Komnaty obyvatel paláce

*Nějak ten polibek neplánoval, spíše se mu zatemnil mozek a on nic nevnímal a co udělal si uvědomil až po chvíli. Bojí se, že tím zkazil jejich přátelství, to totiž nechce. Takže když ho políbí ona nazpátek, velice ho to překvapí, ale tím milým způsobem a s úsměvem polibek prohloubí.* Je to malá mrška, která musí být středem pozornosti. *Zasměje se a Beu cvrkne do nosu a Aubree letmo obejme tak, aby nezamáčkl Beu.* Takhle dobře jsem se necítil dlouho. *Přizná nahlas, zatímco se od nich odtáhne a stále má na tváři úsměv. Potom se ještě natáhne pro další sušenku a další kousek da Bee a sušenku nabídne i Aubree.*

*Také ten polibek úplně neplánovala. Tedy, ne že by ji to nikdy nenapadlo, ale nechtěla tím něco pokazit, což se klidně stát mohlo. Avšak když ji políbil on, musela mu polibek vrátit, protože chce, aby věděl, že si to nemusí nijak vyčítat.* V tomhle mi trošku připomíná mě, když jsem byla malá já. *Zasměje se, načež se uculí, když je obě Cameron obejme.* Nápodobně. *Šeptne s úsměvem, který ji dnes asi jen tak nepustí.* Díky. *Zazubí se, když si vezme sušenku, načež se otočí na Cama.* Zítra jdeš už do práce, nebo máš také volno? *Zeptá se jej, aby věděla, jak na tom bude a posadí se na kraj postele.*

*Je rád, že to nevypadá jako by něco tím polibkem zkazil, aspoň v to doufá, ale to že mu polibek oplatí ho aspoň trochu uklidní a ujistí, že tím nic nezkazil.* Taky si kazila takový skvělý chvíle nebo co? *Zasměje se a zavrtí nad ní pobaveně hlavou. Následně si sedne za ní a rukama ji obejme ze zadu a přitáhne si ji k sobě.* Zítra jdu až odpoledne. Jestli chceš, můžeš tady spát. Ale teda vážně jen jestli chceš. *Dodá rychle a snaží se znít, jako že mu je to vážně jedno, ale radši by byl, kdyby ji měl u sebe, protože teď se cítí vážně docela šťastný. Pak se natáhne a jednou rukou pohladí po hlavě i svou dcerku.*

No.. Možná. Já tě ujišťovala o tom, že jsem nebyla tak svatá, jak sis stále myslel. *Nevinně se zazubí a pokrčí rameny. Když však ucítí jeho dotek a to, jak si ji přitáhne k sobě, chvilkově se jí zadrhne dech. Pak se jen široce usměje a lehce se o něj opře. Cítí se s ním vážně v bezpečí a příjemně, je to nevysvětlitelný pocit.* Já.. Ráda zůstanu. *Pronese s úsměvem, který se každou chvilkou rozšiřuje. V Cameronově objetí se cítí natolik bezpečně, že přestože není nijak pozdě, se jí začnou nechtěně klížit oči. Do práce vstala velmi brzy a přes noc toho naspala celkem málo, díky tomu, jak nemohla usnout. Šla na ní zkrátka únava.* Mám vás hrozně ráda, oba. Nevím, co bych bez vás dělala. *Usměje se a přestože nechtěně, tak se její oči opravdu zavřou a ona tak usne v jeho objetí, s Beou před nimi.*

Obyvatelé paláce, služebné, strážci, kuchaři, kteří nežijí v Angeles a tudíž musí zůstávat v paláci, mají samostatné menší pokojíčky spojené společně s vlastní koupelnou.