Zahrady paláce

*Je naprosto nadšená z toho, že se jeho zasnoubení zrušilo. Často nad tím přemýšlela, jak by to bylo, kdyby to nevyšlo a on se se svou snoubenkou vážně musel vzít, to by asi nezvládla. Ale naštěstí se vše povedlo, proto na něj také samou radostí skočí a poté ho i šťastně políbí.* Ani nevíš, jak jsem ráda. *Usměje se, načež se na něj podívá, když řekne, že je zde ještě jedna věc. Lehce nakloní hlavu do strany a zvědavě se usměje.* Jaká? *Optá se a pozorně ho sleduje. Pozorně poté poslouchá každé jeho slovo a usmívá se přitom, i když je trochu zmatená z toho, proč ji vše teď říká. Jakmile si však před ní klekne s prstýnkem v krabičce a zeptá se jí na tu otázku, vše pochopitelně pochopí, přikryje si rukami ústa a oči se jí zalijí slzami.* Ano, ano. Samozřejmě, že si tě vezmu. *Šťastně vzlykne, klekne si k němu a padne mu do objetí.*

*pevně jí oplatí nadšené objetí a poté i polibek. Je neuvěřitelně rád, že konečně může být s ní a nemusí řešit to blbé zasnoubení. Hned, jak to Noora dočte, rozhodne se jí požádat o ruku. Chtěl to udělat už nějakou tu dobu, protože už dlouho ví, že nikdy nebude milovat nikoho jiného než ji a chce s ní strávit celý zbytek života. Klekne si tedy na jedno koleno a nervózně vyčkává na její odpověď. Kdyby mu řekla ne, rozpadl by se mu celý život. Když ale řekne ano, vydechne úlevou i štěstím a na tváři se mu objeví široký úsměv. Oplatí jí objetí, a když se po chvíli odtáhne, chytne jí za ruku a navlíkne jí prstýnek. Poté jí láskyplně políbí a pohladí po tváři.* Miluju tě. *řekne s šťastným úsměvem na tváři.* Snoubenko. *dodá se zazubením.* Hlavně se připrav na spam od Daesyn.. až to zjistí, tak tě nenechá na pokoji.

*Když se od ní odtáhne a trošku ustoupí s tím, že ji chce něco říct, chvilku jí to nedochází a tak jen s úsměvem poslouchá ty krásná slova. Avšak když si klekne na koleno, konečně ji to docvakne a hned v ní praskne několik emocí, krásných emocí, až ji to dožene k slzám, kterým nechá volný průběh. Samozřejmě mu řekne ano, načež si k němu klekne a šťastně ho obejme. Poté se odtáhne a s uslzeným úsměvem sleduje, jak jí nasazuje prstýnek, pak mu láskyplně oplatí polibek.* Je nádherný, také tě miluju. Strašně moc. *Zaculí se a hřbetem ruky si setře slzy z tváře.* Snoubenci. *Oplatí mu jeho přezdívku a také se zazubí.* /To zní tak krásně.. Jsme zasnoubení../ *Pomyslí si, načež se zasměje.* Daesyn mám ráda, takže to i ráda přetrpím. *Zasměje se a ještě jednou se podívá na prstýnek, který má již na prsteníčku.*

*Položí ji tedy tu zásadní otázku a jde na něm jasně vidět, že je nervózní. Neodkáže si představit, co by dělal, kdyby mu řekla ne. Nedokáže si bez ní představit život. Když mu ale řekne ano, spadne mu ze srdce obrovský kámen a na tváři se mu objeví šťastný úsměv. Oplatí jí objetí a poté jí nasadí prstýnek a políbí jí. Stře jí palcem pár slz a ruku nechá na její tváři.* Vážně se ti líbí? *zeptá se trochu nejistě. Snažil se vybrat nějaký, který se k ní bude hodit ale moc se v tom nevyzná. Ještě více se usměje, když se nazvou snoubenci.* Je těhotná, takže je horší než obvykle. Až tě bude moct otravovat, tak mi řekni, zavřu jí někam daleko od tebe. *uchechtne se.* Selekce už je skoro u konce, takže budeme muset odjet.. kdyby tvoje teta chtěla, může jet potom do Austrálie s námi.

*Samozřejmě, že mu řekne ano. Ani na chvilku nepomyslí na to, že by mu řekla ne. Už nějakou dobu si nedokáže představit život bez něj, zkrátka to nejde,jako by bez něj nebyla úplná. Poté mu šťastně oplatí polibek a ještě jednou se podívá na prstýnek.* Moc, je nádherný. Děkuju. *Zaculí se když se jí zeptá, zdali se jí prstýnek líbí, což opravdu ano.* Myslíš, že by se Daesyn nechala? *Usměje se pobaveně. Vlastně se těší na to, až se jí ozve. A pokud to neudělá, tak se jí ozve sama, jelikož s ní chce probrat pár věcí, hlavně ohledně svatby.* Jsi úžasný, jak myslíš i na mou tetu. Moc si toho vážím. *Pohladí ho po tváři a zamilovaně se na něj uculí.* Řekl bys chvilku poté, co jsme se poznali, že to skončí takhle? *Zeptá se jej a nakloní hlavu zvědavě do strany. Každopádně to skončilo jak nejlépe mohlo a ona je za to strašně vděčná.*

Není za co přece. *usměje se. Je rád, že se jí ten prstýnek líbí. Snažil se vybrat něco, u čeho doufal ,že se jí bude líbit.* No.. nedobrovolně určitě. *řekne a zazubí se na ní jako největší neviňátko, což samozřejmě je.* Vím, že je pro tebe důležitá a co je důležitý pro tebe, je důležitý pro mě. A taky chci, abys byla šťastná. *opře se lehce do její dlaně, když ho pohladí po tváři a zamilovaně se na ní usměje. Nad její otázkou se musí zamyslet, a tak chvilku mlčí.* Asi ne. Ale už v tom lese jsem věděl, že se tě jen tak nezbavím.. nechápej to špatně, myslím to tak, že jsem na tebe pořád myslel a nějak jsem tušil, že s tím jen tak nepřestanu. Ale asi bych to neřekl. I kdybych věděl, jak to bude vypadat pár týdnů poté, co jsme se potkali. *těch "pár týdnů" - ne-li měsíců - se asi nejvíce hádali a hlavně on ji od sebe odstrkoval.* Ty bys to řekla? *oplatí jí otázku a se zvědavostí v očích na ní koukne.*

V paláci se nachází také zahrady plné květů, soch, fontán, ale i tajných zákoutí a romantických odpočívadel. Na každém rohu se pravidelně nachází stráže.

*Je pořád naštvaný na své rodiče za zasnoubení jeho setry, za zasnoubení všech ostatních, za to, že z toho Simone málem potratila, za to, že za dva týdny tu bude mít bandu uječených holek, kterého budou pronásledovat na každým kroku a nenechají mu chvilku klidu. Je toho docela dost no.. */Bude ples.. ples kde budou, takovou příležitost si nemohu nechat ujít../*Má v plánu to zrušit. Prvně si s nimi promluví po dobrém, s těmi snoubenci a pokud to nepůjde tak, půjde to holt po zlém. Klidně jim pár vrazí, aby si mohli postěžovat rodičům a ti to pak zrušili. Nechce, aby byla hlavně jeho sestra nešťastná. Jak rodičům říkal, klidně bude mít Selekci, ožení se s kýmkoliv na koho ukážou a od roka bude mít i syna, následníka a převezme korunu, jen chce, aby to zasnoubení Aideen zrušili. Pokud někoho má fakt rád, je to jeho malá sestra. Před ostatními moc city neprojevuje. Už dávno dodělal papíry, které si vzal k sobě do komnaty, protože s tátou by momentálně v pracovně nevydržel. Poté si šel na chvilku vybít zlost k boxovacímu pytli, načež si uvědomil, že nevzal ani včera ani dneska ven svého tygra. Rozhodl e to napravit a proto se teď s bílým tygrem po svém boku už skoro hodinu prochází v zahradách, s cigaretou v ruce.*

*Atticus se vydá do zahrad hned po tom rozhovoru se sestrou a jejím snoubencem. Dělá si starosti, má o svou sestru prostě strach a potřebuje se nějak zabavit. Na sobě má stále černé kalhoty, košili a přes to černé sako. Prohlíží si zahrady a pokukuje po nějaké mladé služebné.* /To je kočka./ *Usměje se, rukou si prohrábne vlasy a vydá se k ní.* Ahoj kočko. *Ta se ho lekne a málem spustí nadávky, naštěstí se ale zarazí, když si uvědomí, kdo to je a on si od ní ukradne polibek. Jenže dál se jí nevěnuje, protože ona má evidentně na spěch, takže vloží ruce do kapes a rozejde se dál do zahrad, kde ho zaujme tygr a až pak jeho majitel.* /Tygr. To je vážně tygr./ *Jde blíž, ale drží si odstup, až když spatří tvář mladíka, dojde mu kdo to je. Musí se usmát, plíží se k němu, když mu poklepe na rameno.* Xaviere! Bratranče! Rád tě vidím! A taky vidím, že máš milou společnost. Takže jsi na kočičky jo? Já myslel, že trochu na jiné. *Zasměje se.* Selekce se blíží, co? Přece to nemůže být tak strašný, ne?

*Je rozčilený na svoje rodiče kvůli tomu, co udělali.*/Až budu král já.. nikoho nezasnoubím, nikdy./*Nemá přímo vystanovené cíle, kterých chce za své vlády dosáhnout, žádné sliby nikdy nesložil, jako že třeba vybuduje více nemocnic , či zlepší podmínky v dětských domovech.. Ale tohle si v duchu sám slíbí a je rozhodnutý tento slib dodržet. Sice teď děti nechce, ale jednou je mít bude a nechce jim ublížit touhle nesmyslností, jaký je dohodnutý sňatek. Ví, že je skoro půlnoc, ale na spánek nemá ani pomyšlení. Spíše než ležet v posteli a zírat do stropu se raději prochází svižným krokem zahradami, společně s Kacem, jeho bílým tygrem. Nerozhlíží se kolem sebe, na nějaké volání by neslyšel, tudíž je dobře, že mu Atticus poklepe na rameno, jinak by jeho přítomnost naprosto ignoroval, i když neúmyslně.* Atticusi. *Usměje se a kývne mu na pozdrav. Ví, že měli jeho sestřenice a bratranec z Polska přijet, ale on je první, koho tu vidí.* Řekl byhc, že jsem na oboje. *Uchechtne se. Pak si povzdychne. Neví, jestli se má dát na útek, něčím svého bratrance přetáhnout a zahrabat.. prostě má pocit, že ohledně Selekce se na něj celý vesmír spiknul.* Jak by se to líbilo tobě? Kdyby ti mělo přijet třicet-pět holek, uječených, bažících po koruně.. Navíc se reálně bojím, že mě budou stalkovat. Stát mi pod oknem a tak. Nebudu mít klid. A ženit se taky nechci, je mi dvacet-jedna, mám na to čas. *Pokračuje dále v chůzi, mezitím co mluví. Ani si neuvědomuje, že d dost rychle, to je tím rozčílením. Popotáhne si z cigarety.* Navíc jsem zjistil, že Aideen zasnoubili.. *Jeho sestra je navíc nemocná a nechápe, jak to mohli jeho rodiče prostě udělat.* Ani nevíš jak ti závidím.. Jsi nejmladší, břímě vlády ponese tvoje sestra, ani zasnoubený nejsi, pokud se tedy nemýlím.. *Tázavě se na něj podívá, protože co on může vědět? Třeba se hitem letošního roku stalo domlouvání sňatků svých dětí, neříkat jim to a nechat je, ať si na to dojdou sami.*

*Prohlíží si toho tygra a taky svého bratrance, kterého poslouchá. Jemu Selekce přijde super, tolik krásných holek co se kvůli němu může přetrhnout? Šel by do toho hned.* Děláš si srandu? To je ta nejlepší věc na světě! Třicet pět krásných holek, co po tobě touží? Máš kliku. *Zasměje se, zřejmě nesdílí na toto stejný názor.* Hele jestli chceš budu je odhánět, zvláště když ti budou stalkovat pod oknem, budu tam. Krýt ti záda! *Opět se zasměje a ruky si strčí do kapes, když se snaží s ním srovnat krok.* Aideen? Aha. No Maddie je taky zasnoubená. *Neví, jestli se tohle k němu doneslo.* Já? Zasnoubený? Ale prosím tě. Nejsem. Teda aspoň o tom nic nevím. *Zasměje se.* Kdyby těch holek bylo na tebe moc, mysli na svého bratrance Atticuse, jo? *Zasměje se.*

*Když začne mluvit o Selekci, má chuť svého bratrance něčím přetáhnout.*Dělá si srandu? *Dívá se na něj nechápavě, kvůli tomu dokonce i zastavil.* Víš jaký tam bývalí šílenci? Slyšel jsem to, jednou tu byla holka, co furt mlela o vaření a o ničem jiným, pak taky rebelka, co se snažila mého tátu zabít a podobný šílenosti. Kde je záruka, že budou normální? Nebo že budou vůbec za něco stát? Že budou aspoň trochu hezký a povolný? *Zasype ho otázkama.* Navíc to nebude tak, že si je jednu po druhé budu hezky brát do komnaty. Musím se jim dvořit, připravovat romantická dostaveníčka.. protože mě u toho bude pozorovat celá zatracená země. *Skoro až poslední slova zavrčí. Uchechtne se.* Díky.. Aspoň někdo je jakž takž na mé straně. /Jediný normální člen naší rodiny./ Je to pitomost.. Mám chuť tomu jejímu snoubenci vrazit a to jsme ho ani nepotkal. Musím to nějak zrušit, však víš, že je Aideen nemocná.. *To ví všichni, není to tajemství a je tomu už tak delší dobu.* No právě, pořádně se poptej rodičů. Aideen se to dozvěděla sama a asi předevčírem. Co ty víš, která princezna tě odchytí a nazve tě "nejmilejším snoubencem". *Ušklíbne se nad tou představou. Po tomhle by Atticusovi asi moc do smíchu nebylo.* Takže mi už teď lezeš do zelí, aniž by ty holky přijely?

*Až teď si uvědomí, jaká je okolo zima, přece jen je jen v košili a na tom má sako.* /Proč jsem se neoblékl tepleji?/ Chceš radu? Buď šílenější než ony! *Zasměje se.* Hele nemáš se čeho bát, jsou tu stráže a já. Před holkama tě milerád ochráním. *Šťouchne ho lehce do ramene, mu se ta představa krásných holek líbí, ale možná si vůbec neuvědomuje, co všechno to obnáší.* Tak to udělej po svým! Kdo řekl, že to musíš dělat takhle? Budeš král, tvá Selekce, tvá pravidla. *Snaží se ho nějak povzbudit. Sleduje zimní zahrady a taky tu divokou šelmu u bratrancovi nohy.* Tak proč mu nevrazíš? *Zasměje se.* Určitě by se ti ulevilo. *Když zmíní jeho sestřenici hned si vzpomene na Maddie.* /Měl bych mu mu to říct?/ *Neví a přemýšlí.* Jo vím. Mrzí mě to. *Dodá a vydechne.* No to víš, že se jich zeptám! *Zasměje se. To si piš, že lezu! *Začne se smát.* Hele myslím, že to bude dobrý. Prostě.. udělej si selekci po svém! Tak bych to udělal sám. Chtějí Selekci? Chtějí divadlo? Tak jim to dej! Aspoň bude sranda, ne?

*Bojí se, jak moc budou ty holky šílené. Slyšel nejrůznější povídky o tom, co se stalo v minulých Selekcích a modlí se, aby když už tu šaškarádu musí podstoupit i on, měl tam aspoň někoho normálního.* Jsem budoucí král, už tak mě lidi nepovažují za dobrého následníka oprávněně, nemůžu to moc sabotovat a kazit.*Uchechtne se.* Spolíhám na tebe, jsi tu jediný normální. Takže až mě budou honit na plese, pošlu nějaký k tobě. *Usměje se pobaveně nad tím, jak by se asi jeho bratranec tvářil na to, že jej honí třeba patnáct šílených holek. Ais by brzy začal litovat toho, e mu přislíbil pomoc.* Není to tak jednoduchý. Prostě.. Lidi vidí Selekci jako nějakou romantickou pohádku. A já je musím udržet v přesvědčení, že to tak je. Selekce je tu od toho, aby se bouřilo méně lidí a dala jim tu naději, že i z obyčejné holky může být princezna, která žije na v zámku, šťastně až do smrti. *Pokrčí rameny. Musí je zvát na rande, věnovat jim čas, musí se i zamilovat nebo se lásku naučit dobře předstírat.* Ještě jsem ho nepotkal. *Uchechtne se. Atticuse á fakt rád. Ostatní mu to rozmlouvali. On by se asi zeptal, kam zakopají tělo, kdyby mu řekl, že ho zabil.*Jestli zasnoubený jsi a půjdeš to zapít do baru, ozvi se bratránkovi, rád půjde taky. *Požádá ho, aby na něj taky myslel.* Hmm.. Spíše mám taky strach z těch věcí okolo. Při Selekci.. jsou mnohem aktivnější rebelové. A já.. nevím, prostě mám pocit, jako že se přihodí něco fakt zlýho. Do teď dlouho mlčeli, až podezíravě dlouho. *Zamračí se. Tohle se mu prostě nelíbí ani za mák a je přesvědčený, že za odmlkou rebelů je jejich příprava se na něco velkého.*

*Nad tím pokrčí rameny, on na tom nevidí nic špatného dělat věci po svém, nějak by mu nezáleželo, co si kdo o tom myslí, byl by přece král a všechny ostatní by měl někde.* Proč si to myslíš? Budeš určitě víc cool král, než tvůj otec. S tebou je totiž rozhodně víc sranda. *Zasměje se.* Díky, jsi fakt kámoš. *Zaraduje se, když mu řekne, že mu nějaký holky pošle, sice neví, jestli to myslí vážně nebo si jen dělá srandu, ale teď to nějak neřeší.* Romantická pohádka? Kdo by na takovej film koukal? Chce to trochu akce. Nějaký ten výbuch. *Zasměje se, výbušniny a pokusy to je jeho.* /Že bych zařídil nějaký ohňostroj?/ Prostě akce! Vymysli něco novýho bez tak lidi už to nemůže bavit, je to furt dokola, chce to něco novýho. Teda aspoň podle mě. *Uchechtne se a prohrábne si vlasy, když si sako trochu víc přivine k tělu, aby se zahřál.* Nepotkal? To bys měl změnit, ukaž mu, kdo je tu pán! *On by mu určitě vrazil, třeba jen tak. Když zmíní ale znovu zásnuby, tak se zamyslí, co když ho vážně rodiče zasnoubili? To by mu snad neudělali, ne?* Jo jasně, že pozvu. Ale radši bych rád byl ještě chvíli svobodný. *Zasměje se.* Jo rebelové, ti by mohli dát pokoj. Chtělo by je to nějak usměrnit, prostě jim ukázat, že si s námi nemají hrát, no ne?

*Uchechtne se.* Být král je dost velká zodpovědnost.. Fakt si nebudu moct dělat, co budu chtít. Většinu svýho života strávím zavřený mezi čtyřmi zdi pracovny.. Nemůžu to kralování jen tak nechat být a užívat si toho, co si budu moct dovolit. Budou na mě záviset lidské životy. *Nebude to pro něj zábava, bude to přesný opak. I když teď často a rád chodí do barů a užívá si, ví, že jakmile mu usedne na hlavu koruna, tohle to všechno bude muset skončit, protože jak řekl, budou na něm záviset lidské životy a on nechce, aby jeho lidé umírali jen kvůli jeho pitomostem a neschopnosti. Pokrčí rameny.* Illea není v moc dobrý pozici, války, rebelové.. Lidé chtějí mít nějakou naději, potřebují ji, aby se cítili lépe a k tomu právě je Selekce, díky které aspoň na chvilku na takové věci zapomenou.*A výbuch teda fakt nechce. Stačil ten před více jak dvaceti lety, kdy se jeho rodina musela odstěhovat z Angeles, sem, do Midstonu.* Třeba tento týdne na plese. *Zamyslí se. Chce zrušit zasnoubení své sestry a ideálně i svých dalších příbuzných, ale pokud ještě nějakému tomu princátku vrazí.. co když půjde plakat za tatínkem a maminkou a zařídí další válku?* Třeba tě nezasnoubili. Ani Teylie zasnoubená není, ne? *Teylie je sestra Atticuse, ještě je v Polsku Maddie a o ní ví, že ji rodiče zasnoubili.* A jak bys to chtěl udělat? *Podívá se na něj s nadzvednutým obočím. Kdyby věděli, jak na rebely, už dávno by je zpacifikovali. Ani neví, kde mají svoje sídlo.*

No jo. Nuda. *Řekne na poznámku o kralování, kdyby byl král on, byl by pravděpodobně v Polsku chaos a jeho vláda by rychle skončila, takže je docela rád, že tuhle úlohu převezme jeho sestra a na něj tak není kladena taková zátěž a může si dělat skoro všechno, co chce.* To je mi jasný. Kdo bych chtěl válku? Teda pokud by si někdo moc dovoloval, je potřeba mu ukázat své místo, ale je fajn, že je teď mír. *Kráčí dál vedle něho, začíná být unavený, přece jen už je pozdě v noci a venku začíná být ještě větší zima.* Teylie? Nic o tom nevím. *Pokrčí rameny, byl by pěkně naštvaný kdyby mu o tomhle neřekli, sestry pro něj jsou prostě důležité a on je má rád.* Jak? No tak přemýšlej trochu Xavi. Když chceš dopadnout rebely, musíš se jím stát. Hele... To není vůbec špatný nápad! *Vykřikne nadšeně, protože tenhle nápad se mu dost líbí.* Co tak, aby někdo z našich řad předstíral, že je rebel? Tohle by mohlo vyjít Xavi, jsem možná mladej, ale ne blbej a pálí mi to. *Zasměje se a ukazováčkem si poklepe na hlavu.*

Jo, to jo.. *V tomhle s ním souhlasí. Taky ho jeho práce moc nebaví a nebyl by proti tomu, aby si korunu zval někdo jiný Ale když už má mít on ty povinnosti a bude na něm záležet tolik životů.. Chce to dělat dobře a nerozpoutávat zbytečně války.* Hmm.. *Souhlasně zamručí. Nesouhlasím s ním ale úplně, protože války pořád jsou. A na Illeu se toho teď sype hodně. Má strach z toho, co se ještě během Selekce, což bývá zpravidla to nejrušnější období, kdy se dějí velké věci a ne vždy dobré, stane.* Stejně je divný, že rodiče zasnoubili spíše Maddie, než ji. Řekl bych, že Teylie potřebuje manžela víc.. *Má být královna, musí si někoho najeta mít následníka.*/Stejně jako ty a ty se taky vzpíráš proti Selekci../*Připomene si v duchu. Zeptá se, jak by se asi k rebelům chtěl dostat a po jeho nápadu se nad tím zamyslí. Ví, že rebelové někoho v paláci mají, to není tajemstvím. Jinak by nemohli vědět věci, které jsou jim vždy známy. Jako třeba kde během akce mají stráže, kde je lepší zaútočit.. Ale oni u nich nikoho nemají.*To není zase tak špatný nápad.. *Uzná.* Ale pochybuju, že oni k sobě někoho jen tak pustí. Musí být opatrní. *Aby se k nim někdo přidal, musí v nich získat důvěru a to asi trvá docela dlouho.* Spíše by to chtělo, aby se k nim přidal nějaký strážný, ten by se uměl i bránit, kdyby na to přišlo.. *Sice je to dobrý nápad, ale taky se mu tak úplně nelíbí, že by měl někoho takhle ohrožovat. Zastaví se. Je už docela pozdě a jemu začíná být zima.* Rád jsem tě viděl Atticusi. Ale už půjdu, musím ještě odvést Kace. Chceš jít se mnou nebo tu chceš ještě zůstat?

*Už je mu ale opravdu zima a těší se do tepla, příště se musí vážně teple obléct. Ten tygr se mu docela líbí, takový mazlíček by mohl být opravdu zajímavý, teda pokud by ho nemusel krmit a starat se o něj, jen ho občas vytáhnout ven a chlubit se s ním.* Takovýho tygra bych taky chtěl. Jestli někdy bude mít mladý nebo tak, mysli na mě! *Zasměje se, ani neví jestli je to samec nebo samice, ale nějak to neřeší.* To nevím, třeba ještě nenašli nikoho vhodného. *Pokrčí rameny nad zmínkou jeho nejstarší sestry a pokračuje dál v chůzi.* To je mi jasný, chce to bojovou strategii, dobře promyšlenou a někoho, kdo mezi nimi zapadne. *Zamyslí se nad tím, třeba by jeho plán mohl nějaká fungovat.* Zrádce? Ty bych pověsil pro výstrahu. *Řekne bez špetky citu.* Ne díky, už půjdu dovnitř, je mi docela zima. Taky jsem tě rád viděl. Zatím se měj. *Rozloučí se s ním a odchází dovnitř paláce.*

*Od doby, co do ní její snoubenec začal cpát denně aspoň trochu zeleniny, protože zjistil, že je schopná týden nic nejíst, se sice cítí o něco líp a nemotá se jí tolik hlava, ale všechno je to vykoupeno šílenou dávkou výčitek, kvůli kterým prakticky ani nemůže spát. Ale když už zvládá delší procházky, rozhodla se, že každý den bude více chodit po paláci, aby to všechno kompletně spálila. A ještě i něco navíc k tomu. Na sobě má tři dost huňaté svetry, protože je jí věčně zima, takže ty i maskují její vyhublou postavu. Jediné co aspoň trochu odhaluje, jak je vyhublá jsou džíny dětské velikosti, které má na sobě. Naštěstí jsou jí svetry dlouhé do půlky stehen, takže to není až tak hrozné. Propadlejší tváře maskují zase rozpuštěné vlasy. Dneska se rozhodla vyjít do venkovní části paláce a konkrétně do zahrad, kde se začne procházet, ale soustředí se pouze na to, kolik kroků už nejspíše ušla a hlavně, kolik jimi spálila kalorií.*

*Od jejího příjezdu do paláce neuplynul ani týden a už stihla prošmejdit celou šatnu, zkusit si všechny šaty , šperky, lýčení... Milovala luxus a život na vysoké noze, jenže díky její čtvrté kastě v systému si ho nikdy nemohla dopřát a tak toho využívala aspoň tady.* /Ikdyž teď jsem vlastně třetí./ *Vytáhla jedny šaty lehce pod kolena, vlasy s rozpustila a jemné šperky s podpatky vše doplňovali. Vypadala jako anděl díky jejím blond vlasům, které občas chytli růžovou či zelenou barvu. Ona nebyla princezna, ona byla oheň, který většinu lidí pálil ale některým pomohl. Vydala se dnes na procházku zahradou okoukat jaké to tu vlastně mají až tu narazila na nějakou dívku. Věděla že v paláci jsou nějací zahraniční hosté a usoudila že jde o nějakou princeznu. Pár účastnic už viděla a ten zbytek v televizi když se losovali, tuhle dívku si ale nevybavovala* /Já být princezna tak si vezmu něco jiného než svetr./ *Váhala jestli jí má pozdravit, ale nějaká kamarádka v podobě princezny by se jí hodila. Potřebovala se tu proslavit. Přistoupila k ní.* Dobrý den. Hádám že budete princezna. Nebo se mýlím. *Podívá se na ní s lehkým úsměvem.* Promiňte vlastně jsem se vám nepředstavila. Jsem Faith, jedna z účastnic.*Poví jí svoje jméno a doufá že si ho zapamatuje.*

*Prochází se zahradami a soustředí se jenom na počet kroků a spálených kalorií. V posledních dnech je to pro ní to nejdůležitější. Dříve bylo hlavní nejíst a to se jí dařilo, ale když do sebe teď něco musí dostat každý den, tak je pro ní hlavní spalování. A to je dost dobrá ve schovávání jídla, takže ještě nikdy nesnědla celou porci, jakou jí její snoubenec připravil. Z počtů jí vyruší nějaký cizí hlas, ke kterému vzhlédne. Když před sebou uvidí docela sympatickou blondýnku, pousměje se na ní.* Ne, nemýlíte. Dobrý den i vám. *Pozdraví jí. Na etiketu si moc nepotrpěla, přeci jen nebyla korunní princezna a poslední rok strávila prakticky schovaná v komnatě, aby si nikdo nevšiml jejích úbytků na váze a ona nemusela jíst. Je zvyklá se bavit maximálně se svým snoubencem v posledních dnech, ale přeci jen etická pravidla nezapomněla.* /V těch šatech bych umrzla./ *Proběhne jí hlavou.* Já jsem Maddie. Jsem z Polska. *Představí se jí.* Jak se vám tady v paláci líbí? *Zajímá se, aby hovor jen tak nestál. Ona, i když je tu na návštěvě, tak bere palác jako svůj domov. Přeci jen zdejší král je její strýc, takže má k Illey blízko. Tudíž si zde dovolí nosit kalhoty a normální džíny. Při pohledu na dívku je ale hned jasné, že pro ní je to něco úplně nového a užívá si to zde.*

*Dnes se vydala na procházku zahradou a hodlala si palác užít dokud mohla a samozřejmě se tu i proslavit a vytěžit z toho co nejvíc. Poté co v zahradách potkala jednu dívku a oslovila jí se jí ulevilo že je to opravdu princezna. Žádnou opravdovou princeznu zatím takhle zblízka neviděla. Jako malá měla ty pohádkové představy o princeznách, ale postupem času se všechny rozplynuly v prach a pochopila jaká je realita.* /Takže polská princezna./ *Proběhne jí hlavou. Hodlala na ní zapůsobit dobře, aby zanechávala dobrou stopu. To že je čtvrtá přeci ještě neznamená že se neumí chovat.* Palác se mi líbí, je takový hodně velkolepý a luxusní. Něco jiného než dům v horách. *Poznamená a zároveň odpoví na její otázku.* /Dalo by se tu bydlet, ale mít tu tolik lidí pod vlastní střechou./ *Ačkoliv byla společenská občas potřebovala soukromí.* Ale soukromí tu zřejmě moc není. *Dál rozvede konverzaci otázkou na polskou princeznu Maddie.* Vy už jste tu někdy byla? Nebo jste v Illéi poprvé? *Věděla že královská rodina má nějaké příbuzné snad v každém státě, ale kdo se v tom měl vyznat. Zároveň si všimla že je princezna dost hubená, ale na to nenarážela.* /Když chce držet dietu tak ať si jí drží. / *Ona by brala starosti každé princezny.*

*Zeptá se jí, jak se jí líbí v paláci, aby sama projevila nějaký zájem a konverzace nestála. Sice svůj post nebere nijak extra vážně a nechová se nijak povýšeně, ale nechce si vysloužit pověst neslušné princezny.* /I když bych mnohem radši byla normální holka.../ *Proběhne jí hlavou. Je dost možné, že i dívka před ní touží po něčem jiném, než je její dosavadní život. To může být také důvod, proč tu je. Akorát že ona má štěstí, že se její sen může splnit, může si vzít prince, stát se královnou a být urozenou, ale ona sama, kdyby se vzdala titulu, tak by nikdy neunikla pozornosti médií.* To věřím. Občas člověku až dělá problém se tu vyznat. *Pronese pobaveně a stočí pohled k velkolepému paláci.* Strávila jsem tu spoustu času. Má matka je sestrou zdejšího krále, takže jsme sem často jezdili za rodinou. *Odpoví jí na dotaz. Po těch letech se ve zdejším paláci naštěstí vyzná dokonale a nedělá jí problém najít žádnou místnost.* Pro vás je to poprvé, co se pohybujete v těchhle kruzích? *Zeptá se jí na oplátku. Tuší, že ano. Do Selekce se vybírají prosté dívky a málokdy má nějaká z nich předchozí zkušenosti s palácem a lidmi urozeného původu. Ale kdyby to nevěděla, do dívky by nejspíše řekla, že se po paláci už nějakou dobu pohybuje.*

*Působí zdvořile, ikdyž sama pravidla etikety moc nezná snaží se udělat co nejlepší dojem. Nevyrostla v luxusu, vyrostla v horách ale i přesto si tu nehodlá hrát na účastnici co nezná základní pravidla slušného chování.* /Na to ať si hrajou jiné./ *Princezna z ní asi moc nadšená není, ale ona jí taky nehodlá dlouho obtěžovat. Nechtěla být vlezlá a nikomu podlézat, jenom protože má narozdíl od ní titul.* /Ale já jsem teď vlastně lady, takže taky patřím do šlechty./ *Možná byl titul lady ten nejnižší, ale ona ho hodlala maximálně využít. * Možná by se nějaká mapa hodila. *Usměje se a působí zcela normálně, ikdyž uvnitř je jiná. Nikdo jí tu nezná takovou jaká je doopravdy. * /Takže tahle královská rodina má příbuzné opravdu všude. To nemusí být špatné./ *Neuměla si představit že by měla rodinu všude, ona měla jenom svého strýce, tetu a pár kamarádů.* Musí být zajímavé mít příbuzné i na druhé straně světa. *Poznamená a podívá se směrem do zahrad.* Doteď jsem se sem neměla jak dostat. Přeci jenom čtvrtá z provincie na severu není žádaná návštěva v paláci. *Ale teď byla tady, i přesto že by tu nebýt selekce neměla co dělat. Byla v blízkosti královské rodiny a všeho dění. Byla v paláci jako zvláštní host. Vzdyt selekce je jednou za zhruba 20 let a stačilo být od dva roky mladší a už by tu nebyla.*