Komnaty obyvatel paláce

Jo, jsem. Ale do tebe. *Opáčí s úsměvem a jakmile je u ní v posteli, přitulí si jí k sobě.* Nějakou ti příště donesu. *Slíbí jí a usmívá se, když cítí, jak ho líbá na hruď. Sám jí zatím rozepne pár spodních knoflíčků u košile a pak jí řekne, že na večírku doopravdy nebyl, protože dočítal její oblíbenou knihu.* Jo, to je. *Přikývne a s láskou jí políbí, protože touha po ní je silnější než nějaká konverzace o knížkách. I kdyby teď řekla, že jeho oblíbená knížka je naprostý odpad, odkýval by jí to. Začne jí rozepínat další knoflíčky a po její otázce se potichu uchechtne.* Ne, jen vás slečno. Protože jste mě naprosto okouzlila svou krásou a nebojácností. Nebojíte se praštit ani samotného prince. *Popíchne jí a potichu potěšeně zamručí, když ho pohladí po rozkroku.* A o co se pokoušíte vy, strážkyně? Běžně okouzlujete prince? *Oplatí jí stejně škádlivou otázku a pak už dorozepne knoflíčky na její košili, svlékne jí ji a odhodí jí někam vedle nich.*

*Řekne mu, že je blázen a pak se uchechtne.*Stejně jak já do tebe.*Řekne a pak se baví o jeho košili, kterou si přivlastnila a která pomalu ztrácí jeho vůni.*To budu moc ráda. Tuhle ti pak vrátím. Takový menší, férový výměnný obchod.*Poznamená, že nebyl na večírku a následně se chvilku baví i knihách. Ale stejně jak on, tak i ona se o tomhle zas tak moc nechce bavit, ale chtějí dělat něco úplně jiného. Trochu jej poškádlí a když zmíní to, jak jej praštila, dloubne ho do břicha.Pak jej raději zase políbí a pohladí po rozkroku.*Já? Vždyť já nic nedělám.*Hraje si na andílka, který neví,o čem mluví. Když Wells konečně rozepne i poslední knoflíček její košile, ani se nestará, kam na zemi dopadne, je jí to jedno. Začne jej sama líbat více vášnivěji, než on předtím ji. Hladí jej po hrudi, občas sjede zase až k jeho rozkroku. Líbí se jí jej takhle škádlit, i když ví, že jí to může oplatit.*

*Zamilovaně se na ní usměje, když mu řekne, že je do něj taky blázen a zasměje se, když slyší o výměnném obchodu.* Jenže jí dostaneš se skvělou vůni a vrátíš bez vůně. To mi moc fér nepřijde. Musíš něco přidat. *Ví, že ta košile bude zase naoplátku vonět po ní, takže jí bude pak zase nosit chvíli on, ale i tak musel její "férový obchod" nějak podrýt. Pak už ale prakticky na nějakou smysluplnou konverzaci zapomenou a věnují se daleko příjemnějším věcem. Uchechtne se, když ho dloubne do břicha a potřese hlavou nad tím, jaký andílek je. Dorozepne všechny knoflíčky její košile a odhodí ji někam pryč. Oplatí jí vášnivý polibek a pousměje se do něj, když ho pořád škádlí. Nakonec se rozhodne vzít věci do svých rukou a tepláky si sundá sám. Pod nimi naštěstí už nemá nic, takže mu nic nepřekáží. Změní rychle polohu tak, aby byla ona dole a on nad ní a polibky sjede až k jejím prsům. Jednu bradavku jí jemně skousne, zatímco rukou vklouzne do jejích kalhotek a začne jí pomalu hladit na klitorisu.*

*Řekne, že to bude férový obchod, on jí přinese jeho košili, která bude vonět po ně, a ona mu zase vrátí tu, co má teď na sobě.*A copak by jsi chtěl lásko?*Zeptá se jej, co by si příl. V jejím hlase jde znát i trocha pobavení. Chvilku se baví o knihách a pak jej dloubne do břicha. Políbí jej, poté co on odhodí košili někam na zem. Přitom jej pořád škádlí, což dělá moc ráda a klidně by v tom i pokračovala, ale to jí překazí on. Pomůže mu se sundáním kalhot, což se jí zdá jako zbytečný kus oblečení a když je nad ní, skousne si lehce ret. Spokojeně vydechne, když jí sjede polibky až k prsům a skousne jí jemně bradavku. *Wellsi..*Ví, že jí akorát oplácí to, co ona dělala jemu, ale jí se nelíbí, jak ji mučí. Jak se to i pravděpodobně nelíbilo jemu. Spojí jejich rty a přejede mu po hrudi rukama.*

Tebe. *Odpoví jednoduše, protože nic jiného už nikdy v životě nebude chtít víc. Pak už si sám sundá kalhoty, které odhodí někam k její košili a změní polohu, aby byl nad ní. Rozhodně se nenechá mučit nějak dlouho a hodlá jí to oplatit. Polibky sjede po jejím krku a klíční kosti až k jejím prsům a jednu bradavku jí jemně skousne, zatímco rukou vjede do jejích kalhotek a začne jí pomalu hladit klitoris. Pousměje se, když slyší, jak zamumlala jeho jméno.* Ano, lásko? *Vydechne na místo, kde jí těsně předtím políbil. Nechá jí, aby spojila jejich rty a během dalšího vášnivého polibku jí sundá kalhotky a odhodí je někam pryč z postele. Pak už nic nebrání tomu, aby jejich těla spojil a do toho jejího začal přirážet. Samozřejmě ale se svým mučením ještě neskončil a do jejího těla přiráží mučivě pomalým tempem.*

*Zeptá se jej, co by teda chtěl, když se mu vrácení jeho košile zdá málo.*Mě už máš.*Řekne a pak se společně už věnují jiným, lepším a příjemnějším věcem. Škádlí jej a čeká, že jí to oplatí. Spokojeně vydechne, když jí rty sjede po krku až k prsům a jednu její bradavku skousne. Když jí začne hladit klitoris, potichu zamumlá jeho jméno.*Nemuč mě.. Už to nebudu dělat.*Slíbí mu a spojí jejich rty ve vášnivém polibku.Nechá jej, aby jí sundal kalhotky a hodil je někam pryč a pak jejich těla spojil. Když se tak stane, zasténá jeho jméno. Nelíbí se jí, jak ji mučí a sama mu vychází vstříc, aby trochu zrychlila jeho tempo.*Lásko.. Prosím..*Vydechne do jeh rtů, když se od něj krátce odtáhne.*

*Začne jí pomalu hladit klitoris a po jejích slovech se usměje.* Slibuješ? *Zamumlá do její pokožky a ještě jednou jí lehce políbí na prsa a pak už jí oplácí vášnivý polibek. Sundá jí kalhotky, které odhodí někam pryč a spojí jejich těla. Nejradši by začal přirážet rychle, protože i jeho pomalu ovládá narůstající rozkoš, ale ovládne se, aby jí ještě trochu pozlobil. Když ale slyší, jak ho prosí, vítězně se usměje a začne do jejího těla přirážet daleko rychleji. Sám by to už déle nevydržel. Cítí, jak se blíží jeho vyvrcholení, a jakmile do dosáhne, nahlas zasténá její jméno.*

*Když jí hladí klitoris až mučivě pomalu, slíbí mu, že je už nebude trápit a škádlit. Přikývne.*Slibuju.*Vydechne a políbí jej. Když spojí jejich těla, zasténá a vychází mu vstříc, aby urychlila jeho pohyby, které jsou až moc pomalé. Poprosí jej a když konečně začne přirážet do jejího těla rychle, spokojen vydechne a políbí jej. Občas se odtrhne, aby se mohla nadechnout a stejně tak on. Cítí, že už brzy dosáhne orgasmu a když se tak stane, zasténá nahlas jeho jméno. Chvilku jen mlčí a snaží se uklidnit svůj dech. Pak zvedne ruku a Wellsovi odhrne z čela vlasy.*Miluju tě.

Dobře. *Vydechne, když mu to slíbí a pak už začne pomalinku přirážet do jejího těla. Přírazy zrychlí, jakmile jí uslyší prosit. Během chvíle dosáhne svého vrcholu, během kterého hlasitě zasténá její jméno. Snaží se zklidnit svůj dech, zatímco sleduje její oči a pak se na ní zamilovaně usměje, když mu odrhne vlasy z čela.* Já tebe taky. *Skloní se k ní, aby jí mohl jemně políbit a pak si lehne zase vedle ní a přitulí si jí k sobě do náruče.* Dneska nebudeš potřebovat košili, abys cítila mojí vůni. *Poznamená s úsměvem a políbí jí na čelo.* Dobrou noc, lásko. *Popřeje jí a sám během chvíle usne s ní v náručí.*

*Zasténá, když spolu s ním dosáhne vrcholu a chvilku se na něj jen zamilovaně usmívá. Pak mu odhrne vlasy z čela a řekne, že jej miluje. Usměje se ještě více, když jí řekne to samé a oplatí mu polibek. Přitulí se blíže k němu.*Tohle je o mnoho lepší. *Souhlasně přikývne.*Dobrou noc drahý.*Řekne už se zavřenýma očima a napůl ve spánku. Klidně by takhle vedle něj usínala každičkou noc.*

*Dneska se rozhodl udělat si menší výlet do paláce, i když ví, jak riskantní to je. Radši nemyslí na to, co by se stalo, kdyby ho někdo poznal, protože ho určitě někdo už na útoku zahlédl. Na hlavě má černej klobouk, který ukradl tátovi ai když by ho radši neměl, nechtěl plsobit jako někdo, kdo tam rozhodně nepatří. I když až na cestě k paláci si uvědomil, že to asi jen tak kloboukem nezachrání, protože má jinak na sobě černé rifle s obnošeným vzhledem a tmavě zelenou mikinu. V botě má zastrčený nůž, jelikož do paláce se rozhodně neplánuje vydat bez nějaké obrany. Už jen díky útokům ví, jak se dostat nepozorovatelně do paláce. Vůbec se mu tam nechce, ale těší se na Kath, kterou dlouho neviděl. Taky by rád našel ty stráže, které zajali jeho sestru a trošku s ejim za to pomstil. Když dojde až do chodeb paláce, uvědomí si další zásadní věc. A to tu, že neví, kde má Kath komnatu. Nakonec se docela neochotně zeptá někoho čistě náhodného s tím, že její přítel, který ji chtěl překvapit. Což je vlastně i pravda. Hned jak dojde k její komnatě, kloubouk si sundá a z klokaní kapsy si vytáhně červenou růži, kterou trhl cestou. Poté už zaklepe na dvěře a doufá, že mu otevře.*

*Celej den pomáhala otci s papírama, většinou do dělá její bratr, jenže ten se rozhodl být zase kdoví kde. A jelikož ona tomu jako dívka stejně moc nerozumí, rozhodl se jí otec propustit, i přes její veškeré argumenty, které proti němu použila. Stejně se do svých komnat dostala až ve večerních hodinách. Kde se také rozhodla rovnou zamířit do sprchy. Proto ze sebe sundá vše co má momentálně na sobě a dá se do umývání se... Jenže když si zrovna ruší vlasy, uslyší klepaní. Zarazí se v momentě, protože neví kdo by jí zrovna teď navštěvoval. Podívá se na spodní spodní prádlo, které na sobě má. Modré a krajkové, skousne si spodní ret a nejistě se rozejde ke dveřím, které otevře. Jenže zůstane stát jak přimraženej solnej sloup, než si uvědomí, že před ní skutečně stojí on. Její Romeo. Bezeslov ho vtáhne dovnitř do místnosti a zavře za ním dveře. Až poté se ho rozhodne pevně obejmout, tak aby neublížila květině, kterou jí donesl. Ruce mu omotá kolem krku a rty spojí s těmi jeho v polibku.*Co tu...? Jak..?*Zašeptá když se od něj odtáhne a zadívá se mu do očí.*Utočíte?*První věc co jí napadla, jenže to by nedáválo úplně asi smysl, možná.*

*Doufá, že ho nikdo nezastaví s podezřením, že je rebel, protože rozhodně nehodlá rodičům vysvětlovat to, co dělal v paláci. Ani teď jim to neřekl, jelikož nechce, aby si dělali starosti. Při nejhorším se vymluví na to, že se šel pomstít za jeho malou sestřičku, což je taky část pravdy. Nechce tady ani s nikým mluvit, protože mu přijde, jako by to potom byly promarněný sekundy jeho života. Nakonec stejně musí, ale aspoň ho to dovede ke Kath. Když otevře, hned se na ni usměje a samozřejmě mu ani neunikne to, že je ve spodním prádle.* Jdu nevhod? *Zeptá se a poškrábe se na zátylku. Překvapeně povytáhne obočí, když ho vtáhne dovnitř, ale hned ji s úsměem obejme nazpátek. Do polibku se usměje a ruce ji položí na boky.* To tě nemůžu přijít navštívit? *Uchehctne se a pokrčí rameny.* Jsem rebel, vím jak projít kolem stráží. Teoreticky se to učím od malička. *Zasměje se a zavrtí hlavou.* Neútočíme. Teda já jo. A ty jsi moje oběť. *Mrkne na ni a poté ji předá růži.* Abych nešel s prázdnou. *Usměje se na ni a znovu se nahne k polibku.* Chyběla jsi mi. *Postěžuje si a když si uvědomí, že křečovitě svírá klobouk mezi prsty, položí ho někam vedle sebe.*

*Nečeká, že jí někdo navštíví a ještě víc jí překvapí, když je to právě její milý. Zatáhne ho okamžitě dovnitř do místnosti, jelikož by nebylo nejlepší, kdyby jej někdo viděl právě tady. Nebo kdyby ho viděl její bratr, ještě mu o tomhle neřekla a ani neví jestli má. Ještě by si mohl myslet kdoví co špatného. *Byla jsem ve sprše a chystala se do postele.*Skousne si spodní ret a podívá se na pramínky svých vlasů, které ještě trochu mokré jsou. Je ráda, že neprotestuje a sám jí polibek oplatí, protože to jí dost uklidní. Zachvěje se, když ucítí jeho dlaně na svých bocích a podívá se na něj.*Je nebezpečné tu být, to přece víš. Kdyby tě kdokoliv viděl...*Nedokončí větu a zavrtí nad tím hlavou, nechce si představit co by mu mohli udělat špatného.*Doufám ale, že dnes na plánu únos není.*Nakloní hlavu se smíchem na stranu a převezme si květinu, přičichne si k růži a usměje se na něj.* Děkuji ti.*Zašeptá a polibek mu s láskou oplatí.*Taky jsi mi chyběl, a nevím jak tohle bude pokračovat...kvůli tomu viru. Bojím se, jenže čím víc tě nevidím, tím mi je hůř.*Přizná tiše a nachvilku se od něj odtáhne a přejde ke stolu, kde je váza do které dá růži. Jemu se tak nevědomky poskytla výhled na své pozadí.*

*Samozřejmě, že ví, že ho kdokoliv muž poznat, ale nějak to neřeší. Doufá, že při útocích si nikdo rebely neprohlíží a nikdo ho nepozná. Když jo, aspoň bude s Kath ve stejným baráku.* A dovolila bys mi tam být s tebou? *Povytáhne tázavě obočí, ale pak ještě rychle něco dodá.* Samozřejmě, že tě budu jen sledovat, jak usínáš a budu tady s tebou dokud neusneš. *Poškrábe se na zátylku. Následně ji přiloží prst ke rtům.* Ticho, nikdo by mě nechytil. Vlastně... Docela bys mi s něčím mohla pomoct. Při minulým... Vlastně předminulým útoku mi zajali sestru, teď už je ale v pohodě. No a jesi nevíš, jací strážci to byli? *Snaží se při tom nezatínat zuby, ale při te myšlence, jak se strachovali si toho strážce představí prostě mrtvého, což by se mu líbilo.* Dnes tě nikam unášet nebudu. *Zasměje se také, ale po jejích slovech se rozesmutní.* Však víš, jak moc rád bych byl s tebou, ale tady by to bylo riskantní pro mě a kdyby si byla u nás, bylo by to riskantní pro tebe. *Zavrtí hlavou při vzpomínce na rebely, kteří lidmi z paláce pohrdají jestli víc, než on. Když se otočí, samozřejmě mu pohled ulítne určitým směrem, ale jen pohled odvrátí a radši se dívá kolem sebe.* Máš tady docela luxus. *Prohodí jen tak a mlčky potom k ní přejde a chytne ji ze zadu za boky, přičemž rty přitiskne na její rameno.*

*Nakloní hlavu na stranu po jeho slovech a ušklíbne se.*Dovolila, pod podmínkou, že tu sprchu taky navštívíš.*Nevinně zamrká a uculí se nad tím, přece jen to nemyslí špatně. Teplou sprchu si zasloužil, neví jak často jí sám může mít, i když byl jen rebel a né bezdomovec.*Víš, že na tohle ti neskočím, lásko?*Našpulí pobaveně spodní ret, jistě že se jí nelíbí představa, že by jí utekl když by spala.Ale jiná možnost tady asi není.Vykulí oči, když jeho prst zabraňuje tomu, aby mluvila, páč chtěla namítnou spoustu dalších věcí. Následně na to se však zamračí a prudce zavrtí hlavou.*I kdybych to věděla, nemohla bych ti to říct Romeo...tohle ne.*Povzdychne si nad tím, hádat se nechce, ale ví že v tomhle budou mít vždy odlišný pohled na celou situaci. Sice mohla zjistit, kdo ti strážci byly, ale nemůže zradit lidi se kterýma žije, né takhle.*Takže to máš v plánu na jindy?*Neodpustí si s úsměvem tu poznámku a jenom dále přikývne.*Napadlo mě, že kdybychom ti pořídili oblek....nebo minimálně slušnou košili. Nikdo by tě nemusel podezřívat.*Nakloní hlavičku na stranu, skutečně přemýšlela nad tím jak by mohli být spolu víc.*Navíc ta postel je děsně pohodlná, pokud nestačím jako důvod k tomu sem chodit.*Uculí se nad tím a poté už se rozejde dát květinu do vázy. Chce aby jí vydržela co nejdéle a připomínala jí muže, kterého miluje ze všech nejvíc. Sama se k němu ještě víc přitiskne, když jí chytí a spokojeně zamručí.*Oproti jiným pokojům je to nic, ale stačí mi.*Přisvědčí tiše a dlaněmi přejede po těch jeho.*

Tohle mám brát jako urážku? Že jsem jako špinavý? *Povytáhne obočí a nakloní hlavu na bok. I když jejich ghetto vypadá zvenčí docela jako zřícenina, zevnitř mají vše co potřebujou.* Na co mi jako neskočíš? *Povytáhne zvědavě obočí a pak jen přikývne. Aspoň za pokus mu to stálo.* Dobře, chápu. Aspoň jsem to zkusil. *Uchechtne se a pokrčí rameny. Pak se na ni zazubí a uchechtne se.* Unesl bych tě hned kdyby to šlo. Maximálně že by sis zahrála na nějakou ztracenou holku, která se chce stát rebelkou. *Popíchne ji, i když ví, že by ji tam určitě někdo poznal. Následně zaskuhrá a zavrtí hlavou.* Oblek né. No ták. Obličej stejně nezakryju. *Vymluví se, protože má radši mikinu a rifle.* Tak možná kvůli té posteli bych sem mohl chodit častěji. *Zamumlá na oko vážně a potom k ní zase přejde, když jde dág kytku do vázy. S úsměvem si ji vezme do náruče a přenese ji do postele, kde si sesne vedle ní.* Jsem si uvědomil, že si mi toho moc ještě o sobě neřekla. V te jeskyni ses tomu úspěšně vyhla. *Zasměje se, ale vážně by rád věděl více z jejího života.*

*Pobaveně protočí oči nad slovy, které řekne.*Ber si to jak chceš, ale jako urážku to nemyslím.*Ušklíbne se nad tím a pokývne..potom se dostanou k tomu, že mu jednoduše nevěří to, že se na ní bude jenom dívat.*Jako bys nevěděl...*Zaculí se a zadívá se na něj, s tím že pozoruje každičký jeho pohyb. Přikývne na ten jeho pokus.*Řekla bych, že u vás budu víc nápadná..než ty tady.*Poznamená s úsměvem k jeho slovům a zavrtí hlavou. Jednou z ní má být dvorní dáma, to je docela velkej rozdíl. Ona by nikdy nedokázala být rebelka, né tak jak by si Romeo nejspíš přál. Zakňučí a našpulí nespokojeně spodní ret.*Řekla bych, že na obličej ti nikdo koukat nebude, hrozně se tu hledí na oblékání. A kdyby ses také občas víc učesal...*Zazubí se a nakloní hlavu na stranu, potom ho praští pěstí do ramene.*Hej! Jak kvůli posteli..*Zamručí nespokojeně a radši dá květinu do vázy. Překvapeně zamrká, když se ocitne v jeho náruči a  následně na to na posteli, podívá se na něj tázavým pohledem.*Řekla, navíc mluvit sám o sobě je poněkud sobecké...*Zavrtí nespokojeně hlavou.*Leda by ses sám ptal na to, co tě zajímá.

No jen aby. *Zasměje se pobaveně a zavrtí nad tím pobaveně hlavou.* Jako já se nemusím jenom dívat, v posteli mužem dělat i jiné věci. *Zamrká na ni pobaveně a schválně se nahne k jejímu uchu a skousne ji opatrně ušní lalucek.* Možná. I tak by to bylo tak jako tak hodně rikskántní. Pak mu zase obočí vyletí do výšky.* Hele, podle me sestry jsem u zrcadla víc času než ona. I oblečen řeším víc než ona. Teď jsme měl klobouk. *Pokrčí rameny s usnevem na rtech.* Au! Kvůli posteli. Když je tak pohodlná. *Zazubí se a přenese ji na postel, aby se přisvědčil.* Tak mluvit nemusím. *Zamumlá potichu a zase rty přitiskne na ty její, příčemž postupně sjede k její čelisti a z čelisti se přesune na její krk, kde ji začne dělat malinké modřínky, protože si ji chce označkovat.*

*Nakloní zvědavě hlavu na stranu a nevinně přitom zamrká.*Jo..? A řekneš mi jaké?*Uculí se a zamručí, když jí skousne ušní lalůček.*Provokuješ.*Zamumlá naprosto vážně a prohlédne si ho po tom co řekl.*Vždyť vypadáš pořád stejně a tvou sestru jsem pořád neviděla.*Skousne si spodní ret a podívá se na klobouk. Důležitě pokývne hlavou a zazubí se.*Joo to je rozhodně velká změna a určitě ti pomůže.*Poznamená s pobavením v hlase.*Občas mě fakt štveš.*Poté už se na žádné námitky nezmůže, protože jí položí do postele.*Ale...*Chce něco říct, jenže v tom, už mu oplatí polibek. Spokojeně zamručí, když jeho rty ucítí na svém krku. Jenže potom zakňučí.*Co...to..děláš?*Zašeptá rozhodně a zadívá se na něj, jde to skutečně blbě.*A víš, že na to abys okupoval mojí postel, máš moc oblečení ,lásko?*Poví naprosto klidným hlasem.*

Tak můžeme spát oba dva nebo jen tak odpočívat. *Zamžiká obočím a pohledem schválně sjede k její posteli, přičemž obočím mžiká pořád.* Chci provokovat. *Zazubí se na ní a zase rty chvilkově natiskne na ty její. Mou sestru někdy určitě uvidíš, jen bych ji teď nerad vedl do paláce. *Pokrčí rameny a pousměje se na ni. Na klobouk se taky koukne a přikývne.* Že? Taky si myslím. *Uchechtne se a pak povytáhne obočí.* Štvu? Já? Neříkej. To není možný. *Zavrtí pobaveně hlavou, ale potom se už začne věnovat jejímu krku, přičemž po jejích slovech se pobaveně usměje.* A s tím něco uděláš? *Nakloní hlavu na bok a roztáhne ruce, schválně aby dal najevo, že si s jeho oblečením může dělat, co chce.* Ale doufám, že to stejný platí pro tebe. *Mrkne na ni a jednou rukou si prohrábne vlasy, přičemž se na ni stále dívá.*

Určitě.*Pokýve důležitě hlavou, protože tomu přece naprosto věří.*Ale...proč..*Zamumlá, ale polibek mu velice ráda oplatí. Zbožňuje chuť jeho rtů, jelikož je to to nejlepší.*Já vím, že to není zrovna bezpečný.*Povzdychne si nad tím, nemůže za to jaká je momentálně situace. S tím bude ráda, když se vůbec uvidí s ním, jestli. Zavrtí nad tím pobaveně hlavou.*Ano přesně tak, ty..kdo jiný?*ušklíbne se nad tím, že když se věnuje jejímu krku, stěžovat si nemůže...skoro.*Velice ráda.*Po těch slovech se její očka rozzáří nadšením a začne mu rovnou s úsměvem sundávat mikinu.*Máš víc oblečení než já!*Zakňučí protestansky, našpulí spodní ret a založí si ruce na hrudi. Rozhodně tohle celé je nefér situace a oba si toho musí být vědomi. Zadívá se proto na něj přičemž nakloní hlavu.*Vůbec to není spravedlivé víš o tom, že?

Snad ti to nevadí? *Povytáhne obočí a opět ji věnuje krátký polibek, protože si prostě nedá pokoj. Pak zase zvědav nakloní hlavu na bok, přičemž pokrčí rameny.* Co já vím. Třeba někdo jiný. *Uchechtne se a poté ji rád nabídne, ať mu teda to oblečení sundá a usměje se, kdy je jeho mikina pryč.* A to snad vadí? Teda vadilo by mi, kdybych na ty dveře neklepal já, ale někdo jiný. Měla by sis oblíct aspoň kraťasy, nechci aby mi tě někdo okoukal. *Stáhne trochu žárlivě obočí přičemž potom pobaveně zakroutí hlavou a sám si stáhne tričko přes hlavu a odhodí ho někam do pryč.* Lepší ne? To už nefér není. *Zazubí se na ni a zase natiskne jeho rty na ty její a jemně ji zatahá za spodní ret, čímž ji chce tak nějak vybídnout, aby v sundávání oblečení pokračovala. Sám ji ruce položí na stehna a palcem zatahá za lem kalhotek.*

Nevím.*Skousne si spodní ret, než mu následně na to oplatí polibek, protože jí prostě nehorázně provokuje a to není ale vůbec fér.*Nikdo jiný krom tebe tu není.*Ušklíbne se, je ráda jen co jí dovolí mu sundat oblečení.*Na dveře by klepaly maximálně služebné, bratři nebo rodiče.*Uchechtne se  a zavrtí nad tím hlavou.*A u těch se skutečně nemusíš bát.*Mrkne na něj s pobavením a pozoruje ho jak si sundavá triko,skousne si spodní ret.* Ale ty bys takhle mohl chodit častěji.*Nevinně zamrká, protože potom už neprotestuje a prohloubí jejich polibek ve vášnivý. Zakňučí, když si uvědomí co po ní vlastně chce, skutečně asi nemůže říct, že se bojí, protože...může se v ní zklamat a odejít. Oplácí mu každičky polibek, než se skutečně odhodlá najít lem jeho kalhot, a  nejistě mu je sundá, přičemž se mu zadívá do očí.*Určitě jsi si jistý..?

*Když se odtáhne, schválně se po jejích slovech rozhlédne po komnatě, jestli tady ještě někoho neuvidí.* Tak to ti bzdu věřit. *Uchechtne se pobaveně, načež pokrčí rameny a ohlédne se ke dveřím.* Ale kolem zrovna může procházet kdokoliv. *Poznamená, přičemž má v očích pobavené jiskřičky.* Před tebou? Před tebou takhle klidně budu chodit pořád. *Usměje se na ni a jeho úsměv se zvětší ve vášnivým polibku, při kterým ji jemně zatahá za ret. Sám ví, co chce, nikdy si tim nebyl tolik jistý jak dnes, jenže nebo, jestli to samé chce i Kath. Ještě k tomu, u něj to poprvé není a neví, jak u ní. Usměje se když má pryč i kalhoty a moc na nic nečeká a stáhne ji i tričko. Poté se na ni ale podívá starostlivě a pohladí ji hřbetem ruky po tváří.* Ja jo, ale jestli.... Nemusíme. Nechci na tebe nějak spěchat. *Pousměje se na ni a tázavě se na ni zadívá.*