Staré uličky

Víš, abych byla upřímná tak nechci aby si se s ní někdy poznal. Možná tak nevypadá ale je to mrcha. Máme to v rodině.* Řekla na rovinu a zazubila se zvesela. Tohle rodinné drama bude ještě dost zajímavé a ona doufá, že bude mít lístky do první řady, aby to celé mohla sledovat. Pokud jí teda opět nepošle do nějaký psychiatrie, což když byli malý tak to Catherine vážně udělala, ale Scarlett se z toho snadno dostala ona udělá psí očka se skvělou výmluvou a je to, umí se dostat ze všeho i ted, i když na tu vzpomínku ráda vzpomíná protože pak to ještě bylo na Cath a ona má ráda když všechny zlý věci udělá ona a Scarlett jí jen provokuje. Ačkoliv tak snadno by se chytit už nedala. Není snad hloupá, ne? Když jí řekne princezničko jen se uchechtne.* Nejsem zajímavá.* Narazí na to co jí řekl Joseph.* Jinak princezničko, jo? * Pozvedla nad tím obočí a škodolibě se usmála. Scarlett ho nechtěla nějak provokovat, jenže se necítila svá když dělala že je hodná. Asi dost možná k němu něco cítila ale pokud chce být s ní, musí vědět jaká je doopravdy. A když se mu to líbit nebude, tak to asi nebude ta s kterou by se chtěl dál scházet.*

*Přikývne hlavou, když mu řekne, že nechce, aby se ti dva poznali. na jednu stranu to chápe, ale na druhou? To zase moc ne. No, ale nechce jí do toho mluvit, na to je moc bojácný, vždycky byl takový víc mimo.* Jsi princeznička, ještě když mi nechceš ani nic o sobě říct. *Mrkne na ni a pak se podívá na své ruce, načež si povzdechne.* Budu muset už jít, sejdeme se zase zítra? Kdyžtak si tě najdu, mám službu. *Mrkne na ni a následně opustí toto místo. Snad Scar najde cestu.*

*po celém dni, který strávila v komnatě, se konečně vydala ven. Zamířila do starých uliček, protože ví, že tam moc lidí nebývá. Ve tmě je to tam docela strašidelné a teď už se pomalu stmívá. Na sobě má černé džíny s dírami na kolenou a šedé triko, přes které si přehodila černou džínovou bundu. Vlasy má rozpuštěné a na sobě téměř žádný make-up, protože poslední dobou jen málokdy opustí stěny své komnaty, takže make-up je zbytečný. Vybrala jsi jednu slepou uličku a posadila se na lavičku, která je až na konci. Tam se opět nechala unést proudem myšlenek. Myslí vlastně pořád na to samé dokola. Cole, slova Rhiannon, vztahy mezi sourozenci, závislost na drogách a taky Edward. Doufám, že to, jak se mu na minulé akci nebylo dobře neznamená něco vážnějšího. Momentálně je to člověk, se kterým tráví nejvíce času a záleží jí na něm. Nechce o něj přijít. Po chvíli přemýšlní dokouřila jointa, kterého si s sebou vzala a sedla si do tureckého sedu. Nesnáší se za to, že nedokáže s drogami přestat. Ale nemůže jinak. Není na to dost silná.*

*Po celou dobu, co je v paláci pořád nosila jen šaty. Poslední dva dny už na to kašle. Na sobě proto má černé džíny a modré tričko. Vlasy si nechala rozpuštěné, jako vždycky. A jako vždycky je i jen lehce nalíčená. Po tom, co se stalo na minulé akci si není jistá, jestli tu vůbec chce zůstat a to, jestli se hodí, aby nosila kalhoty a nebo ne, je jí teď nějak jedno. Ví, že se Wyatt omluvil, ale pořád si tím není jistá.*/Měl prostě špatnou náladu../*Pořád ho omlouvá. Ale zároveň ví, že to nejde pořád dokola. I když má člověk špatnou náladu, neměl by reagovat takhle. Dojde do starých uliček, kam chodí docela často. Dobře se tu přemýšlí a málo kdy tu někoho potká. Nebojí se tu ani v noci. Naopak. Je tu tak ještě větší klid. Prochází ztracená ve svých myšlenkách, dokud si nevšimne postavy, sedící v tureckém sedu. Po chvilce jí dojde, že je to Alessia. Pousměje se na ni a přejde k ní.*Ahoj.*Pozdraví jí a pak se posadí vedle ní.*Jak se máš?*Zeptá se. Všimne si, že nevypadá nejlépe, jako by ji něco skutečně tížilo.*Klidně se mi můžeš svěřit.. Jde vidět, že tě něco tíží.

*zamířila do starých uliček, kde si vybrala lavičku, která je v jedné slepé uličce. Moc lidí tady nebývá, takže si nemyslí, že by na někoho narazila. Sedí tam ztracená ve svých myšlenkách a taky si s sebou vzala jednoho jointa. Nesnáší se za to, ale nedokáže přestat. Zmírnila se, to ano, ale nepřestala úplně. Teď si dává ještě větší pozor než předtím, protože nechce, aby jí táta poslal na odvykačku. Všimne si, že se k ní někdo blíží a když zjistí, že je to Destiny, pousměje se. Už s ní párkrát mluvila a přijde ji jako milá dívka.* Ahoj.*také ji pozdraví. Je ráda, že Destiny přišla až teď, takže ji nenačapala.* Pořád to samý..ale to je jedno. Stejně se to asi nezmění. *povzdychne si. Už nevěří, že by se to mohlo zlepšit. Takhle to bylo vždycky a vždycky asi i bude.* Jak se máš ty? Co Wyatt? *zeptá se jí na to, na co už se jí ptala jednou.* Nežárlíš trochu na Polaris? *povytáhne jedno obočí. Vzpomene si při tom na Adeline, která dala včera u Wyattova příspěvku na Illeagramu reakci zlomeného srdce. Asi jí to vážně zlomilo srdce.*

*Prochází se starými uličkami, zamyšlená. Přemýšlí nad Wyattem. Neměla za ním asi chodit. I když zase tak by na nabídku pomoci reagovat neměl. Povzdychne si nahlas.*/Proč mě to překvapuje a zaráží? Vždyť vím, že nosil masku pořád a když má špatnou náladu, člověk by se k němu neměl asi přibližovat../*Asi prostě doufala, že jsou aspoň přátelé a že Wyatt chápe, že je tu, kdyby potřeboval. Vždycky chce lidem, které něco trápí pomoci. A jí může věřit. Uvidí Alessiu se kterou už párkrát mluvila. Princeznu si skutečně oblíbila a ráda s ní tráví čas. Pousměje se a sedne si vedle ní na zem.*Není to jedno. Jde vidět, že tě to trápí. A když člověka něco trápí, jedno to rozhodně není./Stejná jako bratr../*Povzdychne si.*Je mi to líto. Ale to už víš.. *Odmlčí se.*Kdybys chtěla.. Klidně mi můžeš cokoliv říct. Já si tvá tajemství vezmu do hrobu. *Zopakuje to, co jí nabízela i minule. Docela ji i trápí, že jí nemůže nijak pomoci.*Já se mám docela dobře.*Odpoví a po její otázce na Wyatta potřese lehce pobaveně hlavou.*Nic se nezměnilo.. Mluvili jsme spolu jen jednou, teda dvakrát. Na minulé akci, kde na tom byl stejně, jako ty teď a taky si nechtěl nechat pomoct, takže mě odbyl a pak mi kvůli tomu psal a omlouval se.*Pokrčí rameny.*Ale to je jedno.*Mávne nad tím rukou. Nezlobím se na Wyatta. Prostě se zmílila v tom, jak moc blízcí si jsou. Když jí psal řekla, že je to v pohodě. Nechce se o tom moc bavit. Stejně tu už asi dlouho nebude.*Proč bych na ni měla žárlit? Opakuju, do Wyatta nejsem zamilovaná. Takže k tomu není důvod Naopak mu přeji, pokud si našel v Selekci dívku, kterou má rád a poté se i ožení z lásky. A Polaris je sympatická. Pokud budou šťastní, přeji jim to.*Řekne jí upřímně.*

*všimne si, že se k ní někdo blíží a pousměje se, když zjistí, že je to Destiny. Je to milá dívka a ráda s ní tráví čas. Rozhodně patří mezi její favoritky. Řekne, že to, jak se má není podstatné, protože je to pořád to samé dokola. Když se sama, má pocit, jakoby se jí svět rozpadal před očima a když je s Edwardem, cítí se skoro normálně.* Je to pořád to samý dokola. Nechci tě zatěžovat. *řekne a porkčí rameny. Nechce, aby byla Destiny další člověk, kterého jen bude zatěžovat svými problémy. Už tak stačí, že tím zatěžuje Edwarda.* Díky..*hlesne tiše.* Poslední dobou je toho prostě nějak moc. To o Coleovi už víš...rodinný vztahy jdou do háje. Máma i táta jsou nemocní. Rhia se nám vyhýbá a Cam se chová, jako bychom byli spíše nepřátelé než sestry. Stef je taky pořád někde pryč a Wyatt si toho na sebe bere moc. Už se ani nedokážeme chovat jako sourozenci...*potřese hlavou* Takhle to vždycky bylo a vždycky i bude. Nepřekvapuje mě to, ale i tak to bolí. *o drogách se raději nezmiňuje, protože v Illea News to bylo označeno za drby a ona chce, aby to nadále byli stále jen drby. Pak přejde na lepší téma, a tím je její bratr. Pořád ji baví Destiny popichovat, takže to má v plánu i teď.* Není to jedno.*zamračí se.* Neměl se takhle zachovat. Bylo to od něj hnusný. /To je idiot./*pomyslí si. Doufá, že se aspoň pořádně omluvil.* Ale určitě jsi musela doufat, že se nakonec zamilujete. Aspoň trošičku. Není možný, aby ti to bylo vážně jedno. Přece sis ty děti musela aspoň jednou představit. Že by byli roztomilé?*narazí na téma, které probírali minule a pobaveně ji zajiskří v očích.* Klidně to přiznej, já mu to neřeknu, neboj. *slíbí ji, ale už teď ví, že jestli Destiny něco přizná, Wyatt se to dozví.*

*Nabídne se Alessii, že jí může cokoliv říct. Je to pravda. Má princeznu ráda a řadí ji mezi své kamarádky. Až odjede z paláce, Alessia jí bude chybět. Pořád doufá, že to dopadne s ní nějak dobře a najde si třeba i někoho, s kým bude šťastná.*/Třeba toho Edwarda./*Vzpomene si na to, o čem se bavila s Cameronem v lese.*Nezatěžuješ mě. Kdyby ano, snad bych se nenabízela, ne?*Pousměje se na ni a lehce ji konejšivě a zároveň povzbudivě pohladí po paži. Doufá, že jí to nijak nevadí. Mlčí a nechá ji mluvit.*Jo, to s tím Colem vím.. Pořád se neozval?*Zeptá se jí.*Snad brzy najdou lék a tvoje mamka bude v pořádku.. To s tou. Se asi nezlepší.*Je jako vždycky upřímná.*Vím, jaké je to těžké ztratit jednoho z rodičů. Bolí to. A tebe musí ještě více, když to vidíš, jak ho pomalu ztrácíš./U mě to bylo najednou..Aspoň jsem se nemusela dívat, jak pomalu umírá./Zkus s ním třeba více mluvit. Řeknu mu všechno, co máš na srdci. To ti pomůže, věř mi. Když zemřel můj táta, uvědomila jsem si až pozdě, co jsem mu vždycky chtěla říct a nestihla jsem to. A nerada bych, abys pak jednou litovala toho stejně, jak já. *Poradí jí.*To, že se sourozenci v dospělosti více odcizí je asi normální.. Každý budete mít svou rodinu, ale tohle je asi vážně moc. Minimálně s tvými sestrami. A jo, Wyatt si toho bere dost, podle toho, jak vypadá unaveně.. Bude to král, nebude to mít jednoduchý. *Řekem k tomu jen tohle. Když se zase zeptá na ni a Wyatta, skutečně si přeje, aby na ni spadl ten strop.*/Starý uličky už nebudou tak moc pevné, ne? Proč se to na mě nezřítí?/Je to jedno. Viděla jsem, že měl špatnou náladu a neměla jsem za ním pak chodit.. Nabízela jsem mu pomoc a podporu, o což nestál. Měla jsem odejít hned. Takže je to spíše moje vina. A Wyatt se omluvil. Nic mu nevyčítám.*Pokrčí rameny. Pak potřese hlavou. Pak vydechne a chvilku mlčí. Přemýšlí, co jí chce vlastně říct.*Ne, nedoufala jsem v to. Pokud mám být skutečně upřímná. Poslední dobou jsem si myslela, že jsme aspoň... něco jako přátelé. Jsem v jeho společnosti ráda. Ale očividně jsem se spletla.*Pokrčí rameny.*Ale jak říkám. Jsme ráda, jestli si našel dívku, kterou bude upřímně milovat. A Polaris se mi zdá milá. Přeji jim štěstí. Oba dva si to zaslouží.

*prvně se Destiny svěřit nechtěla, protože ji nechce zatěžovat, ale nakonec se jí tedy svěřila. Pomohlo ji to. Akorát ji neřekla o drogách, protože nechce, aby se to potvrdilo, když to v Illea News označili jen za drby.* No jo...*uzná. Minule ji přesně to samé řekl i Edward. Pousměje se na ní, když ji lehce pohladí po paži.* Ne, neozval. Ale to už je jedno...je konec.*ví, že tohle už nikam nepovede. A upřímně řečeno, ani neví, jestli chce, aby to někam vedlo.* To je mi líto. *Řekne upřímně. Nevěděla, že otec Destiny není na živu.* Ale jo, zkusim s ním víc mluvit. *Slíbí ji. Ví, že poslední měsíce celou rodinu dost zanedbávala, takže to chce aspoň tátovi nějak vynahradit.* Wyatt to má těžký už teď. A sestry...už ani nevím, jestli vůbec sestry jsme. Necháváme se tak k sobě. Už dlouho ne. *Pokrčí rameny a sklopí pohled do klína. Tohle ji hodně bolí. Chce mít se sestrami hezký vztah. Alespoň s Camille. S Rhiou si nedokáže představit, že by to urovnaly. Ani neví, jestli chce po tom, co jí posledně řekla. Chybí jí ten pocit, mít se na koho obrátit. Pak se jí zase začne ptát na Wyatta.* Ale to, že nemá zrovna skvělou náladu neznamená, že na tebe musí být hnusnej. Ty jsi za jeho náladu nemohla, takže sis to nezasloužila. *Řekne a pořád se při tom mračí. Nechce, aby se Wyatt takhle choval k Destiny. Dost se s ní sblížila. A neměl by se tak chovat k žádné účastnici.* On to tak třeba nemyslel. Je Schreave..takhle to tu chodí a vím, že to jeho chování neomlouvá, ale určitě ho to mrzí s vyčítá si to. *to, jak se k ní zachoval hezké nebylo, ale je jí jasné, že si to vyčítá. Ostatně jako všechno ostatní, co udělá.* Ale přeci není možný, že bys sem šla s tím, že jsi smířená, že nevyhraješ. Musela jsi doufat. Aspoň maličko. *Zazubí se na ní. Dostane to z Destiny a klidně k tomu použije i mučicí nástroj.* Polaris je milá, ale s Wyattem to nebude mít jednoduchý. *Uchechtne se.*

*Když se jí Aless svěří doufá, že jí to alespoň trochu pomohlo. Ona ji kdykoliv ráda vyslechne. Přijde jí princezna milá a bere ji už jako svou kamarádku. Pousměje se na ni. Když to uzná. Pka jo konejšivě pohladí po paži a zeptá se, jestli se Cole neozval. Pka přikývne.*Jen málokdy je první láska hned ta osudová. Najdeš své štěstí. Věřím tomu, skutečně. Jsi moc milá dívka.*Ráda by ji objala, ale není si jistá, jestli už jen to pohlazení nebylo moc. Řekne jí, že by měla se svým tátou více mluvit a ne jen s ním, ale i s mámou. Její táta ke přes rok mrtvý a ona by dala cokoliv za to, aby s ním mohla promluvit. Aby mu mohla říct, jak moc jí na něm záleží a jak moc jí chybí*Díky.. Po čase se s tím člověk naučí žít. Nechci říct smířit.. protože tě to bude vždycky štvát.*Pak se odmlčí a potřese nad tím hlavou. Nechce na to moc myslet.*Pomůže ti to.*Slíbí jí. Řekne, že její bratr to má těžké a to, že nemá ani se sestrami bližší vztah ji mrzí.*Třeba se to časem spraví. V každé rodině to občas skřípe. Vidí, jak zase sklopila zrak a znovu ji pohladí po rameni. Klidně by ji zase objala. Řekne jí, co se stalo na minulé akci. Nevyčítá to Wyattovi, ale i tak jí to trochu ublížilo.*Ne, to je v pohodě. Už se mi dost omluvil a já mu nic nevyčítám. Hlavně to před ním nezmiňuj. Nepotřebuju, aby mě spamoval zprávama s omluvami. Už minule se omluvil asi pětkrát.*Řekne jí.*Já vím, já vím. A je to v pohodě. Tak klid.*Usměje se pobaveně.*Bereš to více, jak já.*Zkonstatuje.*Do Selekce jsem šla ze zvědavosti. Kdybych to nezkusila, pořád bych si říkala "Co kdyby". Jedna moje část asi doufala, že bych tu mohla najít své štěstí, lásku, ale očividně to nevyšlo.*Pokrčí nad tím rameny.*S ním by to asi neměla lehké žádná.*Usměje se.*/Už jenom tyhle výslechy od tebe../

*když se Destiny svěří, musí uznat, že jí to pomohlo. Nikdy neměla nikoho, komu by se mohla svěřovat. Leda Cola, ale ten taky měl věčně nějaký koncerty a není to to samé, jako mít kamarádku. Destiny za kamarádku už považuje.* Díky, hodně mi pomáháš. *Rekne upřímně a usměje se na ni. Pak zjistí, že její otec zemřel, což je jí líto. Slíbí jí, že začne s tátou trávit více času, i když má pocit, že to stejně skončí hádkou. Tak jako vždy.* Chápu. Musíš se naučit žít s tím, že se s tím nikdy nesmíříš. Říká se, že "Čas všechny rány zahojí", ale je to lež. To rčení říká, že časem si na bolest zvykneme. Zapomeneme, kým jsme byli bez ní a jak jsme vypadali bez jizev. *Řekne a cítí, jak na ní její vlastní slova dopadají a znova ucítí tu bolest na hrudi, se kterou se bude muset naučit žít. Má pocit, že něco uvnitř ní se opět rozpadlo na malé kousíčky. Pokud je to vůbec ještě možné.* Jenže tady to skřípe odjakživa. Pokaždý to vypada, že to už bude v pohodě, jenže pak se něco stane a všechno je zase v háji. Nejsme schopni se k sobě chovat jako k rodině víc než týden. Tahle rodina je rozbitá a jen tak něco ji nezpraví. Pokud vůbec opravitelná je...*povzdychne si. Štve ji to, jak to u nich vypadá. Chybí jí ty časy, kdy byli jejich rodinné vztahy ještě hezké. pak si vyslechne, jak je na tom momentálně "vztah" Destiny a Wyatta. Popravě ji to celkem překvapí. Nevěděla, že na ní byl Wyatt hnusný a nelíbí se jí to. Destiny je milá holka a chtěla mu pomoct. Nezasloužila si to.* Nic mu neřeknu. *Slíbí ji, ale není si jistá, že svůj slib dodrží. Nikdy v tomhle ohledu nebyla spolehlivá.* Vždyť jo...*protočí očima a uchechtne se* Já jen nechci, aby se k tobě choval tohle jen proto, žes mu chtěla zvednout náladu. Není to spravedlivý. *Pokrčí rameny. Pak se z ní snaží dostat kladnou odpověď na otázku, jestli doufala, že něco mezi ní a Wyattem nakonec bude.* Takže jsi doufala! Věděla jsem to. *Vítězně se na ní zazubí.* Upřímně lituju tu, která si ho vezme. Chudák, přijde o nervy hned na začátku. *Uchechtne se.*

Neděkuj. Nemáš za co. Jsem ráda, pokud jsem ti aspoň trochu pomohla. Vždy k službám.*Usměje se na ni. Pak se jí svěří, že její otec zemřel. jsou to skoro dva roky. Pořád jí chybí. Dala by cokoliv zato, aby si s ním mohla ještě jednou promluvit a říct mu to, co nestihla a proto i Aless řekne to, co řekne. Nechce, aby pak litovala stejně jako litovala ona. Na její slova lehce přikývne.*Lépe bych to asi neřekla.*Uzná potichu. Čas rány nezhojí nikdy. Jen si na tu bolest z těch ran prostě po čase zvykneme. Naučíme se z ní žít, ale nikdy nezmizí.*Třeba až se Wyatt ožení, změní se to. Možná to vaši rodinu stmelí, ta dívka. Po chvilce přece bude mít i dítě, tvoje neteř a nebo synovec. A i to vás možná dá do kopy. S rodinou se to nesmí nikdy vzdát, ať je to komplikovaný jak chce. Podle mě jediná věc, u který je dobrý pořád, možná i bláhově doufat, že bude v pořádku je právě o vztazích v rodině. Třeba děti se svými rodiči nemluví i pár let, ale pak je něco svede dohromady. Vyříkají si to. Nevzdávej to Aless. Podle mě nejste rozvrácení úplně. Jen byste si možná měli dát trochu.. prostoru. Však to můžeš vidět i na vztazích. Někdo si dá pauzu a chvilku trvá, než si prostě ti dva uvědomí, že si byli souzení. *pokrčí lehce rameny. Když vyzvídá podrobnosti, jak je na tom s Wyattem doufá, že na ni spadne strop starých uliček, aby to ukončil. To, že na ni byl hnusný mu už moc nevyčítá. Neměla k němu ani chodit. Byla to spíše její vina, než jeho. Chce si od něj raději teď držet odstup.*To je v pohodě Aless, skutečně. Ujely mu nervy. Byl ve špatný náladě. Vím, že ho to moc neomlouvá, ale občas se to stane. Když je toho na nás prostě moc a ujedou nám nervy občas řekneme něco, co bychom jinak neřekli. Bylo to poprvý, co na mě byl hnusný a vím, jak to má těžký, takže to chápu a spíše se divím, že nebyl nevrlej víckrát.*Pak připustí, že doufala, že byly v paláci mohla najít lásku, ale její svět se nehroutí kvůli tomu, že se tak nestalo. Protočí očima.*Asi trochu. Tak snad každá holka sní o tom, že si ji odveze princ na bílém koni, ne?*Zasměje se.*Myslíš? Já doufám, že se Wyatt zamiluje a bude šťastný, přeju mu to. A že mu to vydrží. I když ta holka bude muset s ním mít teda pořádnou trpělivost a nervy. Naštěstí tu ale bude mít skvělou švagrovou, která s určitě ráda připojí k pomlouvání Wyatta a výlevům nervů.*Uchechtne se. Myslí tím Aless. *

*poděkuje ji, protože ji Destiny vždycky dokáže pomoct s poté se na ní vděčně usměje.* Kdybys cokoliv potřebovala, jsem tady pro tebe. *Ujistí ji. Dluží ji to. Má Destiny ráda a už teď vi, ze pokud odjede domů, tak ji bude hodně chybět. Pak se začnou bavit o otci Destiny, přičemž slíbí, že začne se svým tátou trávit více času. Taky řekne svůj názor na rčení "Čas všechny rány zahojí." Podle ní to není pravda. Jen se s tím naučíme žít a zvykneme si na to. Přitom opět ucítí tu samou bolest a prázdnotu v srdci, se kterou už se potýká několik týdnů. Usměje se na ní, když řekne, že lépe by to neřekla.* To je asi pravda. *Uzná tiše a kývne hlavou. Někteří její sourozenci už se začali distancovat, takže dát si pauzu nebude tak těžké. Navíc už teď se se sourozenci dost dlouho neviděla, takže to opravdu nebude problém. Pak začne vyzvídat ohledně Wyatta a taky ji dost vytočí jeho chování k Destiny. Neměl by se tak k ní chovat, když mu chtěla pomoct.* Nechme to být. Každá na to máme svůj názor, takže bysme se o tom mohli bavit do nekonečna a bylo by to furt to samý dokola. *Obrátí oči v sloup a ukončí tuhle debatu. Když Destiny uzná, že trochu doufala v lásku, kterou by tady mohla najít, vítězně se na ní zazubí.* To je pravda. O tom sní snad každá holka. *Uzná a také se zasměje.* Jo, pomluvání všech, ale hlavně Wyatta, to mi jde skvěle.*zazubí se na ní a přehodí si pramínek vlasů, který ji spadl do tváře, na záda.* Pokud odjedeš, budeš mi vážně chybět.*trochu zvážní a pousměje se na ní. Destiny ji opravdu chybět bude. Nečekala, že by si díky Selekci mohla najít kamarádku.*

*Přikývne.*Děkuju, vážím si toho. *Je ráda, že i ona se jí může svěřit a že by jí to nevadilo. Jinak by jí to asi sama nenabízla. Baví se chvilku o rodině Schreave. Ona osobně je přesvědčena, že o s nimi není tak hrozný. S jejich vztahy. A že se to urovná. Je lepší doufat, než to vzdát, aspoň co se rodiny týče. Ať už by její rodinná situace byla jakákoliv, ona by to s nimi nevzdala. Řekne jí, jak se k ní zachoval Wyatt na minulé akci. Už mu to nijak nevyčítá. Ví, že byl rozhozený a občas člověk v tomhle stavu řekne, co by jinak neřekl a nebo udělá, co jindy by neudělal. Je to pochopitelné. Občas každému ujedou nervy a neovládne se. Navíc k ní se hnusně zachoval poprvé.*To máš pravdu. Necháme to být.*Přikývne. Ona si pořád bude stát za svým a ví, že Schrevae jsou snad ti nejtvrdohlavější lidé, co existují, takže si nemyslí, že by ustoupila Alessia. Když jí princezna slíbí, že svému bratrovi nic neřekne, svěří se, že trochu doufala, že by se v paláci mohla zamilovat. Ale nevyšlo to a jí tím neskončil svět. Prostě bude pokračovat v baletu a jednou se třeba někdo najde.*Vidíš.*Usměje se na ni.*Právě proto jsem si jistá, že jim to manželství vydrží. Vždycky ho pomluvte společně a budete nadávat a ona mezitím vychladne.*Uchechtne se. Pak se na Aless pousměje.*Ty mi budeš taky chybět. Ale pořád si budeme moci psát, když o to budeš stát občas se i setkat. Buď přijedu já do Angeles a nebo ty za mnou. Kdykoliv budeš chtít, máš u mě i rezervovaný vstupenky na balet, v přední řadě.*Mrkne na ni.*Doufala jsem, že když už se v Selekci nezamiluju, najdu tu aspoň jednu nebo dvě kamarádky. A jsem ráda, že se tohle splnilo.

Neděkuj. Nemáš za co. Jsem tady pro tebe, kdybys cokoliv potřebovala. *Řekne skoro to samé, co před chvílí ona a přitom se na ní usměje. Destiny se jí může kdykoliv s čímkoliv svěřit a ona ví, že se může zase svěřit ji. Pak chvíli probírají jejich rodinné vztahy a nakonec i Wyatta. Stojí si za názorem, že se k ní tak neměl chovat, i když měl špatnou náladu. Ona za jeho náladu nemohla, takže si to nezasloužila. Ví, že se v tomhle neshodnou, takže tuhle debatu ukončí. Nemá smysl se tady dohadovat. Je ráda, že Destiny to už více rozebírat také nechce. Slíbí, že Wyattovi nic neřekne, ale zná samu sebe, takže ví, že mu to asi stejně jednou řekne. Vítězně se na ní zazubí, když řekne, že přeci jen trochu doufala. Uzná, že o princi na bílém koni sní každá holka. Jen ne vždy je ten princ takový, jaký bychom chtěli.* To je dobrý plán. *Uchechtne se. Pomlouvání ostatních ji opravdu jde.* To určitě přijdu. Jsem si víc než jistá, že tančíš úžasně. *Usměje se na ní. Je jí jasné, že Destiny je skvělá baletka.* Já bych nikdy v životě neřekla, že si během Selekce kamarádku najdu. Ale jsem ráda, že se tak stalo. *Usměje se na ní a pak ji obejme. Nikdy neměla opravdovou kamarádku a Destiny má opravdu ráda.*

A já jsem tu pro tebe, ale to už víš.*Ráda ji kdykoliv vyslechne. Alessia jí začíná připadat jako mladší sestra.*/Odejít odtud bude ještě těžší, než jsem si myslela../*Tahle princezna jí už dost přirostla k srdci a nedovede si představit, že by měla odejít. A neměla se s ní tak často vídat.*/Dobrý, přijedu kvůli princi a pak se více sblížím s jeho nejmladší sestrou./*Ale je za to ráda. Doufala, že si tu najde kamarádku a to se stalo. */Přihlásit se rozhodně stálo za to./*Pak řekne, že Wyattovi nemá za zlé, že se k ní minule nechoval nejlépe, ví, že toho má moc a občas každému ujedou nervy, stává se to. Ji tím navíc nijak moc nezranil. Souhlasí s tím,aby se o tom dále nebavily. Každá na to bude mít svůj názor a ten se nezmění. Obě jsou totiž dost tvrdohlavé a budou si pořád myslet to svoje.*Přesně tak.*Uchechtne se.*/Chudák Wyatt../Díky. Jsi zvaná kdykoliv.*Usměje se na ni a pak ji docela překvapí, že ji Aless sama obejme. Předtím to chtěl udělat taky, aby ji utěšila, ale netroufla si. Ale objetí jí oplatí, jako kdyby to skutečně byla její mladší sestra.*Už jen to, že jsme se skamarádila s tebou stálo za to podat přihlášku do Selekce.*Řekne nahlas i to, co si předtím jen pomyslela pro sebe.*Určitě se ale spřátelíš i s dívkou, která si získá Wyattovo srdce, nejspíše Polaris. Zdá se jako milá holka. I když možná ještě více nesmělá, jak jsem k cizím lidem já.*Vzpomene si na to, jak se spolu bavili poprvé na pyžamovém večírku, den po příletu účastnic. Zdá se jí to jako by se to stalo před strašně dlouhou dobou.*/Už jsem tu dva měsíce.. /*Čekala, že ji Wyatt pošle domů hned po prvním setkání. Ale zatím se to nestalo.*/Brzy bude vyřazování a já stejně pojedu../

*usměje se na ní, když ji ujistí, že je tady taky pro ní. Ví to a je jí za to vděčná. Destiny má opravdu ráda a nechce, aby odjela. Je to po dlouhé době člověk, kterému opravdu důvěřuje. Když nepočítáme Edwarda, ale to je přeci jen něco jiného. Pak se baví o její rodině a wyattovi. Na tohle má opačný názor než ona a vi, ze se neshodnou, takže to raději ukončí. Obě jsou dost tvrdohlavé a nemá smysl se dohadovat. Pak souhlasí s tim, že bude s Wyttovou budoucí manželkou Wyatta pomlouvat, dokud zase nezklidni svoje nervy. Upřímně lituje tu dívku, která s ním nakonec zůstane.* Taky děkuju. Bude to skvělá podívaná. *Usměje se. Ví, že Destiny je úžasná baletka a opravdu se nemůže dočkat, než ji uvidí tančit. Balet sice nikdy moc nemusela a připadal ji dost nudný a uhlazený, ale na tohle se těší. Poté si nemůže pomoct a obejme ji. Doufá, že ji to nebude nepříjemné, takže když ji Destiny objetí oplatí, uleví se jí.* Jsem ráda, že tady jsi. A pořád si budu stát za tím názorem, že to máš být ty, kdo vyhraje. *Řekne upřímně a pousměje se. Podle ní by byla Destiny úžasná královna, ale ví, že Wyatta nemiluje. I tak si ale stojí za svým.* S tou jsem ani nemluvila. Vlastně asi ani s žádnou jinou, než s tebou. Ale polaris vypadá jako milá holka. *Uzná. Polaris ji přijde sympatická už od pohledu, ale nemluvila s ní.* Budeš mi hodně chybět. Bez tebe to tady bude divný. *Řekne upřímně a odtáhne se. Destiny si našla místečko v jejím srdci a nechce, aby odjela.* Doufám, že tě tu Wyatt nechá co nejdýl. Budu ho přemlouvat 24/7. *Usměje se a opravdu to jídla udělat, pokud by chtěl v brzké době Wyatt poslat Destiny domů.* Nebo tady možná nakonec stejně žít budeš jako jeho manželka. *Tomuhle neodolá a zazubí se na ní. Bude jí popichovat pořád. Tohle je prostě to, co dělá.*

*Mávne nad tím rukou.*Asi mě dost přeceňuješ. Pak budeš ještě zklamaná a nebo tě to bude nudit.*Nechce,a by od ní měla zase nějak přehnané očekávání a pak nebyla zklamaná. Když ji obejme, docela ji to překvapí, ale je za to ráda, takže ji obejme nazpět. Ví, že jí Alessia bude chybět. Nedovede si to bez ní už představit. Když se potkali prvně, zdála se jí spíše nepřístupná a trochu i nepříjemná. Ale ví, že to byla jen maska a princezna je milá dívka. Je ráda, že ji mohla poznat.*Díky, že si to myslíš, ale v tomhle s tebou taky nemohu souhlasit./Nejsem dost dobrá na to všechno./*Řekne, že si třeba bude blízká i s Wyattovou manželkou a že budou kamarádky, až se poznají.Ona si myslí, že vyhraje Polaris, která jí přijde sympatická, i když dost lidí jí kritizovalo kvůli vzhledu.. Bývalou královnu Brikssi kritizovali taky a prý byla úžasná.*To se bavíš takhle jen se mnou?*Tohle ji docela překvapí.*Měla by jsi dát šanci i ostatním dívkám.*Uchechtne se.*Ty mi budeš taky chybět. Ale neboj, ještě tě tu chvilku asi budu otravovat. Podle toho, kdy mě pošle domů Wyatt. Do tý doby tu budu strašit.*Zazubí se na ni. Pak potřese hlavou.*Nepřemlouvej ho. To, koho si tu nechá by mělo být jen jeho rozhodnutí. Sama víš, jak vám všichni chtějí řídit životy, média, rádci mají určitě taky svoje kecy.. A tohle je asi jediná z mála věcí, která je skutečně jen a jen na něm. Neovlivňuj ho. Kdyby jsi mu řekla, že mě tu chceš, nebo i jinou dívku, asi by mě tu nechal, znám ho. Má tebe i vaše další sourozence nesmírně rád a udělal by pro vás cokoliv.. Ale on si tu hledá manželku. Dívku, se kterou bude šťastný a pokud by věděl, že se mnou nebude a nechal by si mě tu místo jiné dívky, s kterou by měl větší šanci.. To by nebylo správné. *Nechce, aby se za ni Aless nějak přimlouvala. Pokud tu má zůstat, tak jen protože ji tu chce Wyatt. Ne, aby ji tu udržel někdo jiný ze Schreave, to by nebylo spravedlivé ani vůči ostatním účastnicím. Pak se musí zasmát.*Ty toho nenecháš jen tak, že ne?*Zeptá se jí pobaveně.*Doufám, že aspoň přestaneš, až se bude Wyatt ženit../S jinou dívkou, jak se mnou./

Ne, nepřeceňuju. Vím, že to bude úžasná podívaná. I když musím uznat, že balet mě nikdy moc nebral, ale v tvém podání to bude úžasné. *Řekne upřímně. Je si tím víc než jistá. Pak ji obejme a uleví se jí, když se Destiny neodtahne, protože měla strach, že jí to nebude příjemné. Je to pro ní skvělý pocit. Ví, že se na ní může obrátit a poslední dobou má tenhle pocit jen u malé hrstky lidí. Destiny ji přirostla k srdci a nedokáže si představit, jaké to bude, až odjede. Asi se k ní poprvé nechovala hezky a taky si z ní občas utahovala, za což se trochu stydí a vyčítá si to. Ale v tu dobu bylo ještě hodně věcí úplně jinak, než jsou teď.* Byla bys skvělá královna. Ale vím, že mezi tebou a Wyattem nic není, i když pořád trochu doufám, že bude. Jen chci, abys to věděla. Jsem si jistá, že Illea by tě milovala. *Rekne upřímně a usměje se. Pak se začnou bavit o Polaris a ona přizná, že z dívek ze Selekce si je takhle blízká jen s Destiny.* Jo. Ani nevim proč jsem s ostatníma pořádně nemluvila. A polaris si stejně vzala do parády prej už Camille. Chudák Polaris...Cam je ještě horší než já. *Uchechtne se.* Jen do toho. Strašení mi vadit nebude. *Zasměje se.* To je pravda...*uzná. Nechce, aby Destiny odjela, ale v tomhle má pravdu.* No..to je celkem zbytečná otázka. *Protočí očima a uchechtne se.* Vážně tomu věříš? *Povytahne jedno obočí.* Tohle budeš mít na talíři ještě hodně dlouho. A stejně tak vaše děti, které by byli roztomilé. Úplně jich mám v představách. *Představí si, jak by asi vypadali děti Des a Wyatta a musí se nad tím usmat. Chce vidět její reakci, i když už se o tom jednou bavili.*

*Pousměje se na ni.*Jen nechci, abys pak nebyla zklamaná.*Podle ní pořád má Aless přehnaná očekávání a obojí se, že se jí to pak skutečně nebude líbit.*Vidíš.*Uchechtne se.**Nemusíš chodit.*Ujistí ji. Chápe, že někoho to prostě nebere. Stejně jak ji nebere třeba sledování fotbalu, někoho nebere balet. Nesouhlasí s tím, že by byla dobrá královna. Podle ní se sem nehodí. Asi by to nezvládla dlouho. Jo, bude se jí to tu opouštět těžce, přirostlo jí to tu k srdci, hlavně díky Aless, ke které má blízko a i Wyattovi, protože na ví, že pod tou nepřístupnu maskou se skrývá někdo úplně jiný. *Děkuju. Vážím si toho, že ve mě tak věříš. Více, jak já v sebe samotnou.*Uchechtne se.*Jo, něco jsem slyšela. Proto raději už nechodím do kuchyně, když je těhotná bude tam často.. Takže když něco chci, raději požádám komorou. I když ta z toho taky není nadšená. Jednou jí tvoje sestra prý vykládala, jak je úžasný spojení čokoládové zmrzliny a okurek a chtěla po ní, aby to ochutnala, naštěstí stihla utéct.*Pobaveně se nad tím usmívá. Pak řekne, ať nemyslí ještě na její odjezd který se asi blíží. Nechce na to moc myslet. Ví, že odjíždět se jí bude těžce. Ale zároveň by se jí těžce i zůstávalo. Zvlášť, když Wyatta nemiluje. A navíc, co by tu pak dělala? Wyatt si vezme někoho jiného a ona bude muset odjet. Plánuje se zase věnovat baletu a možná si i mimo trochu zkusit kariéru zpěvačky. Přemluví Ales, aby se za ni u Wyatta nepřimlouvala. Tak tu zůstat rozhodně nechce.*To je.*Přikývne.*Doufám v to. *Řekne jí. Pak zaúpí.*Vsadím se s tebou o cokoliv, že s Wyattem neskončím a nebudeme mít děti.

Nebudu. Tím jsem si jistá. *Ví, že zklamaná nebude.* Ale já chci. Bude to skvělá podívaná. *Ujistí ji. Nikdy na balet sice moc nebyla, ale ví, že tohle se jí líbit bude. Pak řekne, že podle jejího názoru by byla skvělá královna. Je to na první pohled znát. Destiny je milá a myslí více na ostatní než na sebe. A to je jedna z vlastností, které by královna mít měla. Ale chápe, že to nechce a mezi ní a Wyattem nic není. I když ji pořád neopouští ten malý kousek naděje, který doufá, že se do sebe nakonec ona a její bratr zamilují.* Za to děkovat nemusíš. Aspoň někdo to dělat musí, když ty v sebe nevěříš. *Uchechtne se. Podle ní by si měla Destiny více věřit.* Camille je šílená. Chtěla i okurkový popcorn a zmrzlinu. Nechápu, co na těch okurkách furt vidí. Těhotenský chutě jsou fakt divný. *Uchechtne se. Camille a její chutě nechápe a raději ani chápat nechce. Poté řekne, že pokud v blízké budoucnosti bude chtít Wyatt poslat Destiny domů, bude ho přemlouvat, aby to nedělal. Nečekala, že by si během Selekce našla kamarádku. Uzná, že má pravdu, i když se jí ta pravda ani trochu nelíbí. Destiny ji přirostla k srdci a nedokáže si představit, jaké to tady bude bez ní.* Doufat nema smysl. *Zazubí se na ní. Pak zase zmíní, jak by vypadali děti Destiny a Wyatta. Bude jí popichovat pořád.* O cokoliv, jo? *Povytahne jedno obočí a hlavou se jí začnou honit všemožné nápady.* Raději to neříkej dvakrát, nebo za pár měsíců budeš na vaši svatbě polonahá tančit na stole makarenu a na hlavě budeš mít takový ten maličký barevný klobouček s vrtulkou. *Uchechtne se. Pak si všimne, že už je docela pozdě a měla by se vrátit do paláce dřív, než to začne být někomu podezřelé. Opravdu nestojí o to, aby ji táta poslal na odvykacku.* Už budu muset jít. Uvidíme se příště. Mej se.*usměje se na ní a pak se vydá do své komnaty.*

*Pousměje s na ni a přikývne. Bude ráda když ji někdy navštíví na jejím vystoupení.-*/Při mým štěstí to akorát pokazím, spadnu a bůh ví, co ještě../*Nemyslí si, že by byla odrbou královnou což jí i také řekne, navíc mezi ní a Wyattem nic není a nemyslí si, že by se to mohlo změnit. Pak řekne, že ona jí věří, víc, jak ona sama sobě.*Tohle bys měla dělat i u Wyatta. Ten si věří snad ještě méně, něž já sobě.*Dokonce se o tom spolu i bavili.*Těhotenský chutě jsou fakt divný.*Přikývne.*Ale co ty víš, Až ty nebo já jednou budeme čekat dítě, budeme možná jíst cibule v karamelu.*Rozmluví jí, aby se za ni u Wyatta rozhodně nepřimlouvala. Nechce tu být jen kvůli Aless. Je to Wyattova Selekce a on si má právo tu nechat jen ty dívky, které chce. Je ráda, že se měla ale s Aless možnost tak sblížit. Už ji řadí ke svým nejbližším kamarádkám, pro které tu vždycky bude. Princezna za ní může kdykoliv přijít a ona ji vyslechne. Pak řekne, že se vsadí o cokoliv, protože ona nebude s Wyattem. Nevěří tomu.*O to se s tebou klidně vsadím. Protože fakt nevěřím, že bych si Wyatta vzala. To by se musely všechny zbylé účastnice snad otrávit. Abych tu byla jediná a on neměl jinou možnost. A protože tě už znám.. Prosím tě, hlavně jim nedávej žádnej jed na krysy, jenom kvůli tomu, ano?*Taky ji trochu popíchne.*Ty taky.*Zavolá za ní, když už odbíhá. Pka se sama zvedne a vydá se už docela po tmě zpět do paláce.*

*Dnes se probudila s neutrální náladou, avšak snažila se mít na tváři alespoň ten menší úsměv. Jelikož si chtěla nějak zlepšit náladu, půjčila si z hudebního salónku housle, protože hraní na ně opravdu milovala a nedala na housle dopustit. Na sobě měla světle fialové šaty a její zrzavé vlasy měla volně rozpuštěné. Líčení měla jemnější, avšak její rty zdobila výraznější červená rtěnka. Tu barvu na rtech milovala. Společně s houslemi v rukou vyšla z paláce, načež se dostala až do starých uliček, které k paláci patřily. Stoupla si ke zdi, housle si přidržila u krku a začala hrát, píseň "Another love". Do rytmu hudby jemné vlnila boky. Byla na jedné vlně společně s hudbou.*

Tyto uličky patří ke staré části paláce a nedají se tak snadno najít. Pokud se jimi vydáte na procházku, doporučujeme sebou mít někoho, kdo je zná. Plno uliček je slepých a dá se zde snadno zabloudit.

*Už ráno vyrazila do města a teprve před chvílí se vrátila do své komnaty, kde na ní čekali její mazlíčci. Lenochod Xbox, panda Čokoláda a husky Nota. Všechny její zvířátka jsou zvyklé na časté procházky a z jejich pohledů vyčetla, že pokud je na procházku nevezme teď hned, pár dnů budou uražení. Proto se ani nepřevlékala, nechala Xboxe, aby se jí zavěsil okolo krku a spolu s Čokoládou a Notou se vydala chodbami paláce na procházku. Nevadí jí, že je pozdě. Naopak, noc miluje a radši má život v noci, než přes den, kdy žije většina nudných lidí. Na sobě má ještě pořád oblečení, ve kterém šla do města a jelikož počítala s návštěvou baru, vzala si na sebe jeden z těch o něco více odvážnějších outfitů. Dost krátké šortky s vysokým pasem, které mají i na té dosti krátké látce dvě roztržení, protože přece roztrhané oblečení je to nejlepší a černé upnuté tričko, které má jenom jedno rameno a hlubší výstřih. Nebojí se ukazovat dost ze své kůže, na které během jejího nedávného pobytu v Anglii přibylo nejedno tetování. Spolu se svými mazlíčky dojde až do starých uliček, kde se posadí do jednoho z výklenků. Z kapsy u šortek vytáhne mobil, aby zjistila, jestli jí někdo nenapsal a zkontrolovala novinky na Illeagramu a poté vytáhne i krabičku cigaret a jednu si zapálí. Vydechne kouř a opře si hlavu o kamennou stěnu za ní. Huskyho zatím nechává očmuchávat a prozkoumávat všechno okolo něj, zatímco Xbox si pořád hoví okolo jejího krku a Čokoláda obsadila místo vedle ní, kde se posadila a spokojí se s hraním s jedním stéblem trávy, které z popraskané zdi vyrůstá.*