i když je kámen teplý, díky přímému slunci, který na něj praží, pořád jí chladí kapičky vody které jí padají na tvář. Díky hudbě v uších a zavřeným očím neslyší a ani nevidí, že by se k ní někdo blížil. Když ji někdo shodí do fontány, vykřikne a taky se díky tomu nalokne vody. Prskající kolem sebe se vynoří a rychle si stoupne.* Do háje. *Zakleje a sundá si z obličeje list leknínu. Už chce zanadávat na toho pitomce, který jí shodil, ale zjistí, že je to Daren a najednou je všechno naštvání pryč, vystřídání nadšením z toho, že ho vidí.* Raději mě neštvi, můžu tě tu utopit a zakopat namístě, kde tě nikdo nenajde. *Pohrozí mu s naoko vážným výrazem na obličeji, který nepůsobí tak opravdově jak by si přála, jelikož jí pobaveně cukají koutky. Nakonec rozhodí rukama a toho pitomu obejme.* Ráda tě vidím. *Řekne nadšeně a nedbajíc na to, že ho právě smáčela taky.* Neříkal jsi náhodou, že bude mít letadlo zpoždění? Měl jsi napsat a já bych ti jela naproti!

*Když si všimne, že Lia nevnímá a leží na okraji fontány, jen těžko může odolat tomu, aby ji tam neshodil. Přesto se pak zapře o okraj a pobaveně ji sleduje. Není tu zrovna velká hloubka, aby se mohla utopit, ale kdo ví, Lia uměla být “šikovná”, a tak je raději připraven se pro ni vrhnout a zachránit ji potom, co ji málem zabil. Naštěstí to není potřeba a jemu jen škubají koutky, když se zvedne a smete si tváře list leknínu. Možná to nebyl nejlepší nápad, hodit ji do vody. Její oblečení teď ukazovalo mnohem víc, než bylo třeba. Tvrdohlavě jí však koukal do obličeje. Byla to přeci jeho KAMARÁDKA, neměl by na ji hledět kvůli tomu, jak jí mokré tričko hezky přilíná k hrudi.* Klení k tobě nesedí, Lio. *Rádoby káravě zavrtí hlavou.* Doufám, že bys mi tam aspoň udělala nějaký hezký pomníček, copak si nezasloužím aspoň to, když už bys mě tak chladnokrevně zavraždila? *Pozvedne obočí. Následně se mu však vrhne do náruče, a tak hádá, že to s tou vraždou přeci jen nebude tak horké.* Aaah, jsi mokrá. *Ušklíbne se.* /Fajn, to nevyznělo úplně správně./ *Přesto jí objetí obejme a zhluboka se nadechne. Jde teď trochu cítit jako chlor a chaluhy či něco podobného, ale stále je pod tím i její typická vůně, kterou měl rád. Pustí ji z náruče jen proto, aby ji dlaněmi mohl vzít za pas a vyzvednout ji z fontány.* Jsi pořád jako pírko. *Zhodnotí to.* /A to i když jsi nasáklá vodou./ Chtěl jsem tě překvapit. *Pokrčí nevinně rameny, ruce si dá do kapes.* A zdá se, že jsem měl stoprocentní úspěch.

*Naštvaně se podívá na člověka, kterému se jako geniální zdál nápad ji shodit do vody a když zjistí, že je to Daren, hned se přestane zlobit. Ale nemůže mu to přece nechat projít jen tak, takže mu pohrozí, že jestli ji bude štvát, shodí ho do vody.*  Možná, nad tím pomníčkem budu muset ještě popřemýšlet, nic neslibuju.. *Přimhouří oči, ve snaze vypadat naštvaně, ale o pár vteřin později ho už nadšeně objímá.* No ne Sherlocku.. Je to jen tvoje vina, na to nezapomínej, takže musíš být aspoň mokrý se mnou. /I když tak mu půjdou více vidět svaly.. sakra Lio tohle jsi dělat neměla./ *Nechá se zvednout a vyndat z té fontány. Vlasy má mokré, tak se dá do jejich ždímání, aby jí z nich tolik nekapala voda.* Beru to jako kompliment. *Uchechtne se. * No to jsi teda měl. Můžeš na sebe být hrdý. Ale příště bych byla stejně raději, kdybys mi přitom nezpůsobil infarkt. Mohl jsi na mě třeba počkat v komnatě a mezitím objednat pizzu, to bych taky ocenila. *Ale stejně na něm tyhle nápady miluje. Většinou působí tak vážně, taky musí být vážný, vzhledem ke svému postavení a libí se jí jak se s ní občas dokáže odvázat. * Ale vážně ráda tě zase po delší době vidím. Ted se aspoň tři měsíce užijeme, musíme si zajít i do města a tak, když nebudeš mít moct královských povinností.. A nebo se snad plánuješ věnovat někomu jinému? *Ví, že hodně lidí sem přijede s tím, že je zasnoubeno a mají tu potkat svého snoubence nebo snoubenku. Neslyšela od něj nic ohledně tohohle, ale mohli mu to rodiče říct třeba krátce před odletem..*

*Předstírá , že je jejím prohlášením raněn.* Brutálně zavražděn a navždy zapomenut svou nejlepší kamarádkou, čím jsem si to jen zasloužil? *Pokroutí nevěřícně hlavou. Vždyť ji jen shodil do vody. Mohla dopadnout hůř. Jednou ji naštval a ona mu do postele dala laboratorní krysy, když spal, díky čemuž měl po probuzení téměř infarkt. Znali se už hrozně dlouho, tyhle naschvály si dělali neustále.* Příště si to víc promyslím. *Zasměje se, ale objetí jí oplatí, i když mu tím Lia zmáčí celou košili. Raději ji z vody vytáhne.* Skládám ti jen samé komplimenty. *Nevinně se pousměje. Občas jsou prostě jen trochu dvojsečné.* Kde by v tom byla zábava? Pizzu si můžeme objednat později. *Zamítne to. Navíc by na ni asi nevydržel čekat, potřeboval ji jít hledat, jinak by si ještě z nedočkavosti začal kousat nehty nebo něco. Hrozně mu chyběla, i když se snažil nedávat to tolik najevo.* Jo, tři měsíce. *Přikývne, tentokrát musí úsměv držet násilím. Tři měsíce s jeho nejlepší kamarádkou, částí jeho srdce, a pak už ji téměř nebude vídat, protože se bude muset oženit a převzít korunu.* /Pitomý krátký tři měsíce./ *Nad její dedukcí si odfrkne a sedne si na kraj fontány.* To tak. Naši mi už sestavili seznam vhodných partnerek, věřila bych tomu? Moje cesta sem byla podmíněna tím, že všechny ty možnosti pečlivě zvážím, abych se pak mohl vrhnout do chomoutu. *Protočí očima.* Jako by na to nebylo dost času. *Jako by mu mohlo politické manželství pomoc, když byl už roky stejně kompletně v háji, co se vlastních citů týkalo.*

Tím, že jsi mě shodil do té vody. *Odfrkne si naoko pořád uraženě, přestože se na něj už vůbec nezlobí. Stačil jeidný jeho úsměv, aby mu to dopustila. Obejme ho a uchechtne se po jeho ujištění, že si to příště promyslí. Když jí vytáhne z vody poděkuje mu jak za to tak později i za ten kompliment. Teda rozhodne se to brát jako kompliment.* Jo, ty voje komplimenty občas taky stojí za to. *Zamrmlá si pro sebe.* Pizzu si rozhodně objednáme později, musíš si mě nějak usmířit, nebude to jen tak. Být tebou tak mi objednám moji nejoblíbenější i s pitím a tak. *Uchechtne se, když si takhle nadiktuje jak dneska stráví večer společně.* Musíme si tedy ty tři měsíce co nejvíce užít spolu, než převezmeš korunu a tak. *Tři měsíce nebudou dost, dost by tak by možná zbytek života, ale musí hrát s kartami, které jí byly dány. Sedne si na okraj fontány vedle něj a pozorně poslouchá, co ho trápí.* A jsem tam i já? To by nebylo tak špatný, ne? *Pro něj to bude znít spíše jak popíchnutí, jelikož ji bere jako kamarádku, ale ve skutečnosti ji to dost zajímá.*/Mně by si stejně nikdy nevybral, i kdybych tam byla./ Je ti dvacet-čtyři, dá se říct že na někoho, kdo má být král máš nejvyšší čas na to se oženit a mít dědice.. Ale aspoň máš výhodu v tom, že ti rodiče nedomluvili nic na pevno. Můžeš si promluvit se všemi těmi princeznami a zkusit si najít některou, kterou budeš mít rád. Zkusím ti je sama proklepnout.*Slíbí mu svou pomoc, přestože jí už jen ta představa jeho jak si bere některou jinou holku rve srdce. Chce ale, aby byl šťastný a proto je odhodlaná klidně pro něj udělat i tohle.*

Do vody? Já? Tak na to si nějak nevzpomínám, mám takový dojem, že jsem jen šel kolem a všiml si, jak jsi do té fontány zahučela sama a rozhodl jsem se ti nabídnou pomocnou ruku jako pravý gentleman, kterým v srdci jsem. *Zhodnotí to teatrálně, odmítajíc tak kruté a zlé obvinění.* Dej mi příklad, už jsem starý a neslouží mi paměť. *Popichuje ji nadále. Tohle mu chybělo. S nikým jiným by tak přirozeně nevtipkoval. To byla výsada jen pro Olympiu. Dokonce ani s Kam se nesmál tak často, jak se mu to stávalo s Liou.* Pořád si myslím, že nemám co si žehlit, ale velkoryse vše seženu, abys byla spokojená. *Svolí nakonec s nonšalantním přikývnutím a posadí se na kraj fontány.* No jo. Měli bychom zajít někde do baru nebo tak, to by byla novinka. *Navrhne. Poslední roky to praktikoval často, ale na univerzitě je tyhle věci s Liou moc nelákali. Radši se zašili u filmu nebo spolu sportovali, sedli si na kafe a tak dále. Jednou za čas se zúčastnili nějaké párty, kterou pořádala jedna z kolejí, ale to bylo něco jiného než jít do baru. A přestože tam byl teď jako doma, nelíbila se mu představa, že by Lia stejně jako on odcházela s nějakým objevem na jednu noc. Proč to vlastně navrhoval? Teď by si za to nafackoval.* S tebou bych ten život nějak přežil, to jo. *Popíchne ji zpět, i když ho vnitřně zamrzí, jak bezstarostně si z toho dokáže dělat legraci.* Ale ne, nejsi. Většinou jde o dívky z Afriky, známé a vlivné rodiny. *Pokrčí rameny a odvrátí od ní pohled, už jen protože jí to tričko stále protivně ulpívalo na kůži.* A pak pár zahraničních princezen, většinou ty, kde by bylo dobré navázat nové spojenectví i ohledně obchodu a politiky.* Jo, to jo. *Potlačí povzdech.* Alespoň už dopředu vím, kdo mi půjde za svědka. *Drcne do ní ramenem. Kdysi si představoval, jak před ním u oltáře bude stát jako nevěsta. Stále by dokonce našel ten zatracený prstýnek, důkaz jeho zbylé dětské naivity. Ale teď když věděl, že to nikdy nehrozilo, ji chtěl mít nablízku alespoň takhle.*

Ty a gentleman? Dobrý vtip.. *Ušklíbne se na něj. Nemyslí to ale nijak zle.*Příklad těch tvých "dokonalých" komplimentů? Hmm.. nech mě přemýšlet.. "Ježiš Kam, co to máš na sobě? To vypadá lépe už i Lia" To dámu taky moc nepotěší nebo.. "Lio vypadá to jako kdybys spadla z nebe! Tvoje vlasy jsou rozcuchaný" *Dá mu pár příkladů jeho komplimentů, které očividně zapomněl.* Já myslím, že si máš co žehlit a očividně jsi za těch pár měsíců, co jsme se neviděli dospěl a stal se z tebe inteligentnější muž, že tu pizzu vážně objednáš. *Potěší jí, že jí tak přislíbí společně strávený večer.* Od kdy ty prosím tě chodíš do baru? To jsem ti tak chyběla, že jsi to musel chodit zapíjet.. Aww občas jsi rozkošný. *Pokračuje ve vtipkování.* "Jen přežil"? Vidíš, další důkaz toho jak skvěle umíš lichotit. Máš štětí, že jsi můj nejlepší kamarád, takže ti to odpustím.. /Jen nejlepší kamarád je a taky bude, to je očividné../*Měla by zřejmě přestat naivně doufat, že se to mezi nimi přehoupne v něco více.* Aha.. No snad si mezi nimi najdeš některou, se kterou si budeš moct rozumět. Vážně máš štěstí, že máš aspoň nějakou možnost volby. *Ona má štěstí taky dost, vzhledem k tomu, že ji nezasnoubili. Ale není už tak důležitá, jako třeba dcery Xaviera. Vzdálenější Schreave rodina.* Půjdu ti za něj ráda. *Nasadí úsměv, nacvičený, jelikož ve skutečnosti má spíše chuť začít brečet.* Kdybych se někdy vdala, tak bych tě měla za svědka ráda taky. Naštěstí nejsem s nikým zasnoubená a přítele teda taky nemám. Pravděpodobně zůstane do konce života na ocet. *Pokrčí ramen.*/Z vlastního přičinění./*Kdyby přítele chtěla, našla by si ho, nejeden rádce, mladý vévoda o ni projevil zájem, ale ona je všechny odmítá.*

Byl jsem naprosto vážný. *Ohradí se. Vlastně byl celkem ze staré školy. Dokud se mu nezhatily naděje s Liou, tak nebyl zrovna typ, který by chodil po barech a balil holky. A i dnes se ve společnosti chová slušně a zdvořile, k ženám obzvlášť. Etiketa mu to nakazuje a on vyrostl dle jejích pravidel. To se těžko zahazovalo. Zaškubou mu koutky, když mu dá pár příkladů jeho komplimentů.* Fajn, ale když ty vlasy jsi měla vážně úděsně rozcuchané. A teď taky, vážně vypadáš trochu jako vodník. *Zastrčí jí uvolněný pramínek za ucho.* Ten nejhezčí vodník, kterého znám. *Ujistí ji s tím typickým úsměvem, z něhož se ženám podlamovaly kolena, přestože Lia se vůči němu zdála podivně imunní.* Ještě pořád se snažím zregulovat šanci, že taky skončím ve fontáně, na minimum, proto ta pizza. *Mrkne na ni. Ale popravdě jí rád udělá radost takovou maličkostí, vždyť o nic nejde. Vidí se po dlouhé době, je snad jasné, že jí dnes věnuje nějaký čas.* To ne, měl jsem plnou hlavu vzpomínek na tebe a bylo to příííšerně traumatizující, piju, abych zapomněl, jak jsi příšerná. *Škádlí ji. Je v tom ale zrnko pravdy, plnou hlavu jí rozhodně měl.* Stejně moje lichotky miluješ, jen si to nechceš přiznat. *Pousměje se, i když ho prvně trápilo, že na seznamu nenalezl Liino jméno. Možná by jí pak mohl navrhnout sňatek z rozumu.* /A připravit ji tak o šanci najít lásku? Jsi fakt kamarád, Darene./ *Uměl být sobec, ale tohle by jí přeci nemohl udělat.* Skvěle. *Pokývne, ačkoliv to skvělé není. Pozvedne obočí nad jejími slovy.* Ale prosím tě, nezůstaneš na ocet. Vlastně se divím, že nikoho nemáš. *Zavrtí hlavou. Byla nádherná, i slepec to musel vidět, a k tomu měla smysl pro humor a dobré srdce.* Však je tu teď tolik zahraničních hostů, co ty víš, kdo ukradne tvé srdce, a s kým skončíš “na kupce sena”. *Zahýbá lascivně obočím, aby ji rozesmál. Vtipkovat o tomhle se musel taky naučit, ze začátku mu bylo zle jen při představě toho, že Lia bude patřit někomu jinému. Byla v jeho životě tak hrozně dlouho. Všimne si, že má husí kůži. Teď k večeru bylo chladněji a on ji namočil, neměl by se divit.* Je ti zima? *Zamračí se a začne jí dlaněmi třít studené paže.* Sakra, tohle jsem nepromyslel. Co se projít, ať se trochu zahřeješ. Nabídl bych ti vlastní košili, ale... *Tu zase zmáčela ona.* Nebo chceš jít do tepla? *Kdyby to byla jakákoliv jiná dívka, nabídl by jí jiné způsoby, jak se zahřát. Z té představy dělat to stejné z Liou bylo horko pro změnu jemu navzdory mokré košili.*

No.. občas se dokážeš chovat i celkem slušně no.. *Přizná to neochotně, ale zároveň tak kýve hlavou, jako by si stále rozmýšlela, jestli to je pravda nebo ne.*Chtěl jsi příklady tvých špatných komplimentů, tady je máš a nezakecávej to. Přijmi to jako chlap. *Uchechtne se nad tím a snaží se ignorovat touhu se k opřít obličejem do jeho dlaně, když jí zastrčí pramínek vlasů za ucho a taky se snaží ignorovat to, co s ní dělá jeho úsměv - díky němu má chuť ho políbit a zlíbat mu ten úsměv z rtů. Snaží se dělat jakože nic a odívá se směrem do zahrady, mezitím co ho popichuje ohledně té pizzy, čímž chce v podstatě jen odvést téma rozhovoru rychle někam pryč.*Už neskončíš, jinak by ses ještě naštval ty a pak by z toho nic nebylo.*A o večer s ním se nepřipraví nikdy.* Pff.. já tu s tebou taky nemohu být, nemyslíš si, že mám taky jiné přátele a věci na starost? *Když je tu Daren tak ne, nemá. Všechny plány by zrušila kvůli chvilce s ním. */Jsem fakt pěkně zoufalá../ No jo.. miluju.. /Stejně jako tebe./Aspoň mě díky nim vždycky rozesměješ. *Dodá rychle,  aby to nepůsobilo nějak špatně a zvláštně.* Ne že bych neměla možnost si někoho najít spíše.. Nikoho nechci. *Pokrčí lehce rameny. Někoho chce a ten někdo příhodně sedí právě vedle ní, ale ten koho chce ona zase nechce ji a bere ji jen jako kamarádku. * Trochu, ale přežiju to. *Nemusí jí rozhodně takhle zahřívat, i když ji to zahřeje u srdce, když vidí tu jeho starost o ní.* Košili bych si o tebe nevzala ani kdyby byla suchá, ještě by byla zima tobě. *Raději by umrzla, než dopustit tohle.* Jak chceš, klidně se můžeme projit a nebo zajit do komnaty, ať už mojí nebo tvojí.. Víš vůbec kde ji máš? Nebo jsi tam ještě nebyl?

Že občas... *Stále hraje uraženého a na chvíli si dokonce založí ruce na hrudi. Rozesměje se tomu, jak ho odbude a zvedne ruce na znamení toho, že se vzdává.* Dobře, jak jen bych to mohl napravit? Mám snad podotknout, že když se usmíváš, i slunce bledne závistí? *Pozvedne obočí.* Anebo že tvůj smích zní jako ta nejkrásnější symfonie? *Zastrčí jí pramínek za ucho. Sakra. Kolikrát už tohle dělal? Tak proč touha políbit ji byla vždy stejně neúprosná a žhavá? Usměje se na ni svým typickým lehounce křivým úsměvem.* Anebo to, že v noci vcelku roztomile chrápeš? *Dodá nakonec, aby to celé obrátil v žert a stáhne se. Párkrát spolu přespávali ve stejné místnosti, tudíž věděl moc dobře, že když občas nemohl spát, jí se dařilo asi po hodině propadnout do tvrdého spánku a začít pochrupovat. Vždycky to ale považoval za vtipné a kouzelné. Vypadala a zněla u toho nadmíru spokojeně, dalo by se to snadno zaměnit s hlasitým dechem během rýmy, rozhodně žádné řezání pilou, ale stejně ji ohledně toho rád provokoval.* Pravda. Pizza je prostě priorita. *Uzná. Pro něj je teda hlavní ten čas strávený s ní. Vidí ji osobně po několika letech. Snažil se od ní upřímně i držet trochu dál, aby si dal čas strávit vlastní city. Moc se mu to tedy nedařilo.* Nic tak skvělého jako je trávení času se mnou. *Prohlásí sebevědomě. Právě díky takovým momentům si kdysi myslel, že by mohla jeho city opětovat. Dnes už ví, že si to jen namlouval, přesto mu vždycky poskočilo srdce.* To je účel. *Přikývne.* Proč? *Nechápavě se zamračí. Lia mu přišla jako romantická duše, čekal by, že si bude někoho hledat.* Hmm. Dobře, ale až ti bude moc zima, půjdeme, fajn? *Zeptá se starostlivě, zatímco jí tře paže, aby se trochu zahřála. Příště bude muset myslet víc dopředu.* Ale měla bys na mě suprový výhled. *Mrkne na ni.* Stavil jsme se tam hodit věci. *Přizná.* Ale můžeme se ještě trochu projít. Hlavně tu nezapomeň telefon. *Připomene jí a zvedne se. Aspoň ho tu bude moct trochu provést, v Illey byl jen jednou a už tomu bylo dost dlouhou řádku let.*

Už ti zbývá len naspulit rtíkyy.. *Zažvatlá na něj kvůli jeho dětinskému gestu, kdy s založil ruce na hrudi a snažil si hrát na strašně uraženého, což mu nespolkla.* Hmm.. to jsou už lepší lichotky. *Uzná a má co dělat, aby se nezačala červenat.*/Říká to jen kvůli vtipu, nemyslí to vážně, no tak Lio../*Napomíná se v duchu. Za ta léta, co k němu cítí více než přátelství, ale stále si myslí, že z jeho strany to nic víc není, se naučila svoje emoce vedle něj ovládat, krotit, ale ve chvílích podobným těchto, kdy si představovala, že by jí tyhle lichotky říkal i kdyby si snažil získat její srdce, to nebylo lehké.* Nechrápu roztomilee.*Zaskučí.  Namítat to, že nechrápe je zbytečné, jelikož to sama o sobě moc dobře ví.* A ty zase roztomile slintáš ze spaní. Tu fotku mám pořád schovanou, nezapomínej. *Zazubí se na něj. Aspoň ho má čím vydírat.* Přesně tak. Pizza s ananasem, mňam. *Patří mezi tu skupinku mála lidí, kteří to ovoce na pizze zbožňuje.* Ze všech lidí čas ale s tebou vážně trávím nejraději. *Usměje se na něj a má chuť si jednu vrazit. Neměla by přece říkat až takový věci. Nechce, ab měl nějaké podezření na to, že k němu cítí něco více, než jen přátelství. Takhle jí to ubíjí, ale lepší je být jen jeho kamarádkou, než ho ztratit úplně.* No.. Ještě se asi nenašel ten pravý. *Pokrčí lehce rameny a modlí se, aby z ní nedoloval další věci ohledně tohohle.* Jasně nebudu tu přece drkotat zuby a trvat na tom, abychom se procházeli. *Uchechtne se.* A děkuju.*Poděkuje mu za pomoc při zahřátí, což skutečně pomohlo. Stěží říct, jestli je to přímo kvůli tomu nebo jen z té příčiny, že se jí dotýkal Daren. Po jeho doteku má vždycky pocit jako by měla kůži v jednom ohni a okolí se oteplilo o několik stupňů. Tentokrát začervenání nepotlačí.* Abys ho pak na mě nechtěl taky, chlap si klidně bez trička kráčet může, ale u ženský se to přece jen bere jinak. *A na tohle se vážně necítí, že by jen tak polonahá chodila po zahradách. Bůh ví, proč je to tak trapné, když třeba u bazénu to moc nebere.* Doufám, že se ti tam líbí, vlastně jsem tu komnatu vybírala já.. Je kousek od chodby, kterou snadno třeba dojdeš ke mě, kdyby něco a taky má krásný výhled. *Když se komnaty přiřazovali a řešilo se kterou dají kterému hostovi, požádala komornou, která to psala, aby tuhle dali přesně Darenovi. Chtěla ho zkrátka mít u sebe blíže a taky chtěla zařídit, aby tu měl co největší pohodlí.* Jo, vidíš. *Plácne se do hlavy a sebere telefon, na který by jinak zapomněla.*

*Odfrkne si, když na něj žvatlá, ale cukají mu koutky.* A mohl bych pokračovat. *Ujistí ji, neodolá a palcem ji zlehka pohladí po tváři, když se odtahuje. V duchu si za to vynadá. Měl pevnou sebekontrolu. Jen díky tomu byli stále kamarádi. Ale nemohl vždy jen tak ochutnat, protože pak jen toužil po něčem víc. Vzít její tvář do dlaní, zajet prsty do těch hebkých pramenů jejích vlasů, ochutnat ty plné rty. Měl za poslední dva roky víc holek, než kolika by se chtěl chlubit, a žádná v něm nevyvolávala takhle primitivní potřebu někoho ochraňovat a pečovat o něj.* Ale jo, je to naprosto rozkošný. *Zamračí se lehce, když zmíní, že slintá.* Hej, to je dost podlý. Abych si tě taky nenatočil, jak spokojeně puchrupuješ. *Rýpne si nazpátek.* Jo, jedna Hawai. *Protočí očima. Vlastně proti té pizze nic moc neměl, ta kombinace mu nevadila, ale ani nepatřila mezi jeho oblíbené. Jen ji tím rád škádlil, jaký je barbar, když to jí, zatímco on se cpal pizzou se třemi šesti druhy salámů a šunky. Pousměje se.* A já s tebou. Ne nadarmo jsi moje nejlepší kamarádka. *Ujistí ji. A bylo v tom víc. Což však nemusela vědět. Zvědavě se jí ptá, proč nikoho nechce.* No, to chápu, ale to není to stejné, jako že nikoho nechceš. Přece chceš “toho pravého”. Tak ho musíš hledat. Oči na šťopkách při všech těch zahraničních hostech. A můžeme třeba do toho baru. Možná ti někdo padne do oka, nikdy nevíš. *Pobízí ji, i když se za to v duchu nesnáší. Byl ale odhodlaný být dobrým přítelem a ne sobec. Přikývne a usměje se, když ho ujistí, že nehodlá mrznout a ještě mu poděkuje. Jako by snad potřeboval poděkování za to, že našel záminku se jí dotýkat. Schválně se zkoumavě zahledí na její triko, když mu teď dala příležitost a omluvu.* Náhodou, já mám teď celkem dobrý výhled. *Zazubí se rozverně. Mokré triko jí dost lne ke kůži a tenká látka podprsenky skrývá jen to nejnutnější, moc prostoru pro fantazii tudíž nemá.* /Neflirtuj./ Ale myslím, že ten pohled by ocenili hlavně stráže. *Dodá klidně. Ani ho nepřekvapuje, že komnatu vybrala Lia.* Je skvělá. *Ujistí ji potěšeně.* Ale svý věci jsem tam jen tak halabala naházel, takže jsem v ní udělal nepořádek. *Ten však později uklidí, měl rád, když věci měli své místo a svůj řád.* Takže můžeme na film kouknout u tebe. *Navrhne, zatímco se procházejí.*

*Občas ho stejně moc nesnáší jako miluje a to právě ve chvílích podobným těmto. Když se k ní chová jako kdyby cítil něco více. Pravděpodobně si to neuvědomuje, nemyslí si, že by si to uvědomoval, ale díky těmto dotekům pořád neztrácí tu naději, že k ní něco cítí, je to jen upozaděné a mohl by si to jednoho dne uvědomit.*/ Ale za chvilku stejně bude pozdě../*Bude se muset oženit a ona na té svatbě bude taky, nicméně jako svědek, nikoliv jako nevěsta, ač by si to přála sebevíce. Může jen za Darena doufat, že si najde dívku, kterou bude milovat, i když vidět ho s jinou bude jako rána do srdce.* Ne, není. *Namítne a na oplátku mu zase připomene, že on slintá a to je podle ní roztomilejší než její chrápání.* Ti raději nedám příležitost. Filmy na který se budeme třeba dívat vybírám já, abych u nich neusnula od teď a na noc se budu raději zamykat, aby ses do komnaty nedostal, nemohl to tudíž natočit a někam zveřejnit. *A snad není takový magor, aby k ní lezl oknem.* Přesně tak. *Usměje se spokojeně a už se jí pomalu sbíhají sliny.* A ty můj nejlepší kamarád. *Musí se přemoct, aby nasadila úsměv, když to říká.* Já si myslím, že láska člověka zasáhne v momentě, kdy to nejméně čeká, však víš... jako blesk z čistého nebe. Najednou si prostě uvědomíš, že bez toho člověka už žít nechceš. Můžeš ho vidět poprvé a být to láska na prví pohled a nebo ho můžeš i léta znát a jen se s ním tak bavit, když ti to najednou dojde.. Není pro to třeba mít oči na šťopkách, přijde to podle mě samo.. *U ní už to přišlo a proto se nemusela na žádné hosty soustředit vůbec.* Do baru si klidně zajít můžeme, ale lovit chlapi tam nebudu. *Uchechtne se. Obzvlášť, když tam chlap se kterým chce být bude s ní od samého začátku. A ten typ, který by si našel někoho na jednu noc ona není. Znovu se začervená, jelikož jí do teď nedošlo, co všechno jde vlastně vidět. Překříží si ruce na hrudi, aby se tak nějak zakryla a škádlivě do něj vrazí loktem.*A o to, aby mě očumovali oni nestojím, takže se svlékat nebudu. *Ukončí raději tuto debatu, protože se jí vážně nezdá jako dobrý nápad v tom pokračovat a pořád a pořád myslet na Darenovu dokonalou hruď.* Jsem ráda, že se ti líbí. *Usměje se na něj.* Dobře, klidně u mě. Budu velkorysá hostitelka, když jsi sem přijel na návštěvu a nechám tě ten film vybrat. /Nějaký horor, díky kterýmu se budu bát a mít výmluvu na to se k tobě přitisknout by se hodil../Ale nejsi unavený? Možná by sis raději měl prvně lehnout.. Z Afriky je to dost velký časový posun. *Starostlivě se zamračí a v duchu pokárá, že jí to nedošlo dříve. Spíše než se tu s ní procházet rozkvetlými zahradami, které působí naprosto kouzelně, by měl raději odpočívat.*

*Raději se stáhne. Už tak se mučil dostatečně. Bylo tak na houby snažit se předstírat, že ji nemiluje, že po ní netouží. Mohlo to doopravdy takhle vydržet? Anebo to jednou zkazí? Doufá, že ne, nechce o její přátelství přijít. Jako jediná mu rozuměla, znala ho a dokázala ho vždycky rozesmát. Potřeboval ji ve svém životě a nezajímalo ho jakým způsobem, nebo zda mu ten způsob bude nadále ubližovat.* /Ale je./ *Pobaveně si vyslechne její plán, jak mu zamezit v tom, aby ji natočil, jak chrápe.* Neboj, já na něco přijdu. *Ujistí ji s prohnaným úsměvem. Kdyby chtěl, klidně se k ní vyškrábe po stěně paláce až do okna. No, možná by bylo snazší sehnat si žebřík. Pizzu jí objedná, už jen protože byla vždycky spokojená, když jedla. Slyšet ji, jak říká, že je její nejlepší kamarád bylo vždycky zároveň hřejivé a bolestné. Byl rád, že pro ni byl nejlepším přítelem. Přesto by si přál být víc.* Asi jo. Ale není přeci na škodu lásce trochu dopomoci, no ne? *Pokrčí rameny. On se snažil. Snažil se na city k Lie zapomenou, vídal jiné ženy, spal s nimi, ale pokaždé se přistihl, že před spaním myslí na ni. Ona mu vždycky chyběla nejvíce. Jednoho dne to snad přejde. Chtělo to jen víc času. Víc příležitostí. Tomu musel věřit.* No fajn, třeba oni budou lovit tebe. *Mrkne na ni. A jemu z toho bude zle.* Dáme pár drinků, zatancujeme, bude zábava. *Ujistí ji. Upřímně bary a kluby neměl rád. Vždycky byl spíše samotář, tyhle davy lidí ho trochu stresovali. Ale s alkoholem bylo všechno snesitelnější. Nyní má dobrou výmluvu na to, aby se jí zahleděl na hruď a rozhodně toho využije, i když mu to Lia dost brzo zkazí překřížením rukou.* Pravda, je potřeba, aby se soustředili na službu, a při takovém pohledu by to šlo jen stěží. *Popíchne ji. Nepřekvapí ho, že mu Lia vybrala komnatu, a ani to, že se mu trefila do vkusu.* Oh, opravdu? Budeš riskovat, že usneš a natočím tě? Ale abych byl já zase dobrý kamarád, tak vyberu něco akčního. Anebo nějaký horor? Ale to bys pak nemohla spát. *Zamyslí se. Většinou se k němu Lia při hororech vyděšeně tiskla, a pak prokecali půlku noci.* /Nad čím vůbec přemýšlím, bude to horor./ *Pokroutí hlavou.* Spal jsem v letadle. Asi budu naopak vzhůru dlouho do noci, a pak zaspím půl dne, než se to celé nějak srovná. *Neměl časové posuny rád, ale hodně cestoval, už na to byl zvyklý. Nabídne Lie rámě.* Dovolíte mi tedy, má drahá, abych vás doprovodil a k smrti vyděsil nějakým krvákem, abych si vás následně usmířil pizzou? *Zeptá se dramaticky.*

Hlavně ke mě nelez oknem nebo tak.. Vím moc dobře, že bys toho schopný byl. *Ještě by se zabil. To by se mu tak líbilo! Nic nebude a v podobných aktivitách má zákaz. Přijít o něj nehodlá a jestli někdy bude zbytečně riskovat, asi mu jednu ubalí a nebo mu schválně šlápne na nohu jako když byli malí a tak se právě seznámili.* Nechci se do toho nutit, abych si začala myslet, že někoho musím chtít a předstírala pak podvědomě city, které necítím.. *Pokrčí rameny. Pomalu jí dochází argumenty, kterými by mohla zarazit od něj nějakou snahu jí někoho dohazovat. Kdyby jí plánoval dohodit jeho samého, to by byla jiná. Říct jí teď, že ji miluje a své city jen pečlivě celé ty roky skrýval, skočí mu do náruče a klidně s ním odjede do západu Slunce na bílém koni.. I když by jí bohatě stačilo, kdyby jí řek, že k ní cítí něco více a chce to zkusit.*/Plané naděje./ *Protočí očima.* Jenže já nikoho nechci Darene, vážně ne.. /Hlavně ať se neptá proč../*Jinak se asi dobrovolně vrátí do fontány a utopí se.* S pár drinky a tancováním souhlasím, to jo. Ale tancovala bych ráda jen s tebou a pár drinků rozumím jako tři, skončit pod stolem nepotřebuju.  *Uchechtne se pobaveně.*/A ani v opilosti na něj vybalit svoje city./*Překříží si ruce na hrudi, jelikož se necítí konformně při představě několika strážců zírající na její hruď. To, že by se mohla líbit Darenovi a užívat si ten výhled ji ani nenapadne. *Ahh.. trávení času s tebou mi i za tohle stojí.. Ale klidně můžeš vybrat i horor.*Pak většinou usnou nad ránem, jelikož si dlouho povídají.* Snad se ti to brzy srovná a budeš spát normálně. Kdybys byl ale přece jen unavený, řekneš mi, jasný? *Nebude ho okrádat o spánek.* Dovolím ti to velice ráda. *Souhlasí a přijme jeho rámě.*/Kdyby mi tak "má drahá" říkal i skutečně a n jen z legrace./

To byl. *Ujistí ji. Jeho otec byl nadšenec do horolezectví a vedl k tomu jeho i Kam, takže se ve skalách cítí jako doma a vyšplhat jí do okna by dost nejspíš zvládl. Nad její pokroucenou logikou se zamračí.* Tak to přeci nefunguje. To, že se budeš s někým bavit a budeš otevřená možnosti toho, že by mezi vámi mohlo něco být, to není žádný vnucování si myšlenek. Nemusíš někoho přímo hledat, jen mi přijde, že jsi ke vztahům celkově nějaká zamítavá. Copak už máš oči pro někoho jiného? *Prohodí z legrace, ale pak mu dojde, že by to mohlo tak doopravdy být. Pocítí absurdní osten žárlivosti nad představou, že je Lia do někoho zamilovaná. Jednou to ale přijít muselo. Nemůže jí to kazit.* Hmm... *Zamručí nepřesvědčivě. Kdyby nikoho nechtěla, neměla by v poličkách romantické knihy. Byl v jejím pokoji na koleji, viděl je.* /Něco tu nesedí./ *A on zjistí co. Pokud jí snad někdo ublížil a zlomil srdce, tak toho bastarda najde a ublíží mu. Dnes jim však nechce kazit večer, a tak to téma opustí.* Tak fajn, zatancuje si spolu. /To je jedině dobře./ Kdybys náhodou přeci jen skončila pod stolem, odnesu tě v náručí, neboj, už mám praxi. *Uchechtne se. Lia neměla zrovna výdrž, co se chlastu týkalo. Škoda, že přijde o ten výhled. Sice se tím celkem mučí, ale taková příležitost se mu málokdy naskytne.* Dobře, tak to bude horor a ty pak nebudeš moct strachy usnout a budeme si zase celou noc povídat, už tě znám. *Zaškubou mu koutky. Ale nevadilo mu to. Bylo vážně zvláštní, jak si s Liou vždy našli témata, o kterých se bavit, jakkoliv byla hloupá a nedůležitá. Za pár hodin s ní toho namluví víc než za týden s jinými lidmi dohromady.* Čestný skautský. *Ujistí ji, i když se hodlá spánku bránit, dokud ona bude vzhůru. Nabídne jí rámě, které ona přijme.* To jsem doopravdy rád, drahoušku. A teď tě půjdeme dostat do tepla a do suchého. *Prohlásí s úsměvem a vydá se s ní ze zahrad do paláce.*

*Ona sama je po svém otci, tudíž rada leze všude možně a už skákala i bungee jumping, ale nechce, aby tohle dělal i on. Dost neférové, ale zkrátka se o něj bojí. Nedovede si představit, že by on v jejím životě nebyl. Už proto skrývá svoje city k němu, jelikož o něj nechce zkrátka přijít. Vyhýbá se tomu, že by si měla někoho najít jen co to jde, ale když nadhodí, jestli už pro někoho nemá oči, trochu se zarazí. */Ano./Ne.. Nemám oči pro nikoho jiného, neměla jsem ještě nikdy přítele.. *Oddechne si, že tohle téma opustí. Neví na jak dlouho se tomuhle tématu vyhne, přece jen tu bude tři měsíce a on uvidí, že se třeba někdo o nějaký hovor s ní snaží na akci. Prostě se z toho bude muset nějak vyvlíknout, zakecat to. */Sakra, asi by bylo lepší si najít na těch pár měsíců falešnýho přítele.. Jo to bude fajn dát ba seznamku inzerát: Princezna Illey Olympia Polaris Schreave, věk dvacet-tři let, pak si tam vypíšu koníčky a to, že vztah hledám proto, abych udržela lež před svým nejlepším kamarádům, kterýho už pár let miluju.. / Dobře, díky. *Uchechtne se.* V podobných chvílích mám vážně pocit, že se v tobě ten kousek gentlemana skrývá. *Ještě ho popíchne ohledně tohohle.*Přesně tak to bude. A vzhledem k tomu, že se potřebuješ přeorientovat na čas v Illey, je to ideální, ne? Já se zítra naliju kafem a bude to. *Nějak to přežije a přinejhorším si dá taky šlofíka.*Přijme jeho rámě a v duchu zalituje, že ji "drahá" a nebo "drahoušku" říká jen z legrace.*/Dívka, která s ním skončí bude mít takový štěstí../ *Nasadí úsměv, přikývne a vydá se s ním do paláce. Je už dost pozdě a jí stejně začíná být zima.*