Luxury bar

*Usmívá se na něj, když je ještě u ní a pak ho sleduje na pódiu. Připadá jí to dokonalé. Jeho hlas, to jak se tam pohybuje, to jak hraje, to jak tam zapadá, jako kdyby pódium a hudba byli jeho součástí. Pak už jí ale výhled zacloní jeden týpek, který jí začne osahávat a kterému bez problému vrazí. Jednoho nebo dva by nejspíš zvládla sama, ale čtyři chlapy by jí asi dostali. Proto je ráda, že se tu objeví Rory, i když nechce, aby se mu něco stalo. Ujistí ho, že je v pořádku a pak se letmo pousměje, když slyší, jaký dal důraz na slovo 'živá'. Jen na to krátce přikývne a když pak jeden z chlapů zkusí své štěstí tím, že se pokusí jí vrazit, kopne ho kolenem do slabin tak, že pochybuje o tom, že bude mít ještě možnost mít děti. Pak už zůstanou pouze dva, kteří jsou ještě schopní stát a její výhrůžka vyprovokuje jednoho k tomu, že pěstí taky vyrazí proti ní. Nestihne uhnout a schytá pěstí přímo do obličeje. Trochu se jí zatmí před očima a musí se zachytit baru za sebou, aby se udržela na nohou. Chlap už se rozpřahuje k další ráně, ale zastaví ho hlas Roryho, který drží jeho kamaráda s nožem u krku. Zvedne ruce do vzduchu na znamení, že se vzdává a pak začne couvat směrem k východu z baru. Ten druhý hned začne opilým hlasem mumlat, že už jde a přece se nic tak hrozného nestalo.* /Do hajzlu, moje hlava./ *Chytne se za ní a cítí, jak jí tvář trochu natekla a ze spánku jí teče trochu krev.* /To měl místo kloubů nože??/

*Užívá si každé slovo, které může zazpívat, protože ví, že ty lidi ho ve většině případech poslouchají. Stejně tak jako hraní na kytaru, kterou vnímá ze všeho nejvíc. Dneska taky ale hlavně vnímá Arowen, která je tu s ním a teď ho zajímá jen to,bže ho poslouchá ona. Potom se to ale celé stočí nesprávným směrem a on už nakopává jednoho z těch chlápků do břicha, jelikož mu nikdo nebude ohrožovat jeho štěstí. Následně si rychle odběhne pri něco ostrého, kdyby náhodou je to dost nezastrašilo. Jednoho chytne a nůž mu přiloží ke krku, ale co ho zarazí je to, že Arowen nevypadá, že by byla v pohodě. Toho jendoho, co držel pod krkem pustí, ale toho druhého, který ji ublížil jen tak nenechá z baru odejít. Nejdřív mu dá zase pěstí a následně ho kopne do břicha tak, že si klekne a to mu vyhovuje nejvíc.* Ti tví kamarádíčci si příště něco takového rozmyslí. Ale ty už u toho nebudeš. Zhni v pekle. *Zavrčí mu u ucha, zatímco přikládá čepel nože k jeho krku a pak už jen řízne. Rychle pustí jeho tělo i nůž a rozeběhne se k Arowen.* Arowen! Co ti ten hajzl udělal? *Zamumlá, přičemž ji odhrne vlasy ze spánku a zamračí se, když uvidí krev.* Teď asi není nejlepší, abychom tady zůstávali. Někdo by tě měl zkontrolovat. *Poví starostlivě a ignoruje všechny ty lidi, kteří tu ještě zůstali. Následně ji podepře a opět ji odhrne vlasy z obličeje. *

*Když jí jeden z těch chlápků vrazí pěstí, zatmí se jí trochu před očima z té rány a pak už se psychicky připravuje na další, ale ta naštěstí nepřijde a to jen díky Rorymu. Vděčně se na něj pousměje a pak sleduje, jak ten, co jí praštil se hrne k východu a Rory za ním. Vzhledem k tomu, jak dlouho se pohybuje mezi rebely s ní smrt toho muže neudělá nic.* /Zasloužil si to./ *Má sto chutí probodnout je všechny, ale nakonec se ovládne. Pak už je Rory zpátky u ní.* Vrazil mi pěstí, nestihla jsem uhnout. Docela se trefil. *Odpoví mu.* Neni to nic hroznýho, takových ran užjsem za život schytala hodně. Rozchodim to. *Ujistí ho, jenže to neví to, čeho si Rory mohl všimnout při pohledu na její spánek, ke kterého slabě teče krev. To jsou tři rovné řezy, které na spánku má. Chlap, když jí vrazil měl klouby opatřené kovovými nožíky s jedem, který působí to, jak se jí motá hlava.* A taky uklidit tu mrtvolu. *Poznamená a pak se mu koukne do očí.* Jsem v pořádku. *Vydechne, i když se tak necítí a pár vteřin poté, co to dořekne omdlí.*

*Ty chlapy by nechal žít, kdyby nezahledl, jak ten jeden mlátí Arowen. Proto se za ním vydá, když vyjde z baru a rozhodne se ho tak trochu zabit. Rychle se potim otočí a vydá se zpátky k Arowen, kterou starostlivě pohladí po tváři.* Ten už nikomu nic neudělá. *Zavrčí a pohled stočí směrem k východu, potom zase na Arowen.* Zlato, vždyť ti teče krev, to nevypadá zrovna v pohodě. *Nakrčí obočí, přičemž si ji prohlédne ještě více starostlivým pohledem.* Ty máš větší přednost než mrtvola. Takže tě napřed odvezeme odvezeme někam, kde se o tebe postarají. *Zamumlá, ale cokoliv dalšího by ka chtěl říct, zadrhne se mu to v krku a zděšeně na ni upře pohled. Rychle se k ní sehne a vezme si ji do náruče.* Arowen, no tak. Ar, dělej. Prosím, Ar, to nemůžeš. *Začnou se mu klepat ruce a není schopen teď momentálně ničeho. Chvíli se na ni zděšeně dívá, než si rychle skočí pro kytaru, kterou si hodí na záda a Arowen si chytne v náruči lépe.* Co to ten hajzl udělal. *Zamumlá, zatímco se dere skrz lidi k východu z baru.* Ty to zvládneš, silnějšího člověka jsme neviděl. *Zamumlá, přičemž ji políbí na čelo.* Teď tě hlavně musím někam odvézt. Na motorce to nepůjde... *Hodí rychlý pohled na motorku a zase na Arowen v jeho náruči.*

*Řekne Rorymu, že to bylo prostě jenom pěstí, které rozchodí. Za život jich dostala už tolik, že by to nezvládla spočítat. Pousměje se na něj, když jí řekne, že už nikomu nic neudělá. Je ráda, že ho zabil.* To se občas stává. *Snaží se to nějak odbýt a pak mu řekne, že musí taky uklidit tu mrtvolu. Nedokáže mu pak už říct nic dalšího, protože se sveze k zemi, když omdlí. Slyší ho, jak na ní mluví, ale jako kdyby byl hrozně daleko. Zaznamená, že už nejsou v baru, ale venku a čerstvý vzduch jí pomůže trochu otevřít oči.* Já...to zvládnu. Pojedem na motorce. *Vysouká ze sebe.* Neni jinej způsob. Buď motorka nebo pěšky. *Zamumlá.* Jsem v pohodě.

*Dívá se na ni starostlivým pohledem, kterým zkoumá její zranění. Pousměje se na ni, ale i tak je to pořád starostlivý pohled, který na něm taky jen tak někdo neuvidí. Když potom ale Arowen omdlí, vytřeští oči a začnou se mu lehce třást ruce. Rychle si ji vezme do náruče, na záda si hodí kytaru a vyjde s ní z baru ven. Když promluví, pohladí ji po čele a opět docela se skeptickým pohledem se koukne na motorku.* Ale to už je víc bezpečnější jít pěšky. Co když zase omdlíš. *Zamumlá a rozhlédne se kolem sebe.* Zvládneš to se udržet? *Zeptá se ji starostlivě, zatímco zkoumá motorku a zvažuje jejich možnosti. A že jich vážně moc nemají.*

*Zaregistruje, když se ocitnou mimo bar a díky čerstvému vzduchu se jí podaří otevřít oči. Moc možností nemají a to mu taky připomene. Ona to ujít nezvládne a rozhodně nechce, aby jí Rory celou cestu nesl. A ví, že schopný by toho byl.* Pokusím se neomdlít. *Slíbí mu a po jeho starostlivé otázce přikývne.* Zvládnu. Motorkou budeme v ghettu ani ne za deset minut. Pěšky bysme to šli půlku noci. *Namítne.* Děkuju. *Poděkuje mu za záchranu v baru a políbí ho na tvář.* Neni ti zima? *Napadne jí potom a na tváři se jí objeví menší pobavený úsměv, i přes motající se hlavu. Až teď jí totiž došlo, že jsou venku na chladném nočním vzduchu a ona pořád drží jeho triko.*

*Je rád, když se na čerstvém vzduchu probere, ale stejně si o ni dělá starosti.* /Tohle že se občas stává? Mě to tak rozhodně nepřijde./ Takže to na té motorce zkusíme? *Starostlivě nakloní hlavu na bok a opatrně ji donese až k motorce, příčemž se na ni stále starostlivě dívá.* Neděkuj, to co jsem udělal je přece samozřejmost. *Chránil by ji svým vlastním tělem úplně pořád, kdykoliv by ji hrozilo jakékoliv nebezpečí. Když se ho zeptá, jestli ji není zima, zmateně se koukne na jeho nahou hruď a musí se nad tím uchechtnout.* A víš že i docela je? *Usměje se na ni a vezme si to tričko, co drží a oblékne si ho.* Ještě že si mi ho hlídala. *Ušklíbne se a poté už nasedne a motorku natáhne se pro její ruku, aby ji pořád přidržoval.* Můžeme? *Pousměje se zatímco druhou rukou už motorku startuje.*

Jo, zkusíme. *Přikývne pomalu. Když Rory nepojede stovkou, bude to v pohodě.* Nebyla to samozřejmost a ty to víš. *Opáčí a přitom se mu podívá do očí. Pak jí dojde, že má pořád v rukou jeho tričko a zeptá se ho, jestli mu není zima. Pobaveně se usměje a pak mu tričko podá.* Kdykoliv. *Slíbí mu s pobaveným úsměvem a pak ho chytne za ruku a posadí se na motorku za něj. Pevně se ho chytí a opře si hlavu o jeho záda.* Můžeme. *Odpoví mu.* Jsem v pohodě, neboj. *Uklidní ho ještě než vyjedou a pak už se ho pevně přidržuje, aby nespadla. Naštěstí jí chladný noční vzduch bičuje do tváře a drží jí tím při vědomí.*

*Sice zije ted s ostatnima rebelama v palai, ale stejne se tam neciti pohodlne. On na tohle neni a kdyz uz tak si chce svuj luxusni zivota zaridit sam a to tim, ze se jeho kapela proslavi. Maji par svych skladeb se kteryma vystuuji po barech, nebo na nejakych akcich.* /Jednou nas bude znat celej svet./ *V palaci se nudil, takze se rozhodl jednoznacne pro to, aby stravil den ve meste. Jeho nphy jej dovedou na misto, ktere zna spolehlive a tim je Luxury bar. Kdyz vejde uslysi hlasitou hudbu a sposty lidi, kteri na to, aby spis sedeli zaprdeni doma kvuli viru kaslo. Jemu je to nekde hluboko u prdele. Nikoho stejne nema a ani rodinu, takze nikomu y nechybel. Snad jen jeho prazelum a tem toskam kteym dealuje fet. Prijde k baru, kde si hned obedna panaka vodky. Na sobe ma cerne kalhoty s retezy vicicimi z jeho pasku s cernou kozenou bundou a jednou kozeno rukavici bet prstu na leve ruce. Sve kratke cernr vlasy ma jen tak ledabyle ucesane, ale nejak e nezaobiral jejich upravou.*

* Scarlett byla v paláci jako host, ale bože jak jí to tam nebavilo. Nikdy nebyla ten tip princezny jako třeba její sestra, že je na všechny hodná, všechny miluje je na všechny sympatická. Scarlett byla spíš takový ten tip nezajímající holky, na všechno srala a všechno měla tak nějak u prdele. Vůbec se neoblékala jako ostatní princezny a už vůbec se jim nepodobala chováním. Vyrazila do města a to do svého oblíbeného baru, furt přemýšlela jestli má jít jinam. Nakonec se jenom hluboce nadechne a vydá se přímou čarou k hlavním dveřím. Sedla si k baru a objednala si něco tvrdšího což do sebe hned kopla, vůbec nešlo poznat že je princezna. Její oblečení bylo do černé a její vlasy byli rozpuštěné, měla na sobě celkem vyzývavé líčení ale tak to měla skoro vždy. Cestou všechny pozdravila protože tam byla docela známá. Sedla si k nějakému týpkovy, stoupla si a oslovila ho.* Bud si tady novej, nebo jsem tě tu neviděla.* Řekla klidně a opřela se o bar. Nějak se do něj zakoukala a furt přemýšlela jestli ho zná nebo ne. Z myšlenek jí probere až barman, který se jí zeptá, zda chce ještě dolít. Kývne hlavou na znamení ano a položí na bar peníze, aby to mohla rovnou zaplatit.*

*V tomhle baru je elkem casto a tak je jasne, e jeho kroky povedou prave do tohohle baru. Jakmile vejjde a slysi hudbu a citi zapach cigaretm alkoholu a jen se sokojene pousmeje a nasledne jde k baru, kde si od barmana ojedna vodku, kterou do sebe hned kopne. Je jasne, ze jakozto dealer ma u sebe i celkem slusne zazobicky, ktere dnes hodla prodat nejakemu najivnimu idiotovi, nebo nejaky nevinny holce. Po ocku sleduje teren, dokud na nej nepromluvi nejaka mlada holka. Sjede si ji jen pohledem a nasledne zvedne jeden koutek rtu do usmevu.* /Ze by?/ No, jsem tady castej host holka, ale nejsois jsme na sebe jen nemeli steti, ale jak vidim, tak dneskem se to nejspis zmeni. *Mrkne na ni a potom jen kyvne na barmana, aby mu donesl to stejne, co mel pred chvili a pohledem se zse vrati k ty holce a jakmile vidi, jak hned svou objenavku plati jen se usklibne.* /No jasne.. rozmazlenej spratek, co hnedka macha bankovkama a plati si drinky zlast./ Takze ses tady taky casto?

* Když se zvedne a osloví ho jen ho poslouchá* zajímavé že si tu častěji, ale já jsem tě tu bohužel neviděla, štěstí jo? Změní, a copak by se podle tebe mělo změnit.* Usměje se a upije ze své skleničky, nějak tušila že tu něco nehraje. Ale radši to nechala být, byla ráda že už není konečně v paláci, ale nikde jinde, kde by mohla být nejradši než na svým oblíbeným místě. Celkem jí překvapilo že jí nezná, nebo že jí tu nikdy neviděl. S toho co se všude o ní píše by tu asi dlouho neseděl. Něco jako že je to úplně debilní korunní princezna, že by měla být korunní princezna její sestra, že je to děvka a to je ještě toho málo. Když uvidí jak se ušklíbne když zaplatí jen malinko přimhouří oči a nechápavě se na něj podívá.* To jako hned neplatíš?* Vypadne z ní a sedne si na barovou židli. Dopije zbytek ze své skleničky a znovu se zadívá na toho týpka. Neměla v plánu mu dnes nějak vyhrožovat, ale probodla ho pohledem. Spíš aby to bral jako upozornění že nemá dobrou náladu takže aby si s ní radši nic nezačínal. Když zmíní že je tu často jen přikývne a dál si hraje ze skleničkou.*

*jakmile vejde dobaru jde hned k barovemu pulntu, kde kyvne na pozdrav barmanovi a objedna si jednu vodku a pohledem sjizdi lidi kolem, kdyby teba v jednom z tech lidi poznal novou obet se kterou by si podral, jak ma ve zvyku, ale nakonec se jeho pohled zameri jen na nejakou neznamou dovku a v hlave mu projede myslenka, ze by treba s ni mohla bejt nejak zabava a potom jen naduvedne jedno oboci.* Hm, je to trastne divny no. *Pokrci ramenem.* /Vetsinou jsem zalezlej nekde v davu, nebo dal v baru, ale okej no./ No zmenit se to muze tim, ze se treba pozname? Pokecame, dame drink... klasika chapes.. *Rekne klidne a sleduje neznamou divku pre sebou. V podkstate je mu jedno, kdo je, nebo co je, protoze ji taky treba vidi poprvy a naposled. Jakmile, ale sleduje jak si divka hned zaplatila drink jen svrasti oboci a napije se sve vodky. Podle toho pozna, ze holka nema zrejme o bankovni konto nouzi a kdyz se jej zepta otravenym tonem na to, jestli si drinky neplati hned jen vydechne.* Proc bych zbytecne platil kazdyho panaka zvlast, kdyz vim, ze pudu jeste v piti pokracovat? Nechm si to napsat na ucet a potom zaplatim utratu najednou. Easy. *Rekne ji a potom si objedna zase to stejny a kopne to do sebe.* Hele proc jsi me oslovila, kdyz evidentne nemas fajn naladu? *Nadzvedne jedno oboci.* Cekas , ze ti naladu zvednu, nebo co?

*Od té doby, kdy se dá se říct pohádal s Kath přes zprávy nemá vůbec na nic náladu. Nejradši by pořád zůstal zavřený v pokoji se zmrzlinou a trávou, jenže zmrzlina mu došla a trávy se zbavil, aby nedělal zbytečné starosti hlavně jeho sestře. Proto se rozhodl konečně dneska vylézt z ghetta, takže se na motorce projel akorát tak dostatečnou vzdálenosti k baru, což je skvělá možnost, kde si může znovu vyčistit myslenky. Blonďaté vlasy nemá ani tak jako vždy pečlivě sčesané, ale spíše stěží učesané. Na sebe si vzal to co vždy, tmavě červenou mikinu a roztrahné rifle, akorát s tím rozdílem, že z toho jde cítit docela dost tráva, protože se nenamáhal vzít si od včerejška něco čistého. Když dojde do baru, hned se posadí k baru a objedná si sklinku whiskey, na kterou se ale jen dívá a posouvá si ji z ruky do ruky.*

*Vlastně neví, co komu udělal, že musí zažívat tohle. Nikdy si nemyslel, že by mu Kath mohla vyčíst, že něco k němu cítí. Nedokázal ovládnout to, co cítí k Aless. Moc dobře věděl, že má Cola, ale nedokázal si pomoct a i přes to všechno jí chce pořád pomoci s čímkoliv může. Bolí ho vidět jí, jak se trápí. Což se teď děje často potom, co jí přiznal její city a potom, co jí před pár dny zemřel táta. I když drog se už nějakou dobu nedotkl, dneska toho na něj bylo nějak moc a potřeboval se pořádně odreagovat. Proto se vydal do baru. Na sobě má černou mikinu a roztrahené černé džíny. Své vlasy si nechal rozpuštěné. Jakmile tam vejde, všimne si Romea. Posadí se vedle něj a objedná si Whiskey.* Čau. Jak to zvládáš? Mimochodem fakt smrdíš. *Nakrčí trochu nos.*

*Hned jak dojde do baru, posadí se k baru a objednat si whiskey na kterou se ale jen dívá a přesouvá si ji z ruky do ruky. Sice ví, že jestli se opije, nebude zrovna jízda na motorce do ghetta jednoduchá, ale i přesto, že se opít moc chce, jen se na tu skleničku dokáže dívat. Z toho ho ale probere hlas člověka, od kterého by ještě čekal, že ho zmlátí hned, jak ho uvidí. Jen na něho přesune pohled a povzdechne si.* Už mi bylo i líp. *Pokrčí rameny a po jeho poznámce se uchechtne a konečně do sebe vyklopí obsah skleničky. * Jo, včera jsem nějak vytuhnul a dneska jsem se na nějaký převlíkání do voňavýho vykašlal. *Uchechtne se a poškrábe se na zátylku.* Hele, abychom si to ujasnili. Neplánuješ mi teda vrazit nebo jo? *Nakloní hlavu na bok a ani neví z jaké odpovědí by byl více nadšený. *

*Dojde do baru, kde si všimne Romea, ke kterému přejde a posadí se na židli vedle něj.* Chápu. Mně taky. *Přikývne a rovnou do sebe kopne skleničku, která před ním přistane a objedná si další.* Ségra nakonec vykopla dveře a uspala tě? *Uchechtne se a pak nadzvedne obočí.* Vypadám, že mám chuť ti vrazit? *Zeptá se a vyklopí do sebe druhou skleničku whiskey. Snaží se ignorovat to, jak se mu třese v ruce kvůli absťáku po drogách.* Jestli chceš, klidně ti vrazim, ale dneska chci hlavně zapomenout. Kath mě má už stejně za nejhoršího možnýho bratra a nakonec mi řekla, že za to, co se stalo, ať už to bylo cokoliv, mohla ona. Je to vaše věc. *Pokrčí ramenem.*

*Docela se diví, že si vedle něho vůbec sedl, ale tak nestěžuje si. Po jeho slovech se uchechtne a pokrčí rameny. * Otevřel jsem ty dveře dobrovolně, protože bych jinak riskoval to, že by dveře vykopli rodiče. *Objasní to a objedná si další sklinku s kterou na nic už nečeká a její obsah do sebe vyklopí hned.* Já nevím, třeba tak nevypadáš, ale můžeš mi chtít vrátit pořád. *Zamumlá, ale když si všimne jeho třesu, hlavou k němu kývne. * Jak dlouho už drogy nebereš? *Zeptá se ho, přičemž má pohled zabodnutý ve své prázdné skleničce.* Mám pocit, že ta naše věc je už vyřešená. Sám nevím. Myslel jsem si, že chápe, že i když jsem tím kdo jsem, jsem pořád člověk, co miluje svou rodinu a následuje ji úplně všude. Pak to skončilo stejně tím, že jsem měl na krku to, jestli se mi snad vedle ní dobře neusínalo. *Nakrčí nad tímto obočí, jelikož to pořád nepobírá už od té doby, co se s Kath pohádal.*

*Uchechtne se, když slyší o tom, že mu hrozilo vykopnutí dveří od rodičů a potřese hlavou.* Aspoň se o tebe zajímaj. Můj táta má akorát tak pořád nějakou práci a chce, abych jí po něm co nejlíp převzal a máma se ke mě chová jak k cizímu. Jsem zklamání jejich životů. *Potřese nad tím hlavou.* Nechci. Jste oba idioti. Váš problém. Já mám svých dost. Sorry, že jsem tak vyjel. *Omluví se mu, protože to asi vážně přehnal.* Od jarních trhů. To jsem se sjel naposledy s Alessiou. Takže...asi měsíc a půl? Nevim přesně. *Odpoví mu a prázdnou skleničku položí na bar, protože tím aspoň trochu tomu třasu zamezí.* Já skončil jako bratr, co se vůbec nezajímá a nechává se využívat holkou, za kterou běhá jako pejsek a ona ho jenom využívá. *Pokrčí jedním ramenem.* Což není pravda. *Dodá hned rychleji a objedná si další skleničku whiskey.*

*Chápavě přikývne a tiše si povzdechne.* Nejsi zklamání jejich životů. Jen jseš něco jinýho, než u tebe chtěli mít. To ale jejíž zklamání z životů. *Pokrčí rameny a zavrtí nad tím hlavoh, když si na něco vzpomene.* Doufám, že teď chápeš, že se s tebou vážně rádcem nestanu. *Uchechtne se, když si vzpomene na jejich dávnou konverzaci a následně se poškrábe na zátylku.* Jo, to jsem ani tak nějak neřešil. V tu chvíli jsem řešil, jestli máme dostatečný zásoby zmrzliny a já dostatečný zásoby trávy. *Objedná si zase další skleničku whiskey, kterou zase do sebe vyklopí téměř okamžiku.* Dobrá práce. To je docela dlouhá doba. *Přikývne obdivně a následně povytáhne obočí a rukou si vjede do vlasů. * To jsme to teda skončili. A ta holka je vlastně kdo? *Zeptá se zvědavě zatímco si začne hrát s prázdnou skleničkou.*

*Po jeho slovech se uchechtne a pak zavrtí hlavou.* Ne, věř mi. Jsou ze mě zklamaný. Hlavně máma. Kath je ta typická ušlápnutá holka z paláce, jak by měla být a Cameron je ještě malej, ale i tak má sen stát se strážcem, takže se to aspoň trochu týká paláce. *Pokrčí rameny.* Já jsem...ten rebel, co je věčně sjetej a hraje..hrál v kapele a plno lidí nechápe, co vůbec ještě v paláci dělam. *Má pocit, že už i ti rebelové, o kterých se mluví jako o bezcitných, mají víc rádi své děti a větší pochopení, ale sám musí uznat, že je to jiné v každé rodině, protože i v paláci se najdou rodiny plné lásky. Když pak slyší připomínku jejich dávné konverzace, uchechtne se.* To bych netvrdil. Víš, co udělal můj táta? Krátce předtim, než se vzali? Kdyby to prasklo, popravili by ho a ty by ses nemusel narodit. A stejně je jedním z nejbližších rádců krále. Teda byl. Kdoví, jaký změny provede Wyatt. *Potřese nad tím pobaveně hlavou. Kdyby do sebe nehodil tak rychle dva panáky, asi by s tím takhle nevyrukoval, protože dost riskuje, ale ten fakt teď opomíná, protože...no protože ho to prostě napadlo.* Zmrzliny? Fakt? Neni to spíš holčičí záležitost? Měl jsi u toho i Titanic? *Popíchne ho se smíchem.* Hrozně dlouhá. Mam na něco šílenou chuť, do hajzlu. *Zamračí se na své klepající se ruce a pak do sebe hodí dalšího panáka. Po jeho otázce ohledně identity té holky se na chvíli odmlčí.* /Ale co.. Stejně je to venku a ona to ví../ Alessia. *Odpoví mu nakonec.* Jenže byla celou dobu s tim idiotem Colem, co si jen tak zmizel. Než se přes něj přenesla, tak jsem jí to řekl, po čem utekla s pláčem a za dva týdny od toho jí umřel táta. Navíc mi řekla, že mě má ráda jenom jako kamaráda, takže..asi konec pohádky. *Zakončí to a objedná si další skleničku.*

*Pozorně ho poslouchá, přičemž se u toho uchechtne a zašklebí se.* Aspoň nejsi rebelem, pořád za to můžou být rádi. Kdyby ses chtěl přidat k nám, místo tam bude. *Prohodí jen tak spíše ze srandy, ale jako nezlobil by se, kdyby se k nim třeba přidat chtěl.* Myslíš to, jak tvůj táta pomohl mýmu? *Nakrčí zmateně obočí, protože už mu vážně nejde moc myslet, ale i tak si objedná další skleničku whiskey, kterou do sebe hned kopne.* Hele, zmrzlina je dobrá. A s travou je to ta nejlepší kombinace, kterou kdo kdy jedl. *Nasadí vážný výraz, i když se mu koutky roztáhnou do menšího úsměvu.* Ne, ale plánuju si ho pustit. *Pokrčí jednoduše rameny a pak si potichu povzdechne.* To překonáš. Alkohol ti pomůžeme. Když tak se staneš závislým na alkoholu. Jedno lepší než druhý. *Pokýve nad tím hlavou, přičemž pohled upře na na svou skleničku. Jakmile uslyší jméno té holky, překvapeně zamrká a údivně pískne.* Tak to sis ukousl velký sousto. Jo, Cole mohl dát aspoň někomu vědět. Tak to je docela špatný. Ale nevěřím, že by její pohled na tebe nezměnila. Mnohdy se z přátelství stane něco víc než to. A beztak to bude vás případě. *Snad aby vypadal důležitě ebo je to možná jen díky hladině alkoholu v krvi, zvedne v ruce skleničku s alkoholem začne s ní u toho mávat.*

Já bych se ani nedivil, kdyby si o mě mysleli, že jím jsem. *Potřese hlavou a pak z něj díky alkoholu vypadne to, s čím se mu svěřil jeho táta. Překvapí ho, že o tom Romeo ví.* Ty o tom víš? Každopádně jo.. Bez mýho táty by tvojí mámu zabili a ty bys těžko dýchal. *Poznamená s pokrčením rameny.* Neni to vtipný? Jako kdyby fakt existoval osud. Jako kdyby můj táta zachránil tvojí mámu, abys ty mohl potkat mě a mojí sestru. Abysme spolu mohli hrát v kapele. *Promluví z něj opět alkohol v krvi a po jeho dalších slovech nakrčí obočí.* Ty tu trávu žereš spolu se zmrzlinou? Neměl bys jí hulit správně, aby to mělo ten efekt? *Podívá se na něj jako na debila, ale zároveň přemýšlí, jestli ten debil není on a jestli to celou dobu nedělal špatně.* Doufam, že mě pozveš a koukneme na něj spolu. *Uchechtne se.* To si fakt pomůžu. *Přikývne a hodí do sebe dalšího panáka. Už přestal počítat, kolikátý to je.* /I když..asi to není zas tak špatný nápad./ *Proběhne mu, když cítí pálení v krku následované příjemným pocitem tepla. Pak už mu řekne, kdo je dívkou, do které se zamiloval. Jakmile uslyší jeho písknutí, sklopí pohled k prázdné skleničce, se kterou si hraje v ruce.* Jestli ne, tak už nemam co ztratit a stěhuju se k vám. *Pokrčí rameny a pak se uchechtne.* Umíš si to představit, kdyby to všechno vyšlo, jak má nebo jak bych si to přál? *Podívá se na něj a v ruce má už zase plnou skleničku, aniž by věděl, jak se tam ocitla.* Rádce krále, který je se samotnou princeznou nejlepší kamarád rebela. A jestli se u vás velitelství dědí rodinně, tak budoucího velitele rebela. *Musí se nad tím zasmát, i když neví, jestli má větší chuť se smát nebo brečet.* Nebo snad máš staršího sourozence? *Zamračí se, protože si nedokáže vzpomenout, jestli mu někdy o nějakém starším sourozenci říkal nebo ne.*